Adamov a okolí - Příspěvky [cs]

Náměstí Práce

2026-09-18T13:07:08Z

Lukáš Malý: citace a aktualizace

[[Soubor:Prace squares in Adamov (2016).jpg|náhled|alt=Náměstí Práce v roce 2016|Náměstí Práce v roce 2016]]
[[Soubor:Prace squares in Adamov (2016) 02.jpg|náhled|alt=Náměstí Práce v roce 2016|Náměstí Práce v roce 2016]]
'''Náměstí Práce''' je náměstí v [[Adamov]]ě.

Ještě před pojmenováním se místu říkalo '''U Fabriky''', '''U Továrny''' či '''Před Továrnou'''.

== Historie ==
V Pamětní knize obce Adamova je uveden tento zápis popisující současné náměstí:

<blockquote>
''„Tam kde výběžek olomučanský se láme v pravém úhlu do Křtinského údolí, vede po hřbetu skalním chodník nahoru, na jehož úpatí stojí malá kaplička, vedle obchůdek (hokynářství) nad sklípkem skalním v r. 1921 zbudovaný, za ním pak směrem k vých. ku Křtinám na pravém bř. potoka jde silnice a podél ní řada domků, z nichž jednopatrový starší jest obecní radnicí, v níž před lety i jedna třída školy obecné bývala. Za radnicí stojí v pokračování obytné stavení (dnes holiče Kocmana) a dále při silnici kancelářská budova závodů jednopatrová se zvýšeným přízemím, z červených cihel - neomítaná - ve slohu německém. Vedle poněkud od silnice odsunuta stojí činžová budova (pro dělníky) dvoupatrová (č. 63.), zvaná u Sv. Anny nebo žertovně "porodnice".“'' (Pamětní kniha obce Adamova, s. 3)
</blockquote>

Vzpomínky manželů Buchtových, ve kterých popisují náměstí v 60. letech 20. století:

<blockquote>
''„...celá plocha dlážděná kostkami, u linie Křtinského potoka zvýšený chodník. Křtinský potok vedl v odkrytém korytu, břehy osázeny vzrostlými listnatými stromy (snad osiky). Přes náměstí vedla železniční vlečka do "starého provozu" ... dva samostatné mosty (dnes jeden široký) (myšleny mosty přes řeku Svitavu směrem k dnešní Nádražní ulici; poznámka autora) - výš po proudu příhradový kovový most pro železniční vlečku, na něm již začínala odbočka do "nového provozu". Součástí tohoto mostu byla úzká lávka pro pěší. Na silničním mostě pokračoval zvýšený chodník z náměstí ... "Nová vrátnice" - bez přijímací místnosti (později zde byla Česká spořitelna), ta byla přistavěna společně se zdí, kde jsou reklamní vitríny po přeložení železniční vlečky ... Velká kovová brána s železobetonovým portálem ... zajišťovala vjezd žel. vlečce a automobilům do starého provozu.“''
</blockquote>

Kaplička vzpomínaná v obou citacích zde stávala pravděpodobně od roku 1852 a zbourána byla při rozšiřování prostranství v okolí továrny a asanaci Obchodní ulice. Společně s kapličkou byly zbourány budovy nacházející se v jejím těsném okolí. Na místě kapličky dnes stojí Restaurace Hradní patřící k ulici Hradní. Severním směrem je náměstí uzavřeno [[Památník československo-sovětského přátelství|památníkem československo-sovětského přátelství]] a výše zmíněnou budovou bývalého ředitelství Adamovských strojíren, dále pak plotem a místem, kde stávala budova AM 5, která byla v roce 2012 zbourána. Východním směrem pak náměstí, které představuje prostranství s parkovištěm, uzavírá menší pietní místo, kde stávala socha Rudoarmějce a budova číslo popisné 8 a 30 patřící k Smetanově náměstí. Od této budovy směrem na západ stojí budova, která je v současnosti bouraná, zvaná [[Likusák]]. Před budovou je odbočka do původní pobřežní části areálu Adamovských strojíren. Dříve bez názvu, v roce 2021 pojmenovaná jako ulice [[Svitavská (Adamov)|Svitavská]].

Roku 1974 započaly velké práce na přestavbě celého náměstí. První etapa těchto úprav byla zahájena v červenci a pokračovala i v podzimním i zimním období. Jednalo se o zatrubnění [[Křtinský potok|Křtinského potoka]]. To provádělo Železniční stavitelství v Brně za vedení Jaroslava Lysáčka. Stavba byla dokončena o šest týdnů dříve, než stanovil plán. Druhou etapou bylo přeložení a napřímení vozovky, úprava parkoviště a křižovatka ve spodní části náměstí byla opatřena návěstidly. Většina prací byla provedena brigádnicky. Celý projekt byl dokončen v dubnu 1975.

S rozvojem Adamovských strojíren se z horní části náměstí v 70. letech stalo velké autobusové nádraží. Stavěly zde autobusy rozvážející zaměstnance podniku po okolních obcích. Po skončení rozvozů byly novodobé autobusové zastávky připomínající čilý ruch, který v těchto místech dříve panoval, odstraněny.

V úmyslu města je celková přestavba úseku od [[Kostel svaté Barbory|kostela svaté Barbory]] po náměstí Práce. S pracemi v okolí kostela, tedy na ulici [[U Kostela (Adamov)|U Kostela]], se započalo na přelomu května a června 2014. Práce byly dokončeny v prosinci téhož roku.

Revitalizací náměstí Práce byla započata v lednu roku 2015, kdy byl odstraněn železniční svršek vlečky, v dubnu pak se pak navázalo rekonstrukcí opěrné zdi parkoviště u Svitavy. Toto parkoviště prošlo celkovou přestavbou. Celková plocha k parkování byla zmenšena a vydlážděna, zbytek byl využit jako prostor pro chodníky a odpočinek. Byly zde umístěny lavičky a vysázeny nové stromy. Parkoviště bylo k prvnímu dnu v roce 2016 otevřeno, práce na zeleni v okolí parkoviště pokračovaly i v průběhu roku 2016.

V druhé polovině roku 2016 byl upraven prostor při severním okraji silnice tohoto náměstí směřujícího k Smetanovu náměstí. Tento prostor opravila na své náklady společnost Eden Europe. Jedná se o cca tři metry široký pás zeleně, který vyplní prostor mezi chodníkem a budoucí linií zdi společnosti.

V prosinci 2016 se na náměstí Práce natáčely scény z filmu režiséra Olmo Omerzu Všechno bude.

{{Seznam ulic v Adamově}}

[[Kategorie:Náměstí Práce]]

Ptačí svatyně

2026-09-16T17:46:20Z

Lukáš Malý: /* Historie */ dokončení rekonstrukce a její slavnostní otevření

[[Soubor:Studánka Ptačí svatyně 01.jpg|náhled|alt=Ptačí svatyně|Ptačí svatyně]]
'''Ptačí svatyně''', neboli '''Ptačí studánka''', je studánka nacházející se nedaleko adamovské [[Ptačina|Ptačiny]], při komunikaci spojující [[Adamov]] s [[Útěchov]]em.

V horní části studánky jsou zobrazeny v ovále dvě sýkorky a pod nimi je citát z knihy švédského lékaře a spisovatele Axela Muntheho:

<blockquote>
''„VÍM JISTĚ, ŽE VŠEMOHOUCÍ BŮH''<br>
''PTÁKY MILUJE, JINAK BY JIM''<br>
''NEBYL DAL STEJNÁ KŘÍDLA''<br>
''JAKO DAL SVÝM VLASTNÍM ANDĚLŮM“''<br>
''A. MUNTHE''<br>
''Kniha o životě a smrti''<br>
''The History of San Michele''
</blockquote>

Jedná se o nadpis a poslední větu 28. kapitoly knihy O životě a smrti. Autor zde popisuje masové chytání ptáků a kruté zacházení s nimi na ostrově Capri i svoji snahu o zabránění tohoto jednání. Kniha byla podnětem k vydání zákazu chytání ptactva v Itálii.

Během okupace muselo být jméno autora zakryto.

Na pravé boční stěně pomníku jsou vyryty slova Jiřího Jandy, která napsal na závěr překladu Brehmova života zvířat - dílu ptáci:

<blockquote>
''Ptactvo je taková skupina živočišstva,''<br>
''že nad už líbeznější nemáme na povrchu''<br>
''zemském a ten, kdo se jednou počal nejen''<br>
''rozumem, ale i srdcem zabývati jejich''<br>
''duševní stránkou, sotva kdy věnuje tolik''<br>
''lásky skupinám jiným.''<br>
''Jiří Janda''
</blockquote>

Na levé straně je pak uveden letopočet:

<blockquote>
''Anno Domini''<br>
''1935''
</blockquote>

== Historie ==
Památník věnovaný ptactvu, zbudovaný v roce 1935, na původním místě ornitologické stanice, která zde vznikla na popud Ornitologického ústavu Zemského výzkumného ústavu v Brně v roce 1924. Návrh na vybudování této stanice vypracoval pracovník ústavu J. M. Raška, stanici vybudoval Školní lesní statek. Ornitologická stanice měla sloužit jako objekt ukázkový, pokusný i pozorovací. Na ornitologickou stanici navázala pod ní založený palouk, kde byly vysázeny cizokrajné dřeviny a stavěny další ptačí budky a krmítka.

Studánku nechal na vlastní náklady a podle vlastního návrh zbudovat [[Josef Opletal]]. Vodu dvou pramenů nechal pochytit do jímky ve stráni nad studánkou. Vzdálenost je překonávána potrubím. Slavní otevření studánky proběhlo 24. listopadu 1935.

Dne 30. dubna 1983 byla v okolí studánky pořádána brigáda občanským výborem č. 24, která měla za cíl upravit okolí studánky. Ke studánce bylo od silnice taktéž zbudováno nové schodiště. V této době je uváděno, že voda je dobrá a nezávadná, pravidelně jednou za dva měsíce kontrolovaná hygienikem. Zdeněk Šurka opravil při brigádě taktéž nápis na studánce.

Roku 1990 podalo OF podnět k opravě Ptačí svatyně, která byla v posledních několika letech neudržována. Pravděpodobně v této době byla otevřená strouha odvádějící vodu od nádržky nahrazena kanalizační rouro pod zemí. K znovuotevření studánky došlo 22. dubna 1990 za účasti velkého počtu obyvatel Adamova. Žáci ZUŠ celý akt doplňovali kulturním vystoupením.

Roku 1998 byla studánka rekonstruována – původní nápis v průčelí studánky, který byl vyryt do betonu byl nahrazen kopií vytesanou na mramorovou deskou.
[[Soubor:Bezobratři in Adamov.JPG|náhled|alt=Koncert kapely Bezobratři 17. dubna 2016|Koncert kapely Bezobratři 17. dubna 2016]]
V roce 2014 se konal první ročník [[Den Země u Ptačí svatyně|Dne Země u Ptačí svatyně]] pořádaný spolkem [[Okras]]. Tato akce se koná každoročně. V rámci akce se pořádají vycházky s ornitologem a botanikem do okolí studánky, různé soutěže pro děti (chutnání různých vod a jejich rozeznávání, poznávání zvuků zvířat apod.). V roce 2016 v rámci této akce vystoupila u studánky skupina Bezobratři.

V první polovině dubna roku 2016 proběhla u palouku pod studánkou úprava terénu. Trouba, která odváděla vodu z nádržky u studánky byla prodloužena do prostoru, kde bylo upraveno bývalé jezírko a to bylo nyní opraveno.

=== Čištění pramene studánky v roce 2019 ===
[[Soubor:2019-05-01 Ptaci svatyne.jpg|náhled|alt=Čištění pramene studánky v roce 2019|Čištění pramene studánky v roce 2019]]
Dne 1. května 2019 se sešli dobrovolníci, které svolal Jiří Hromek st., u Ptačí studánky, aby odkryli a vyčistili jímací šachtu. Ta byla otevřena po necelých 30 letech.

=== Restaurátorské práce na studánce v roce 2026 ===
V průběhu roku 2024 byl proveden představební průzkum tělesa studánky, který si vyžádal nezbytné stavební úkony. Tento průzkum byl součástí přípravy projektu celkového restaurování Ptačí svatyně. K tomu bylo přistoupeno v březnu 2026. Restaurátorské práce na studánce a stavební práce na okolí studánky probíhaly do srpna téhož roku.

Dne 15. prosince 2026 proběhlo slavnostní, kterého se zúčastnili za ŠLP Křtiny ředitel Ing. [[Tomáš Vrška]], Ing. Lumír Dobrovolný a Ing. [[Borek Nejezchleb]], za město Adamov pak starosta Bc. [[Roman Pilát]]. O kulturní program se postarali Trubači ŠLP Křtiny společně s Kroužkem zpívání pro radost. Mezi hosty nechyběla ani nejstarší občanka Adamova, paní Vlasta Pechová (99 let).

== Zdroje ==
* Bez uvedení autora. Akce Ptačí studánka v ''Směr'', 23. května 1983, roč. ?, č. 19. Adamov: Adamovské strojírny., s. ?.
* TRUHLÁŘ, Jiří. ''Památníky adamovských lesů''. Praha: Primus, 2003. s. 89-91. ISBN 80-86207-24-2.
* [https://youtu.be/EgynOA463M8?si=8-YzE452Aoi8_lrs Video z Dne Země u Ptačí svatyně 2014, kde promluvil Jiří Truhlář o její historii].
* [https://youtu.be/bBaYHjG__50?si=fxz905Qk-ZaKWU6- Záznam jedné z písní, kterou při Dnu Země u Ptačí svatyně 2016 odehrála skupina Bezobratři].

[[Kategorie:Ptačí svatyně]]

Železniční nádraží (Adamov)

2026-09-14T15:27:11Z

Lukáš Malý: /* Malá Nádražka */ aktualizace

[[Soubor:Train station in Adamov (1851).jpg|náhled|alt=Vlakové nádraží v Adamově; kresba z roku 1851 od Františka Biela|Vlakové nádraží v Adamově; kresba z roku 1851 od Františka Biela]]
[[Soubor:Station Adamov 1989 3.jpg|náhled|alt=Železniční nádraží v roce 1989|Železniční nádraží v roce 1989]]
[[Soubor:Adamov (train station)3.JPG|náhled|alt=Nádraží v roce 2012|Nádraží v roce 2012]]
[[Soubor:Adamov, nádraží, březen 2024 07.jpg|náhled|alt=Železniční stanice v roce 2024|Železniční stanice v roce 2024]]
'''Železniční nádraží''' v [[Adamov]]ě se nachází v ulici [[Nádražní (Adamov)|Nádražní]].

== Historie ==
Budova železniční stanice se nachází v jižní části obce pod [[Kolonka|Kolonkou]], na [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční trati Brno – Českou Třebovou]]. Tato stavba patří mezi nejstarší v obci, byla dokončena 1848, při stavbě železnice. Projekt budovy vypracoval vrchním inženýr Severní státní dráhy Anton Jüngling. Jednopatrová nádražní budova v sobě skrývá vestibul s čekárnou, pokladnu, kanceláře a byty.

Nalevo od budovy se nachází přístavba zastřešené čekárny, WC a [[Železniční skladiště|skladiště]]. Budově nechyběla ani věžička s hodinami, která však v osmdesátých či devadesátých letech 19. století zbyla snesena. Náklady na vybudování nádraží dosáhly 29 tisíc zlatých.

V letech 1910-1911 byla vybudována restaurace II. a III. třídy s rozsáhlou verandou. V říjnu 1925 bylo na nádraží vybudováno elektrického osvětlení.

Popis budovy v roce 1922:

<blockquote>
''„Nádraží v hlavním traktu je jednopatrové stavení, k němu přistavěna je na dřevěné kostře restaurace a velká veranda pro četné výletníky v létě potřebná. Velké skladiště směrem k Brnu a byty zřízenců s přilehlými kolnami směrem k Blansku uzavírající nástupiště. U hradel jsou po obou stranách prostorného nádraží (o 5 párech kolejí) úhledné jednopatrové domky pro výhybkáře.“'' (Pamětní kniha obce Adamova, s. 6)
</blockquote>

Budova byla vybudována na katastrálním území Babic nad Svitavou. Po dlouhém jednání bylo roku 1920 okolí společně s nádražní budovou přikatastrováno k obci Adamov.

V druhé polovině získalo nádraží břízolitovou omítku. Budova prošla základní rekonstrukcí v 90. letech při elektrifikaci železniční tratě. V září 2017 začala další rekonstrukce budovy. Do konce roku byla opravena střecha a částečně čekárna. Zde probíhá výměna dlažby, kterou v celé budově položila na počátku století brněnská firma J. Lichtenstern. Tato rekonstrukce vyšla na cca 4,4 milionu Kč. V následujícím letech by mělo dojít k další rozsáhlé rekonstrukci jenž zavede dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení v úseku Brno – Skalice nad Svitavou s centrálním dispečerským pracovištěm v Přerově. Stavbou dojde ke zvýšení kapacity trati odstraněním vyvýšeného přístupu na nástupiště. Po úpravách bude přístup k vlaku bezbariérový.

=== Rekonstrukce v roce 2022 ===
Na přelomu roku 2021 a 2022 započala rekonstrukce železniční tratě v úseku Brno–Blansko. Investiční částky jsou zde velmi vysoké. Rekonstrukce se znatelně dotkla i adamovského nádraží. Dle projektu bude asanována pravá část nádražní budovy, budova restaurace a rozsáhlá veranda. Interiér zbývající části budovy byl dispozičně zcela změněn, byla vytvořena nová odbavovací hala a nové místo pro komerci. Také sousedící technologická budova. Na začátku ledna 2022 započala asanace technologické budovy, na kterou navázaly bourací práce na verandě a restauraci. Na přelomu měsíce ledna a února byly asanační práce dokončeny a prostor byl připraven pro přestavbu celého prostoru, která spočívala ve výstavbě nové spojovací pěší [[Eva (lávka)|lávky]], výstavba nových ostrovních nástupišť, stavba nové technologické budovy. Na jižním okraji pak i výstavba parkoviště.

=== Malá Nádražka ===
Dne 1. června 2024 byla otevřena [[Čeněk Šmerek|Čeňkem Šmerkou]] v komerčním prostoru kavárna [[Malá Nádražka Adamov]]. Ta však 25. října téhož roku zveřejnila na sociálních sítích zprávu, že z důvodu poklesu zákazníků v podzimním období bylo rozhodnuto prodejnu uzavřít. Přestože provozovatel uvažoval o jejím uzavření pouze mimo letní sezónu, nakonec byla uzavřena úplně.

=== Další provoz ===
V souvislosti s ukončením prodeje jízdenek na železničním nádraží bylo dne 2. března 2026 rozhodnuto o změně užívání části stavby. Prostory v prvním patře, které dříve sloužily jako pokladna pro prodej jízdenek a zázemí pro obsluhu, byly bez stavebních úprav uzpůsobeny pro provoz kosmetického salonu.

== Zdroje ==
* ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 2, 6, 20, 52.
* Bez uvedení autora. ''150 let trati Brno-Česká Třebová''. 1999. s. 32.
* CHARVÁT, Jan. ''Rozbitá nádraží: čeká je opravy za miliony'' [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné z: <https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/rozbita-nadrazi-ceka-je-opravy-za-miliony-20170922.html>
* CHARVÁT, Jan. ''Konec legendy v Adamově. Před lety zničil hospodu požár, teď ji smetou bagry'' [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné z: <https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/veksl-konec-legendy-pred-lety-znicil-hospodu-pozar-ted-ji-smetou-bagry-20211207.html>
* CHARVÁT, Jan. ''Start Vyhybky? První den jsme vytočili 11 hektolitrů piva, vzpomíná výčepní'' [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné z: <https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/start-vyhybky-prvni-den-jsme-vytocili-11-hektolitru-piva-vzpomina-vycepni-202112.html>
* CHARVÁT, Jan. ''110 let a šlus: na adamovském nádraží demolují historickou restauraci Vyhybka'' [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné z: <https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/110-let-a-slus-delnici-demoluji-na-adamovskem-nadrazi-historickou-restauraci-202.html>

[[Kategorie:Železniční nádraží (Adamov)]]

Restaurace Hradní

2026-09-14T09:40:39Z

Lukáš Malý: /* Přestavba objektu na uzenářství */ chybějící písmeno

[[Soubor:Restaurant Hradni Adamov (2012).jpg|náhled|alt=Budova sloužící jako restaurace v roce 2012|Budova sloužící jako restaurace v roce 2012]]
[[Soubor:Butcher shop in Adamov (2005).jpg|náhled|alt=Řeznictví v roce 2005|Řeznictví v roce 2005]]
'''Restaurace Hradní''' je budova restaurace nacházející se na křižovatce ulice [[Hradní (Adamov)|Hradní]] s [[Náměstí Práce|náměstím Práce]].

== Historie ==
V indikační skice z roku 1827 je budova na místě zakreslena. V indikační skice z roku 1871 je budova uvedena i s číslem 39. V roce 1901 byla dokončena menší přístavba prodejny tabáku Jana Drexlera. Samotná budova v té době patřila jeho bratru Karlu Drexlerovi.

Dne 21. prosince 1957 objekt odkoupili manželé František a Františka Lžičařovi (není zatím jisté, zda přímo od Drexlerů či již od jiného majitele). V roce 1980 zdědila dům dcera Jiřina Řehůřková a syn František Lžičař. V průběhu 80. let (snad kolem roku 1983) byl objekt vykoupen [[Adamovské strojírny|Adamovskými strojírnami]]. Ve znaleckém posudku je výstavba budovy odhadována na rok 1804. Celková cena byla v té době stanovena na 40 758 Kčs. Strojírny budovu využívaly ke skladovacím účelům.

=== Přestavba objektu na uzenářství ===
Dne 13. listopadu 1990 budovu odkoupil Josef Dvořák a jeho manželka Anna Dvořáková, kteří zde zřídili prodejnu řeznictví a uzenářství.

Vstup do budovy byl z náměstí Práce, proto byla odbourána přibližně desetimetrová část stávajícího betonového oplocení s reklamou Adamovských strojíren. Ze soklu betonového oplocení byla vytvořena terasa s přístupem do objektu. Zásobování bylo řešeno z druhé strany domu – ze dvora. Uvnitř budovy byly projektovány místnosti prodejny, bourárny, sklady, lednice, mraznice, sociální zařízení a další technické místnosti. Celkové rozpočtové náklady rekonstrukce byly vypočítány na 684 tisíc Kčs.

Dne 11. dubna 1994 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, které povolilo užívání dokončené stavby. Dne 28. listopadu 1994 bylo vydáno rozhodnutí o změně způsobu užívání, čímž došlo ke změně užívání části objektu na provozovnu bufetu.

=== Přestavba na restauraci ===
V roce 2007 vypracoval projektant Ing. Petr Krejčiřík na základě požadavku nového majitele a investora firmy AC DELTA, spol. s r. o. projektovou dokumentaci, která řešila přestavbu 1. NP budovy na hospodu. Hospoda dispozičně využívá prostory bývalého řeznictví a uzenářství; změněno bylo pouze využití jednotlivých místností. Objekt je rozdělen na technické zázemí hospody (sklady piva, kotelna) a sociální zařízení (WC pro muže, WC pro ženy a WC pro personál, šatna), úklidová místnost, hospoda, kuchyně a salonek pro uzavřené společnosti. Dne 28. června 2007 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí.

Později byla opravena také terasa a vyměněno její zábradlí.

== Zdroje ==
* Městský úřad Adamov, archiv stavebního úřadu, inv. č. 39, neuspořádané spisy.
* Městský úřad Adamov, archiv stavebního úřadu, inv. č. 35, Řeznictví p. Dvořák, Technická zpráva, str. 1, z ledna 2007.
* Městský úřad Adamov, archiv stavebního úřadu, bez inv. č., AC DELTA – Hradní 39, Technická zpráva, str. 6, z ledna 2007.
* Městský úřad Adamov, archiv stavebního úřadu, bez inv. č., AC DELTA – Hradní 39, Kolaudační rozhodnutí, str. 1, z 28.6.2007.

[[Kategorie:Restaurace Hradní]]

Restaurace Hradní

2026-09-13T16:42:22Z

Lukáš Malý: stylistická úprava

[[Soubor:Restaurant Hradni Adamov (2012).jpg|náhled|alt=Budova sloužící jako restaurace v roce 2012|Budova sloužící jako restaurace v roce 2012]]
[[Soubor:Butcher shop in Adamov (2005).jpg|náhled|alt=Řeznictví v roce 2005|Řeznictví v roce 2005]]
'''Restaurace Hradní''' je budova restaurace nacházející se na křižovatce ulice [[Hradní (Adamov)|Hradní]] s [[Náměstí Práce|náměstím Práce]].

== Historie ==
V indikační skice z roku 1827 je budova na místě zakreslena. V indikační skice z roku 1871 je budova uvedena i s číslem 39. V roce 1901 byla dokončena menší přístavba prodejny tabáku Jana Drexlera. Samotná budova v té době patřila jeho bratru Karlu Drexlerovi.

Dne 21. prosince 1957 objekt odkoupili manželé František a Františka Lžičařovi (není zatím jisté, zda přímo od Drexlerů či již od jiného majitele). V roce 1980 zdědila dům dcera Jiřina Řehůřková a syn František Lžičař. V průběhu 80. let (snad kolem roku 1983) byl objekt vykoupen [[Adamovské strojírny|Adamovskými strojírnami]]. Ve znaleckém posudku je výstavba budovy odhadována na rok 1804. Celková cena byla v té době stanovena na 40 758 Kčs. Strojírny budovu využívaly ke skladovacím účelům.

=== Přestavba objektu na uzenářství ===
Dne 13. listopadu 1990 budovu odkoupil Josef Dvořák a jeho manželka Anna Dvořáková, kteří zde zřídili prodejnu řeznictví a uzenářství.

stup do budovy byl z náměstí Práce, proto byla odbourána přibližně desetimetrová část stávajícího betonového oplocení s reklamou Adamovských strojíren. Ze soklu betonového oplocení byla vytvořena terasa s přístupem do objektu. Zásobování bylo řešeno z druhé strany domu – ze dvora. Uvnitř budovy byly projektovány místnosti prodejny, bourárny, sklady, lednice, mraznice, sociální zařízení a další technické místnosti. Celkové rozpočtové náklady rekonstrukce byly vypočítány na 684 tisíc Kčs.

Dne 11. dubna 1994 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, které povolilo užívání dokončené stavby. Dne 28. listopadu 1994 bylo vydáno rozhodnutí o změně způsobu užívání, čímž došlo ke změně užívání části objektu na provozovnu bufetu.

=== Přestavba na restauraci ===
V roce 2007 vypracoval projektant Ing. Petr Krejčiřík na základě požadavku nového majitele a investora firmy AC DELTA, spol. s r. o. projektovou dokumentaci, která řešila přestavbu 1. NP budovy na hospodu. Hospoda dispozičně využívá prostory bývalého řeznictví a uzenářství; změněno bylo pouze využití jednotlivých místností. Objekt je rozdělen na technické zázemí hospody (sklady piva, kotelna) a sociální zařízení (WC pro muže, WC pro ženy a WC pro personál, šatna), úklidová místnost, hospoda, kuchyně a salonek pro uzavřené společnosti. Dne 28. června 2007 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí.

Později byla opravena také terasa a vyměněno její zábradlí.

== Zdroje ==
* Městský úřad Adamov, archiv stavebního úřadu, inv. č. 39, neuspořádané spisy.
* Městský úřad Adamov, archiv stavebního úřadu, inv. č. 35, Řeznictví p. Dvořák, Technická zpráva, str. 1, z ledna 2007.
* Městský úřad Adamov, archiv stavebního úřadu, bez inv. č., AC DELTA – Hradní 39, Technická zpráva, str. 6, z ledna 2007.
* Městský úřad Adamov, archiv stavebního úřadu, bez inv. č., AC DELTA – Hradní 39, Kolaudační rozhodnutí, str. 1, z 28.6.2007.

[[Kategorie:Restaurace Hradní]]

Adamov a okolí:Adamov a okolí

2026-09-11T11:23:54Z

Lukáš Malý: + pravidla

'''Adamov a okolí''' je webová stránka věnující se městu [[Adamov]]u a jeho okolí. Zakladatelem stránky je [[Lukáš Malý]].

== Historie ==
V roce 2009 byla založená facebooková stránka pojmenovaná Adamov. V následujícím roce vznikla webová stránka www.adamovaokoli.ic.cz na bezplatné doméně. Tvořena byla v programu Frontpage. Jejím autorem byl Lukáš Malý. Ve stejném roce Lukáš Malý převzal správu facebookové stránky Adamov. Začal na ní přidávat zajímavosti z Adamova.

V roce 2013 přešla webová stránka na doménu www.adamovaokoli.cz. V následujícím roce byl založen youtube kanál Adamov a okolí. Roku 2016 byla facebooková stránka přejmenována na Adamov a okolí, aby nedocházelo k záměně s oficiálním facebokovou stránkou města Adamova.

V roce 2023 byl založen instagramový účet adamovaokoli. V roce 2024 při příležitosti 60. povýšení Adamova na město byl Lukáš Malý oceněn Pamětním listem za „za dlouholetou propagaci historie i současnosti města Adamova“.

V roce 2024 byl kód webu www.adamovaokoli.cz přebudován na wikisystém, takže přibyla možnost tvorby obsahu webu i široké veřejnosti. V současné době ještě nejsou založeny všechny stránky z původního webu, ale zároveň jsou zveřejňovány nové. Celkově je na webu www.adamovaokoli.cz uvedeno '''{{NUMBEROFARTICLES}}''' článků.

Pravidla k tvorbě obsahu na tomto webu naleznete na stránce [[Adamov a okolí:Pravidla]].

== Statistiky ==
V roce 2024 bylo na webu zveřejněno okolo 500 stránek. Na facebooku bylo přes 2 600 sledujících, na instagramu přes 140 sledujících, na youtube přes 140 odběratelů.

Dne 19. února 2026 překročila facebooková stránka Adamov a okolí.cz 3000 sledujících.

== Publikační činnost ==
* MALÝ, Lukáš. Kam na výlet? v ''Adamovský zpravodaj'', č. 2, 2021, s. 20–23.
* MALÝ, Lukáš. Kam na výlet? vol. 2 v ''Adamovský zpravodaj'', č. 3, 2021, s. 21–23.
* MALÝ, Lukáš. Encyklopedický slovník v ''Adamovský zpravodaj'', č. 4, 2021, s. 22–23.
* MALÝ, Lukáš. Za méně známými prameny v okolí Adamova v ''Adamovský zpravodaj'', č. 5, 2021, 22–23.
* MALÝ, Lukáš. Pověsti a jiné příběhy v ''Adamovský zpravodaj'', č. 6, 2021, s. 21–23.
* MALÝ, Lukáš. 140 let historie adamovských hasičů v ''Adamovský zpravodaj'', č. 11, 2021, s. 8–9.
* MALÝ, Lukáš. Naučné stezky v okolí Adamova v ''Adamovský zpravodaj'', č. 11, 2021, s. 21–22.
* MALÝ, Lukáš. Adamov kdysi a dnes v ''Adamovský zpravodaj'', č. 12, 2021, s. 21–23.
* MALÝ, Lukáš. Nerealizované projekty v ''Adamovský zpravodaj'', č. 3, 2022, s. 22–23.
* MALÝ, Lukáš. Nerealizované projekty vol. 2 v ''Adamovský zpravodaj'', č. 4, 2022, s. 21–22.
* MALÝ, Lukáš. Nerealizované projekty vol. 3 v ''Adamovský zpravodaj'', č. 11, 2022, s. 22–23.
* MALÝ, Lukáš. Pouze pověst? v ''Adamovský zpravodaj'', č. 2, 2023, s. 20–21.
* MALÝ, Lukáš. Budova se stoletou historií v ''Adamovský zpravodaj'', č. 11, 2024, s. 21–22.
* MALÝ, Lukáš. Konec války v Adamově – 80 let od osvobození v ''Adamovský zpravodaj'', č. 5, 2025, s. 9–10.
* MALÝ, Lukáš. Návštěva arcivévody Františka Karla v ''Adamovský zpravodaj'', č. 9, 2025, s. 23.
* MALÝ, Lukáš. Hledání minulosti v ''Adamovský zpravodaj'', č. 12, 2025, s. 22.
* MALÝ, Lukáš. Židé v Adamově v ''Adamovský zpravodaj'', č. 2, 2026, s. 21–23.
* MALÝ, Lukáš. Adamov před 50 lety (1976) v ''Adamovský zpravodaj'', č. 5, 2026, s. 22–23.

Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901

2026-09-10T14:34:51Z

Lukáš Malý: /* Historie */ - slovo

{{Chybí obrázek}}
'''Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901''' byla událost, která se vžila do podvědomí v podobě regionální pověsti.

== Historie ==
V 3. čísle ročníku 1960 [[Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí|Vlastivědných zpráv z Adamova a okolí]] byla otištěna báseň o dvou milencích, kteří v [[Adamov]]ě odešli z tohoto světa. Níže je báseň uvedena.

<blockquote>
''Přišli jednou k nám''<br>
''on a ona, oba z Brna''<br>
''sem k našim lukám.''<br>
''Když lidé šli v tu ránu''<br>
''oba mrtvé tam!

''Každý usoudil,''<br>
''že do šátku, na památku''<br>
''tváře ji umyl,''<br>
''pak usedl vedle ní''<br>
''do hořkého lupení,''<br>
''sebe zastřelil.

''Pochovali je''<br>
''v jednom hrobě na krchově''<br>
''u zdi, tam kde je''<br>
''místo jen pro samovrahy,''<br>
''jej i děvče jeho drahý''<br>
''až za aleje!

''Snad se pomodlíš''<br>
''v Adamově na tom hrobě''<br>
''až ho uvidíš!''<br>
''Je zarostlý travičkou,''<br>
''běž vedle zdi cestičkou,''<br>
''nemá žádný kříž.''

(''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', č. 3, 1960)
</blockquote>

Báseň vznikla na základě příběhu, který byl otištěn na témže místě:

<blockquote>
''„V adamovském údolí u prvého tunelu k Brnu leží kus líbezného nebe pro mladé milování. Mlčí tam krásné stromy, zpívají ptáci a voní řeka. V ta místa, kde se říkalo "U ptačí reservace" přijeli jednoho dne dva milenci z Brna. Jak už to bývá, oba mladí, krásní, ale on bohatých rodičů chlapec a ona chudobná dívka. Ráno když šli lidé na louky, našli je na kraji lesa oba mrtvé, zastřelené. Na lístečku bylo rukou děvčete napsáno: Přijeli jsme do tohoto krásného místa umřít, abychom byli na věky svoji. Já jsem si vymínila, aby napřed zastřelil mne a šáteček, co jsem mu vyšila, namočil ve vodě studánky v lese a umyl mi tvář, abych nebyla zakrvácena! Pak aby zastřelil teprve sebe! Pochovejte nás na adamovském hřbitově, který je tak krásně smutný, jako byla naše láska.“'' (Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, č. 3, 1960)
</blockquote>

Takto příběh působil pouze jako pověst, která se držela v paměti adamovských občanů, ale stejně jako mnohé podobné byl postupně zavát časem.

Bližší průzkum internetových zdrojů přinesl své ovoce a my jsme se tak mohli v několika novinových článcích dočíst bližší informace o sebevraždě mladých milenců:

<blockquote>
''„Krvavé drama lásky v lese. Dne 11. t. m. odpoledne byly v kníž. liechtenšteinském lese v Adamově poblíž železniční stanice nalezeny dvě mrtvoly, a sice desátníka 3. pěšího pluku a hezké, sotva 20leté dívčiny. Četníci Trögler a Jelínek konstatovali, že oba lidé jsou zastřeleni. Obvodní lékař dr. Grydal (pozn. aut.: správně má být Grydil) zjistil, že dívka měla dvě rány ve spánku, desátník ránu v hlavě. Smrt u obou nastala dosti rychle. Pravá ruka vojínova, jehož bodlo mělo č. 858, svírala pevně šestihlavňový revolver, z něhož všecky rány vystříleny. V mrtvole vojáka poznán desátník Konstantin Schumpeter; jméno dívky jest neznámo. Motivem vraždy a sebevraždy jest patrně nešťastná láska.“'' (Katolické listy, 5, 14. 9. 1901)
</blockquote>

Tato zpráva byla zveřejněna v českojazyčných Katolických listech ze 14. září 1901.

V německojazyčných novinách Mährisches Tagblatt ze 13. září 1901 se můžeme dočíst podrobnosti o tom, že těla nalezla dvojice školáků, která si na místě hrála, či to, že úmrtí u obou nastalo o několik hodin dříve, pravděpodobně již 10. září.

Dne 18. září 1901 noviny Brünner Morgenpost zmiňují zjištěné jméno dívky – jednalo se o Marii Samkovou ze Sebranic. Taktéž je ve zprávě uvedeno, že již byli pochováni ve společném hrobě.
Dalším místem, kde lze k tragickému zakončení nešťastné lásky dohledat informace, se stala adamovská kniha zemřelých.

V ní byly dohledány záznamy o obou účastnících:
* Konstantin Schumpeter, dvaadvacet let starý, svobodný. Kromě příslušnosti k 3. pěšímu pluku je zde v závorce uvedeno povolání lesní adjunkt. Jako důvod smrti je uvedeno „smrt zastřelením“.
* Marie Sámková (uvedena s dlouhým a), pětadvacetiletá svobodná služka ze Sebranic. V kolonce důvod úmrtí uvedeno „se svým svolením zastřelena svým milým z revolveru“. U obou záznamů je taktéž poznámka: „mrtvola soudní komisí ohledána – výsledek nesdělen“.

Oba byli pochováni 13. září 1901 hrobníkem Moricem Kopečným.

Poté jsem se obrátil s žádostí o pomoc při dohledávání dokumentů na Moravský zemský archiv. Zde mi bylo sděleno, že spis o Marii Samkové byl v roce 1964 Okresním soudem v Kunštátě skartován.

Jako zatím poslední informace, které byly dohledány, je záznam v Matrice zemřelých pěšího pluku. Zde je patrné, že Konstantin Schumpeter se narodil 9. března 1880. Z toho vyplývá, že v adamovské knize zemřelých je špatně vypočítaný jeho věk.

Naopak záznam o narození Marie Samkové byl dohledán v Rodné a křestní knize pro Sebranice – Marie se narodila Josefě, svobodné dceři Jana Samka, domkaře ze Sebranic, dne 2. července 1876.

V tuto chvíli zde bádání končí. Další informací se nepodařilo dohledat.

Prozatím není také známo, ve kterých místech byli pochováni. Bohužel, ani ve hřbitovní knize, která je uložena na Městském úřadě Adamov, záznam o Schumpeterovi a Samkové chybí (kniha byla založena později, jestli existuje její předchůdce ještě není známo).

== Zdroje ==
* Bez uvedení autora. Leichenfund v ''Brünner Morgenpost'', 36, 13. 9. 1901, s. 3.
* Bez uvedení autora. Leichenfund v ''Brünner Morgenpost'', 36, 14. 9. 1901, s. 3.
* Bez uvedení autora. Krvavé drama lásky v lese v ''Katolické listy'', 5, 14. 9. 1901, s. 5.
* Bez uvedení autora. Zum lekten Liebesdrama im Walde bei Adamsthal v ''Brünner Morgenpost'', 36, 18. 9. 1901, s. 3.
* Bez uvedení autora. Zum lekten Liebesdrama im Walde bei Adamsthal v ''Brünner Zeitung'', 1901, 18. 9. 1901, s. 3.
* Bez uvedení autora. Zum lekten Liebesdrama im Walde bei Adamsthal v ''Brünner Morgenpost'', 36, 19. 9. 1901, s. 3.

[[Kategorie:Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901]]

Seznam tragických událostí

2026-09-10T14:31:30Z

Lukáš Malý: 10. nebo 11. září

'''Seznam tragických událostí''' v [[Adamov]]ě a okolí. Tento seznam shromažďuje tragické události, k nimž došlo v Adamově a jeho blízkém okolí. Zahrnuje případy sebevražd, vražd a dalších nehod, které se výrazně zapsaly do místních dějin a paměti obyvatel. Cílem je uchovat vzpomínku na tyto události a přiblížit historický kontext, v němž se odehrály.

== Sebevraždy ==
* 1829; 26. září – '''Josef Pfaundler''', první v pramenech zaznamenaný sebevrah, který ukončil život skokem do propasti [[Macocha]].
* 1845; ?? – '''muž''' (??), původně chtěl ukončit život skokem do Macochy, ale rozmyslel si to a v její blízkosti se zastřelil. ([https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:afd9d6a8-4280-4b0e-bf02-4d8b4614eac7 Odkaz 1])
* 1871; 23. května – '''Ján Angerer''' (43 let z Pešti), pilnikářský mistr rodem z Brna. Posledně bytem v Peště, odkud cestoval přes Adamov. Zastřelený byl nalezen na kraji lesa nedaleko obce. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Dne 25. května téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1872; 26. dubna – '''Antonín Blahušek''' (21 let z domu číslo 36 v Adamově), syn Antonína Hlahušky, slévače v Adamově. Dne 26. dubna 1872 bylo nalezeno jeho oběšené tělo. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Proto byl 29. dubna téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1879; 5. března – '''Eduard Opletal''' (22 let z domu číslo 12 v Adamově), syn Josefa Opletala, dělníka v Adamově. Spáchal sebevraždu. Byl pochován 7. března na zvláštním místě v Adamově.
* 1882; 2. března – '''Ján Ličman''' (54 let z domu číslo 50 v Adamově), domkař v Adamově. Dne 2. března 1882 bylo nalezeno jeho oběšené tělo. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Proto byl 4. března téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1887; 16. února – '''Václav Knaus''' (39 let), hlídač v turbíně v továrně na stroje v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1888; 15. října – '''Vojtěch Lassekr''' (29 let), syn bohatého brněnského majitele továrny. Ukončil život skokem do propasti [[Macocha]]. U těla chyběly některé cenosti, proto se spekulovalo, že mohlo jít o vraždu.
* 1888; 5. listopadu – '''Jan Kyzlink''' (17 let z Olomučan), svobodný syn Jana Kyzlinka z Olomučan a jeho manželky Nepomuceny. Zemřel na následky oběšení. Pohřben byl 8. listopadu 1888.
* 1889; 6. července – '''Alois Šebek''' (20 let z Olomučan), svobodný syn Františka Šebka, slévače v Olomučanech a jeho manželky Marie. Zemřel na následky oběšení. Dne 9. července 1889 byl pohřeben.
* 1889; 11. červenec – '''Josef Badal''' (39 let z domu čísla 17 v Lažánkách), ženatý řezník v Lažánkách. V šílenství spáchal sebevraždu tak, že si podřezal krk. Pohřeben byl 14. července 1889.
* 1889; 21. listopadu – '''Jan Strejček''' (70 let z Lažánek), ovdovělý výminkář v Lažánkách. V lese u Lažánek spáchal sebevraždu oběšením. Akt uskutečnil v pomatení mysli. Pohřeben byl 23. listopadu 1889.
* 1890; 19. března – '''Eduard Nejezchleb''' (26 let z domu číslo 46 v Lažánkách), ženatý slévač v Lažánkách. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřben byl 22. března 1890.
* 1891; 22. února – '''Karel Vejmola''' (18 let z domu číslo 42 v Adamově), syn Eduarda Vejmoly, kancelářského sluhy v Adamově. Vejmola trpěl neléčitelným chronický neduhem, proto se naznalo, že sebevražda byla spáchána ve stanu nepříčetném. Proto byl Vejmola dne 24. února téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1893; 5. srpna – '''Josef Papež''' (21 let z Olomučan), svobodný nádeník, syn Josefa Papeže, podruha v Ostrově a jeho manželky Mariany, rozené Pernicová. Pohřben byl 7. srpna 1893.
* 1894; 10. června – '''Karel Koudelka''' (19 let z Blanska), při výletu na [[Macocha|Macochu]] s několika kamarády spáchal sebevraždu skokem do ní. Důvodem měl být milenecký vztah, jemuž bránila matka jeho dívky. Dotčená dívka měla být tomuto přítomna a jen díky pohotovosti ostatních mladíků bylo zabráněno, aby spáchala sebevraždu také.
* 1894; 27. června – '''Tomáš Sedlák''' (50 let z Petrovic), ženatý nádeník. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřeben byl 29. června 1894.
* 1895; 25. května – '''Antonie Pakostová''' (52 let), svobodná dcera Antonína Pakosty, domkaře v Adamově. Spáchala sebevraždu v tunelu železniční dráhy, kde se nechala přejet projíždějícím vlakem. Trpěla nevyléčitelným chronickým neduhem, proto vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatenosti. Dne 28. května byla pohřebena na adamovském hřbitově.
* 1896; 2. července – '''František Nezval''' (39 let z domu číslo 60 v Lažánkách), ovdovělý slévač v Lažánkách. Narozen 23. dubna 1837. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřeben byl 4. července 1896.
* 1898; 9. dubna – '''J. Procházka''' (23 let z Obřan), dělník z Obřan ukončil život skokem do Macohy.
* 1898; 15. dubna – '''František Modrák''' (26 let z čísla domu 31 v Lažánkách), svobodný vydavatel v životnostenském spolku v Lažánkách, narozený 12. dubna 1872. Spáchal sebevraždu zastřelením. Bylo uznáno, že sebevražda byla spáchána v nepříčetnosti. Pohřeben byl 18. dubna 1898.
* 1988, 3. listopadu – '''Josef Vystrčil''' (22 let z Brna), úředník při archivu finančního oddělení v Brně. Ukončil život skokem do [[Macocha|Macochy]].
* 1898; 19. června – '''Františka Hrčíčová''' (69 let z Olomučan), vdova po Ignáci Hrčířovi, náděníkovi z Olomučanech, narozená 30. května 1829 v Blansku jako Kotasová. Oběsila se ve stavu nepříčetném a pohřbena byla dne 21. června.
* 1900; 19. června – '''Josef Jelínek''' (61 let z domu číslo 64 v Adamově), domkař v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1901; 16. března – '''Bedřich Fediovič''' (17 letech z Brna), svobodný cukrárský učeň v Brně, narozen v Tišnově. Spáchal sebevraždu v lese u Lažánek. Pohřeben byl 18. března 1901.
* 1901; 26. května – '''Alois Drahovzal''' (32 let z Líšně), život ukončil skokem do [[Macocha|Macochy]]. Z důvodu průtahů při domluvě ceny za vytažení těla ze dna Macochy byl sestup pro tělo uskutečněn až 9. června. Pohřben byl na jedovnickém hřbitově.
* 1901; 10. nebo 11. září – '''Marie Sámková''' (25 let ze Sebranic); služka v Sebranicích. Se svým svolením [[Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901|zastřelena Konstantinem Schumpeterem]]. Nalezen v lese nedaleko adamovského nádraží. Pohřbena byla 13. září téhož roku na adamovském hřbitově. Společně s ní se na místě zabil Schumpeter.
* 1901; 10. nebo 11. září – '''Konstantin Schumpeter''' (22 let z Brna), c. k. desátník u 3. pěšího pluku (lesní adjunkt) v Brně. Před [[Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901|sebevraždou zastřelil Marii Sámkovou]]. Pohřben byl 13. září téhož roku na adamovském hřbitově.
* 1901; 31. října – '''neznámý muž''' (asi 32 let), spáchal sebevraždu bodnými ranami. Zemřel následkem atelektázy plic a vykrvácení do dutiny hrudní.
* 1903; 28. prosince – '''František Barša''' (51 let z domu čísla 126 v Babicích), knížecí hajný v Babicích. Spáchal sebevraždu zastřelením. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Proto byl 30. prosince téhož roku pochován na babickém hřbitově.
* 1906; 1. listopadu – '''Neznámý muž''' (asi 23 let), spáchal sebevraždu zastřelením na stráni v [[Suchý žleb|Suchém žlebu]].
* 1907; 4. ledna – '''Ludvík Mazánek''' (21 let), účetní praktikant v Mladé Boleslavi u firmy Sezenský. Zastřelil se u nádraží v Adamově. Jeho tělo bylo převezeno do Kutné Hory a tam byl pochován.
* 1907; 6. října – '''Bohumír Fröhlich''' (20 let z domu čísla 17 v Babicích), nádeník v Babicích narozený 13. června 1887 ve Vídni. Spáchal sebevraždu zastřelením. Jeho tělo bylo nalezeno v lese u Babic.
* 1910; 31. ledna – '''Josef Klos''' (22 let z Nového Bydžova), zámečník, narozený 23. března 1887. Spáchal sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]].
* 1911; 29. srpna – '''Josef Höll''' (22 let), narozen 3. května 1899 v Kutné Hoře Josefu Höllovi, c. k. bernímu správci v Polici v Čechách. V návalu rozrušení mysli a nepříčetnosti se zastřelil v Dvořákově vile.
* 1912; 19. ledna – Josef Nejezchleb (57 roků), spáchala sebevraždu otravou arsenikem ve stavu nepříčetném následkem alkoholu.
* 1912; 17. února – '''Josef Kuranda''' (18 let), dělník v Soběšicích, narozen 26. června 1893 v Adamově. Spáchal sebevraždu zastřelením.
* 1912; 9. října – '''Karel Mückstein''' (20 let z Brna), obchodní příručí v Brně narozený 21. října 1891 v Litovli. Spáchal sebevraždu zastřelením v lese nedaleko myslivny U Dubu.
* 1913; 14. dubna – '''Alexandr Ševčík''' (67 let z Josefova č. 105), narozen 2. ledna 1846 v Jedovnicích, oddán v Jedovnicích roku 1872. Bývalý slévač v Josefově. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1913; 9. července – '''Filomena Novotná''' (16 let z Houska), svobodná dcera dělníka Josefa Novotného z Housky. Ukončila život z důvodu nešťastné lásky skokem do [[Macocha|Macochy]].
* 1913; 4. října – '''Karel Kopečný''' (56 let z Brna), ovdovělý tovární mistr z Brna, narozený 4. prosince 1856 ve Vicenicích. Spáchal sebevraždu oběšení v lese u Soběšic.
* 1914; 20. července – '''Ferdinand Šarman''' (19 let z Holešova), sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]] spáchal z důvodu nešťastné lásky. Šarman zaslal dopis na rozloučení do redakce Lidových novin. V něm popisuje svůj vztah k jisté dívce a jednomu muži. Část dopisu redakce označila za nezveřejnitelný. Šarman svůj pád do propasti přežil. Byla mu poskytnuta pomoc přítomným lékárníkem a na improvizovaných nosítkách byl vynesen ze dna Macochy. U Skalního mlýna počal křičet nesmírnou boletí a u Starohraběcí huti zemřel.
* 1922; 17. května – '''Karel Müller''' (76 let z Malého Hradiska u Prostějova), narozen 28. dubna 1846 v Malém Hradisku, zedník, vdovec, sebevraždu spáchal v duševním pominutím mysli skokem pod vlak u prvního tunelu od Adamova směrem k Brnu.
* 1923; 4. srpna – '''Jan Trešek''' (24 let z Hrušek), narozen 11. prosince 1898 v Hruškách, svobodný manželský syn Rafaela Treška, chalupníka z Hruškách v č. 139. Spáchal sebevraždu skokem pod vlak v Adamově nedaleko Skalního sklepa.
* 1925; 25. října – '''Albína Patočková, roz. Chmelíčková''' (40 let z Adamova), narozena 1. března 1885 v Adamově. Oddána 5. dubna 1920 v Adamově s Celestinem Patočkou. Albína byla v roce 1911 a 1914 byla ústavě choromyslné. Smrt skokem do Svitavy v katastru Adamova si učinila v návalu pomatenosti. Její tělo odnesl proud až k babické zastávce.
* 1922; 30. června – '''Antonín Kotol''' (28 let ze Soběšic), nástrojař v Soběšicích, narozený 2. srpna 1893 v Soběšicích. Spáchal sebevraždu zastřelením.
* 1923; 2. července – '''Severa Antoš''' (?? ze Soběšic), obchodní cestující. Spáchal sebevraždu skokem pod vlak mezi Bílovicemi a Obřany.
* 1923; 4. srpna – '''Jan Tréšek''' (25 let z Hrušek), obuvník z Hrušek, narozený 11. prosince 1898, svobodný. Dobrovolně ukončil svůj život skokem pod vlak na železniční trati nedaleko Skalního sklepa. Pohřben byl 4. srpna 1923 na adamovském hřbitově.
* 1923; 20. srpna – '''Marie Kalová''' (50 let z Ústí nad Orlicí), narozena 8. dubna 1873 v Sopotnici, oddána 14. září 1905 v Ústí nad Orlicí. Ženatá, manželka Františka Kaly, obuvnického mistra z Ústí nad Orlicí. Spáchala sebevraždu skokem do Macochy.
* 1923; 24. srpna – '''Jaroslav Kubík''' (32 let z Prahy), narozen 24. července 1891 v Břejnici, oddán 24. listopadu 1916 v Benešově. Ženatý bankovní úředník v Praze Vršovicích. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1925; 12. srpna – '''Eduard Haupt''' (23 let z Brna). Spáchal sebevraždu skokem pod vlak z důvodu nešťastné lásky. V čekárně zanechal po sobě dopis. ([https://ndk.cz/uuid/uuid:5290f040-4ad5-11e8-946a-005056825209 Odkaz 1])
* 1926; 30. srpna – '''Josef Petlach''' (20 let v Ostrově), narozen 19. března 1906 v Ostrově, svobodný slévač. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1926; 13. prosince – '''Josef Hlaváč''' (17 let z Brna), narozen 1. února 1909 ve Brně, svobodný student. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1927; 30. dubna – '''Oldřich Daněk''' (14 let z Vilémovic), narozen 2. června 1912 ve Vilémovicích Františka Daňka, kotláře ve Vilémovicích, a Anděly, zámečnický učeň. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1927; 12. června – '''František Kala''' (60 let z Vilémovic), narozen 3. února 1867 ve Vilémovicích, oddán 24. dubna 1893, ženatý nádeník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1927; 23. července – '''Stanislav Kalců''' (23 let z Brna), narozen v Dolních Hutích, okres Pelhřimov, 4. května 1904. Manželský syn Martina Kalců, chalupníka z Dolních Hutích a Anny, rozené Klubalová. Spáchal sebevraždu skokem pod vlak u tunelu směrem na Blansko.
* 1928; 3. prosince – '''Josef Werner''' (49 let), pomocný dělník v brněnské přádelně, narozený 17. září 1871 v Lelekovicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1929; 26. listopadu – '''František Kuchař''' (56 let z Vilémovic), narozen 28. dubna 1873 v Ostrově. Vdovec obuvník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu oběšením v opilosti v lese u Vilémovic.
* 1930; 1. června – '''Bohumil Selinger''' (41 let z Lipovca), narozen 20. února 1889 v Rozstání Lumírovi Seligerovi a Adolfiny. Svobodný bednář v Lipovci. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1930; 1. července – '''Alois Nejezchleb''' (62 let z Vilémovic), narozen 10. února 1868 ve Vilémovicích, oddán 19. února 1912 v Jedovnicích. Ženatý rolník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1931; 22. července – '''Karel ???''' (20 let), narozen 10. července 1911, svobodný holičský pomocník v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením naproti Skalnímu sklepu.
* 1933 – '''Walter Spielmann''' (21 let z Brna), narozen 12. října 1911 v Bielsku (Polsko). Obchodní příručí v Brně, manželský syn Hartwiga Spielmanna, obchodního cestujícího v Bielsku a jeho manželky Karly. Spáchal sebevraždu oběšením v lese mezi Vranovem a Adamovem.
* 1933; 8. června – '''Josef Krejčí''' (40 let z Vilémovic), narozen 18. prosince 1892, oddán 12. května 1917, ženatý rolník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1933; 14. června – '''František Kotol''' (84 let ze Soběšic), ovdovělý domkařský výměnkař v Soběšicích, narozen 27. července 1848 v Soběšicích. Spáchal sebevraždu zastřelením.
* 1934; 14. března – '''Otto Lesný''' (18 let z Brna), narozen 4. dubna 1915 Josefa Lesného, svobodný textilní dělník v Brně. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1934; 3. července – '''Antonín Rybka''' (22 let z Přerova), narozen 3. dubna 1912 Jakubu Rybkovi a Ludmily, svobodný čeledín v Přerově. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1934; 25. října – '''František Utíkal''' (22 let z Brna), nezaměstnaný, narozený 27. prosince 1911 v Husovicích. Spáchal sebevraždu oběšením v lese k Panským loukám.
* 1934; 14. listopadu – '''Rudolf Tomeš''' (25 let z Adamova číslo 44), narozen 14. listopadu 1909 v Parníku, okres Lanškroun. Manželský syn Rudolfa Tomeše, průvodčího vlaku ve výslužbě v Parníku a Ludmily. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřben v Parníku.
* 1935; 16. ledna – '''Františka Pospíšilová''' (24 let z Brna), narozena 28. březan 1911 v Nosálovicích u Vyškova. svobodná úřednice v závodech Západomor. elektráren v Brně. Manželská dcera Františka Pospíšila, soukenického pomocníka v Nosálovicích a Kateřiny, rozené Šilhánkové. Spáchala sebevraždu na kolejích. Pohřbena farním úřadem na Starém Brně dne 21. ledna 1935.
* 1936; 1. února – '''Zdenka Střítecká''' (25 let z Olomučan číslo 48 – dnešní adamovská ulice Mírová), narozena 4. listopadu 1910 v Boskovicích, oddána 19. listopadu 1933 v Adamově za Jaroslava Stříteckého, elektromontéra v Olomučanech. Zemřela po pádu z pavlače.
* 1936; 20. dubna – '''Bohuslav Kotulan''' (56 let z Adamova z domu číslo 168), narozen 20. září 1879 v Habrůvce. Vdovec, zámečník ve výslužbě v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením u adamovského nádraží na kaštanu.
* 1936; 7. května – '''Antonín Putna''' (59 let ze Soběšic), obecný strážník v Soběšicích, narozený 8. května 1877. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1938; 3. května – '''Antonín Kakáč''' (35 let z Maloměřic), narozen 16. června 1902 v Židenicích, svobodný sezónní dělník. Spáchal sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]. Pohřben byl 5. května 1938. Společně s ním skočila i Anna Krapková.
* 1938; 3. května – '''Anna Krapková''' (42 let z Husovicích), narozena 7. ledna 1896 v Husovicích, oddána 28. října 1923 tamtéž za Františka Krapky, tkalce v Husovicích. Spáchala sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]. Pohřben byl 7. května 1938 v Husovicích. Společně s ní skočil i Antonín Kakáč.
* 1938; 27. června – '''František Plšek''' (34 let ze Soběšic), obuvnický pomocník v Soběšicích, narozen 20. června 1903 v Soběšicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1939; 7. února – '''Ludvík Grünfeld''' (60 let z Prahy), narozen 25. srpna 1878 v Brně, toho času ředitel továrny ve výslužbě v Praze. Spáchal sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.
* 1940; 13. srpna – '''Jaroslav Šabrňák''' (39 let z Adamova), narozen 6. listopad 1900 v Černé Hoře, oddán 2. března 1936 v Brně. Jeho tělo bylo nalezeno v kůlně na dřevo před jeho bytem, kde spáchal sebevraždu oběšením. Sebevraždu spáchal pravděpodobně pro neshody s manželkou.
* 1941; 8. červen – '''Františka Ronovská''' (83 let z Kateřiny), utonulá žena byla nalezena ve Svitavě u Novohradské hájenky. Dle šetření se zjistilo, že šlo o sebevraždu.
* 1945; 9. května – '''neznámá žena''' (asi 45 let), spáchala sebevraždu skokem do továrního náhonu v Adamově. Pohřbena byla 15. května na adamovském hřbitově.
* 1945; 18. května – '''neznámá žena a její dcera''' (asi 45 a 6 let), spáchala sebevraždu skokem do Svitavy společně se svojí dcerou. Pohřbena byla 22. května na adamovském hřbitově.
* 1945; 29. listopadu – '''Ludwig Paul Karl Schimek''' (64 let z Brna), narozen 18. července 1881 v Olomouci. Zaměstnán jako magistrátní ředitel v Brně Králově Poli. Spáchal sebevraždu oběšením v chtě u [[Chata Macocha|Macochy]].
* 1947; 24. června – '''Jan Julinek''' (?? z Bílovic), majitel mlýna v Bílovicích nad Svitavou, národností Němec, původně měl být po válce odsunut, ale spoluobčané se za něj přimluvili, takže mohl zůstat na svém bytě na mlýně. V roce 1947 bylo rozhodnuto, že bude coby přestárlý umístěn ve Staré Hoře u Jihlavy. S tím se pravděpodobně nemohl smířit a tak se rozhodl ukončit svůj život dobrovolně skokem z okna do mlýnského náhonu.
* 1948; 17. září – '''Josef Maroš''' (29 let ze Stupavy), narozen 8. ledna 1919 ve Stupavě jako syn Jakuba Maroše a Františky, svobodný obuvník. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1949; 17. června – '''Ludmila Bauerová''' (24 let z Moravské Chrastové), narozena 3. prosince 1924 v Drnovicích, rodným jménem Smejkalová, manželka úředníka v Moravské Chrastové, a její syn [[Radomír Bauer]] (necelý rok z Moravské Chrastové), narozen 27. července 1948. Matka spáchala sebevraždu a vraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]
* 1949; asi v polovině července – '''neznámý muž''' (asi 50 let), tužkou je dopsáno jméno Karel Duda, v lese u Macochy bylo nalezeno jeho tělo, poté co se otrávil neznámým jedem.
* 1981, 3. října – '''Pavel Švanda''' (22 let), vysokoškolský student a křesťanský aktivista, jehož tělo bylo dne 10. října nalezeno na dně [[Macocha|Macochy]]. Podle oficiálního vyšetřování byl případ uzavřen jako sebevražda. Avšak celá věc je ze strany rodiny a přátel důvod k sebevraždě nebyl. Podle nich byl do propasti vhozen Státní bezpečností. Případ byl po roce 1989 znovu otevřen a následně v roce 1994 opět uzavřen s tím, že jednoznačně nelze prokázat nic. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/pavel-svanda-smrt-macocha-vrazda-stb-vyroci-40-let.A211008_630613_brno-zpravy_mos1 Odkaz 1])
* 1994; 13. prosince – '''muž''' (19 let). Muž, student z Brna, spáchal sebevraždu zastřelením v lese u Adamova. Zastřelil se perkusní zbraní.
* 2011; 8. března – '''muž''' (20 let). Muž skočila do propasti [[Macocha|Macochy]].
* 2011; 10. dubna – '''žena''' (55 let). Žena se narodila v roce 1956. Skočila do Macochy. ([https://blanensky.denik.cz/nehody/macocha-uz-letos-vzala-dva-zivoty20110415.html Odkaz 1])
* 2012; 16. srpna – '''Arne Rovný''' (46 let). Byl přednostou urologického oddělení a patřil mezi specialisty Fakultní nemocnice u svaté Anny. Rovný ukončil život skokem do propasti [[Macocha|Macochy]]. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sebevrazda-spickoveho-urologa-to-je-velka-ztrata-i-pro-pacienty.A120821_1819138_brno-zpravy_taz Odkaz 1])
* 2013; 15. srpna – '''muž''' (29 let). Muž skočil do propasti [[Macocha|Macochy]] kolem třetí hodiny odpoledne. Dle Blanenského deníku se muž měl snažit spáchat sebevraždu skokem do propasti již o týden dřív. Při prvním pokusu se mu ho podařilo zastavit policejnímu vyjednavači.
* 2019; 28. května – '''muž''' (??). Muž zemřel v ranních hodinách v Rudici. Dle policie šlo pravděpodobně o sebevraždu. ([https://blanensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/smrt-v-rudici-clovek-pravdepodobne-spachal-sebevrazdu-20190528.html Odkaz 1])
* 2020; 28. února – '''muž''' (38 let). Muž zemřel v ranních hodinách při střetu s vlakem mezi zastávkami Adamov a Adamov zastávka. Dle policie šlo pravděpodobně o sebevraždu.
* 2021; 8. dubna – '''muž''' (44 let z Adamova), jeho tělo bylo nalezeno bez známek života v přírodní rezervaci Coufavá u Adamova. Dle policie měl muž psychické problémy, se kterými se měl léčit.
* 2021; 18. prosince – '''muž''' (74 let z Adamova). Mužovo tělo bylo nalezeno v bytě ženy, kterou zavraždil v Domě s pečovatelskou službou v Adamově. ([https://blanensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/duchodce-vrah-zrejme-neunesl-rozchod-domnivaji-se-adamovsti-20211228.html Odkaz 1])
* 2023; 30. června – '''žena a dvě děti''' (cca 30 let, 3 roky a 1 rok). Žena skočila do propasti [[Macocha|Macochy]] společně se svými dvěma dětmi. Žena po sobě nechala dopis na rozloučenou. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sebevrazda-macocha-zena-deti-skok.A230630_141023_brno-zpravy_epkbn Odkaz 1])
* 2024; 26. března – '''muž''' (50 let). Muž ukončil život lehnutím si do kolejiště nedaleko zastávky Babice nad Svitavou před průjezdem vlaku.
* 2024; 19. dubna – '''muž''' (??). Muž ukončil život skokem do propasti [[Macocha|Macochy]]. Dle sdělovacích prostředků se jednalo o příslušníka Vězeňské služby z Kuřimi. Před skokem do propasti se měl muž zastřelit. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/propast-macocha-dalsi-tragedie-skocil-do-ni-dozorce-pred-padem-se-zastrelil.A240422_201949_brno-prilohy_vank Odkaz 1])
* 2024; 23. dubna – '''muž''' (??). Mužovo tělo nalezli v ranních hodinách průvodci Správy jeskyní České republiky na dně [[Macocha|Macochy]]. ([https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/tragedie-propast-macocha-mrtvi-muzi-skok-zastrelil-se-moravsky-kras-mustek-kurim.html Odkaz 1])
* 2024; 5. srpna – '''muž''' (??). Muž ukončil život skokem do [[Macocha|Macochy]]. Nedaleko propasti byl nalezen batoh, ve kterém byl dopis na rozloučenou. ([https://blanensky.denik.cz/krimi/na-dne-macochy-nasli-mrtveho-muze-v-batohu-nechal-dopis-na-rozloucenou-20240805.html Odkaz 1])
* 2025; 12. dubna – '''Lenka Šimůnková''' (??). Žena ukončila život skokem do [[Macocha|Macochy]]. Jedná se o matku jedné z obětí střelby na Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v prosinci 2023. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/skokem-do-propasti-macocha-ukoncila-zivot-matka-obeti-strelby-na-fakulte.A250413_212724_brno-zpravy_ikro Odkaz 1])
* 2025; 11. listopadu – '''žena''' (??). Žena v podvečer ukončila život skokem do [[Macocha|Macochy]]. ([https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/mrtva-zena-blanensko-moravsky-kras-macocha-tragedie-policie-vysetrovani.html Odkaz 1])

== Nehody ==
* 1762; červen – '''Kryštof Sakl''', křtinský kaplan zde při návratu od nemocného z Babic spadl z koně, těžce se zranil a zemřel. Na místě byl umístěn obrázek sv. Antonína. V současnosti je na místě umístěna i informační tabule.
* 1834; 19. března – '''Křiček a Křivánek''', tovaryši v prachovém mlýně ve Křtinském údolí. Oba zemřeli při výbuchu mlýnu.
* 1868; 28. ledna – '''Ján Sekerka''' (36 let z Kateřiny), ženatý kovářský dělník na práci v továrně v Adamově. Nalezen mrtev na železniční dráze. Dle soudní komise nastala smrt po střetu s vlakem.
* 1876; 31. července – '''Karel Rumler''' (61 let z domu číslo 19 v Adamově), prachař a majitel domu v Adamově. Zemřel následkem výbuchu prachárny v Křtinském údolí, přičemž mu byla rozdrcena lebka.
* 1877; 17. října – '''František Kobušek''' (5 let), syn Václav Kobuška, dělníka v Adamově. Zemřel utonutím.
* 1879; 30. října – '''František Šváb''' (38 let), jeho rodiče pocházeli z Olomučan. Zemřel poté co byl přejet vlakem na železnici.
* 1882; 17. září – '''Ferdinand Göller''' (22 let z domu číslo 63 v Adamově), kotlař v adamovské továrně. Původně pocházel z Kyjova. Zemřel na následky zranění, které mu způsobil stroj.
* 1884; 8. dubna – '''Martin Baldrman''' (67 let z domu číslo 72 v Olomučanech), nádeník z Olomučan. Zemřel po pádu z půdy.
* 1885; 27. června – '''Alžběta Ledvinová''' (3 roky z domu číslo 130 v Adamově), dcera Jána Ledviny, hlídače na železniční dráze v Adamově. Úmrtí bylo způsobeno zlomeným vazem.
* 1886; 21. června – '''Jan Mysliveček''' (45 let z domu číslo 64 v Adamově), dělník v Adamově. Zemřel na následky převrácení nákladu sena, přičemž mu byl zlomen vaz.
* 1888; 29. dubna – '''Anastasie Pinková''' (16 let z Olomučan), dcera krejčovského mistra v Olomučanech. Jelikož nebylo jistoty, že by spáchala sebevraždu, byla pohřbena na hřbitově.
* 1890; 21. října – '''Josef Wondra''' (37 let z domu čísla 43 v Lažánkách), ženatý horník v Lažánkách. Zemřel poté co byl zasypán v dole hlínou. Pohřben byl 24. října 1890.
* 1892; 21. prosince – '''Josef Tomášek''' (77 let z Olomučan), domkař v Olomučanech. Jeho tělo bylo nalezeno utonulé v blízkém potoku. Všeobecně se mělo za to, že utonutí bylo pouze neštěstí, byl tedy pohřben na hřbitově.
* 1895; 18. srpna – '''Anna Chlupová''' (37 let z domu číslo 48 v Lažánkách), manželka Aloise Chlupa, kováře v Lažánkách. Narozena 7. června 1838 ve Vilémovicích, oddána 19. června 1881. Zemřela na následky vykrvácení po nezaviněném poranění. Pohřebená byla 20. srpna 1895.
* 1896; 9. ledna – '''Vilhelm Pernica''' (22 let z Ostrova), nádeník, svobodný syn Vilhelma Pernice, domkaře v Ostrově. Narozen 30. září 1873. Zemřel na následky roztříštění mozku následkem úrazu. Dne 13. ledna 1896 byl pohřben v Ostrově.
* 1897; 29. ledna – '''Vincenc Musil''' (35 let z domu číslo 31 v Lažánkách), horník v Lažánkách. Narozen 29. října 1861. Oddán 3. listopadu 1888. Zemřel na následky pádu těžkého dřeva v šachtě, které mu způsobilo proražení lebky a rozdrcení mozku. Pohřben byl 31. ledna 1897.
* 1897; 13. července – '''Emanuel Kučera''' (22 let z domu číslo 63 v Adamově), pomocník v továrně v Adamově. Zemřel na krvácení do mozku, způsobené pádem v továrně.
* 1898; 13. ledna – '''Alois Kadidlo''' (1 rok z domu číslo 21 v Lažánkách), syn Václava Kadidla, nádeníka v Lažánkách. Narozen 20. února 1896. Zemřel na následky opaření. Pohřben byla 17. ledna 1898.
* 1899; 2. února – '''Alois Fiala''' (8 let z domu číslo 53 v Adamově), syn Aloise Fialy, kotláře v Adamově. Zemřel na následky po vdechování plynu uhelnatého.
* 1901; 14. ledna – '''Maria Nezvalová''' (46 let z domu číslo 21 v Lažánkách), manželka Jana Nezvala, rolníka v Lažánkách, rozená Šebelová v Kotvrdovicích. Zemřela po nehodě na následky „proděravění střeva“. Pohřebena byla 16. ledna 1901.
* 1901; 24. dubna – '''Josef Zachrdla''' (38 let z Březiny), domkař a krejčí, dcera '''Marie Zachrdlová''' (5 měsíců) a synové '''Josef Zachrdla''' (3 let) a '''František Zachrdla''' (5 let), společně s nimi Marie Brázdilová (41 let) všichni z domu č. 30 Podsedky. Zadusili se při velkém požáru v Březině. Smrtelně nemocný Josef Švehla (67 let) z č. 29 Podsedky utrpěl v hořícím domě popáleniny, na které záhy podlehl.
* 1901; 30. května – '''Antonín Fabiánek''' (20 let), syn Antonína Fabiánka, domkaře ve Žďárné. Utopil se při koupání. Sebevražda byla vyloučena.
* 1903; 27. dubna – '''Karolína Plhoňová''' (3 roky z domu číslo 25 v Adamově), dcera listonoše v Adamově. Narodila se 15. listopadu 1899 v Bořitově. Dne 27. dubna spadla do vody a teprve 7. května bylo nalezeno její mrtvé tělo. Pohřbena byla 8. května téhož roku.
* 1903; 28. červen – '''Františka Nečasová''' (3 roky z čísla 35 z Lažánek), dcera Františka Nečase, hajného z Lažánek, rozená v Holešíně. Utopila se v řece Punkvě. Pohřbena byla 30. června 1903.
* 1903; 24. září – '''Josef Hegr''' (19 let z Poličky v Čechách), svobodný pokrývač. Zlomil si vaz po páru v železárenském provoze v punkevním údolí. Pohřben byl 26. září 1903.
* 1904; 26. února – '''František Opletal''' (68 let z domu čísla 127 v Babicích), vejminkář v Babicích, který se narodil 6. března 1835 v Bukovině. Zemřel utonutím.
* 1904; 22. května – '''Ignác Pucher''' (19 let z Brna), svobodný natěrač z Brna. Pokusil se slézt [[Macocha|Macochu]] bez jištění. V důsledku pádu zemřel.
* 1904; 30. září – '''Aloisie Beránková''' (4 roky z domu číslo 58 v Babicích), manželská dcera Josefa Beránka, rolníka v Babicích. Při zasypání pískem se udusila.
* 1905; 10. února – '''Antonín Ševčík''' (52 let z domu číslo 22 v Babicích), rolník v Babicích narozený 9. července 1852. Při dopravě dřeva nešťastnou náhodou rozdrcen lebka a páteř kládou. Na místě je postaven [[Památník Antonína Ševčíka|pomník]].
* 1905; 16. října – '''Antonín Kučera''' (42 let z Vilémovic), ženatý kotlář z Vilémovic. Zemřel v Klepačově v kotlárně.
* 1906; 18. května – '''Michael Odehnal''' (40 let), svobodný železniční dělník v Adamově. Zemřel při střetu na kolejích v Adamově při vyhýbání vlaků.
* 1906; 6. srpna – '''Antonín Prachař''' (7 let z domu číslo 31 v Babicích), syn Jana Prachaře, rolníka v Babicích, narozený 27. dubna 1899. Utonul ve studni.
* 1906; 24. září – '''Anna Maceridesová''' (86 let), vdova po hlídači na dráze. Nešťastnou náhodou byla přejeta vlakem na železniční dráze.
* 1907; 31. března – '''Josef Prokop''' (6 let z domu číslo 126 v Babicích), manželský syn Antonína Prokopa, hajného v Babicích, narodil se 19. února 1901 v Moravičanech. Úmrtí z důvodu zlomené páteře a tržné rány na hlavě.
* 1907; 23. září – '''Jan Drexler''' (3 roky z domu číslo 49 v Adamově), narozený 31. května 1904, manželský syn Jana Drexlera, hostinského v Adamově. Utopil se v řece Svitavě.
* 1908; 2. března – '''Marie Nejezchlebová''' (58 let), manželka Jana Nejezchleba, rolníka z Vilémovic. Zemřela následkem zlomení druhého obratle způsobenou pádem ze stráně.
* 1908; 21. května – '''Josef Polák''' (35 let), dělník v Sobotivicích.
* 1910; 31. ledna – Josef Klos (22 let z Skreneř), narozen 23. března 1887, svobodný zámečník ze Skřeněř. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1911; 28. ledna – '''Jan Plch''' (39 roků z Ostrova), ženatý nádeník z Ostrova. Náhodné úmrtí umrznutím.
* 1911; 22. června – '''Josef Cacka''' (2 roky ze Soběšic), syn Josefa Cacky, dělníka v cihelně v Soběšicích, narozen 28. listopadu 1908 v Brně. Utonul.
* 1911; 2. července – '''Jarmila Buchtová''' (2 roky), manželská dcera Jana Buchty, modeláře ve Vilémovicích. Náhodné úmrtí utonutím.
* 1911; 11. září – '''Vincenc Musil''' (55 roků), narozen 1856, telegrafní místo v Brně, ženatý. Zemřel při střetu s lokomotivou na dráze v Adamově. Pochován v Brně.
* 1912; 6. června – '''Vincec Švejcar''' (51 roků), ženatý dělník při vodovodu u Adamova. Smrt byla způsobena utopením při koupání.
* 1917; 28. října – '''Rudolf Kamarád''' (?? z Bílovic), strážník z Bílovic. Zemřel při výkonu služby na železniční trati mezi Bílovicemi a Babicemi. Nehoda se stala během první světové války. Jeho ostatky byly z vlaku sňaty až při zpáteční cestě z Vídně, protože strojvedoucí si nehody nevšiml. Na místě byl postaven pomník, který však již zanikl. ([https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:44d75b50-ba38-11e9-b601-005056825209 Odkaz 1])
* 1918; 1. května – '''Julius Kříž''' (21 let ze Šebrova), narozen 6. dubna 1894, svobodný slévač ze Šebrova. Byl zařazen u 14. pluku zeměbrany. Zemřel v noci při střetu s vlakem na adamovském nádraží při návratu z nemovnice.
* 1921; 23. srpna – '''Josef Toman''' (60 let z Olomučan), zemřel poté, co na něj spadl při kácení strom. Na místě zemřel.
* 1924; 24. července – '''Dobroslava Kovářová''' (3 roky ze Soběšic), narozená 18. ledna 1921 v Soběšicích, dcera Jaroslava Kováře, domkaře a dělníka v Soběšicích, a Štěpánky Kovářové. Zemřela na následky střetu s automobilem.
* 1923; 3. června – '''Stanislav Knappe''' (33 let z Brna), nešťastnou náhodou vypadl z jedoucího vlaku, byl přejet a usmrcen vlakem.
* 1925; 20. srpna – '''Františka Zouharová''' (60 let z Vilémovic), narozena 16. února 1865 v Rogendorf (dnes Krasová), oddána 28. února 1886 v Jedovnicích. Vdaná za Antonína Zouhara, hoblíře ve Vilémovicích. Zemřela následkem úrazu při pádu.
* 1927; 7. dubna – '''Marie Holoupková''' (2 roky z Adamova), narozena 21. listopadu 1924 v Blansku. Manželská dcera Augustina Haloupky, železničního zřízence ve výslužbě a Marie, rozené Hudařové. Spadla do rozbouřené Svitavy a utonula.
* 1927; 14. září – '''Silvestr Pokorný''' (16 let z Babic), narozen 31. prosince 1910 v Adamově, svobodný, tovární zámečník, manželský syn Methoděje Pokorného, vzorkaře v Adamově a Marie, dcery Františka Kolíska. Zemřel po zásahu elektrického proudu v adamovské strojírně. Tělo bylo převezeno do Babic k pohřbení.
* 1928; 3. listopadu – '''Marie Švancarová, rozozená Šenkýřová''' (60 let z Adamova), narozena 16. prosince 1867 v Krásensku, oddána 17. srpna 1890 v Blansku s Janem Švancarou, dělníka z Krásenska. Zemřela po střetu s vlakem nedaleko prvního tunelu od Adamova směrem na Blansko v katastru obce Vranov, ale farní úřad ve Vranově přepustil mrtvou k pohřbu v Adamově.
* 1930; 6. srpna – '''Alois Sehnal''' (67 let z Adamova), narozen 21. června 1863 v Babicích, vdovec, kočí v Adamově. Zemřel po střetu s vlakem u prvního tunelu z Adamova do Brna v katastru obce Babice, ale farní úřad v Babicích přepustil mrtvou k pohřbu v Adamově.
* 1931; 17. ledna – '''Jaroslav Vach''' (43 let z Adamova), narozen 14. března 1887 v Dolní Lhotě, oddán 6. července 1913. Ženatý železniční zřízenec v Adamově. Zemřel po úrazu, který byl způsoben při posunování vozů na železniční trati u nádraží v Adamově.
* 1939; 1. ledna – '''Karel Havlásek''' (17 let ze Soběšic), soustružnický učeň, syn Jana Havláska, dělníka v Soběšicích a Františky, rozené Suchá. Narozen 30. září 1921 v Soběšicích. Spadl při lyžování a zemřel v úrazové nemocnici.
* 1939; 14. září – '''Oldřich Kocman''' (26 let z Bílovic), zemřel při nehodě nákladního automobilu v údolí Žilůveckého potoka nedaleko babické železniční zastávky. Na místě je postaven [[Památník Oldřicha Kocmana|pomník]].
* 1940; 10. března – '''[[Rudolf Čejka]]''' (30 let z Adamov č. 170), narozen 14. dubna 1899, četnický strážmistr zemřel po střetu s vlakem při ostraze tratě Adamov–Babice. Zemřel po převozu do brněnské nemocnice.
* 1941; 3. dubna – '''Anna Klohnová, rozená Jelínková''' (66 let z Adamova), narozena 4. července 1874, vdova po Ludvíku Klohnovi, dělníku, v domácnosti u zetě dělníka v Adamově. Zemřela utonutím po pádu do Křtinského potoka při máchání prádla.
* 1942; 14. června – '''Jiří Sedláček''' (20 let z Adamova), narozen 27. března 1922 ve Lhotě u Lysic, Aloisi Sedláčkovi, domkaře ve Lhotě u Lysic a Františky. Tovární dělník v Adamově, utonul při koupání ve Svitavě.
* 1943, 22. května – '''Otto Missfelder''' (?? z Něměcka), nacistický pilot, který se zřítil v cvičném letounu nedaleko Vranova. ([https://www.davar.cz/badatelna/xref/let%20vranov.htm Odkaz 1])
* 1944; 2. května – '''Jaroslav Škvařil''' (29 let z Doubravice), narozen 30. října 1914 v Němčicích, oddán 15. srpna 1940. Zemřel při nehodě v adamovské továrně.
* 1946; 15. června – '''Rudolf Dvořák''' (4 roky z Adamova číslo 173), narozen 26. listopadu 1941 v Chrudichromech Rudolfu Dvořák, továrního strojníka v Adamově a Anežky, roz. Hartlové. Zemřel poté, co v Adamově vběhl pod projíždějící auto lesní správy. Na matku dítěte, Anežku Dvořáčkovou, bylo učiněno udání pro zanedbání povinného dozoru.
* 1946; 9. září – '''Josef Gracias''' (14 let z Husovic), Ladislav Langer (14 let z Husovic) a Karel Novotný (14 let z Husovic), zemřeli v Čertově rokli při manipulaci s nevybuchlou municí z druhé světové války. Gracias a Novotný zemřeli na místě. Langer po převozu do nemocnice. Na místě je postaven pomník.
* 1947; 31. března – '''Štefan Števar''' (36 let z Baráčky, Slovensko), zemřel po pádu do závodního výtahu ve Škodových závodech v Adamově.
* 1947; 2. listopadu – '''Ladislav Havlíček''' (??), staniční pomocník v Adamově, zemřel na vnitřní zranění, které utrpěl při výkonu služby v 17 hodin a 19 minut, kdy jej zachytil vlak č. 415.
* 1949; 15. ledna – '''František Hebelka''' (80 roků z Adamova), narozen 28. července 1868 v Holštejně, oddán 29. února 1892 v Lipovci s Bertou Koukalovou, krejčí – důchodce, vdovec. Zemřel utonutím v řece Svitavě. Mrtvola převezena do Holštejna, kde byla pohřbena.
* 1949; 4. listopadu – '''František Sedlák''' (44 roků z Brna), narozen 2. května 1905 v Poštorné Františkovi Sedlíkovi, krejčího v Poštorné a Františky, rozené Studýnková, oddán 27. února 1927 v Poštorné. Pomocný dělník ve Škodových závodech v Adamově. Zemřel po střetu s vlakem na železniční zastávce v Adamově. Mrtvola byla převezena do Brna k pohřbu.
* 1951; 25. září – '''František Rezek''', kapitán '''Stanislav Roubíček''', '''Miroslav Veselý''', '''Jiří Honek''' a '''Štěpán Chytil'''. Zemřeli při letecké nehodě vojenského letounu Douglas DC-3 v údolí řeky Svitavy (jižně od zastávky Babice nad Svitavou). Na místě je postaven [[Památník letecké nehody v údolí Svitavy|pomník]].
* 1956; 15 prosince – '''Zdeněk Flodr''' (7 let) a '''Milan Daněk''' (6 let), zemřeli na jižním okraji obce Babice nad Svitavou při manipulaci s nevybuchlou municí z druhé světové války. Na místě je postaven pomník.
* 1963; 30. května – '''Božena Matušková''' (16 let), zemřela při nehodě autobusu ve Křtinském údolí nedaleko Výpustku. Na místě je postaven pomník.
* 1967; 21. května – '''Pavel Kříčka a Jiří Švehla''' (oba 19 let), zemřeli při tragické nehodě na motocyklu na silnici spojující Kanice a Bílovice nad Svitavou. Na místě je postaven pomník.
* 1979; 11. srpna – '''[[Jan Voškeruša]]''' (43 let), narodil se 6. května 1936 v Ledcích. Zemřel při dopravní nehodě u Bílovic nad Svitavou.
* 1985; 8. září – '''Ralf Geist''' (39 let), východoněmecký závodník na motorových člunech. Narodil se 27. dubna 1946. Zemřel při nehodě na závodech na jedovnickém rybníku Olšovec. U rybníka je zbudován památník.
* 1993; 24. června – '''Marie Bártová''' (19 let), při jízdě do zaměstnání z Komenského ulice v Adamově se u fotbalového hřiště na svém motocyklu střetla autobusem MHD. Zranění bylo smrtelné.
* 1998; 20. září – '''Martin Konrád''' (24 let), závodník na motorových člunech. Zemřel při nehodě na závodech na jedovnickém rybníku Olšovec. U rybníka je zbudovaný památník.
* 1999; 5. září – '''Jordan Jordanov''' (??) bulharský závodník na motorových člunech. Zemřel při nehodě na závodech na jedovnickém rybníku Olšovec. U rybníka je zbudován památník.
* 2002; 30. června – '''Peťa''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při cestě z Nového hradu ke studánce Pod Hradem. Údajně na tomto místě zemřel chlapec, který sjížděl na jízdním kole od Nového hradu, nezvládl zatáčku a vyjel z cesty, kde následně narazil do stromu. V důsledku absence helmy na místě zemřel.
* 2002; 24. října – '''Svatomír Tihon''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Blanskem.
* 2004; 23. prosince – '''Drahoš''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Blanskem.
* 2005; 27. května – '''Petr Jedlička''' (22 let), památník při silnici z Olomučan na Rudici. Na památníku je ještě uvedeno datum narození 6. února 1983. O nehodě není více informací.
* 2005; 25. června – '''Fredy''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Svatou Kateřinou.
* 2006; 2. června – '''dívka''' (16 let), zemřela po pádu ze svahu lomu Hády. Dívka zde sledovala se svým stejně starým přítelem ohňostroj odpalovaný ze Špilberku. Dvojice se přiblížila okraji 40 metrového srázu a následně se zřítila. Hoch utrpěl poranění hlavy a byl hospitalizovaný. ([https://www.novinky.cz/clanek/krimi-v-brne-zemrela-po-padu-do-lomu-mlada-divka-40119301 Odkaz 1])
* 2007; 21. února – '''Pavel Semotam''' (30 let). Narodil se 27. června 1977. Tragicky zemřel na ulici Opletalova v Adamově při kácení stromu. Na místě je postaven [[Památník Pavla Semotama|pomník]].
* 2007; 13. září – '''Martin Kabátník''' (28 let). Narodil se 9. srpna 1979. Motorkář zemřel při nehodě mezi obcemi Křtiny a Jedovnicemi. Na místě nehody byl vybudován památník.
* 2009; 5. října – '''Jiří Kulawiak''' (24 let). Narodil se 30. března 1985. Motocyklista zemřel při nehodně, která se stala po 14. hodiny mezi obcemi Křtiny a Jedovnicemi. Na místo byl vyslán vrtulník Lékařské záchranné služby z Brna. Ale lékař již konstatoval pouze smrt. Na místě nehody byl vybudován památník. ([https://www.zzsjmk.cz/aktuality/510-dopravni-nehoda-motocyklista-krtiny,%20https://blanensky.denik.cz/nehody/krtiny-motorkar-neprezil-srazku-s-nakladakem.html Odkaz 1])
* 2009; 30. prosince – '''Jiří Urbánek''' (27 let), řidič vozu zemřel poté, co s vozem havaroval do Svitavy nedaleko Bílovic nad Svitavou. Při nehodě sjel vůz z vozovky do Svitavy a převrátil se na střechu. Muž zůstal ve voze zaklíněn a zemřel. Na místě nehody byl vybudován památník. ([https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/v-bilovicich-sjelo-auto-do-svitavy-ve-voze-zemrel-mlady-muz-195484 Odkaz 1])
* 2010, 5. července – '''muž''' (31 let), motocyklista jedoucí od Šebrova na Blansko nezvládl levotočivou zatáčku a svým motocyklem značky Yamaha narazil do svodidel. Svým zraněním na místě podlehl. Na místě nehody byl vybudován památník. ([https://policie.gov.cz/clanek/motorkar-zemrel-na-silnici-436093.aspx Odkaz 1])
* 2012; ?? – '''muž''' (34 let) zemřel po pádu ze svahu lomu Hády. Tělo bylo nalezeno 21. února 2012, ale dle ohledání byl muž mrtvý více jak 24 hodin. Policie pracovala také s možnou verzí o sebevraždě. ([https://brnensky.denik.cz/nehody/v-lomu-hady-lezel-mrtvy-muz-vic-nez-jeden-den.html Odkaz 1])
* 2013; 22. června – '''žena''' (18 let) na jízdním kole narazila na zúženém úseku v [[Bílovice nad Svitavou|Bílovicích nad Svitavou]] do dopravní značky a následně vjela do cesty projíždějící dodávce. Zemřela na následky střetu s ní. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/na-brnensku-zemrela-cyklistka.A130622_115950_brno-zpravy_mav Odkaz 1])
* 2013; 15. srpna – '''muž''' (19 let) při nepřiměřené rychlosti vyjel na začátku Jedovnic ze silnice a havaroval. Na místě zemřel. Spolujezdec byl hospitalizován s lehkým zraněním. ([https://jedovnice.cz/files/jedovnice/gallery/9552/64ff89870e85d%20Jedovnicky-zpravodaj-9-10-2013.pdf Odkaz 1])
* 2016; 14. května – '''muž''' (23 let) bez řidičského oprávnění zemřel poté, co s ním vůz na namoklé vozovce dostal smyk a narazil do stromu nedaleko Bílovic nad Svitavou. ([https://policie.gov.cz/clanek/uo-brno-venkov-ridic-po-narazu-do-stromu-zemrel.aspx Odkaz 1])
* 2016; 16. srpna – '''Lukáš Kubík''' (26 let), narozen 28. února 1990, informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Blanskem.
* 2020; 3. října – '''dítě''' (1 rok); na dítě v kočárku spadla větev v soběšických lesích v lokalitě nazvané U Jezírka. Po převozu do brněnské nemocnice dítě zemřelo. Na místě je postaven pomník. ([https://www.denik.cz/nehody/tragicke-nasledky-vichrice-dite-ktere-zavalil-strom-v-sobesicich-zemrelo-2020100.html Odkaz 1])
* 2020; 30. prosince – '''Jan Ševčík''' (31 let z Adamova), narozen 22. června 1989, tragicky zahynul při dopravní nehodě na silnici mezi Olomučany a Rudicí, při níž byly zraněny další dvě osoby. Na místě je postaven pomník. ([https://hzscr.gov.cz/clanek/tragicka-nehoda-mezi-obcemi-olomucany-a-rudice.aspx Odkaz 1])
* 2021; 10. května – '''Pavel Touchyn''' (22 let), narozen 3. listopadu 1998, zemřel při autonehodě mezi Babicemi nad Svitavou a Křtinami, poté co nezvládl projíždějící zatáčku a narazil s automobilem do stromu. Na místě je postaven pomník. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/auto-nehoda-babice-krtiny-strom-telo-umrti-cykliste-ridic.A210511%20092906%20brno-zpravy%20mls Odkaz 1])
* 2022; 15. ledna – '''muž''' (??) při požáru bytu v Jedovnicích se nadýchal zplodit hoření a na místě zemřel.
* 2022; 30. dubna – '''Vítek Odehnal''' (14 let z Rudice), narozen 3. května 2007, zemřel po pádu ze skalního útvaru [[Kolíbky]]. Na místě je postaven pomník. ([https://vzpominame-na-vitka.webnode.cz/ Odkaz 1])
* 2024; 23. února – '''muž''' (??). Tělo neznámého muže bylo nalezeno bez známek života nad adamovským splavem ve Svitavě. Cizí zavinění bylo vyloučeno. Muž pravděpodobně v opilém stavu spadl do řeky a utonul. ([https://blanensky.denik.cz/krimi/mrtvy-muz-v-adamove-nalez-splav-reka-svitava-telo-vytahli-potapeci-policie.html Odkaz 1])
* 2024; 26. července – '''muž''' (??), narozen v roce 1983, zemřel při koupání v zatopeném blanenském lomu. ([https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/lom-blansko-hasici-patraci-akce-plavec-zachrana-tonuti-leto-voda.html Odkaz 1])
* 2024; 10. listopadu – '''Kateřina Šrámková''' (49 let), zemřela po pádu ze schodů na ulici Opletalova. Zemřela před příjezdem sanitky. Poslední rozloučení se uskutečnilo 19. listopadu v obřadní síni v Blansku.
* 2025; 11. června – '''muž''' (??), zemřel při autonehodě kolem půl druhé odpoledne v Šebrov-Kateřině. Auto vyjelo ze silnice a narazilo do rodinného domu Šebrov číslo 89. ([https://blanensky.denik.cz/nehody/vazna-dopravni-nehoda-u-blanska-osobni-vuz-narazil-do-rodinneho-domu-20250611.html Odkaz 1])
* 2026; 16. května – '''muž''' (??), zemřel při střetu s vlakem v tunelu mezi zastávkami Židenice a Královo Pole. ([https://www.novinky.cz/clanek/krimi-vlak-v-brne-v-tunelu-prejel-muze-40578486 Odkaz 1])
* 2026; 1. září – '''žena''' (??), řidička motocyklu, zemřela při dopravní nehodě v Gellhornově ulici v Blansku. Osobní automobil z dosud nezjištěných příčin přejel do protisměru a srazil dva motocykly. Druhý motocyklista byl převezen do nemocnice k vyloučení vážnějších zranění. ([https://chatgpt.com/c/6aa19e3c-9c54-83eb-9d9d-9e3581f74304 Odkaz 1])

==Vraždy ==
* 1595; listopad – '''mlynář a děvečka''' (??); pracovníci na Kateřinském mlýně. Byli zabiti třemi zloději.
* 1863; 10. července – '''C. Schweiner a F. Zeman'''. Oba byli smrtelně postřeleni pytláky nedaleko babické zastávky. Na místě je postaven pomník.
* 1869; 26. března – '''chlapec''' násilně usmrcený po porodu, nemanželský syn Františky Jankové, svobodné služky v nádražním hostinci v Adamově. Pohřben byl dne 29. března na adamovském hřbitově.
* 1876; 4. srpna – '''Karolína Kotzmannová''' (36 let z Útěchova), manželka Františka Kotzmanna, domkaře v Útěchově.
* 1891; 12. listopadu – '''Maria Pressfreundová''' (27 let z Olomučan), manželka Františka Prefsfreunda, hrnčíře v továrně v Olomučanech, rozená Zwillingová z Bílovic. Nalezena zabita, důvod úmrtí uveden jako průlom lebky. U zápisu je uvedeno „od svého manžela zavražděna“, přičemž tato poznámka je přeškrtnuta. Dne 14. listopadu 1891 byla pohřbena.
* 1907; 5. července - '''Josef a Amálie Němcovi''' (z Ostrova) a '''Josef a Josefa Hrazdírovi''' (z Krasové), obchodníci. Zabiti při návratu z brněnských trhů rodinou Vejckornů na cestě mezi Křtinami a Jedovnicemi. Na [[U Zabitých|místě]] je na památku umístěn obrázek na stromě.
* 1915; – neznámé dítě (7,5 měsíce staré), nalezeno u druhého tunelu z Adamova na poli. Dle soudní komise od trestného zemního soudu v Brně bylo násilně zabito. Pohřbeno bylo 4. srpna 1915 na adamovském hřbitově.
* 1916; 9. října – '''[[Alois Šenk]]''' (67 let z Nového hradu), hajný. Mrtvé tělo bylo nalezeno nedaleko Nového hradu. Dle soudní komise byl zastřelen. Obvinění padlo na jeho vnučku [[Marie Šenková|Marii Šenkovou]], která s ním bydlela na hradě, ale nakonec byla zproštěna obvinění. Viník nebyl nikdy odsouzen.
* 1926; 30. srpna – '''Berta Pernicová''' (17 let z Jehnic). Byla zabita Bohumilem Černohlávkem. Dle něj se jednalo o zabití se svolením z důvodu zakazované lásce. Společně s ní se pokusil na místě zabít i sám Černohlávek, ale byl zachráněn. Následně odsouzen za vraždu k trestu smrti, ten mu byl později zmírněn na 10 let žaláře. ([https://dvojka.rozhlas.cz/romeo-nebo-vrah-pripad-nestastne-lasky-ukoncila-smrt-jednoho-z-milencu-7610056 Odkaz 1])
* 1952; 31. října – '''Jan Mašarák''' (?? z Obřan?), hajný. Byl nedaleko Obřan v tzv. Karlově zmole zastřelen pytláky. Na místě se nacházel památník. Dle neoficiální verze byla vražda hajného politickým činem. Mašarák odmítal v době kolektivizace odevzdat majetek a vstoupit do družstva. Mašárkova pohřbu se demonstrativně účastnilo stovky lidí. ([https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=10160 Odkaz 1])
* 2017; 22. září – '''muž''' (38 let), zemřel na střelné zranění ve vlaku jedoucího z Brna do Letovic. Mezi zastávkami Brno–Židenice a Bílovice nad Svitavou byl muž postřelen Martinem Vlčkem. Na místě zemřel. Vlček se u soudu obhajoval tvrzením, že zbraň zavražděnému pouze ukazoval a ta náhodně vystřelila.
* 2021; 18. prosince – '''Marie Lončeková''' (78 let z Adamova). Ženino tělo bylo nalezeno v jejím bytě v Domě s pečovatelskou službou v Adamově. Byla zavražděna o čtyři roky mladším nájemníkem téhož domu, který na místě spáchal sebevraždu. Důvodem vraždy měl být neopětovaný zájem. ([https://blanensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/duchodce-vrah-zrejme-neunesl-rozchod-domnivaji-se-adamovsti-20211228.html Odkaz 1])

== Válečné události ==
* 1645; ?? – dobytí Nového hradu, při kterém celkem padlo 26 členů posádky hradu včetně jejího velitele '''Jana Krištofa Melzera'''.
* 1944; 20. listopadu – '''Zdeňka Holubářová''', '''Jarmila Kadaňková''', '''Zdeňka Blatná''' (všechny tři 10 let), '''Božena Skálová''' (28 let), '''Marie Matušková''' (20 let), '''Josef Matějů''' (42 let), majitel tesařského podniku, a jeho dcera '''Jindřiška Šimůnková''' (20), všichni zemřeli při svržení několika bomb na Řícmanice. Na místě je vybudován [[Památník zemřelým řícmanickým obyvatelům při bombardování v roce 1944|památník]].
* 1945; ?? – '''Emil Kanský''' (?? z Brna), drogista v Brně. Zabit při osvobozovacích bojích Bílovic.
* 1945; ?? – '''František Kučera''' (?? z Bílovic), trafikant z ulice Svatopluka Čecha 204. Zabit při osvobozovacích bojích Bílovic.
* 1945; ?? – '''Antonín Motal''' (?? z Bílovic), mlynářský dělník z Macharovy ulice 17. Zabit při výbuchu minometného granátu. Společně s ním zemřel Václav Voslař.
* 1945; ?? – '''Helena Plevová''' (?? z Bílovic), z Tyršově ulice 23. Zabita při osvobozovacích bojích.
* 1945; ?? – '''Emil Šimek''' (?? z Bílovic), z dobu číslo Husova 518. Zabit při osvobozovacích bojích.
* 1945; ?? – '''Vincencie Taranzová''' (?? z Bílovic), z Machovy ulice 128. Zabita při osvobozovacích bojích.
* 1945; ?? – '''Václav Voslař''' (?? z Bílovic), natěrač, obyvatel Macharovy 15. Zabit při osvobozovacích bojích při výbuchu minometného granátu. Společně s ním zemřel Antonín Motal.
* 1945; ?? – '''Vilém Wünsch''' (?? z Bílovic), modelář z Kollárovy ulice 282. Zabit při osvobozovacích bojích.
* 1945; 25. dubna – '''Alexej Ivanovič Menšikov''' (??), sovětský gardový poručík ze 177. gardového stíhacího pluku 14. gardové stíhací divize 5. letecké armády. Sestřelen nad Babicemi. Jeho letadlo havarovalo na Babické plošině nacházející se severovýchodně od Babic. Původně se myslelo, že byla v letadle pilotka, proto byl na místě havárie umístěn [[Památník letkyním|památník]] neznámé letkyni. Při pozdějším průzkumu havárie se zjistila pravá totožnost pilota, proto byl text pomníku změněn na oslavu všech žen v letectvu Rudé armády.
* 1945; 12. dubna – '''Josef Mokrý''' (?? z Bílovic), pekař z Bílovic bydlící v Havlíčkově ulici. Zahynul při spojeneckém náletu.
* 1945; 16. dubna – '''František Polák''' (22 let z Kanic), narozen 8. listopadu 1922. Partyzán, spolupracovník sovětské zpravodajské skupiny kpt. Žukova, zemřel po těžkém zranění v boji u samoty Lhotky v Kanicích. Na jeho domě číslo 16 je umístěna jeho pamětní deska.
* 1945; 25. dubna – '''[[František Macháček]]''' (39 let z Adamova číslo 189), narozen 30. června 1906, elektromontér Škodových závodů v Adamově. Zemřel při bombardování Adamova sovětským letectvem.
* 1945; 25. dubna – pravděpodobně '''Friedrich Wahl''' (21 let z Drážďan), byl se svým letedlem Focke-Wulf Fw 190, které náleželo stavu bitevní eskadry SG 4. Byl sestřelen ruskými stíhačkami nad Vilémovicemi. Jeho letoun se zřítil jižně od kóty Strážná u Jedovnic. Zemřel na místě. ([https://davar.cz/badatelna/xref/let%20vilemovice.htm Odkaz 1])
* 1945; 26. dubna – '''Božena Kutilová''' (?? z Bílovic), úřednice z Husovy ulice 223. Zabita při osvobozovacích bojích.
* 1945; 26. dubna – '''Anna Kolaříková''' (4 roky z Olomučan), narozena 7. července 1940 v Olomučanech, manželská dcera Josefa Kolaříka a Františky, rozené Kasalová. Zemřela v důsledku bombardování. Pohřbena byla 28. dubna 1945 v Olomučanech.
* 1945; 27. dubna – '''Alois Chloupek''' (51 let), vrchní tkalcovský mistr, narozený 9. července 1893. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeb byl 27. dubna 1945. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 27. dubna – '''Jan Burian''' (?? z domu číslo 311 v Bílovicích nad Svitavou), zabit střepinou granátu na dvoře svého domu.
* 1945; 27. dubna – '''Jarmila Opletalová''' (2 roky z Vranova) a 11 žen z Brna, zabiti při shození bomby na dům číslo 68 ve Vranově. Její jméno je uvedeno na [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|památníku]] padlých u vranovského hřbitova.
* 1945; 29. dubna – '''Antonín Špatný''' (30 let ze Soběšic), městský hasič v Soběšicích, narozený 7. prosince 1914 v Brně–Žabovřescích. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeb byl 1. května 1945. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''Rudolf Navrátil''' (46 let z Brna), úředník v Královopolské strojírně. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeb byl 7. května 1945.
* 1945; 29. dubna – '''Jan Grulich''' (69 let z Brna), topič v Brně, narozený 21. dubna 1876 v Jaroměřicích. Dne 30. října 1901 oddán Marií Dvořáčkovou. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeben byl 5. května 1945. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''František Sladký''' (41 let ze Soběšic), narozený dne 30. listopadu 1903 v Soběčicích, syn Františka Sladkého, zedníka v Soběšicích, a Antonie, rozené Seidlerová. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byla 1. července v Soběšicích. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''Antonie Sladká''' (47 let ze Soběšic), narozená dne 26. května 1887 v Brně, dcera Tomáše Batky, domkaře v Uher. Ostrohu a Anežky, rozená Kolářová. Zemřela při odstřelování Soběšic. Pohřebena byla 1. července v Soběšicích. Její jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''Pavel Pollak''' (58 let ze Soběšic), narozený dne 29. června 1886 v Brně, syn Alberta Josefa Pollaka a Marie Rozalie, rozené Klosáková, manželka Valerie Zdraleková, roz. Sidzinová. Zemřel v čísle 135 při odstřelování Soběšic. Pohřben do společného hrobu u místního obecního hřbitova v Soběšicích. Datum pohřbu nebylo zjištěno.
* 1945; 29. dubna – '''Anna Daňková''' (?? z dobu číslo 389 v Bílovicích). Byla zabita při osvobozování obce.
* 1945; 30. dubna – '''Bohuslav Koudelka''' (?? z Bílovic), narodil se 30. prosince 1919, spolumajitel Bílovického mlýna. Zemřel při výbuchu parketárny.
* 1945; 30. dubna – '''Emil Leinweber''' (32 let ze Soběšic), narozený 24. listopadu 1912 v Sulkovci. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byl 4. května.
* 1945; 30. dubna – '''Oskar Nedopil''' (30 let z Brna), účetní, narozený 3. dubna 1914 v Brně. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byl 4. května. Později byl exhumován a převezen k pohřbu na Ústřední hřbitov v Brně. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 30. dubna– '''Josef Indr''' (?? z Bílovic), skladník hospodářského družstva v Bílovicích. Zemřel na ulici Kolárova 282 po výbuchu minometného granátu. Společně s ním zemřely jeho manželka a dcera.
* 1945; 30. dubna – '''Růžena Indrová''' (?? z Bílovic), zemřela na ulici Kolárova 282 po výbuchu minometného granátu. Společně s ní zemřeli její manžel a dcera.
* 1945; 30. dubna – '''Květoslava Indrová''' (3 roky z Bílovic), zemřela na ulici Kolárova 282 po výbuchu minometného granátu. Společně s ní zemřeli její rodiče.
* 1945; 1. května – '''Jan Šnajdr''' (?? z Kanic), zastřelen v noci z 30. dubna na 1. května 1945, při návratu z Babic do Kanic.
* 1945; 1. května – '''Stanislav Řehůřek''' (30 let ze Soběšic), řezník z č. 317, narozen 13. listopadu 1914 v Soběšicích. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byl 5. května. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 2. května – '''Marie Dandová''' (25 let z Bílovic). Byla zastřelena ve vlastním domě na Fügnerově nábřeží 515.
* 1945; 3. května – '''Marie Morbacherová''' (32 let z Brna), rozená Hajdová, manželka Dr. Evžena Morbachera, soudce v Řečkovicích. Zemřela při ostřelování německých pozic, když byla zasažena střepinou do hlavy 2. května 1945. Na její památku nechal postavit Evžen Morbacher na severu Ořešína Boží muka.
* 1945; 3. května – '''Jindřich Kuchta''' (?? z Vranova) a dva uprchlíci z Brna. Zemřel při odstřelování německého tanku sovětským dělostřelectvem. Dům č. 137, ve kterém se nacházeli, byl zasažen. Kuchtovo jméno je uvedeno na [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|památníku]] padlých u vranovského hřbitova.
* 1945; 7. května – '''Josef Korbička''' (?? z Habrůvky) a '''Josef Hloušek''' (?? z Habrůvky), za druhé světové války působili jako partyzáni. Byli zastřeleni při přechodu fronty v Křtinském údolí. Na místě je postaven [[Pomník partyzánů|památník]]. Jejich jména jsou uvedeny také na [[Památník padlých, popravených a umučených lesníků v době naší nesvobody za německé okupace 1939–1945|památníku Lesníků]] nad Adamovem.
* 1945; 9. května – '''Georgij Dmitrijevič Los''' (29 let z Bílé Cerekve na Ukrajině), nadporučík Rudé armády. Padl na okraji Vranova u cesty směřující k Útěchovu. Na místě je vybudován památník, který připomíná padlé vranovské občany i nadporučíka Losa. Jeho jméno je uvedeno na [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|památníku]] padlých u vranovského hřbitova.

== Ostatní ==
* 1889; 10. září – '''Antonia Svobodová''' (9 let z Olomučan), dcera Vincence Svobody, slévače v Olomučanech a jeho manželky Josefy, rozenou Berková. Zemřela na následky popálenin. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1894; 23. července – '''Filip Opletal''' (48 let z Útěchova), poddruh v Útěchově. Jeho tělo bylo nalezeno zastřeleno dne 23. července. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1896; 4. července – '''Filip Šaboňák''' (66 let z Černé Hory), zedník a vdovec z Černé Hory, narozený 27. listopadu 1829. Jeho tělo bylo nalezeno na cestě u Olomučan. Příčinou úmrtí bylo vykrvácení následkem poranění. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1897; 8. prosince – '''Josefa Meluzínová''' (49 let z Útěchova), vdova po Karlu Meluzínovi, podsedníku z Útěchova, coby příčina úmrtí bylo uvedeno vykrvácení po ráně na krku. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1898; 5. listopadu – '''Dominik Klotz''' (89 let z Voštic?), nádeník. Tělo bylo nalezeno u splavu blíže Adamovu. Původně se nepodařilo osobu identifikovat. Jako příčina smrti bylo stanoveno úmrtí vysílením, hladem a zimou.
* 1903, ?? – '''Dominik Kapusta''' (??), neznámé povolání. Dezertér z armády, zastřelen četníky v Babicích nad Svitavou.
* 1938; 23. července – '''Oldřich Pospíchal''' (2 roky ze Soběšic), narozený 16. října 1935 v Soběšicích Josefu Pospíchalovi, elektromontérovi v Soběšicích a Olgy, rozené Komárkové. Přesný důvod úmrtí nebyl zapsán, bylo uvedeno, že měl zlomenou spodinu lebeční a pohmožděný mozek. Pohřben byl 26. července na hřbitově v Soběšicích.

[[Kategorie:Seznam tragických událostí]]

Seznam tragických událostí

2026-09-09T18:11:38Z

Lukáš Malý: /* Nehody */ nehoda motorky 1.9.26

'''Seznam tragických událostí''' v [[Adamov]]ě a okolí. Tento seznam shromažďuje tragické události, k nimž došlo v Adamově a jeho blízkém okolí. Zahrnuje případy sebevražd, vražd a dalších nehod, které se výrazně zapsaly do místních dějin a paměti obyvatel. Cílem je uchovat vzpomínku na tyto události a přiblížit historický kontext, v němž se odehrály.

== Sebevraždy ==
* 1829; 26. září – '''Josef Pfaundler''', první v pramenech zaznamenaný sebevrah, který ukončil život skokem do propasti [[Macocha]].
* 1845; ?? – '''muž''' (??), původně chtěl ukončit život skokem do Macochy, ale rozmyslel si to a v její blízkosti se zastřelil. ([https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:afd9d6a8-4280-4b0e-bf02-4d8b4614eac7 Odkaz 1])
* 1871; 23. května – '''Ján Angerer''' (43 let z Pešti), pilnikářský mistr rodem z Brna. Posledně bytem v Peště, odkud cestoval přes Adamov. Zastřelený byl nalezen na kraji lesa nedaleko obce. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Dne 25. května téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1872; 26. dubna – '''Antonín Blahušek''' (21 let z domu číslo 36 v Adamově), syn Antonína Hlahušky, slévače v Adamově. Dne 26. dubna 1872 bylo nalezeno jeho oběšené tělo. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Proto byl 29. dubna téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1879; 5. března – '''Eduard Opletal''' (22 let z domu číslo 12 v Adamově), syn Josefa Opletala, dělníka v Adamově. Spáchal sebevraždu. Byl pochován 7. března na zvláštním místě v Adamově.
* 1882; 2. března – '''Ján Ličman''' (54 let z domu číslo 50 v Adamově), domkař v Adamově. Dne 2. března 1882 bylo nalezeno jeho oběšené tělo. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Proto byl 4. března téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1887; 16. února – '''Václav Knaus''' (39 let), hlídač v turbíně v továrně na stroje v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1888; 15. října – '''Vojtěch Lassekr''' (29 let), syn bohatého brněnského majitele továrny. Ukončil život skokem do propasti [[Macocha]]. U těla chyběly některé cenosti, proto se spekulovalo, že mohlo jít o vraždu.
* 1888; 5. listopadu – '''Jan Kyzlink''' (17 let z Olomučan), svobodný syn Jana Kyzlinka z Olomučan a jeho manželky Nepomuceny. Zemřel na následky oběšení. Pohřben byl 8. listopadu 1888.
* 1889; 6. července – '''Alois Šebek''' (20 let z Olomučan), svobodný syn Františka Šebka, slévače v Olomučanech a jeho manželky Marie. Zemřel na následky oběšení. Dne 9. července 1889 byl pohřeben.
* 1889; 11. červenec – '''Josef Badal''' (39 let z domu čísla 17 v Lažánkách), ženatý řezník v Lažánkách. V šílenství spáchal sebevraždu tak, že si podřezal krk. Pohřeben byl 14. července 1889.
* 1889; 21. listopadu – '''Jan Strejček''' (70 let z Lažánek), ovdovělý výminkář v Lažánkách. V lese u Lažánek spáchal sebevraždu oběšením. Akt uskutečnil v pomatení mysli. Pohřeben byl 23. listopadu 1889.
* 1890; 19. března – '''Eduard Nejezchleb''' (26 let z domu číslo 46 v Lažánkách), ženatý slévač v Lažánkách. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřben byl 22. března 1890.
* 1891; 22. února – '''Karel Vejmola''' (18 let z domu číslo 42 v Adamově), syn Eduarda Vejmoly, kancelářského sluhy v Adamově. Vejmola trpěl neléčitelným chronický neduhem, proto se naznalo, že sebevražda byla spáchána ve stanu nepříčetném. Proto byl Vejmola dne 24. února téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1893; 5. srpna – '''Josef Papež''' (21 let z Olomučan), svobodný nádeník, syn Josefa Papeže, podruha v Ostrově a jeho manželky Mariany, rozené Pernicová. Pohřben byl 7. srpna 1893.
* 1894; 10. června – '''Karel Koudelka''' (19 let z Blanska), při výletu na [[Macocha|Macochu]] s několika kamarády spáchal sebevraždu skokem do ní. Důvodem měl být milenecký vztah, jemuž bránila matka jeho dívky. Dotčená dívka měla být tomuto přítomna a jen díky pohotovosti ostatních mladíků bylo zabráněno, aby spáchala sebevraždu také.
* 1894; 27. června – '''Tomáš Sedlák''' (50 let z Petrovic), ženatý nádeník. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřeben byl 29. června 1894.
* 1895; 25. května – '''Antonie Pakostová''' (52 let), svobodná dcera Antonína Pakosty, domkaře v Adamově. Spáchala sebevraždu v tunelu železniční dráhy, kde se nechala přejet projíždějícím vlakem. Trpěla nevyléčitelným chronickým neduhem, proto vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatenosti. Dne 28. května byla pohřebena na adamovském hřbitově.
* 1896; 2. července – '''František Nezval''' (39 let z domu číslo 60 v Lažánkách), ovdovělý slévač v Lažánkách. Narozen 23. dubna 1837. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřeben byl 4. července 1896.
* 1898; 9. dubna – '''J. Procházka''' (23 let z Obřan), dělník z Obřan ukončil život skokem do Macohy.
* 1898; 15. dubna – '''František Modrák''' (26 let z čísla domu 31 v Lažánkách), svobodný vydavatel v životnostenském spolku v Lažánkách, narozený 12. dubna 1872. Spáchal sebevraždu zastřelením. Bylo uznáno, že sebevražda byla spáchána v nepříčetnosti. Pohřeben byl 18. dubna 1898.
* 1988, 3. listopadu – '''Josef Vystrčil''' (22 let z Brna), úředník při archivu finančního oddělení v Brně. Ukončil život skokem do [[Macocha|Macochy]].
* 1898; 19. června – '''Františka Hrčíčová''' (69 let z Olomučan), vdova po Ignáci Hrčířovi, náděníkovi z Olomučanech, narozená 30. května 1829 v Blansku jako Kotasová. Oběsila se ve stavu nepříčetném a pohřbena byla dne 21. června.
* 1900; 19. června – '''Josef Jelínek''' (61 let z domu číslo 64 v Adamově), domkař v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1901; 16. března – '''Bedřich Fediovič''' (17 letech z Brna), svobodný cukrárský učeň v Brně, narozen v Tišnově. Spáchal sebevraždu v lese u Lažánek. Pohřeben byl 18. března 1901.
* 1901; 26. května – '''Alois Drahovzal''' (32 let z Líšně), život ukončil skokem do [[Macocha|Macochy]]. Z důvodu průtahů při domluvě ceny za vytažení těla ze dna Macochy byl sestup pro tělo uskutečněn až 9. června. Pohřben byl na jedovnickém hřbitově.
* 1901; 11. září – '''Marie Sámková''' (25 let ze Sebranic); služka v Sebranicích. Se svým svolením [[Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901|zastřelena Konstantinem Schumpeterem]]. Nalezen v lese nedaleko adamovského nádraží. Pohřbena byla 13. září téhož roku na adamovském hřbitově. Společně s ní se na místě zabil Schumpeter.
* 1901; 11. září – '''Konstantin Schumpeter''' (22 let z Brna), c. k. desátník u 3. pěšího pluku (lesní adjunkt) v Brně. Před [[Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901|sebevraždou zastřelil Marii Sámkovou]]. Pohřben byl 13. září téhož roku na adamovském hřbitově.
* 1901; 31. října – '''neznámý muž''' (asi 32 let), spáchal sebevraždu bodnými ranami. Zemřel následkem atelektázy plic a vykrvácení do dutiny hrudní.
* 1903; 28. prosince – '''František Barša''' (51 let z domu čísla 126 v Babicích), knížecí hajný v Babicích. Spáchal sebevraždu zastřelením. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Proto byl 30. prosince téhož roku pochován na babickém hřbitově.
* 1906; 1. listopadu – '''Neznámý muž''' (asi 23 let), spáchal sebevraždu zastřelením na stráni v [[Suchý žleb|Suchém žlebu]].
* 1907; 4. ledna – '''Ludvík Mazánek''' (21 let), účetní praktikant v Mladé Boleslavi u firmy Sezenský. Zastřelil se u nádraží v Adamově. Jeho tělo bylo převezeno do Kutné Hory a tam byl pochován.
* 1907; 6. října – '''Bohumír Fröhlich''' (20 let z domu čísla 17 v Babicích), nádeník v Babicích narozený 13. června 1887 ve Vídni. Spáchal sebevraždu zastřelením. Jeho tělo bylo nalezeno v lese u Babic.
* 1910; 31. ledna – '''Josef Klos''' (22 let z Nového Bydžova), zámečník, narozený 23. března 1887. Spáchal sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]].
* 1911; 29. srpna – '''Josef Höll''' (22 let), narozen 3. května 1899 v Kutné Hoře Josefu Höllovi, c. k. bernímu správci v Polici v Čechách. V návalu rozrušení mysli a nepříčetnosti se zastřelil v Dvořákově vile.
* 1912; 19. ledna – Josef Nejezchleb (57 roků), spáchala sebevraždu otravou arsenikem ve stavu nepříčetném následkem alkoholu.
* 1912; 17. února – '''Josef Kuranda''' (18 let), dělník v Soběšicích, narozen 26. června 1893 v Adamově. Spáchal sebevraždu zastřelením.
* 1912; 9. října – '''Karel Mückstein''' (20 let z Brna), obchodní příručí v Brně narozený 21. října 1891 v Litovli. Spáchal sebevraždu zastřelením v lese nedaleko myslivny U Dubu.
* 1913; 14. dubna – '''Alexandr Ševčík''' (67 let z Josefova č. 105), narozen 2. ledna 1846 v Jedovnicích, oddán v Jedovnicích roku 1872. Bývalý slévač v Josefově. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1913; 9. července – '''Filomena Novotná''' (16 let z Houska), svobodná dcera dělníka Josefa Novotného z Housky. Ukončila život z důvodu nešťastné lásky skokem do [[Macocha|Macochy]].
* 1913; 4. října – '''Karel Kopečný''' (56 let z Brna), ovdovělý tovární mistr z Brna, narozený 4. prosince 1856 ve Vicenicích. Spáchal sebevraždu oběšení v lese u Soběšic.
* 1914; 20. července – '''Ferdinand Šarman''' (19 let z Holešova), sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]] spáchal z důvodu nešťastné lásky. Šarman zaslal dopis na rozloučení do redakce Lidových novin. V něm popisuje svůj vztah k jisté dívce a jednomu muži. Část dopisu redakce označila za nezveřejnitelný. Šarman svůj pád do propasti přežil. Byla mu poskytnuta pomoc přítomným lékárníkem a na improvizovaných nosítkách byl vynesen ze dna Macochy. U Skalního mlýna počal křičet nesmírnou boletí a u Starohraběcí huti zemřel.
* 1922; 17. května – '''Karel Müller''' (76 let z Malého Hradiska u Prostějova), narozen 28. dubna 1846 v Malém Hradisku, zedník, vdovec, sebevraždu spáchal v duševním pominutím mysli skokem pod vlak u prvního tunelu od Adamova směrem k Brnu.
* 1923; 4. srpna – '''Jan Trešek''' (24 let z Hrušek), narozen 11. prosince 1898 v Hruškách, svobodný manželský syn Rafaela Treška, chalupníka z Hruškách v č. 139. Spáchal sebevraždu skokem pod vlak v Adamově nedaleko Skalního sklepa.
* 1925; 25. října – '''Albína Patočková, roz. Chmelíčková''' (40 let z Adamova), narozena 1. března 1885 v Adamově. Oddána 5. dubna 1920 v Adamově s Celestinem Patočkou. Albína byla v roce 1911 a 1914 byla ústavě choromyslné. Smrt skokem do Svitavy v katastru Adamova si učinila v návalu pomatenosti. Její tělo odnesl proud až k babické zastávce.
* 1922; 30. června – '''Antonín Kotol''' (28 let ze Soběšic), nástrojař v Soběšicích, narozený 2. srpna 1893 v Soběšicích. Spáchal sebevraždu zastřelením.
* 1923; 2. července – '''Severa Antoš''' (?? ze Soběšic), obchodní cestující. Spáchal sebevraždu skokem pod vlak mezi Bílovicemi a Obřany.
* 1923; 4. srpna – '''Jan Tréšek''' (25 let z Hrušek), obuvník z Hrušek, narozený 11. prosince 1898, svobodný. Dobrovolně ukončil svůj život skokem pod vlak na železniční trati nedaleko Skalního sklepa. Pohřben byl 4. srpna 1923 na adamovském hřbitově.
* 1923; 20. srpna – '''Marie Kalová''' (50 let z Ústí nad Orlicí), narozena 8. dubna 1873 v Sopotnici, oddána 14. září 1905 v Ústí nad Orlicí. Ženatá, manželka Františka Kaly, obuvnického mistra z Ústí nad Orlicí. Spáchala sebevraždu skokem do Macochy.
* 1923; 24. srpna – '''Jaroslav Kubík''' (32 let z Prahy), narozen 24. července 1891 v Břejnici, oddán 24. listopadu 1916 v Benešově. Ženatý bankovní úředník v Praze Vršovicích. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1925; 12. srpna – '''Eduard Haupt''' (23 let z Brna). Spáchal sebevraždu skokem pod vlak z důvodu nešťastné lásky. V čekárně zanechal po sobě dopis. ([https://ndk.cz/uuid/uuid:5290f040-4ad5-11e8-946a-005056825209 Odkaz 1])
* 1926; 30. srpna – '''Josef Petlach''' (20 let v Ostrově), narozen 19. března 1906 v Ostrově, svobodný slévač. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1926; 13. prosince – '''Josef Hlaváč''' (17 let z Brna), narozen 1. února 1909 ve Brně, svobodný student. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1927; 30. dubna – '''Oldřich Daněk''' (14 let z Vilémovic), narozen 2. června 1912 ve Vilémovicích Františka Daňka, kotláře ve Vilémovicích, a Anděly, zámečnický učeň. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1927; 12. června – '''František Kala''' (60 let z Vilémovic), narozen 3. února 1867 ve Vilémovicích, oddán 24. dubna 1893, ženatý nádeník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1927; 23. července – '''Stanislav Kalců''' (23 let z Brna), narozen v Dolních Hutích, okres Pelhřimov, 4. května 1904. Manželský syn Martina Kalců, chalupníka z Dolních Hutích a Anny, rozené Klubalová. Spáchal sebevraždu skokem pod vlak u tunelu směrem na Blansko.
* 1928; 3. prosince – '''Josef Werner''' (49 let), pomocný dělník v brněnské přádelně, narozený 17. září 1871 v Lelekovicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1929; 26. listopadu – '''František Kuchař''' (56 let z Vilémovic), narozen 28. dubna 1873 v Ostrově. Vdovec obuvník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu oběšením v opilosti v lese u Vilémovic.
* 1930; 1. června – '''Bohumil Selinger''' (41 let z Lipovca), narozen 20. února 1889 v Rozstání Lumírovi Seligerovi a Adolfiny. Svobodný bednář v Lipovci. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1930; 1. července – '''Alois Nejezchleb''' (62 let z Vilémovic), narozen 10. února 1868 ve Vilémovicích, oddán 19. února 1912 v Jedovnicích. Ženatý rolník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1931; 22. července – '''Karel ???''' (20 let), narozen 10. července 1911, svobodný holičský pomocník v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením naproti Skalnímu sklepu.
* 1933 – '''Walter Spielmann''' (21 let z Brna), narozen 12. října 1911 v Bielsku (Polsko). Obchodní příručí v Brně, manželský syn Hartwiga Spielmanna, obchodního cestujícího v Bielsku a jeho manželky Karly. Spáchal sebevraždu oběšením v lese mezi Vranovem a Adamovem.
* 1933; 8. června – '''Josef Krejčí''' (40 let z Vilémovic), narozen 18. prosince 1892, oddán 12. května 1917, ženatý rolník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1933; 14. června – '''František Kotol''' (84 let ze Soběšic), ovdovělý domkařský výměnkař v Soběšicích, narozen 27. července 1848 v Soběšicích. Spáchal sebevraždu zastřelením.
* 1934; 14. března – '''Otto Lesný''' (18 let z Brna), narozen 4. dubna 1915 Josefa Lesného, svobodný textilní dělník v Brně. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1934; 3. července – '''Antonín Rybka''' (22 let z Přerova), narozen 3. dubna 1912 Jakubu Rybkovi a Ludmily, svobodný čeledín v Přerově. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1934; 25. října – '''František Utíkal''' (22 let z Brna), nezaměstnaný, narozený 27. prosince 1911 v Husovicích. Spáchal sebevraždu oběšením v lese k Panským loukám.
* 1934; 14. listopadu – '''Rudolf Tomeš''' (25 let z Adamova číslo 44), narozen 14. listopadu 1909 v Parníku, okres Lanškroun. Manželský syn Rudolfa Tomeše, průvodčího vlaku ve výslužbě v Parníku a Ludmily. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřben v Parníku.
* 1935; 16. ledna – '''Františka Pospíšilová''' (24 let z Brna), narozena 28. březan 1911 v Nosálovicích u Vyškova. svobodná úřednice v závodech Západomor. elektráren v Brně. Manželská dcera Františka Pospíšila, soukenického pomocníka v Nosálovicích a Kateřiny, rozené Šilhánkové. Spáchala sebevraždu na kolejích. Pohřbena farním úřadem na Starém Brně dne 21. ledna 1935.
* 1936; 1. února – '''Zdenka Střítecká''' (25 let z Olomučan číslo 48 – dnešní adamovská ulice Mírová), narozena 4. listopadu 1910 v Boskovicích, oddána 19. listopadu 1933 v Adamově za Jaroslava Stříteckého, elektromontéra v Olomučanech. Zemřela po pádu z pavlače.
* 1936; 20. dubna – '''Bohuslav Kotulan''' (56 let z Adamova z domu číslo 168), narozen 20. září 1879 v Habrůvce. Vdovec, zámečník ve výslužbě v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením u adamovského nádraží na kaštanu.
* 1936; 7. května – '''Antonín Putna''' (59 let ze Soběšic), obecný strážník v Soběšicích, narozený 8. května 1877. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1938; 3. května – '''Antonín Kakáč''' (35 let z Maloměřic), narozen 16. června 1902 v Židenicích, svobodný sezónní dělník. Spáchal sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]. Pohřben byl 5. května 1938. Společně s ním skočila i Anna Krapková.
* 1938; 3. května – '''Anna Krapková''' (42 let z Husovicích), narozena 7. ledna 1896 v Husovicích, oddána 28. října 1923 tamtéž za Františka Krapky, tkalce v Husovicích. Spáchala sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]. Pohřben byl 7. května 1938 v Husovicích. Společně s ní skočil i Antonín Kakáč.
* 1938; 27. června – '''František Plšek''' (34 let ze Soběšic), obuvnický pomocník v Soběšicích, narozen 20. června 1903 v Soběšicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1939; 7. února – '''Ludvík Grünfeld''' (60 let z Prahy), narozen 25. srpna 1878 v Brně, toho času ředitel továrny ve výslužbě v Praze. Spáchal sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.
* 1940; 13. srpna – '''Jaroslav Šabrňák''' (39 let z Adamova), narozen 6. listopad 1900 v Černé Hoře, oddán 2. března 1936 v Brně. Jeho tělo bylo nalezeno v kůlně na dřevo před jeho bytem, kde spáchal sebevraždu oběšením. Sebevraždu spáchal pravděpodobně pro neshody s manželkou.
* 1941; 8. červen – '''Františka Ronovská''' (83 let z Kateřiny), utonulá žena byla nalezena ve Svitavě u Novohradské hájenky. Dle šetření se zjistilo, že šlo o sebevraždu.
* 1945; 9. května – '''neznámá žena''' (asi 45 let), spáchala sebevraždu skokem do továrního náhonu v Adamově. Pohřbena byla 15. května na adamovském hřbitově.
* 1945; 18. května – '''neznámá žena a její dcera''' (asi 45 a 6 let), spáchala sebevraždu skokem do Svitavy společně se svojí dcerou. Pohřbena byla 22. května na adamovském hřbitově.
* 1945; 29. listopadu – '''Ludwig Paul Karl Schimek''' (64 let z Brna), narozen 18. července 1881 v Olomouci. Zaměstnán jako magistrátní ředitel v Brně Králově Poli. Spáchal sebevraždu oběšením v chtě u [[Chata Macocha|Macochy]].
* 1947; 24. června – '''Jan Julinek''' (?? z Bílovic), majitel mlýna v Bílovicích nad Svitavou, národností Němec, původně měl být po válce odsunut, ale spoluobčané se za něj přimluvili, takže mohl zůstat na svém bytě na mlýně. V roce 1947 bylo rozhodnuto, že bude coby přestárlý umístěn ve Staré Hoře u Jihlavy. S tím se pravděpodobně nemohl smířit a tak se rozhodl ukončit svůj život dobrovolně skokem z okna do mlýnského náhonu.
* 1948; 17. září – '''Josef Maroš''' (29 let ze Stupavy), narozen 8. ledna 1919 ve Stupavě jako syn Jakuba Maroše a Františky, svobodný obuvník. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1949; 17. června – '''Ludmila Bauerová''' (24 let z Moravské Chrastové), narozena 3. prosince 1924 v Drnovicích, rodným jménem Smejkalová, manželka úředníka v Moravské Chrastové, a její syn [[Radomír Bauer]] (necelý rok z Moravské Chrastové), narozen 27. července 1948. Matka spáchala sebevraždu a vraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]
* 1949; asi v polovině července – '''neznámý muž''' (asi 50 let), tužkou je dopsáno jméno Karel Duda, v lese u Macochy bylo nalezeno jeho tělo, poté co se otrávil neznámým jedem.
* 1981, 3. října – '''Pavel Švanda''' (22 let), vysokoškolský student a křesťanský aktivista, jehož tělo bylo dne 10. října nalezeno na dně [[Macocha|Macochy]]. Podle oficiálního vyšetřování byl případ uzavřen jako sebevražda. Avšak celá věc je ze strany rodiny a přátel důvod k sebevraždě nebyl. Podle nich byl do propasti vhozen Státní bezpečností. Případ byl po roce 1989 znovu otevřen a následně v roce 1994 opět uzavřen s tím, že jednoznačně nelze prokázat nic. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/pavel-svanda-smrt-macocha-vrazda-stb-vyroci-40-let.A211008_630613_brno-zpravy_mos1 Odkaz 1])
* 1994; 13. prosince – '''muž''' (19 let). Muž, student z Brna, spáchal sebevraždu zastřelením v lese u Adamova. Zastřelil se perkusní zbraní.
* 2011; 8. března – '''muž''' (20 let). Muž skočila do propasti [[Macocha|Macochy]].
* 2011; 10. dubna – '''žena''' (55 let). Žena se narodila v roce 1956. Skočila do Macochy. ([https://blanensky.denik.cz/nehody/macocha-uz-letos-vzala-dva-zivoty20110415.html Odkaz 1])
* 2012; 16. srpna – '''Arne Rovný''' (46 let). Byl přednostou urologického oddělení a patřil mezi specialisty Fakultní nemocnice u svaté Anny. Rovný ukončil život skokem do propasti [[Macocha|Macochy]]. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sebevrazda-spickoveho-urologa-to-je-velka-ztrata-i-pro-pacienty.A120821_1819138_brno-zpravy_taz Odkaz 1])
* 2013; 15. srpna – '''muž''' (29 let). Muž skočil do propasti [[Macocha|Macochy]] kolem třetí hodiny odpoledne. Dle Blanenského deníku se muž měl snažit spáchat sebevraždu skokem do propasti již o týden dřív. Při prvním pokusu se mu ho podařilo zastavit policejnímu vyjednavači.
* 2019; 28. května – '''muž''' (??). Muž zemřel v ranních hodinách v Rudici. Dle policie šlo pravděpodobně o sebevraždu. ([https://blanensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/smrt-v-rudici-clovek-pravdepodobne-spachal-sebevrazdu-20190528.html Odkaz 1])
* 2020; 28. února – '''muž''' (38 let). Muž zemřel v ranních hodinách při střetu s vlakem mezi zastávkami Adamov a Adamov zastávka. Dle policie šlo pravděpodobně o sebevraždu.
* 2021; 8. dubna – '''muž''' (44 let z Adamova), jeho tělo bylo nalezeno bez známek života v přírodní rezervaci Coufavá u Adamova. Dle policie měl muž psychické problémy, se kterými se měl léčit.
* 2021; 18. prosince – '''muž''' (74 let z Adamova). Mužovo tělo bylo nalezeno v bytě ženy, kterou zavraždil v Domě s pečovatelskou službou v Adamově. ([https://blanensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/duchodce-vrah-zrejme-neunesl-rozchod-domnivaji-se-adamovsti-20211228.html Odkaz 1])
* 2023; 30. června – '''žena a dvě děti''' (cca 30 let, 3 roky a 1 rok). Žena skočila do propasti [[Macocha|Macochy]] společně se svými dvěma dětmi. Žena po sobě nechala dopis na rozloučenou. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sebevrazda-macocha-zena-deti-skok.A230630_141023_brno-zpravy_epkbn Odkaz 1])
* 2024; 26. března – '''muž''' (50 let). Muž ukončil život lehnutím si do kolejiště nedaleko zastávky Babice nad Svitavou před průjezdem vlaku.
* 2024; 19. dubna – '''muž''' (??). Muž ukončil život skokem do propasti [[Macocha|Macochy]]. Dle sdělovacích prostředků se jednalo o příslušníka Vězeňské služby z Kuřimi. Před skokem do propasti se měl muž zastřelit. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/propast-macocha-dalsi-tragedie-skocil-do-ni-dozorce-pred-padem-se-zastrelil.A240422_201949_brno-prilohy_vank Odkaz 1])
* 2024; 23. dubna – '''muž''' (??). Mužovo tělo nalezli v ranních hodinách průvodci Správy jeskyní České republiky na dně [[Macocha|Macochy]]. ([https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/tragedie-propast-macocha-mrtvi-muzi-skok-zastrelil-se-moravsky-kras-mustek-kurim.html Odkaz 1])
* 2024; 5. srpna – '''muž''' (??). Muž ukončil život skokem do [[Macocha|Macochy]]. Nedaleko propasti byl nalezen batoh, ve kterém byl dopis na rozloučenou. ([https://blanensky.denik.cz/krimi/na-dne-macochy-nasli-mrtveho-muze-v-batohu-nechal-dopis-na-rozloucenou-20240805.html Odkaz 1])
* 2025; 12. dubna – '''Lenka Šimůnková''' (??). Žena ukončila život skokem do [[Macocha|Macochy]]. Jedná se o matku jedné z obětí střelby na Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v prosinci 2023. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/skokem-do-propasti-macocha-ukoncila-zivot-matka-obeti-strelby-na-fakulte.A250413_212724_brno-zpravy_ikro Odkaz 1])
* 2025; 11. listopadu – '''žena''' (??). Žena v podvečer ukončila život skokem do [[Macocha|Macochy]]. ([https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/mrtva-zena-blanensko-moravsky-kras-macocha-tragedie-policie-vysetrovani.html Odkaz 1])

== Nehody ==
* 1762; červen – '''Kryštof Sakl''', křtinský kaplan zde při návratu od nemocného z Babic spadl z koně, těžce se zranil a zemřel. Na místě byl umístěn obrázek sv. Antonína. V současnosti je na místě umístěna i informační tabule.
* 1834; 19. března – '''Křiček a Křivánek''', tovaryši v prachovém mlýně ve Křtinském údolí. Oba zemřeli při výbuchu mlýnu.
* 1868; 28. ledna – '''Ján Sekerka''' (36 let z Kateřiny), ženatý kovářský dělník na práci v továrně v Adamově. Nalezen mrtev na železniční dráze. Dle soudní komise nastala smrt po střetu s vlakem.
* 1876; 31. července – '''Karel Rumler''' (61 let z domu číslo 19 v Adamově), prachař a majitel domu v Adamově. Zemřel následkem výbuchu prachárny v Křtinském údolí, přičemž mu byla rozdrcena lebka.
* 1877; 17. října – '''František Kobušek''' (5 let), syn Václav Kobuška, dělníka v Adamově. Zemřel utonutím.
* 1879; 30. října – '''František Šváb''' (38 let), jeho rodiče pocházeli z Olomučan. Zemřel poté co byl přejet vlakem na železnici.
* 1882; 17. září – '''Ferdinand Göller''' (22 let z domu číslo 63 v Adamově), kotlař v adamovské továrně. Původně pocházel z Kyjova. Zemřel na následky zranění, které mu způsobil stroj.
* 1884; 8. dubna – '''Martin Baldrman''' (67 let z domu číslo 72 v Olomučanech), nádeník z Olomučan. Zemřel po pádu z půdy.
* 1885; 27. června – '''Alžběta Ledvinová''' (3 roky z domu číslo 130 v Adamově), dcera Jána Ledviny, hlídače na železniční dráze v Adamově. Úmrtí bylo způsobeno zlomeným vazem.
* 1886; 21. června – '''Jan Mysliveček''' (45 let z domu číslo 64 v Adamově), dělník v Adamově. Zemřel na následky převrácení nákladu sena, přičemž mu byl zlomen vaz.
* 1888; 29. dubna – '''Anastasie Pinková''' (16 let z Olomučan), dcera krejčovského mistra v Olomučanech. Jelikož nebylo jistoty, že by spáchala sebevraždu, byla pohřbena na hřbitově.
* 1890; 21. října – '''Josef Wondra''' (37 let z domu čísla 43 v Lažánkách), ženatý horník v Lažánkách. Zemřel poté co byl zasypán v dole hlínou. Pohřben byl 24. října 1890.
* 1892; 21. prosince – '''Josef Tomášek''' (77 let z Olomučan), domkař v Olomučanech. Jeho tělo bylo nalezeno utonulé v blízkém potoku. Všeobecně se mělo za to, že utonutí bylo pouze neštěstí, byl tedy pohřben na hřbitově.
* 1895; 18. srpna – '''Anna Chlupová''' (37 let z domu číslo 48 v Lažánkách), manželka Aloise Chlupa, kováře v Lažánkách. Narozena 7. června 1838 ve Vilémovicích, oddána 19. června 1881. Zemřela na následky vykrvácení po nezaviněném poranění. Pohřebená byla 20. srpna 1895.
* 1896; 9. ledna – '''Vilhelm Pernica''' (22 let z Ostrova), nádeník, svobodný syn Vilhelma Pernice, domkaře v Ostrově. Narozen 30. září 1873. Zemřel na následky roztříštění mozku následkem úrazu. Dne 13. ledna 1896 byl pohřben v Ostrově.
* 1897; 29. ledna – '''Vincenc Musil''' (35 let z domu číslo 31 v Lažánkách), horník v Lažánkách. Narozen 29. října 1861. Oddán 3. listopadu 1888. Zemřel na následky pádu těžkého dřeva v šachtě, které mu způsobilo proražení lebky a rozdrcení mozku. Pohřben byl 31. ledna 1897.
* 1897; 13. července – '''Emanuel Kučera''' (22 let z domu číslo 63 v Adamově), pomocník v továrně v Adamově. Zemřel na krvácení do mozku, způsobené pádem v továrně.
* 1898; 13. ledna – '''Alois Kadidlo''' (1 rok z domu číslo 21 v Lažánkách), syn Václava Kadidla, nádeníka v Lažánkách. Narozen 20. února 1896. Zemřel na následky opaření. Pohřben byla 17. ledna 1898.
* 1899; 2. února – '''Alois Fiala''' (8 let z domu číslo 53 v Adamově), syn Aloise Fialy, kotláře v Adamově. Zemřel na následky po vdechování plynu uhelnatého.
* 1901; 14. ledna – '''Maria Nezvalová''' (46 let z domu číslo 21 v Lažánkách), manželka Jana Nezvala, rolníka v Lažánkách, rozená Šebelová v Kotvrdovicích. Zemřela po nehodě na následky „proděravění střeva“. Pohřebena byla 16. ledna 1901.
* 1901; 24. dubna – '''Josef Zachrdla''' (38 let z Březiny), domkař a krejčí, dcera '''Marie Zachrdlová''' (5 měsíců) a synové '''Josef Zachrdla''' (3 let) a '''František Zachrdla''' (5 let), společně s nimi Marie Brázdilová (41 let) všichni z domu č. 30 Podsedky. Zadusili se při velkém požáru v Březině. Smrtelně nemocný Josef Švehla (67 let) z č. 29 Podsedky utrpěl v hořícím domě popáleniny, na které záhy podlehl.
* 1901; 30. května – '''Antonín Fabiánek''' (20 let), syn Antonína Fabiánka, domkaře ve Žďárné. Utopil se při koupání. Sebevražda byla vyloučena.
* 1903; 27. dubna – '''Karolína Plhoňová''' (3 roky z domu číslo 25 v Adamově), dcera listonoše v Adamově. Narodila se 15. listopadu 1899 v Bořitově. Dne 27. dubna spadla do vody a teprve 7. května bylo nalezeno její mrtvé tělo. Pohřbena byla 8. května téhož roku.
* 1903; 28. červen – '''Františka Nečasová''' (3 roky z čísla 35 z Lažánek), dcera Františka Nečase, hajného z Lažánek, rozená v Holešíně. Utopila se v řece Punkvě. Pohřbena byla 30. června 1903.
* 1903; 24. září – '''Josef Hegr''' (19 let z Poličky v Čechách), svobodný pokrývač. Zlomil si vaz po páru v železárenském provoze v punkevním údolí. Pohřben byl 26. září 1903.
* 1904; 26. února – '''František Opletal''' (68 let z domu čísla 127 v Babicích), vejminkář v Babicích, který se narodil 6. března 1835 v Bukovině. Zemřel utonutím.
* 1904; 22. května – '''Ignác Pucher''' (19 let z Brna), svobodný natěrač z Brna. Pokusil se slézt [[Macocha|Macochu]] bez jištění. V důsledku pádu zemřel.
* 1904; 30. září – '''Aloisie Beránková''' (4 roky z domu číslo 58 v Babicích), manželská dcera Josefa Beránka, rolníka v Babicích. Při zasypání pískem se udusila.
* 1905; 10. února – '''Antonín Ševčík''' (52 let z domu číslo 22 v Babicích), rolník v Babicích narozený 9. července 1852. Při dopravě dřeva nešťastnou náhodou rozdrcen lebka a páteř kládou. Na místě je postaven [[Památník Antonína Ševčíka|pomník]].
* 1905; 16. října – '''Antonín Kučera''' (42 let z Vilémovic), ženatý kotlář z Vilémovic. Zemřel v Klepačově v kotlárně.
* 1906; 18. května – '''Michael Odehnal''' (40 let), svobodný železniční dělník v Adamově. Zemřel při střetu na kolejích v Adamově při vyhýbání vlaků.
* 1906; 6. srpna – '''Antonín Prachař''' (7 let z domu číslo 31 v Babicích), syn Jana Prachaře, rolníka v Babicích, narozený 27. dubna 1899. Utonul ve studni.
* 1906; 24. září – '''Anna Maceridesová''' (86 let), vdova po hlídači na dráze. Nešťastnou náhodou byla přejeta vlakem na železniční dráze.
* 1907; 31. března – '''Josef Prokop''' (6 let z domu číslo 126 v Babicích), manželský syn Antonína Prokopa, hajného v Babicích, narodil se 19. února 1901 v Moravičanech. Úmrtí z důvodu zlomené páteře a tržné rány na hlavě.
* 1907; 23. září – '''Jan Drexler''' (3 roky z domu číslo 49 v Adamově), narozený 31. května 1904, manželský syn Jana Drexlera, hostinského v Adamově. Utopil se v řece Svitavě.
* 1908; 2. března – '''Marie Nejezchlebová''' (58 let), manželka Jana Nejezchleba, rolníka z Vilémovic. Zemřela následkem zlomení druhého obratle způsobenou pádem ze stráně.
* 1908; 21. května – '''Josef Polák''' (35 let), dělník v Sobotivicích.
* 1910; 31. ledna – Josef Klos (22 let z Skreneř), narozen 23. března 1887, svobodný zámečník ze Skřeněř. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1911; 28. ledna – '''Jan Plch''' (39 roků z Ostrova), ženatý nádeník z Ostrova. Náhodné úmrtí umrznutím.
* 1911; 22. června – '''Josef Cacka''' (2 roky ze Soběšic), syn Josefa Cacky, dělníka v cihelně v Soběšicích, narozen 28. listopadu 1908 v Brně. Utonul.
* 1911; 2. července – '''Jarmila Buchtová''' (2 roky), manželská dcera Jana Buchty, modeláře ve Vilémovicích. Náhodné úmrtí utonutím.
* 1911; 11. září – '''Vincenc Musil''' (55 roků), narozen 1856, telegrafní místo v Brně, ženatý. Zemřel při střetu s lokomotivou na dráze v Adamově. Pochován v Brně.
* 1912; 6. června – '''Vincec Švejcar''' (51 roků), ženatý dělník při vodovodu u Adamova. Smrt byla způsobena utopením při koupání.
* 1917; 28. října – '''Rudolf Kamarád''' (?? z Bílovic), strážník z Bílovic. Zemřel při výkonu služby na železniční trati mezi Bílovicemi a Babicemi. Nehoda se stala během první světové války. Jeho ostatky byly z vlaku sňaty až při zpáteční cestě z Vídně, protože strojvedoucí si nehody nevšiml. Na místě byl postaven pomník, který však již zanikl. ([https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:44d75b50-ba38-11e9-b601-005056825209 Odkaz 1])
* 1918; 1. května – '''Julius Kříž''' (21 let ze Šebrova), narozen 6. dubna 1894, svobodný slévač ze Šebrova. Byl zařazen u 14. pluku zeměbrany. Zemřel v noci při střetu s vlakem na adamovském nádraží při návratu z nemovnice.
* 1921; 23. srpna – '''Josef Toman''' (60 let z Olomučan), zemřel poté, co na něj spadl při kácení strom. Na místě zemřel.
* 1924; 24. července – '''Dobroslava Kovářová''' (3 roky ze Soběšic), narozená 18. ledna 1921 v Soběšicích, dcera Jaroslava Kováře, domkaře a dělníka v Soběšicích, a Štěpánky Kovářové. Zemřela na následky střetu s automobilem.
* 1923; 3. června – '''Stanislav Knappe''' (33 let z Brna), nešťastnou náhodou vypadl z jedoucího vlaku, byl přejet a usmrcen vlakem.
* 1925; 20. srpna – '''Františka Zouharová''' (60 let z Vilémovic), narozena 16. února 1865 v Rogendorf (dnes Krasová), oddána 28. února 1886 v Jedovnicích. Vdaná za Antonína Zouhara, hoblíře ve Vilémovicích. Zemřela následkem úrazu při pádu.
* 1927; 7. dubna – '''Marie Holoupková''' (2 roky z Adamova), narozena 21. listopadu 1924 v Blansku. Manželská dcera Augustina Haloupky, železničního zřízence ve výslužbě a Marie, rozené Hudařové. Spadla do rozbouřené Svitavy a utonula.
* 1927; 14. září – '''Silvestr Pokorný''' (16 let z Babic), narozen 31. prosince 1910 v Adamově, svobodný, tovární zámečník, manželský syn Methoděje Pokorného, vzorkaře v Adamově a Marie, dcery Františka Kolíska. Zemřel po zásahu elektrického proudu v adamovské strojírně. Tělo bylo převezeno do Babic k pohřbení.
* 1928; 3. listopadu – '''Marie Švancarová, rozozená Šenkýřová''' (60 let z Adamova), narozena 16. prosince 1867 v Krásensku, oddána 17. srpna 1890 v Blansku s Janem Švancarou, dělníka z Krásenska. Zemřela po střetu s vlakem nedaleko prvního tunelu od Adamova směrem na Blansko v katastru obce Vranov, ale farní úřad ve Vranově přepustil mrtvou k pohřbu v Adamově.
* 1930; 6. srpna – '''Alois Sehnal''' (67 let z Adamova), narozen 21. června 1863 v Babicích, vdovec, kočí v Adamově. Zemřel po střetu s vlakem u prvního tunelu z Adamova do Brna v katastru obce Babice, ale farní úřad v Babicích přepustil mrtvou k pohřbu v Adamově.
* 1931; 17. ledna – '''Jaroslav Vach''' (43 let z Adamova), narozen 14. března 1887 v Dolní Lhotě, oddán 6. července 1913. Ženatý železniční zřízenec v Adamově. Zemřel po úrazu, který byl způsoben při posunování vozů na železniční trati u nádraží v Adamově.
* 1939; 1. ledna – '''Karel Havlásek''' (17 let ze Soběšic), soustružnický učeň, syn Jana Havláska, dělníka v Soběšicích a Františky, rozené Suchá. Narozen 30. září 1921 v Soběšicích. Spadl při lyžování a zemřel v úrazové nemocnici.
* 1939; 14. září – '''Oldřich Kocman''' (26 let z Bílovic), zemřel při nehodě nákladního automobilu v údolí Žilůveckého potoka nedaleko babické železniční zastávky. Na místě je postaven [[Památník Oldřicha Kocmana|pomník]].
* 1940; 10. března – '''[[Rudolf Čejka]]''' (30 let z Adamov č. 170), narozen 14. dubna 1899, četnický strážmistr zemřel po střetu s vlakem při ostraze tratě Adamov–Babice. Zemřel po převozu do brněnské nemocnice.
* 1941; 3. dubna – '''Anna Klohnová, rozená Jelínková''' (66 let z Adamova), narozena 4. července 1874, vdova po Ludvíku Klohnovi, dělníku, v domácnosti u zetě dělníka v Adamově. Zemřela utonutím po pádu do Křtinského potoka při máchání prádla.
* 1942; 14. června – '''Jiří Sedláček''' (20 let z Adamova), narozen 27. března 1922 ve Lhotě u Lysic, Aloisi Sedláčkovi, domkaře ve Lhotě u Lysic a Františky. Tovární dělník v Adamově, utonul při koupání ve Svitavě.
* 1943, 22. května – '''Otto Missfelder''' (?? z Něměcka), nacistický pilot, který se zřítil v cvičném letounu nedaleko Vranova. ([https://www.davar.cz/badatelna/xref/let%20vranov.htm Odkaz 1])
* 1944; 2. května – '''Jaroslav Škvařil''' (29 let z Doubravice), narozen 30. října 1914 v Němčicích, oddán 15. srpna 1940. Zemřel při nehodě v adamovské továrně.
* 1946; 15. června – '''Rudolf Dvořák''' (4 roky z Adamova číslo 173), narozen 26. listopadu 1941 v Chrudichromech Rudolfu Dvořák, továrního strojníka v Adamově a Anežky, roz. Hartlové. Zemřel poté, co v Adamově vběhl pod projíždějící auto lesní správy. Na matku dítěte, Anežku Dvořáčkovou, bylo učiněno udání pro zanedbání povinného dozoru.
* 1946; 9. září – '''Josef Gracias''' (14 let z Husovic), Ladislav Langer (14 let z Husovic) a Karel Novotný (14 let z Husovic), zemřeli v Čertově rokli při manipulaci s nevybuchlou municí z druhé světové války. Gracias a Novotný zemřeli na místě. Langer po převozu do nemocnice. Na místě je postaven pomník.
* 1947; 31. března – '''Štefan Števar''' (36 let z Baráčky, Slovensko), zemřel po pádu do závodního výtahu ve Škodových závodech v Adamově.
* 1947; 2. listopadu – '''Ladislav Havlíček''' (??), staniční pomocník v Adamově, zemřel na vnitřní zranění, které utrpěl při výkonu služby v 17 hodin a 19 minut, kdy jej zachytil vlak č. 415.
* 1949; 15. ledna – '''František Hebelka''' (80 roků z Adamova), narozen 28. července 1868 v Holštejně, oddán 29. února 1892 v Lipovci s Bertou Koukalovou, krejčí – důchodce, vdovec. Zemřel utonutím v řece Svitavě. Mrtvola převezena do Holštejna, kde byla pohřbena.
* 1949; 4. listopadu – '''František Sedlák''' (44 roků z Brna), narozen 2. května 1905 v Poštorné Františkovi Sedlíkovi, krejčího v Poštorné a Františky, rozené Studýnková, oddán 27. února 1927 v Poštorné. Pomocný dělník ve Škodových závodech v Adamově. Zemřel po střetu s vlakem na železniční zastávce v Adamově. Mrtvola byla převezena do Brna k pohřbu.
* 1951; 25. září – '''František Rezek''', kapitán '''Stanislav Roubíček''', '''Miroslav Veselý''', '''Jiří Honek''' a '''Štěpán Chytil'''. Zemřeli při letecké nehodě vojenského letounu Douglas DC-3 v údolí řeky Svitavy (jižně od zastávky Babice nad Svitavou). Na místě je postaven [[Památník letecké nehody v údolí Svitavy|pomník]].
* 1956; 15 prosince – '''Zdeněk Flodr''' (7 let) a '''Milan Daněk''' (6 let), zemřeli na jižním okraji obce Babice nad Svitavou při manipulaci s nevybuchlou municí z druhé světové války. Na místě je postaven pomník.
* 1963; 30. května – '''Božena Matušková''' (16 let), zemřela při nehodě autobusu ve Křtinském údolí nedaleko Výpustku. Na místě je postaven pomník.
* 1967; 21. května – '''Pavel Kříčka a Jiří Švehla''' (oba 19 let), zemřeli při tragické nehodě na motocyklu na silnici spojující Kanice a Bílovice nad Svitavou. Na místě je postaven pomník.
* 1979; 11. srpna – '''[[Jan Voškeruša]]''' (43 let), narodil se 6. května 1936 v Ledcích. Zemřel při dopravní nehodě u Bílovic nad Svitavou.
* 1985; 8. září – '''Ralf Geist''' (39 let), východoněmecký závodník na motorových člunech. Narodil se 27. dubna 1946. Zemřel při nehodě na závodech na jedovnickém rybníku Olšovec. U rybníka je zbudován památník.
* 1993; 24. června – '''Marie Bártová''' (19 let), při jízdě do zaměstnání z Komenského ulice v Adamově se u fotbalového hřiště na svém motocyklu střetla autobusem MHD. Zranění bylo smrtelné.
* 1998; 20. září – '''Martin Konrád''' (24 let), závodník na motorových člunech. Zemřel při nehodě na závodech na jedovnickém rybníku Olšovec. U rybníka je zbudovaný památník.
* 1999; 5. září – '''Jordan Jordanov''' (??) bulharský závodník na motorových člunech. Zemřel při nehodě na závodech na jedovnickém rybníku Olšovec. U rybníka je zbudován památník.
* 2002; 30. června – '''Peťa''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při cestě z Nového hradu ke studánce Pod Hradem. Údajně na tomto místě zemřel chlapec, který sjížděl na jízdním kole od Nového hradu, nezvládl zatáčku a vyjel z cesty, kde následně narazil do stromu. V důsledku absence helmy na místě zemřel.
* 2002; 24. října – '''Svatomír Tihon''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Blanskem.
* 2004; 23. prosince – '''Drahoš''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Blanskem.
* 2005; 27. května – '''Petr Jedlička''' (22 let), památník při silnici z Olomučan na Rudici. Na památníku je ještě uvedeno datum narození 6. února 1983. O nehodě není více informací.
* 2005; 25. června – '''Fredy''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Svatou Kateřinou.
* 2006; 2. června – '''dívka''' (16 let), zemřela po pádu ze svahu lomu Hády. Dívka zde sledovala se svým stejně starým přítelem ohňostroj odpalovaný ze Špilberku. Dvojice se přiblížila okraji 40 metrového srázu a následně se zřítila. Hoch utrpěl poranění hlavy a byl hospitalizovaný. ([https://www.novinky.cz/clanek/krimi-v-brne-zemrela-po-padu-do-lomu-mlada-divka-40119301 Odkaz 1])
* 2007; 21. února – '''Pavel Semotam''' (30 let). Narodil se 27. června 1977. Tragicky zemřel na ulici Opletalova v Adamově při kácení stromu. Na místě je postaven [[Památník Pavla Semotama|pomník]].
* 2007; 13. září – '''Martin Kabátník''' (28 let). Narodil se 9. srpna 1979. Motorkář zemřel při nehodě mezi obcemi Křtiny a Jedovnicemi. Na místě nehody byl vybudován památník.
* 2009; 5. října – '''Jiří Kulawiak''' (24 let). Narodil se 30. března 1985. Motocyklista zemřel při nehodně, která se stala po 14. hodiny mezi obcemi Křtiny a Jedovnicemi. Na místo byl vyslán vrtulník Lékařské záchranné služby z Brna. Ale lékař již konstatoval pouze smrt. Na místě nehody byl vybudován památník. ([https://www.zzsjmk.cz/aktuality/510-dopravni-nehoda-motocyklista-krtiny,%20https://blanensky.denik.cz/nehody/krtiny-motorkar-neprezil-srazku-s-nakladakem.html Odkaz 1])
* 2009; 30. prosince – '''Jiří Urbánek''' (27 let), řidič vozu zemřel poté, co s vozem havaroval do Svitavy nedaleko Bílovic nad Svitavou. Při nehodě sjel vůz z vozovky do Svitavy a převrátil se na střechu. Muž zůstal ve voze zaklíněn a zemřel. Na místě nehody byl vybudován památník. ([https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/v-bilovicich-sjelo-auto-do-svitavy-ve-voze-zemrel-mlady-muz-195484 Odkaz 1])
* 2010, 5. července – '''muž''' (31 let), motocyklista jedoucí od Šebrova na Blansko nezvládl levotočivou zatáčku a svým motocyklem značky Yamaha narazil do svodidel. Svým zraněním na místě podlehl. Na místě nehody byl vybudován památník. ([https://policie.gov.cz/clanek/motorkar-zemrel-na-silnici-436093.aspx Odkaz 1])
* 2012; ?? – '''muž''' (34 let) zemřel po pádu ze svahu lomu Hády. Tělo bylo nalezeno 21. února 2012, ale dle ohledání byl muž mrtvý více jak 24 hodin. Policie pracovala také s možnou verzí o sebevraždě. ([https://brnensky.denik.cz/nehody/v-lomu-hady-lezel-mrtvy-muz-vic-nez-jeden-den.html Odkaz 1])
* 2013; 22. června – '''žena''' (18 let) na jízdním kole narazila na zúženém úseku v [[Bílovice nad Svitavou|Bílovicích nad Svitavou]] do dopravní značky a následně vjela do cesty projíždějící dodávce. Zemřela na následky střetu s ní. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/na-brnensku-zemrela-cyklistka.A130622_115950_brno-zpravy_mav Odkaz 1])
* 2013; 15. srpna – '''muž''' (19 let) při nepřiměřené rychlosti vyjel na začátku Jedovnic ze silnice a havaroval. Na místě zemřel. Spolujezdec byl hospitalizován s lehkým zraněním. ([https://jedovnice.cz/files/jedovnice/gallery/9552/64ff89870e85d%20Jedovnicky-zpravodaj-9-10-2013.pdf Odkaz 1])
* 2016; 14. května – '''muž''' (23 let) bez řidičského oprávnění zemřel poté, co s ním vůz na namoklé vozovce dostal smyk a narazil do stromu nedaleko Bílovic nad Svitavou. ([https://policie.gov.cz/clanek/uo-brno-venkov-ridic-po-narazu-do-stromu-zemrel.aspx Odkaz 1])
* 2016; 16. srpna – '''Lukáš Kubík''' (26 let), narozen 28. února 1990, informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Blanskem.
* 2020; 3. října – '''dítě''' (1 rok); na dítě v kočárku spadla větev v soběšických lesích v lokalitě nazvané U Jezírka. Po převozu do brněnské nemocnice dítě zemřelo. Na místě je postaven pomník. ([https://www.denik.cz/nehody/tragicke-nasledky-vichrice-dite-ktere-zavalil-strom-v-sobesicich-zemrelo-2020100.html Odkaz 1])
* 2020; 30. prosince – '''Jan Ševčík''' (31 let z Adamova), narozen 22. června 1989, tragicky zahynul při dopravní nehodě na silnici mezi Olomučany a Rudicí, při níž byly zraněny další dvě osoby. Na místě je postaven pomník. ([https://hzscr.gov.cz/clanek/tragicka-nehoda-mezi-obcemi-olomucany-a-rudice.aspx Odkaz 1])
* 2021; 10. května – '''Pavel Touchyn''' (22 let), narozen 3. listopadu 1998, zemřel při autonehodě mezi Babicemi nad Svitavou a Křtinami, poté co nezvládl projíždějící zatáčku a narazil s automobilem do stromu. Na místě je postaven pomník. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/auto-nehoda-babice-krtiny-strom-telo-umrti-cykliste-ridic.A210511%20092906%20brno-zpravy%20mls Odkaz 1])
* 2022; 15. ledna – '''muž''' (??) při požáru bytu v Jedovnicích se nadýchal zplodit hoření a na místě zemřel.
* 2022; 30. dubna – '''Vítek Odehnal''' (14 let z Rudice), narozen 3. května 2007, zemřel po pádu ze skalního útvaru [[Kolíbky]]. Na místě je postaven pomník. ([https://vzpominame-na-vitka.webnode.cz/ Odkaz 1])
* 2024; 23. února – '''muž''' (??). Tělo neznámého muže bylo nalezeno bez známek života nad adamovským splavem ve Svitavě. Cizí zavinění bylo vyloučeno. Muž pravděpodobně v opilém stavu spadl do řeky a utonul. ([https://blanensky.denik.cz/krimi/mrtvy-muz-v-adamove-nalez-splav-reka-svitava-telo-vytahli-potapeci-policie.html Odkaz 1])
* 2024; 26. července – '''muž''' (??), narozen v roce 1983, zemřel při koupání v zatopeném blanenském lomu. ([https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/lom-blansko-hasici-patraci-akce-plavec-zachrana-tonuti-leto-voda.html Odkaz 1])
* 2024; 10. listopadu – '''Kateřina Šrámková''' (49 let), zemřela po pádu ze schodů na ulici Opletalova. Zemřela před příjezdem sanitky. Poslední rozloučení se uskutečnilo 19. listopadu v obřadní síni v Blansku.
* 2025; 11. června – '''muž''' (??), zemřel při autonehodě kolem půl druhé odpoledne v Šebrov-Kateřině. Auto vyjelo ze silnice a narazilo do rodinného domu Šebrov číslo 89. ([https://blanensky.denik.cz/nehody/vazna-dopravni-nehoda-u-blanska-osobni-vuz-narazil-do-rodinneho-domu-20250611.html Odkaz 1])
* 2026; 16. května – '''muž''' (??), zemřel při střetu s vlakem v tunelu mezi zastávkami Židenice a Královo Pole. ([https://www.novinky.cz/clanek/krimi-vlak-v-brne-v-tunelu-prejel-muze-40578486 Odkaz 1])
* 2026; 1. září – '''žena''' (??), řidička motocyklu, zemřela při dopravní nehodě v Gellhornově ulici v Blansku. Osobní automobil z dosud nezjištěných příčin přejel do protisměru a srazil dva motocykly. Druhý motocyklista byl převezen do nemocnice k vyloučení vážnějších zranění. ([https://chatgpt.com/c/6aa19e3c-9c54-83eb-9d9d-9e3581f74304 Odkaz 1])

==Vraždy ==
* 1595; listopad – '''mlynář a děvečka''' (??); pracovníci na Kateřinském mlýně. Byli zabiti třemi zloději.
* 1863; 10. července – '''C. Schweiner a F. Zeman'''. Oba byli smrtelně postřeleni pytláky nedaleko babické zastávky. Na místě je postaven pomník.
* 1869; 26. března – '''chlapec''' násilně usmrcený po porodu, nemanželský syn Františky Jankové, svobodné služky v nádražním hostinci v Adamově. Pohřben byl dne 29. března na adamovském hřbitově.
* 1876; 4. srpna – '''Karolína Kotzmannová''' (36 let z Útěchova), manželka Františka Kotzmanna, domkaře v Útěchově.
* 1891; 12. listopadu – '''Maria Pressfreundová''' (27 let z Olomučan), manželka Františka Prefsfreunda, hrnčíře v továrně v Olomučanech, rozená Zwillingová z Bílovic. Nalezena zabita, důvod úmrtí uveden jako průlom lebky. U zápisu je uvedeno „od svého manžela zavražděna“, přičemž tato poznámka je přeškrtnuta. Dne 14. listopadu 1891 byla pohřbena.
* 1907; 5. července - '''Josef a Amálie Němcovi''' (z Ostrova) a '''Josef a Josefa Hrazdírovi''' (z Krasové), obchodníci. Zabiti při návratu z brněnských trhů rodinou Vejckornů na cestě mezi Křtinami a Jedovnicemi. Na [[U Zabitých|místě]] je na památku umístěn obrázek na stromě.
* 1915; – neznámé dítě (7,5 měsíce staré), nalezeno u druhého tunelu z Adamova na poli. Dle soudní komise od trestného zemního soudu v Brně bylo násilně zabito. Pohřbeno bylo 4. srpna 1915 na adamovském hřbitově.
* 1916; 9. října – '''[[Alois Šenk]]''' (67 let z Nového hradu), hajný. Mrtvé tělo bylo nalezeno nedaleko Nového hradu. Dle soudní komise byl zastřelen. Obvinění padlo na jeho vnučku [[Marie Šenková|Marii Šenkovou]], která s ním bydlela na hradě, ale nakonec byla zproštěna obvinění. Viník nebyl nikdy odsouzen.
* 1926; 30. srpna – '''Berta Pernicová''' (17 let z Jehnic). Byla zabita Bohumilem Černohlávkem. Dle něj se jednalo o zabití se svolením z důvodu zakazované lásce. Společně s ní se pokusil na místě zabít i sám Černohlávek, ale byl zachráněn. Následně odsouzen za vraždu k trestu smrti, ten mu byl později zmírněn na 10 let žaláře. ([https://dvojka.rozhlas.cz/romeo-nebo-vrah-pripad-nestastne-lasky-ukoncila-smrt-jednoho-z-milencu-7610056 Odkaz 1])
* 1952; 31. října – '''Jan Mašarák''' (?? z Obřan?), hajný. Byl nedaleko Obřan v tzv. Karlově zmole zastřelen pytláky. Na místě se nacházel památník. Dle neoficiální verze byla vražda hajného politickým činem. Mašarák odmítal v době kolektivizace odevzdat majetek a vstoupit do družstva. Mašárkova pohřbu se demonstrativně účastnilo stovky lidí. ([https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=10160 Odkaz 1])
* 2017; 22. září – '''muž''' (38 let), zemřel na střelné zranění ve vlaku jedoucího z Brna do Letovic. Mezi zastávkami Brno–Židenice a Bílovice nad Svitavou byl muž postřelen Martinem Vlčkem. Na místě zemřel. Vlček se u soudu obhajoval tvrzením, že zbraň zavražděnému pouze ukazoval a ta náhodně vystřelila.
* 2021; 18. prosince – '''Marie Lončeková''' (78 let z Adamova). Ženino tělo bylo nalezeno v jejím bytě v Domě s pečovatelskou službou v Adamově. Byla zavražděna o čtyři roky mladším nájemníkem téhož domu, který na místě spáchal sebevraždu. Důvodem vraždy měl být neopětovaný zájem. ([https://blanensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/duchodce-vrah-zrejme-neunesl-rozchod-domnivaji-se-adamovsti-20211228.html Odkaz 1])

== Válečné události ==
* 1645; ?? – dobytí Nového hradu, při kterém celkem padlo 26 členů posádky hradu včetně jejího velitele '''Jana Krištofa Melzera'''.
* 1944; 20. listopadu – '''Zdeňka Holubářová''', '''Jarmila Kadaňková''', '''Zdeňka Blatná''' (všechny tři 10 let), '''Božena Skálová''' (28 let), '''Marie Matušková''' (20 let), '''Josef Matějů''' (42 let), majitel tesařského podniku, a jeho dcera '''Jindřiška Šimůnková''' (20), všichni zemřeli při svržení několika bomb na Řícmanice. Na místě je vybudován [[Památník zemřelým řícmanickým obyvatelům při bombardování v roce 1944|památník]].
* 1945; ?? – '''Emil Kanský''' (?? z Brna), drogista v Brně. Zabit při osvobozovacích bojích Bílovic.
* 1945; ?? – '''František Kučera''' (?? z Bílovic), trafikant z ulice Svatopluka Čecha 204. Zabit při osvobozovacích bojích Bílovic.
* 1945; ?? – '''Antonín Motal''' (?? z Bílovic), mlynářský dělník z Macharovy ulice 17. Zabit při výbuchu minometného granátu. Společně s ním zemřel Václav Voslař.
* 1945; ?? – '''Helena Plevová''' (?? z Bílovic), z Tyršově ulice 23. Zabita při osvobozovacích bojích.
* 1945; ?? – '''Emil Šimek''' (?? z Bílovic), z dobu číslo Husova 518. Zabit při osvobozovacích bojích.
* 1945; ?? – '''Vincencie Taranzová''' (?? z Bílovic), z Machovy ulice 128. Zabita při osvobozovacích bojích.
* 1945; ?? – '''Václav Voslař''' (?? z Bílovic), natěrač, obyvatel Macharovy 15. Zabit při osvobozovacích bojích při výbuchu minometného granátu. Společně s ním zemřel Antonín Motal.
* 1945; ?? – '''Vilém Wünsch''' (?? z Bílovic), modelář z Kollárovy ulice 282. Zabit při osvobozovacích bojích.
* 1945; 25. dubna – '''Alexej Ivanovič Menšikov''' (??), sovětský gardový poručík ze 177. gardového stíhacího pluku 14. gardové stíhací divize 5. letecké armády. Sestřelen nad Babicemi. Jeho letadlo havarovalo na Babické plošině nacházející se severovýchodně od Babic. Původně se myslelo, že byla v letadle pilotka, proto byl na místě havárie umístěn [[Památník letkyním|památník]] neznámé letkyni. Při pozdějším průzkumu havárie se zjistila pravá totožnost pilota, proto byl text pomníku změněn na oslavu všech žen v letectvu Rudé armády.
* 1945; 12. dubna – '''Josef Mokrý''' (?? z Bílovic), pekař z Bílovic bydlící v Havlíčkově ulici. Zahynul při spojeneckém náletu.
* 1945; 16. dubna – '''František Polák''' (22 let z Kanic), narozen 8. listopadu 1922. Partyzán, spolupracovník sovětské zpravodajské skupiny kpt. Žukova, zemřel po těžkém zranění v boji u samoty Lhotky v Kanicích. Na jeho domě číslo 16 je umístěna jeho pamětní deska.
* 1945; 25. dubna – '''[[František Macháček]]''' (39 let z Adamova číslo 189), narozen 30. června 1906, elektromontér Škodových závodů v Adamově. Zemřel při bombardování Adamova sovětským letectvem.
* 1945; 25. dubna – pravděpodobně '''Friedrich Wahl''' (21 let z Drážďan), byl se svým letedlem Focke-Wulf Fw 190, které náleželo stavu bitevní eskadry SG 4. Byl sestřelen ruskými stíhačkami nad Vilémovicemi. Jeho letoun se zřítil jižně od kóty Strážná u Jedovnic. Zemřel na místě. ([https://davar.cz/badatelna/xref/let%20vilemovice.htm Odkaz 1])
* 1945; 26. dubna – '''Božena Kutilová''' (?? z Bílovic), úřednice z Husovy ulice 223. Zabita při osvobozovacích bojích.
* 1945; 26. dubna – '''Anna Kolaříková''' (4 roky z Olomučan), narozena 7. července 1940 v Olomučanech, manželská dcera Josefa Kolaříka a Františky, rozené Kasalová. Zemřela v důsledku bombardování. Pohřbena byla 28. dubna 1945 v Olomučanech.
* 1945; 27. dubna – '''Alois Chloupek''' (51 let), vrchní tkalcovský mistr, narozený 9. července 1893. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeb byl 27. dubna 1945. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 27. dubna – '''Jan Burian''' (?? z domu číslo 311 v Bílovicích nad Svitavou), zabit střepinou granátu na dvoře svého domu.
* 1945; 27. dubna – '''Jarmila Opletalová''' (2 roky z Vranova) a 11 žen z Brna, zabiti při shození bomby na dům číslo 68 ve Vranově. Její jméno je uvedeno na [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|památníku]] padlých u vranovského hřbitova.
* 1945; 29. dubna – '''Antonín Špatný''' (30 let ze Soběšic), městský hasič v Soběšicích, narozený 7. prosince 1914 v Brně–Žabovřescích. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeb byl 1. května 1945. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''Rudolf Navrátil''' (46 let z Brna), úředník v Královopolské strojírně. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeb byl 7. května 1945.
* 1945; 29. dubna – '''Jan Grulich''' (69 let z Brna), topič v Brně, narozený 21. dubna 1876 v Jaroměřicích. Dne 30. října 1901 oddán Marií Dvořáčkovou. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeben byl 5. května 1945. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''František Sladký''' (41 let ze Soběšic), narozený dne 30. listopadu 1903 v Soběčicích, syn Františka Sladkého, zedníka v Soběšicích, a Antonie, rozené Seidlerová. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byla 1. července v Soběšicích. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''Antonie Sladká''' (47 let ze Soběšic), narozená dne 26. května 1887 v Brně, dcera Tomáše Batky, domkaře v Uher. Ostrohu a Anežky, rozená Kolářová. Zemřela při odstřelování Soběšic. Pohřebena byla 1. července v Soběšicích. Její jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''Pavel Pollak''' (58 let ze Soběšic), narozený dne 29. června 1886 v Brně, syn Alberta Josefa Pollaka a Marie Rozalie, rozené Klosáková, manželka Valerie Zdraleková, roz. Sidzinová. Zemřel v čísle 135 při odstřelování Soběšic. Pohřben do společného hrobu u místního obecního hřbitova v Soběšicích. Datum pohřbu nebylo zjištěno.
* 1945; 29. dubna – '''Anna Daňková''' (?? z dobu číslo 389 v Bílovicích). Byla zabita při osvobozování obce.
* 1945; 30. dubna – '''Bohuslav Koudelka''' (?? z Bílovic), narodil se 30. prosince 1919, spolumajitel Bílovického mlýna. Zemřel při výbuchu parketárny.
* 1945; 30. dubna – '''Emil Leinweber''' (32 let ze Soběšic), narozený 24. listopadu 1912 v Sulkovci. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byl 4. května.
* 1945; 30. dubna – '''Oskar Nedopil''' (30 let z Brna), účetní, narozený 3. dubna 1914 v Brně. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byl 4. května. Později byl exhumován a převezen k pohřbu na Ústřední hřbitov v Brně. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 30. dubna– '''Josef Indr''' (?? z Bílovic), skladník hospodářského družstva v Bílovicích. Zemřel na ulici Kolárova 282 po výbuchu minometného granátu. Společně s ním zemřely jeho manželka a dcera.
* 1945; 30. dubna – '''Růžena Indrová''' (?? z Bílovic), zemřela na ulici Kolárova 282 po výbuchu minometného granátu. Společně s ní zemřeli její manžel a dcera.
* 1945; 30. dubna – '''Květoslava Indrová''' (3 roky z Bílovic), zemřela na ulici Kolárova 282 po výbuchu minometného granátu. Společně s ní zemřeli její rodiče.
* 1945; 1. května – '''Jan Šnajdr''' (?? z Kanic), zastřelen v noci z 30. dubna na 1. května 1945, při návratu z Babic do Kanic.
* 1945; 1. května – '''Stanislav Řehůřek''' (30 let ze Soběšic), řezník z č. 317, narozen 13. listopadu 1914 v Soběšicích. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byl 5. května. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 2. května – '''Marie Dandová''' (25 let z Bílovic). Byla zastřelena ve vlastním domě na Fügnerově nábřeží 515.
* 1945; 3. května – '''Marie Morbacherová''' (32 let z Brna), rozená Hajdová, manželka Dr. Evžena Morbachera, soudce v Řečkovicích. Zemřela při ostřelování německých pozic, když byla zasažena střepinou do hlavy 2. května 1945. Na její památku nechal postavit Evžen Morbacher na severu Ořešína Boží muka.
* 1945; 3. května – '''Jindřich Kuchta''' (?? z Vranova) a dva uprchlíci z Brna. Zemřel při odstřelování německého tanku sovětským dělostřelectvem. Dům č. 137, ve kterém se nacházeli, byl zasažen. Kuchtovo jméno je uvedeno na [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|památníku]] padlých u vranovského hřbitova.
* 1945; 7. května – '''Josef Korbička''' (?? z Habrůvky) a '''Josef Hloušek''' (?? z Habrůvky), za druhé světové války působili jako partyzáni. Byli zastřeleni při přechodu fronty v Křtinském údolí. Na místě je postaven [[Pomník partyzánů|památník]]. Jejich jména jsou uvedeny také na [[Památník padlých, popravených a umučených lesníků v době naší nesvobody za německé okupace 1939–1945|památníku Lesníků]] nad Adamovem.
* 1945; 9. května – '''Georgij Dmitrijevič Los''' (29 let z Bílé Cerekve na Ukrajině), nadporučík Rudé armády. Padl na okraji Vranova u cesty směřující k Útěchovu. Na místě je vybudován památník, který připomíná padlé vranovské občany i nadporučíka Losa. Jeho jméno je uvedeno na [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|památníku]] padlých u vranovského hřbitova.

== Ostatní ==
* 1889; 10. září – '''Antonia Svobodová''' (9 let z Olomučan), dcera Vincence Svobody, slévače v Olomučanech a jeho manželky Josefy, rozenou Berková. Zemřela na následky popálenin. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1894; 23. července – '''Filip Opletal''' (48 let z Útěchova), poddruh v Útěchově. Jeho tělo bylo nalezeno zastřeleno dne 23. července. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1896; 4. července – '''Filip Šaboňák''' (66 let z Černé Hory), zedník a vdovec z Černé Hory, narozený 27. listopadu 1829. Jeho tělo bylo nalezeno na cestě u Olomučan. Příčinou úmrtí bylo vykrvácení následkem poranění. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1897; 8. prosince – '''Josefa Meluzínová''' (49 let z Útěchova), vdova po Karlu Meluzínovi, podsedníku z Útěchova, coby příčina úmrtí bylo uvedeno vykrvácení po ráně na krku. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1898; 5. listopadu – '''Dominik Klotz''' (89 let z Voštic?), nádeník. Tělo bylo nalezeno u splavu blíže Adamovu. Původně se nepodařilo osobu identifikovat. Jako příčina smrti bylo stanoveno úmrtí vysílením, hladem a zimou.
* 1903, ?? – '''Dominik Kapusta''' (??), neznámé povolání. Dezertér z armády, zastřelen četníky v Babicích nad Svitavou.
* 1938; 23. července – '''Oldřich Pospíchal''' (2 roky ze Soběšic), narozený 16. října 1935 v Soběšicích Josefu Pospíchalovi, elektromontérovi v Soběšicích a Olgy, rozené Komárkové. Přesný důvod úmrtí nebyl zapsán, bylo uvedeno, že měl zlomenou spodinu lebeční a pohmožděný mozek. Pohřben byl 26. července na hřbitově v Soběšicích.

[[Kategorie:Seznam tragických událostí]]

Likusák

2026-09-09T15:05:42Z

Lukáš Malý: překlep

[[Soubor:2015-08-26 Likusak v Adamove 02.jpg|náhled|alt=Likusák v Adamově v roce 2015|Likusák v Adamově v roce 2015]]
'''Likusák''' je stavba o dvou nadzemních podlažích na [[Smetanovo náměstí|Smetanově náměstí]] v [[Adamov]]ě. Název je odvozen od použitého materiálu konstrukčních desek nazvané likus.

== Historie ==
Na stavbě Likusáku na Smetanově náměstí se započalo pracovat v březnu 1989, kdy se prováděly úpravy terénu.

Původním účelem budovy byla ubytovna pro stavaře v Adamově. V roce 1989 byla ubytovna předána městu.

Během roku 1993 byla budova postupně přeměněna na obchodní středisko. Byla zde prodejna potravin pana Guneše, zlatnictví, levný textil, TAT - textilní prodejna, Alfa, zelenina pana Jordánka, smíšené zboží, švadlena p. Jordánková a půjčovna videokazet.

V roce 1998 byl vydán souhlas se změnou užívání jako zázemí pro sportovce spolkům [[Spartak Adamov]] a [[FK Adamov]], které zde měly své zázemí.

Na Fóru Zdravého města byla stavba v roce 2016 označena jako jeden z 12 největších problémů města.

Dne 13. května 2025 byl vydán souhlas s odstraněním stavby. V červenci pak započaly práce na jeho odstranění.

== V kultuře ==
V sobotu 12. října 2024 bylo natáčeno v interiéru Likusáku a jeho blízkého okolí několik scén filmu Máma režiséra Jiřího Stracha.

V roce 2025 se v interiéru budovy natáčely scény filmu Zdeňka Tyce Město otců.

== Zdroje ==
* Kronika města Adamova IV. díl, s. 144.

[[Kategorie:Likusák]]

Likusák

2026-09-09T15:05:28Z

Lukáš Malý: započaly práce

[[Soubor:2015-08-26 Likusak v Adamove 02.jpg|náhled|alt=Likusák v Adamově v roce 2015|Likusák v Adamově v roce 2015]]
'''Likusák''' je stavba o dvou nadzemních podlažích na [[Smetanovo náměstí|Smetanově náměstí]] v [[Adamov]]ě. Název je odvozen od použitého materiálu konstrukčních desek nazvané likus.

== Historie ==
Na stavbě Likusáku na Smetanově náměstí se započalo pracovat v březnu 1989, kdy se prováděly úpravy terénu.

Původním účelem budovy byla ubytovna pro stavaře v Adamově. V roce 1989 byla ubytovna předána městu.

Během roku 1993 byla budova postupně přeměněna na obchodní středisko. Byla zde prodejna potravin pana Guneše, zlatnictví, levný textil, TAT - textilní prodejna, Alfa, zelenina pana Jordánka, smíšené zboží, švadlena p. Jordánková a půjčovna videokazet.

V roce 1998 byl vydán souhlas se změnou užívání jako zázemí pro sportovce spolkům [[Spartak Adamov]] a [[FK Adamov]], které zde měly své zázemí.

Na Fóru Zdravého města byla stavba v roce 2016 označena jako jeden z 12 největších problémů města.

Dne 13. května 2025 byl vydán souhlas s odstraněním stavby. V červenci pak započaly práce na jeho odstraněním.

== V kultuře ==
V sobotu 12. října 2024 bylo natáčeno v interiéru Likusáku a jeho blízkého okolí několik scén filmu Máma režiséra Jiřího Stracha.

V roce 2025 se v interiéru budovy natáčely scény filmu Zdeňka Tyce Město otců.

== Zdroje ==
* Kronika města Adamova IV. díl, s. 144.

[[Kategorie:Likusák]]

Šablona:Článek měsíce

2026-09-09T05:43:28Z

Lukáš Malý: září 26

[[Soubor:Moravský kras, jeskyně Jáchymka (3).JPG|vpravo|200px|alt=Průchozí část jeskyně Jáchymka]]
[[Jáchymka]] (starší německý název Evagrotte = Evina jeskyně) je jeskyně v Křtinském údolí. Nachází ve střední části Chráněné krajinné oblasti Moravský kras v Křtinském údolí. Jeskyni vytvarovaly vody Křtinského potoka, který jí protékal. Lidé jeskyni využívali už od pravěku, své jméno získala od poustevníka Joachyma, který v ní žil v 19. století…

<div style="text-align: right;">'''[[Adamov a okolí:Archiv článků měsíce|Archiv článků měsíce]]'''</div>

Adamov a okolí:Archiv článků měsíce

2026-09-09T05:42:40Z

Lukáš Malý: červenec

== Červenec 2026 ==
[[Soubor:2021-04-20 Church of Saints Philip and James (Lelekovice) 1.jpg|vpravo|200px|alt=Kostel svatého Filipa a Jakuba v Lelekovicích]]
[[Kostel svatého Filipa a Jakuba]] je římskokatolický chrám v obci Lelekovice. Lelekovický kostel, původně zasvěcený pravděpodobně Panně Marii, byl postaven v románském slohu zřejmě v polovině 13. století. Jednalo se o jednoduchou jednolodní plochostropou stavbu s pravoúhle zakončeným kněžištěm, přičemž do dnešních dnů se dochovaly jak obvodové zdi lodi, tak i kněžiště…

== Červen 2026 ==
[[Soubor:PR Velký Hornek (duben 2021) (3).jpg|vpravo|200px|alt=Skála Hornek s výhledem|Skála Hornek s výhledem]]
[[Hornek]] je vápencová skála nachází se na západním svahu údolí potoka Říčka. Vyhlídka se nachází v Přírodní rezervaci Velký Hornek. Okraj skály tvoří vyhlídkovou plošinu s výhledem do údolí potoka a na okolní lesy. Název je složen z německého slova horn – roh a eck – hrana, kout.…

== Květen 2026 ==
[[Soubor:Bridge on the square Work in Adamov.JPG|vpravo|200px|alt=Most vybudovaný v roce 1997 v roce 2015]]
[[Most na náměstí Práce]] je silničním mostem v Adamově v blízkosti soutoku Křtinského potoka a Svitavy. Prvním silniční most zde byl postaven v letech 1935 a 1936, kdy zde nahradil lávku pouze pro pěší (vozidla využívaly silniční most o cca 150 metrů proti proudu Svitavy). Investorem byl adamovské strojírny Škodových závodů…

== Duben 2026 ==
[[Soubor:20250515 Na Velkych skalach (Babice nad Svitavou).jpg|vpravo|200px|alt=Vyhlídka Na Velkých skalách]]
[[Na Velkých skalách]] oblíbené místo na severním okraji Babické plošiny s vyhlídkou na vápencové skále do Křtinského údolí. Vyhlídka nabízí výhled severním směrem od Babic nad Svitavou, částečně do východní části Křtinského údolí a Rudickou plošinu. Vlevo od vyhlídky se ve vzdálenosti 300 metrů severozápadně nachází skalní útvar Vepřek. K vyhlídce nevede žádná značená turistická trasa, avšak dá se k ní dojít od lesní pěšiny spojující Babice nad Svitavou a údolí Vaječník…

== Březen 2026 ==
[[Soubor:Fire in an apartment building in Adamov 2023 02.jpg|vpravo|200px|alt=Požár v bytovém domě v roce 2023]]
[[JSDH Adamov]] je jednotka sboru dobrovolných hasičů, která sídlí v Adamově. První ucelená požární jednotka v Adamově vznikla jako Sbor dobrovolných továrních hasičů v roce 1881. Zakladatelem jednotky byl Josef Tepiš, stal se i jejím druhým velitelem. Prvním velitelem jednatelem pak Emanuel Stemberk. Starostou sboru se stal spolumajitel místního závodu Josef Bromovský…

== Únor 2026 ==
[[Soubor:Pomnik partyzanu (Krtinske udoli).JPG|vpravo|200px|alt=Pomník partyzánů]]
[[Pomník partyzánů]] je pomník vybudovaný jako připomínka zabití dvou partyzánů z Habrůvky. Pomník stojí v údolí Křtinského potoka. V předposlední den války, tedy 7. května 1945 byli na louce u blízké jeskyně Jestřábky v Křtinském údolí, nacisty zastřeleni dva habrůvecké občany Josefa Hlouška a Františka Korbičku, kteří se pokoušeli přejít frontu k sovětské armádě…

== Leden 2026 ==
[[Soubor:1932 Sokolovna (Adamov).png|vpravo|200px|bezrámu|alt=Sokolovna v roce 1932]]
[[Sokolovna (Adamov)|Sokolovna]] stávala na ulici Osvobození v Adamově. Rozšiřující se zájem o sokolskou činnost v Adamově si vynutil stavbu vlastní základny, kde mohlo být sokolství rozvíjeno. Na podzim 1921 bylo zakoupeno pole nad tzv. „Pankrácem“, tj. nad závodními dělnickými domy číslo 102 a 103. V září téhož roku bylo založeno Družstvo pro zřízení tělocvičny Sokolu v Adamově…

== Prosinec 2025 ==
[[Soubor:Church of the Nativity of the Virgin Mary (Vranov)54.JPG|vpravo|200px|bezrámu|alt=Vranovské jesličky]]
[[Vranovské jesličky]] je betlém, který je umístěný v boční kapli kostel Narození Panny Marie ve Vranově. Je přístupný celoročně. Po vhození mince se spustí mechanický cyklus: rozsvěcují se jednotlivé scény, figurky se pohybují a zní hudba…

== Listopad 2025 ==
[[Soubor:2021-09-20 Apartment house in Adamov fire 01.jpg|vpravo|200px|bezrámu|alt=Severní část opevněné lokality, vlevo obranný val, uprostřed okružní příkop, vpravo centrální pahorek s jádrem opevnění]]
[[Požár bytového domu v Adamově v roce 2021]] zachvátil střechu domu na ulici Ronovská v Adamově. Před 17. hodinou dne 20. září 2021 byl na tísňové lince nahlášen požár bytového domu v ulici Ronovská. V nově rekonstruovaném domě vzplanula střecha…

== Říjen 2025 ==
[[Soubor:2022-03-19 Klepacovsky hradek 01.jpg|náhled|alt=Severní část opevněné lokality, vlevo obranný val, uprostřed okružní příkop, vpravo centrální pahorek s jádrem opevnění|Severní část opevněné lokality, vlevo obranný val, uprostřed okružní příkop, vpravo centrální pahorek s jádrem opevnění]]
[[Klepačovský hrádek]] je hrádek, který stával na ostrohu nad západním koncem [[Arnoštovo údolí|Arnoštova údolí]] u [[Klepačov]]a. V roce 2018 objevené skromné pozůstatky hrádku byly nalezeny Janem Štětinou na severním okraji katastru Klepačova, městské části [[Blansko|Blanska]], nad údolím říčky [[Punkva|Punkvy]]…

== Září 2025 ==
[[Soubor:Pomnik letcu (Babice nad Svitavou) 02.JPG|náhled|alt=Pomník letkyním|Pomník letkyním]]
[[Památník letkyním]] památník při silnici z Babic nad Svitavou do Křtin, který je věnován všem letkyním bojujícím ve druhé světové válce. Počátky tohoto památníku začínají odpoledne 25. dubna 1945, kdy bylo nad Babicemi sestřeleno sovětské letadlo. Podle pozůstatků na místě dopadu vraku se usuzovalo, že letoun byl pilotován ženou…

== Srpen 2025 ==
[[Soubor:2020-03-18 Grave of the Leidingers.jpg|náhled|alt=Hrob manželů Leidingerových na adamovském hřbitově|Hrob manželů Leidingerových na adamovském hřbitově]]
[[Eduard Leidinger]] (1831, Adamov - 12. února 1901, Adamov) byl obvodní a závodní lékař v Adamově. V Adamově působil jako první obvodní a závodní lékař. V letech 1873–1879 se stal adamovským starostou. Kromě jiného je Leidinger v roce 1867 uveden v seznamu adamovských včelařů. Leidingerova dcera Marie se provdala za Ignáce Grydila, který převzal po Leidingerovi post obvodního lékaře…

== Červenec 2025 ==
[[Soubor:Fire in an apartment building in Adamov 2023 02.jpg|náhled|alt=Požár bytového domu v Adamově v roce 2023|Požár bytového domu v Adamově v roce 2023]]
[[Požár bytového domu v Adamově v roce 2023]] zachvátil jeden z bytů domu na ulici Družstevní v Adamově. Kolem 19. hodiny dne 8. prosince 2023 vypukl v jednom z bytů v pátém patře bytového domu č. p. 431 na ulici Družstevní. Konkrétní příčina požáru nebyla zveřejněna. Podle svědků však měl vzniknout požár v bytě, ve kterém byly dvě děti o samotě. Díky vzniklému hustému kouři nemohli obyvatelé horních bytů opustit budovu bez pomoci, byl ve dvou případech využit žebříkový požární automobil, který zmíněné osoby snesl z oken. Dalších pět osob bylo vyvedeny pomocí vyváděcích masek…

== Červen 2025 ==
[[Soubor:Studánka U Huberta - panoramio.jpg|náhled|alt=Studánka U Huberta|Studánka U Huberta]]
[[U Huberta]] je studánka nacházející se v západně od Olomučan. Studánka je věnována poctě jelena a byla vybudována v roce 1937 na okraji lesního palouku na polesí Olomučany při lesní cestě Dívčí za studánkou U Kukačky. Slabý pramen byl podchycen za cestou za studánkou, odkud je voda svedena potrubím. Pramen se za sucha ztrácí…

== Květen 2025 ==
[[Soubor:Adamov-válečný-památník2021a.jpg|vpravo|200px|bezrámualt=Pamětní deska adamovským občanům padlým ve světových válkách a pamětní deska padlým strojírenským zaměstnanců|Pamětní deska adamovským občanům padlým ve světových válkách a pamětní deska padlým strojírenským zaměstnanců]]
[[Památník padlým adamovským občanům]] je památník připomínající padlé občany v první a druhé světové válce. Původně tato pamětní deska byla v roce 1938 umístěna před budovou bývalé měšťanské školy, později základní umělecké školy na ulici Osvobození, společně s bustou Tomáše G. Masaryka. V roce 2008 byla přesunuta do pamětního zátiší, kde již dříve byla umístěna socha Rudoarmějce a pomník padlých strojírenských zaměstnanců…

== Duben 2025 ==
[[Soubor:Footbridge in Adamov at night 1.jpg|náhled|alt=Pěší lávka na ulici Komenského|Pěší lávka na ulici Komenského]]
'''[[Lávka na ulici Komenského]]''' je pěší most na ulici Sadová v Adamově, který společně s výtahem pomáhá překonat několikametrové převýšení od obchodního domu k bytovým domům.

Byla vybudována společně s panelovou zástavbou na ulicích Komenského a Sadová. Lávka napomáhá překonávat cca 13 metrové převýšení mezi ulicí Komenského a horní částí ulice Sadová.

V druhé polovině roku 1998 prošla lávka rekonstrukcí, která spočívala ve výměně výplní zábradlí. Původní asfaltové výplně byly nahrazeny pletivem a skleněnými tabulemi.

== Březen 2025 ==
[[Soubor:LDN Bílovice nad Svitavou 07.jpg|vpravo|200px|bezrámualt=Budova bývalé LDN Bílovice nad Svitavou|Budova bývalé LDN Bílovice nad Svitavou]]
[[Bílovice nad Svitavou 408]] je budova bývalé léčebny v Bílovicích nad Svitavou.

Historie budovy se započala psát již v roce 1906, kdy byl založen spolek Studentská klinika. Tento spolek se shodl, že je důležité, kromě dopřávání studentům léčení při onemocnění, ale také následná rekonvalescence. Tedy již v této době byly úvahy o vybudování ozdravovny, avšak z důvodu absence výrazného mecenáše, který by přispěl k jejímu vybudování, se situace řešila později...

== Únor 2025 ==
[[Soubor:2022-03-19 Klepacovsky hradek 01.jpg|vpravo|200px|bezrámu|alt=Severní část opevněné lokality, vlevo obranný val, uprostřed okružní příkop, vpravo centrální pahorek s jádrem opevnění|Severní část opevněné lokality, vlevo obranný val, uprostřed okružní příkop, vpravo centrální pahorek s jádrem opevnění]]
[[Klepačovský hrádek]] je hrádek, který stával na ostrohu nad západním koncem Arnoštova údolí u Klepačova.

V roce 2018 objevené skromné pozůstatky hrádku byly nalezeny Janem Štětinou na severním okraji katastru Klepačova, městské části Blanska, nad údolím říčky Punkvy.

Objekt tvoří kruhová plošina o průměru 20 metru a zbytky širokého okružního příkopu s mohutným valem. V místě nejsou přítomny zbytky kamene ani malty, lze tedy usuzovat, že jakákoliv zástavba byla ze dřeva. Z nálezu vypálené hlíny, tzv. mazanice, lze soudit, že zástavbu kryla hlinění omítka...

Býčí skála

2026-09-02T15:06:47Z

Lukáš Malý: + Nový archeologický objev

[[Soubor:Moravský kras, Býčí skála.JPG|náhled|alt=Býčí skála|Býčí skála]]
[[Soubor:Byci skaly (Naturhistorisches Museum Wien).JPG|náhled|alt=Nálezy z Býčí skály vystavené v Přírodovědném muzeu ve Vídni|Nálezy z Býčí skály vystavené v Přírodovědném muzeu ve Vídni]]
'''Býčí skála''' je jeskyně, která leží ve střední části [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|Chráněné krajinné oblasti Moravský kras]] severně od města [[Brno|Brna]], v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]] mezi [[Adamov]]em a [[Křtiny|Křtinami]]. Spolu s [[Rudické propadání|Rudickým propadáním]] tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes 13 kilometrů.

== Historie ==
Vstupní část jeskyně je známá od pradávna. První zmínka o jeskyni pochází z roku 1663, kdy o ní píše řeholník zábrdovického kláštera M. A. Vigsel. Ze 7. září 1804 připomíná pamětní deska návštěvu císaře Františka II. a jeho ženy Marie Terezie. Od roku 1867 prováděl v jeskyni vykopávky [[Jindřich Wankel]], který zde objevil sídliště z doby paleolitu. Tyto objevy pak byly korunovány nálezem sošky [[Bronzový býček|bronzového býčka]] bratry Felklovými o dva roky později. V dalších letech pak učinil doktor Wankel [[Nález v Býčí skále|nález]] v té době, který ve své velkoleposti neměl u nás obdoby a který dodnes poutá pozornost. Na dně Předsíně bylo nalezeno více než 40 koster a množství předmětů z doby bronzové.

V roce 1920 byl vyčerpán sifon na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka.

=== Druhá světová válka ===
Za druhé světové války plánovali Němci celou jeskyni proměnit na podzemní továrnu. Vnitřní prostory jeskyně mohly být nenávratně zničeny úpravami nacistů stejně jako ve Výpustku a Drátenické jeskyni, kdyby nebylo včasného zásahu místního jeskyňáře pana Norberta Havlíčka. Německé vedení stavby upozornil na pravidelně se zde opakující záplavy, vznikající při velkých průtržích mračen. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že pouze tzv. Předsíň, známé archeologické naleziště, bude upravena na skladiště. Stavební práce, které prováděla brněnská firma Bauunion Brünn, se v Předsíni rozběhly již v květnu roku 1944. Stavbu vedl vedoucí pan Kozák.

U silnice byla umístěna železná závora a u ní postaven strážní domek, odkud staveniště hlídal voják Wehrmachtu. Předsíň byla od ostatních částí jeskyně oddělena mohutnou betonovou tlakovou zdí a hlubokým odvodňovacím příkopem, který měl vést až k silnici a pod jejím povrchem pokračovat dál do řečiště potoka. Prohloubeno bylo i původní koryto Jedovnického potoka, jímž voda vytékala z jeskyně při povodních. K dokončení odvodňovacího kanálu však nedošlo. Upraven byl i vchod do jeskyně, který byl asi o 1 m zvýšen a skála nad ním odstřelena do potřebné výšky. Podlaha Předsíně se zarovnala navážkou a v zadní části byla pokryta vrstvou betonu. Směrem ke Staré Býčí skále byly prostory rozšířeny betonovými podestami. Za těmito podstavci nechali nacisté do dna jeskyně zabudovat půlkruhové držáky. Zde měly být umístěny obrovské nádoby určené na regeneraci strojních olejů. Kanály Jedovnického potoka ústící do zadní partie Předsíně zahradili nacisté betonovými uzávěry. Prostory jeskyně byly rozšířeny odstřelem masivní skalní lavice. Ta se nacházela na pravé straně pod skalním oknem, kterým do jeskyně proniká denní světlo. Dělníci postupně odstranili i přečnívající převisy a na stěnách nezpevněné kameny.

Úpravou prošlo i okolí před jeskyní, kde došlo k vymícení stromů a odstranění velkého zvětralého vápencového "brdku". Poté bylo celé prostranství před Býčí skálou zplanýrováno a upravena příjezdová cesta vedoucí ze silnice přímo ke vchodu do Předsíně. Elektrické vedení vysokého napětí bylo nataženo k jeskyni z babického území. Avšak původně se měl elektrický proud získávat pomocí malé údolní přehrady. Od tohoto záměru bylo nakonec ustoupeno. Její výstavba by měla značný dopad na horní části Josefovského údolí, které by musely být zaplaveny. Hlavním důvodem, proč od plánu upustili, byla jeho časově náročná realizace. Ztroskotal také plán využití Býčí skály až po prostory Šenkova sifonu. Ten mínili nacisté vypumpovat. Podzemní tok, přitékající do jeskyně z Jedovnického propadání, měl být odváděn již výše zmíněným betonovým tunelem přímo do údolí. Tím mělo být zabráněno zaplavení vnitřních prostor Býčí skály, kde nacisté plánovali postavit nad úrovní starého řečiště potoka mezistropy. Na ně chtěli umístit ve výšce asi 3 m výrobní stroje. Nedomysleli však následky, které by způsobil náhlý příval vody. Kanál by byl ucpán nánosem a vnitřní prosty zaplaveny, jako tomu bylo v roce 1927. Tehdy voda sahala až po skalní okno, z něhož vytékala ven z jeskyně. Hlavní dveře do Býčí skály byly velkým tlakem vody vyvráceny a zuřící živel před sebou hnal velké množství štěrku a náplavy. Býčí skála byla jedinou z pěti jeskynních provozoven, kde se nacistům nepodařilo vybudovat plánovanou podzemní továrnu.

=== Poválečné období a současnost ===
Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny Sobolova (Barová) jeskyně a Májové jeskyně a dále v osmdesátých letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny Prolomená a Proplavaná skála, části jeskyně směřující proti toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. Do roku 1992 byl postupně prozkoumán každý metr Jedovnického potoka od Rudického propadání až k jeho vývěrům pod Býčí skálou.

V roce 2011 se v okolí jeskyně natáčela pohádka Sněžný drak. V roce 2015 pak pohádka Korunní princ, ve které byly použity záběry jak z prostranství jeskyně, tak z jejího interiéru. Filmaři po skončení natáčení ponechaly kulisy v interiéru jeskyně. Zde byly pak ponechány několik let.

Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem Býčí skály pod číslem 1271.

V roce 2016 bylo po téměř půlstoletí zjištěno hnízdění Sokola stěhovavého v Moravském krasu a v 2017 poprvé zahnízdil 1 pár na Býčí skále.

=== Nový archeologický objev ===
Archeologové v Býčí skále objevili ostatky halštatského děvčátka z poloviny 6. století př. n. l. Jde o první podobný nález v Severní odbočce jeskyně za 150 let od významných objevů Jindřicha Wankela. Kosterní pozůstatky se podařilo odhalit náhodou poté, co prasklá hadice speleologů odplavila vrstvu bahna. U ostatků byly nalezeny dva kovové kroužky, pravděpodobně náušnice, které mohou naznačovat, že dítě pocházelo z bohatší rodiny. Analýzy DNA potvrdily, že šlo o děvčátko, jehož smrt mohla souviset s vážnými problémy s výživou a nedostatkem vitaminů.

== Pamětní desky ==
V současné době se v jeskyni nachází pět pamětních desek. Seřazeny jsou od neblíže umístěné k východu k nejdále:
* [[Pamětní deska Jindřicha Wankela]]
* [[Pamětní deska Emila Bartoně]]
* [[Pamětní deska Rudolfa Burkhardta a Antonína Sobola]]
* [[Památník připomínající návštěvu Františka II. Lotrinského a Marie Terezie]]
* [[Památník připomínající návštěvy Aloise I. Josefa Lichtenštejna]]
Další dvě pamětní desky jsou umístěny před vstupem do Býčí skály:
* [[Pamětní deska Jindřicha Wankela (před Býčí skálou)|Pamětní deska Jindřicha Wankela]]
* [[Pamětní deska Josefa Mánese a Julia Mařáka]]

== Zdroje ==
* CHARVÁT, Jan. V Býčí skále našli ostatky halštatského děvčátka. Unikát odkryla prasklá hadice. [online]. [cit. 2026-09-02]. Dostupné z: [https://blanensky.denik.cz/zpravy-region/byci-skala-nasli-ostatky-halstatske-devcatk-unikat-moravsky-kras/]

[[Kategorie:Býčí skála]]

Lelekovice

2026-08-29T06:05:09Z

Lukáš Malý: + lelkovadlo

[[Soubor:Global view on village of Lelekovice.JPG|náhled|alt=Lelekovice|Lelekovice]]
'''Lelekovice''' (neměcky '''Lelekowitz''') jsou obec, která se nachází cca 6 km západně od [[Adamov]]a na potoce [[Ponávka]]. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1288 v listině, kde je psáno, že Hartman z Holštejna daroval oslavanskému klášteru svůj majetek ve Studyni. Jedním ze svědků této události je i Herman z Lelekovic. Tato nejstarší písemná zmínka byla stanovena jako počátek historie obce, ale osídlení je prokazatelně starší.

K 1. lednu 1961 byl katastr Lelekovic usnesením ONV Brno-venkov ze dne 22. prosince 1960 zmenšen o pozemky o rozloze 5,8546 hektarů, ležící u východního okraje kuřimské místní části Podlesí. Tehdy byly důvodem dva obytné domy a kulturní dům, urbanisticky patřící do sídliště Podlesí. Později byly provedeny ještě další změny hranice Lelekovic.

== Zajímavosti ==
=== V obci ==
* zřícenina hradu [[Lelekovice (hrad)|Lelekovice]] – hrad se poprvé zmiňuje v roce 1358. Drželi ho členové rodu z Lelekovic, ovšem roku 1401 ho obsadili odpůrci markraběte Jošta. Proti nim zakročil sudí Erhart ze Skal, který hrad s použitím palných zbraní dobyl. Hrad byl pobořen a roku 1412 získal lelekovické zboží jako odměnu právě Erhart, který však již sídlo neobnovil. Ve 20. století letech zde probíhaly archeologické výzkumy. Zbytky hradu jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.
* [[Kostel svatého Filipa a Jakuba|kostel svatého Filipa a Jakuba]] – stavba pravděpodobně z poloviny 13. století stojí na místě bývalého hradu. Byl postaven v románském slohu a později goticky přestavěn.

=== V okolí ===
* [[Babí lom]] – rozhledna tyčící se na stejném skalnatém hřebenu severně od obce.
* [[Naučná stezka Pěšina]] – stezku založili žáci a pedagogové základní školy v Lelekovicích a je vedena podél říčky Ponávky v celkové délce cca 1 km mezi rozcestníkem Pod Babou a začátkem obcí Lelekovice.
* [[Lelkovadlo]] – dřevěná plastika umístěná na východním svahu svahu Babího lomu
* [[Přírodní památka Březina]].
* [[Přírodní rezervace Holé vrchy]].
* [[Přírodní rezervace Babí lom]].

[[Kategorie:Lelekovice]]

Babice nad Svitavou

2026-08-28T06:50:30Z

Lukáš Malý: + Památník 10 let Československé republiky

[[Soubor:2020-05-09 Babice nad Svitavou.jpg|náhled|alt=Babice nad Svitavou|Babice nad Svitavou]]
Obec '''Babice nad Svitavou''', dříve jen '''Babice''' (německy Babitz) se nachází cca 2 km jihovýchodně od [[Adamov]]a.

== Historie ==
První písemná zmínka o obci je uložena v moravských zemských deskách a pochází z roku 1365. Na počátku 17. století měla obec 18 domů, z nichž byly po Třicetileté válce 3 pusté. V roce 1645 byla vesnice a v ní stojící tvrz vypálena švédskými vojsky, která dobývala Nový hrad. V roce 1790 bylo v Babicích 60 domů s 334 obyvateli. V letech 1807, 1824, 1850 proběhly vesnicí tři velké požáry. V letech 1834 je uváděno 85 domů s 518 obyvateli, 1869 96 domů s 627 obyvateli a 1890 119 domů s 751 obyvateli.

Obec původně patřila k [[Nový hrad|Novému hradu]], roku 1562 pak k panství Pozořickému.

V dobách, kdy ještě v Adamově nebyla škola, docházeli místní žáci do školy v Babicích. Taktéž byl Adamov do roku 1857 k Babicím přifařen. Babičtí často do Adamova docházeli za prací do místních železáren.

== Zajímavosti ==
=== V obci ===
* [[Kostel svatého Jana Křtitele|Kostel svatého Jana Křtitele]] – gotický kostel postavený v roce 1448 je dominantou obce,
* [[Památník obětem světových válek (Babice nad Svitavou)|Památník obětem světových válek]],
* [[Památník ruským vojákům (Babice nad Svitavou)|Památník ruským vojákům]] – pomník s třinácti jmény sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování obce a letce, který byl sestřelen nedaleko Babic. Letec Menšikov je u pomníku taktéž pohřben,
* [[Pamětní deska Bohuslava Prachaře a František Crhnounka]] na budově základní školy – rodáci z Babic, kteří byli umučeni v koncentračních táborech za účast v protinacistickém odboji,
* [[Busta Josefa Hybeše (Babice nad Svitavou)|Busta Josefa Hybeše]],
* Kříž u kostela,
* Kříž pod obecním úřadem,
* Kříž u silnice na Křtiny,
* [[Hrádek (Babice nad Svitavou)|Hrádek]] – zaniklý opevnění stojící přímo v obci. Rozbořené zdi a příkopy byly majitelem pozemku kolem roku 1850 rozbourány. Při tom narazil taktéž na sklepení, které nešlo rozbourat, tak jej zasypal. Taktéž je vypravováno, že rozbořeného kamení bylo použito při přístavbě zadní části kostela svatého Jana Křtitele.
* [[Památník tragické události z roku 1956]] – pomník připomíná smrt malých chlapců, kteří zde v roce 1956 objevili nevybuchlou munici z druhé světové války.

=== V okolí ===
* [[Malá Macocha]] – pozůstatek po těžbě železné rudy v blízkosti obce,
* [[Babická vyhlídka]] – oblíbené místo na západním okraji Babické náhorní plošiny s vyhlídkou do údolí řeky Svitavy,
* [[Na Velkých skalách]] – oblíbené místo na severním okraji Babické náhorní plošiny s vyhlídkou do [[Křtinské údolí|Křtinského údolí]],
* [[Kapustova jeskyně]] – jeskyně v [[Přírodní rezervace Čihadlo|Přírodní rezervaci Čihadlo]],
* [[Památník letkyním]] – památník při silnici z Babic nad Svitavou do [[Křtiny|Křtin]], který je věnován všem letkyním bojujícím ve druhé světové válce,
* [[Jeskyně Ve Člopech]] – jeskyně nacházející se východně od obce.
* [[Kamenný most (Babice nad Svitavou)|Kamenný most]] – most původní cesty mezi Babicemi nad Svitavou a Kanicemi pocházející ze 17. století.
* [[Vaječník]] – boční bezvodné údolí, které ústí do Křtinského údolí. V údolí se nachází [[Ve Vaječníku]] a [[Hrádek u Babic]].
* [[Památník 10 let Československé republiky]] – památník z roku 1928, který se nachází na okraji lesa severně od Babic.

[[Kategorie:Babice nad Svitavou]]

Železniční nádraží (Adamov)

2026-08-28T06:47:28Z

Lukáš Malý: /* Historie */ fixlink

[[Soubor:Train station in Adamov (1851).jpg|náhled|alt=Vlakové nádraží v Adamově; kresba z roku 1851 od Františka Biela|Vlakové nádraží v Adamově; kresba z roku 1851 od Františka Biela]]
[[Soubor:Station Adamov 1989 3.jpg|náhled|alt=Železniční nádraží v roce 1989|Železniční nádraží v roce 1989]]
[[Soubor:Adamov (train station)3.JPG|náhled|alt=Nádraží v roce 2012|Nádraží v roce 2012]]
[[Soubor:Adamov, nádraží, březen 2024 07.jpg|náhled|alt=Železniční stanice v roce 2024|Železniční stanice v roce 2024]]
'''Železniční nádraží''' v [[Adamov]]ě se nachází v ulici [[Nádražní (Adamov)|Nádražní]].

== Historie ==
Budova železniční stanice se nachází v jižní části obce pod [[Kolonka|Kolonkou]], na [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční trati Brno – Českou Třebovou]]. Tato stavba patří mezi nejstarší v obci, byla dokončena 1848, při stavbě železnice. Projekt budovy vypracoval vrchním inženýr Severní státní dráhy Anton Jüngling. Jednopatrová nádražní budova v sobě skrývá vestibul s čekárnou, pokladnu, kanceláře a byty.

Nalevo od budovy se nachází přístavba zastřešené čekárny, WC a [[Železniční skladiště|skladiště]]. Budově nechyběla ani věžička s hodinami, která však v osmdesátých či devadesátých letech 19. století zbyla snesena. Náklady na vybudování nádraží dosáhly 29 tisíc zlatých.

V letech 1910-1911 byla vybudována restaurace II. a III. třídy s rozsáhlou verandou. V říjnu 1925 bylo na nádraží vybudováno elektrického osvětlení.

Popis budovy v roce 1922:

<blockquote>
''„Nádraží v hlavním traktu je jednopatrové stavení, k němu přistavěna je na dřevěné kostře restaurace a velká veranda pro četné výletníky v létě potřebná. Velké skladiště směrem k Brnu a byty zřízenců s přilehlými kolnami směrem k Blansku uzavírající nástupiště. U hradel jsou po obou stranách prostorného nádraží (o 5 párech kolejí) úhledné jednopatrové domky pro výhybkáře.“'' (Pamětní kniha obce Adamova, s. 6)
</blockquote>

Budova byla vybudována na katastrálním území Babic nad Svitavou. Po dlouhém jednání bylo roku 1920 okolí společně s nádražní budovou přikatastrováno k obci Adamov.

V druhé polovině získalo nádraží břízolitovou omítku. Budova prošla základní rekonstrukcí v 90. letech při elektrifikaci železniční tratě. V září 2017 začala další rekonstrukce budovy. Do konce roku byla opravena střecha a částečně čekárna. Zde probíhá výměna dlažby, kterou v celé budově položila na počátku století brněnská firma J. Lichtenstern. Tato rekonstrukce vyšla na cca 4,4 milionu Kč. V následujícím letech by mělo dojít k další rozsáhlé rekonstrukci jenž zavede dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení v úseku Brno – Skalice nad Svitavou s centrálním dispečerským pracovištěm v Přerově. Stavbou dojde ke zvýšení kapacity trati odstraněním vyvýšeného přístupu na nástupiště. Po úpravách bude přístup k vlaku bezbariérový.

=== Rekonstrukce v roce 2022 ===
Na přelomu roku 2021 a 2022 započala rekonstrukce železniční tratě v úseku Brno–Blansko. Investiční částky jsou zde velmi vysoké. Rekonstrukce se znatelně dotkla i adamovského nádraží. Dle projektu bude asanována pravá část nádražní budovy, budova restaurace a rozsáhlá veranda. Interiér zbývající části budovy byl dispozičně zcela změněn, byla vytvořena nová odbavovací hala a nové místo pro komerci. Také sousedící technologická budova. Na začátku ledna 2022 započala asanace technologické budovy, na kterou navázaly bourací práce na verandě a restauraci. Na přelomu měsíce ledna a února byly asanační práce dokončeny a prostor byl připraven pro přestavbu celého prostoru, která spočívala ve výstavbě nové spojovací pěší [[Eva (lávka)|lávky]], výstavba nových ostrovních nástupišť, stavba nové technologické budovy. Na jižním okraji pak i výstavba parkoviště.

=== Malá Nádražka ===
Dne 1. června 2024 byla otevřena [[Čeněk Šmerek|Čeňkem Šmerkou]] v komerčním prostoru kavárna [[Malá Nádražka Adamov]]. Ta však 25. října téhož roku zveřejnila na sociálních sítích zprávu, že z důvodu poklesu zákazníků v podzimním období bylo rozhodnuto prodejnu uzavřít. Provozovatel zvažuje zda uzavřít jen pro zimní období či ji uzavřít úplně.

=== Další provoz ===
V souvislosti s ukončením prodeje jízdenek na železničním nádraží bylo dne 2. března 2026 rozhodnuto o změně užívání části stavby. Prostory v prvním patře, které dříve sloužily jako pokladna pro prodej jízdenek a zázemí pro obsluhu, byly bez stavebních úprav uzpůsobeny pro provoz kosmetického salonu.

== Zdroje ==
* ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 2, 6, 20, 52.
* Bez uvedení autora. ''150 let trati Brno-Česká Třebová''. 1999. s. 32.
* CHARVÁT, Jan. ''Rozbitá nádraží: čeká je opravy za miliony'' [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné z: <https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/rozbita-nadrazi-ceka-je-opravy-za-miliony-20170922.html>
* CHARVÁT, Jan. ''Konec legendy v Adamově. Před lety zničil hospodu požár, teď ji smetou bagry'' [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné z: <https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/veksl-konec-legendy-pred-lety-znicil-hospodu-pozar-ted-ji-smetou-bagry-20211207.html>
* CHARVÁT, Jan. ''Start Vyhybky? První den jsme vytočili 11 hektolitrů piva, vzpomíná výčepní'' [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné z: <https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/start-vyhybky-prvni-den-jsme-vytocili-11-hektolitru-piva-vzpomina-vycepni-202112.html>
* CHARVÁT, Jan. ''110 let a šlus: na adamovském nádraží demolují historickou restauraci Vyhybka'' [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné z: <https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/110-let-a-slus-delnici-demoluji-na-adamovskem-nadrazi-historickou-restauraci-202.html>

[[Kategorie:Železniční nádraží (Adamov)]]

Šablona:Nové články

2026-08-25T07:55:11Z

Lukáš Malý: * Ochoz u Brna je obec v okrese Brno-venkov…

* [[Ochoz u Brna]] je obec v okrese Brno-venkov…
* [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…
* [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…
* [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…
* [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…
* [[Vlásenka]] je pěší chodník, který spojuje ulici Fibichovu a Družstevní…
* [[Výběh pro psy (Adamov)|Výběh pro psy]] v Adamově vznikl v části tzv. Starého smeťáku nedaleko Nového hřbitova…
* [[Běh na Nový hrad]] je běžecký závod pořádaný každoročně oddílem orientačního běhu Spartakem Adamov…
* [[Blažkova (Adamov)|Blažkova]] je ulice v Adamově…
* [[Dvořákova (Adamov)|Dvořákova]] je ulice v Adamově…
* [[Tererova (Adamov)|Tererova]] (někdy též chybně Terrerova) je ulice v Adamově…
* [[Zámeček]] je historická budova z konce 19. století ve Křtinách…
* [[Sportovec roku (Adamov)|Sportovec roku]] je tradiční anketa oceňující nejúspěšnější sportovce, sportovní kolektivy a trenéry města Adamova…
* [[Růžena Filipínská]] byla lékařka, která po několik desetiletí působila v Adamově…
* [[Zdravotnictví v Adamově]] se začalo rozvíjet společně s průmyslovým růstem obce…
* [[Josef Štěpán Maleček]] byl malíř, který vyrůstal v Adamově…
* [[Marie Havlová]], rozená Šenková, byla vnučka Aloise Šenka, z jehož vraždy byla obviněna…

<div style="text-align:right;">
'''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''
</div>

Ochoz u Brna

2026-08-25T07:54:47Z

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Ochoz u Brna '''Ochoz u Brna''' je obec v okrese Brno-venkov. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel, v obci je evidováno 886 adres. V roce 1947 byla k Ochozi připojena sousední vesnice Obce. Ochozí protéká Ochozský potok. == Historie == První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237 jako majetku zábrdovického kláštera, zmínka o vsi Obce z roku…“

[[Soubor:Ochoz u Brna - pohled od jihu, 2026-06, obr01.jpg|náhled|alt=Ochoz u Brna|Ochoz u Brna]]
'''Ochoz u Brna''' je obec v okrese Brno-venkov. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel, v obci je evidováno 886 adres. V roce 1947 byla k Ochozi připojena sousední vesnice Obce. Ochozí protéká [[Ochozský potok]].

== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237 jako majetku zábrdovického kláštera, zmínka o vsi Obce z roku 1261 hovoří o zboží kláštera Vizovice. Do roku 1850 patřila Ochoz ke statku Křtiny a Obce k líšeňskému panství. Postupem času zástavba Ochozi a Obcí srostla, ke spojení těchto vsí došlo 23. prosince 1947. Zpočátku byl používán název Ochoz-Obce, od 1. ledna 1951 má společná obec název Ochoz u Brna. Od 3. dubna 1996 obec užívá znak a vlajku.

K 1. lednu 2022 došlo v obci k zavedení názvů ulic a orientačních čísel.

== Znak ==
Vychází z pečetí obou vesnic. Udělen byl obci rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu 3. dubna 1996. Popis: V zeleném štítě pod čtyřmi klíny v hlavě zkřížený kopáč a sekera nad radlicí, vše stříbrné. Prapor tvoří zelený list se čtyřmi bílými žerďovými klíny s hroty sahajícími do jedné třetiny délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

== Název ==
Název obce svědčí o tom, že vznikla podle starého českého práva pomocí svědků, kteří obchůzkou vyznačili hranici nově osídlovaného území, podobně jako Újezd, u kterého byla hranice vyznačena jejím objetím na koních.

Název obce Ochoz u Brna byl podle Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (do ledna 2025) i Internetové jazykové příručky (do března 2023) pouze rodu mužského neživotného, v místním úzu se však používá rod ženský (skloňování podle vzoru „píseň“) s odkazem na historický vývoj onoho výrazu.

== Zajímavosti ==
=== V obci ===
* [[Kostel svatého Václava]] – první základy kostela pochází z počátku 17. století.

=== V okolí ===
* [[Kulatý dub]] – kdysi mohutný strom. Hojně navštěvovaný. Dodnes se v lese nachází jeho torzo.
* [[Památník Ludvíka a Marie Belcredi]] – památník manželů a tehdejších majitelů zdejšího lesa - hraběte Ludvíka Belcredi a hraběnky Marie Belcredi.
* Jeskyně [[Ochozská jeskyně|Ochozská]], [[Švédův stůl]], [[Adlerova jeskyně|Adlerova]], [[Křížova jeskyně|Křížova]], [[Májová jeskyně|Májová]], [[Liščí díra]].

[[Kategorie:Ochoz u Brna]]

Křtiny

2026-08-25T07:33:48Z

Lukáš Malý: /* Zajímavosti */ rozdělení na obec a mimo + barončino klekátko

[[Soubor:Křtiny Chrám Jména Panny Marie.jpg|náhled|alt=Areál poutního kostela Jména Panny Marie ve Křtinách|Areál poutního kostela Jména Panny Marie ve Křtinách]]
Městys '''Křtiny''' (německy '''Kiritein''') se nachází cca 5 km východně od [[Adamov]]a. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237, je uvedena na imunitní listině papeže Řehoře IX. Zde jsou Křtiny uváděny jako majetek premonstrátského kláštera v Zábrdovicích.

== Zajímavosti ==
=== V obci ===
* [[Zámek (Křtiny)|Zámek Křtiny]] – pochází z poloviny 17. století, sloužil jako rezidence zábrdovických premonstrátů. Roku 2008 byl národní kulturní památkou. V současnosti je součástí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně, slouží i jako hotel a restaurace.
* [[Kostel Jména Panny Marie]] – jeho výstavba započala roku 1728 podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Stavba byla dokončena roku 1750. Od 1. července 2008 je zapsán mezi Národní kulturní památky ČR. Chrámem je ambitem spojen s přilehlou kaplí svaté Anny, budovaná v letech 1718 a 1733, taktéž dle projektu Santiniho.
* [[Sousoší Cyrila a Metoděje ve Křtinách|Sousoší Cyrila a Metoděje]] – slavnostně odhaleno v zámecké zahradě v roce 2013.
* [[Fara (Křtiny)|Fara]]
* [[Památník padlých křtinských občanů|Památník obětem světových válek]] – vybudován v roce 1920 připomínal oběti první světové války. V roce 2010 byl památník obnoven.
* [[Zámeček]] – historická budova z konce 19. století ve Křtinách.

=== V okolí ===
* [[Arboretum Křtiny]] – nachází se na půli cesty mezi Křtiny a Jedovnicemi. Založeno bylo v roce 1928. profesorem Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně Augustem Bayerem. Rozloha arboreta je 23 ha.
* [[Sluneční stezka]] – naučná stezka v okolí Křtin o délce 4,3 km seznamující návštěvníky s vesmírnými tělesy sluneční soustavy.
* [[Barončino klekátko]] – dřevěné klekátko s křížem, které bylo postaveno v lese severně od Křtin postaveno na počátku 20. století.

[[Kategorie:Křtiny]]

Šablona:Nové články

2026-08-18T05:23:16Z

Lukáš Malý: * Dušan Minařík byl železniční úředník působící v Adamově…

* [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…
* [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…
* [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…
* [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…
* [[Vlásenka]] je pěší chodník, který spojuje ulici Fibichovu a Družstevní…
* [[Výběh pro psy (Adamov)|Výběh pro psy]] v Adamově vznikl v části tzv. Starého smeťáku nedaleko Nového hřbitova…
* [[Běh na Nový hrad]] je běžecký závod pořádaný každoročně oddílem orientačního běhu Spartakem Adamov…
* [[Blažkova (Adamov)|Blažkova]] je ulice v Adamově…
* [[Dvořákova (Adamov)|Dvořákova]] je ulice v Adamově…
* [[Tererova (Adamov)|Tererova]] (někdy též chybně Terrerova) je ulice v Adamově…
* [[Zámeček]] je historická budova z konce 19. století ve Křtinách…
* [[Sportovec roku (Adamov)|Sportovec roku]] je tradiční anketa oceňující nejúspěšnější sportovce, sportovní kolektivy a trenéry města Adamova…
* [[Růžena Filipínská]] byla lékařka, která po několik desetiletí působila v Adamově…
* [[Zdravotnictví v Adamově]] se začalo rozvíjet společně s průmyslovým růstem obce…
* [[Josef Štěpán Maleček]] byl malíř, který vyrůstal v Adamově…
* [[Marie Havlová]], rozená Šenková, byla vnučka Aloise Šenka, z jehož vraždy byla obviněna…

<div style="text-align:right;">
'''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''
</div>

Kategorie:Železničáři v Adamově

2026-08-18T05:22:42Z

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Lidé v Adamově“

[[Kategorie:Lidé v Adamově]]

Kategorie:Dušan Minařík

2026-08-18T05:22:25Z

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{DEFAULTSORT:Minařík Dušan}} Kategorie:Narození ve 20. století Kategorie:Zemřelí ve 20. století Kategorie:Pohřbení na Starém hřbitově v Adamově Kategorie:Železničáři v Adamově“

{{DEFAULTSORT:Minařík Dušan}}
[[Kategorie:Narození ve 20. století]]
[[Kategorie:Zemřelí ve 20. století]]
[[Kategorie:Pohřbení na Starém hřbitově v Adamově]]
[[Kategorie:Železničáři v Adamově]]

Dušan Minařík

2026-08-18T05:19:59Z

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Hrob Tiefenbachovy rodiny na Starém hřbitově v Adamově, kde je uložena také Minaříkova urna '''Dušan Minařík''' (13. října 1903 v Blansku – 4. února 1976) byl železniční úředník působící v Adamově. == Životopis =…“

[[Soubor:2026-08-04 Grave of the Tiefenbach family in the Old Cemetery in Adamov.jpg|náhled|alt=Hrob Tiefenbachovy rodiny na Starém hřbitově v Adamově, kde je uložena také Minaříkova urna|Hrob Tiefenbachovy rodiny na Starém hřbitově v Adamově, kde je uložena také Minaříkova urna]]
'''Dušan Minařík''' (13. října 1903 v [[Blansko|Blansku]] – 4. února 1976) byl železniční úředník působící v [[Adamov]]ě.

== Životopis ==
Dušan Minařík se narodil 13. října 1903 v [[Blansko|Blansku]] v domě číslo 46 Hugu Minaříkovi, brněnskému advokátovi, a jeho manželce Amalii, rozené Kereschová. Měl další tři bratry Zdeňka (narozen 1906), Vladimíra (1905–1982) a Jaroslava (1918–1972).

Dne 9. června 1926 se oženil na Starém Brně u Nanebevzetí Panny Marie s Marií Tiefenbachovou z Adamova. V matričním zápise měl uvedeno, že bydlí v Adamově v domě číslo 106, příslušně do Brna. Jeho povolání je uvedeno jako železniční úředník. Později působil na pozici přednosty železniční stanice v Adamově.

Společně s Marií měli syna Milana (1929–1990).

Dušan Minařík zemřel 4. února 1976, po smrti byl zpopelněn a jeho urna byla uložena na [[Starý hřbitov|Starém hřbitově]] v Adamově.

== Zdroje ==
* Menš, Dušan Minařík [online], Internetová encyklopedie města Brna, c2021, [citováno 30. 07. 2026] [https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=24224]

[[Kategorie:Dušan Minařík]]

Seznam požárů

2026-08-17T19:41:27Z

Lukáš Malý: /* Přehled požárů */ množné číslo

'''Seznam požárů''' v [[Adamov]]ě a okolí.

Od pradávných dob až po současnost se oblast Adamova a jeho okolí potýká s nekompromisním nepřítelem – ohněm. Požáry zde nejsou pouze prostředkem zničení, ale i historickými událostmi, které zanechaly nesmazatelnou stopu v paměti místních obyvatel i ve záznamech historie.

== Přehled požárů ==
* '''11. dubna 1611 – požár ve Křtinách'''
Velký požár, jemuž za oběť padla fara a větší část obce, která se rozkládala na zámecké stráni, mezi dnešním kostelem a křižovatkou na Habrůvku. I přestože byl požár velmi blízko původnímu kostelu Zázračného obrazu, ten poškozen nebyl. Domy v místě požáru již nikdy nebyly obnoveny a v současné době se v prostoru nachází zámecká zahrada. Udržel se do dnešní doby pomístní název Spálenisko.

* '''1643 – vypálení Nového hradu'''
V době třicetileté války, kdy Moravu drancovali Švédové, byl při obléhání Nový hrad dobyt a následně vypálen. V rámci švédského tažení bylo drancována a vypalována celá řada okolních obcích. Největších zpráv máme z Babic a Křtin. Některé další vesnice zanikly úplně.

* '''20. července 1793 – [[Požár adamovských hamrů v roce 1793|požár hamru ve Křtinském údolí]]'''
První zaznamenaný požár v Adamově. Byla při něm zničena většina výrobních zařízení v areálu. Požár vznikl mezi 22. a 23. hodinou. Přes snahu jak dělnictva, tak i úřednictva, požár se šířil velkou rychlostí. Přeskakoval z jedné šindelové střechy na druhou. Většina budov, včetně hamerského dvoru se stájemi pro 10 koní, byty pro čeleď a kůlnami, lehla popelem. Příčina požáru nebyla nikdy zjištěna, nejpravděpodobnější však je, že oheň vzplanul od žhavé strusky.

* '''21. července 1793 – požár dřevěného uhlí u adamovského hamru'''
V noci z 21. na 22. července vypukl další požár u adamovského hamru. Požár se však podařilo brzy uhasit a nenadělal větších škoda.

* '''1796 – požár v Jedovnicích'''
Požár vznikl v domě číslo 6 (Hejč). Rychle se rozšířil na okolí domy a celkem tak bylo zasaženo 14 domů a dvě stodoly.

* '''1802 – požár v Jedovnicích'''
U pekaře Jana Formánka vznikl požár, při kterém vyhořelo celkem deset domů.

* '''1807 – požár v Babicích'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''1808 – požár hamru v Křtinském údolí'''
O tomto požáru chybí podrobnější informace.

* '''7. května 1822 – požár v Jedovnicích'''
V domě číslo 25 (Cyril Kocman) vznik při neopatrné manipulaci s otevřeným ohněm požár, který se vlivem větru šířil velmi rychle. Požár zuřil 8 hodin a celkem vyhořelo 54 domů, mezi kterými byly i jedovnická škola, fara, kostel a radnice. Požár poškodil celou střechu kostela, roztavil zvony, zničil varhany a poškozen obraz na hlavním oltáři. Na radnici byly zničeny i hodiny na věži.

* '''1824 – požár v Babicích'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''1833 – požáry v Adamově'''
V Pamětní knize obce Adamov jsou zmíněny 3 požáry v roce 1833 bez dalších podrobností.

* '''1834 – požáry v Adamově'''
V Pamětní knize obce Adamov je zmíněn požár bez bližších informací.

* '''1839 – požár v Bílovicích'''
K požáru, který způsobil velké škody, byli povoláni hasiči a vojáci z Brna.

* '''1841 – požár v Adamově'''
Školní byt v č. 21 během tohoto požáru vyhořel.

* '''1844 – [[Požár ve Křtinách v roce 1844|požár ve Křtinách]]'''
Vedle několika domů byly požárem postižena také budova školy a kostel Jména Panny Marie, u něhož byla poškozena střecha.

* '''27. července 1846 – požár v Soběšicích
Požár zasáhl soběšické čtvrtnické statky a obě obecní chalupy v nynější ulici Na Rychtě. Celková škoda činila 3.200 zlatých konvenční měny.

* '''1848 – požár v Bílovicích'''
Další velký požár v obci. Z jeho důvodu byly nařízeno pro konkrétní domy, aby byla učiněna opatření proti šíření ohně. Další majitelé domů museli změnit šindelovou střechu za křidlicovou. Za tuto změnu byly vypláceny refundace.

* '''1850 – požár v Babicích'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''1852 – požár domu v Soběšicích'''
Zcela vyhořel dům Matouše Čermáka č. 24 (Na Rychtě č. 2).

* '''2. října 1858 – požár v Jedovnicích'''
Před polednem vznikl oheň v Chaloupkách při kterém vyhořely 3 domy (čísla 142, 143 a 144).

* '''1. června 1864 – požár v Jedovnicích'''
V odpoledních hodinách vznikl požár v čísle 22 (Kocman). Společně s tímto domem vyhořely další tři domy (číslo 21, 23 a 131).

* '''16. října 1863 – požár v Soběšicích'''
V půllánickém statku č. 4 (Síčka č. 1a) vypukl požár, který se přenesl na sousední půllánická stavení č. 5 a 6 (Síčka č. 5 a 7).

* '''1865 – požár v Soběšicích'''
Požár zachvátil stavby v dnešní ulici Síčka č. 1a, 5, 7, 9 a 10. Na druhé straně oheň zachvátil také stavení v dnešní ulici Zkratka.

* '''14. května 1866 – požár v Jedovnicích'''
Kolem ranní desáté hodiny vyhořely domy číslo 56 a 57.

* '''září 1871 – požár v Olomučanech'''
Při požáru v Olomučanech shořelo 26 stavení. Proslýchalo se, že požár způsobily dvě děti, které nechaly rodiče samotné doma. Děti si hrály se sirkami, od čehož měl požár vypuknout.

* '''26. května 1874 – požár ve Křtinách'''
Oheň vypukl ve stodole sedláka Vaňka, který se rozšířil na okolní stavení. Požárem byly zničeny celkem čtyři domy číslo 28 (Bartoň), 30 (Vaněk), 31 (Kučera) a 74 (Flora). Vaňkovo stavení i s vedlejšími budovami shořelo do základů.

* '''9. srpna 1878 – požár v Jedovnicích'''
Při tomto požáru vyhořel dům číslo 104, který patřil Písaříkovi.

* '''1879 – požár v Jedovnicích'''
Oheň vznikl v domě číslo 72 a společně s tímto byly zničeny další tři domy (číslo 133, 168 a 170).

* '''září 1886 – požár domu v Olomučanech'''
Požár domu č. 142, který vlastnil Vincenc Průcha. Dům lehl popelem.

* '''17. května 1887 – požár v Jedovnicích'''
Při požáru vyhořelo celkem deset domů v Záměstí.

* '''3. července 1887 – požár v Soběšicích'''
V dnešní ulici Síčka vyhořelo stavení č. 15, 17, 19 a 4 včetně stodol a úrody v nich.

* '''20. května 1888 – požár větrného mlýna v Jedovnicích'''
Kolem páté hodiny vyhořel větrný mlýn v Jedovnicích, který stával na vrchu výhodně od centra obce.

* '''24. září 1890 – požár ve Křtinách a Babicích'''
Ze včerejška na dnešek hořelo současně ve Křtinách a v Babicích. Ve Křtinách lehla popelem hospoda pana Páska, v Babicích shořely 2 domky a 2 grunty.

* '''listopad 1897 – požár v Soběšicích'''
O tomto požáru není bližších informací.

* '''30. srpna 1892 – požár panské stodoly v Jedovnicích'''
Vyhořela stodola u stavení Na Rychtě č. 8.

* '''1896 – požár v Soběšicích'''
Vyhořela stodola u stavení Na Rychtě č. 20.

* '''21. srpna 1900 – požár dolního mlýna v Jedovnicích'''
Matuškův, tzv. Dolní mlýn, vyhořel při požáru, který zničil stroje i zde uskladněné zásoby. Škoda dosáhla 30 000 korun.

* '''24. dubna 1901 – [[Požár v Březině a Proseči v roce 1901|požár Březiny a Proseče]]'''
V jednu hodinu odpoledne v domě č. 24 u Dominika Kocmana vypukl požár, který byl způsoben při vaření sádla na ohništi pod otevřeným komínem. Požár zachvátil celkem 26 domů a usedlostí. Celková škoda činila 250 tisíc korun. Při požáru zemřelo šest osob včetně tří malých dětí.

* '''Srpen 1908 – požár v Jedovnicích'''
Při požáru vyhořely stodoly domů číslo 3, 129, 4 a domy ze strany Záměstí číslo 5, 6, 7, 8, 231 a 279.

* '''Říjen 1908 – požár v Jedovnicích'''
Při požáru vyhořely domy číslo 3, 129 a 4 na náměstí.

* '''Listopad 1908 – požár stodoly v Rudici'''
O půl 12 v noci vypukl v Rudici požár stodoly rolníka Pavla Kunce. Když byla stodola v plamenech, vyběhl z ní šedesátisedmiletý nádeník František Hala z Rudice, který zde již dva roky spával. Všechno ošacení na něm hořelo. Když mu přihlížející šaty uhasili, přepravili jej do obecní nemocnice, kde mu byla poskytnuta lékařská pomoc. I přesto však k ráno zemřel. Dle novinového článku nebyla přesná příčina požáru zjištěna, bylo však předpokládáno, že jej sám Hala způsobil v opilosti. Byl totiž asi hodinu před touto událostí nalezen spící na cestě obecním strážníkem.

* '''1911 – požár ve Křtinách'''
O požáru chybí bližší informace.

* '''1913 – požár ve Křtinách'''
O požáru chybí bližší informace.

* '''4. dubna 1920 – požár domů v Rudici'''
Ve stavení Gustava Vaňka v Rudici vypukl večer požár, který zničil celou střechu. Rozšířil se také na obydlí souseda Huga Albrechta. I vedlejší dům byl značně poškozen. Škoda byla odhadnuta na 10 000 Kč. Příčina požáru nebyla zjištěna. K ohni se dostavily sbory z celého okolí.

* '''5. prosince 1920 – požár domu v Olomučanech'''
O půl páté ráno vypukl požár stavební B. Klvavory v Olomučanech. Oheň zničil střechu stavení a všechny její dřevěné části. Dále shořelo na půdě prádlo, 200 kg pšenice a 300 kg žita, prádlo učitele Lázničky v domku bydlícího a nájemníku Kopeckému dřevo. Ohnisko požáru bylo v kůlně, příčina však nebyla zjištěna. Škoda byla vyčíslena na 15 000 Kč.

* '''23. prosince 1920 – požár hostince v Jedovnicích'''
O 9. hodině večer vypukl v hostinci Fr. Pokorného v Jedovnicích oheň, který zničil značnou část krytiny, prádlo a šatstvo na půdě, 40 q sena a slámy a různé nářadí. Oheň vznikl na půdě od chatrného komínu, ve kterém byl zazděn starý trám, jenž se vzňal. Škoda činí 20 000 Kč a je pojištěna částkou 6 300 Kč; též nájemník Fr. Vojtěch utrpěl ohněm škodu 6 000 Kč a je pojištěn na 2 500 Kč.

* '''12. května 1922 – požár v lese'''
Požár lesa v blízkosti železniční trati vypukl na rozloze asi čtyř arů. Požár pravděpodobně vypukl od jisker z projíždějící lokomotivy.

* '''13. června 1923 – požár v Jedovnicích'''
V noci vznikl požár v domě číslo 100 v Záměstí a společně s ním vyhořelo dalších pět domů (číslo 16, 17, 15, 14 a 101).

* '''26. prosinec 1926 – požár hostince v Olomučanech'''
O 23. hodině v noci vznikl v kolně hostinského Kadrmana v Olomučanech oheň, který zničil kůlnu, na půdě dva metráky žita, zásoby dřeva a různé jiné věci. Mlátičku, secí stroj, šrotovník hasiči z hořící kolny vynesli. Škoda ohněm způsobená činí 10 000 Kč. Příčina ohně nebyla zjištěna.

* '''23. března 1928 – [[Požár adamovské továrny v roce 1928|požár továrny v Adamově]]'''
Požár vypukl ve 4 hodiny ráno v novém traktu montovny ve Starém provozu. Byť se jednalo o železobetonovou budovu, její střecha byla ze dřeva a lepenky. Ta byla zakrátko zachvácena plameny a lehla popelem.

* '''23. června 1928 – požár od elektrické žehličky v Adamově'''
Služka Marie Vahalová opomněla po žehlení prádla elektrickou žehličkou u dr. Moce žehličku odpojit od elektrického proudu. Tímto byl zapříčiněn požár žehlícího prkna a stolu. Dělníci pracující nedaleko místa zpozorovali kouř stoupající z otevřeného okna, a tak pronikli do domu a požár uhasili.

* '''21. prosince 1928 – [[Požár Skalního sklepa v roce 1928|požár Skalního sklepa]]'''
V odpoledních hodinách vypukl požár na půdě Skalního sklepa. Požár poškodil cca třetinu střechy a dva podkrovní pokoje.

* '''1928 – požár domu ve Vranově'''
Požár domu č. 77 Metoděje Sehnala.

* '''7. února 1929 – požár vagónů'''
O šesté hodině ranní vzňaly se u nákladního vlaku číslo 8841 za jízdy z Brna do České Třebové cca 500 metrů od nádraží v Adamově dva vagony naložené lisovanou ovesnou slámou o váze 21 000 kg. Vlak byl zastaven a hořící vozy personál odpojil a odtáhl na odstavnou kolej. Hašení požáru se zúčastnily jednotky z Adamova a Babic. Požár oba vozy zcela zničil a škoda byla vyčíslena asi na 100 000 Kč.

* '''10. března 1930 – požár Skalního sklepa'''
O půl šesté ráno vypukl požár v prvním poschodí Skalního sklepa v bytě úředníků adamovských strojíren. Oheň zpozorovala služka hostinského, díky čemuž brzy uhašen. Škoda byla vyčíslena na cca 15 000 Kč. Podle šetření byl požár způsoben vznícením stropní trámoví od komína.

* '''1938 – požár domu ve Vranově'''
Požár domu č. 95 Karla Svanovského.

* '''Kveten 1945 – požáry způsobené ustupující německou armádou'''
Nacistická německá armáda zanechávala po svém ústupu značné materiální stopy, které měly především zbrzdit postupující Rudou armádu. Byly tak ničeny především mosty a další infrastruktura. Armáda však ničila i další důležité body, které mohly posloužit nepříteli. V Adamově například zapálila administrativní budovu (tzv. Bílý dům), která tak kompletně vyhořela.

* '''17. října 1956 – [[Požár dřevěného baráku na Kolonii v roce 1956|požár dřevěného baráku na Kolonii]]'''
Dne 17. října 1956 vypukl v jednom z dřevěných baráků na Kolonii, který patřil Adamovským strojírnám. Příčina požáru spočívala ve skryté závadě na topném vedení. Budova byla užívána jako sklad materiálu.

* '''5. dubna 1957 – lesní požáry'''
V jeden den vypukli od projíždějících lokomotiv tři lesní požáry. Na loukách pod Novým hradem spatřila jeden z nich Krista Straková z blízkého strážního domku. Přivolala členy Lidových milicí, kteří nedaleko cvičili. Společnými silami se jim podařilo požár uhasit. O dalších dvou požárech nebylo více informováno.

* '''1962 – požár vagónu na železničním nádraží'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''Okolo roku 1967 – požár zeleně na Horce v Adamově'''
Požár zachvátil zahradní domek společně se zelení na Horce. Majitelem byl pan Linhart. Požár se naštěstí nerozšířil na další stavení.

* '''Srpen 2002 – požár stráně pod Domem služeb v Adamově'''
Při manipulaci dítěte s ohněm vzplanul zeleň pod Domem služeb.

* '''Okolo roku 2006 – požár na hřišti na ulici Komenského v Adamově'''
Při hře dětí s otevřeným ohněm vzplanula suchá tráva. Díky rychlému zásahu hasičů se plameny dál nerozšířily.

* '''29. března 2014 – požár kuchyně restaurace Výhybka'''
Před patnáctou hodinou vypukl v kuchyni restaurace Výhybka na nádraží požár. Důvodem bylo vzplanutí oleje ve fritéze. Více informací není zveřejněno. Tento požár znamenal konec provozu v této restauraci. Objekt se již nepodařilo nikomu pronajmout. V roce 2022 byl zbourán při rozsáhlé rekonstrukci nádraží.

* '''26. srpna 2015 – požár vysokozdvižného vozíku'''
Ve společnosti EDEN na náměstí Práce se vznítil vysokozdvižný vozík. Obsluha vozík odstavila na nádvoří při hale, kde byl proveden požární zásah. Bližší informace nejsou známy.

* '''25. ledna 2016 – požár vlaku'''
Před 12. hodinou byl nahlášen požár elektrického vlaku. V jednotce, která stála v železniční stanici v Adamově, se dýmilo. V kabině strojvedoucího začala pod podlahou hořet vata. Příčinou požáru byla technická závada na mazání. Škoda dosáhla cca dvaceti tisíc korun.

* '''8. listopadu 2016 – požár u železniční trati'''
V odpoledních hodinách vzplál odpad po pálení klestí nedaleko železniční stanice v Adamově.

* '''26. listopadu 2016 – požár dřevěné boudy'''
V lese nedaleko Útěchova vzplanula dřevěná bouda. Bližší informace nejsou známy.

* '''1. ledna 2017 – požár bytu'''
Požár bytu v bytovém domě na Petra Jilemnického. Při požáru se nadýchala jedna osoba zplodin hoření. Více informací nejsou dostupné.

* '''1. srpna 2017 – požár v lese'''
Při bývalé LDN Bílovice nad Svitavou byl nahlášen požár. Na místě bylo zjištěno, že se jedná o požár po opalování kabelů. Více informací nejsou dostupné.

* '''1. ledna 2018 – požár v čalounické dílně v Adamově'''
Jednotka JSHD Adamov byla vyslána k požáru čalounické dílny v Adamově na ulici Sadová.

* '''11. dubna 2018 – požár trávy a náletových dřevin'''
U železniční trati mezi Adamov a Babicemi nad Svitavou kolem 15. hodiny zahořela tráva a náletové dřeviny o rozloze cca 60x4 metry.

* '''5. července 2018 – požár trávy a křoví'''
V jedné ze zahrad na ulici Osvobození pod kostelem začala hořet tráva a křoví.

* '''11. září 2019 – požár bývalého strážního domu u železniční trati'''
O tomto požáru chybí více informací. Dle bulvárních novin Blesk zapálili strážní domek narkomani. Během požáru dle novin měli uhořet čtyři psy.

* '''24. listopadu 2019 – požár bývalé LDN Bílovice nad Svitavou'''
Požár zachvátil podkrovní místnosti opuštěné bývalé léčebny dlouhodobě nemocných.

* '''5. května 2021 – požár dopravního prostředku'''
Krátce po 14. hodině byl nahlášen požár dopravního prostředku u dřevoskladu na ulici Nádražní. Bližší informace nejsou dostupné.
[[Soubor:2021-09-20 Apartment house in Adamov fire 01.jpg|náhled|alt=Požár bytového domu na ulici Ronovská v roce 2021|Požár bytového domu na ulici Ronovská v roce 2021]]

* '''20. září 2021 – [[Požár bytového domu v Adamově v roce 2021|požár bytového domu č. p. 282]]'''
Před 17. hodinou vypukl požár v nově zrekonstruovaném bytovém domu na ulici Ronovská. Požár způsobili dělníci provádějící dodatečné stavební práce na střeše.

* '''31. října 2021 – požár skladovací haly v Bílovicích nad Svitavou'''
Po desáté večerní hodině začalo hoře ve skladovací hale na okraji Bílovic nad Svitavou. Zasahovalo zde deset hasičských jednotek. Byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu. Pro zdolání požáru bylo nasazeno šest vodních proudů.

* '''20. listopadu 2021 – požár udírny u stolařské dílny'''
Ve večerních hodinách byl nahlášen požár stolařské dílny na ulici Kolonie. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že požár zachvátil udírnu. K rozšíření požáru na budovy nedošlo.

* '''24. února 2022 – požár kotelny v Olomučanech'''
V nočních hodinách byl nahlášen požár kotelny v Olomučanech. Na místě byly přítomny požární jednotky z Adamova, Olomučan, Blanska a Jedovnic.

* '''4. dubna 2022 – požár lesa u Olomučan'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''5. srpna 2022 – požár bagru'''
U Vojenské louky byl po 13. hodině nahlášen požár bagru. Bližší informace nejsou dostupné.
[[Soubor:Fire in an apartment building in Adamov 2023 02.jpg|náhled|alt=Požár v bytovém domě na ulici Družstevní v roce 2023|Požár v bytovém domě na ulici Družstevní v roce 2023]]
* '''8. prosince 2023 – [[Požár bytového domu v Adamově v roce 2023|požár bytového domu č. p. 431 v Adamově]]'''
Kolem 19. hodiny vypukl požár v jednom z bytů v pátém patře bytového domu na ulici Družstevní v Adamově. Díky vzniklému hustému kouři byli dva obyvatelé horních pater z budovy evakuováni pomocí žebříkového požárního automobilu. Po požáru byl bytový dům odpojen od elektrické energie a plynu. Obyvatelé se museli ubytovat v náhradním ubytování. Škoda na majetku byla předběžně odhadnuta na několik milionů korun.

* '''14. ledna 2024 – požár kontejneru'''
Po 18. hodině vyjížděla adamovská požární jednotka k požáru kontejneru na papír na ulici Osvobození v Adamově. Plameny uhasili ještě před příjezdem hasičů strážníci městské policie.

* '''20. ledna 2024 – požár chaty v Jedovnicích'''
V odpoledních hodinách zachvátil požár chatu v Jedovnicích. U požáru zasahovalo několik jednotek dobrovolných hasičů, včetně těch profesionálních. Požár zničil celý objekt a byly při něm dvě osoby zraněny. Škoda byla vyčíslena na několik milionů korun.

* '''11. února 2024 – požár na balkoně výškové budovy v Adamově'''
Hodinu po půlnoci byl nahlášen požár výškové budovy na ulici Sadová v Adamově. Jednalo se zahoření květináče na balkoně. Oheň se podařilo uhasit před příjezdem hasičských jednotek.

* '''1. dubna 2025 – požár bytového domu č. p. 349 v Adamově'''
V odpoledních hodinách byl ohlášen požár bytu ve výškové budově na ulici Petra Jilemnického. Hasičské jednotky po příjezdu zjistily ohnisko v jedné z bytových jednotek, které následně zlikvidovaly pomocí jednoho vodního proudu. Zdravotníci ZZS JMK ošetřili jednu osobu. Na zásahu se podílely jednotky z Adamova, Blanska, Bílovic nad Svitavou a Vranova.

* '''2. června 2025 – požár skladových prostor na ulici Hradní v Adamově'''
V dopoledních hodinách byl vyhlášen požár na ulici Hradní v opuštěných skladovacích prostorách, kde došlo k rozšíření požáru odpadu.

* '''19. září 2025 – požár v hotelu na ulici Pod Horkou'''
V podvečerních hodinách vyjížděly požární jednotky k nahlášenému požáru v [[Hotel Pod Horkou|hotelu Pod Horkou]] v Adamově na ulici Pod Horkou. Jednalo se o požár potravin na elektrickém vařiči. Díky zásahu jednoho z ubytovaných a paní provozní byl požár uhašen ještě před příjezdem hasičských jednotek. Městská policie Adamov zahájila před příjezdem požárníků evakuaci ubytovaných. Hasiči Adamov společně s HZS Jihomoravského kraje (stanice Blansko) a SDH a JSDH Bílovice nad Svitavou provedli průzkum celé ubytovny, dokončili evakuaci osob ze zakouřených prostor a pomocí přetlakové ventilace provedli odvětrání tak, aby byl možný rychlý návrat ubytovaných. ZZS JMK ošetřila 3 osoby, žádné zranění nebylo vážné. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid0EqTRYjPgPD2KvUCRB9JBQx6QqXePnyxbe5yrNFwJSKHAkuxPJyo3fsA7AL1NKjNjl zdroj])

* '''5. prosince 2025 – požár odpadu'''
Požár odpadu v areálu bývalých Adamovských strojíren. Oheň byl brzy uhašen, aniž by napáchal více větších škod. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid022LLte7A2QvEif8WUHjvPteCb9LPyu5kyRBAPm5JmPwQ6pM1XVgqJ9L4aA37eSTuyl?locale=cs_CZ zdroj])

* '''3. února 2026 – požár v hotelu na ulici Pod Horkou'''
Požár v jednom z pokojů [[Hotel Pod Horkou|hotelu Pod Horkou]] v [[Adamov]]ě. Jednalo se o zahoření mobilního telefonu. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid02XyTDsQhBXVWCkDPju27qVK4fBVkcqadKoQ9kdVgjZZaVv9LnrknWxzgc9Nzua1vxl zdroj])

* '''13. května 2026 – požár průmyslové objektu'''
V dopoledních hodinách byl nahlášen požár v průmyslovém objektu společnosti [[TENZA cast]] v [[Nový provoz|Novém provozu]] v [[Adamov]]ě. Jednalo se o požár pece. Pec byla uhašena před příjezdem hasičů, požár se ale rozšířil do vzduchotechniky. Adamovští hasiči ve spolupráci s kolegy z Blanska potrubí ochladili a rozebrali. Zplodiny hoření odvětrali přetlakovým ventilátorem. Při požáru nebyl nikdo zraněn. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid08A17jV8TwtEgvGymCp4tnq2RUF895nYDiaGpixkWQR9MZe1JLJ9d3ii6bk1vZ1WAl zdroj])

* '''14. července 2026 – požár odpadkového koše'''
Po 14. hodinou byl nahlášen požár na terase [[Dům služeb (Adamov)|Domu služeb]] na [[Ptačina|Ptačině]] v [[Adamov]]ě. Oheň zde vzplanul v odpadkovém koši, který zničil. Při hašení došlo k mírnému zatečení vody do adamovské [[Knihovna (Adamov)|knihovny]].

* '''15. srpna 2026 – požár trávy a chat'''
V chatové oblasti v brněnských [[Obřany|Obřanech]] vypukl požár trávy. Suchý porost zapříčinil rychlý postup plamenů, který nakonec zachvátil šest chat. Celková plocha požáru byla přibližně dva hektary. Na místo se sjelo čtrnáct jednotek, s hašením ohně pomáhal i vrtulník Letecké služby Policie České republiky s takzvaným bambivakem.
([https://brnensky.denik.cz/hasici/brno-obrany-pozar-malomerice-brno-sobota-video-hasici-v-akci-chaty-vrtulnik-popaleniny-plameny/ zdroj])

== Další informace ==
Zajisté se nejedná o kompletní soupis. Chybí vám zde nějaký požár? Máte informaci o dalších požárech? Napište mi na e-mail adamovaokoli@email.cz a já informaci doplním.

[[Kategorie:Seznam požárů]]

Seznam požárů

2026-08-17T19:33:45Z

Lukáš Malý: /* Přehled požárů */ požár v Obřanech

'''Seznam požárů''' v [[Adamov]]ě a okolí.

Od pradávných dob až po současnost se oblast Adamova a jeho okolí potýká s nekompromisním nepřítelem – ohněm. Požáry zde nejsou pouze prostředkem zničení, ale i historickými událostmi, které zanechaly nesmazatelnou stopu v paměti místních obyvatel i ve záznamech historie.

== Přehled požárů ==
* '''11. dubna 1611 – požár ve Křtinách'''
Velký požár, jemuž za oběť padla fara a větší část obce, která se rozkládala na zámecké stráni, mezi dnešním kostelem a křižovatkou na Habrůvku. I přestože byl požár velmi blízko původnímu kostelu Zázračného obrazu, ten poškozen nebyl. Domy v místě požáru již nikdy nebyly obnoveny a v současné době se v prostoru nachází zámecká zahrada. Udržel se do dnešní doby pomístní název Spálenisko.

* '''1643 – vypálení Nového hradu'''
V době třicetileté války, kdy Moravu drancovali Švédové, byl při obléhání Nový hrad dobyt a následně vypálen. V rámci švédského tažení bylo drancována a vypalována celá řada okolních obcích. Největších zpráv máme z Babic a Křtin. Některé další vesnice zanikly úplně.

* '''20. července 1793 – [[Požár adamovských hamrů v roce 1793|požár hamru ve Křtinském údolí]]'''
První zaznamenaný požár v Adamově. Byla při něm zničena většina výrobních zařízení v areálu. Požár vznikl mezi 22. a 23. hodinou. Přes snahu jak dělnictva, tak i úřednictva, požár se šířil velkou rychlostí. Přeskakoval z jedné šindelové střechy na druhou. Většina budov, včetně hamerského dvoru se stájemi pro 10 koní, byty pro čeleď a kůlnami, lehla popelem. Příčina požáru nebyla nikdy zjištěna, nejpravděpodobnější však je, že oheň vzplanul od žhavé strusky.

* '''21. července 1793 – požár dřevěného uhlí u adamovského hamru'''
V noci z 21. na 22. července vypukl další požár u adamovského hamru. Požár se však podařilo brzy uhasit a nenadělal větších škoda.

* '''1796 – požár v Jedovnicích'''
Požár vznikl v domě číslo 6 (Hejč). Rychle se rozšířil na okolí domy a celkem tak bylo zasaženo 14 domů a dvě stodoly.

* '''1802 – požár v Jedovnicích'''
U pekaře Jana Formánka vznikl požár, při kterém vyhořelo celkem deset domů.

* '''1807 – požár v Babicích'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''1808 – požár hamru v Křtinském údolí'''
O tomto požáru chybí podrobnější informace.

* '''7. května 1822 – požár v Jedovnicích'''
V domě číslo 25 (Cyril Kocman) vznik při neopatrné manipulaci s otevřeným ohněm požár, který se vlivem větru šířil velmi rychle. Požár zuřil 8 hodin a celkem vyhořelo 54 domů, mezi kterými byly i jedovnická škola, fara, kostel a radnice. Požár poškodil celou střechu kostela, roztavil zvony, zničil varhany a poškozen obraz na hlavním oltáři. Na radnici byly zničeny i hodiny na věži.

* '''1824 – požár v Babicích'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''1833 – požáry v Adamově'''
V Pamětní knize obce Adamov jsou zmíněny 3 požáry v roce 1833 bez dalších podrobností.

* '''1834 – požáry v Adamově'''
V Pamětní knize obce Adamov je zmíněn požár bez bližších informací.

* '''1839 – požár v Bílovicích'''
K požáru, který způsobil velké škody, byli povoláni hasiči a vojáci z Brna.

* '''1841 – požár v Adamově'''
Školní byt v č. 21 během tohoto požáru vyhořel.

* '''1844 – [[Požár ve Křtinách v roce 1844|požár ve Křtinách]]'''
Vedle několika domů byly požárem postižena také budova školy a kostel Jména Panny Marie, u něhož byla poškozena střecha.

* '''27. července 1846 – požár v Soběšicích
Požár zasáhl soběšické čtvrtnické statky a obě obecní chalupy v nynější ulici Na Rychtě. Celková škoda činila 3.200 zlatých konvenční měny.

* '''1848 – požár v Bílovicích'''
Další velký požár v obci. Z jeho důvodu byly nařízeno pro konkrétní domy, aby byla učiněna opatření proti šíření ohně. Další majitelé domů museli změnit šindelovou střechu za křidlicovou. Za tuto změnu byly vypláceny refundace.

* '''1850 – požár v Babicích'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''1852 – požár domu v Soběšicích'''
Zcela vyhořel dům Matouše Čermáka č. 24 (Na Rychtě č. 2).

* '''2. října 1858 – požár v Jedovnicích'''
Před polednem vznikl oheň v Chaloupkách při kterém vyhořely 3 domy (čísla 142, 143 a 144).

* '''1. června 1864 – požár v Jedovnicích'''
V odpoledních hodinách vznikl požár v čísle 22 (Kocman). Společně s tímto domem vyhořely další tři domy (číslo 21, 23 a 131).

* '''16. října 1863 – požár v Soběšicích'''
V půllánickém statku č. 4 (Síčka č. 1a) vypukl požár, který se přenesl na sousední půllánická stavení č. 5 a 6 (Síčka č. 5 a 7).

* '''1865 – požár v Soběšicích'''
Požár zachvátil stavby v dnešní ulici Síčka č. 1a, 5, 7, 9 a 10. Na druhé straně oheň zachvátil také stavení v dnešní ulici Zkratka.

* '''14. května 1866 – požár v Jedovnicích'''
Kolem ranní desáté hodiny vyhořely domy číslo 56 a 57.

* '''září 1871 – požár v Olomučanech'''
Při požáru v Olomučanech shořelo 26 stavení. Proslýchalo se, že požár způsobily dvě děti, které nechaly rodiče samotné doma. Děti si hrály se sirkami, od čehož měl požár vypuknout.

* '''26. května 1874 – požár ve Křtinách'''
Oheň vypukl ve stodole sedláka Vaňka, který se rozšířil na okolní stavení. Požárem byly zničeny celkem čtyři domy číslo 28 (Bartoň), 30 (Vaněk), 31 (Kučera) a 74 (Flora). Vaňkovo stavení i s vedlejšími budovami shořelo do základů.

* '''9. srpna 1878 – požár v Jedovnicích'''
Při tomto požáru vyhořel dům číslo 104, který patřil Písaříkovi.

* '''1879 – požár v Jedovnicích'''
Oheň vznikl v domě číslo 72 a společně s tímto byly zničeny další tři domy (číslo 133, 168 a 170).

* '''září 1886 – požár domu v Olomučanech'''
Požár domu č. 142, který vlastnil Vincenc Průcha. Dům lehl popelem.

* '''17. května 1887 – požár v Jedovnicích'''
Při požáru vyhořelo celkem deset domů v Záměstí.

* '''3. července 1887 – požár v Soběšicích'''
V dnešní ulici Síčka vyhořelo stavení č. 15, 17, 19 a 4 včetně stodol a úrody v nich.

* '''20. května 1888 – požár větrného mlýna v Jedovnicích'''
Kolem páté hodiny vyhořel větrný mlýn v Jedovnicích, který stával na vrchu výhodně od centra obce.

* '''24. září 1890 – požár ve Křtinách a Babicích'''
Ze včerejška na dnešek hořelo současně ve Křtinách a v Babicích. Ve Křtinách lehla popelem hospoda pana Páska, v Babicích shořely 2 domky a 2 grunty.

* '''listopad 1897 – požár v Soběšicích'''
O tomto požáru není bližších informací.

* '''30. srpna 1892 – požár panské stodoly v Jedovnicích'''
Vyhořela stodola u stavení Na Rychtě č. 8.

* '''1896 – požár v Soběšicích'''
Vyhořela stodola u stavení Na Rychtě č. 20.

* '''21. srpna 1900 – požár dolního mlýna v Jedovnicích'''
Matuškův, tzv. Dolní mlýn, vyhořel při požáru, který zničil stroje i zde uskladněné zásoby. Škoda dosáhla 30 000 korun.

* '''24. dubna 1901 – [[Požár v Březině a Proseči v roce 1901|požár Březiny a Proseče]]'''
V jednu hodinu odpoledne v domě č. 24 u Dominika Kocmana vypukl požár, který byl způsoben při vaření sádla na ohništi pod otevřeným komínem. Požár zachvátil celkem 26 domů a usedlostí. Celková škoda činila 250 tisíc korun. Při požáru zemřelo šest osob včetně tří malých dětí.

* '''Srpen 1908 – požár v Jedovnicích'''
Při požáru vyhořely stodoly domů číslo 3, 129, 4 a domy ze strany Záměstí číslo 5, 6, 7, 8, 231 a 279.

* '''Říjen 1908 – požár v Jedovnicích'''
Při požáru vyhořely domy číslo 3, 129 a 4 na náměstí.

* '''Listopad 1908 – požár stodoly v Rudici'''
O půl 12 v noci vypukl v Rudici požár stodoly rolníka Pavla Kunce. Když byla stodola v plamenech, vyběhl z ní šedesátisedmiletý nádeník František Hala z Rudice, který zde již dva roky spával. Všechno ošacení na něm hořelo. Když mu přihlížející šaty uhasili, přepravili jej do obecní nemocnice, kde mu byla poskytnuta lékařská pomoc. I přesto však k ráno zemřel. Dle novinového článku nebyla přesná příčina požáru zjištěna, bylo však předpokládáno, že jej sám Hala způsobil v opilosti. Byl totiž asi hodinu před touto událostí nalezen spící na cestě obecním strážníkem.

* '''1911 – požár ve Křtinách'''
O požáru chybí bližší informace.

* '''1913 – požár ve Křtinách'''
O požáru chybí bližší informace.

* '''4. dubna 1920 – požár domů v Rudici'''
Ve stavení Gustava Vaňka v Rudici vypukl večer požár, který zničil celou střechu. Rozšířil se také na obydlí souseda Huga Albrechta. I vedlejší dům byl značně poškozen. Škoda byla odhadnuta na 10 000 Kč. Příčina požáru nebyla zjištěna. K ohni se dostavily sbory z celého okolí.

* '''5. prosince 1920 – požár domu v Olomučanech'''
O půl páté ráno vypukl požár stavební B. Klvavory v Olomučanech. Oheň zničil střechu stavení a všechny její dřevěné části. Dále shořelo na půdě prádlo, 200 kg pšenice a 300 kg žita, prádlo učitele Lázničky v domku bydlícího a nájemníku Kopeckému dřevo. Ohnisko požáru bylo v kůlně, příčina však nebyla zjištěna. Škoda byla vyčíslena na 15 000 Kč.

* '''23. prosince 1920 – požár hostince v Jedovnicích'''
O 9. hodině večer vypukl v hostinci Fr. Pokorného v Jedovnicích oheň, který zničil značnou část krytiny, prádlo a šatstvo na půdě, 40 q sena a slámy a různé nářadí. Oheň vznikl na půdě od chatrného komínu, ve kterém byl zazděn starý trám, jenž se vzňal. Škoda činí 20 000 Kč a je pojištěna částkou 6 300 Kč; též nájemník Fr. Vojtěch utrpěl ohněm škodu 6 000 Kč a je pojištěn na 2 500 Kč.

* '''12. května 1922 – požár v lese'''
Požár lesa v blízkosti železniční trati vypukl na rozloze asi čtyř arů. Požár pravděpodobně vypukl od jisker z projíždějící lokomotivy.

* '''13. června 1923 – požár v Jedovnicích'''
V noci vznikl požár v domě číslo 100 v Záměstí a společně s ním vyhořelo dalších pět domů (číslo 16, 17, 15, 14 a 101).

* '''26. prosinec 1926 – požár hostince v Olomučanech'''
O 23. hodině v noci vznikl v kolně hostinského Kadrmana v Olomučanech oheň, který zničil kůlnu, na půdě dva metráky žita, zásoby dřeva a různé jiné věci. Mlátičku, secí stroj, šrotovník hasiči z hořící kolny vynesli. Škoda ohněm způsobená činí 10 000 Kč. Příčina ohně nebyla zjištěna.

* '''23. března 1928 – [[Požár adamovské továrny v roce 1928|požár továrny v Adamově]]'''
Požár vypukl ve 4 hodiny ráno v novém traktu montovny ve Starém provozu. Byť se jednalo o železobetonovou budovu, její střecha byla ze dřeva a lepenky. Ta byla zakrátko zachvácena plameny a lehla popelem.

* '''23. června 1928 – požár od elektrické žehličky v Adamově'''
Služka Marie Vahalová opomněla po žehlení prádla elektrickou žehličkou u dr. Moce žehličku odpojit od elektrického proudu. Tímto byl zapříčiněn požár žehlícího prkna a stolu. Dělníci pracující nedaleko místa zpozorovali kouř stoupající z otevřeného okna, a tak pronikli do domu a požár uhasili.

* '''21. prosince 1928 – [[Požár Skalního sklepa v roce 1928|požár Skalního sklepa]]'''
V odpoledních hodinách vypukl požár na půdě Skalního sklepa. Požár poškodil cca třetinu střechy a dva podkrovní pokoje.

* '''1928 – požár domu ve Vranově'''
Požár domu č. 77 Metoděje Sehnala.

* '''7. února 1929 – požár vagónů'''
O šesté hodině ranní vzňaly se u nákladního vlaku číslo 8841 za jízdy z Brna do České Třebové cca 500 metrů od nádraží v Adamově dva vagony naložené lisovanou ovesnou slámou o váze 21 000 kg. Vlak byl zastaven a hořící vozy personál odpojil a odtáhl na odstavnou kolej. Hašení požáru se zúčastnily jednotky z Adamova a Babic. Požár oba vozy zcela zničil a škoda byla vyčíslena asi na 100 000 Kč.

* '''10. března 1930 – požár Skalního sklepa'''
O půl šesté ráno vypukl požár v prvním poschodí Skalního sklepa v bytě úředníků adamovských strojíren. Oheň zpozorovala služka hostinského, díky čemuž brzy uhašen. Škoda byla vyčíslena na cca 15 000 Kč. Podle šetření byl požár způsoben vznícením stropní trámoví od komína.

* '''1938 – požár domu ve Vranově'''
Požár domu č. 95 Karla Svanovského.

* '''Kveten 1945 – požáry způsobené ustupující německou armádou'''
Nacistická německá armáda zanechávala po svém ústupu značné materiální stopy, které měly především zbrzdit postupující Rudou armádu. Byly tak ničeny především mosty a další infrastruktura. Armáda však ničila i další důležité body, které mohly posloužit nepříteli. V Adamově například zapálila administrativní budovu (tzv. Bílý dům), která tak kompletně vyhořela.

* '''17. října 1956 – [[Požár dřevěného baráku na Kolonii v roce 1956|požár dřevěného baráku na Kolonii]]'''
Dne 17. října 1956 vypukl v jednom z dřevěných baráků na Kolonii, který patřil Adamovským strojírnám. Příčina požáru spočívala ve skryté závadě na topném vedení. Budova byla užívána jako sklad materiálu.

* '''5. dubna 1957 – lesní požáry'''
V jeden den vypukli od projíždějících lokomotiv tři lesní požáry. Na loukách pod Novým hradem spatřila jeden z nich Krista Straková z blízkého strážního domku. Přivolala členy Lidových milicí, kteří nedaleko cvičili. Společnými silami se jim podařilo požár uhasit. O dalších dvou požárech nebylo více informováno.

* '''1962 – požár vagónu na železničním nádraží'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''Okolo roku 1967 – požár zeleně na Horce v Adamově'''
Požár zachvátil zahradní domek společně se zelení na Horce. Majitelem byl pan Linhart. Požár se naštěstí nerozšířil na další stavení.

* '''Srpen 2002 – požár stráně pod Domem služeb v Adamově'''
Při manipulaci dítěte s ohněm vzplanul zeleň pod Domem služeb.

* '''Okolo roku 2006 – požár na hřišti na ulici Komenského v Adamově'''
Při hře dětí s otevřeným ohněm vzplanula suchá tráva. Díky rychlému zásahu hasičů se plameny dál nerozšířily.

* '''29. března 2014 – požár kuchyně restaurace Výhybka'''
Před patnáctou hodinou vypukl v kuchyni restaurace Výhybka na nádraží požár. Důvodem bylo vzplanutí oleje ve fritéze. Více informací není zveřejněno. Tento požár znamenal konec provozu v této restauraci. Objekt se již nepodařilo nikomu pronajmout. V roce 2022 byl zbourán při rozsáhlé rekonstrukci nádraží.

* '''26. srpna 2015 – požár vysokozdvižného vozíku'''
Ve společnosti EDEN na náměstí Práce se vznítil vysokozdvižný vozík. Obsluha vozík odstavila na nádvoří při hale, kde byl proveden požární zásah. Bližší informace nejsou známy.

* '''25. ledna 2016 – požár vlaku'''
Před 12. hodinou byl nahlášen požár elektrického vlaku. V jednotce, která stála v železniční stanici v Adamově, se dýmilo. V kabině strojvedoucího začala pod podlahou hořet vata. Příčinou požáru byla technická závada na mazání. Škoda dosáhla cca dvaceti tisíc korun.

* '''8. listopadu 2016 – požár u železniční trati'''
V odpoledních hodinách vzplál odpad po pálení klestí nedaleko železniční stanice v Adamově.

* '''26. listopadu 2016 – požár dřevěné boudy'''
V lese nedaleko Útěchova vzplanula dřevěná bouda. Bližší informace nejsou známy.

* '''1. ledna 2017 – požár bytu'''
Požár bytu v bytovém domě na Petra Jilemnického. Při požáru se nadýchala jedna osoba zplodin hoření. Více informací nejsou dostupné.

* '''1. srpna 2017 – požár v lese'''
Při bývalé LDN Bílovice nad Svitavou byl nahlášen požár. Na místě bylo zjištěno, že se jedná o požár po opalování kabelů. Více informací nejsou dostupné.

* '''1. ledna 2018 – požár v čalounické dílně v Adamově'''
Jednotka JSHD Adamov byla vyslána k požáru čalounické dílny v Adamově na ulici Sadová.

* '''11. dubna 2018 – požár trávy a náletových dřevin'''
U železniční trati mezi Adamov a Babicemi nad Svitavou kolem 15. hodiny zahořela tráva a náletové dřeviny o rozloze cca 60x4 metry.

* '''5. července 2018 – požár trávy a křoví'''
V jedné ze zahrad na ulici Osvobození pod kostelem začala hořet tráva a křoví.

* '''11. září 2019 – požár bývalého strážního domu u železniční trati'''
O tomto požáru chybí více informací. Dle bulvárních novin Blesk zapálili strážní domek narkomani. Během požáru dle novin měli uhořet čtyři psy.

* '''24. listopadu 2019 – požár bývalé LDN Bílovice nad Svitavou'''
Požár zachvátil podkrovní místnosti opuštěné bývalé léčebny dlouhodobě nemocných.

* '''5. května 2021 – požár dopravního prostředku'''
Krátce po 14. hodině byl nahlášen požár dopravního prostředku u dřevoskladu na ulici Nádražní. Bližší informace nejsou dostupné.
[[Soubor:2021-09-20 Apartment house in Adamov fire 01.jpg|náhled|alt=Požár bytového domu na ulici Ronovská v roce 2021|Požár bytového domu na ulici Ronovská v roce 2021]]

* '''20. září 2021 – [[Požár bytového domu v Adamově v roce 2021|požár bytového domu č. p. 282]]'''
Před 17. hodinou vypukl požár v nově zrekonstruovaném bytovém domu na ulici Ronovská. Požár způsobili dělníci provádějící dodatečné stavební práce na střeše.

* '''31. října 2021 – požár skladovací haly v Bílovicích nad Svitavou'''
Po desáté večerní hodině začalo hoře ve skladovací hale na okraji Bílovic nad Svitavou. Zasahovalo zde deset hasičských jednotek. Byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu. Pro zdolání požáru bylo nasazeno šest vodních proudů.

* '''20. listopadu 2021 – požár udírny u stolařské dílny'''
Ve večerních hodinách byl nahlášen požár stolařské dílny na ulici Kolonie. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že požár zachvátil udírnu. K rozšíření požáru na budovy nedošlo.

* '''24. února 2022 – požár kotelny v Olomučanech'''
V nočních hodinách byl nahlášen požár kotelny v Olomučanech. Na místě byly přítomny požární jednotky z Adamova, Olomučan, Blanska a Jedovnic.

* '''4. dubna 2022 – požár lesa u Olomučan'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''5. srpna 2022 – požár bagru'''
U Vojenské louky byl po 13. hodině nahlášen požár bagru. Bližší informace nejsou dostupné.
[[Soubor:Fire in an apartment building in Adamov 2023 02.jpg|náhled|alt=Požár v bytovém domě na ulici Družstevní v roce 2023|Požár v bytovém domě na ulici Družstevní v roce 2023]]
* '''8. prosince 2023 – [[Požár bytového domu v Adamově v roce 2023|požár bytového domu č. p. 431 v Adamově]]'''
Kolem 19. hodiny vypukl požár v jednom z bytů v pátém patře bytového domu na ulici Družstevní v Adamově. Díky vzniklému hustému kouři byli dva obyvatelé horních pater z budovy evakuováni pomocí žebříkového požárního automobilu. Po požáru byl bytový dům odpojen od elektrické energie a plynu. Obyvatelé se museli ubytovat v náhradním ubytování. Škoda na majetku byla předběžně odhadnuta na několik milionů korun.

* '''14. ledna 2024 – požár kontejneru'''
Po 18. hodině vyjížděla adamovská požární jednotka k požáru kontejneru na papír na ulici Osvobození v Adamově. Plameny uhasili ještě před příjezdem hasičů strážníci městské policie.

* '''20. ledna 2024 – požár chaty v Jedovnicích'''
V odpoledních hodinách zachvátil požár chatu v Jedovnicích. U požáru zasahovalo několik jednotek dobrovolných hasičů, včetně těch profesionálních. Požár zničil celý objekt a byly při něm dvě osoby zraněny. Škoda byla vyčíslena na několik milionů korun.

* '''11. února 2024 – požár na balkoně výškové budovy v Adamově'''
Hodinu po půlnoci byl nahlášen požár výškové budovy na ulici Sadová v Adamově. Jednalo se zahoření květináče na balkoně. Oheň se podařilo uhasit před příjezdem hasičských jednotek.

* '''1. dubna 2025 – požár bytového domu č. p. 349 v Adamově'''
V odpoledních hodinách byl ohlášen požár bytu ve výškové budově na ulici Petra Jilemnického. Hasičské jednotky po příjezdu zjistily ohnisko v jedné z bytových jednotek, které následně zlikvidovaly pomocí jednoho vodního proudu. Zdravotníci ZZS JMK ošetřili jednu osobu. Na zásahu se podílely jednotky z Adamova, Blanska, Bílovic nad Svitavou a Vranova.

* '''2. června 2025 – požár skladových prostor na ulici Hradní v Adamově'''
V dopoledních hodinách byl vyhlášen požár na ulici Hradní v opuštěných skladovacích prostorách, kde došlo k rozšíření požáru odpadu.

* '''19. září 2025 – požár v hotelu na ulici Pod Horkou'''
V podvečerních hodinách vyjížděly požární jednotky k nahlášenému požáru v [[Hotel Pod Horkou|hotelu Pod Horkou]] v Adamově na ulici Pod Horkou. Jednalo se o požár potravin na elektrickém vařiči. Díky zásahu jednoho z ubytovaných a paní provozní byl požár uhašen ještě před příjezdem hasičských jednotek. Městská policie Adamov zahájila před příjezdem požárníků evakuaci ubytovaných. Hasiči Adamov společně s HZS Jihomoravského kraje (stanice Blansko) a SDH a JSDH Bílovice nad Svitavou provedli průzkum celé ubytovny, dokončili evakuaci osob ze zakouřených prostor a pomocí přetlakové ventilace provedli odvětrání tak, aby byl možný rychlý návrat ubytovaných. ZZS JMK ošetřila 3 osoby, žádné zranění nebylo vážné. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid0EqTRYjPgPD2KvUCRB9JBQx6QqXePnyxbe5yrNFwJSKHAkuxPJyo3fsA7AL1NKjNjl zdroj])

* '''5. prosince 2025 – požár odpadu'''
Požár odpadu v areálu bývalých Adamovských strojíren. Oheň byl brzy uhašen, aniž by napáchal více větších škod. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid022LLte7A2QvEif8WUHjvPteCb9LPyu5kyRBAPm5JmPwQ6pM1XVgqJ9L4aA37eSTuyl?locale=cs_CZ zdroj])

* '''3. února 2026 – požár v hotelu na ulici Pod Horkou'''
Požár v jednom z pokojů [[Hotel Pod Horkou|hotelu Pod Horkou]] v [[Adamov]]ě. Jednalo se o zahoření mobilního telefonu. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid02XyTDsQhBXVWCkDPju27qVK4fBVkcqadKoQ9kdVgjZZaVv9LnrknWxzgc9Nzua1vxl zdroj])

* '''13. května 2026 – požár průmyslové objektu'''
V dopoledních hodinách byl nahlášen požár v průmyslovém objektu společnosti [[TENZA cast]] v [[Nový provoz|Novém provozu]] v [[Adamov]]ě. Jednalo se o požár pece. Pec byla uhašena před příjezdem hasičů, požár se ale rozšířil do vzduchotechniky. Adamovští hasiči ve spolupráci s kolegy z Blanska potrubí ochladili a rozebrali. Zplodiny hoření odvětrali přetlakovým ventilátorem. Při požáru nebyl nikdo zraněn. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid08A17jV8TwtEgvGymCp4tnq2RUF895nYDiaGpixkWQR9MZe1JLJ9d3ii6bk1vZ1WAl zdroj])

* '''14. července 2026 – požár odpadkového koše'''
Po 14. hodinou byl nahlášen požár na terase [[Dům služeb (Adamov)|Domu služeb]] na [[Ptačina|Ptačině]] v [[Adamov]]ě. Oheň zde vzplanul v odpadkovém koši, který zničil. Při hašení došlo k mírnému zatečení vody do adamovské [[Knihovna (Adamov)|knihovny]].

* '''15. srpna 2026 – požár trávy a chaty'''
V chatové oblasti v brněnských [[Obřany|Obřanech]] vypukl požár trávy. Suchý porost zapříčinil rychlý postup plamenů, který nakonec zachvátil šest chat. Celková plocha požáru byla přibližně dva hektary. Na místo se sjelo čtrnáct jednotek, s hašením ohně pomáhal i vrtulník Letecké služby Policie České republiky s takzvaným bambivakem.
([https://brnensky.denik.cz/hasici/brno-obrany-pozar-malomerice-brno-sobota-video-hasici-v-akci-chaty-vrtulnik-popaleniny-plameny/ zdroj])

== Další informace ==
Zajisté se nejedná o kompletní soupis. Chybí vám zde nějaký požár? Máte informaci o dalších požárech? Napište mi na e-mail adamovaokoli@email.cz a já informaci doplním.

[[Kategorie:Seznam požárů]]

Nový hrad

2026-08-06T07:03:35Z

Lukáš Malý: změna roku natočení filmu

[[Soubor:Nádvoří Nového Hradu z roku 1926.gif|náhled|alt=Nádvoří Nového hradu v roce 1926|Nádvoří Nového hradu v roce 1926]]
[[Soubor:Nový hrad u Adamova.JPG|náhled|alt=Nový hrad|Nový hrad]]
'''Nový hrad''' je opravená zřícenina nad údolím řeky [[Svitava|Svitavy]] mezi [[Blansko|Blanskem]] a [[Adamov]]em v katastru obce [[Olomučany]].

== Historie ==
Nový hrad se poprvé připomíná roku 1381, kdy byl majetkem moravského markraběte Jošta. Jeho funkce jako zeměpanského hradu byla ostraha významné cesty z [[Brno|Brna]] blanenským údolím, stavba hradu možná souvisela i s výrobou a zpracováním železné rudy. Po smrti markraběte se stal hrad majetkem českých králů, kteří ho zastavovali významným moravským šlechticům. Hrad byl v držení zejména rodu Černohorských z Boskovic. Za husitských válek stál držitel hradu Vaněk Černohorský nejprve na straně Zikmunda, ale později se stal přívržencem husitů. Proto byl v roce 1423 Nový hrad dobyt vojskem biskupa Jana Železného. Když nastoupil na český trůn Jiří z Poděbrad a Kunštátu, nechal si hrad v zástavě pro svůj rod. Hrad se stal za česko-uherských válek jednou z bašt českého krále na Moravě. Počátkem roku 1470 byl Nový hrad po téměř ročním obléhání dobyt a rozbořen vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Dlouhodobé obléhání zanechalo v okolí hradu unikátní stopy v podobě prstence šesti obléhatelských bašt, zbudovaných uherskou armádou. V blízkosti jedné z nich postavili noví držitelé hradu, bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, pozdně gotickou novostavbu Nového hradu. Hrad vyrostl krátce před rokem 1493 a dosud se z něj dochovala mohutná hradba, zbytky vnitřní zástavby a opevnění, tvořené hlubokými příkopy vylámanými ve skále. Původní hrad byl postupně rozebrán a jeho zbytky se v lidovém podání nazývají [[Starý hrad]].

Nový hrad zůstával v držení rodu Černohorských z Boskovic i nadále. V roce 1562 vydal český král Ferdinand I. Habsburský rozhodnutí, že hrad, který dosud dávali králové do zástavy, Černohorským prodá jakožto jejich dědičný majetek. V roce 1597 vymřel rod po meči a panství vyženil Maxmilián z Liechtensteinu, který si vzal za manželku Kateřinu Černohorskou z Boskovic.

=== Třicetiletá válka ===
Když v roce 1643 táhli kolem hradu poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač ten skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez boje obsazen. Pověst tuto událost líčí jako zradu jistého olomučanského obyvatele Vavřince Vokouna, kterého poté místní vhodili do propasti v jeskyni [[Vokounka]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. Na vině byla však spíše bezstarostnost hradní posádky, která při spuštěném padacím mostě hrála v kostky a popíjela víno.

V roce 1655, v době tureckých nájezdů, byl hrad částečně opraven a od konce 17. století sloužil jako obydlí pro myslivce. V roce 1703 proběhla další oprava z důvodu hrozícího nebezpečí ze strany povstalců, byly zde skladovány i zbraně. V době mezi červencem a říjnem roku 1807 došlo k romantické přestavbě hradu, byla postavena i vysoká věž a to nákladem 2936 zlatých a 2 krejcarů. Když se však v letech 1843–1848 stavěla [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční dráha z Brna do České Třebové]] a razil se tunel, zvaný „novohradský“, byla tato věž z důvodu obav, že se při otřesech z železniční trati zřítí, snížena.

=== Dvacáté století ===
Dne 9. listopadu 1916 byl u hradu [[Vražda Aloise Šenka|zastřelen hajný Alois Šenk]], který na hradě bydlel. Jednotlivé důkazy ukázaly na Marii Šenkovou, vnučku hajného, se kterou sdílel domácnost. Podle obžaloby měl být hlavním motivem odmítavý postoj Šenka k mileneckému vztahu Marie a Jaroslava Havla, pomocného hajného na Klajdůvce. Marie byla nakonec zproštěna viny z důvodu nepřímých důkazů. Tato událost se udržela v podvědomí místních zlidovělou pověstí.

V roce 1920 se po první pozemkové reformě stal hrad majetkem státu. Přešel do vlastnictví Školního lesního podniku Křtiny a ještě v 50. letech 20. století zde byl výletní hostinec. Poté byl ponechán svému osudu a chátral. Koncem 80. let se jeho záchrany ujali nadšenci, kteří hrad pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody převzali v roce 1990. Hrad je veřejnosti přístupný a konají se zde různé akce. V roce 1994 se na hradě točil film V erbu lvice, 1996 pohádka O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech a v roce 2006 pohádka Tajemství lesní země. V roce 2013 se zde natáčela pohádka Sněžný drak.

Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem Nového hradu pod číslem 1003.

V okolí hradu bylo taktéž dodatečně nalezeno 6 [[Opevněná stanoviště okolo Nového hradu|opevněných stanovišť]], které jsou archeology vysvětleny jakožto obléhací stanoviště Uhrů pocházející z druhé poloviny 15. století.

== Zdroje ==
* ''Připomínky Mgr. Jana Štětiny''.
* VAŠEK, Leoš. ''Nový hrad u Adamova; historie a pověsti''. Brno: Bolzano, 1994. 54 s.
* TRUHLÁŘ, Jiří. ''Památníky adamovských lesů''. Praha: Primus, 2003. s. 170. ISBN 80-86207-24-2.

[[Kategorie:Nový hrad]]

Zdravotnictví v Adamově

2026-08-05T08:10:41Z

Lukáš Malý: /* U Kostela 62/4 */ aktualizace

'''Zdravotnictví v Adamově''' se začalo rozvíjet společně s průmyslovým růstem obce a zejména s potřebou zajištění zdravotní péče pro zaměstnance místních železáren. Postupně vznikla síť zdravotnických zařízení, která sloužila nejen pracovníkům průmyslových podniků, ale také obyvatelům Adamova a okolních obcí.

== Historie ==
Prvním písemně doloženým lékařem působícím v Adamově byl lichtenštejnský lékař MUDr. [[Eduard Leidinger]], který ordinoval na adamovském zámečku. Svou praxi zde vykonával do roku 1897.

Jeho nástupcem se stal MUDr. [[Ignác Grydil]], který se oženil s Leidingerovou dcerou Marií. Zpočátku ordinoval v budově staré pošty. Působil jako železniční lékař a zároveň zajišťoval zdravotní péči zaměstnancům železáren i obyvatelům Adamova. Po zakoupení [[Martincova vila|vily]] na dnešní ulici Osvobození v roce 1926 přesunul svou ordinaci do jejího přízemí.

Grydilova dcera Berta se provdala za MUDr. [[Arnošt Martinec st.|Arnošta Martince st.]], který po svém tchánovi převzal post obvodního, železničního a závodního lékaře. Věnoval se rovněž gynekologii a později také stomatologii.

Zpočátku ordinoval v přízemí své vily. Později byla zdravotní péče poskytována v budově hasičské zbrojnice, kde se v přízemí nacházely ordinace pro dospělé i děti. V prvním patře byla umístěna zubní ordinace a výdejna léků. Následně byla zdravotnická péče přestěhována do [[Osvobození 142/18|domku]] poblíž pily na tehdejší [[Osvobození (Adamov)|ulici Rudé armády]].

=== Smetanovo náměstí 11/3 ===
[[Soubor:2012-06-20 Smetanovo namesti 3 (Adamov).jpg|náhled|alt=Závodní zdravotní středisko na Smetanově náměstí v roce 2012|Závodní zdravotní středisko na Smetanově náměstí v roce 2012]]
Dne 23. března 1956 bylo dokončeno závodní zdravotní středisko na dnešním [[Smetanovo náměstí|Smetanově náměstí]], kam přestoupil závodní lékař, který tou dobou byl MUDr. [[Arnošt Martinec st.]] Ten zde působil až do roku 1963, kdy odešel do důchodu. Již od roku 1953 pracovala jako závodní lékařka MUDr. [[Růžena Filipínská]], která zde setrvala až do konce roku 1989.

S rozšiřováním Adamovských strojíren rostl také počet závodních lékařů. V roce 1955 nastoupil MUDr. Josef Jelínek, který zde působil do roku 1970.

S účinností od 1. října 1961 byla zavedena v závodním zdravotním středisku pravidelná druhá směna.

Od roku 1967 pracovala na závodním zdravotním středisku MUDr. [[Alžběta Martincová]] (do 31. prosince 2018), od roku 1974 MUDr. [[Zdeňka Škvařilová]] a od roku 1979 MUDr. [[Alena Bernášková]].

Na počátku 90. let zanikl čtvrtý oddíl závodní polikliniky, kde působil MUDr. Milan Čoupek. Jeho pacienti byli následně rozděleni mezi ostatní lékaře.

V souvislosti s privatizací vznikla dne 19. dubna 1993 místo závodní polikliniky společnost [[AZZA]], která nadále sídlila v budově na Smetanově náměstí. Do roku 2004 byly jedním ze společníků také Adamovské strojírny. V roce 2019 odešli z vedení společnosti MUDr. Kostek a MUDr. Škvařilová a vlastníkem společnosti se stal MUDr. Radim Stejskal. V jeho ordinaci začal působit MUDr. Jakub Dostál, zatímco MUDr. Škvařilová zde ordinovala jeden den v týdnu.

V důsledku narůstajících problémů společnosti byl provoz ordinace MUDr. Stejskala ukončen. Následně byla otevřena ordinace ve druhém patře budovy lékárny, kterou provozuje jedovnický lékař MUDr. Ivo Procházka. Do této ordinace přešli jak MUDr. Dostál, tak MUDr. Škvařilová.

Mezi významné specialisty působící v Adamově patřil internista MUDr. Josef Kosek, který nastoupil v roce 1964 a poskytoval péči zaměstnancům závodu i pacientům obvodního zdravotního střediska. Ve službě setrval až do roku 2011. Od 1. ledna 2012 jej vystřídala MUDr. Petra Vodáková. Mezi gynekology patřili MUDr. Janeček, MUDr. Duben a později MUDr. Josef Lhotský. Aktuálně v Adamově působí gynekoložka MUDr. Marta Mičínová. Ortopedickou péči zajišťovala MUDr. Kovářová, po ní MUDr. Miroslav Dobiášek. Významnou osobností byl také MUDr. Hloušek, specialista v oblasti ultrazvukové diagnostiky. Jejich služby využívali rovněž obyvatelé Adamova.

Součástí zdravotní péče byla také rehabilitace, kterou zajišťovaly Eva Trkanová a Milena Schmidová.

Pro potřeby zdravotnické služby bylo v roce 1968 pořízeno vlastní sanitní vozidlo.

V letech 2024 a 2026 prošla budova rekonstrukcí. Z toho důvodu se musely všechny ordinace přestěhovat do vedlejší budovy do prostor po stomatologických ordinací. V únoru 2026 se vrátila gynekologie a interna.

=== Smetanovo náměstí 327/4 ===
[[Soubor:2024-03-25 Smetanovo namesti 4.jpg|náhled|alt=Lékárna a bývalá stomatogogie na Smetanově náměstí v roce 2024|Lékárna a bývalá stomatogogie na Smetanově náměstí v roce 2024]]
Mezi první stomatology působící v Adamově patřil již zmíněný MUDr. [[Arnošt Martinec st.]]. V 50. a 60. letech zde pracovali MUDr. Miroslav Čížinský a dentista Stanislav Svoboda.

V roce 1966 byla dokončena samostatná budova určená pro stomatologické ordinace, která vznikla na místě bývalé [[Schöllerova vila|ředitelské vily]]. Provoz byl zahájen 9. ledna 1967. V prvním patře byly umístěny ordinace zubních lékařů, v přízemí pak lékárna.

V 70. letech nastoupila do závodní stomatologie MUDr. Jaroslava Patáková, která zde působila až do konce roku 2000. Po ní převzal ordinaci MUDr. Jan Well. Krátce zde pracovala také MUDr. Eva Valášková.

V 80. letech nastoupily MUDr. Hana Levová (provdaná Chomátová) a MUDr. Eva Tomaštíková. Krátce zde působil také MUDr. Arnošt Martinec ml., který předtím pracoval v Blansku. Po odchodu MUDr. Chomátové přišel od 1. června 2016 MUDr. Oleg Chernychuk. Ten však nezískal licenci a musel praxi ukončit.

K 30. listopadu 2017 odešel Jan Well do důchdodu, a tak zůstala aktivní ordinace pouze MUDr. Tomaštíkové.

Součástí budovy byla rovněž zubní laboratoř. Stomatologické ordinace ukončily v budově svou činnost kolem roku 2021. Následně zde byla zřízena krátce gynekologická ordinace a interna, které se sem přestěhovaly z budovy závodního zdravotního střediska, a později také ordinace praktického lékaře.

=== U Kostela 62/4 ===
Vedle závodního zdravotního střediska fungovalo v Adamově také obvodní zdravotní středisko. V jeho počátcích zajišťovali zdravotní péči stejní lékaři jako v závodním zdravotnictví, zejména MUDr. [[Ignác Grydil|Ignác Grydil]] a MUDr. [[Arnošt Martinec st.|Arnošt Martinec st.]].

Od roku 1959 působil jako obvodní lékař MUDr. Jiří Hřib. V roce 1964 jej vystřídal MUDr. František Kotouček, který v Adamově pracoval až do roku 1977.

Obvodní zdravotní středisko bylo umístěno do konce 1. čtvrtletí 1972 v [[Smetanovo náměstí 11/3|budově závodní zdravotního střediska]] na [[Smetanovo náměstí|Smetanově náměstí]]. Zde panovaly stísněné poměry. Počátkem 2. čtvrtletí 1972 bylo obvodní zdravotní středisko přestěhováno do ulice [[Osvobození 142/18|Rudé armády 142/18]] (nyní ulice Osvobození), kde obsadilo všechny místnosti v prvním poschodí. V přízemí byla umístěna ordinace dětské lékařky, které se do té doby dělila v závodním zdravotním středisku s interním oddělením.

V následujícím roce započala stavba nového obvodního zdravotního střediska v ulici Československo-sovětského přátelství (dnešní [[U Kostela (Adamov)|U Kostela]]). Stavba slavnostně otevřena a předána do užívání 20. prosince 1975. V přízemí byla ordinace dětského lékaře, v prvním patře byly vybudovány ordinace obvodního lékaře, stomatologa a externích specialistů.

Po odchodu MUDr. Kotoučka se v ordinaci vystřídali MUDr. Arnošt Mazal, MUDr. Pavel Krejčí a MUDr. Milan Trávníček. Od 1. srpna 1980 zde po dobu dvou let působila MUDr. Jana Benešová. Následoval MUDr. Jaromír Kratochvíl, který v Adamově pracoval do roku 1988.

Dne 1. dubna 1993 byla ordinace privatizována MUDr. [[Zuzana Kuchařová|Zuzanou Kuchařovou]]. V letech 1994–1996 začala také jednou týdně ordinovat v ordinaci v [[Dům služeb (Adamov)|Domě služeb]] na [[Ptačina|Ptačině]]. Tuto ordinaci využíval od roku 1994 do června 2000 také jednou za 14 dní ortopéd MUDr. Černý. MUDr. Kuchařová svou praxi ukončila k 30. červnu 2026. Od 1. července 2026 převzala péči o registrované pacienty MUDr. Petra Pokrivčáková, praktická lékařka a internistka z Blanska. Ordinace nově pracuje pod názvem Medica Adamov.

Na obvodním zdravotním středisku pravidelně ordinovali také specialisté z Blanska. Oční péči zajišťovala MUDr. Blanka Vokáčová a po ní až do roku 1994 MUDr. Magdalena Tihonová.

Ve stomatologické ordinaci působili mimo jiné MUDr. Arnošt Martinec st. a MUDr. Jaroslava Patáková. Od roku 1974 zde pracoval MUDr. Břetislav Hošák. V 80. letech jej doplnil MUDr. Jaroslav Soukup, kterého po odchodu do důchodu od 1. března 2000 vystřídala MUDr. Kateřina Hošáková.

V přízemí budovy se nachází ordinace dětského lékařství. První specializovanou dětskou lékařkou byla MUDr. Elen Martincová. Po řadu let zde působí MUDr. Lenka Košťálová.

Od 1. dubna 1992 disponovalo obvodní zdravotní středisko vlastním sanitním vozidlem určeným pro přepravu pacientů.

K 31. prosinci 1991 zanikl OÚNZ Blansko a jednotlivá zdravotnická zařízení musela postupně přejít na samostatný způsob fungování.

=== Československý Červený kříž ===
{{Podrobně|1=Červený kříž (Adamov)}}

Přesné doklady o založení Červeného kříže v Adamově se nedochovaly. Jisté však je, že organizace existovala již v roce 1929. Podle vzpomínek MUDr. Arnošta Martince vznikla pravděpodobně roku 1928.

U jejího zrodu stáli především samaritáni místního hasičského sboru, mezi nimi Irena Hejduková, Karel Polák, Terezie Stloukalová, Ludmila Švihlová a Josef Hrnčíř. Významnou podporu poskytovali také MUDr. [[Ignác Grydil]] a MUDr. [[Arnošt Martinec st.]] Činnost spolku zasahovala rovněž do Babic nad Svitavou, Josefova, Útěchova a Vranova.

Po druhé světové válce byla činnost organizace obnovena a počet členů rychle vzrostl na několik stovek. Významnou osobností se stal Josef Hrnčíř, který byl v roce 1948 zvolen předsedou a později čestným předsedou organizace.

Na organizaci kurzů první pomoci a samaritánských školení se podíleli mimo jiné MUDr. Arnošt Martinec a Alois Václavek, jenž sehrál významnou roli také při obnově činnosti v 50. letech.

V 60. a 70. letech působily v Adamově již tři místní skupiny Československého červeného kříže sdružující stovky členů. Součástí organizace byla také závodní skupina v Adamovských strojírnách založená roku 1954, která patřila k největším v regionu.

Československý červený kříž se dlouhodobě věnoval zdravotnické osvětě, výuce první pomoci a dobročinné činnosti. Jeho působení v Adamově skončilo na počátku 90. let 20. století.

=== Lékárna ===
Od roku 1952 fungovala v Adamově výdejna léků. Léky se v té době vozily z Jedovnic, kde byly připravovány v místní lékárně, běžnou autobusovou linkou. Po dokončení budovy stomatologie v roce 1966 byla v jejím přízemí zřízena lékárna, která slouží veřejnosti dodnes.

Prvním lékárníkem byl PhMr. Matušina, který zde působil pouze jeden rok. V letech 1953–1955 zajišťovala provoz lékárny PhMr. Kleistová a v letech 1955–1981 PhMr. Sypěnová.

Po ní se vedoucí lékárny stala PhMr. Ludmila Švanigová. Další významnou pracovnicí byla PhMr. Věra Čtvrtníčková. Po jejím odchodu do Brna v roce 1987 nastoupila PharmDr. [[Vlasta Daňková]].

Od roku 1998 je PharmDr. Daňková jednatelkou společnosti [[Lékárna Lada]], která provozuje privatizovanou adamovskou lékárnu.

=== Rehabilitační zařízení ===
Na počátku 90. let 20. století byla vypsána soutěž na nové využití budovy [[Smetanovo náměstí 99/5]]. Zvítězil projekt [[Městský úřad Adamov|Městského úřadu Adamov]], který navrhl přestavbu na bezbariérové rehabilitiční středisko. Proběhlo několik jednání o přestavbě této budovy, kterou vlastní [[Adamovské strojírny|ADAST]]. Vzhledem k nedostatku financí se nepodařilo najít řešení a projekt se nikdy nerealizoval.

[[Kategorie:Zdravotnictví v Adamově]]

Kategorie:Jaroslav Šlezinger

2026-08-03T14:18:20Z

Lukáš Malý: {{DEFAULTSORT:Šlezinger Jaroslav}}

{{DEFAULTSORT:Šlezinger Jaroslav}}
[[Kategorie:Narození ve 20. století]]
[[Kategorie:Zemřelí ve 20. století]]
[[Kategorie:Starostové Adamova]]
[[Kategorie:Pohřbení na Starém hřbitově v Adamově]]

Kategorie:Jan Melč

2026-08-03T14:17:42Z

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{DEFAULTSORT:Melč Jan}} Kategorie:Narození v 19. století Kategorie:Zemřelí ve 20. století Kategorie:Starostové Adamova“

{{DEFAULTSORT:Melč Jan}}
[[Kategorie:Narození v 19. století]]
[[Kategorie:Zemřelí ve 20. století]]
[[Kategorie:Starostové Adamova]]

Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 1919

2026-07-30T10:20:47Z

Lukáš Malý: infobox

{{Infobox volby
| název = Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 1919
| datum = 15. června 1919
| typ = Volby do obecního zastupitelstva
| území = Adamov
| voliči = ?
| účast = ?
| obálky = ?
| hlasy = ?
| předchozí = První republikové volby
| následující = [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 1923]]
}}
'''Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 1919''' se uskutečnily 15. června 1919. Voleb se účastnily dvě politické strany. A to Československá strana sociálně demokratická, ze které bylo zvoleno deset členů a Sdružení občanů adamovských, ze kterého bylo zvoleno pět členů. Celkem bylo zvoleno 15 městských zastupitelů v tomto složení:
* sociálně demokratická strana – [[Jan Bezchleba]], zámečník; [[Vladimír Baráček]], zámečník; [[Celestin Patočka]], slévač; [[Josef Beránek]], krejčí; [[Marie Šafránková]], domácí hospodyně; [[Jan Procházka]], zámečník; [[Eduard Hanák]], řezník; [[František Preisler]], zámečník; [[Jaroslav Kobrle]], úředník; [[Josefa Machová]], domácí hospodyně.
* sdružení občanů – [[Alfons Sládek]], obchodník; [[Rudolf Barta]], úředník ve strojírnách; [[Ludvík Pokorný]], tovární dělník; [[František Sušenka]], tovární dělník; [[Ondřej Horníček]], tovární dělník.

Dne 8. července 1919 proběhlo první zasedání obecního zastupitelstva. Členové zastupitelstva složili do rukou komisaře okresního hejtmanství K. Trojance slib. Do volební komise byli zvoleni Ludvík Pokorný a František Preisler, zapisovatelem byl zvolen Jaroslav Kobrle.

Strana sociálně demokratická se svými deseti mandáty volila ze svého středu starosty. Z devíti odevzdaných hlasů obdržel osm Jan Bezchleba a jeden hlas Marie Šafránková. Zvolen byl tedy Jan Bezchleba.

Následně bylo přistoupeno k volbě I. náměstka starosty. Volné sdružení občanů adamovských volilo ze svého středu. Odevzdáno bylo celkem pět hlasů, z toho obdržel Alfons Sládek čtyři hlasy, Ludvík Pokorný jeden. I. náměstkem starosty byl tedy zvolen Alfons Sládek.

Dále byla zvolena obecní radní Jan Procházka osmi hlasy, Celestin Patočka osmi hlasy a Rudolf Bárta třemi hlasy.

Dne 15. července 1919 proběhlo druhé zasedání obecního zastupitelstva a byli na něm jmenováni členové těchto komisí:
* Školní rada – Eduard Hanák, Vladimír Baráček, František Sušenka, Marie Machová, z občanů Jan Mokrejš.
* Finanční komise – Eduard Hanák, Jaroslav Kobrle, Rudolf Bárta, z občanů [[Jan Drexler]], [[Jan Melč]] a Julius Tiefenbach.
* Stavební komise – Eduard Hanák, Vladimír Baráček a Ondřej Horníček.
* Zdravotní komise – Alfons Sládek, Jaroslav Kobrle a Marie Šafránková.
* Chudinské komise – František Preisler, Celestin Patočka a Ludvík Pokorný.

Jaroslav Kobrle se však brzy odstěhoval na Slovensko, takže jej nahradil [[Eduard Héč]].

[[Kategorie:Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 1919]]

Seznam tragických událostí

2026-07-30T09:05:19Z

Lukáš Malý: /* Sebevraždy */ + Františka Pospíšilová, doplnění kotulana

'''Seznam tragických událostí''' v [[Adamov]]ě a okolí. Tento seznam shromažďuje tragické události, k nimž došlo v Adamově a jeho blízkém okolí. Zahrnuje případy sebevražd, vražd a dalších nehod, které se výrazně zapsaly do místních dějin a paměti obyvatel. Cílem je uchovat vzpomínku na tyto události a přiblížit historický kontext, v němž se odehrály.

== Sebevraždy ==
* 1829; 26. září – '''Josef Pfaundler''', první v pramenech zaznamenaný sebevrah, který ukončil život skokem do propasti [[Macocha]].
* 1845; ?? – '''muž''' (??), původně chtěl ukončit život skokem do Macochy, ale rozmyslel si to a v její blízkosti se zastřelil. ([https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:afd9d6a8-4280-4b0e-bf02-4d8b4614eac7 Odkaz 1])
* 1871; 23. května – '''Ján Angerer''' (43 let z Pešti), pilnikářský mistr rodem z Brna. Posledně bytem v Peště, odkud cestoval přes Adamov. Zastřelený byl nalezen na kraji lesa nedaleko obce. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Dne 25. května téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1872; 26. dubna – '''Antonín Blahušek''' (21 let z domu číslo 36 v Adamově), syn Antonína Hlahušky, slévače v Adamově. Dne 26. dubna 1872 bylo nalezeno jeho oběšené tělo. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Proto byl 29. dubna téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1879; 5. března – '''Eduard Opletal''' (22 let z domu číslo 12 v Adamově), syn Josefa Opletala, dělníka v Adamově. Spáchal sebevraždu. Byl pochován 7. března na zvláštním místě v Adamově.
* 1882; 2. března – '''Ján Ličman''' (54 let z domu číslo 50 v Adamově), domkař v Adamově. Dne 2. března 1882 bylo nalezeno jeho oběšené tělo. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Proto byl 4. března téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1887; 16. února – '''Václav Knaus''' (39 let), hlídač v turbíně v továrně na stroje v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1888; 15. října – '''Vojtěch Lassekr''' (29 let), syn bohatého brněnského majitele továrny. Ukončil život skokem do propasti [[Macocha]]. U těla chyběly některé cenosti, proto se spekulovalo, že mohlo jít o vraždu.
* 1888; 5. listopadu – '''Jan Kyzlink''' (17 let z Olomučan), svobodný syn Jana Kyzlinka z Olomučan a jeho manželky Nepomuceny. Zemřel na následky oběšení. Pohřben byl 8. listopadu 1888.
* 1889; 6. července – '''Alois Šebek''' (20 let z Olomučan), svobodný syn Františka Šebka, slévače v Olomučanech a jeho manželky Marie. Zemřel na následky oběšení. Dne 9. července 1889 byl pohřeben.
* 1889; 11. červenec – '''Josef Badal''' (39 let z domu čísla 17 v Lažánkách), ženatý řezník v Lažánkách. V šílenství spáchal sebevraždu tak, že si podřezal krk. Pohřeben byl 14. července 1889.
* 1889; 21. listopadu – '''Jan Strejček''' (70 let z Lažánek), ovdovělý výminkář v Lažánkách. V lese u Lažánek spáchal sebevraždu oběšením. Akt uskutečnil v pomatení mysli. Pohřeben byl 23. listopadu 1889.
* 1890; 19. března – '''Eduard Nejezchleb''' (26 let z domu číslo 46 v Lažánkách), ženatý slévač v Lažánkách. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřben byl 22. března 1890.
* 1891; 22. února – '''Karel Vejmola''' (18 let z domu číslo 42 v Adamově), syn Eduarda Vejmoly, kancelářského sluhy v Adamově. Vejmola trpěl neléčitelným chronický neduhem, proto se naznalo, že sebevražda byla spáchána ve stanu nepříčetném. Proto byl Vejmola dne 24. února téhož roku pochován na adamovském hřbitově.
* 1893; 5. srpna – '''Josef Papež''' (21 let z Olomučan), svobodný nádeník, syn Josefa Papeže, podruha v Ostrově a jeho manželky Mariany, rozené Pernicová. Pohřben byl 7. srpna 1893.
* 1894; 10. června – '''Karel Koudelka''' (19 let z Blanska), při výletu na [[Macocha|Macochu]] s několika kamarády spáchal sebevraždu skokem do ní. Důvodem měl být milenecký vztah, jemuž bránila matka jeho dívky. Dotčená dívka měla být tomuto přítomna a jen díky pohotovosti ostatních mladíků bylo zabráněno, aby spáchala sebevraždu také.
* 1894; 27. června – '''Tomáš Sedlák''' (50 let z Petrovic), ženatý nádeník. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřeben byl 29. června 1894.
* 1895; 25. května – '''Antonie Pakostová''' (52 let), svobodná dcera Antonína Pakosty, domkaře v Adamově. Spáchala sebevraždu v tunelu železniční dráhy, kde se nechala přejet projíždějícím vlakem. Trpěla nevyléčitelným chronickým neduhem, proto vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatenosti. Dne 28. května byla pohřebena na adamovském hřbitově.
* 1896; 2. července – '''František Nezval''' (39 let z domu číslo 60 v Lažánkách), ovdovělý slévač v Lažánkách. Narozen 23. dubna 1837. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřeben byl 4. července 1896.
* 1898; 9. dubna – '''J. Procházka''' (23 let z Obřan), dělník z Obřan ukončil život skokem do Macohy.
* 1898; 15. dubna – '''František Modrák''' (26 let z čísla domu 31 v Lažánkách), svobodný vydavatel v životnostenském spolku v Lažánkách, narozený 12. dubna 1872. Spáchal sebevraždu zastřelením. Bylo uznáno, že sebevražda byla spáchána v nepříčetnosti. Pohřeben byl 18. dubna 1898.
* 1988, 3. listopadu – '''Josef Vystrčil''' (22 let z Brna), úředník při archivu finančního oddělení v Brně. Ukončil život skokem do [[Macocha|Macochy]].
* 1898; 19. června – '''Františka Hrčíčová''' (69 let z Olomučan), vdova po Ignáci Hrčířovi, náděníkovi z Olomučanech, narozená 30. května 1829 v Blansku jako Kotasová. Oběsila se ve stavu nepříčetném a pohřbena byla dne 21. června.
* 1900; 19. června – '''Josef Jelínek''' (61 let z domu číslo 64 v Adamově), domkař v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1901; 16. března – '''Bedřich Fediovič''' (17 letech z Brna), svobodný cukrárský učeň v Brně, narozen v Tišnově. Spáchal sebevraždu v lese u Lažánek. Pohřeben byl 18. března 1901.
* 1901; 26. května – '''Alois Drahovzal''' (32 let z Líšně), život ukončil skokem do [[Macocha|Macochy]]. Z důvodu průtahů při domluvě ceny za vytažení těla ze dna Macochy byl sestup pro tělo uskutečněn až 9. června. Pohřben byl na jedovnickém hřbitově.
* 1901; 11. září – '''Marie Sámková''' (25 let ze Sebranic); služka v Sebranicích. Se svým svolením [[Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901|zastřelena Konstantinem Schumpeterem]]. Nalezen v lese nedaleko adamovského nádraží. Pohřbena byla 13. září téhož roku na adamovském hřbitově. Společně s ní se na místě zabil Schumpeter.
* 1901; 11. září – '''Konstantin Schumpeter''' (22 let z Brna), c. k. desátník u 3. pěšího pluku (lesní adjunkt) v Brně. Před [[Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901|sebevraždou zastřelil Marii Sámkovou]]. Pohřben byl 13. září téhož roku na adamovském hřbitově.
* 1901; 31. října – '''neznámý muž''' (asi 32 let), spáchal sebevraždu bodnými ranami. Zemřel následkem atelektázy plic a vykrvácení do dutiny hrudní.
* 1903; 28. prosince – '''František Barša''' (51 let z domu čísla 126 v Babicích), knížecí hajný v Babicích. Spáchal sebevraždu zastřelením. Vyšetřovací komise naznala, že sebevražda byla provedena ve stavu pomatení mysli. Proto byl 30. prosince téhož roku pochován na babickém hřbitově.
* 1906; 1. listopadu – '''Neznámý muž''' (asi 23 let), spáchal sebevraždu zastřelením na stráni v [[Suchý žleb|Suchém žlebu]].
* 1907; 4. ledna – '''Ludvík Mazánek''' (21 let), účetní praktikant v Mladé Boleslavi u firmy Sezenský. Zastřelil se u nádraží v Adamově. Jeho tělo bylo převezeno do Kutné Hory a tam byl pochován.
* 1907; 6. října – '''Bohumír Fröhlich''' (20 let z domu čísla 17 v Babicích), nádeník v Babicích narozený 13. června 1887 ve Vídni. Spáchal sebevraždu zastřelením. Jeho tělo bylo nalezeno v lese u Babic.
* 1910; 31. ledna – '''Josef Klos''' (22 let z Nového Bydžova), zámečník, narozený 23. března 1887. Spáchal sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]].
* 1911; 29. srpna – '''Josef Höll''' (22 let), narozen 3. května 1899 v Kutné Hoře Josefu Höllovi, c. k. bernímu správci v Polici v Čechách. V návalu rozrušení mysli a nepříčetnosti se zastřelil v Dvořákově vile.
* 1912; 19. ledna – Josef Nejezchleb (57 roků), spáchala sebevraždu otravou arsenikem ve stavu nepříčetném následkem alkoholu.
* 1912; 17. února – '''Josef Kuranda''' (18 let), dělník v Soběšicích, narozen 26. června 1893 v Adamově. Spáchal sebevraždu zastřelením.
* 1912; 9. října – '''Karel Mückstein''' (20 let z Brna), obchodní příručí v Brně narozený 21. října 1891 v Litovli. Spáchal sebevraždu zastřelením v lese nedaleko myslivny U Dubu.
* 1913; 14. dubna – '''Alexandr Ševčík''' (67 let z Josefova č. 105), narozen 2. ledna 1846 v Jedovnicích, oddán v Jedovnicích roku 1872. Bývalý slévač v Josefově. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1913; 9. července – '''Filomena Novotná''' (16 let z Houska), svobodná dcera dělníka Josefa Novotného z Housky. Ukončila život z důvodu nešťastné lásky skokem do [[Macocha|Macochy]].
* 1913; 4. října – '''Karel Kopečný''' (56 let z Brna), ovdovělý tovární mistr z Brna, narozený 4. prosince 1856 ve Vicenicích. Spáchal sebevraždu oběšení v lese u Soběšic.
* 1914; 20. července – '''Ferdinand Šarman''' (19 let z Holešova), sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]] spáchal z důvodu nešťastné lásky. Šarman zaslal dopis na rozloučení do redakce Lidových novin. V něm popisuje svůj vztah k jisté dívce a jednomu muži. Část dopisu redakce označila za nezveřejnitelný. Šarman svůj pád do propasti přežil. Byla mu poskytnuta pomoc přítomným lékárníkem a na improvizovaných nosítkách byl vynesen ze dna Macochy. U Skalního mlýna počal křičet nesmírnou boletí a u Starohraběcí huti zemřel.
* 1922; 17. května – '''Karel Müller''' (76 let z Malého Hradiska u Prostějova), narozen 28. dubna 1846 v Malém Hradisku, zedník, vdovec, sebevraždu spáchal v duševním pominutím mysli skokem pod vlak u prvního tunelu od Adamova směrem k Brnu.
* 1923; 4. srpna – '''Jan Trešek''' (24 let z Hrušek), narozen 11. prosince 1898 v Hruškách, svobodný manželský syn Rafaela Treška, chalupníka z Hruškách v č. 139. Spáchal sebevraždu skokem pod vlak v Adamově nedaleko Skalního sklepa.
* 1925; 25. října – '''Albína Patočková, roz. Chmelíčková''' (40 let z Adamova), narozena 1. března 1885 v Adamově. Oddána 5. dubna 1920 v Adamově s Celestinem Patočkou. Albína byla v roce 1911 a 1914 byla ústavě choromyslné. Smrt skokem do Svitavy v katastru Adamova si učinila v návalu pomatenosti. Její tělo odnesl proud až k babické zastávce.
* 1922; 30. června – '''Antonín Kotol''' (28 let ze Soběšic), nástrojař v Soběšicích, narozený 2. srpna 1893 v Soběšicích. Spáchal sebevraždu zastřelením.
* 1923; 2. července – '''Severa Antoš''' (?? ze Soběšic), obchodní cestující. Spáchal sebevraždu skokem pod vlak mezi Bílovicemi a Obřany.
* 1923; 4. srpna – '''Jan Tréšek''' (25 let z Hrušek), obuvník z Hrušek, narozený 11. prosince 1898, svobodný. Dobrovolně ukončil svůj život skokem pod vlak na železniční trati nedaleko Skalního sklepa. Pohřben byl 4. srpna 1923 na adamovském hřbitově.
* 1923; 20. srpna – '''Marie Kalová''' (50 let z Ústí nad Orlicí), narozena 8. dubna 1873 v Sopotnici, oddána 14. září 1905 v Ústí nad Orlicí. Ženatá, manželka Františka Kaly, obuvnického mistra z Ústí nad Orlicí. Spáchala sebevraždu skokem do Macochy.
* 1923; 24. srpna – '''Jaroslav Kubík''' (32 let z Prahy), narozen 24. července 1891 v Břejnici, oddán 24. listopadu 1916 v Benešově. Ženatý bankovní úředník v Praze Vršovicích. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1925; 12. srpna – '''Eduard Haupt''' (23 let z Brna). Spáchal sebevraždu skokem pod vlak z důvodu nešťastné lásky. V čekárně zanechal po sobě dopis. ([https://ndk.cz/uuid/uuid:5290f040-4ad5-11e8-946a-005056825209 Odkaz 1])
* 1926; 30. srpna – '''Josef Petlach''' (20 let v Ostrově), narozen 19. března 1906 v Ostrově, svobodný slévač. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1926; 13. prosince – '''Josef Hlaváč''' (17 let z Brna), narozen 1. února 1909 ve Brně, svobodný student. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1927; 30. dubna – '''Oldřich Daněk''' (14 let z Vilémovic), narozen 2. června 1912 ve Vilémovicích Františka Daňka, kotláře ve Vilémovicích, a Anděly, zámečnický učeň. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1927; 12. června – '''František Kala''' (60 let z Vilémovic), narozen 3. února 1867 ve Vilémovicích, oddán 24. dubna 1893, ženatý nádeník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1927; 23. července – '''Stanislav Kalců''' (23 let z Brna), narozen v Dolních Hutích, okres Pelhřimov, 4. května 1904. Manželský syn Martina Kalců, chalupníka z Dolních Hutích a Anny, rozené Klubalová. Spáchal sebevraždu skokem pod vlak u tunelu směrem na Blansko.
* 1928; 3. prosince – '''Josef Werner''' (49 let), pomocný dělník v brněnské přádelně, narozený 17. září 1871 v Lelekovicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1929; 26. listopadu – '''František Kuchař''' (56 let z Vilémovic), narozen 28. dubna 1873 v Ostrově. Vdovec obuvník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu oběšením v opilosti v lese u Vilémovic.
* 1930; 1. června – '''Bohumil Selinger''' (41 let z Lipovca), narozen 20. února 1889 v Rozstání Lumírovi Seligerovi a Adolfiny. Svobodný bednář v Lipovci. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1930; 1. července – '''Alois Nejezchleb''' (62 let z Vilémovic), narozen 10. února 1868 ve Vilémovicích, oddán 19. února 1912 v Jedovnicích. Ženatý rolník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1931; 22. července – '''Karel ???''' (20 let), narozen 10. července 1911, svobodný holičský pomocník v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením naproti Skalnímu sklepu.
* 1933 – '''Walter Spielmann''' (21 let z Brna), narozen 12. října 1911 v Bielsku (Polsko). Obchodní příručí v Brně, manželský syn Hartwiga Spielmanna, obchodního cestujícího v Bielsku a jeho manželky Karly. Spáchal sebevraždu oběšením v lese mezi Vranovem a Adamovem.
* 1933; 8. června – '''Josef Krejčí''' (40 let z Vilémovic), narozen 18. prosince 1892, oddán 12. května 1917, ženatý rolník ve Vilémovicích. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1933; 14. června – '''František Kotol''' (84 let ze Soběšic), ovdovělý domkařský výměnkař v Soběšicích, narozen 27. července 1848 v Soběšicích. Spáchal sebevraždu zastřelením.
* 1934; 14. března – '''Otto Lesný''' (18 let z Brna), narozen 4. dubna 1915 Josefa Lesného, svobodný textilní dělník v Brně. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1934; 3. července – '''Antonín Rybka''' (22 let z Přerova), narozen 3. dubna 1912 Jakubu Rybkovi a Ludmily, svobodný čeledín v Přerově. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1934; 25. října – '''František Utíkal''' (22 let z Brna), nezaměstnaný, narozený 27. prosince 1911 v Husovicích. Spáchal sebevraždu oběšením v lese k Panským loukám.
* 1934; 14. listopadu – '''Rudolf Tomeš''' (25 let z Adamova číslo 44), narozen 14. listopadu 1909 v Parníku, okres Lanškroun. Manželský syn Rudolfa Tomeše, průvodčího vlaku ve výslužbě v Parníku a Ludmily. Spáchal sebevraždu oběšením. Pohřben v Parníku.
* 1935; 16. ledna – '''Františka Pospíšilová''' (24 let z Brna), narozena 28. březan 1911 v Nosálovicích u Vyškova. svobodná úřednice v závodech Západomor. elektráren v Brně. Manželská dcera Františka Pospíšila, soukenického pomocníka v Nosálovicích a Kateřiny, rozené Šilhánkové. Spáchala sebevraždu na kolejích. Pohřbena farním úřadem na Starém Brně dne 21. ledna 1935.
* 1936; 1. února – '''Zdenka Střítecká''' (25 let z Olomučan číslo 48 – dnešní adamovská ulice Mírová), narozena 4. listopadu 1910 v Boskovicích, oddána 19. listopadu 1933 v Adamově za Jaroslava Stříteckého, elektromontéra v Olomučanech. Zemřela po pádu z pavlače.
* 1936; 20. dubna – '''Bohuslav Kotulan''' (56 let z Adamova z domu číslo 168), narozen 20. září 1879 v Habrůvce. Vdovec, zámečník ve výslužbě v Adamově. Spáchal sebevraždu oběšením u adamovského nádraží na kaštanu.
* 1936; 7. května – '''Antonín Putna''' (59 let ze Soběšic), obecný strážník v Soběšicích, narozený 8. května 1877. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1938; 3. května – '''Antonín Kakáč''' (35 let z Maloměřic), narozen 16. června 1902 v Židenicích, svobodný sezónní dělník. Spáchal sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]. Pohřben byl 5. května 1938. Společně s ním skočila i Anna Krapková.
* 1938; 3. května – '''Anna Krapková''' (42 let z Husovicích), narozena 7. ledna 1896 v Husovicích, oddána 28. října 1923 tamtéž za Františka Krapky, tkalce v Husovicích. Spáchala sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]. Pohřben byl 7. května 1938 v Husovicích. Společně s ní skočil i Antonín Kakáč.
* 1938; 27. června – '''František Plšek''' (34 let ze Soběšic), obuvnický pomocník v Soběšicích, narozen 20. června 1903 v Soběšicích. Spáchal sebevraždu oběšením.
* 1939; 7. února – '''Ludvík Grünfeld''' (60 let z Prahy), narozen 25. srpna 1878 v Brně, toho času ředitel továrny ve výslužbě v Praze. Spáchal sebevraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.
* 1940; 13. srpna – '''Jaroslav Šabrňák''' (39 let z Adamova), narozen 6. listopad 1900 v Černé Hoře, oddán 2. března 1936 v Brně. Jeho tělo bylo nalezeno v kůlně na dřevo před jeho bytem, kde spáchal sebevraždu oběšením. Sebevraždu spáchal pravděpodobně pro neshody s manželkou.
* 1941; 8. červen – '''Františka Ronovská''' (83 let z Kateřiny), utonulá žena byla nalezena ve Svitavě u Novohradské hájenky. Dle šetření se zjistilo, že šlo o sebevraždu.
* 1945; 9. května – '''neznámá žena''' (asi 45 let), spáchala sebevraždu skokem do továrního náhonu v Adamově. Pohřbena byla 15. května na adamovském hřbitově.
* 1945; 18. května – '''neznámá žena a její dcera''' (asi 45 a 6 let), spáchala sebevraždu skokem do Svitavy společně se svojí dcerou. Pohřbena byla 22. května na adamovském hřbitově.
* 1945; 29. listopadu – '''Ludwig Paul Karl Schimek''' (64 let z Brna), narozen 18. července 1881 v Olomouci. Zaměstnán jako magistrátní ředitel v Brně Králově Poli. Spáchal sebevraždu oběšením v chtě u [[Chata Macocha|Macochy]].
* 1947; 24. června – '''Jan Julinek''' (?? z Bílovic), majitel mlýna v Bílovicích nad Svitavou, národností Němec, původně měl být po válce odsunut, ale spoluobčané se za něj přimluvili, takže mohl zůstat na svém bytě na mlýně. V roce 1947 bylo rozhodnuto, že bude coby přestárlý umístěn ve Staré Hoře u Jihlavy. S tím se pravděpodobně nemohl smířit a tak se rozhodl ukončit svůj život dobrovolně skokem z okna do mlýnského náhonu.
* 1948; 17. září – '''Josef Maroš''' (29 let ze Stupavy), narozen 8. ledna 1919 ve Stupavě jako syn Jakuba Maroše a Františky, svobodný obuvník. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1949; 17. června – '''Ludmila Bauerová''' (24 let z Moravské Chrastové), narozena 3. prosince 1924 v Drnovicích, rodným jménem Smejkalová, manželka úředníka v Moravské Chrastové, a její syn [[Radomír Bauer]] (necelý rok z Moravské Chrastové), narozen 27. července 1948. Matka spáchala sebevraždu a vraždu skokem do [[Macocha|Macochy]]
* 1949; asi v polovině července – '''neznámý muž''' (asi 50 let), tužkou je dopsáno jméno Karel Duda, v lese u Macochy bylo nalezeno jeho tělo, poté co se otrávil neznámým jedem.
* 1981, 3. října – '''Pavel Švanda''' (22 let), vysokoškolský student a křesťanský aktivista, jehož tělo bylo dne 10. října nalezeno na dně [[Macocha|Macochy]]. Podle oficiálního vyšetřování byl případ uzavřen jako sebevražda. Avšak celá věc je ze strany rodiny a přátel důvod k sebevraždě nebyl. Podle nich byl do propasti vhozen Státní bezpečností. Případ byl po roce 1989 znovu otevřen a následně v roce 1994 opět uzavřen s tím, že jednoznačně nelze prokázat nic. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/pavel-svanda-smrt-macocha-vrazda-stb-vyroci-40-let.A211008_630613_brno-zpravy_mos1 Odkaz 1])
* 1994; 13. prosince – '''muž''' (19 let). Muž, student z Brna, spáchal sebevraždu zastřelením v lese u Adamova. Zastřelil se perkusní zbraní.
* 2011; 8. března – '''muž''' (20 let). Muž skočila do propasti [[Macocha|Macochy]].
* 2011; 10. dubna – '''žena''' (55 let). Žena se narodila v roce 1956. Skočila do Macochy. ([https://blanensky.denik.cz/nehody/macocha-uz-letos-vzala-dva-zivoty20110415.html Odkaz 1])
* 2012; 16. srpna – '''Arne Rovný''' (46 let). Byl přednostou urologického oddělení a patřil mezi specialisty Fakultní nemocnice u svaté Anny. Rovný ukončil život skokem do propasti [[Macocha|Macochy]]. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sebevrazda-spickoveho-urologa-to-je-velka-ztrata-i-pro-pacienty.A120821_1819138_brno-zpravy_taz Odkaz 1])
* 2013; 15. srpna – '''muž''' (29 let). Muž skočil do propasti [[Macocha|Macochy]] kolem třetí hodiny odpoledne. Dle Blanenského deníku se muž měl snažit spáchat sebevraždu skokem do propasti již o týden dřív. Při prvním pokusu se mu ho podařilo zastavit policejnímu vyjednavači.
* 2019; 28. května – '''muž''' (??). Muž zemřel v ranních hodinách v Rudici. Dle policie šlo pravděpodobně o sebevraždu. ([https://blanensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/smrt-v-rudici-clovek-pravdepodobne-spachal-sebevrazdu-20190528.html Odkaz 1])
* 2020; 28. února – '''muž''' (38 let). Muž zemřel v ranních hodinách při střetu s vlakem mezi zastávkami Adamov a Adamov zastávka. Dle policie šlo pravděpodobně o sebevraždu.
* 2021; 8. dubna – '''muž''' (44 let z Adamova), jeho tělo bylo nalezeno bez známek života v přírodní rezervaci Coufavá u Adamova. Dle policie měl muž psychické problémy, se kterými se měl léčit.
* 2021; 18. prosince – '''muž''' (74 let z Adamova). Mužovo tělo bylo nalezeno v bytě ženy, kterou zavraždil v Domě s pečovatelskou službou v Adamově. ([https://blanensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/duchodce-vrah-zrejme-neunesl-rozchod-domnivaji-se-adamovsti-20211228.html Odkaz 1])
* 2023; 30. června – '''žena a dvě děti''' (cca 30 let, 3 roky a 1 rok). Žena skočila do propasti [[Macocha|Macochy]] společně se svými dvěma dětmi. Žena po sobě nechala dopis na rozloučenou. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/sebevrazda-macocha-zena-deti-skok.A230630_141023_brno-zpravy_epkbn Odkaz 1])
* 2024; 26. března – '''muž''' (50 let). Muž ukončil život lehnutím si do kolejiště nedaleko zastávky Babice nad Svitavou před průjezdem vlaku.
* 2024; 19. dubna – '''muž''' (??). Muž ukončil život skokem do propasti [[Macocha|Macochy]]. Dle sdělovacích prostředků se jednalo o příslušníka Vězeňské služby z Kuřimi. Před skokem do propasti se měl muž zastřelit. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/propast-macocha-dalsi-tragedie-skocil-do-ni-dozorce-pred-padem-se-zastrelil.A240422_201949_brno-prilohy_vank Odkaz 1])
* 2024; 23. dubna – '''muž''' (??). Mužovo tělo nalezli v ranních hodinách průvodci Správy jeskyní České republiky na dně [[Macocha|Macochy]]. ([https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/tragedie-propast-macocha-mrtvi-muzi-skok-zastrelil-se-moravsky-kras-mustek-kurim.html Odkaz 1])
* 2024; 5. srpna – '''muž''' (??). Muž ukončil život skokem do [[Macocha|Macochy]]. Nedaleko propasti byl nalezen batoh, ve kterém byl dopis na rozloučenou. ([https://blanensky.denik.cz/krimi/na-dne-macochy-nasli-mrtveho-muze-v-batohu-nechal-dopis-na-rozloucenou-20240805.html Odkaz 1])
* 2025; 12. dubna – '''Lenka Šimůnková''' (??). Žena ukončila život skokem do [[Macocha|Macochy]]. Jedná se o matku jedné z obětí střelby na Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v prosinci 2023. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/skokem-do-propasti-macocha-ukoncila-zivot-matka-obeti-strelby-na-fakulte.A250413_212724_brno-zpravy_ikro Odkaz 1])
* 2025; 11. listopadu – '''žena''' (??). Žena v podvečer ukončila život skokem do [[Macocha|Macochy]]. ([https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/mrtva-zena-blanensko-moravsky-kras-macocha-tragedie-policie-vysetrovani.html Odkaz 1])

== Nehody ==
* 1762; červen – '''Kryštof Sakl''', křtinský kaplan zde při návratu od nemocného z Babic spadl z koně, těžce se zranil a zemřel. Na místě byl umístěn obrázek sv. Antonína. V současnosti je na místě umístěna i informační tabule.
* 1834; 19. března – '''Křiček a Křivánek''', tovaryši v prachovém mlýně ve Křtinském údolí. Oba zemřeli při výbuchu mlýnu.
* 1868; 28. ledna – '''Ján Sekerka''' (36 let z Kateřiny), ženatý kovářský dělník na práci v továrně v Adamově. Nalezen mrtev na železniční dráze. Dle soudní komise nastala smrt po střetu s vlakem.
* 1876; 31. července – '''Karel Rumler''' (61 let z domu číslo 19 v Adamově), prachař a majitel domu v Adamově. Zemřel následkem výbuchu prachárny v Křtinském údolí, přičemž mu byla rozdrcena lebka.
* 1877; 17. října – '''František Kobušek''' (5 let), syn Václav Kobuška, dělníka v Adamově. Zemřel utonutím.
* 1879; 30. října – '''František Šváb''' (38 let), jeho rodiče pocházeli z Olomučan. Zemřel poté co byl přejet vlakem na železnici.
* 1882; 17. září – '''Ferdinand Göller''' (22 let z domu číslo 63 v Adamově), kotlař v adamovské továrně. Původně pocházel z Kyjova. Zemřel na následky zranění, které mu způsobil stroj.
* 1884; 8. dubna – '''Martin Baldrman''' (67 let z domu číslo 72 v Olomučanech), nádeník z Olomučan. Zemřel po pádu z půdy.
* 1885; 27. června – '''Alžběta Ledvinová''' (3 roky z domu číslo 130 v Adamově), dcera Jána Ledviny, hlídače na železniční dráze v Adamově. Úmrtí bylo způsobeno zlomeným vazem.
* 1886; 21. června – '''Jan Mysliveček''' (45 let z domu číslo 64 v Adamově), dělník v Adamově. Zemřel na následky převrácení nákladu sena, přičemž mu byl zlomen vaz.
* 1888; 29. dubna – '''Anastasie Pinková''' (16 let z Olomučan), dcera krejčovského mistra v Olomučanech. Jelikož nebylo jistoty, že by spáchala sebevraždu, byla pohřbena na hřbitově.
* 1890; 21. října – '''Josef Wondra''' (37 let z domu čísla 43 v Lažánkách), ženatý horník v Lažánkách. Zemřel poté co byl zasypán v dole hlínou. Pohřben byl 24. října 1890.
* 1892; 21. prosince – '''Josef Tomášek''' (77 let z Olomučan), domkař v Olomučanech. Jeho tělo bylo nalezeno utonulé v blízkém potoku. Všeobecně se mělo za to, že utonutí bylo pouze neštěstí, byl tedy pohřben na hřbitově.
* 1895; 18. srpna – '''Anna Chlupová''' (37 let z domu číslo 48 v Lažánkách), manželka Aloise Chlupa, kováře v Lažánkách. Narozena 7. června 1838 ve Vilémovicích, oddána 19. června 1881. Zemřela na následky vykrvácení po nezaviněném poranění. Pohřebená byla 20. srpna 1895.
* 1896; 9. ledna – '''Vilhelm Pernica''' (22 let z Ostrova), nádeník, svobodný syn Vilhelma Pernice, domkaře v Ostrově. Narozen 30. září 1873. Zemřel na následky roztříštění mozku následkem úrazu. Dne 13. ledna 1896 byl pohřben v Ostrově.
* 1897; 29. ledna – '''Vincenc Musil''' (35 let z domu číslo 31 v Lažánkách), horník v Lažánkách. Narozen 29. října 1861. Oddán 3. listopadu 1888. Zemřel na následky pádu těžkého dřeva v šachtě, které mu způsobilo proražení lebky a rozdrcení mozku. Pohřben byl 31. ledna 1897.
* 1897; 13. července – '''Emanuel Kučera''' (22 let z domu číslo 63 v Adamově), pomocník v továrně v Adamově. Zemřel na krvácení do mozku, způsobené pádem v továrně.
* 1898; 13. ledna – '''Alois Kadidlo''' (1 rok z domu číslo 21 v Lažánkách), syn Václava Kadidla, nádeníka v Lažánkách. Narozen 20. února 1896. Zemřel na následky opaření. Pohřben byla 17. ledna 1898.
* 1899; 2. února – '''Alois Fiala''' (8 let z domu číslo 53 v Adamově), syn Aloise Fialy, kotláře v Adamově. Zemřel na následky po vdechování plynu uhelnatého.
* 1901; 14. ledna – '''Maria Nezvalová''' (46 let z domu číslo 21 v Lažánkách), manželka Jana Nezvala, rolníka v Lažánkách, rozená Šebelová v Kotvrdovicích. Zemřela po nehodě na následky „proděravění střeva“. Pohřebena byla 16. ledna 1901.
* 1901; 24. dubna – '''Josef Zachrdla''' (38 let z Březiny), domkař a krejčí, dcera '''Marie Zachrdlová''' (5 měsíců) a synové '''Josef Zachrdla''' (3 let) a '''František Zachrdla''' (5 let), společně s nimi Marie Brázdilová (41 let) všichni z domu č. 30 Podsedky. Zadusili se při velkém požáru v Březině. Smrtelně nemocný Josef Švehla (67 let) z č. 29 Podsedky utrpěl v hořícím domě popáleniny, na které záhy podlehl.
* 1901; 30. května – '''Antonín Fabiánek''' (20 let), syn Antonína Fabiánka, domkaře ve Žďárné. Utopil se při koupání. Sebevražda byla vyloučena.
* 1903; 27. dubna – '''Karolína Plhoňová''' (3 roky z domu číslo 25 v Adamově), dcera listonoše v Adamově. Narodila se 15. listopadu 1899 v Bořitově. Dne 27. dubna spadla do vody a teprve 7. května bylo nalezeno její mrtvé tělo. Pohřbena byla 8. května téhož roku.
* 1903; 28. červen – '''Františka Nečasová''' (3 roky z čísla 35 z Lažánek), dcera Františka Nečase, hajného z Lažánek, rozená v Holešíně. Utopila se v řece Punkvě. Pohřbena byla 30. června 1903.
* 1903; 24. září – '''Josef Hegr''' (19 let z Poličky v Čechách), svobodný pokrývač. Zlomil si vaz po páru v železárenském provoze v punkevním údolí. Pohřben byl 26. září 1903.
* 1904; 26. února – '''František Opletal''' (68 let z domu čísla 127 v Babicích), vejminkář v Babicích, který se narodil 6. března 1835 v Bukovině. Zemřel utonutím.
* 1904; 22. května – '''Ignác Pucher''' (19 let z Brna), svobodný natěrač z Brna. Pokusil se slézt [[Macocha|Macochu]] bez jištění. V důsledku pádu zemřel.
* 1904; 30. září – '''Aloisie Beránková''' (4 roky z domu číslo 58 v Babicích), manželská dcera Josefa Beránka, rolníka v Babicích. Při zasypání pískem se udusila.
* 1905; 10. února – '''Antonín Ševčík''' (52 let z domu číslo 22 v Babicích), rolník v Babicích narozený 9. července 1852. Při dopravě dřeva nešťastnou náhodou rozdrcen lebka a páteř kládou. Na místě je postaven [[Památník Antonína Ševčíka|pomník]].
* 1905; 16. října – '''Antonín Kučera''' (42 let z Vilémovic), ženatý kotlář z Vilémovic. Zemřel v Klepačově v kotlárně.
* 1906; 18. května – '''Michael Odehnal''' (40 let), svobodný železniční dělník v Adamově. Zemřel při střetu na kolejích v Adamově při vyhýbání vlaků.
* 1906; 6. srpna – '''Antonín Prachař''' (7 let z domu číslo 31 v Babicích), syn Jana Prachaře, rolníka v Babicích, narozený 27. dubna 1899. Utonul ve studni.
* 1906; 24. září – '''Anna Maceridesová''' (86 let), vdova po hlídači na dráze. Nešťastnou náhodou byla přejeta vlakem na železniční dráze.
* 1907; 31. března – '''Josef Prokop''' (6 let z domu číslo 126 v Babicích), manželský syn Antonína Prokopa, hajného v Babicích, narodil se 19. února 1901 v Moravičanech. Úmrtí z důvodu zlomené páteře a tržné rány na hlavě.
* 1907; 23. září – '''Jan Drexler''' (3 roky z domu číslo 49 v Adamově), narozený 31. května 1904, manželský syn Jana Drexlera, hostinského v Adamově. Utopil se v řece Svitavě.
* 1908; 2. března – '''Marie Nejezchlebová''' (58 let), manželka Jana Nejezchleba, rolníka z Vilémovic. Zemřela následkem zlomení druhého obratle způsobenou pádem ze stráně.
* 1908; 21. května – '''Josef Polák''' (35 let), dělník v Sobotivicích.
* 1910; 31. ledna – Josef Klos (22 let z Skreneř), narozen 23. března 1887, svobodný zámečník ze Skřeněř. Spáchal sebevraždu skokem do Macochy.
* 1911; 28. ledna – '''Jan Plch''' (39 roků z Ostrova), ženatý nádeník z Ostrova. Náhodné úmrtí umrznutím.
* 1911; 22. června – '''Josef Cacka''' (2 roky ze Soběšic), syn Josefa Cacky, dělníka v cihelně v Soběšicích, narozen 28. listopadu 1908 v Brně. Utonul.
* 1911; 2. července – '''Jarmila Buchtová''' (2 roky), manželská dcera Jana Buchty, modeláře ve Vilémovicích. Náhodné úmrtí utonutím.
* 1911; 11. září – '''Vincenc Musil''' (55 roků), narozen 1856, telegrafní místo v Brně, ženatý. Zemřel při střetu s lokomotivou na dráze v Adamově. Pochován v Brně.
* 1912; 6. června – '''Vincec Švejcar''' (51 roků), ženatý dělník při vodovodu u Adamova. Smrt byla způsobena utopením při koupání.
* 1917; 28. října – '''Rudolf Kamarád''' (?? z Bílovic), strážník z Bílovic. Zemřel při výkonu služby na železniční trati mezi Bílovicemi a Babicemi. Nehoda se stala během první světové války. Jeho ostatky byly z vlaku sňaty až při zpáteční cestě z Vídně, protože strojvedoucí si nehody nevšiml. Na místě byl postaven pomník, který však již zanikl. ([https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:44d75b50-ba38-11e9-b601-005056825209 Odkaz 1])
* 1918; 1. května – '''Julius Kříž''' (21 let ze Šebrova), narozen 6. dubna 1894, svobodný slévač ze Šebrova. Byl zařazen u 14. pluku zeměbrany. Zemřel v noci při střetu s vlakem na adamovském nádraží při návratu z nemovnice.
* 1921; 23. srpna – '''Josef Toman''' (60 let z Olomučan), zemřel poté, co na něj spadl při kácení strom. Na místě zemřel.
* 1924; 24. července – '''Dobroslava Kovářová''' (3 roky ze Soběšic), narozená 18. ledna 1921 v Soběšicích, dcera Jaroslava Kováře, domkaře a dělníka v Soběšicích, a Štěpánky Kovářové. Zemřela na následky střetu s automobilem.
* 1923; 3. června – '''Stanislav Knappe''' (33 let z Brna), nešťastnou náhodou vypadl z jedoucího vlaku, byl přejet a usmrcen vlakem.
* 1925; 20. srpna – '''Františka Zouharová''' (60 let z Vilémovic), narozena 16. února 1865 v Rogendorf (dnes Krasová), oddána 28. února 1886 v Jedovnicích. Vdaná za Antonína Zouhara, hoblíře ve Vilémovicích. Zemřela následkem úrazu při pádu.
* 1927; 7. dubna – '''Marie Holoupková''' (2 roky z Adamova), narozena 21. listopadu 1924 v Blansku. Manželská dcera Augustina Haloupky, železničního zřízence ve výslužbě a Marie, rozené Hudařové. Spadla do rozbouřené Svitavy a utonula.
* 1927; 14. září – '''Silvestr Pokorný''' (16 let z Babic), narozen 31. prosince 1910 v Adamově, svobodný, tovární zámečník, manželský syn Methoděje Pokorného, vzorkaře v Adamově a Marie, dcery Františka Kolíska. Zemřel po zásahu elektrického proudu v adamovské strojírně. Tělo bylo převezeno do Babic k pohřbení.
* 1928; 3. listopadu – '''Marie Švancarová, rozozená Šenkýřová''' (60 let z Adamova), narozena 16. prosince 1867 v Krásensku, oddána 17. srpna 1890 v Blansku s Janem Švancarou, dělníka z Krásenska. Zemřela po střetu s vlakem nedaleko prvního tunelu od Adamova směrem na Blansko v katastru obce Vranov, ale farní úřad ve Vranově přepustil mrtvou k pohřbu v Adamově.
* 1930; 6. srpna – '''Alois Sehnal''' (67 let z Adamova), narozen 21. června 1863 v Babicích, vdovec, kočí v Adamově. Zemřel po střetu s vlakem u prvního tunelu z Adamova do Brna v katastru obce Babice, ale farní úřad v Babicích přepustil mrtvou k pohřbu v Adamově.
* 1931; 17. ledna – '''Jaroslav Vach''' (43 let z Adamova), narozen 14. března 1887 v Dolní Lhotě, oddán 6. července 1913. Ženatý železniční zřízenec v Adamově. Zemřel po úrazu, který byl způsoben při posunování vozů na železniční trati u nádraží v Adamově.
* 1939; 1. ledna – '''Karel Havlásek''' (17 let ze Soběšic), soustružnický učeň, syn Jana Havláska, dělníka v Soběšicích a Františky, rozené Suchá. Narozen 30. září 1921 v Soběšicích. Spadl při lyžování a zemřel v úrazové nemocnici.
* 1939; 14. září – '''Oldřich Kocman''' (26 let z Bílovic), zemřel při nehodě nákladního automobilu v údolí Žilůveckého potoka nedaleko babické železniční zastávky. Na místě je postaven [[Památník Oldřicha Kocmana|pomník]].
* 1940; 10. března – '''[[Rudolf Čejka]]''' (30 let z Adamov č. 170), narozen 14. dubna 1899, četnický strážmistr zemřel po střetu s vlakem při ostraze tratě Adamov–Babice. Zemřel po převozu do brněnské nemocnice.
* 1941; 3. dubna – '''Anna Klohnová, rozená Jelínková''' (66 let z Adamova), narozena 4. července 1874, vdova po Ludvíku Klohnovi, dělníku, v domácnosti u zetě dělníka v Adamově. Zemřela utonutím po pádu do Křtinského potoka při máchání prádla.
* 1942; 14. června – '''Jiří Sedláček''' (20 let z Adamova), narozen 27. března 1922 ve Lhotě u Lysic, Aloisi Sedláčkovi, domkaře ve Lhotě u Lysic a Františky. Tovární dělník v Adamově, utonul při koupání ve Svitavě.
* 1943, 22. května – '''Otto Missfelder''' (?? z Něměcka), nacistický pilot, který se zřítil v cvičném letounu nedaleko Vranova. ([https://www.davar.cz/badatelna/xref/let%20vranov.htm Odkaz 1])
* 1944; 2. května – '''Jaroslav Škvařil''' (29 let z Doubravice), narozen 30. října 1914 v Němčicích, oddán 15. srpna 1940. Zemřel při nehodě v adamovské továrně.
* 1946; 15. června – '''Rudolf Dvořák''' (4 roky z Adamova číslo 173), narozen 26. listopadu 1941 v Chrudichromech Rudolfu Dvořák, továrního strojníka v Adamově a Anežky, roz. Hartlové. Zemřel poté, co v Adamově vběhl pod projíždějící auto lesní správy. Na matku dítěte, Anežku Dvořáčkovou, bylo učiněno udání pro zanedbání povinného dozoru.
* 1946; 9. září – '''Josef Gracias''' (14 let z Husovic), Ladislav Langer (14 let z Husovic) a Karel Novotný (14 let z Husovic), zemřeli v Čertově rokli při manipulaci s nevybuchlou municí z druhé světové války. Gracias a Novotný zemřeli na místě. Langer po převozu do nemocnice. Na místě je postaven pomník.
* 1947; 31. března – '''Štefan Števar''' (36 let z Baráčky, Slovensko), zemřel po pádu do závodního výtahu ve Škodových závodech v Adamově.
* 1947; 2. listopadu – '''Ladislav Havlíček''' (??), staniční pomocník v Adamově, zemřel na vnitřní zranění, které utrpěl při výkonu služby v 17 hodin a 19 minut, kdy jej zachytil vlak č. 415.
* 1949; 15. ledna – '''František Hebelka''' (80 roků z Adamova), narozen 28. července 1868 v Holštejně, oddán 29. února 1892 v Lipovci s Bertou Koukalovou, krejčí – důchodce, vdovec. Zemřel utonutím v řece Svitavě. Mrtvola převezena do Holštejna, kde byla pohřbena.
* 1949; 4. listopadu – '''František Sedlák''' (44 roků z Brna), narozen 2. května 1905 v Poštorné Františkovi Sedlíkovi, krejčího v Poštorné a Františky, rozené Studýnková, oddán 27. února 1927 v Poštorné. Pomocný dělník ve Škodových závodech v Adamově. Zemřel po střetu s vlakem na železniční zastávce v Adamově. Mrtvola byla převezena do Brna k pohřbu.
* 1951; 25. září – '''František Rezek''', kapitán '''Stanislav Roubíček''', '''Miroslav Veselý''', '''Jiří Honek''' a '''Štěpán Chytil'''. Zemřeli při letecké nehodě vojenského letounu Douglas DC-3 v údolí řeky Svitavy (jižně od zastávky Babice nad Svitavou). Na místě je postaven [[Památník letecké nehody v údolí Svitavy|pomník]].
* 1956; 15 prosince – '''Zdeněk Flodr''' (7 let) a '''Milan Daněk''' (6 let), zemřeli na jižním okraji obce Babice nad Svitavou při manipulaci s nevybuchlou municí z druhé světové války. Na místě je postaven pomník.
* 1963; 30. května – '''Božena Matušková''' (16 let), zemřela při nehodě autobusu ve Křtinském údolí nedaleko Výpustku. Na místě je postaven pomník.
* 1967; 21. května – '''Pavel Kříčka a Jiří Švehla''' (oba 19 let), zemřeli při tragické nehodě na motocyklu na silnici spojující Kanice a Bílovice nad Svitavou. Na místě je postaven pomník.
* 1979; 11. srpna – '''[[Jan Voškeruša]]''' (43 let), narodil se 6. května 1936 v Ledcích. Zemřel při dopravní nehodě u Bílovic nad Svitavou.
* 1985; 8. září – '''Ralf Geist''' (39 let), východoněmecký závodník na motorových člunech. Narodil se 27. dubna 1946. Zemřel při nehodě na závodech na jedovnickém rybníku Olšovec. U rybníka je zbudován památník.
* 1993; 24. června – '''Marie Bártová''' (19 let), při jízdě do zaměstnání z Komenského ulice v Adamově se u fotbalového hřiště na svém motocyklu střetla autobusem MHD. Zranění bylo smrtelné.
* 1998; 20. září – '''Martin Konrád''' (24 let), závodník na motorových člunech. Zemřel při nehodě na závodech na jedovnickém rybníku Olšovec. U rybníka je zbudovaný památník.
* 1999; 5. září – '''Jordan Jordanov''' (??) bulharský závodník na motorových člunech. Zemřel při nehodě na závodech na jedovnickém rybníku Olšovec. U rybníka je zbudován památník.
* 2002; 30. června – '''Peťa''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při cestě z Nového hradu ke studánce Pod Hradem. Údajně na tomto místě zemřel chlapec, který sjížděl na jízdním kole od Nového hradu, nezvládl zatáčku a vyjel z cesty, kde následně narazil do stromu. V důsledku absence helmy na místě zemřel.
* 2002; 24. října – '''Svatomír Tihon''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Blanskem.
* 2004; 23. prosince – '''Drahoš''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Blanskem.
* 2005; 27. května – '''Petr Jedlička''' (22 let), památník při silnici z Olomučan na Rudici. Na památníku je ještě uvedeno datum narození 6. února 1983. O nehodě není více informací.
* 2005; 25. června – '''Fredy''' (??), informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Svatou Kateřinou.
* 2006; 2. června – '''dívka''' (16 let), zemřela po pádu ze svahu lomu Hády. Dívka zde sledovala se svým stejně starým přítelem ohňostroj odpalovaný ze Špilberku. Dvojice se přiblížila okraji 40 metrového srázu a následně se zřítila. Hoch utrpěl poranění hlavy a byl hospitalizovaný. ([https://www.novinky.cz/clanek/krimi-v-brne-zemrela-po-padu-do-lomu-mlada-divka-40119301 Odkaz 1])
* 2007; 21. února – '''Pavel Semotam''' (30 let). Narodil se 27. června 1977. Tragicky zemřel na ulici Opletalova v Adamově při kácení stromu. Na místě je postaven [[Památník Pavla Semotama|pomník]].
* 2007; 13. září – '''Martin Kabátník''' (28 let). Narodil se 9. srpna 1979. Motorkář zemřel při nehodě mezi obcemi Křtiny a Jedovnicemi. Na místě nehody byl vybudován památník.
* 2009; 5. října – '''Jiří Kulawiak''' (24 let). Narodil se 30. března 1985. Motocyklista zemřel při nehodně, která se stala po 14. hodiny mezi obcemi Křtiny a Jedovnicemi. Na místo byl vyslán vrtulník Lékařské záchranné služby z Brna. Ale lékař již konstatoval pouze smrt. Na místě nehody byl vybudován památník. ([https://www.zzsjmk.cz/aktuality/510-dopravni-nehoda-motocyklista-krtiny,%20https://blanensky.denik.cz/nehody/krtiny-motorkar-neprezil-srazku-s-nakladakem.html Odkaz 1])
* 2009; 30. prosince – '''Jiří Urbánek''' (27 let), řidič vozu zemřel poté, co s vozem havaroval do Svitavy nedaleko Bílovic nad Svitavou. Při nehodě sjel vůz z vozovky do Svitavy a převrátil se na střechu. Muž zůstal ve voze zaklíněn a zemřel. Na místě nehody byl vybudován památník. ([https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/v-bilovicich-sjelo-auto-do-svitavy-ve-voze-zemrel-mlady-muz-195484 Odkaz 1])
* 2010, 5. července – '''muž''' (31 let), motocyklista jedoucí od Šebrova na Blansko nezvládl levotočivou zatáčku a svým motocyklem značky Yamaha narazil do svodidel. Svým zraněním na místě podlehl. Na místě nehody byl vybudován památník. ([https://policie.gov.cz/clanek/motorkar-zemrel-na-silnici-436093.aspx Odkaz 1])
* 2012; ?? – '''muž''' (34 let) zemřel po pádu ze svahu lomu Hády. Tělo bylo nalezeno 21. února 2012, ale dle ohledání byl muž mrtvý více jak 24 hodin. Policie pracovala také s možnou verzí o sebevraždě. ([https://brnensky.denik.cz/nehody/v-lomu-hady-lezel-mrtvy-muz-vic-nez-jeden-den.html Odkaz 1])
* 2013; 22. června – '''žena''' (18 let) na jízdním kole narazila na zúženém úseku v [[Bílovice nad Svitavou|Bílovicích nad Svitavou]] do dopravní značky a následně vjela do cesty projíždějící dodávce. Zemřela na následky střetu s ní. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/na-brnensku-zemrela-cyklistka.A130622_115950_brno-zpravy_mav Odkaz 1])
* 2013; 15. srpna – '''muž''' (19 let) při nepřiměřené rychlosti vyjel na začátku Jedovnic ze silnice a havaroval. Na místě zemřel. Spolujezdec byl hospitalizován s lehkým zraněním. ([https://jedovnice.cz/files/jedovnice/gallery/9552/64ff89870e85d%20Jedovnicky-zpravodaj-9-10-2013.pdf Odkaz 1])
* 2016; 14. května – '''muž''' (23 let) bez řidičského oprávnění zemřel poté, co s ním vůz na namoklé vozovce dostal smyk a narazil do stromu nedaleko Bílovic nad Svitavou. ([https://policie.gov.cz/clanek/uo-brno-venkov-ridic-po-narazu-do-stromu-zemrel.aspx Odkaz 1])
* 2016; 16. srpna – '''Lukáš Kubík''' (26 let), narozen 28. února 1990, informace o úmrtí čerpány z pomníku, který se nachází při silnici II. třídy číslo 379 mezi Kateřinským mostem a Blanskem.
* 2020; 3. října – '''dítě''' (1 rok); na dítě v kočárku spadla větev v soběšických lesích v lokalitě nazvané U Jezírka. Po převozu do brněnské nemocnice dítě zemřelo. Na místě je postaven pomník. ([https://www.denik.cz/nehody/tragicke-nasledky-vichrice-dite-ktere-zavalil-strom-v-sobesicich-zemrelo-2020100.html Odkaz 1])
* 2020; 30. prosince – '''Jan Ševčík''' (31 let z Adamova), narozen 22. června 1989, tragicky zahynul při dopravní nehodě na silnici mezi Olomučany a Rudicí, při níž byly zraněny další dvě osoby. Na místě je postaven pomník. ([https://hzscr.gov.cz/clanek/tragicka-nehoda-mezi-obcemi-olomucany-a-rudice.aspx Odkaz 1])
* 2021; 10. května – '''Pavel Touchyn''' (22 let), narozen 3. listopadu 1998, zemřel při autonehodě mezi Babicemi nad Svitavou a Křtinami, poté co nezvládl projíždějící zatáčku a narazil s automobilem do stromu. Na místě je postaven pomník. ([https://www.idnes.cz/brno/zpravy/auto-nehoda-babice-krtiny-strom-telo-umrti-cykliste-ridic.A210511%20092906%20brno-zpravy%20mls Odkaz 1])
* 2022; 15. ledna – '''muž''' (??) při požáru bytu v Jedovnicích se nadýchal zplodit hoření a na místě zemřel.
* 2022; 30. dubna – '''Vítek Odehnal''' (14 let z Rudice), narozen 3. května 2007, zemřel po pádu ze skalního útvaru [[Kolíbky]]. Na místě je postaven pomník. ([https://vzpominame-na-vitka.webnode.cz/ Odkaz 1])
* 2024; 23. února – '''muž''' (??). Tělo neznámého muže bylo nalezeno bez známek života nad adamovským splavem ve Svitavě. Cizí zavinění bylo vyloučeno. Muž pravděpodobně v opilém stavu spadl do řeky a utonul. ([https://blanensky.denik.cz/krimi/mrtvy-muz-v-adamove-nalez-splav-reka-svitava-telo-vytahli-potapeci-policie.html Odkaz 1])
* 2024; 26. července – '''muž''' (??), narozen v roce 1983, zemřel při koupání v zatopeném blanenském lomu. ([https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/lom-blansko-hasici-patraci-akce-plavec-zachrana-tonuti-leto-voda.html Odkaz 1])
* 2024; 10. listopadu – '''Kateřina Šrámková''' (49 let), zemřela po pádu ze schodů na ulici Opletalova. Zemřela před příjezdem sanitky. Poslední rozloučení se uskutečnilo 19. listopadu v obřadní síni v Blansku.
* 2025; 11. června – '''muž''' (??), zemřel při autonehodě kolem půl druhé odpoledne v Šebrov-Kateřině. Auto vyjelo ze silnice a narazilo do rodinného domu Šebrov číslo 89. ([https://blanensky.denik.cz/nehody/vazna-dopravni-nehoda-u-blanska-osobni-vuz-narazil-do-rodinneho-domu-20250611.html Odkaz 1])
* 2026; 16. května – '''muž''' (??), zemřel při střetu s vlakem v tunelu mezi zastávkami Židenice a Královo Pole. ([https://www.novinky.cz/clanek/krimi-vlak-v-brne-v-tunelu-prejel-muze-40578486 Odkaz 1])

==Vraždy ==
* 1595; listopad – '''mlynář a děvečka''' (??); pracovníci na Kateřinském mlýně. Byli zabiti třemi zloději.
* 1863; 10. července – '''C. Schweiner a F. Zeman'''. Oba byli smrtelně postřeleni pytláky nedaleko babické zastávky. Na místě je postaven pomník.
* 1869; 26. března – '''chlapec''' násilně usmrcený po porodu, nemanželský syn Františky Jankové, svobodné služky v nádražním hostinci v Adamově. Pohřben byl dne 29. března na adamovském hřbitově.
* 1876; 4. srpna – '''Karolína Kotzmannová''' (36 let z Útěchova), manželka Františka Kotzmanna, domkaře v Útěchově.
* 1891; 12. listopadu – '''Maria Pressfreundová''' (27 let z Olomučan), manželka Františka Prefsfreunda, hrnčíře v továrně v Olomučanech, rozená Zwillingová z Bílovic. Nalezena zabita, důvod úmrtí uveden jako průlom lebky. U zápisu je uvedeno „od svého manžela zavražděna“, přičemž tato poznámka je přeškrtnuta. Dne 14. listopadu 1891 byla pohřbena.
* 1907; 5. července - '''Josef a Amálie Němcovi''' (z Ostrova) a '''Josef a Josefa Hrazdírovi''' (z Krasové), obchodníci. Zabiti při návratu z brněnských trhů rodinou Vejckornů na cestě mezi Křtinami a Jedovnicemi. Na [[U Zabitých|místě]] je na památku umístěn obrázek na stromě.
* 1915; – neznámé dítě (7,5 měsíce staré), nalezeno u druhého tunelu z Adamova na poli. Dle soudní komise od trestného zemního soudu v Brně bylo násilně zabito. Pohřbeno bylo 4. srpna 1915 na adamovském hřbitově.
* 1916; 9. října – '''[[Alois Šenk]]''' (67 let z Nového hradu), hajný. Mrtvé tělo bylo nalezeno nedaleko Nového hradu. Dle soudní komise byl zastřelen. Obvinění padlo na jeho vnučku [[Marie Šenková|Marii Šenkovou]], která s ním bydlela na hradě, ale nakonec byla zproštěna obvinění. Viník nebyl nikdy odsouzen.
* 1926; 30. srpna – '''Berta Pernicová''' (17 let z Jehnic). Byla zabita Bohumilem Černohlávkem. Dle něj se jednalo o zabití se svolením z důvodu zakazované lásce. Společně s ní se pokusil na místě zabít i sám Černohlávek, ale byl zachráněn. Následně odsouzen za vraždu k trestu smrti, ten mu byl později zmírněn na 10 let žaláře. ([https://dvojka.rozhlas.cz/romeo-nebo-vrah-pripad-nestastne-lasky-ukoncila-smrt-jednoho-z-milencu-7610056 Odkaz 1])
* 1952; 31. října – '''Jan Mašarák''' (?? z Obřan?), hajný. Byl nedaleko Obřan v tzv. Karlově zmole zastřelen pytláky. Na místě se nacházel památník. Dle neoficiální verze byla vražda hajného politickým činem. Mašarák odmítal v době kolektivizace odevzdat majetek a vstoupit do družstva. Mašárkova pohřbu se demonstrativně účastnilo stovky lidí. ([https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=10160 Odkaz 1])
* 2017; 22. září – '''muž''' (38 let), zemřel na střelné zranění ve vlaku jedoucího z Brna do Letovic. Mezi zastávkami Brno–Židenice a Bílovice nad Svitavou byl muž postřelen Martinem Vlčkem. Na místě zemřel. Vlček se u soudu obhajoval tvrzením, že zbraň zavražděnému pouze ukazoval a ta náhodně vystřelila.
* 2021; 18. prosince – '''Marie Lončeková''' (78 let z Adamova). Ženino tělo bylo nalezeno v jejím bytě v Domě s pečovatelskou službou v Adamově. Byla zavražděna o čtyři roky mladším nájemníkem téhož domu, který na místě spáchal sebevraždu. Důvodem vraždy měl být neopětovaný zájem. ([https://blanensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/duchodce-vrah-zrejme-neunesl-rozchod-domnivaji-se-adamovsti-20211228.html Odkaz 1])

== Válečné události ==
* 1645; ?? – dobytí Nového hradu, při kterém celkem padlo 26 členů posádky hradu včetně jejího velitele '''Jana Krištofa Melzera'''.
* 1944; 20. listopadu – '''Zdeňka Holubářová''', '''Jarmila Kadaňková''', '''Zdeňka Blatná''' (všechny tři 10 let), '''Božena Skálová''' (28 let), '''Marie Matušková''' (20 let), '''Josef Matějů''' (42 let), majitel tesařského podniku, a jeho dcera '''Jindřiška Šimůnková''' (20), všichni zemřeli při svržení několika bomb na Řícmanice. Na místě je vybudován [[Památník zemřelým řícmanickým obyvatelům při bombardování v roce 1944|památník]].
* 1945; ?? – '''Emil Kanský''' (?? z Brna), drogista v Brně. Zabit při osvobozovacích bojích Bílovic.
* 1945; ?? – '''František Kučera''' (?? z Bílovic), trafikant z ulice Svatopluka Čecha 204. Zabit při osvobozovacích bojích Bílovic.
* 1945; ?? – '''Antonín Motal''' (?? z Bílovic), mlynářský dělník z Macharovy ulice 17. Zabit při výbuchu minometného granátu. Společně s ním zemřel Václav Voslař.
* 1945; ?? – '''Helena Plevová''' (?? z Bílovic), z Tyršově ulice 23. Zabita při osvobozovacích bojích.
* 1945; ?? – '''Emil Šimek''' (?? z Bílovic), z dobu číslo Husova 518. Zabit při osvobozovacích bojích.
* 1945; ?? – '''Vincencie Taranzová''' (?? z Bílovic), z Machovy ulice 128. Zabita při osvobozovacích bojích.
* 1945; ?? – '''Václav Voslař''' (?? z Bílovic), natěrač, obyvatel Macharovy 15. Zabit při osvobozovacích bojích při výbuchu minometného granátu. Společně s ním zemřel Antonín Motal.
* 1945; ?? – '''Vilém Wünsch''' (?? z Bílovic), modelář z Kollárovy ulice 282. Zabit při osvobozovacích bojích.
* 1945; 25. dubna – '''Alexej Ivanovič Menšikov''' (??), sovětský gardový poručík ze 177. gardového stíhacího pluku 14. gardové stíhací divize 5. letecké armády. Sestřelen nad Babicemi. Jeho letadlo havarovalo na Babické plošině nacházející se severovýchodně od Babic. Původně se myslelo, že byla v letadle pilotka, proto byl na místě havárie umístěn [[Památník letkyním|památník]] neznámé letkyni. Při pozdějším průzkumu havárie se zjistila pravá totožnost pilota, proto byl text pomníku změněn na oslavu všech žen v letectvu Rudé armády.
* 1945; 12. dubna – '''Josef Mokrý''' (?? z Bílovic), pekař z Bílovic bydlící v Havlíčkově ulici. Zahynul při spojeneckém náletu.
* 1945; 16. dubna – '''František Polák''' (22 let z Kanic), narozen 8. listopadu 1922. Partyzán, spolupracovník sovětské zpravodajské skupiny kpt. Žukova, zemřel po těžkém zranění v boji u samoty Lhotky v Kanicích. Na jeho domě číslo 16 je umístěna jeho pamětní deska.
* 1945; 25. dubna – '''[[František Macháček]]''' (39 let z Adamova číslo 189), narozen 30. června 1906, elektromontér Škodových závodů v Adamově. Zemřel při bombardování Adamova sovětským letectvem.
* 1945; 25. dubna – pravděpodobně '''Friedrich Wahl''' (21 let z Drážďan), byl se svým letedlem Focke-Wulf Fw 190, které náleželo stavu bitevní eskadry SG 4. Byl sestřelen ruskými stíhačkami nad Vilémovicemi. Jeho letoun se zřítil jižně od kóty Strážná u Jedovnic. Zemřel na místě. ([https://davar.cz/badatelna/xref/let%20vilemovice.htm Odkaz 1])
* 1945; 26. dubna – '''Božena Kutilová''' (?? z Bílovic), úřednice z Husovy ulice 223. Zabita při osvobozovacích bojích.
* 1945; 26. dubna – '''Anna Kolaříková''' (4 roky z Olomučan), narozena 7. července 1940 v Olomučanech, manželská dcera Josefa Kolaříka a Františky, rozené Kasalová. Zemřela v důsledku bombardování. Pohřbena byla 28. dubna 1945 v Olomučanech.
* 1945; 27. dubna – '''Alois Chloupek''' (51 let), vrchní tkalcovský mistr, narozený 9. července 1893. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeb byl 27. dubna 1945. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 27. dubna – '''Jan Burian''' (?? z domu číslo 311 v Bílovicích nad Svitavou), zabit střepinou granátu na dvoře svého domu.
* 1945; 27. dubna – '''Jarmila Opletalová''' (2 roky z Vranova) a 11 žen z Brna, zabiti při shození bomby na dům číslo 68 ve Vranově. Její jméno je uvedeno na [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|památníku]] padlých u vranovského hřbitova.
* 1945; 29. dubna – '''Antonín Špatný''' (30 let ze Soběšic), městský hasič v Soběšicích, narozený 7. prosince 1914 v Brně–Žabovřescích. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeb byl 1. května 1945. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''Rudolf Navrátil''' (46 let z Brna), úředník v Královopolské strojírně. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeb byl 7. května 1945.
* 1945; 29. dubna – '''Jan Grulich''' (69 let z Brna), topič v Brně, narozený 21. dubna 1876 v Jaroměřicích. Dne 30. října 1901 oddán Marií Dvořáčkovou. Zemřel při bojích o Soběšice. Pohřeben byl 5. května 1945. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''František Sladký''' (41 let ze Soběšic), narozený dne 30. listopadu 1903 v Soběčicích, syn Františka Sladkého, zedníka v Soběšicích, a Antonie, rozené Seidlerová. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byla 1. července v Soběšicích. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''Antonie Sladká''' (47 let ze Soběšic), narozená dne 26. května 1887 v Brně, dcera Tomáše Batky, domkaře v Uher. Ostrohu a Anežky, rozená Kolářová. Zemřela při odstřelování Soběšic. Pohřebena byla 1. července v Soběšicích. Její jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 29. dubna – '''Pavel Pollak''' (58 let ze Soběšic), narozený dne 29. června 1886 v Brně, syn Alberta Josefa Pollaka a Marie Rozalie, rozené Klosáková, manželka Valerie Zdraleková, roz. Sidzinová. Zemřel v čísle 135 při odstřelování Soběšic. Pohřben do společného hrobu u místního obecního hřbitova v Soběšicích. Datum pohřbu nebylo zjištěno.
* 1945; 29. dubna – '''Anna Daňková''' (?? z dobu číslo 389 v Bílovicích). Byla zabita při osvobozování obce.
* 1945; 30. dubna – '''Bohuslav Koudelka''' (?? z Bílovic), narodil se 30. prosince 1919, spolumajitel Bílovického mlýna. Zemřel při výbuchu parketárny.
* 1945; 30. dubna – '''Emil Leinweber''' (32 let ze Soběšic), narozený 24. listopadu 1912 v Sulkovci. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byl 4. května.
* 1945; 30. dubna – '''Oskar Nedopil''' (30 let z Brna), účetní, narozený 3. dubna 1914 v Brně. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byl 4. května. Později byl exhumován a převezen k pohřbu na Ústřední hřbitov v Brně. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 30. dubna– '''Josef Indr''' (?? z Bílovic), skladník hospodářského družstva v Bílovicích. Zemřel na ulici Kolárova 282 po výbuchu minometného granátu. Společně s ním zemřely jeho manželka a dcera.
* 1945; 30. dubna – '''Růžena Indrová''' (?? z Bílovic), zemřela na ulici Kolárova 282 po výbuchu minometného granátu. Společně s ní zemřeli její manžel a dcera.
* 1945; 30. dubna – '''Květoslava Indrová''' (3 roky z Bílovic), zemřela na ulici Kolárova 282 po výbuchu minometného granátu. Společně s ní zemřeli její rodiče.
* 1945; 1. května – '''Jan Šnajdr''' (?? z Kanic), zastřelen v noci z 30. dubna na 1. května 1945, při návratu z Babic do Kanic.
* 1945; 1. května – '''Stanislav Řehůřek''' (30 let ze Soběšic), řezník z č. 317, narozen 13. listopadu 1914 v Soběšicích. Zemřel při odstřelování Soběšic. Pohřeben byl 5. května. Jeho jméno je uvedeno na památníku okupace a osvobození Soběšic.
* 1945; 2. května – '''Marie Dandová''' (25 let z Bílovic). Byla zastřelena ve vlastním domě na Fügnerově nábřeží 515.
* 1945; 3. května – '''Marie Morbacherová''' (32 let z Brna), rozená Hajdová, manželka Dr. Evžena Morbachera, soudce v Řečkovicích. Zemřela při ostřelování německých pozic, když byla zasažena střepinou do hlavy 2. května 1945. Na její památku nechal postavit Evžen Morbacher na severu Ořešína Boží muka.
* 1945; 3. května – '''Jindřich Kuchta''' (?? z Vranova) a dva uprchlíci z Brna. Zemřel při odstřelování německého tanku sovětským dělostřelectvem. Dům č. 137, ve kterém se nacházeli, byl zasažen. Kuchtovo jméno je uvedeno na [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|památníku]] padlých u vranovského hřbitova.
* 1945; 7. května – '''Josef Korbička''' (?? z Habrůvky) a '''Josef Hloušek''' (?? z Habrůvky), za druhé světové války působili jako partyzáni. Byli zastřeleni při přechodu fronty v Křtinském údolí. Na místě je postaven [[Pomník partyzánů|památník]]. Jejich jména jsou uvedeny také na [[Památník padlých, popravených a umučených lesníků v době naší nesvobody za německé okupace 1939–1945|památníku Lesníků]] nad Adamovem.
* 1945; 9. května – '''Georgij Dmitrijevič Los''' (29 let z Bílé Cerekve na Ukrajině), nadporučík Rudé armády. Padl na okraji Vranova u cesty směřující k Útěchovu. Na místě je vybudován památník, který připomíná padlé vranovské občany i nadporučíka Losa. Jeho jméno je uvedeno na [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|památníku]] padlých u vranovského hřbitova.

== Ostatní ==
* 1889; 10. září – '''Antonia Svobodová''' (9 let z Olomučan), dcera Vincence Svobody, slévače v Olomučanech a jeho manželky Josefy, rozenou Berková. Zemřela na následky popálenin. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1894; 23. července – '''Filip Opletal''' (48 let z Útěchova), poddruh v Útěchově. Jeho tělo bylo nalezeno zastřeleno dne 23. července. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1896; 4. července – '''Filip Šaboňák''' (66 let z Černé Hory), zedník a vdovec z Černé Hory, narozený 27. listopadu 1829. Jeho tělo bylo nalezeno na cestě u Olomučan. Příčinou úmrtí bylo vykrvácení následkem poranění. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1897; 8. prosince – '''Josefa Meluzínová''' (49 let z Útěchova), vdova po Karlu Meluzínovi, podsedníku z Útěchova, coby příčina úmrtí bylo uvedeno vykrvácení po ráně na krku. Bližších informací nebylo zapsáno.
* 1898; 5. listopadu – '''Dominik Klotz''' (89 let z Voštic?), nádeník. Tělo bylo nalezeno u splavu blíže Adamovu. Původně se nepodařilo osobu identifikovat. Jako příčina smrti bylo stanoveno úmrtí vysílením, hladem a zimou.
* 1903, ?? – '''Dominik Kapusta''' (??), neznámé povolání. Dezertér z armády, zastřelen četníky v Babicích nad Svitavou.
* 1938; 23. července – '''Oldřich Pospíchal''' (2 roky ze Soběšic), narozený 16. října 1935 v Soběšicích Josefu Pospíchalovi, elektromontérovi v Soběšicích a Olgy, rozené Komárkové. Přesný důvod úmrtí nebyl zapsán, bylo uvedeno, že měl zlomenou spodinu lebeční a pohmožděný mozek. Pohřben byl 26. července na hřbitově v Soběšicích.

[[Kategorie:Seznam tragických událostí]]

Osobnosti města Adamova

2026-07-29T20:38:40Z

Lukáš Malý: /* Další */ + Dušan Minařík

'''Osobnosti města Adamova''' tvoří seznam významných osobností, které v [[Adamov]]ě žily a působily.

== Politici ==
{{Podrobně|1=Seznam představitelů Adamova}}
* [[Rudolf Barák]] (1915–1995) – politik, bývalý ministr vnitra, v Adamově pracoval v Adamovských strojírnách.
* [[Jaroslav Bernášek]] (1951) – politik, bývalý poslanec a adamovský starosta.
* [[Jan Bezchleba]] (1877–1948) politik, starosta a čestný občan Adamova.
* [[Jan Novotný]] (1913–1983) – politik, poslanec Národního shromáždění ČSR a předseda MěNV v Adamově.

== Malíři a výtvarníci ==
* [[Alena Baisová]] (1959) – výtvarnice, malířka, ilustrátorka a učitelka výtvarné výchovy.
* [[Johann Victor Krämer]] (1861–1949) – malíř.
* [[Josef Štěpán Maleček]] (1890–1983) – akademický malíř, svou tvorbou se vracel do Adamova, Moravského krasu a Brna.
* [[Julius Malý]] (1905–1998) – výtvarník a malíř.
* [[František Xaver Naske]] (1884–1959) – akademický malíř a grafik, manžel herečky Růženy Naskové, svá školní léta prožil v Adamově.
* [[František Pokorný]] (1902–1972) – výtvarník.
* [[Antonín Schumann]] (1868–1936) – malíř samouk, zachytil na svých obrazech Adamov takový, jaký tehdy byl. V Adamově působil od roku 1910 až do roku 1936.
* [[Jaroslav Šťastný]] (1952) – hudební skladatel.

== Vědci a pedagogové ==
* [[Jana Burianová]] (1956) – pedagožka, bývalá ředitelka Základní a mateřské školy v Adamově a čestná občanka města.
* [[Vatroslav Jagić]] (1838–1923) – chorvatský slavista, nějakou dobu strávil v Adamově a roku 1897 zde započal psát svoje paměti.
* [[Karel Marek]] (1949) – právník a vysokoškolský pedagog, zabývající se zejména občanským a obchodním právem.

== Spisovatelé ==
* [[Peter Jilemnický]] (1901–1949) – komunistický spisovatel, který v Adamově pobýval v letech 1928–1929 společně se svojí manželkou Růženou. V Adamově byla vystavěna jeho busta a pojmenovaná ulice v nové výstavbě.
* [[Lenka Vrožinová]] (1949–2026) – redaktorka Adamovského zpravodaje a časopisu Směr a zastupitelka města Adamova.

== Duchovní ==
{{Podrobně|1=Seznam duchovních správců Římskokatolické farnosti v Adamově}}
* [[Jakub Rozmahel]] (1885–1962) – duchovní na adamovské faře v letech 1922–1950.
* [[Tomáš Prnka]] (1926–2013) – duchovní na adamovské faře v letech 1966–1973.
* [[Jiří Kaňa]] (1962) – duchovní sloužící na adamovské faře v letech 2000–2016 jako administrátor.

== Hudebníci ==
* [[Zdeněk Kroupa]] (1922–1999) – operní zpěvák, působil v Brně, později žil v Rakousku, čestný občan Adamova.
* [[Sára Nová]] (1984), zpěvačka, kytaristka a autorka optimistických písní.
* [[Leonid Pribytkov]] (1895–1971) – operní pěvec ruského původu, v letech 1925–1952 člen opery Národního divadla Brno, je zde též pohřben.

== Sport ==
* [[Josef Mašek]] (1900–1964) – fotbalista, funkcionář, stál u zrodu fotbalového klubu v Adamově.
* [[Jindřich Svoboda]] (1952) – fotbalista, olympijský vítěz 1980 a mistr republiky 1978.

== Podnikatelé ==
* [[Robert Schoeller]] (1873–1950) – obchodník v cukrárenském průmyslu.

== Lékaři ==
* [[Ignác Grydil]] (1867–1955) – obvodní a závodní lékař.
* [[Eduard Leidinger]] (1831–1901) – první obvodní a závodní lékař v Adamově.
* [[Arnošt Martinec st.]] (1898–1976) – obvodní a závodní lékař.

== Další ==
* [[Alois Buchta]] (1885–1944) – starosta Sokola Soběšice v letech 1917–1918, člen obecní samosprávy v Soběšicích, nacistická oběť.
* [[František Ecler]] (1927–2002) – dlouholetý fotokronikář města Adamova.
* [[Jan Fibich]] (1819–1882) – otec hudebního skladatele Zdeňka Fibicha, v Adamově žil na odpočinku, je zde taktéž pohřben.
* [[Anna Hübnerová]] (1860–1891) – populární herečka prvního českého divadla v Brně, pochována v Adamově.
* [[Dušan Minařík]] (1903–1976) – železniční zaměstnanec, přednosta železniční stanice v Adamově.
* [[Alois Šenk]] (1849–1916) – hajný, oběť vraždy na Novém hradě.
* [[Emanuel Zahradníček]] (1908–1933) – student a jedna z prvních obětí nacismu v Československu.

[[Kategorie:Osobnosti města Adamova]]

Šablona:Nové články

2026-07-26T06:16:36Z

Lukáš Malý: * Jan Melč byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…

* [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…
* [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…
* [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…
* [[Vlásenka]] je pěší chodník, který spojuje ulici Fibichovu a Družstevní…
* [[Výběh pro psy (Adamov)|Výběh pro psy]] v Adamově vznikl v části tzv. Starého smeťáku nedaleko Nového hřbitova…
* [[Běh na Nový hrad]] je běžecký závod pořádaný každoročně oddílem orientačního běhu Spartakem Adamov…
* [[Blažkova (Adamov)|Blažkova]] je ulice v Adamově…
* [[Dvořákova (Adamov)|Dvořákova]] je ulice v Adamově…
* [[Tererova (Adamov)|Tererova]] (někdy též chybně Terrerova) je ulice v Adamově…
* [[Zámeček]] je historická budova z konce 19. století ve Křtinách…
* [[Sportovec roku (Adamov)|Sportovec roku]] je tradiční anketa oceňující nejúspěšnější sportovce, sportovní kolektivy a trenéry města Adamova…
* [[Růžena Filipínská]] byla lékařka, která po několik desetiletí působila v Adamově…
* [[Zdravotnictví v Adamově]] se začalo rozvíjet společně s průmyslovým růstem obce…
* [[Josef Štěpán Maleček]] byl malíř, který vyrůstal v Adamově…
* [[Marie Havlová]], rozená Šenková, byla vnučka Aloise Šenka, z jehož vraždy byla obviněna…

<div style="text-align:right;">
'''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''
</div>

Jan Melč

2026-07-26T06:16:11Z

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} '''Jan Melč''' (4. června 1881 ve Zdejčíně – 1965) byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách. == Životopis == Jan Melč se narodil 4. června 1881 ve Zdejčíně v okrese Beroun. V roce 1911 přišel do Adamova, kde do Adamova přišel s dalšími pražskými zaměstnanci Rustonky. V roce 1921 je ve sčítacích operátech uveden s rodinou v domě na dnešní ulici Osvobození 102/8 a…“

{{Chybí obrázek}}
'''Jan Melč''' (4. června 1881 ve Zdejčíně – 1965) byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách.

== Životopis ==
Jan Melč se narodil 4. června 1881 ve Zdejčíně v okrese Beroun. V roce 1911 přišel do Adamova, kde do Adamova přišel s dalšími pražskými zaměstnanci Rustonky. V roce 1921 je ve sčítacích operátech uveden s rodinou v domě na dnešní ulici [[Osvobození 102/8 a 103/12|Osvobození 103]]. Jako zaměstnání měl uvedeno zámečník.

Adamovští komunisté se v roce 1920 přidali k prosincové [[Prosincová generální stávka 1920|generální stávce]]. Naštěstí nedošlo díky umírněnosti zúčastněných k žádným násilnických aktům. Při vyšetřování byli jako vedoucí činitelé místních dělnických organizací vzati do vazby starosta obce [[Jan Bezchleba]], jednatel dělnické organizace Jan Melč, vzdělavatel [[Karel Žejdlík]] a radní [[Jan Procházka]]. Jan Melč byl společně s Bezchlebou a Žejdlíkem drženi ve vazbě 4 týdny.

Od roku 1919 byl zvolen předsedou nově vzniklého Dělnického divadelního kroužku, jenž bylo organizováno [[Dělnická tělocvičná jednota (Adamov)|Dělnickou tělocvičnou jednotkou]]. V roce 1924 je uváděn jako starosta Dělnické tělocvičné jednotky.

V roce 1926 bylo uděleno Melčovi s rodinou domovní právo v Adamově.

Coby člen komunistické strany byl v roce 1927 zvolen do zdravotní komise. O deset let později byl zvolen do letopisecké komise, kterou si vyžádal doplnit k funkci kronikáře [[Josef Praus]].

Byl dlouholetým členem školní rady. V období 1929–1938 byl jejím předsedou.

V roce 1937 si Melčovi postavili rodinný domek [[Osvobození 162/37|číslo 162]], který stojí na dnešní ulici [[Osvobození (Adamov)|Osvobození]].

Při volbách do obecního zastupitelstva v roce 1938 kandidoval na společné kandidátce sociálně demokratické, komunistické a živnostenské strany a občanského bloku. Na ustavující schůzi byl dne 29. června 1938 zvolen 10 z 12 hlasy starostou obce.

Za jeho úřadování proběhla Mnichovská dohoda a později vznikl i Protektorát Čechy a Morava. Melč na schůzi obecního zastupitelstva dne 21. dubna 1939 „nabádá přítomné důrazně, aby každý stál na svém místě, konal řádně své povinnosti, byl klidný a rozvážný a opatrný, aby se nenechal vyprovokovat k činům nepředloženým“.

Dne 10. května 1945 byl zvolen do poválečného národního výboru.

Jan Melč zemřel v roce 1965.

== Zdroje ==
* ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 34, 61.

{{Představitelé Adamova}}

[[Kategorie:Jan Melč]]

Projekt Adamov

2026-07-23T06:02:15Z

Lukáš Malý: /* Historie */ prezentace občanům

[[Soubor:2026-06-12 PROJEKT ADAMOV.jpg|náhled|alt=Letecký pohled na areál, který se má proměnit na prostor s novou bytovou výstavbou|Letecký pohled na areál,, který se má proměnit na prostor s novou bytovou výstavbou]]
'''Projekt Adamov''' je název zamýšleného developerského projektu, který je ve fázi příprav. Projekt spočívá v přestavbě továrních hal v nábřežní části areálu bývalých [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]] na bytový komplex budov.

== Historie ==
V roce 2025 společnost [[EXPONO]], a. s., prodala průmyslové objekty na parc. č. st. 368/1 a 368/2 a společnost [[STROJE SVOBODA]], s.r.o., prodala průmyslový objekt na parc. č. st. 365/2 společnosti [[PROJEKT ADAMOV]], a.s., která vznikla na počátku roku 2025 a jejímž jediným akcionářem je společnost BAGGER HOLDING a.s. Ta plánuje přestavbu těchto objektů na bytové komplexy.

První vizualizace projektu se objevily v květnu 2026. Dle první studie by mohlo vzniknout 610 bytů v deseti bytových domech. V části u řeky byly namyšleny prostory pro služby, které by navázaly na nově vzniklý veřejný prostor. V oblasti parkování by se počítalo s 650 místy v podzemním parkovišti a dalšími 89 místy na povrchu.

Realizace projektu by měla být etapovitě v horizontu 15 let.

Dne 4. června 2026 se uskutečnilo představení projektu širší veřejnosti za účasti zástupců developera v [[Městské kulturní středisko Adamov|Městském kulturním středisku]] v Adamově. Akce se těšila velké účasti a byla doprovázena i projevy obav a nesouhlasu s projektem, především pak od obyvatel z ulice [[Osvobození (Adamov)|Osvobození]]. V prázdninovém čísle [[Adamovský zpravodaj|Adamovského zpravodaje]] vyšel článek, který shrnul hlavní závěry veřejné prezentace projektu a vysvětlil postoj města k jeho dalšímu projednávání. Popisuje podmínky případné změny územního plánu, očekávané přínosy i rizika výstavby, požadované studie a kompenzační opatření a vymezuje dvě možné varianty budoucího využití areálu z pohledu dalšího rozvoje Adamova. Další setkání s občany, tentokrát již pouze z ulice Osvobození, proběhlo 22. července 2026, kde jim byly předloženy další vizualizace a 3D model celého projektu.

== Zdroje ==
* CHARVÁT, Jan. ''Byty, služby, obchody. Developer líčí na část bývalých strojíren v Adamově''. [online]. [cit. 2026-05-29]. Dostupné z: [https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/byty-sluzby-obchody-developer-cast-byvalych-strojiren-adamov.html]
* ČŠ. ''Adamov řešil novou čtvrť u Osvobození. Prezentace zaplnila sál a vyvolala ostré otázky''. [online]. [cit. 2026-06-05]. Dostupné z: [https://zpravyzmoravy.cz/adamov-resil-novou-ctvrt-u-osvobozeni-prezentace-zaplnila-sal-a-vyvolala-ostre-otazky/]
* CHARVÁT, Jan. ''Část zchátralého Adastu má zmizet. V plánu je nová čtvrť pro 1200 lidí
''. [online]. [cit. 2026-06-07]. Dostupné z: [https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/zchatrale-strojirny-adamov-maji-zmizet-nove-byty-stavba.html]

[[Kategorie:Projekt Adamov]]

Svitavská 485/3

2026-07-20T14:59:21Z

Lukáš Malý: obrázek

[[Soubor:2026-07-20 Svitavská 485 in Adamov.jpg|náhled|alt=Budova v roce 2026|Budova v roce 2026]]
[[Soubor:2020-02-20 Nadrazni 485 (Adamov).jpg|náhled|alt=Budova v průběhu rekonstrukce v roce 2020|Budova v průběhu rekonstrukce v roce 2020]]
[[Soubor:2018-06-21 Osvobozeni (Adamov) and AC7.jpg|náhled|alt=Budova v roce 2018|Budova v roce 2018]]
'''Svitavská 485/3''' je bytový dům na ulici [[Svitavská (Adamov)|Svitavská]] v [[Adamov]]ě.

== Historie ==
V březnu 1967 byla vypracována výhledová studie, která kromě výstavby v proluce mezi objekty AM 1 a AM2, řešila také výstavbu sociálně-administrativní budovy, která byla navržena v severozápadní části nábřežní části areálu bývalých [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]]. Realizace její výstavby proběhla na přelomu 60. a 70. let.

Kolem roku 2010 byla budova využívána společností Compass stavební chemie, s.r.o. Obsazeny byly přibližně dvě patra budov jako sklady. Později byla budova prodána společnosti MOREFREE, s.r.o., která naplánovala její přestavbu na polyfunkční budovu, kloubící komerční prostory s prostory pro bydlení.

== Přestavba budovy na polyfunkční dům ==
V květnu 2019 zažádala společnost MOREFREE, s.r.o. o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení na stavbu "Stavební úpravy, přístavba a nástavba polyfunkčního objektu Adamov". Objekt byl v této době nevyužíván a spadal do definice prostoru brownfield. Záměrem investora je přestavba na víceúčelový objekt o 9 nadzemních podlažích a dvou podlaží podzemních. Stávající podlaží by se mělo vzhledem ke své výšce rozdělit na dvě podlaží a vzniknout zde parkovací plochy a technické zázemí objektu. První a druhé nadzemní podlaží bude vyhrazeno pro komerční služby (maloobchodní prodej, služby pro obyvatele, případně zdravotní služby), v ostatních podlažích bytové jednotky kategorie 1+kk a 5+kk. V průběhu realizace stavby došlo k přeměně prostor pro komerční služby ve druhém nadzemním podlaží na byty. Odůvodnění mělo být, že se nenašly nájemci pro tyto prostory. Poté, co byla budova dokončena, byl jediným nájemcem v prvním podlaží kavárna COCO caffee, která v průběhu roku 2024 nakonec provozovnu uzavřela. V témže roce došlo k přestavbě zbývajících prostor pro komerci na byty.

[[Kategorie:Svitavská 485/3]]

Seznam požárů

2026-07-20T11:32:10Z

Lukáš Malý: /* Přehled požárů */ + požár 14. července 2026

'''Seznam požárů''' v [[Adamov]]ě a okolí.

Od pradávných dob až po současnost se oblast Adamova a jeho okolí potýká s nekompromisním nepřítelem – ohněm. Požáry zde nejsou pouze prostředkem zničení, ale i historickými událostmi, které zanechaly nesmazatelnou stopu v paměti místních obyvatel i ve záznamech historie.

== Přehled požárů ==
* '''11. dubna 1611 – požár ve Křtinách'''
Velký požár, jemuž za oběť padla fara a větší část obce, která se rozkládala na zámecké stráni, mezi dnešním kostelem a křižovatkou na Habrůvku. I přestože byl požár velmi blízko původnímu kostelu Zázračného obrazu, ten poškozen nebyl. Domy v místě požáru již nikdy nebyly obnoveny a v současné době se v prostoru nachází zámecká zahrada. Udržel se do dnešní doby pomístní název Spálenisko.

* '''1643 – vypálení Nového hradu'''
V době třicetileté války, kdy Moravu drancovali Švédové, byl při obléhání Nový hrad dobyt a následně vypálen. V rámci švédského tažení bylo drancována a vypalována celá řada okolních obcích. Největších zpráv máme z Babic a Křtin. Některé další vesnice zanikly úplně.

* '''20. července 1793 – [[Požár adamovských hamrů v roce 1793|požár hamru ve Křtinském údolí]]'''
První zaznamenaný požár v Adamově. Byla při něm zničena většina výrobních zařízení v areálu. Požár vznikl mezi 22. a 23. hodinou. Přes snahu jak dělnictva, tak i úřednictva, požár se šířil velkou rychlostí. Přeskakoval z jedné šindelové střechy na druhou. Většina budov, včetně hamerského dvoru se stájemi pro 10 koní, byty pro čeleď a kůlnami, lehla popelem. Příčina požáru nebyla nikdy zjištěna, nejpravděpodobnější však je, že oheň vzplanul od žhavé strusky.

* '''21. července 1793 – požár dřevěného uhlí u adamovského hamru'''
V noci z 21. na 22. července vypukl další požár u adamovského hamru. Požár se však podařilo brzy uhasit a nenadělal větších škoda.

* '''1796 – požár v Jedovnicích'''
Požár vznikl v domě číslo 6 (Hejč). Rychle se rozšířil na okolí domy a celkem tak bylo zasaženo 14 domů a dvě stodoly.

* '''1802 – požár v Jedovnicích'''
U pekaře Jana Formánka vznikl požár, při kterém vyhořelo celkem deset domů.

* '''1807 – požár v Babicích'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''1808 – požár hamru v Křtinském údolí'''
O tomto požáru chybí podrobnější informace.

* '''7. května 1822 – požár v Jedovnicích'''
V domě číslo 25 (Cyril Kocman) vznik při neopatrné manipulaci s otevřeným ohněm požár, který se vlivem větru šířil velmi rychle. Požár zuřil 8 hodin a celkem vyhořelo 54 domů, mezi kterými byly i jedovnická škola, fara, kostel a radnice. Požár poškodil celou střechu kostela, roztavil zvony, zničil varhany a poškozen obraz na hlavním oltáři. Na radnici byly zničeny i hodiny na věži.

* '''1824 – požár v Babicích'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''1833 – požáry v Adamově'''
V Pamětní knize obce Adamov jsou zmíněny 3 požáry v roce 1833 bez dalších podrobností.

* '''1834 – požáry v Adamově'''
V Pamětní knize obce Adamov je zmíněn požár bez bližších informací.

* '''1839 – požár v Bílovicích'''
K požáru, který způsobil velké škody, byli povoláni hasiči a vojáci z Brna.

* '''1841 – požár v Adamově'''
Školní byt v č. 21 během tohoto požáru vyhořel.

* '''1844 – [[Požár ve Křtinách v roce 1844|požár ve Křtinách]]'''
Vedle několika domů byly požárem postižena také budova školy a kostel Jména Panny Marie, u něhož byla poškozena střecha.

* '''27. července 1846 – požár v Soběšicích
Požár zasáhl soběšické čtvrtnické statky a obě obecní chalupy v nynější ulici Na Rychtě. Celková škoda činila 3.200 zlatých konvenční měny.

* '''1848 – požár v Bílovicích'''
Další velký požár v obci. Z jeho důvodu byly nařízeno pro konkrétní domy, aby byla učiněna opatření proti šíření ohně. Další majitelé domů museli změnit šindelovou střechu za křidlicovou. Za tuto změnu byly vypláceny refundace.

* '''1850 – požár v Babicích'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''1852 – požár domu v Soběšicích'''
Zcela vyhořel dům Matouše Čermáka č. 24 (Na Rychtě č. 2).

* '''2. října 1858 – požár v Jedovnicích'''
Před polednem vznikl oheň v Chaloupkách při kterém vyhořely 3 domy (čísla 142, 143 a 144).

* '''1. června 1864 – požár v Jedovnicích'''
V odpoledních hodinách vznikl požár v čísle 22 (Kocman). Společně s tímto domem vyhořely další tři domy (číslo 21, 23 a 131).

* '''16. října 1863 – požár v Soběšicích'''
V půllánickém statku č. 4 (Síčka č. 1a) vypukl požár, který se přenesl na sousední půllánická stavení č. 5 a 6 (Síčka č. 5 a 7).

* '''1865 – požár v Soběšicích'''
Požár zachvátil stavby v dnešní ulici Síčka č. 1a, 5, 7, 9 a 10. Na druhé straně oheň zachvátil také stavení v dnešní ulici Zkratka.

* '''14. května 1866 – požár v Jedovnicích'''
Kolem ranní desáté hodiny vyhořely domy číslo 56 a 57.

* '''září 1871 – požár v Olomučanech'''
Při požáru v Olomučanech shořelo 26 stavení. Proslýchalo se, že požár způsobily dvě děti, které nechaly rodiče samotné doma. Děti si hrály se sirkami, od čehož měl požár vypuknout.

* '''26. května 1874 – požár ve Křtinách'''
Oheň vypukl ve stodole sedláka Vaňka, který se rozšířil na okolní stavení. Požárem byly zničeny celkem čtyři domy číslo 28 (Bartoň), 30 (Vaněk), 31 (Kučera) a 74 (Flora). Vaňkovo stavení i s vedlejšími budovami shořelo do základů.

* '''9. srpna 1878 – požár v Jedovnicích'''
Při tomto požáru vyhořel dům číslo 104, který patřil Písaříkovi.

* '''1879 – požár v Jedovnicích'''
Oheň vznikl v domě číslo 72 a společně s tímto byly zničeny další tři domy (číslo 133, 168 a 170).

* '''září 1886 – požár domu v Olomučanech'''
Požár domu č. 142, který vlastnil Vincenc Průcha. Dům lehl popelem.

* '''17. května 1887 – požár v Jedovnicích'''
Při požáru vyhořelo celkem deset domů v Záměstí.

* '''3. července 1887 – požár v Soběšicích'''
V dnešní ulici Síčka vyhořelo stavení č. 15, 17, 19 a 4 včetně stodol a úrody v nich.

* '''20. května 1888 – požár větrného mlýna v Jedovnicích'''
Kolem páté hodiny vyhořel větrný mlýn v Jedovnicích, který stával na vrchu výhodně od centra obce.

* '''24. září 1890 – požár ve Křtinách a Babicích'''
Ze včerejška na dnešek hořelo současně ve Křtinách a v Babicích. Ve Křtinách lehla popelem hospoda pana Páska, v Babicích shořely 2 domky a 2 grunty.

* '''listopad 1897 – požár v Soběšicích'''
O tomto požáru není bližších informací.

* '''30. srpna 1892 – požár panské stodoly v Jedovnicích'''
Vyhořela stodola u stavení Na Rychtě č. 8.

* '''1896 – požár v Soběšicích'''
Vyhořela stodola u stavení Na Rychtě č. 20.

* '''21. srpna 1900 – požár dolního mlýna v Jedovnicích'''
Matuškův, tzv. Dolní mlýn, vyhořel při požáru, který zničil stroje i zde uskladněné zásoby. Škoda dosáhla 30 000 korun.

* '''24. dubna 1901 – [[Požár v Březině a Proseči v roce 1901|požár Březiny a Proseče]]'''
V jednu hodinu odpoledne v domě č. 24 u Dominika Kocmana vypukl požár, který byl způsoben při vaření sádla na ohništi pod otevřeným komínem. Požár zachvátil celkem 26 domů a usedlostí. Celková škoda činila 250 tisíc korun. Při požáru zemřelo šest osob včetně tří malých dětí.

* '''Srpen 1908 – požár v Jedovnicích'''
Při požáru vyhořely stodoly domů číslo 3, 129, 4 a domy ze strany Záměstí číslo 5, 6, 7, 8, 231 a 279.

* '''Říjen 1908 – požár v Jedovnicích'''
Při požáru vyhořely domy číslo 3, 129 a 4 na náměstí.

* '''Listopad 1908 – požár stodoly v Rudici'''
O půl 12 v noci vypukl v Rudici požár stodoly rolníka Pavla Kunce. Když byla stodola v plamenech, vyběhl z ní šedesátisedmiletý nádeník František Hala z Rudice, který zde již dva roky spával. Všechno ošacení na něm hořelo. Když mu přihlížející šaty uhasili, přepravili jej do obecní nemocnice, kde mu byla poskytnuta lékařská pomoc. I přesto však k ráno zemřel. Dle novinového článku nebyla přesná příčina požáru zjištěna, bylo však předpokládáno, že jej sám Hala způsobil v opilosti. Byl totiž asi hodinu před touto událostí nalezen spící na cestě obecním strážníkem.

* '''1911 – požár ve Křtinách'''
O požáru chybí bližší informace.

* '''1913 – požár ve Křtinách'''
O požáru chybí bližší informace.

* '''4. dubna 1920 – požár domů v Rudici'''
Ve stavení Gustava Vaňka v Rudici vypukl večer požár, který zničil celou střechu. Rozšířil se také na obydlí souseda Huga Albrechta. I vedlejší dům byl značně poškozen. Škoda byla odhadnuta na 10 000 Kč. Příčina požáru nebyla zjištěna. K ohni se dostavily sbory z celého okolí.

* '''5. prosince 1920 – požár domu v Olomučanech'''
O půl páté ráno vypukl požár stavební B. Klvavory v Olomučanech. Oheň zničil střechu stavení a všechny její dřevěné části. Dále shořelo na půdě prádlo, 200 kg pšenice a 300 kg žita, prádlo učitele Lázničky v domku bydlícího a nájemníku Kopeckému dřevo. Ohnisko požáru bylo v kůlně, příčina však nebyla zjištěna. Škoda byla vyčíslena na 15 000 Kč.

* '''23. prosince 1920 – požár hostince v Jedovnicích'''
O 9. hodině večer vypukl v hostinci Fr. Pokorného v Jedovnicích oheň, který zničil značnou část krytiny, prádlo a šatstvo na půdě, 40 q sena a slámy a různé nářadí. Oheň vznikl na půdě od chatrného komínu, ve kterém byl zazděn starý trám, jenž se vzňal. Škoda činí 20 000 Kč a je pojištěna částkou 6 300 Kč; též nájemník Fr. Vojtěch utrpěl ohněm škodu 6 000 Kč a je pojištěn na 2 500 Kč.

* '''12. května 1922 – požár v lese'''
Požár lesa v blízkosti železniční trati vypukl na rozloze asi čtyř arů. Požár pravděpodobně vypukl od jisker z projíždějící lokomotivy.

* '''13. června 1923 – požár v Jedovnicích'''
V noci vznikl požár v domě číslo 100 v Záměstí a společně s ním vyhořelo dalších pět domů (číslo 16, 17, 15, 14 a 101).

* '''26. prosinec 1926 – požár hostince v Olomučanech'''
O 23. hodině v noci vznikl v kolně hostinského Kadrmana v Olomučanech oheň, který zničil kůlnu, na půdě dva metráky žita, zásoby dřeva a různé jiné věci. Mlátičku, secí stroj, šrotovník hasiči z hořící kolny vynesli. Škoda ohněm způsobená činí 10 000 Kč. Příčina ohně nebyla zjištěna.

* '''23. března 1928 – [[Požár adamovské továrny v roce 1928|požár továrny v Adamově]]'''
Požár vypukl ve 4 hodiny ráno v novém traktu montovny ve Starém provozu. Byť se jednalo o železobetonovou budovu, její střecha byla ze dřeva a lepenky. Ta byla zakrátko zachvácena plameny a lehla popelem.

* '''23. června 1928 – požár od elektrické žehličky v Adamově'''
Služka Marie Vahalová opomněla po žehlení prádla elektrickou žehličkou u dr. Moce žehličku odpojit od elektrického proudu. Tímto byl zapříčiněn požár žehlícího prkna a stolu. Dělníci pracující nedaleko místa zpozorovali kouř stoupající z otevřeného okna, a tak pronikli do domu a požár uhasili.

* '''21. prosince 1928 – [[Požár Skalního sklepa v roce 1928|požár Skalního sklepa]]'''
V odpoledních hodinách vypukl požár na půdě Skalního sklepa. Požár poškodil cca třetinu střechy a dva podkrovní pokoje.

* '''1928 – požár domu ve Vranově'''
Požár domu č. 77 Metoděje Sehnala.

* '''7. února 1929 – požár vagónů'''
O šesté hodině ranní vzňaly se u nákladního vlaku číslo 8841 za jízdy z Brna do České Třebové cca 500 metrů od nádraží v Adamově dva vagony naložené lisovanou ovesnou slámou o váze 21 000 kg. Vlak byl zastaven a hořící vozy personál odpojil a odtáhl na odstavnou kolej. Hašení požáru se zúčastnily jednotky z Adamova a Babic. Požár oba vozy zcela zničil a škoda byla vyčíslena asi na 100 000 Kč.

* '''10. března 1930 – požár Skalního sklepa'''
O půl šesté ráno vypukl požár v prvním poschodí Skalního sklepa v bytě úředníků adamovských strojíren. Oheň zpozorovala služka hostinského, díky čemuž brzy uhašen. Škoda byla vyčíslena na cca 15 000 Kč. Podle šetření byl požár způsoben vznícením stropní trámoví od komína.

* '''1938 – požár domu ve Vranově'''
Požár domu č. 95 Karla Svanovského.

* '''Kveten 1945 – požáry způsobené ustupující německou armádou'''
Nacistická německá armáda zanechávala po svém ústupu značné materiální stopy, které měly především zbrzdit postupující Rudou armádu. Byly tak ničeny především mosty a další infrastruktura. Armáda však ničila i další důležité body, které mohly posloužit nepříteli. V Adamově například zapálila administrativní budovu (tzv. Bílý dům), která tak kompletně vyhořela.

* '''17. října 1956 – [[Požár dřevěného baráku na Kolonii v roce 1956|požár dřevěného baráku na Kolonii]]'''
Dne 17. října 1956 vypukl v jednom z dřevěných baráků na Kolonii, který patřil Adamovským strojírnám. Příčina požáru spočívala ve skryté závadě na topném vedení. Budova byla užívána jako sklad materiálu.

* '''5. dubna 1957 – lesní požáry'''
V jeden den vypukli od projíždějících lokomotiv tři lesní požáry. Na loukách pod Novým hradem spatřila jeden z nich Krista Straková z blízkého strážního domku. Přivolala členy Lidových milicí, kteří nedaleko cvičili. Společnými silami se jim podařilo požár uhasit. O dalších dvou požárech nebylo více informováno.

* '''1962 – požár vagónu na železničním nádraží'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''Okolo roku 1967 – požár zeleně na Horce v Adamově'''
Požár zachvátil zahradní domek společně se zelení na Horce. Majitelem byl pan Linhart. Požár se naštěstí nerozšířil na další stavení.

* '''Srpen 2002 – požár stráně pod Domem služeb v Adamově'''
Při manipulaci dítěte s ohněm vzplanul zeleň pod Domem služeb.

* '''Okolo roku 2006 – požár na hřišti na ulici Komenského v Adamově'''
Při hře dětí s otevřeným ohněm vzplanula suchá tráva. Díky rychlému zásahu hasičů se plameny dál nerozšířily.

* '''29. března 2014 – požár kuchyně restaurace Výhybka'''
Před patnáctou hodinou vypukl v kuchyni restaurace Výhybka na nádraží požár. Důvodem bylo vzplanutí oleje ve fritéze. Více informací není zveřejněno. Tento požár znamenal konec provozu v této restauraci. Objekt se již nepodařilo nikomu pronajmout. V roce 2022 byl zbourán při rozsáhlé rekonstrukci nádraží.

* '''26. srpna 2015 – požár vysokozdvižného vozíku'''
Ve společnosti EDEN na náměstí Práce se vznítil vysokozdvižný vozík. Obsluha vozík odstavila na nádvoří při hale, kde byl proveden požární zásah. Bližší informace nejsou známy.

* '''25. ledna 2016 – požár vlaku'''
Před 12. hodinou byl nahlášen požár elektrického vlaku. V jednotce, která stála v železniční stanici v Adamově, se dýmilo. V kabině strojvedoucího začala pod podlahou hořet vata. Příčinou požáru byla technická závada na mazání. Škoda dosáhla cca dvaceti tisíc korun.

* '''8. listopadu 2016 – požár u železniční trati'''
V odpoledních hodinách vzplál odpad po pálení klestí nedaleko železniční stanice v Adamově.

* '''26. listopadu 2016 – požár dřevěné boudy'''
V lese nedaleko Útěchova vzplanula dřevěná bouda. Bližší informace nejsou známy.

* '''1. ledna 2017 – požár bytu'''
Požár bytu v bytovém domě na Petra Jilemnického. Při požáru se nadýchala jedna osoba zplodin hoření. Více informací nejsou dostupné.

* '''1. srpna 2017 – požár v lese'''
Při bývalé LDN Bílovice nad Svitavou byl nahlášen požár. Na místě bylo zjištěno, že se jedná o požár po opalování kabelů. Více informací nejsou dostupné.

* '''1. ledna 2018 – požár v čalounické dílně v Adamově'''
Jednotka JSHD Adamov byla vyslána k požáru čalounické dílny v Adamově na ulici Sadová.

* '''11. dubna 2018 – požár trávy a náletových dřevin'''
U železniční trati mezi Adamov a Babicemi nad Svitavou kolem 15. hodiny zahořela tráva a náletové dřeviny o rozloze cca 60x4 metry.

* '''5. července 2018 – požár trávy a křoví'''
V jedné ze zahrad na ulici Osvobození pod kostelem začala hořet tráva a křoví.

* '''11. září 2019 – požár bývalého strážního domu u železniční trati'''
O tomto požáru chybí více informací. Dle bulvárních novin Blesk zapálili strážní domek narkomani. Během požáru dle novin měli uhořet čtyři psy.

* '''24. listopadu 2019 – požár bývalé LDN Bílovice nad Svitavou'''
Požár zachvátil podkrovní místnosti opuštěné bývalé léčebny dlouhodobě nemocných.

* '''5. května 2021 – požár dopravního prostředku'''
Krátce po 14. hodině byl nahlášen požár dopravního prostředku u dřevoskladu na ulici Nádražní. Bližší informace nejsou dostupné.
[[Soubor:2021-09-20 Apartment house in Adamov fire 01.jpg|náhled|alt=Požár bytového domu na ulici Ronovská v roce 2021|Požár bytového domu na ulici Ronovská v roce 2021]]

* '''20. září 2021 – [[Požár bytového domu v Adamově v roce 2021|požár bytového domu č. p. 282]]'''
Před 17. hodinou vypukl požár v nově zrekonstruovaném bytovém domu na ulici Ronovská. Požár způsobili dělníci provádějící dodatečné stavební práce na střeše.

* '''31. října 2021 – požár skladovací haly v Bílovicích nad Svitavou'''
Po desáté večerní hodině začalo hoře ve skladovací hale na okraji Bílovic nad Svitavou. Zasahovalo zde deset hasičských jednotek. Byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu. Pro zdolání požáru bylo nasazeno šest vodních proudů.

* '''20. listopadu 2021 – požár udírny u stolařské dílny'''
Ve večerních hodinách byl nahlášen požár stolařské dílny na ulici Kolonie. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že požár zachvátil udírnu. K rozšíření požáru na budovy nedošlo.

* '''24. února 2022 – požár kotelny v Olomučanech'''
V nočních hodinách byl nahlášen požár kotelny v Olomučanech. Na místě byly přítomny požární jednotky z Adamova, Olomučan, Blanska a Jedovnic.

* '''4. dubna 2022 – požár lesa u Olomučan'''
O události nejsou známy bližší informace.

* '''5. srpna 2022 – požár bagru'''
U Vojenské louky byl po 13. hodině nahlášen požár bagru. Bližší informace nejsou dostupné.
[[Soubor:Fire in an apartment building in Adamov 2023 02.jpg|náhled|alt=Požár v bytovém domě na ulici Družstevní v roce 2023|Požár v bytovém domě na ulici Družstevní v roce 2023]]
* '''8. prosince 2023 – [[Požár bytového domu v Adamově v roce 2023|požár bytového domu č. p. 431 v Adamově]]'''
Kolem 19. hodiny vypukl požár v jednom z bytů v pátém patře bytového domu na ulici Družstevní v Adamově. Díky vzniklému hustému kouři byli dva obyvatelé horních pater z budovy evakuováni pomocí žebříkového požárního automobilu. Po požáru byl bytový dům odpojen od elektrické energie a plynu. Obyvatelé se museli ubytovat v náhradním ubytování. Škoda na majetku byla předběžně odhadnuta na několik milionů korun.

* '''14. ledna 2024 – požár kontejneru'''
Po 18. hodině vyjížděla adamovská požární jednotka k požáru kontejneru na papír na ulici Osvobození v Adamově. Plameny uhasili ještě před příjezdem hasičů strážníci městské policie.

* '''20. ledna 2024 – požár chaty v Jedovnicích'''
V odpoledních hodinách zachvátil požár chatu v Jedovnicích. U požáru zasahovalo několik jednotek dobrovolných hasičů, včetně těch profesionálních. Požár zničil celý objekt a byly při něm dvě osoby zraněny. Škoda byla vyčíslena na několik milionů korun.

* '''11. února 2024 – požár na balkoně výškové budovy v Adamově'''
Hodinu po půlnoci byl nahlášen požár výškové budovy na ulici Sadová v Adamově. Jednalo se zahoření květináče na balkoně. Oheň se podařilo uhasit před příjezdem hasičských jednotek.

* '''1. dubna 2025 – požár bytového domu č. p. 349 v Adamově'''
V odpoledních hodinách byl ohlášen požár bytu ve výškové budově na ulici Petra Jilemnického. Hasičské jednotky po příjezdu zjistily ohnisko v jedné z bytových jednotek, které následně zlikvidovaly pomocí jednoho vodního proudu. Zdravotníci ZZS JMK ošetřili jednu osobu. Na zásahu se podílely jednotky z Adamova, Blanska, Bílovic nad Svitavou a Vranova.

* '''2. června 2025 – požár skladových prostor na ulici Hradní v Adamově'''
V dopoledních hodinách byl vyhlášen požár na ulici Hradní v opuštěných skladovacích prostorách, kde došlo k rozšíření požáru odpadu.

* '''19. září 2025 – požár v hotelu na ulici Pod Horkou'''
V podvečerních hodinách vyjížděly požární jednotky k nahlášenému požáru v [[Hotel Pod Horkou|hotelu Pod Horkou]] v Adamově na ulici Pod Horkou. Jednalo se o požár potravin na elektrickém vařiči. Díky zásahu jednoho z ubytovaných a paní provozní byl požár uhašen ještě před příjezdem hasičských jednotek. Městská policie Adamov zahájila před příjezdem požárníků evakuaci ubytovaných. Hasiči Adamov společně s HZS Jihomoravského kraje (stanice Blansko) a SDH a JSDH Bílovice nad Svitavou provedli průzkum celé ubytovny, dokončili evakuaci osob ze zakouřených prostor a pomocí přetlakové ventilace provedli odvětrání tak, aby byl možný rychlý návrat ubytovaných. ZZS JMK ošetřila 3 osoby, žádné zranění nebylo vážné. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid0EqTRYjPgPD2KvUCRB9JBQx6QqXePnyxbe5yrNFwJSKHAkuxPJyo3fsA7AL1NKjNjl zdroj])

* '''5. prosince 2025 – požár odpadu'''
Požár odpadu v areálu bývalých Adamovských strojíren. Oheň byl brzy uhašen, aniž by napáchal více větších škod. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid022LLte7A2QvEif8WUHjvPteCb9LPyu5kyRBAPm5JmPwQ6pM1XVgqJ9L4aA37eSTuyl?locale=cs_CZ zdroj])

* '''3. února 2026 – požár v hotelu na ulici Pod Horkou'''
Požár v jednom z pokojů [[Hotel Pod Horkou|hotelu Pod Horkou]] v [[Adamov]]ě. Jednalo se o zahoření mobilního telefonu. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid02XyTDsQhBXVWCkDPju27qVK4fBVkcqadKoQ9kdVgjZZaVv9LnrknWxzgc9Nzua1vxl zdroj])

* '''13. května 2026 – požár průmyslové objektu'''
V dopoledních hodinách byl nahlášen požár v průmyslovém objektu společnosti [[TENZA cast]] v [[Nový provoz|Novém provozu]] v [[Adamov]]ě. Jednalo se o požár pece. Pec byla uhašena před příjezdem hasičů, požár se ale rozšířil do vzduchotechniky. Adamovští hasiči ve spolupráci s kolegy z Blanska potrubí ochladili a rozebrali. Zplodiny hoření odvětrali přetlakovým ventilátorem. Při požáru nebyl nikdo zraněn. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid08A17jV8TwtEgvGymCp4tnq2RUF895nYDiaGpixkWQR9MZe1JLJ9d3ii6bk1vZ1WAl zdroj])

* '''14. července 2026 – požár odpadkového koše'''
Po 14. hodinou byl nahlášen požár na terase [[Dům služeb (Adamov)|Domu služeb]] na [[Ptačina|Ptačině]] v [[Adamov]]ě. Oheň zde vzplanul v odpadkovém koši, který zničil. Při hašení došlo k mírnému zatečení vody do adamovské [[Knihovna (Adamov)|knihovny]].

== Další informace ==
Zajisté se nejedná o kompletní soupis. Chybí vám zde nějaký požár? Máte informaci o dalších požárech? Napište mi na e-mail adamovaokoli@email.cz a já informaci doplním.

[[Kategorie:Seznam požárů]]

Šablona:Seznam ulic v Adamově

2026-07-15T05:14:51Z

Lukáš Malý: podle abecedy

{| class="wikitable"
|-
! <small>[[Seznam ulic v Adamově]]</small>
|-
| <small>Adamov I, [[Horka]]: [[Hradní (Adamov)|Hradní]] • [[Josefovská (Adamov)|Josefovská]] • [[Komenského (Adamov)|Komenského]] • [[Lesní (Adamov)|Lesní]] • [[Mírová (Adamov)|Mírová]] • [[Nádražní (Adamov)|Nádražní]] • [[náměstí Práce]] • [[Osvobození (Adamov)|Osvobození]] • [[Plotní (Adamov)|Plotní]] • [[Pod Horkou (Adamov)|Pod Horkou]] • [[Sadová (Adamov)|Sadová]] • [[Smetanovo náměstí]] • [[Svitavská (Adamov)|Svitavská]] • [[U Kostela (Adamov)|U Kostela]] • [[Vodní (Adamov)|Vodní]]<br>
Adamov II, [[Kolonka]]: [[Bezručova (Adamov)|Bezručova]] • [[Fibichova (Adamov)|Fibichova]] • [[Hybešova (Adamov)|Hybešova]] • [[Kolonie (Adamov)|Kolonie]] • [[Krátká (Adamov)|Krátká]] • [[Zahradní (Adamov)|Zahradní]]<br>
Adamov III, [[Ptačina]]: [[Blažkova (Adamov)|Blažkova]] • [[Družstevní (Adamov)|Družstevní]] • [[Dvořákova (Adamov)|Dvořákova]] • [[Neumannova (Adamov)|Neumannova]] • [[Opletalova (Adamov)|Opletalova]] • [[Petra Jilemnického (Adamov)|Petra Jilemnického]] • [[Ronovská (Adamov)|Ronovská]] • [[Tererova (Adamov)|Tererova]] • [[Údolní (Adamov)|Údolní]]</small>
|}

Krátká (Adamov)

2026-07-15T05:10:59Z

Lukáš Malý: {{Seznam ulic v Adamově}}

[[Soubor:Kratka street (Adamov).jpg|náhled|alt=Budova bývalé mateřské školy na ulici Krátká|Budova bývalé mateřské školy na ulici Krátká]]
'''Krátká''' je ulice v [[Adamov]]ě.

Jedná se o slepou ulici v severozápadní části [[Kolonka]]. Ulice začíná odbočkou z ulice [[Hybešova (Adamov)|Hybešova]]. Zde se také nachází budova bývalé mateřské školy [[Krátká 432/2]] s rodinným domem [[Krátká 433/3]], který se nachází ve stejném areálu jako mateřská škola. Za touto dvojicí se při levé straně ulice nacházejí další rodinné domy [[Krátká 129/5]], [[Krátká 138/7]], [[Krátká 139/8]], [[Krátká 140/9]] a [[Krátká 478/10]]. Na konci se ulice přeměňuje na lesní pěšinu, která směřuje k [[Farmapark]]u. Na pravé straně ulice se nachází chata Krátká ev. č. 733.

== Historie ==
Zástavba v této části města začala vznikat v 20. letech 20. století. Nejnovější rodinným domem je [[Krátká 478/10]], který zde vznikl kolem roku 2000.

V druhé polovině 20. století vznikla na začátku ulice budova nové mateřské školy [[Krátká 432/2]].

{{Seznam ulic v Adamově}}

[[Kategorie:Krátká (Adamov)]]

Šablona:Nové články

2026-07-14T19:56:22Z

Lukáš Malý: * Krátká je ulice v Adamově…

* [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…
* [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…
* [[Vlásenka]] je pěší chodník, který spojuje ulici Fibichovu a Družstevní…
* [[Výběh pro psy (Adamov)|Výběh pro psy]] v Adamově vznikl v části tzv. Starého smeťáku nedaleko Nového hřbitova…
* [[Běh na Nový hrad]] je běžecký závod pořádaný každoročně oddílem orientačního běhu Spartakem Adamov…
* [[Blažkova (Adamov)|Blažkova]] je ulice v Adamově…
* [[Dvořákova (Adamov)|Dvořákova]] je ulice v Adamově…
* [[Tererova (Adamov)|Tererova]] (někdy též chybně Terrerova) je ulice v Adamově…
* [[Zámeček]] je historická budova z konce 19. století ve Křtinách…
* [[Sportovec roku (Adamov)|Sportovec roku]] je tradiční anketa oceňující nejúspěšnější sportovce, sportovní kolektivy a trenéry města Adamova…
* [[Růžena Filipínská]] byla lékařka, která po několik desetiletí působila v Adamově…
* [[Zdravotnictví v Adamově]] se začalo rozvíjet společně s průmyslovým růstem obce…
* [[Josef Štěpán Maleček]] byl malíř, který vyrůstal v Adamově…
* [[Marie Havlová]], rozená Šenková, byla vnučka Aloise Šenka, z jehož vraždy byla obviněna…

<div style="text-align:right;">
'''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''
</div>

Krátká (Adamov)

2026-07-14T19:56:00Z

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Budova bývalé mateřské školy na ulici Krátká '''Krátká''' je ulice v Adamově. Jedná se o slepou ulici v severozápadní části Kolonka. Ulice začíná odbočkou z ulice Hybešova. Zde se také nachází budova bývalé mateřské školy Krátká 432/2 s rodinným domem Krátká 433/3, který se nach…“

Vlásenka

2026-07-14T11:42:28Z

Lukáš Malý: /* Historie */ přeformulace + zdroje

[[Soubor:2026-04-24 Vlasenka (Adamov).jpg|náhled|alt=Vlásenka v Adamově|Vlásenka v Adamově]]
'''Vlásenka''' je pěší chodník, který spojuje ulici [[Fibichova (Adamov)|Fibichovu]] a [[Družstevní (Adamov)|Družstevní]]. Jedná se o jedno ze dvou možných spojení Kolonky s Ptačinou.

== Historie ==
Vlásenka vznikla již v druhé polovině 20. století při výstavbě prvních domů na Ptačině. V 1. července 2026 probíhá oprava povrchu chodníku, který by měl v celé délce získat nový asfaltový povrch, včetně výměny zábradlí. Na místě by mělo vzniknout i dvě odpočinkové lavičky.

Od roku 2011 se na Vlásence pořádá amatérský závod [[Mikulášský běh do vrchu: Adamovská vlásenka]], který se běhá od autobusové zastávky na ulici [[Fibichova (Adamov)|Fibichova]] přes Vlásenku až po vrchol u ulice [[Družstevní (Adamov)|Družstevní]].

== Zdroje ==
* Město Adamov. Upozornění na uzavírku pěší komunikace, 2026, č. července–srpne. Adamov: město Adamov. s. 7.

[[Kategorie:Vlásenka]]

Josef Praus

2026-07-11T06:39:59Z

Lukáš Malý: /* Životopis */ překlep

{{Chybí obrázek}}
'''Josef Praus''' (23. ledna 1885 ve Vamberku – 22. března 1955) byl adamovský učitel a starosta obce [[Adamov]]a v letech 1931–1938.

== Životopis ==
Josef Praus se narodil 23. ledna 1885 ve Vamberku v čtyřčlenné rodině venkovského malíře pokojů. Studoval na reálce v Kostelci nad Orlicí a po doplnění učitelských zkoušek se stal učitelem, zprvu na několika místech ve východních Čechách na Rychnovsku nad Kněžnou, na Čáslavsku, později na Moravském Slovácku (ve Znorovech), a konečně na dnešním Blanensku. Působil v Lysicích, v Molenburku, v Újezdě u Blanska.

V roce 1927 se přestěhoval do Adamova a od 1. září téhož roku nastoupil na místo odborného učitele na tamní měšťanské škole. Stal se učitelem kreslení a matematiky.

V roce 1930 převzal po R. Bártovi, který se z Adamova odstěhoval, funkci obecního pokladníka. Po volbách do obecního zastupitelstva předal tuto funkci k 24. listopadu 1931 nově zvolenému pokladníkovi A. Žáčkovi.

Od roku 1929 společně s učitelem [[Leopold Černý|Leopoldem Černým]] zastával funkci knihovníka v obecní knihovně. V této funkci setrvali do roku 1931. Ve dnech 2.–8. prosince 1930 společně prováděli sčítání obyvatelstva.

V letech 1929–1937 byl pokladníkem a v letech 1933–1937 byl náměstkem místní školní rady.

Dne 1. června 1931 byl ustanoven zatímním ředitelem obecné školy, od 1. srpna 1935 pak definitivním ředitelem v té době již Masarykovy obecné a měšťanské školy v Adamově.

V komunálních volbách, které probíhaly 27. září 1931, byl zvolen do obecního zastupitelstva za stranu československých národních socialistů. Na ustavujícím zasedání obecního zastupitelstva byl zvolen 10 hlasy starostou obce. Následně byl zvolen členem stavební a technické komise, které byly ustanoveny.

Dne 23. listopadu 1937 byl jmenován [[Kronika města Adamova|kronikářem]] obce Adamov a vedl ji do roku 1938, kdy byla kronika ukryta.

Josef Praus kandidoval také v komunálních volbách, které proběhly 12. června 1938. Kandidoval na společné kandidátce strany soc. demokratické, lidové, komunistické, živnostenské a občanského bloku. Získal mandát v obecním zastupitelstvu. Ve volbě starosty získal jeden hlas.

V roce 1940 skončil své působení na adamovské škole. Poslední část svého života strávil Josef Praus v Brně–Řečkovicích při práci na obvodním výboře v Brně–Králově poli. V letech 1954–1955 zde působil jako kronikář této městské části.

Josef Praus zemřel 22. března 1955.

== Zdroje ==
* ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 1, 73, 99, 100, 121, 122, 123.
* SKUTIL, Jan. Zasloužilý adamovský učitel Josef Praus (1885–1955) v ''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', 1965, roč. IX, č. 1. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek. s. 13.

{{Představitelé Adamova}}

[[Kategorie:Josef Praus]]

Včelařský spolek (Adamov)

2026-07-11T05:18:16Z

Lukáš Malý: /* Historie */ změna předsedy a upřesnění názvu

{{Chybí obrázek}}
'''Včelařský kroužek''' v Adamově, založený v roce 1914, byl organizace zaměřená na podporu včelařství, která spojovala místní včelaře a příznivce s cílem sdílet znalosti, zkušenosti a tradice spojené s chovem včel.

== Historie ==
První včelařský spolek byl v Adamově založen roku 1914, avšak tradice sahá ještě hlouběji. Dne 31. prosince 1868 vznikl samostatný spolek moravský, ve kterém se angažovali dva adamovští občané - učitel [[František Zavadil]] a mistr ze strojírny [[Eduard Rumler]].

Oba také stojí za vývojem tzv. moravského či adamovského stojanu. Ten byl sestaven společným úsilím obou adamovských občanů. Rumler díky svým schopnostem práce se dřevem zkonstruoval prototyp úlu, který obsahoval rozpěrák, který se používá dodnes. Včelín získal na valném shromáždění v roce 1861 v Brně velkou bronzovou medaili.

Díky tomuto úspěchu se na přelomu let 1860/1861 přeměnila stolárna ve strojírně ve výrobnu včelích úlů, které se vyráběly nejen pro adamovské občany. Roku 1866 byla přijata v moravském spolku přijata normová míra včelína rámků 23,8x13 cm a na tuto míru upravil spolek čtyřpatrový stojan. Tento stojan byl nazván mezi včelaři moravský či adamovský stojan.

V roce 1867 se v seznamech uvádí tito včelaři: [[Jan Buský]], revírník, [[Tomáš Dokoupil]], mistr krejčovský, [[Bedřich Drathschmied z Mahrenteimu]], ředitel továrny, [[František Druxa]], správce továrny, [[František Holešovský]], měšťanostka (bytem Vranov), [[Jan Julínek]], mlynář (bytem v Bílovicích nad Svitavou), [[František Klaudner]], zámečník a jednatel, [[Pavel Kotas]], majitel prachárny, [[Albín Krämer]], vrchní strojvůdce, [[Eduard Leidinger]], tovární lékař, [[Jan Litschmann]], hajný, [[František Rocker]], kníž. lesník, [[Karel Rumler (1815–1876)|Karel Rumler]], měšťanosta, [[František Schefežik]], učitel, [[Edvard Skřivánek]], kupec a [[František Svoboda]], domkař.

Na jaře 1924 bylo 22 včelařů, kterým přezimovalo 118 včelstev, v roce 1925 je v kronice uváděn předsedou Jan Hudec, jednatelem pak Jan Dolanský.

Roku 1927 bylo na jaře 16 včelařů se 64 včelstvy, na podzim téhož roku přibyl jeden včelař, celkem jich bylo tedy 17 - 14 dělníků, 2 učitelé a kněz. Celkem měli 74 včelstev. Rapidní úbytek včelstev oproti roku 1924 je vysvětlen jejich nepříznivým přezimováním a následným uhynutím. Předsedou byl roku 1927 [[Jan Hudec]], jednatelem [[Vilém Petrůj]].

Mj. nějaký čas fungoval včelařský kroužek i na adamovské základní škole.

V 70. letech byl nejvýznamnějším adamovským včelařem [[Josef Borkovec]], který byl zvolen jednatelem OV ČSV Blansko. V tomto období zaniká i samostatná včelařská organizace v Adamově a její členové jsou přiřazeni k ZO ČSV Blansko.

[[Rudolf Rybář]] v roce 2009 uspořádal první ročník Adamovského medobraní, které se od té doby koná pravidelně jednou za rok. 13. března 2013 se konala v MKS ustavující schůze základní organizace Adamov Českého svazu včelařů, z.s., jejímž předsedou se stal Rudolf Rybář. Tímto byla činnost spolku obnovena. Při ustanovení se do spolku zapojilo 11 včelařů z toho 5 včelařů aktivních. Celkem adamovští zazimovali 58 včelstev. V únor 2014 bylo ve spolku celkem 6 aktivních členů.

V roce 2013 proběhly také tři kurzy, které měly přispět jako zdroj informací a možnost získání finančních prostředků. První kurz proběhl 25. května 2013 v klubovně ZO na ulici Fibichova 20 (lektory byli [[Jan Strouhal]] a Rudolf Rybář), druhý kurz 1. června tamtéž (lektory byli Jan Strouhal a [[Pavel Košec]]). Třetí kurz proběhl v MKS 9. prosince 2013 a byl určen pro širokou veřejnost a jeho cílem bylo seznámit veřejnost s praktickou činností zdobení perníků a zpracování včelího vosku na vánoční ozdoby a svíčky (lektory byli manželé Buchtovi a v druhé části manželé Rybářovi).

Po úmrtí Rudolfa Rybáře se stala předsedkyní v roce 2021 [[Hana Surá]].

== Zdroje ==
* ''Kronika obce Adamova'', s. 32, 47, 48, 71.
* RYBÁŘ, Rudolf. Z historie adamovského včelařství v ''Adamovský zpravodaj'', 2013, č. květen. Adamov: město Adamov. s. 7-8.
* RYBÁŘ, Rudolf. Z historie a činnosti adamovských včelařů v roce 2013 v ''Adamovský zpravodaj'', 2014, č. únor. Adamov: město Adamov. s. 18-19.

[[Kategorie:Včelařský spolek (Adamov)]]

Kategorie:Josef Mašek

2026-07-10T06:02:40Z

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{DEFAULTSORT:Mašek Josef}} Kategorie:Narození v 19. století Kategorie:Sportovci v Adamově Kategorie:Sportovci v Brně Kategorie:Zemřelí ve 20. století“

{{DEFAULTSORT:Mašek Josef}}
[[Kategorie:Narození v 19. století]]
[[Kategorie:Sportovci v Adamově]]
[[Kategorie:Sportovci v Brně]]
[[Kategorie:Zemřelí ve 20. století]]

Šablona:Nové články

2026-07-10T05:59:07Z

Lukáš Malý: * Josef Mašek byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…

* [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…
* [[Vlásenka]] je pěší chodník, který spojuje ulici Fibichovu a Družstevní…
* [[Výběh pro psy (Adamov)|Výběh pro psy]] v Adamově vznikl v části tzv. Starého smeťáku nedaleko Nového hřbitova…
* [[Běh na Nový hrad]] je běžecký závod pořádaný každoročně oddílem orientačního běhu Spartakem Adamov…
* [[Blažkova (Adamov)|Blažkova]] je ulice v Adamově…
* [[Dvořákova (Adamov)|Dvořákova]] je ulice v Adamově…
* [[Tererova (Adamov)|Tererova]] (někdy též chybně Terrerova) je ulice v Adamově…
* [[Zámeček]] je historická budova z konce 19. století ve Křtinách…
* [[Sportovec roku (Adamov)|Sportovec roku]] je tradiční anketa oceňující nejúspěšnější sportovce, sportovní kolektivy a trenéry města Adamova…
* [[Růžena Filipínská]] byla lékařka, která po několik desetiletí působila v Adamově…
* [[Zdravotnictví v Adamově]] se začalo rozvíjet společně s průmyslovým růstem obce…
* [[Josef Štěpán Maleček]] byl malíř, který vyrůstal v Adamově…
* [[Marie Havlová]], rozená Šenková, byla vnučka Aloise Šenka, z jehož vraždy byla obviněna…

<div style="text-align:right;">
'''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''
</div>

Josef Mašek

2026-07-10T05:58:42Z

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} '''Josef Mašek''' (6. října 1900 Kročehlavy – před 28. květnem 1964) byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov. Stál u zrodu adamovského fotbalového klubu. == Životopis == Josef Mašek se narodil roku 6. října 1900 v Kročehlavech, dnes místní části Kladna. Fotbalový talent projevoval už od útlého věku – ve čtrnácti letech nastupoval za mužstvo dospělých. Při hledá…“

{{Chybí obrázek}}
'''Josef Mašek''' (6. října 1900 Kročehlavy – před 28. květnem 1964) byl fotbalista hrající za SK Židenice, později [[Blansko]] a [[Adamov]]. Stál u zrodu adamovského fotbalového klubu.

== Životopis ==
Josef Mašek se narodil roku 6. října 1900 v Kročehlavech, dnes místní části Kladna. Fotbalový talent projevoval už od útlého věku – ve čtrnácti letech nastupoval za mužstvo dospělých.

Při hledání zaměstnání odešel do [[Brno|Brna]], kam jej pozval jeho kamarád Antonín Laštovička. Svými výkony okamžitě zaujal představitele tehdy nejlepšího brněnského klubu SK Židenice, kteří mu zajistili zaměstnání. Na oplátku za klub nastupoval jako amatérský hráč. Ve dvacátých letech se stal jedním z nejlepších záložníků, jaké kdy Židenice měly. Významným úspěchem bylo amatérské mistrovství Československa v roce 1926, jehož byl členem vítězného mužstva.

Kolem roku 1930 byl služebně přeložen do [[Adamovské strojírny|adamovských strojíren]]. Nejprve působil jako hráč a trenér AFK Blansko, brzy se však začal podílet na budování fotbalu přímo v Adamově. Na podzim 1932 přestoupil do nově vznikajícího adamovského mužstva. Pro klub znamenal obrovskou posilu. Na hřištích nižších soutěží střílel soupeřům desítky branek za sezonu a díky své pověsti i postavení v prosperující továrně dokázal do Adamova přivést řadu kvalitních hráčů, a to nejen z brněnských klubů.

Vrcholné období adamovského fotbalu přišlo v letech 1938–1940, kdy mužstvo nastupovalo v nejvyšší třídě župního mistrovství. Josef Mašek už v té době do mistrovských utkání nezasahoval.

S aktivní hráčskou kariérou musel skončit v létě 1937, kdy byl zvolen druhým místopředsedou fotbalové župy. Později zastával také funkci předsedy komise rozhodčích. Kvůli střetu zájmů již nemohl nastupovat v soutěžních zápasech.

Přesto zůstal jednou z nejvýznamnějších osobností adamovského klubu. V jeho vedení působil až do června 1940.

Ani po ukončení pravidelné kariéry však fotbal zcela neopustil. Ještě v roce 1944 nastoupil za Adamov a v mistrovském utkání II. třídy proti Řícmanicím dokázal vstřelit hned pět branek. Poslední známá zmínka o jeho veřejném působení pochází z července 1945, kdy byl jako předseda komise rozhodčích členem výboru fotbalové župy.

Na své začátky a fotbalový život přibližně do roku 1930 vzpomínal Josef Mašek také jako spisovatel. Vydal dvě knihy Kožené slunce (1958) a Fotbalové hvězdičky (1960).

Méně známou kapitolou Maškova života je jeho působení v adamovském tenise. Nejpozději v letech 1937–1938 zastával funkci předsedy tenisového oddílu.

== Zdroje ==
* – dtk –. Střípky z historie adamovského sportu, 4. díl v ''Adamovský zpravodaj'', 2017, č. duben. Adamov: město Adamov. s. 18.

[[Kategorie:Josef Mašek]]

Osobnosti města Adamova

2026-07-10T05:48:57Z

Lukáš Malý: /* Sport */ + J. Mašek

'''Osobnosti města Adamova''' tvoří seznam významných osobností, které v [[Adamov]]ě žily a působily.

== Politici ==
{{Podrobně|1=Seznam představitelů Adamova}}
* [[Rudolf Barák]] (1915–1995) – politik, bývalý ministr vnitra, v Adamově pracoval v Adamovských strojírnách.
* [[Jaroslav Bernášek]] (1951) – politik, bývalý poslanec a adamovský starosta.
* [[Jan Bezchleba]] (1877–1948) politik, starosta a čestný občan Adamova.
* [[Jan Novotný]] (1913–1983) – politik, poslanec Národního shromáždění ČSR a předseda MěNV v Adamově.

== Malíři a výtvarníci ==
* [[Alena Baisová]] (1959) – výtvarnice, malířka, ilustrátorka a učitelka výtvarné výchovy.
* [[Johann Victor Krämer]] (1861–1949) – malíř.
* [[Josef Štěpán Maleček]] (1890–1983) – akademický malíř, svou tvorbou se vracel do Adamova, Moravského krasu a Brna.
* [[Julius Malý]] (1905–1998) – výtvarník a malíř.
* [[František Xaver Naske]] (1884–1959) – akademický malíř a grafik, manžel herečky Růženy Naskové, svá školní léta prožil v Adamově.
* [[František Pokorný]] (1902–1972) – výtvarník.
* [[Antonín Schumann]] (1868–1936) – malíř samouk, zachytil na svých obrazech Adamov takový, jaký tehdy byl. V Adamově působil od roku 1910 až do roku 1936.
* [[Jaroslav Šťastný]] (1952) – hudební skladatel.

== Vědci a pedagogové ==
* [[Jana Burianová]] (1956) – pedagožka, bývalá ředitelka Základní a mateřské školy v Adamově a čestná občanka města.
* [[Vatroslav Jagić]] (1838–1923) – chorvatský slavista, nějakou dobu strávil v Adamově a roku 1897 zde započal psát svoje paměti.
* [[Karel Marek]] (1949) – právník a vysokoškolský pedagog, zabývající se zejména občanským a obchodním právem.

== Spisovatelé ==
* [[Peter Jilemnický]] (1901–1949) – komunistický spisovatel, který v Adamově pobýval v letech 1928–1929 společně se svojí manželkou Růženou. V Adamově byla vystavěna jeho busta a pojmenovaná ulice v nové výstavbě.
* [[Lenka Vrožinová]] (1949–2026) – redaktorka Adamovského zpravodaje a časopisu Směr a zastupitelka města Adamova.

== Duchovní ==
{{Podrobně|1=Seznam duchovních správců Římskokatolické farnosti v Adamově}}
* [[Jakub Rozmahel]] (1885–1962) – duchovní na adamovské faře v letech 1922–1950.
* [[Tomáš Prnka]] (1926–2013) – duchovní na adamovské faře v letech 1966–1973.
* [[Jiří Kaňa]] (1962) – duchovní sloužící na adamovské faře v letech 2000–2016 jako administrátor.

== Hudebníci ==
* [[Zdeněk Kroupa]] (1922–1999) – operní zpěvák, působil v Brně, později žil v Rakousku, čestný občan Adamova.
* [[Sára Nová]] (1984), zpěvačka, kytaristka a autorka optimistických písní.
* [[Leonid Pribytkov]] (1895–1971) – operní pěvec ruského původu, v letech 1925–1952 člen opery Národního divadla Brno, je zde též pohřben.

== Sport ==
* [[Josef Mašek]] (1900–1964) – fotbalista, funkcionář, stál u zrodu fotbalového klubu v Adamově.
* [[Jindřich Svoboda]] (1952) – fotbalista, olympijský vítěz 1980 a mistr republiky 1978.

== Podnikatelé ==
* [[Robert Schoeller]] (1873–1950) – obchodník v cukrárenském průmyslu.

== Lékaři ==
* [[Ignác Grydil]] (1867–1955) – obvodní a závodní lékař.
* [[Eduard Leidinger]] (1831–1901) – první obvodní a závodní lékař v Adamově.
* [[Arnošt Martinec st.]] (1898–1976) – obvodní a závodní lékař.

== Další ==
* [[Alois Buchta]] (1885–1944) – starosta Sokola Soběšice v letech 1917–1918, člen obecní samosprávy v Soběšicích, nacistická oběť.
* [[František Ecler]] (1927–2002) – dlouholetý fotokronikář města Adamova.
* [[Jan Fibich]] (1819–1882) – otec hudebního skladatele Zdeňka Fibicha, v Adamově žil na odpočinku, je zde taktéž pohřben.
* [[Anna Hübnerová]] (1860–1891) – populární herečka prvního českého divadla v Brně, pochována v Adamově.
* [[Alois Šenk]] (1849–1916) – hajný, oběť vraždy na Novém hradě.
* [[Emanuel Zahradníček]] (1908–1933) – student a jedna z prvních obětí nacismu v Československu.

[[Kategorie:Osobnosti města Adamova]]

FK Adamov

2026-07-10T05:46:17Z

Lukáš Malý: /* Historie */ link

[[Soubor:Football match Adamov vs. Sloup (2015)a.JPG|náhled|alt=Fotbalový zápas Adamova proti Sloupu v roce 2015|Fotbalový zápas Adamova proti Sloupu v roce 2015]]
'''FK Adamov, z. s.''', je fotbalový klub působící v Adamově.

== Historie ==
Adamovský fotbal byl od svého vzniku úzce spjat se zdejšími [[Adamovské strojírny|strojírnami]]. Klub SK Adamov vznikl 9. března 1930 z iniciativy ředitele [[Antonín Titl|Antonína Titla]], přičemž klíčovou roli sehrál i hráč SK Židenice [[Josef Mašek]], který byl do města pracovně přeložen. První hřiště se nacházelo u [[Zámek (Adamov)|zámečku]] a mužstvo začínalo v nejnižších soutěžích. Už ve 30. letech se však dokázalo rychle prosadit a postoupit až do vyšších tříd, kde patřilo k silnějším týmům regionu.

Rozvoj klubu podpořil i růst místního průmyslu, který do Adamova přivedl kvalitní hráče. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ale přišel útlum, jenž vyvrcholil dočasným zastavením činnosti v roce 1943. Po válce se fotbal obnovil, avšak bez výraznějších úspěchů. Zásadní změny přinesla až reorganizace tělovýchovy po roce 1948 a vznik TJ Spartak Adamov, který působil na hřišti u splavu.

V 50. letech se podařilo vybudovat silný tým i zázemí. Pod vedením trenéra Bohuslava Chocholouše a s podporou podniku mužstvo posilovalo a postupně se probojovalo až do moravské divize, tehdy třetí nejvyšší soutěže. Přelom 50. a 60. let představuje vrchol adamovského fotbalu – tým se několik sezon držel mezi kvalitní konkurencí, i když často bojoval o udržení.

Po sestupu v roce 1963 začala postupná generační obměna. V dalších letech se Adamov pohyboval mezi krajskými soutěžemi, střídal lepší i slabší období a opakovaně usiloval o návrat do vyšších soutěží. Úspěchem byl například postup do župního přeboru na konci 60. let, ale stabilita chyběla.

V 70. a 80. letech klub většinou působil v nižších krajských soutěžích. Objevovali se noví hráči, často z vlastních řad, ale výsledky kolísaly. Výraznou osobností této éry byl například [[Jindřich Svoboda]], který se později prosadil v nejvyšší soutěži i reprezentaci. Proslavil se vítězným gólem na Olympijských hrách v roce 1980. Postupně se však začaly projevovat i problémy se zázemím, zejména nevyhovující hřiště.

Po roce 1989 se Adamov střídavě pohyboval mezi okresními a krajskými soutěžemi. Přes dílčí úspěchy se nedařilo navázat na dřívější úroveň. V 90. letech navíc klub doplatil na špatný stav hřiště, což vedlo až k dočasnému přerušení činnosti A-mužstva.

Zlom nastal po roce 2000, kdy bylo otevřeno nové travnaté hřiště. Mužstvo se rychle vrátilo do soutěží a dvakrát za sebou postoupilo. Nadějný vývoj ale netrval dlouho a klub znovu klesl až do nejnižších soutěží, kde působí pod názvem FK Adamov.

Historie adamovského fotbalu tak ukazuje střídání vzestupů a pádů, silnou vazbu na místní průmysl i význam práce s vlastními hráči. Největším úspěchem zůstává období divizních soutěží na přelomu 50. a 60. let, které dodnes představuje vrchol klubové historie.

== Zázemí klubu ==
Prvním hřištěm, na kterém se v [[Adamov]]ě začalo hrávat, bylo hřiště vedle [[Zámek (Adamov)|zámku]].

Díky rozvoji místního strojírenství muselo hřiště ustoupit nové výstavbě a ve 30. letech bylo vybudováno nové hřiště, které dostalo název [[Titlův stadion]] podle ředitele závodu a nacházelo se v katastru [[Vranov]]a u splavu na [[Svitava|Svitavě]].

V 50. letech 20. století se stále hrálo na hřišti „U Splavu“' vedle řeky Svitavy za Adamovem. V roce 1953 se počal stavět nový [[Fotbalový stadion Jindřicha Svobody|stadion]] pod [[Kostel svaté Barbory|kostelem svaté Barbory]]. Dozor nad stavbou měl Jaroslav Šulc, organizátorem byl Cyril Chatrný. V polovině srpna roku 1954 bylo již možno stadion použít pro první fotbalové utkání. Oficiální předání stadionu proběhlo však teprve při konání okresní spartakiády v Adamově v neděli 24. června 1956. Toto hřiště v sousedství závodu mělo i běžeckou čtyřdráhu a doskočiště s vržištěm.

Počátkem 80. let 20. století se hřiště v Adamově dostalo do velmi špatného stavu, proto se ponejvíce trénovalo v okolní přírodě a na hřišti za [[Ptačina|ptačinskou]] [[Ronovská 281/12|školou]]. V polovině 90. let se již hřiště nacházelo v havarijním stavu, po sestupu v sezoně 1997/98 se hráči jednoznačně rozhodli, že dokud nebude plocha zatravněna, nebudou hrát vůbec.

V pátek 8. září 2000 u příležitosti oslav 70. výročí vzniku oddílu, došlo ke slavnostnímu otevření nové travnaté plochy.

Na schůzi Rady města Adamova bylo v pondělí 1. června 2009 rozhodnuto o pojmenování stadionu na Fotbalový stadion Jindřicha Svobody v Adamově.

== Zdroje ==
* Přispěvatelé Wikipedie, ''FK Adamov'' [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2026, Datum poslední revize 25. 02. 2026, 11:43 UTC, [citováno 15. 04. 2026] [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=FK_Adamov&oldid=25701175]

[[Kategorie:FK Adamov]]