Návrat repatriantů v
roce 1945
V Pamětní knize obce Adamova lze nalézt zmínku o pohromě,
kterou potkalo Adamov pár dní po skončení druhé světové
války v Evropě:
"Dne 13. května nastala pro Adamov zvláštní, nečekané pohroma: Adamov byl vzhledem k požkozeným železnič. mostům bez přímého vlakového spojení. Cestující v Adamově museli vystoupiti, jít pěšky do Bilovic, kde mohli pokračovati v jízdě. V té době projížděli Adamovem desetitisíce repatriantů z koncentračních táborů a vystěhovalců, kteří se vraceli do svých domovů. Byli však většinou, zvláště ti, kteří jeli z koncentračních táborů ve velmi zuboženém stavu a bylo nutno je nějak nasytiti a dopraviti do Bilovic. Za normálních okolností by pro nás bylo radostnou poviností starati se s největší péčí o všechny ty ubohé vyhladověné a k smrti znavené příslušníky jak našeho národa, tak i jiných národností slovanského původu i jiných politických vězňů. Okolnosti však byly těžké, a jen nadlidské snaze některých občanů lze děkovati, že tato situace mohla býti zvládnuta. Nebylo co jíst, nebyly povozy pro dopravu, nebyly léky a obvazy a jiné léčeb. pomůcky.
Mnoho repatriantů nechtělo čekat ani chvíli v Adamově. Ověšeni zavazadly na svých zubožených tělech, nebo táhli balíky prstě za sebou po zemi a dávali se na pochod k Bilovicím. Smutný
byl pohled na tyto průvody, na celé řady těchto ubožáků
M.N.V. připadla nyní velká práce zvládnouti tento nečekaný a
nepředvídaný úkol. Byly to však požadavky nadlidské a nebyly
by se daly zvládnouti na delší dobu. Po několi dní bojovali
s touto kalamitou místní činitelé N.V. v čele s p. Janem
Melčem, pí. Machovou, Leop. Hlavatým, Janem Svobodou za
učinné pomoci zdravotní služby v čele s Dr. Arnoštem
Martincem, a za pomoci samaritánů Jos. Hrnčíře, Aloise
Václavka, Ant. Dohnalíka a jiných, kterým zejména po stránce
zdravotní případl zvláště těžký úkol zabrániti rozšíření
epidemických nemocí, jihž v takovém transportu je vždy
dostatek. Jen velikému úsilí Dr. Martince a jmenovaných (i
nejmenovaných) spolupracovníků bylo zabráněno zavlečení
chorob do Adamova. Úsek na nádraží a kolem nádraží byl
střežen a adamovští občané měli zakázaný přístup do těchto
míst skutečné hrůzy. Kolem nádraží, na lukách a u řeky
vytvořily se tábory repatriantů, složené ze všech národů,
všech společenských tříd a všech věků.
Bezpečnostní sbor (za vedení p. L. Hlavatého, uč. Juřičky,
Ant. Akrikoly, K. Dosedly a jiných) se staral o pořádek na
tábořišti a na nádraží (ovšem pokud možno o nějakém pořádku
v takovém chaosu mluviti). Pí. Machová s řadou pomocnic se
ujala vyvařovací akce, p. Melč ujal se stránky hospodářské a
zásobovací, kterážto práce byla nejožehavější, protože
v Adamově samém bylo nedostatek výživy, ztížený zejména
přerušením trati. Nejdůležitěšjím úkolem bylo dopraviti
repatrianty, zejména staré, nemocné a děti do Bilovic, příp.
do Brna. Tu zasáhl zejména Jan Bezchleba ml. ze svým
nákladním autem, dále povozník (a rolník) Jan Ševčík a kočí
les. úřadu Tichý vozili po celé dny a dlouho do noci na
svých povozech tyto ubohé lidi na jejich další pouť. Bylo
toho však příliš mnoho! Nové vlaky, nové transporty se
stovkami a tisíci lidí přijížděli znovu do Adamova. Situace
byla vskutku již zoufalá. A tu zasáhla znovu, tentokrát již
v „mírovém“ zásahu Rudá Armáda. Vyslala ženijní četu
k opravení a obnově zničených mostů. M.N.V. nařídil
všeobecnou pracovní povinnost všech míst. občanů a cizích
zaměstnanců Škod. Závodů, kteří ve dne v noci pracovali pod
vedením ženistů Rudé armády, na opravě mostů. Dne 29. května byla zahájena železniční doprava po jedné koleji
až do Židenic. Tím se stanice i obci Adamov velmi ulevilo a
chmurný obraz tábora repatriantů zmizel. Dvojkolejný provoz
na trati byl zahájen 8. září 1945." (Pamětní
kniha obce Adamova, s. 175 a 176)
Tábory repatriantů u železničního nádraží (autor neznámý)
Tábory repatriantů u železniční tratě (autor neznámý)
Zajímavostí může být zpráva, kterou nalezneme taktéž v
Pamětní knize a tato se zmiňuje o roli SNB při událostech s
repatrianty: "Největší a nejtěžší úkol připadl SNB při
překládání repatriantů, v jejihž řadách byli ukryti
přirozeně i živly s úmysly nekalými, dále různí kolaboranti
a Němci - S.N.B. prováděla osobní prohlídky dokladů a
zavazadel. Zabaveno bylo (zejména Němcům na penězích
1,000.000 Kč a 92.000 RM (říských marek) tj. za 920.000 Kč.
skvostů zabaveno 844 ks ze zlata a stříbra a 49 ks
stříbrných mincí. Zabavené peníze byly uloženy u M.N.V.,
říské marky u pošt. spořit. a skvosty byly předány 27.6.45
finančnímu ředit. v Brně.
Vyskytly se zde bohužel i případy neoprávněného zabavování
různých předmětů, kdy (podle doslechu) zvláště samozvaní i
řádní příslušníci pořádkové služby i drastickými prostředky
vymáhali na cestujících vydání různých svršků, skvostů,
peněz a pod. Je to temná skvrna jinak vzorné pořádkové
služby, a je s podivem, že nechali členové této služby mezi
sebou řáditi tyto lidské hyeny. Bylo sice (později) několik
konkrétních udání v tomto směru, nebyla však svědecky řádně
doložena, a musela býti vzata zpět. Tu měla však zasáhnouti
v plné rozhodnosti ona řádná a pořádná část pořádkové služby
a sama se postarati, aby jejich štít byl čistý a původci
neoprávněných zásahů zjištěni a potrestáni." (Pamětní
kniha obce Adamova, s. 177 a 178)
Dále je v kronice uveden odhad, podle kterého prošlo mezi
13. a 27. květnem Adamovem asi 156 tisíc repatriantů. Zdroje:
Pamětní kniha obce Adamova, s. 175–180. |