https://www.adamovaokoli.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Luk%C3%A1%C5%A1+Mal%C3%BD 2026-05-05T10:48:49Z Příspěvky MediaWiki 1.41.0 https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Rudolf_Foit&diff=3578 2026-05-05T08:47:15Z

<p>Lukáš Malý: {{DEFAULTSORT:Foit Rudolf}}</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Foit Rudolf}}<br /> [[Kategorie:Narození ve 20. století]]<br /> [[Kategorie:Zemřelí ve 20. století]]<br /> [[Kategorie:Ředitelé adamovských škol]]<br /> [[Kategorie:Učitelé adamovských škol]]<br /> [[Kategorie:Adamovští kronikáři]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Rudolf_Foit&diff=3577 2026-05-05T08:46:47Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Narození ve 20. století Kategorie:Zemřelí ve 20. století Kategorie:Ředitelé adamovských škol Kategorie:Učitelé adamovských škol Kategorie:Adamovští kronikáři“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Narození ve 20. století]]<br /> [[Kategorie:Zemřelí ve 20. století]]<br /> [[Kategorie:Ředitelé adamovských škol]]<br /> [[Kategorie:Učitelé adamovských škol]]<br /> [[Kategorie:Adamovští kronikáři]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=3576 2026-05-05T08:45:48Z

<p>Lukáš Malý: * Rudolf Foit byl adamovský učitel a ředitel…</p> <hr /> <div>* [[Rudolf Foit]] byl adamovský učitel a ředitel…<br /> * [[Anežka Smrčková]] byla pracovnice Adamovských strojíren a knihovnice v adamovské knihovně…<br /> * [[Pamětní deska Julia Wiehla]] se nachází v západní části údolí Padouchov pod Olomučany…<br /> * [[Růžena Nejedlá]] byla adamovská kronikářka a zaměstnankyně Adamovských strojíren…<br /> * [[Sport v Adamově]] má dlouhodobě spíše komunitní charakter…<br /> * [[Prosba lesa]] je studánka nedaleko řícmanického arboreta…<br /> * [[Eduard Héč]] byl adamovský zámečník, obecní zastupitel a otec Karla Héče, adamovského starosty…<br /> * [[Naučná stezka Macocha]] (též označovaná jako Stezka Jana Šmardy) je přibližně šest kilometrů dlouhý okruh…<br /> * [[Lenka Vrožinová]] byla zastupitelka města Adamova a redaktorka Adamovského zpravodaje…<br /> * [[Okres Brno-venkov]] je okres v Jihomoravském kraji…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Rudolf_Foit&diff=3575 2026-05-05T08:45:20Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} &#039;&#039;&#039;Rudolf Foit&#039;&#039;&#039; (15. února 1904 v Lysicích – 6. listopadu 1968 v Boskovicích) byl adamovský učitel a ředitel. == Životopis == Rudolf Fojt se narodil 15. února 1904 v Lysicích Rudolfovi a Marii, rozené Prášilové. Odtud docházel studovat denně do boskovického gymnázia. Jeho manželkou byla Vlasta, rozená Mišková. V Adamově nastoupil v roce 1949 jako ředitel tehdejší střední školy. Po školské reorgan…“</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Rudolf Foit''' (15. února 1904 v Lysicích – 6. listopadu 1968 v Boskovicích) byl adamovský učitel a ředitel.<br /> <br /> == Životopis ==<br /> Rudolf Fojt se narodil 15. února 1904 v Lysicích Rudolfovi a Marii, rozené Prášilové. Odtud docházel studovat denně do boskovického gymnázia. Jeho manželkou byla Vlasta, rozená Mišková.<br /> <br /> V Adamově nastoupil v roce 1949 jako ředitel tehdejší střední školy. Po školské reorganizaci v roce 1951 nastoupil do funkce zástupce ředitele devítileté školy. Tuto funkci vykonával pravděpodobně až do školního roku 1957/58, kdy jej vystřídal [[Václav Kozel]].<br /> <br /> Od 1. ledna 1953 byl pověřen vedením [[Kronika města Adamova|Kroniky obce Adamov]]. Foit dostal za úkol doplnit chybějící záznamy počínaje rokem 1947. Foit kroniku vedl do roku 1955.<br /> <br /> Mimo jiné několik let vedl osvětovou besedu, byl funkcionářem [[JZD Adamov|JZD]] a podílel se na budování ovocného sadu na [[Horka|Horce]]. V posledních letech se staral o propagační skříňku MNV, která se nacházela v prostoru bytového domu na [[Smetanovo náměstí|Smetanově náměstí]].<br /> <br /> Zemřel 6. listopadu 1968 v boskovické nemocnici.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Kronika města Adamova'', s. 52–53.<br /> <br /> [[Kategorie:Rudolf Foit]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:V%C3%ADtejte&diff=3574 2026-05-05T08:15:51Z

<p>Lukáš Malý: lokální obrázek</p> <hr /> <div>[[Soubor:Pohled na Adamov z dronu.jpg|200px|vpravo|visibility:hidden;]]<br /> Vítejte na stránce Adamov a okolí<br /> <br /> V současné době je na webu '''{{NUMBEROFARTICLES}}''' článků.<br /> <br /> Na tomto webu naleznete historické, vlastivědné a společenské články z [[Adamov|Adamova]] a jeho okolí.<br /> <br /> Pakliže by Vám zde něco chybělo, neváhejte a ozvěte se mi! (adamovaokoli@email.cz)<br /> <br /> Obsah webu adamovaokoli.cz můžete tvořit i Vy sami. Stačí se zaregistrovat a můžete zakládat a editovat články. Jak se zaregistrovat a jak tvořit stránky si můžete přečíst [https://www.mediawiki.org/wiki/Help:Contents/cs tady].</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Soubor:Pohled_na_Adamov_z_dronu.jpg&diff=3573 2026-05-05T08:15:22Z

<p>Lukáš Malý: Pohled na Adamov od jihu</p> <hr /> <div>== Popis ==<br /> Pohled na Adamov od jihu</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=JZD_Adamov&diff=3572 2026-05-05T07:46:24Z

<p>Lukáš Malý: oprava foit</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Jednotné zemědělské družstvo Adamov''' ('''JZD Adamov''') bylo ustanoveno v 50. letech v [[Adamov]]ě.<br /> <br /> == Historie ==<br /> Adamov byl vždy blízce spojen s průmyslem a ani samotný terén neumožňoval obhospodařování velkých polí, proto tedy zemědělství hrálo v obci vždy malou úlohu. Přesto však, bylo v obci ustanoveno na počátku 50. let jednotné zemědělské družstvo. Jeho předsedou byl zvolen zaměstnanec [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]] [[Hubert Beránek]], jednatelem učitel zdejší školy [[Rudolf Foit]].<br /> <br /> Z důvodu nepříliš kvalitních podmínek pro pěstování obilovin a cukrovky, bylo rozhodnuto o pěstování ovoce. Na [[Horka|Horce]] byly vysázeny mladé ovocné štěpy. Při rozvoji města v 60. letech bylo rozhodnuto, z důvodu výstavby bytového monobloku (dnešní ulice [[Komenského (Adamov)|Komenského]]), o jejich likvidaci. Družstvo samo pak zaniklo v roce 1967.<br /> <br /> [[Kategorie:JZD Adamov]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kronika_m%C4%9Bsta_Adamova&diff=3571 2026-05-05T07:45:22Z

<p>Lukáš Malý: oprava foit</p> <hr /> <div>[[Soubor:Kronika obce adamova 1959-1962.jpg|náhled|alt=Úvodní strana Kroniky obce Adamova v letech 1959 až 1962|Úvodní strana Kroniky obce Adamova v letech 1959 až 1962]]<br /> '''Kronika města Adamova''' je kronika, kterou vede osoba pověřená [[Městský úřad Adamov|Městským úřadem Adamov]].<br /> <br /> Pamětní knihu města Adamova, jak byla tehdy nazvaná, založil 21. listopadu 1922, ředitel měšťanské školy v Adamově, [[František Mlýnek]], který byl zvolen do této funkce obecním zastupitelstvem dne 16. srpna 1921. Dále byla ustanovena &quot;letopisecká komise&quot; ve složení učitele [[Vojtěch Fedra|Vojtěcha Fedry]] a obuvníka [[Adolf Procházka|Adolfa Procházky]], coby nejstaršího adamovského občana.<br /> <br /> Dne 6. července 1924 se z výletu z Palavských vrchů vraceli společně František Mlýnek a inspektor drah Brachrle, když Mlýnek za stanicí Horní Heršpice vypadl z vlaku a byl lokomotivou na sousední koleji přejet.<br /> <br /> Nastupujícím kronikářem byl zvolen učitel [[Florian Kabelík]]. Který ve funkci setrval do roku 1930, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen odstoupit.<br /> <br /> Dne 29. července 1930 byl obecním zastupitelstvem zvolen jeho nástupce [[Antonín Černý]], zaměstnán jako státní polesní. Nový kronikář však do kroniky neudělal ani jeden záznam. Přestože shromažďoval potřebné informace, stále mu chyběly související data, bez kterých do kroniky nemohl zapisovat. Přes několikaleté nevyslyšené urgování se rozhodl v roce 1937 z funkce odstoupit.<br /> <br /> Dne 23. listopadu 1937 přijal tuto funkci vykonávající starosta obce [[Josef Praus]]. Avšak jen do roku 1938, kdy proběhla Mnichovská konference. V mezidobý války byla kronika ukryta a započalo se s jejím dopisovaní po roce 1945.<br /> <br /> Novým kronikářem byl zvolen v roce 1946 [[Alois Jílek]], úředník zdejších Škodových závodů, který ji vedl jediný rok. Poté, co byl v roce 1952 Jílek pracovně přeložen na ministerstvo těžkého strojnictví v Praze, bylo nutno vybrat nového kronikáře.<br /> <br /> Tím byl [[Rudolf Foit]], jmenovaný do funkce v lednu 1953. Jelikož však při předávání obecní kroniky bylo zjištěno, že chybí šest let zápisů, bylo Foitovi uloženo, aby zachytil historie obce i v chybějících letech.<br /> <br /> Na počátku roku 1956 převzal kroniku [[Josef Pečenka]], který kroniku vedl po dobu tří let.<br /> <br /> Zápisy let 1959 až 1962 v kronice chyběly a proto byly roku 1996 zadány [[Vratislav Grolich|Vratislavu Grolichovi]], který chybějící mezeru vyplnil. Zápisky sepsala v letech 1997 až 1998 [[Sylvie Grolichová]].<br /> <br /> Od roku 1963 byla novou kronikářkou zvolena Sylvie Grolichová, která ji vedla do roku 1965.<br /> <br /> Roku 1966 převzal kroniku [[Jaroslav Pokorný]], který ji vedl do roku 1968.<br /> <br /> Dne 27. března 1969 byl MNV vybrán jako nový kronikář [[František Dufek]], který kroniku vedl do roku 1971.<br /> <br /> Od 1. prosince 1972 byla funkce kronikáře svěřena opět Jaroslavu Pokornému, který měl doplnit tentýž rok a v kronice dál pokračovat až do roku 1980.<br /> <br /> Od roku 1981 pokračoval ve vedení kroniky nový kronikář [[Stanislav Dvořák]]. Dne 3. června 1991 byl Dvořák městskou radou z funkce kronikáře odvolán. Kroniku však dopsal pouze do roku 1989.<br /> <br /> Novým kronikářem byla zvolena [[Růžena Nejedlá]], která doplnila nezaujatým pohledem rok 1989 a v kronice pokračovala do roku 1993.<br /> <br /> Od 1. ledna 1994 vedla opět nově zvolená kronikářka Sylvie Grolichová. Tu v roce 2009 vystřídala [[Jarmila Budišová]], která ji vede dodnes.<br /> <br /> [[Kategorie:Kronika města Adamova]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_%C5%A1kola_a_mate%C5%99sk%C3%A1_%C5%A1kola_Adamov&diff=3570 2026-05-05T05:30:31Z

<p>Lukáš Malý: /* Předškolní zařízení na Ptačině */ oprava Foitová</p> <hr /> <div>[[Soubor:Elementary school in Adamov (Horka) 2.JPG|náhled|alt=Budova základní školy na ulici Komenského, kde také sídlí příspěvková organizace|Budova základní školy na ulici Komenského, kde také sídlí příspěvková organizace]]<br /> '''Základní škola a mateřská škola Adamov''' je příspěvková organizace zřízená Městem Adamovem, která sídlí v budově [[Komenského 324/4]]. Současným ředitelem je [[Stanislav Tůma]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> Počátky školství v Adamově spadají do roku 1770. Než byla postavena první budova školy v Adamově, učilo se v různých budovách. Od roku 1780 se vyučovalo v knížecím domě č. 7, vyučovalo se zde čtení, psaní a počítání. Roku 1814 se ujal vyučování učitel [[Jan Procházka]]. Učil ve svém domku v číslo 21. Od roku 1836 byla zadní místnost v tomto domku ustanovena za „školskou světnici“. V roce 1850 Jan Procházka pro stáří rezignoval, na jeho místě jej vystřídal podučitel [[František Zavadil]]. Vyučovalo se v domku číslo 20. František Zavadil usiloval o zřízení vlastní školské budovy, začal budovat školní archiv, v roce 1852 založil školní knihovnu.<br /> <br /> Kníže Alois z Liechtenštejna dal vybudovat v polovině 19. století [[U Kostela 46/1|budovu školy]]. Ta byla vybudována společně s [[Kostel svaté Barbory|kostelem]], [[Fara (Adamov)|farou]] a [[Starý hřbitov|hřbitov]] ve shodném novogotickém stylu. Dne 1. listopadu 1857 byla škola otevřena. Náklady na školní budovu činily 15 800 zl. stříbra a 3. listopadu 1857 se začalo v nové škole vyučovat. V budově škole na připomínku této události osazena [[Pamětní deska Aloise a Jana z Lichtenštejna|pamětní deska]]. František Zavadil byl několik dní poté jmenován definitivním správcem školy.<br /> <br /> V letech 1863–1872 působili na adamovské škole [[Urban Plaširyba]] a [[František Ševčík]]. V té době měla škola následující vybavení – 1 mapa Moravy, 16 Hartingerových hospodářských obrazů, 60 malých vyobrazení starého i nového zákona. „Učírna“ měla 10 kusů školních lavic (1 lavice pro 10 žáků). Po odchodu Františka Ševčíka se 2 měsíce nevyučovalo. Konal se konkurz, na který se přihlásilo 22 žadatelů. Byl vybrán učitel [[František Kouřil]], který se stal i školním správcem. Až do roku 1872 to byla jednotřídní škola s polodenním vyučováním s českým vyučovacím jazykem. Od tohoto školního roku se vyučoval nezávazně německý jazyk.<br /> <br /> V roce 1873 byla zavedena dvoutřídní škola, [[František Kouřil]] se stal nadučitelen. Adamovská veřejnost velice podporovala školu. Konaly se plesy, sbírky, pěvecká vystoupení – výtěžek se věnoval na zařízení školy. Ve stejném roce se poprvé konala veřejná školní zkouška ze všech předmětů za přítomnosti členů školy, místního a obecního zastupitelstva, dopadla velmi dobře. Počet žáků rostl, uvažovalo se o stavbě další budovy školy. Konal se konkurz na místo učitelky ženských ručních prací. Ze čtyř uchazeček byla vybrána Marie Cvrčková.<br /> <br /> Od 1. října 1878 byly otevřeny dvě třídy, každá byla v jiné budově, ale byly pod společnou školní správou s názvem „Jednotřídní rozdělená česká škola s německou paralelní třídou“. Rozpory mezi oběma třídami vzrůstaly, česká se úspěšně rozvíjela, německá upadala. Dne 18. července 1884 byla zrušena. Roku 1884 byla zřízena trojtřídní škola. Školu navštěvovalo 192 žáků. Škola se řídila osnovami čtyřtřídní obecné školy. Žáci byli rozdělováni do tříd podle věku i vědomostí. Při nejpočetnější třídě byla zřízena pobočka.<br /> <br /> V listopadu 1899 zemřel nadučitel František Kouřil, který působil na škole 27 let, byl i varhaníkem v místním kostele. Místo něho nastoupil nadučitel [[Josef Deutsch]]. Dne 30. září 1900 se konala slavnost svěcení školního praporu, který věnoval škole místní čtenářský spolek. V roce 1907 navrhl ředitel továrny zřídit pro učně pokračovací školu průmyslovou. Stavba nové budovy s jednou třídou začala ve školním roce 1907/08, byla ukončena ke školnímu roku 1909/10. V listopadu 1915 odchází Josef Deutsch do penze, správcem školy je pověřen zatímní učitel [[Vojtěch Fedra]].<br /> <br /> === Za první světové války ===<br /> [[Soubor:Adamov, mestanska skola u nadrazi.png|náhled|alt=Měšťanská škola v bývalé Klobově vile nedaleko nádraží|Měšťanská škola v bývalé Klobově vile nedaleko nádraží]]<br /> Za války 1914–1918 musela škola přistoupit na různá úsporná opatření. Škola musela odevzdat pro válečné účely i školní zvonek, který vážil čtyři a půl kila. Dne 23. října 1914 byl povolán na vojnu učitel [[František Juračka]], 29. ledna 1915 pak i učitel [[Karel Musil]]. Na škole zůstali tedy dva učitelé, kteří vyučovali čtyři třídy tak, že dvě třídy měly obden celodenní vyučování až do konce školního roku. Vyučování se omezilo na trivium. Žáci sbírali ostružinové listí pro vojáky na čaj.<br /> <br /> Dne 3. ledna 1918 byl jmenován definitivním řídícím [[Antonín Tillhon]]. Nové obecní představenstvo v Adamově se rozhodlo založit měšťanskou školu, aby i těm nejchudším bylo umožněno vyšší vzdělání. Hlavně se o to zasloužili starosta [[Jan Bezchleba]], předseda místní školní rady [[Eduard Hanák]] a řídící obecné školy Antonín Tillhon. Bylo rozhodnuto o zákonném zabrání vily (číslo popisné 78) německého brněnského advokáta JUDr. Friedricha Kloba.<br /> <br /> Levá a zadní část vily byla upravena a přistavěly se toalety. Celková přestavba přišla na 26 tisíc Kč. Stavební práce byly svěřeny Josefu Jalovému z Blanska, zařízení do třídy dodala stolařská firma Sehna a Svoboda z Bílovic.<br /> <br /> === Období první republiky ===<br /> V neděli 12. září 1920 byla slavnostně škola otevřena. Ředitelem byl [[František Mlýnek]]. Měšťanská škola měla málo pomůcek, proto vypomohla obecná škola. Na škole probíhalo nedílné dopolední vyučování (bylo to důležité pro přespolní žáky), nezávazně se vyučoval německý jazyk. Dne 11. dubna 1921 bylo povoleno zemskou školní radou otevřít III. třídu měšťanské školy v Adamově. Proto musely být provedeny další úpravy budovy školy (zřízení třetí učebny, kreslírny, umístění kabinetů, úprava bytu školnice). Díky řediteli místní továrny se začalo zavádět do škol elektrické osvětlení. Ve školním roce 1923/24 byly z výnosu ministerstva školství zavedeny do škol nové předměty – občanská nauka a ruční práce chlapecké výchovné, tělocvik byl přejmenován na tělesnou výchovu.<br /> <br /> Dne 6. července 1924 tragicky zahynul první ředitel měšťanské školy František Mlýnek. Řízení školy se ujal [[František Kopřiva]]. Prvního září 1924 odešel do Velkých Pavlovic. Správou školy byl následně pověřen [[Josef Hlaváček]]. Od 1. října 1924 byl výnosem ministerstva školství povolen III. ročník při zdejší průmyslové škole pro učně kovodílných živností. Školu spravoval řídící učitel obecné školy Antonín Tillhon. Dne 1. září 1925 byl jmenován nový ředitel měšťanské školy [[Florian Kabelík]].<br /> <br /> Dne 29. března 1926 byl zahájen výkop základů pro novou budovu [[Osvobození 130/11|měšťanské školy]]. Bylo to na pozemku pana Ševčíka mezi hřbitovem a budovou [[Sokolovna (Adamov)|Sokolovny]]. Podle projektu stavitele Metoděje Charouse je postavil se svými dělníky zednický mistr Kristian Demek z Králového Pole. Školní rok 1926/27 byl ještě zahájen v budově číslo 78. Slavnostní otevření nové měšťanské školy v budově u hřbitově proběhlo 3. října 1926. Budova se stala chloubou obce, byla moderně a účelně zařízena. Kromě učeben k ní patřila vybavená školní kuchyně, tělocvičné kabinety, dílny, školní zahrada a byt ředitele školy. Vybavit školu pomohla také obec, ale i žáci a učitelé, kteří nacvičili a sehráli dvě divadelní představení, jehož výtěžek věnovali na zařízení a pomůcky do nové školy.<br /> <br /> Ve školním roce 1927/28 se začaly pořádat besídky rodičů (obdoba nynějších třídních schůzek rodičů) za účelem spolupráce rodiny a školy, stále častěji žáci i učitelé jezdili na exkurze, byly zavedeny laboratorní práce v některých předmětech. Desáté výročí vzniku Československa měšťanská škola oslovila divadelním představením žáků a zasazením čtyř jubilejních lip. K 80. narozeninám Tomáše Garrigua Masaryka škola uspořádala akademii. Na žádost ředitele školy a místní školní rady svolil pan prezident, aby měšťanská škola v Adamově byla pojmenována na oslavu jeho 80tých narozenin Masarykova měšťanská škola (Výnos ze dne 14.7.1930 č. 38457, přípis kanceláře prezidenta republiky ze dne 12. června 1930, č. D 2728/30). Ministerstvo školství vydalo nařízení o zavedení rodičovských sdružení při každé škole. Dne 19. října 1930 bylo zavedeno na měšťanské škole. Tvořilo ho šest rodičů (2 z Adamova, jeden za [[Josefov]], [[Babice nad Svitavou|Babice]], [[Vranov]] a [[Útěchov]]), dva učitelé a ředitel. Předsedou se stal Ing. J. Brožek. První akcí rodičovského sdružení byla polévková akce pro přespolní žáky a společná besídka žáků s rodiči s programem a občerstvením.<br /> [[Soubor:1937 Mestanska skola v Adamove.jpg|náhled|alt=Budova Měšťanské školy na dnešní ulici Osvobození v roce 1937¨|Budova Měšťanské školy na dnešní ulici Osvobození v roce 1937]]<br /> Ve školním roce 1932/33 poprvé všechno žactvo z Adamova bylo společně v budově Masarykovy měšťanské školy. Během prázdnin byly z bytů ředitele a učitele, z kabinetů udělány prostorné třídy obecné školy. V budově obecné školy se chystali dva velké byty a čtyři svobodárny. Dne 13. března 1933 na žádost místní školní rady a obecního zastupitelstva zemská rada povolila, aby byla obecná škola spojena pod společnou správou ředitele školy měšťanské tím, že řediteli spojených škol zůstane zachován nárok na naturální byt. Současně se zrušilo místo řídícího učitele a zřídilo se místo učitele. V tomto školním roce poslal ředitel školy žádost na kancelář prezidenta republiky o změnu názvu školy. Škola nesla od tohoto roku čestný název Masarykova obecná a měšťanská škola v Adamově V březnu 1935 bylo posláno panu prezidentovi toto blahopřání k narozeninám. „My, žáci obecné a měšťanské školy v Adamově, které jste propůjčil své slavné jméno, jako svému tatíčkovi, přejeme Vám v den Vašich narozenin jménem všech: Buďte nám ještě dlouho zachován, / veďte nás dále učte nás stále / jste námi všemi vřele milován.“ Podepsáni byli dva žáci z každé třídy, učitelský sbor, předseda místní školní rady a starosta. Když ve stejném roce T. G. Masaryk abdikoval na funkci prezidenta, byl mu zaslán následující telegram: „My žáci a učitelé Masarykovy obecné a měšťanské školy v Adamově s hlubokým smutkem přijímáme zprávu o Vaší rezignaci. Pro nás zůstanete navždy mravním vzorem a slibujeme Vám, že zůstaneme věrni Vašim ideám. Pane prezidente, Osvoboditeli, buďte dlouho zdráv!“<br /> <br /> Škola se začíná modernizovat. Roku 1936 bylo zřízeno ústřední topení brněnskou firmou nákladem 70 tisíc, v podkroví postavena místnost pro učební sbírky v hodnotě 6 tisíc. Rodinné sdružení pořídilo školní rozhlas pro jednotlivé třídy s mikrofonem a elektrickým gramofonem nákladem 6 tisíc, telefonem byla spojena ředitelna a sborovna, byl zakoupen filmový aparát na 16 mm film a filmový aparát na diapozitivy. Situace v Evropě byla velmi v roce 1938 napjatá. Německo začíná vážně ohrožovat samostatnost Československa. I v adamovské škole, jako i na jiných školách, je pořádána mezi žáky a učiteli sbírka na obranu státu. Ve školním roce 1938/39 se změnil název školy na Újezdní školu měšťanskou s přidělením obcí [[Adamov]], [[Babice nad Svitavou|Babice]], [[Vranov]], [[Útěchov]], [[Josefov]] a část osady [[Habrůvka|Habrůvky]]. Před budovou byla upravena terasa a postavena [[Busta Tomáše Garrigua Masaryka (Adamov)|busta Tomáše Garrigua Masaryka]]. Zasloužila se o to místní školní rada, příspěvek obce a sbírka občanů.<br /> <br /> === Za druhé světové války ===<br /> Ve školním roce 1939/40 byla obecná škola trojtřídní a smíšená. Měla také nový název – Měšťanská škola, slovo újezdní se z názvu vypustilo. Byla zřízena mateřská školka, v které bylo zapsáno 34 dětí ve věku 4 – 5 let, třída pro ni byla upravena v budově měšťanské školy.<br /> Ve školním roce 1940/1941 skončil s funkcí ředitel [[Josef Praus]], novým ředitelem byl jmenován [[František Pecina]]. Bylo ustaveno „ Rodičovské sdružení“, předsedou se stal František Handl z Adamova. Ve školním roce 1941/42 byla obecná škola pouze dvoutřídní. Od 1. září 1941 byl název měšťanská škola nahrazen označením Hlavní škola. Byla čtyřletá a její první ročník tvořil bývalý pátý postupný ročník školy obecné a tři ročníky školy měšťanské. Hlavní škola se stala školou výběrovou. Ve školním roce 1944/1945 chyběli dva učitelé (B. Jílek, B. Klimeš), byli totálně nasazeni. Od vánoc se nevyučovalo až do 4. dubna 1945, protože škola byla částečně obsazena od 10. února 1945 čtyřiceti muži policejního pluku a od 14. března 1945 četnictvem hlídajícím železniční trať. Ve dvou třídách byla umístěna odborná škola učňovská Škodových závodů. Dne 18. dubna 1945 bylo přerušeno vyučování pro neustálé letecké poplachy. Od 24. dubna 1945 bylo v celé škole ubytováno vojsko a četnictvo. Dne 25. bubna 1945 byl Adamov bombardován. V těsné blízkosti školy spadly tři pumy – všechna okna ve škole byla vytlučena. Dne 9. května 1945 – odtáhlo německé vojsko z Adamova, Němci zničili všechny železniční a silniční mosty, demolovali továrnu. Krátce po poledni ten samý den projela Adamovem celá jedna divize Rudé armády a divize rumunská, která částečně v Adamově přenocovala. Škola byla po vojácích dosti poškozená.<br /> <br /> === Poválečné období ===<br /> Dne 22. května 1945 bylo opět zahájeno vyučování na obecné i měšťanské škole, 5. června byla znovu otevřena i mateřská škola. Byla ustanovena na okrese vyšetřovací komise, která prováděla očistu učitelů (ti museli pravdivě vyplnit dotazníky o činnosti za okupace). O letních prázdninách učitelé museli absolvovat šestitýdenní kurzy ruštiny v Brně. Ve školním roce 1945/1946 odešel do Výzkumného ústavu v Brně ředitel František Pecina, místo něj nastoupil [[Vladislav Kvasnička]]. Od března 1946 se vyučovalo zase i v sobotu. Dne 6. června 1946 byl znovu odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka. Na budově školy byl umístěn nápis „Masarykova obecná a měšťanská škola“.<br /> <br /> Dne 21. dubna 1948 byl schválen nový školský zákon o jednotné státní škole. Podle něho národní škola (místo obecné) měla 5 tříd, střední škola 3 třídy a jednoroční učební kurz. Byl ustanoven stálý školní lékař pro žáky v okrese. Ve škole byly provedeny velké opravy (nátěry, světla, umyvadla ve třídách). Dne 1. února 1949 byla oddělena od správy střední školy správa školy národní. Téhož dne byl Adamov zařazen do okresu Blansko, což vyvolalo velké protesty. Ředitel [[Oldřich Pleva]], který působil na škole jeden rok, byl jmenován okresním školním inspektorem, správou školy byl pověřen na půl roku učitel [[Jan Pivoda]]. V srpnu 1949 byl na základě konkurzu nově jmenován ředitel střední školy [[Rudolf Foit]]. V tomto roce převzaly Škodovy závody v Adamově patronát nad střední školou.<br /> <br /> Ve školním roce 1949/1950 adamovská střední škola organizovala první soutěž – celookresní pravopisnou soutěž. Den soutěže byl nazván „svátek českého pravopisu“. V březnu 1950 byly založeny pionýrské oddíly Junáka. Klubovnu měli pionýři v budově střední školy, Škodovy závody ji vybavily nábytkem. Vzniká také Československý svaz mládeže. Od prosince 1950 započalo pravidelné vaření obědů pro žáky. Místo pracovních záznamů se objevují žákovské knížky. Dne 7. června 1951 byly slavnostně zahájeny první závěrečné zkoušky. Na základě směrnic Ministerstva školství vědy a umění byla zřízena devítiletá škola (národní a střední školy byly opět spojeny pod jedinou správu – důvodem bylo jednotné všeobecné vzdělání). Ředitelem devítileté školy v Adamově byl jmenován dosavadní ředitel národní školy Josef Kysela, zástupcem ředitele se stal dosavadní ředitel střední školy Rudolf Foit. Výnosem ONV škol. referátu v Blansku ze dne 29. září 1951 byla zřízena při zdejší národní škole školní družina. Byla jen pro děti zaměstnaných matek. Činnost školní družiny byla zahájena 1. října 1951, vedla jí Vlasta Foitová. Školní družina byla umístěna v pionýrské klubovně, která sloužila zároveň jako jídelna. Ve školním roce 1953/1954 se novým ředitelem školy stal Vilém Čermák. Hudební škola v Blansku zřídila odbočku na zdejší škole. Vyučovalo se zde hře na klavír a housle, o kterou byl velký zájem. Na škole začaly působit různé kroužky: technický, pěvecký, tělovýchovný, šachový.<br /> <br /> === Školní budova ve čtvrti Klementa Gottwalda ===<br /> [[Soubor:Primary School in Adamov.JPG|náhled|alt=Školní budova na ulici Ronovská v roce 2007|Školní budova na ulici Ronovská v roce 2007]]<br /> Protože se od roku 1952 začaly stavět v Adamově nové obytné domy, stěhovaly se do nich mladé rodiny s dětmi. Dětí ve škole rychle přibývalo, třídy byly velmi početné. Ve školním roce 1954/1955 musela být 5. třída umístěna do dřevěného domu. Školní žákovský výbor začal posílat do závodního časopisu Směr příspěvky. Po mnoha letech byl opět uspořádán v sále jídelny závodního klubu dětský karneval. Žáci se připravovali na první celostátní spartakiádu. Žáků stále přibývalo, v souvislosti s tím byl nedostatek učeben, a proto se učilo na směny. Některé ročníky byly umístěny v průmyslové škole.<br /> <br /> Na podzim roku 1955 se začala stavět nová [[Ronovská 281/12|budova národní školy]] na [[Ptačina|Ptačině]]. Dne 17. prosince 1956 zde začalo vyučování. Konalo se slavnostní shromáždění žáků, učitelů a zaměstnanců školy a hostů. Okolí školy ještě nebylo upraveno, ale šlo o to ukončit provisorní výuku ve Večerní průmyslové škole pro pracující, která jim poskytla učebny. Ředitelem školy se stal Jaroslav Pokorný. Žáci si vybudovali žákovskou knihovnu ze svých vlastních soukromých knihoven, zařizovaly se i školní dílny.<br /> <br /> Ve školním roce 1958/1959 se stal ředitelem školy [[Jiří Ambrož]]. Zvýšil se počet žáků, otevřely se nové třídy tím, že byla provedena adaptace všech vhodných místností. Zřídilo se další oddělení školní družiny. Na škole pracovala pionýrská skupina P. Jilemnického. Žáci pravidelně a každoročně hráli divadelní hry, pořádali besídky pro rodiče, karnevaly, navštěvovali filmová představení. Ve školním roce 1960/1961 podle nového školského zákona má škola název Základní devítiletá škola 1. – 5. ročník. Žáci dostali učebnice a všechny pomůcky zdarma. Škola navázala přátelství se školou ve Velkém Grobu na Slovensku. Pravidelně se navzájem navštěvovali. Rodiče žákům pomáhali při vybudování zahrady a jejímu oplocení.<br /> <br /> Dne 10. listopadu 1963 byla slavnostně odhalena před budovou školy na Ptačině [[Busta Petra Jilemnického (Adamov)|busta Petra Jilemnického]] (jeho první žena učila na adamovské škole, on zde získal mnoho přátel). V polovině 60. let se snížil počet žáků, bylo otevřeno jen osm tříd (dříve 10) a čtyři oddělení školní družiny. Každoročně se konaly hospitace učitelů a zástupců úplných ZDŠ, inspektorů a učitelů z okresu Blansko na této škole. Učitelé školy byli pověřeni proškolováním učitelů okresu. V roce 1978 učitelský kolektiv obdržel vyznamenání s názvem &quot;Vynikající kolektiv 1977&quot;. Tento čestný titul převzal 23. března 1978 z rukou náměstka ministerstva školství ředitel Jiří Ambrož v aule Pedagogické fakulty UJEP v Brně. Bylo to zasloužené zhodnocení několikaleté experimentální činnosti školy při ověřování nových osnov.<br /> <br /> V 80. letech vzrostl počet žáků. Vyučovalo se v osmi až deseti třídách, počet oddělení školní družiny stoupal někdy až na šest. Byl zaveden pravidelný plavecký výcvik žáků. Za pomoci rodičů byl upraven pozemek pro práci pěstitelství na 1. stupni ZŠ. Zároveň byl upraven skleník, včelín a chata, Také bylo dokončeno pařeniště. Byly položeny obrubníky u záhonů a vysázeny stromy a keře.<br /> <br /> V roce 1990 dosáhl důchodového věku ředitel Jiří Ambrož. Novým ředitelem byl podle výsledků konkurzu jmenován [[Pavel Jílek]]. Ve školním roce 1993/94 se poprvé konal den otevřených dveří, jehož cílem bylo přiblížit práci školy rodičům i široké veřejnosti. Ředitel Pavel. Jílek vykonával funkci do 30. června 1996. V souvislosti s legislativními změnami došlo 1. září 1996 k přičlenění školy k Základní škole na ulici Komenského v Adamově a následné zrušení ředitelství ZŠ na ulici [[Ronovská (Adamov)|Ronovská]]. Historie samostatné školy od roku 1957 skončila, stalo se z ní odloučené pracoviště Základní školy Adamov.<br /> <br /> === Předškolní zařízení na Ptačině ===<br /> V roce 1956 započaly stavební práce v blízkosti školní budovy na Ptačině. Nová [[Ronovská 282/14|budova]], která byla dokončena o dva roky později a náklady na ni dosáhly přes jeden milion Kčs, představovala vůbec první jesle na okrese. Jejich kapacita dosáhla 37 batolat.<br /> <br /> Ve školním roce 1957/58 se stal ředitelem osmiletky [[Vilém Čermák]], jeho zástupcem [[Václav Kozel]]. Podle výnosu Ministerstva školství bylo zavedeno dvakrát týdně odpolední vyučování – zde to bylo v úterý a ve čtvrtek. V následujícím školním roce se ředitelem stává Václav Kozel, zástupcem Vilém Čermák. Ve školním roce 1960/61 zástupce Čermák odchází do Brna, jeho místo zaujala [[Vlasta Foitová]]. Byl vydán nový školský zákon, podle kterého je povinná devítiletá docházka. Proto od 1. ledna 1961 místo osmiletých škol vznikají základní devítileté školy. První až šesté třídy se začaly učit podle nových osnov. Protože na škole byl dvojnásobný počet tříd oproti učebnám, začalo dvousměnné vyučování. Učitelský kolektiv byl rozdělen na dva kolektivy, rozvrh hodin byl vypracován zvlášť pro každou směnu.<br /> <br /> Ve školním roce 1962/63 odchází Václav Kozel (jako ředitel ZDŠ Erbenova v Blansku), z Lipovce přichází nový ředitel [[Miroslav Kouřil]], zástupkyně Foitová zůstává. Největším problémem byl nedostatek místa, jednalo se o propůjčení učeben v závodě, rovněž se projednával plán výstavby nové školy. V následujícím školním roce byla započata výstavba [[Komenského 324/4|nové školní budovy]] s 12. třídami na Horce. Dne 2. října 1966 byla tato budova slavnostně otevřena. Při otevření nové školy vydatně pomohli sami žáci. Podíleli se na úklidu i na stěhování nábytku. Ředitel zůstal Miroslav Kouřil, zástupcem Vlasta Foitová. Do nové školy přešli pouze žáci 6. - 9. ročníku, žáci 1. - 5. ročníku zůstali v dolní budově. V následujícím školním roce byla provedena generální oprava vody a elektroinstalace v dolní budově. Práce nebyly dokončeny k začátku vyučování, proto byli žáci 1. - 5. ročníku přemístěni do horní školy. Učili se ve školním klubu, dílnách, ve volných učebnách.<br /> <br /> Ve školním roce 1970/71 na dolní škole zůstávají 1. - 4. ročníky, 5. ročník byl umístěn na nové škole. V dalším školním roce se změnil zástupce ředitele, místo Vlasty Foitové převzal [[Pavel Jílek]]. Vzrostl počet žáků na prvním stupni, proto byla na horní školu přemístěna i 4. třída. Již v září se konalo jednání ohledně přístavby 6 učeben. Byla zavedena zubařská ordinace ve škole. Dne 2. dubna 1973 začaly terénní úpravy pro přístavbu. Ve školním roce 1973/74 odchází předchozí vedení školy a nastupuje nový ředitel [[Vilibald Novosad]] a zástupce [[Petr Chalupa]]. Vyučování probíhalo v obou budovách. Byla dokončena pracovna fyziky a chemie, byly dány do tříd nové tabule. Škola (obě budovy) měla 22 tříd a 560 žáků. V následujícím roce byla zřízena síň tradic a vybudovaná pracovna výtvarné výchovy. Ve školním roce 1976/77 odchází zástupce Petr Chalupa, zástupkyní se stává [[Jana Charvátová]]. Stavba se nachýlila do závěrečného stadia.<br /> <br /> Dne 20. listopadu 1976 byl v přístavbě slavnostně zahájen provoz. Výzdoba ve vstupní hale byla provedena keramickými dekorativními kachličkami podle návrhu výtvarníka Ladislava Sedlaříka. Přístavbou škola získala 6 tříd a 4 odborné pracovny (kovodílny, dřevodílny, cvičný byt, promítací síň). Celkově škola měla 21 učeben, 7 odborných pracoven, 17 kabinetů a tělocvičnu. Od 1. dubna 1982 byl opět zahájen provoz v dolní budově. Školní družina tam měla čtyři místnosti, Lidová škola umění dvě třídy a dva kabinety, Střední odborné učiliště obchodu a služeb tři třídy.<br /> Ve školním roce 1990/91 se změnilo vedení školy. Ředitelkou se stala [[Věra Hlaváčová]], zástupcem [[Sylvie Grolichová]]. Začala výuka anglického a německého jazyka. Školní družina se trvale přestěhovala do budovy školy na ulici Komenského. Ve třídách byly instalovány nové tabule.<br /> <br /> === 90. léta 20. století ===<br /> Školní rok 1991/92 – ředitelka Věra Hlaváčová odchází na Školský úřad v Blansku, ředitelkou se stává [[Květoslava Žáčková]]. V následujícím školním roce Sylvie Grolichová odchází do důchodu, místo ní nastoupila do funkce zástupkyně ředitelky [[Jana Burianová]]. Vedení školy s učiteli jednotlivých předmětů připravilo základní minimum znalostí žáka ZŠ – tzv. standarty. Cílem bylo zjistit úroveň znalostí jednotlivých žáků po absolvování ZŠ.<br /> <br /> Ve školním roce 1993/94 žáci a učitelé připravili vánoční besídku a zábavný program, to vše bylo součástí oslav výročí založení města Adamova. Začal se uskutečňovat projekt „ Zdravá škola“ (pitný režim, o velké přestávce se mohli žáci zabývat různými aktivitami ve školní tělocvičně, v herně ŠD, čítárně, v místnosti se stolním tenisem, nebo na školním hřišti). Žáci navštěvovali divadla, kina, exkurze, výstavy, výchovné pořady, plavecký a lyžařský výcvik, učili se dopravní výchovu na dopravním hřišti v Blansku. Veškerá činnost byla zaměřena na ozdravění vzdělávacího a výchovného procesu. Pokračuje projekt Zdravá škola, byly vypracovány dva nové projekty: Vyučování bez stresu a Primární prevence drogových závislostí a škola získala dotace od Školského úřadu Blansko. K ozdravění pitného režimu byly na chodbách instalovány fontánky. Ve školním roce byla koncepce školy zaměřena na rodinnou výchovu, ekologii a rozvoj výpočetní techniky na ZŠ. Projekty „ Vyučování bez stresu“ a „Partnerství pro život“ byly postupně uváděny v život tak, aby prostředí školy, vyučování a výchovný proces neustále přispíval k zdravému vývoji dětí. Byla instalována nová zářivková tělesa ve třídách, rovněž byl zaveden ragulační systém vytápění, řízený počítačem a rozvod kabelové televize.<br /> Od školního roku 1996/97 se škola na Ronovské 12 stala elokovaným pracovištěm ZŠ Adamov, Komenského 4. Na Ronovské řídil školu nový zástupce ředitele [[Jiří Kratochvíl]]. Ve školním roce 1997/98 vzniká na škole Středisko volného času pod vedením Edity Kuběnové. Středisko pravidelně pořádá příměstský tábor. V mnoha kroužcích se jejich vedoucí starají o využití volného času žáků. Zapojilo se asi 350 dětí. Byly provedeny rekonstrukce zařízení školní jídelny na ulici Komenského. V budově školy na ulici Ronovská byla provedena rekonstrukce osvětlení, obnoveno zařízení tříd školní družiny – nový nábytek a provedeno rozšíření jídelny. Ve školním roce 1998/99 odchází do důchodu Květa Žáčková, na základě výsledku konkurzu byla do funkce ředitelky jmenovaná Jana Burianová, do funkce zástupkyně [[Jaroslava Šmerdová]].<br /> <br /> === 21. století ===<br /> [[Soubor:2020-08-24 Elementary school in Adamov (Ronovska).jpg|náhled|alt=Budova základní školy na ulici Ronovská po přístavbě jednoho podlaží|Budova základní školy na ulici Ronovská po přístavbě jednoho podlaží]]<br /> Dne 1. dubna 2005 došlo ke sloučení všech mateřských škol se školou základní. Od této chvíle jednotné adamovské školství nese název Základní škola a mateřská škola Adamov, příspěvková organizace.<br /> <br /> V roce 2009 byl Základní umělecká škola přesunuta do [[Ronovská 281/12|budovy základní školy]] na ulici [[Ronovská (Adamov)|Ronovská]]. O rok později byly obě budovy Základní školy zatepleny.<br /> <br /> V roce 2019 a 2020 prošla budova základní školy na ulici Ronovská přístavbou jednoho podlaží. Kromě samotného podlaží byla mezi schodišťovými rameny umístěn také nový výtah, čímž se budova stala bezbariérovou.<br /> <br /> Od 1. září 2021 byl ustanoven nový ředitel ZŠ a MŠ Adamov [[Stanislav Tůma]], který vystřídal Janu Burianovou, která odešla do důchodu. Jaroslava Šmerdová skončila na pozici zástupkyně v roce 2024. Od 1. září téhož roku se stala zástupkyní [[Lenka Dohová]].<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 123.<br /> * GROLICH, Vratislav. Školství v Adamově v letech 1780 - 1857 v ''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', 1967, roč. XI, č. 2. Adamov : Historicko-vlastivědný kroužek. s. 1-2.<br /> * GROLICH, Vratislav. Germanisační snahy v adamovském školství v letech 1872-1884 v ''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', 1969, roč. XIII, č. 4. Adamov : Historicko-vlastivědný kroužek. s. 9-12.<br /> * GROLICH, Vratislav. 50. výročí vzniku měšťanského školství v Adamově v ''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', 1970, roč. XIV, č. 2. Adamov : Historicko-vlastivědný kroužek. s. 19-20.<br /> * Historie školství v Adamově [online]. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: [http://zs-adamov.cz/o-skole/historie-skolstvi-v-adamove/]<br /> <br /> [[Kategorie:Základní škola a mateřská škola Adamov]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_%C5%A1kola_a_mate%C5%99sk%C3%A1_%C5%A1kola_Adamov&diff=3569 2026-05-05T05:29:49Z

<p>Lukáš Malý: /* Poválečné období */ oprava Foit</p> <hr /> <div>[[Soubor:Elementary school in Adamov (Horka) 2.JPG|náhled|alt=Budova základní školy na ulici Komenského, kde také sídlí příspěvková organizace|Budova základní školy na ulici Komenského, kde také sídlí příspěvková organizace]]<br /> '''Základní škola a mateřská škola Adamov''' je příspěvková organizace zřízená Městem Adamovem, která sídlí v budově [[Komenského 324/4]]. Současným ředitelem je [[Stanislav Tůma]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> Počátky školství v Adamově spadají do roku 1770. Než byla postavena první budova školy v Adamově, učilo se v různých budovách. Od roku 1780 se vyučovalo v knížecím domě č. 7, vyučovalo se zde čtení, psaní a počítání. Roku 1814 se ujal vyučování učitel [[Jan Procházka]]. Učil ve svém domku v číslo 21. Od roku 1836 byla zadní místnost v tomto domku ustanovena za „školskou světnici“. V roce 1850 Jan Procházka pro stáří rezignoval, na jeho místě jej vystřídal podučitel [[František Zavadil]]. Vyučovalo se v domku číslo 20. František Zavadil usiloval o zřízení vlastní školské budovy, začal budovat školní archiv, v roce 1852 založil školní knihovnu.<br /> <br /> Kníže Alois z Liechtenštejna dal vybudovat v polovině 19. století [[U Kostela 46/1|budovu školy]]. Ta byla vybudována společně s [[Kostel svaté Barbory|kostelem]], [[Fara (Adamov)|farou]] a [[Starý hřbitov|hřbitov]] ve shodném novogotickém stylu. Dne 1. listopadu 1857 byla škola otevřena. Náklady na školní budovu činily 15 800 zl. stříbra a 3. listopadu 1857 se začalo v nové škole vyučovat. V budově škole na připomínku této události osazena [[Pamětní deska Aloise a Jana z Lichtenštejna|pamětní deska]]. František Zavadil byl několik dní poté jmenován definitivním správcem školy.<br /> <br /> V letech 1863–1872 působili na adamovské škole [[Urban Plaširyba]] a [[František Ševčík]]. V té době měla škola následující vybavení – 1 mapa Moravy, 16 Hartingerových hospodářských obrazů, 60 malých vyobrazení starého i nového zákona. „Učírna“ měla 10 kusů školních lavic (1 lavice pro 10 žáků). Po odchodu Františka Ševčíka se 2 měsíce nevyučovalo. Konal se konkurz, na který se přihlásilo 22 žadatelů. Byl vybrán učitel [[František Kouřil]], který se stal i školním správcem. Až do roku 1872 to byla jednotřídní škola s polodenním vyučováním s českým vyučovacím jazykem. Od tohoto školního roku se vyučoval nezávazně německý jazyk.<br /> <br /> V roce 1873 byla zavedena dvoutřídní škola, [[František Kouřil]] se stal nadučitelen. Adamovská veřejnost velice podporovala školu. Konaly se plesy, sbírky, pěvecká vystoupení – výtěžek se věnoval na zařízení školy. Ve stejném roce se poprvé konala veřejná školní zkouška ze všech předmětů za přítomnosti členů školy, místního a obecního zastupitelstva, dopadla velmi dobře. Počet žáků rostl, uvažovalo se o stavbě další budovy školy. Konal se konkurz na místo učitelky ženských ručních prací. Ze čtyř uchazeček byla vybrána Marie Cvrčková.<br /> <br /> Od 1. října 1878 byly otevřeny dvě třídy, každá byla v jiné budově, ale byly pod společnou školní správou s názvem „Jednotřídní rozdělená česká škola s německou paralelní třídou“. Rozpory mezi oběma třídami vzrůstaly, česká se úspěšně rozvíjela, německá upadala. Dne 18. července 1884 byla zrušena. Roku 1884 byla zřízena trojtřídní škola. Školu navštěvovalo 192 žáků. Škola se řídila osnovami čtyřtřídní obecné školy. Žáci byli rozdělováni do tříd podle věku i vědomostí. Při nejpočetnější třídě byla zřízena pobočka.<br /> <br /> V listopadu 1899 zemřel nadučitel František Kouřil, který působil na škole 27 let, byl i varhaníkem v místním kostele. Místo něho nastoupil nadučitel [[Josef Deutsch]]. Dne 30. září 1900 se konala slavnost svěcení školního praporu, který věnoval škole místní čtenářský spolek. V roce 1907 navrhl ředitel továrny zřídit pro učně pokračovací školu průmyslovou. Stavba nové budovy s jednou třídou začala ve školním roce 1907/08, byla ukončena ke školnímu roku 1909/10. V listopadu 1915 odchází Josef Deutsch do penze, správcem školy je pověřen zatímní učitel [[Vojtěch Fedra]].<br /> <br /> === Za první světové války ===<br /> [[Soubor:Adamov, mestanska skola u nadrazi.png|náhled|alt=Měšťanská škola v bývalé Klobově vile nedaleko nádraží|Měšťanská škola v bývalé Klobově vile nedaleko nádraží]]<br /> Za války 1914–1918 musela škola přistoupit na různá úsporná opatření. Škola musela odevzdat pro válečné účely i školní zvonek, který vážil čtyři a půl kila. Dne 23. října 1914 byl povolán na vojnu učitel [[František Juračka]], 29. ledna 1915 pak i učitel [[Karel Musil]]. Na škole zůstali tedy dva učitelé, kteří vyučovali čtyři třídy tak, že dvě třídy měly obden celodenní vyučování až do konce školního roku. Vyučování se omezilo na trivium. Žáci sbírali ostružinové listí pro vojáky na čaj.<br /> <br /> Dne 3. ledna 1918 byl jmenován definitivním řídícím [[Antonín Tillhon]]. Nové obecní představenstvo v Adamově se rozhodlo založit měšťanskou školu, aby i těm nejchudším bylo umožněno vyšší vzdělání. Hlavně se o to zasloužili starosta [[Jan Bezchleba]], předseda místní školní rady [[Eduard Hanák]] a řídící obecné školy Antonín Tillhon. Bylo rozhodnuto o zákonném zabrání vily (číslo popisné 78) německého brněnského advokáta JUDr. Friedricha Kloba.<br /> <br /> Levá a zadní část vily byla upravena a přistavěly se toalety. Celková přestavba přišla na 26 tisíc Kč. Stavební práce byly svěřeny Josefu Jalovému z Blanska, zařízení do třídy dodala stolařská firma Sehna a Svoboda z Bílovic.<br /> <br /> === Období první republiky ===<br /> V neděli 12. září 1920 byla slavnostně škola otevřena. Ředitelem byl [[František Mlýnek]]. Měšťanská škola měla málo pomůcek, proto vypomohla obecná škola. Na škole probíhalo nedílné dopolední vyučování (bylo to důležité pro přespolní žáky), nezávazně se vyučoval německý jazyk. Dne 11. dubna 1921 bylo povoleno zemskou školní radou otevřít III. třídu měšťanské školy v Adamově. Proto musely být provedeny další úpravy budovy školy (zřízení třetí učebny, kreslírny, umístění kabinetů, úprava bytu školnice). Díky řediteli místní továrny se začalo zavádět do škol elektrické osvětlení. Ve školním roce 1923/24 byly z výnosu ministerstva školství zavedeny do škol nové předměty – občanská nauka a ruční práce chlapecké výchovné, tělocvik byl přejmenován na tělesnou výchovu.<br /> <br /> Dne 6. července 1924 tragicky zahynul první ředitel měšťanské školy František Mlýnek. Řízení školy se ujal [[František Kopřiva]]. Prvního září 1924 odešel do Velkých Pavlovic. Správou školy byl následně pověřen [[Josef Hlaváček]]. Od 1. října 1924 byl výnosem ministerstva školství povolen III. ročník při zdejší průmyslové škole pro učně kovodílných živností. Školu spravoval řídící učitel obecné školy Antonín Tillhon. Dne 1. září 1925 byl jmenován nový ředitel měšťanské školy [[Florian Kabelík]].<br /> <br /> Dne 29. března 1926 byl zahájen výkop základů pro novou budovu [[Osvobození 130/11|měšťanské školy]]. Bylo to na pozemku pana Ševčíka mezi hřbitovem a budovou [[Sokolovna (Adamov)|Sokolovny]]. Podle projektu stavitele Metoděje Charouse je postavil se svými dělníky zednický mistr Kristian Demek z Králového Pole. Školní rok 1926/27 byl ještě zahájen v budově číslo 78. Slavnostní otevření nové měšťanské školy v budově u hřbitově proběhlo 3. října 1926. Budova se stala chloubou obce, byla moderně a účelně zařízena. Kromě učeben k ní patřila vybavená školní kuchyně, tělocvičné kabinety, dílny, školní zahrada a byt ředitele školy. Vybavit školu pomohla také obec, ale i žáci a učitelé, kteří nacvičili a sehráli dvě divadelní představení, jehož výtěžek věnovali na zařízení a pomůcky do nové školy.<br /> <br /> Ve školním roce 1927/28 se začaly pořádat besídky rodičů (obdoba nynějších třídních schůzek rodičů) za účelem spolupráce rodiny a školy, stále častěji žáci i učitelé jezdili na exkurze, byly zavedeny laboratorní práce v některých předmětech. Desáté výročí vzniku Československa měšťanská škola oslovila divadelním představením žáků a zasazením čtyř jubilejních lip. K 80. narozeninám Tomáše Garrigua Masaryka škola uspořádala akademii. Na žádost ředitele školy a místní školní rady svolil pan prezident, aby měšťanská škola v Adamově byla pojmenována na oslavu jeho 80tých narozenin Masarykova měšťanská škola (Výnos ze dne 14.7.1930 č. 38457, přípis kanceláře prezidenta republiky ze dne 12. června 1930, č. D 2728/30). Ministerstvo školství vydalo nařízení o zavedení rodičovských sdružení při každé škole. Dne 19. října 1930 bylo zavedeno na měšťanské škole. Tvořilo ho šest rodičů (2 z Adamova, jeden za [[Josefov]], [[Babice nad Svitavou|Babice]], [[Vranov]] a [[Útěchov]]), dva učitelé a ředitel. Předsedou se stal Ing. J. Brožek. První akcí rodičovského sdružení byla polévková akce pro přespolní žáky a společná besídka žáků s rodiči s programem a občerstvením.<br /> [[Soubor:1937 Mestanska skola v Adamove.jpg|náhled|alt=Budova Měšťanské školy na dnešní ulici Osvobození v roce 1937¨|Budova Měšťanské školy na dnešní ulici Osvobození v roce 1937]]<br /> Ve školním roce 1932/33 poprvé všechno žactvo z Adamova bylo společně v budově Masarykovy měšťanské školy. Během prázdnin byly z bytů ředitele a učitele, z kabinetů udělány prostorné třídy obecné školy. V budově obecné školy se chystali dva velké byty a čtyři svobodárny. Dne 13. března 1933 na žádost místní školní rady a obecního zastupitelstva zemská rada povolila, aby byla obecná škola spojena pod společnou správou ředitele školy měšťanské tím, že řediteli spojených škol zůstane zachován nárok na naturální byt. Současně se zrušilo místo řídícího učitele a zřídilo se místo učitele. V tomto školním roce poslal ředitel školy žádost na kancelář prezidenta republiky o změnu názvu školy. Škola nesla od tohoto roku čestný název Masarykova obecná a měšťanská škola v Adamově V březnu 1935 bylo posláno panu prezidentovi toto blahopřání k narozeninám. „My, žáci obecné a měšťanské školy v Adamově, které jste propůjčil své slavné jméno, jako svému tatíčkovi, přejeme Vám v den Vašich narozenin jménem všech: Buďte nám ještě dlouho zachován, / veďte nás dále učte nás stále / jste námi všemi vřele milován.“ Podepsáni byli dva žáci z každé třídy, učitelský sbor, předseda místní školní rady a starosta. Když ve stejném roce T. G. Masaryk abdikoval na funkci prezidenta, byl mu zaslán následující telegram: „My žáci a učitelé Masarykovy obecné a měšťanské školy v Adamově s hlubokým smutkem přijímáme zprávu o Vaší rezignaci. Pro nás zůstanete navždy mravním vzorem a slibujeme Vám, že zůstaneme věrni Vašim ideám. Pane prezidente, Osvoboditeli, buďte dlouho zdráv!“<br /> <br /> Škola se začíná modernizovat. Roku 1936 bylo zřízeno ústřední topení brněnskou firmou nákladem 70 tisíc, v podkroví postavena místnost pro učební sbírky v hodnotě 6 tisíc. Rodinné sdružení pořídilo školní rozhlas pro jednotlivé třídy s mikrofonem a elektrickým gramofonem nákladem 6 tisíc, telefonem byla spojena ředitelna a sborovna, byl zakoupen filmový aparát na 16 mm film a filmový aparát na diapozitivy. Situace v Evropě byla velmi v roce 1938 napjatá. Německo začíná vážně ohrožovat samostatnost Československa. I v adamovské škole, jako i na jiných školách, je pořádána mezi žáky a učiteli sbírka na obranu státu. Ve školním roce 1938/39 se změnil název školy na Újezdní školu měšťanskou s přidělením obcí [[Adamov]], [[Babice nad Svitavou|Babice]], [[Vranov]], [[Útěchov]], [[Josefov]] a část osady [[Habrůvka|Habrůvky]]. Před budovou byla upravena terasa a postavena [[Busta Tomáše Garrigua Masaryka (Adamov)|busta Tomáše Garrigua Masaryka]]. Zasloužila se o to místní školní rada, příspěvek obce a sbírka občanů.<br /> <br /> === Za druhé světové války ===<br /> Ve školním roce 1939/40 byla obecná škola trojtřídní a smíšená. Měla také nový název – Měšťanská škola, slovo újezdní se z názvu vypustilo. Byla zřízena mateřská školka, v které bylo zapsáno 34 dětí ve věku 4 – 5 let, třída pro ni byla upravena v budově měšťanské školy.<br /> Ve školním roce 1940/1941 skončil s funkcí ředitel [[Josef Praus]], novým ředitelem byl jmenován [[František Pecina]]. Bylo ustaveno „ Rodičovské sdružení“, předsedou se stal František Handl z Adamova. Ve školním roce 1941/42 byla obecná škola pouze dvoutřídní. Od 1. září 1941 byl název měšťanská škola nahrazen označením Hlavní škola. Byla čtyřletá a její první ročník tvořil bývalý pátý postupný ročník školy obecné a tři ročníky školy měšťanské. Hlavní škola se stala školou výběrovou. Ve školním roce 1944/1945 chyběli dva učitelé (B. Jílek, B. Klimeš), byli totálně nasazeni. Od vánoc se nevyučovalo až do 4. dubna 1945, protože škola byla částečně obsazena od 10. února 1945 čtyřiceti muži policejního pluku a od 14. března 1945 četnictvem hlídajícím železniční trať. Ve dvou třídách byla umístěna odborná škola učňovská Škodových závodů. Dne 18. dubna 1945 bylo přerušeno vyučování pro neustálé letecké poplachy. Od 24. dubna 1945 bylo v celé škole ubytováno vojsko a četnictvo. Dne 25. bubna 1945 byl Adamov bombardován. V těsné blízkosti školy spadly tři pumy – všechna okna ve škole byla vytlučena. Dne 9. května 1945 – odtáhlo německé vojsko z Adamova, Němci zničili všechny železniční a silniční mosty, demolovali továrnu. Krátce po poledni ten samý den projela Adamovem celá jedna divize Rudé armády a divize rumunská, která částečně v Adamově přenocovala. Škola byla po vojácích dosti poškozená.<br /> <br /> === Poválečné období ===<br /> Dne 22. května 1945 bylo opět zahájeno vyučování na obecné i měšťanské škole, 5. června byla znovu otevřena i mateřská škola. Byla ustanovena na okrese vyšetřovací komise, která prováděla očistu učitelů (ti museli pravdivě vyplnit dotazníky o činnosti za okupace). O letních prázdninách učitelé museli absolvovat šestitýdenní kurzy ruštiny v Brně. Ve školním roce 1945/1946 odešel do Výzkumného ústavu v Brně ředitel František Pecina, místo něj nastoupil [[Vladislav Kvasnička]]. Od března 1946 se vyučovalo zase i v sobotu. Dne 6. června 1946 byl znovu odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka. Na budově školy byl umístěn nápis „Masarykova obecná a měšťanská škola“.<br /> <br /> Dne 21. dubna 1948 byl schválen nový školský zákon o jednotné státní škole. Podle něho národní škola (místo obecné) měla 5 tříd, střední škola 3 třídy a jednoroční učební kurz. Byl ustanoven stálý školní lékař pro žáky v okrese. Ve škole byly provedeny velké opravy (nátěry, světla, umyvadla ve třídách). Dne 1. února 1949 byla oddělena od správy střední školy správa školy národní. Téhož dne byl Adamov zařazen do okresu Blansko, což vyvolalo velké protesty. Ředitel [[Oldřich Pleva]], který působil na škole jeden rok, byl jmenován okresním školním inspektorem, správou školy byl pověřen na půl roku učitel [[Jan Pivoda]]. V srpnu 1949 byl na základě konkurzu nově jmenován ředitel střední školy [[Rudolf Foit]]. V tomto roce převzaly Škodovy závody v Adamově patronát nad střední školou.<br /> <br /> Ve školním roce 1949/1950 adamovská střední škola organizovala první soutěž – celookresní pravopisnou soutěž. Den soutěže byl nazván „svátek českého pravopisu“. V březnu 1950 byly založeny pionýrské oddíly Junáka. Klubovnu měli pionýři v budově střední školy, Škodovy závody ji vybavily nábytkem. Vzniká také Československý svaz mládeže. Od prosince 1950 započalo pravidelné vaření obědů pro žáky. Místo pracovních záznamů se objevují žákovské knížky. Dne 7. června 1951 byly slavnostně zahájeny první závěrečné zkoušky. Na základě směrnic Ministerstva školství vědy a umění byla zřízena devítiletá škola (národní a střední školy byly opět spojeny pod jedinou správu – důvodem bylo jednotné všeobecné vzdělání). Ředitelem devítileté školy v Adamově byl jmenován dosavadní ředitel národní školy Josef Kysela, zástupcem ředitele se stal dosavadní ředitel střední školy Rudolf Foit. Výnosem ONV škol. referátu v Blansku ze dne 29. září 1951 byla zřízena při zdejší národní škole školní družina. Byla jen pro děti zaměstnaných matek. Činnost školní družiny byla zahájena 1. října 1951, vedla jí Vlasta Foitová. Školní družina byla umístěna v pionýrské klubovně, která sloužila zároveň jako jídelna. Ve školním roce 1953/1954 se novým ředitelem školy stal Vilém Čermák. Hudební škola v Blansku zřídila odbočku na zdejší škole. Vyučovalo se zde hře na klavír a housle, o kterou byl velký zájem. Na škole začaly působit různé kroužky: technický, pěvecký, tělovýchovný, šachový.<br /> <br /> === Školní budova ve čtvrti Klementa Gottwalda ===<br /> [[Soubor:Primary School in Adamov.JPG|náhled|alt=Školní budova na ulici Ronovská v roce 2007|Školní budova na ulici Ronovská v roce 2007]]<br /> Protože se od roku 1952 začaly stavět v Adamově nové obytné domy, stěhovaly se do nich mladé rodiny s dětmi. Dětí ve škole rychle přibývalo, třídy byly velmi početné. Ve školním roce 1954/1955 musela být 5. třída umístěna do dřevěného domu. Školní žákovský výbor začal posílat do závodního časopisu Směr příspěvky. Po mnoha letech byl opět uspořádán v sále jídelny závodního klubu dětský karneval. Žáci se připravovali na první celostátní spartakiádu. Žáků stále přibývalo, v souvislosti s tím byl nedostatek učeben, a proto se učilo na směny. Některé ročníky byly umístěny v průmyslové škole.<br /> <br /> Na podzim roku 1955 se začala stavět nová [[Ronovská 281/12|budova národní školy]] na [[Ptačina|Ptačině]]. Dne 17. prosince 1956 zde začalo vyučování. Konalo se slavnostní shromáždění žáků, učitelů a zaměstnanců školy a hostů. Okolí školy ještě nebylo upraveno, ale šlo o to ukončit provisorní výuku ve Večerní průmyslové škole pro pracující, která jim poskytla učebny. Ředitelem školy se stal Jaroslav Pokorný. Žáci si vybudovali žákovskou knihovnu ze svých vlastních soukromých knihoven, zařizovaly se i školní dílny.<br /> <br /> Ve školním roce 1958/1959 se stal ředitelem školy [[Jiří Ambrož]]. Zvýšil se počet žáků, otevřely se nové třídy tím, že byla provedena adaptace všech vhodných místností. Zřídilo se další oddělení školní družiny. Na škole pracovala pionýrská skupina P. Jilemnického. Žáci pravidelně a každoročně hráli divadelní hry, pořádali besídky pro rodiče, karnevaly, navštěvovali filmová představení. Ve školním roce 1960/1961 podle nového školského zákona má škola název Základní devítiletá škola 1. – 5. ročník. Žáci dostali učebnice a všechny pomůcky zdarma. Škola navázala přátelství se školou ve Velkém Grobu na Slovensku. Pravidelně se navzájem navštěvovali. Rodiče žákům pomáhali při vybudování zahrady a jejímu oplocení.<br /> <br /> Dne 10. listopadu 1963 byla slavnostně odhalena před budovou školy na Ptačině [[Busta Petra Jilemnického (Adamov)|busta Petra Jilemnického]] (jeho první žena učila na adamovské škole, on zde získal mnoho přátel). V polovině 60. let se snížil počet žáků, bylo otevřeno jen osm tříd (dříve 10) a čtyři oddělení školní družiny. Každoročně se konaly hospitace učitelů a zástupců úplných ZDŠ, inspektorů a učitelů z okresu Blansko na této škole. Učitelé školy byli pověřeni proškolováním učitelů okresu. V roce 1978 učitelský kolektiv obdržel vyznamenání s názvem &quot;Vynikající kolektiv 1977&quot;. Tento čestný titul převzal 23. března 1978 z rukou náměstka ministerstva školství ředitel Jiří Ambrož v aule Pedagogické fakulty UJEP v Brně. Bylo to zasloužené zhodnocení několikaleté experimentální činnosti školy při ověřování nových osnov.<br /> <br /> V 80. letech vzrostl počet žáků. Vyučovalo se v osmi až deseti třídách, počet oddělení školní družiny stoupal někdy až na šest. Byl zaveden pravidelný plavecký výcvik žáků. Za pomoci rodičů byl upraven pozemek pro práci pěstitelství na 1. stupni ZŠ. Zároveň byl upraven skleník, včelín a chata, Také bylo dokončeno pařeniště. Byly položeny obrubníky u záhonů a vysázeny stromy a keře.<br /> <br /> V roce 1990 dosáhl důchodového věku ředitel Jiří Ambrož. Novým ředitelem byl podle výsledků konkurzu jmenován [[Pavel Jílek]]. Ve školním roce 1993/94 se poprvé konal den otevřených dveří, jehož cílem bylo přiblížit práci školy rodičům i široké veřejnosti. Ředitel Pavel. Jílek vykonával funkci do 30. června 1996. V souvislosti s legislativními změnami došlo 1. září 1996 k přičlenění školy k Základní škole na ulici Komenského v Adamově a následné zrušení ředitelství ZŠ na ulici [[Ronovská (Adamov)|Ronovská]]. Historie samostatné školy od roku 1957 skončila, stalo se z ní odloučené pracoviště Základní školy Adamov.<br /> <br /> === Předškolní zařízení na Ptačině ===<br /> V roce 1956 započaly stavební práce v blízkosti školní budovy na Ptačině. Nová [[Ronovská 282/14|budova]], která byla dokončena o dva roky později a náklady na ni dosáhly přes jeden milion Kčs, představovala vůbec první jesle na okrese. Jejich kapacita dosáhla 37 batolat.<br /> <br /> Ve školním roce 1957/58 se stal ředitelem osmiletky [[Vilém Čermák]], jeho zástupcem [[Václav Kozel]]. Podle výnosu Ministerstva školství bylo zavedeno dvakrát týdně odpolední vyučování – zde to bylo v úterý a ve čtvrtek. V následujícím školním roce se ředitelem stává Václav Kozel, zástupcem Vilém Čermák. Ve školním roce 1960/61 zástupce Čermák odchází do Brna, jeho místo zaujala [[Vlasta Fojtová]]. Byl vydán nový školský zákon, podle kterého je povinná devítiletá docházka. Proto od 1. ledna 1961 místo osmiletých škol vznikají základní devítileté školy. První až šesté třídy se začaly učit podle nových osnov. Protože na škole byl dvojnásobný počet tříd oproti učebnám, začalo dvousměnné vyučování. Učitelský kolektiv byl rozdělen na dva kolektivy, rozvrh hodin byl vypracován zvlášť pro každou směnu.<br /> <br /> Ve školním roce 1962/63 odchází Václav Kozel (jako ředitel ZDŠ Erbenova v Blansku), z Lipovce přichází nový ředitel [[Miroslav Kouřil]], zástupkyně Fojtová zůstává. Největším problémem byl nedostatek místa, jednalo se o propůjčení učeben v závodě, rovněž se projednával plán výstavby nové školy. V následujícím školním roce byla započata výstavba [[Komenského 324/4|nové školní budovy]] s 12. třídami na Horce. Dne 2. října 1966 byla tato budova slavnostně otevřena. Při otevření nové školy vydatně pomohli sami žáci. Podíleli se na úklidu i na stěhování nábytku. Ředitel zůstal Miroslav Kouřil, zástupcem Vlasta Fojtová. Do nové školy přešli pouze žáci 6. - 9. ročníku, žáci 1. - 5. ročníku zůstali v dolní budově. V následujícím školním roce byla provedena generální oprava vody a elektroinstalace v dolní budově. Práce nebyly dokončeny k začátku vyučování, proto byli žáci 1. - 5. ročníku přemístěni do horní školy. Učili se ve školním klubu, dílnách, ve volných učebnách.<br /> <br /> Ve školním roce 1970/71 na dolní škole zůstávají 1. - 4. ročníky, 5. ročník byl umístěn na nové škole. V dalším školním roce se změnil zástupce ředitele, místo Vlasty Fojtové převzal [[Pavel Jílek]]. Vzrostl počet žáků na prvním stupni, proto byla na horní školu přemístěna i 4. třída. Již v září se konalo jednání ohledně přístavby 6 učeben. Byla zavedena zubařská ordinace ve škole. Dne 2. dubna 1973 začaly terénní úpravy pro přístavbu. Ve školním roce 1973/74 odchází předchozí vedení školy a nastupuje nový ředitel [[Vilibald Novosad]] a zástupce [[Petr Chalupa]]. Vyučování probíhalo v obou budovách. Byla dokončena pracovna fyziky a chemie, byly dány do tříd nové tabule. Škola (obě budovy) měla 22 tříd a 560 žáků. V následujícím roce byla zřízena síň tradic a vybudovaná pracovna výtvarné výchovy. Ve školním roce 1976/77 odchází zástupce Petr Chalupa, zástupkyní se stává [[Jana Charvátová]]. Stavba se nachýlila do závěrečného stadia.<br /> <br /> Dne 20. listopadu 1976 byl v přístavbě slavnostně zahájen provoz. Výzdoba ve vstupní hale byla provedena keramickými dekorativními kachličkami podle návrhu výtvarníka Ladislava Sedlaříka. Přístavbou škola získala 6 tříd a 4 odborné pracovny (kovodílny, dřevodílny, cvičný byt, promítací síň). Celkově škola měla 21 učeben, 7 odborných pracoven, 17 kabinetů a tělocvičnu. Od 1. dubna 1982 byl opět zahájen provoz v dolní budově. Školní družina tam měla čtyři místnosti, Lidová škola umění dvě třídy a dva kabinety, Střední odborné učiliště obchodu a služeb tři třídy.<br /> Ve školním roce 1990/91 se změnilo vedení školy. Ředitelkou se stala [[Věra Hlaváčová]], zástupcem [[Sylvie Grolichová]]. Začala výuka anglického a německého jazyka. Školní družina se trvale přestěhovala do budovy školy na ulici Komenského. Ve třídách byly instalovány nové tabule.<br /> <br /> === 90. léta 20. století ===<br /> Školní rok 1991/92 – ředitelka Věra Hlaváčová odchází na Školský úřad v Blansku, ředitelkou se stává [[Květoslava Žáčková]]. V následujícím školním roce Sylvie Grolichová odchází do důchodu, místo ní nastoupila do funkce zástupkyně ředitelky [[Jana Burianová]]. Vedení školy s učiteli jednotlivých předmětů připravilo základní minimum znalostí žáka ZŠ – tzv. standarty. Cílem bylo zjistit úroveň znalostí jednotlivých žáků po absolvování ZŠ.<br /> <br /> Ve školním roce 1993/94 žáci a učitelé připravili vánoční besídku a zábavný program, to vše bylo součástí oslav výročí založení města Adamova. Začal se uskutečňovat projekt „ Zdravá škola“ (pitný režim, o velké přestávce se mohli žáci zabývat různými aktivitami ve školní tělocvičně, v herně ŠD, čítárně, v místnosti se stolním tenisem, nebo na školním hřišti). Žáci navštěvovali divadla, kina, exkurze, výstavy, výchovné pořady, plavecký a lyžařský výcvik, učili se dopravní výchovu na dopravním hřišti v Blansku. Veškerá činnost byla zaměřena na ozdravění vzdělávacího a výchovného procesu. Pokračuje projekt Zdravá škola, byly vypracovány dva nové projekty: Vyučování bez stresu a Primární prevence drogových závislostí a škola získala dotace od Školského úřadu Blansko. K ozdravění pitného režimu byly na chodbách instalovány fontánky. Ve školním roce byla koncepce školy zaměřena na rodinnou výchovu, ekologii a rozvoj výpočetní techniky na ZŠ. Projekty „ Vyučování bez stresu“ a „Partnerství pro život“ byly postupně uváděny v život tak, aby prostředí školy, vyučování a výchovný proces neustále přispíval k zdravému vývoji dětí. Byla instalována nová zářivková tělesa ve třídách, rovněž byl zaveden ragulační systém vytápění, řízený počítačem a rozvod kabelové televize.<br /> Od školního roku 1996/97 se škola na Ronovské 12 stala elokovaným pracovištěm ZŠ Adamov, Komenského 4. Na Ronovské řídil školu nový zástupce ředitele [[Jiří Kratochvíl]]. Ve školním roce 1997/98 vzniká na škole Středisko volného času pod vedením Edity Kuběnové. Středisko pravidelně pořádá příměstský tábor. V mnoha kroužcích se jejich vedoucí starají o využití volného času žáků. Zapojilo se asi 350 dětí. Byly provedeny rekonstrukce zařízení školní jídelny na ulici Komenského. V budově školy na ulici Ronovská byla provedena rekonstrukce osvětlení, obnoveno zařízení tříd školní družiny – nový nábytek a provedeno rozšíření jídelny. Ve školním roce 1998/99 odchází do důchodu Květa Žáčková, na základě výsledku konkurzu byla do funkce ředitelky jmenovaná Jana Burianová, do funkce zástupkyně [[Jaroslava Šmerdová]].<br /> <br /> === 21. století ===<br /> [[Soubor:2020-08-24 Elementary school in Adamov (Ronovska).jpg|náhled|alt=Budova základní školy na ulici Ronovská po přístavbě jednoho podlaží|Budova základní školy na ulici Ronovská po přístavbě jednoho podlaží]]<br /> Dne 1. dubna 2005 došlo ke sloučení všech mateřských škol se školou základní. Od této chvíle jednotné adamovské školství nese název Základní škola a mateřská škola Adamov, příspěvková organizace.<br /> <br /> V roce 2009 byl Základní umělecká škola přesunuta do [[Ronovská 281/12|budovy základní školy]] na ulici [[Ronovská (Adamov)|Ronovská]]. O rok později byly obě budovy Základní školy zatepleny.<br /> <br /> V roce 2019 a 2020 prošla budova základní školy na ulici Ronovská přístavbou jednoho podlaží. Kromě samotného podlaží byla mezi schodišťovými rameny umístěn také nový výtah, čímž se budova stala bezbariérovou.<br /> <br /> Od 1. září 2021 byl ustanoven nový ředitel ZŠ a MŠ Adamov [[Stanislav Tůma]], který vystřídal Janu Burianovou, která odešla do důchodu. Jaroslava Šmerdová skončila na pozici zástupkyně v roce 2024. Od 1. září téhož roku se stala zástupkyní [[Lenka Dohová]].<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 123.<br /> * GROLICH, Vratislav. Školství v Adamově v letech 1780 - 1857 v ''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', 1967, roč. XI, č. 2. Adamov : Historicko-vlastivědný kroužek. s. 1-2.<br /> * GROLICH, Vratislav. Germanisační snahy v adamovském školství v letech 1872-1884 v ''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', 1969, roč. XIII, č. 4. Adamov : Historicko-vlastivědný kroužek. s. 9-12.<br /> * GROLICH, Vratislav. 50. výročí vzniku měšťanského školství v Adamově v ''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', 1970, roč. XIV, č. 2. Adamov : Historicko-vlastivědný kroužek. s. 19-20.<br /> * Historie školství v Adamově [online]. [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: [http://zs-adamov.cz/o-skole/historie-skolstvi-v-adamove/]<br /> <br /> [[Kategorie:Základní škola a mateřská škola Adamov]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kronika_m%C4%9Bsta_Adamova&diff=3568 2026-05-01T05:46:03Z

<p>Lukáš Malý: typo</p> <hr /> <div>[[Soubor:Kronika obce adamova 1959-1962.jpg|náhled|alt=Úvodní strana Kroniky obce Adamova v letech 1959 až 1962|Úvodní strana Kroniky obce Adamova v letech 1959 až 1962]]<br /> '''Kronika města Adamova''' je kronika, kterou vede osoba pověřená [[Městský úřad Adamov|Městským úřadem Adamov]].<br /> <br /> Pamětní knihu města Adamova, jak byla tehdy nazvaná, založil 21. listopadu 1922, ředitel měšťanské školy v Adamově, [[František Mlýnek]], který byl zvolen do této funkce obecním zastupitelstvem dne 16. srpna 1921. Dále byla ustanovena &quot;letopisecká komise&quot; ve složení učitele [[Vojtěch Fedra|Vojtěcha Fedry]] a obuvníka [[Adolf Procházka|Adolfa Procházky]], coby nejstaršího adamovského občana.<br /> <br /> Dne 6. července 1924 se z výletu z Palavských vrchů vraceli společně František Mlýnek a inspektor drah Brachrle, když Mlýnek za stanicí Horní Heršpice vypadl z vlaku a byl lokomotivou na sousední koleji přejet.<br /> <br /> Nastupujícím kronikářem byl zvolen učitel [[Florian Kabelík]]. Který ve funkci setrval do roku 1930, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen odstoupit.<br /> <br /> Dne 29. července 1930 byl obecním zastupitelstvem zvolen jeho nástupce [[Antonín Černý]], zaměstnán jako státní polesní. Nový kronikář však do kroniky neudělal ani jeden záznam. Přestože shromažďoval potřebné informace, stále mu chyběly související data, bez kterých do kroniky nemohl zapisovat. Přes několikaleté nevyslyšené urgování se rozhodl v roce 1937 z funkce odstoupit.<br /> <br /> Dne 23. listopadu 1937 přijal tuto funkci vykonávající starosta obce [[Josef Praus]]. Avšak jen do roku 1938, kdy proběhla Mnichovská konference. V mezidobý války byla kronika ukryta a započalo se s jejím dopisovaní po roce 1945.<br /> <br /> Novým kronikářem byl zvolen v roce 1946 [[Alois Jílek]], úředník zdejších Škodových závodů, který ji vedl jediný rok. Poté, co byl v roce 1952 Jílek pracovně přeložen na ministerstvo těžkého strojnictví v Praze, bylo nutno vybrat nového kronikáře.<br /> <br /> Tím byl [[Rudolf Fojt]], jmenovaný do funkce v lednu 1953. Jelikož však při předávání obecní kroniky bylo zjištěno, že chybí šest let zápisů, bylo Fojtovi uloženo, aby zachytil historie obce i v chybějících letech.<br /> <br /> Na počátku roku 1956 převzal kroniku [[Josef Pečenka]], který kroniku vedl po dobu tří let.<br /> <br /> Zápisy let 1959 až 1962 v kronice chyběly a proto byly roku 1996 zadány [[Vratislav Grolich|Vratislavu Grolichovi]], který chybějící mezeru vyplnil. Zápisky sepsala v letech 1997 až 1998 [[Sylvie Grolichová]].<br /> <br /> Od roku 1963 byla novou kronikářkou zvolena Sylvie Grolichová, která ji vedla do roku 1965.<br /> <br /> Roku 1966 převzal kroniku [[Jaroslav Pokorný]], který ji vedl do roku 1968.<br /> <br /> Dne 27. března 1969 byl MNV vybrán jako nový kronikář [[František Dufek]], který kroniku vedl do roku 1971.<br /> <br /> Od 1. prosince 1972 byla funkce kronikáře svěřena opět Jaroslavu Pokornému, který měl doplnit tentýž rok a v kronice dál pokračovat až do roku 1980.<br /> <br /> Od roku 1981 pokračoval ve vedení kroniky nový kronikář [[Stanislav Dvořák]]. Dne 3. června 1991 byl Dvořák městskou radou z funkce kronikáře odvolán. Kroniku však dopsal pouze do roku 1989.<br /> <br /> Novým kronikářem byla zvolena [[Růžena Nejedlá]], která doplnila nezaujatým pohledem rok 1989 a v kronice pokračovala do roku 1993.<br /> <br /> Od 1. ledna 1994 vedla opět nově zvolená kronikářka Sylvie Grolichová. Tu v roce 2009 vystřídala [[Jarmila Budišová]], která ji vede dodnes.<br /> <br /> [[Kategorie:Kronika města Adamova]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_m%C4%9Bs%C3%ADce&diff=3567 2026-05-01T05:41:22Z

<p>Lukáš Malý: + květen 26</p> <hr /> <div>[[Soubor:Bridge on the square Work in Adamov.JPG|vpravo|200px|alt=Most vybudovaný v roce 1997 v roce 2015]]<br /> [[Most na náměstí Práce]] je silničním mostem v Adamově v blízkosti soutoku Křtinského potoka a Svitavy. Prvním silniční most zde byl postaven v letech 1935 a 1936, kdy zde nahradil lávku pouze pro pěší (vozidla využívaly silniční most o cca 150 metrů proti proudu Svitavy). Investorem byl adamovské strojírny Škodových závodů…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align: right;&quot;&gt;'''[[Adamov a okolí:Archiv článků měsíce|Archiv článků měsíce]]'''&lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Adamov_a_okol%C3%AD:Archiv_%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF_m%C4%9Bs%C3%ADce&diff=3566 2026-05-01T05:40:09Z

<p>Lukáš Malý: + duben 26</p> <hr /> <div>== Duben 2026 ==<br /> [[Soubor:20250515 Na Velkych skalach (Babice nad Svitavou).jpg|vpravo|200px|alt=Vyhlídka Na Velkých skalách]]<br /> [[Na Velkých skalách]] oblíbené místo na severním okraji Babické plošiny s vyhlídkou na vápencové skále do Křtinského údolí. Vyhlídka nabízí výhled severním směrem od Babic nad Svitavou, částečně do východní části Křtinského údolí a Rudickou plošinu. Vlevo od vyhlídky se ve vzdálenosti 300 metrů severozápadně nachází skalní útvar Vepřek. K vyhlídce nevede žádná značená turistická trasa, avšak dá se k ní dojít od lesní pěšiny spojující Babice nad Svitavou a údolí Vaječník…<br /> <br /> == Březen 2026 ==<br /> [[Soubor:Fire in an apartment building in Adamov 2023 02.jpg|vpravo|200px|alt=Požár v bytovém domě v roce 2023]]<br /> [[JSDH Adamov]] je jednotka sboru dobrovolných hasičů, která sídlí v Adamově. První ucelená požární jednotka v Adamově vznikla jako Sbor dobrovolných továrních hasičů v roce 1881. Zakladatelem jednotky byl Josef Tepiš, stal se i jejím druhým velitelem. Prvním velitelem jednatelem pak Emanuel Stemberk. Starostou sboru se stal spolumajitel místního závodu Josef Bromovský…<br /> <br /> == Únor 2026 ==<br /> [[Soubor:Pomnik partyzanu (Krtinske udoli).JPG|vpravo|200px|alt=Pomník partyzánů]]<br /> [[Pomník partyzánů]] je pomník vybudovaný jako připomínka zabití dvou partyzánů z Habrůvky. Pomník stojí v údolí Křtinského potoka. V předposlední den války, tedy 7. května 1945 byli na louce u blízké jeskyně Jestřábky v Křtinském údolí, nacisty zastřeleni dva habrůvecké občany Josefa Hlouška a Františka Korbičku, kteří se pokoušeli přejít frontu k sovětské armádě…<br /> <br /> == Leden 2026 ==<br /> [[Soubor:1932 Sokolovna (Adamov).png|vpravo|200px|bezrámu|alt=Sokolovna v roce 1932]]<br /> [[Sokolovna (Adamov)|Sokolovna]] stávala na ulici Osvobození v Adamově. Rozšiřující se zájem o sokolskou činnost v Adamově si vynutil stavbu vlastní základny, kde mohlo být sokolství rozvíjeno. Na podzim 1921 bylo zakoupeno pole nad tzv. „Pankrácem“, tj. nad závodními dělnickými domy číslo 102 a 103. V září téhož roku bylo založeno Družstvo pro zřízení tělocvičny Sokolu v Adamově…<br /> <br /> == Prosinec 2025 ==<br /> [[Soubor:Church of the Nativity of the Virgin Mary (Vranov)54.JPG|vpravo|200px|bezrámu|alt=Vranovské jesličky]]<br /> [[Vranovské jesličky]] je betlém, který je umístěný v boční kapli kostel Narození Panny Marie ve Vranově. Je přístupný celoročně. Po vhození mince se spustí mechanický cyklus: rozsvěcují se jednotlivé scény, figurky se pohybují a zní hudba…<br /> <br /> == Listopad 2025 ==<br /> [[Soubor:2021-09-20 Apartment house in Adamov fire 01.jpg|vpravo|200px|bezrámu|alt=Severní část opevněné lokality, vlevo obranný val, uprostřed okružní příkop, vpravo centrální pahorek s jádrem opevnění]]<br /> [[Požár bytového domu v Adamově v roce 2021]] zachvátil střechu domu na ulici Ronovská v Adamově. Před 17. hodinou dne 20. září 2021 byl na tísňové lince nahlášen požár bytového domu v ulici Ronovská. V nově rekonstruovaném domě vzplanula střecha…<br /> <br /> == Říjen 2025 ==<br /> [[Soubor:2022-03-19 Klepacovsky hradek 01.jpg|náhled|alt=Severní část opevněné lokality, vlevo obranný val, uprostřed okružní příkop, vpravo centrální pahorek s jádrem opevnění|Severní část opevněné lokality, vlevo obranný val, uprostřed okružní příkop, vpravo centrální pahorek s jádrem opevnění]]<br /> [[Klepačovský hrádek]] je hrádek, který stával na ostrohu nad západním koncem [[Arnoštovo údolí|Arnoštova údolí]] u [[Klepačov]]a. V roce 2018 objevené skromné pozůstatky hrádku byly nalezeny Janem Štětinou na severním okraji katastru Klepačova, městské části [[Blansko|Blanska]], nad údolím říčky [[Punkva|Punkvy]]…<br /> <br /> == Září 2025 ==<br /> [[Soubor:Pomnik letcu (Babice nad Svitavou) 02.JPG|náhled|alt=Pomník letkyním|Pomník letkyním]]<br /> [[Památník letkyním]] památník při silnici z Babic nad Svitavou do Křtin, který je věnován všem letkyním bojujícím ve druhé světové válce. Počátky tohoto památníku začínají odpoledne 25. dubna 1945, kdy bylo nad Babicemi sestřeleno sovětské letadlo. Podle pozůstatků na místě dopadu vraku se usuzovalo, že letoun byl pilotován ženou…<br /> <br /> == Srpen 2025 ==<br /> [[Soubor:2020-03-18 Grave of the Leidingers.jpg|náhled|alt=Hrob manželů Leidingerových na adamovském hřbitově|Hrob manželů Leidingerových na adamovském hřbitově]]<br /> [[Eduard Leidinger]] (1831, Adamov - 12. února 1901, Adamov) byl obvodní a závodní lékař v Adamově. V Adamově působil jako první obvodní a závodní lékař. V letech 1873–1879 se stal adamovským starostou. Kromě jiného je Leidinger v roce 1867 uveden v seznamu adamovských včelařů. Leidingerova dcera Marie se provdala za Ignáce Grydila, který převzal po Leidingerovi post obvodního lékaře…<br /> <br /> == Červenec 2025 ==<br /> [[Soubor:Fire in an apartment building in Adamov 2023 02.jpg|náhled|alt=Požár bytového domu v Adamově v roce 2023|Požár bytového domu v Adamově v roce 2023]]<br /> [[Požár bytového domu v Adamově v roce 2023]] zachvátil jeden z bytů domu na ulici Družstevní v Adamově. Kolem 19. hodiny dne 8. prosince 2023 vypukl v jednom z bytů v pátém patře bytového domu č. p. 431 na ulici Družstevní. Konkrétní příčina požáru nebyla zveřejněna. Podle svědků však měl vzniknout požár v bytě, ve kterém byly dvě děti o samotě. Díky vzniklému hustému kouři nemohli obyvatelé horních bytů opustit budovu bez pomoci, byl ve dvou případech využit žebříkový požární automobil, který zmíněné osoby snesl z oken. Dalších pět osob bylo vyvedeny pomocí vyváděcích masek…<br /> <br /> == Červen 2025 ==<br /> [[Soubor:Studánka U Huberta - panoramio.jpg|náhled|alt=Studánka U Huberta|Studánka U Huberta]]<br /> [[U Huberta]] je studánka nacházející se v západně od Olomučan. Studánka je věnována poctě jelena a byla vybudována v roce 1937 na okraji lesního palouku na polesí Olomučany při lesní cestě Dívčí za studánkou U Kukačky. Slabý pramen byl podchycen za cestou za studánkou, odkud je voda svedena potrubím. Pramen se za sucha ztrácí…<br /> <br /> == Květen 2025 ==<br /> [[Soubor:Adamov-válečný-památník2021a.jpg|vpravo|200px|bezrámualt=Pamětní deska adamovským občanům padlým ve světových válkách a pamětní deska padlým strojírenským zaměstnanců|Pamětní deska adamovským občanům padlým ve světových válkách a pamětní deska padlým strojírenským zaměstnanců]]<br /> [[Památník padlým adamovským občanům]] je památník připomínající padlé občany v první a druhé světové válce. Původně tato pamětní deska byla v roce 1938 umístěna před budovou bývalé měšťanské školy, později základní umělecké školy na ulici Osvobození, společně s bustou Tomáše G. Masaryka. V roce 2008 byla přesunuta do pamětního zátiší, kde již dříve byla umístěna socha Rudoarmějce a pomník padlých strojírenských zaměstnanců…<br /> <br /> == Duben 2025 ==<br /> [[Soubor:Footbridge in Adamov at night 1.jpg|náhled|alt=Pěší lávka na ulici Komenského|Pěší lávka na ulici Komenského]]<br /> '''[[Lávka na ulici Komenského]]''' je pěší most na ulici Sadová v Adamově, který společně s výtahem pomáhá překonat několikametrové převýšení od obchodního domu k bytovým domům.<br /> <br /> Byla vybudována společně s panelovou zástavbou na ulicích Komenského a Sadová. Lávka napomáhá překonávat cca 13 metrové převýšení mezi ulicí Komenského a horní částí ulice Sadová.<br /> <br /> V druhé polovině roku 1998 prošla lávka rekonstrukcí, která spočívala ve výměně výplní zábradlí. Původní asfaltové výplně byly nahrazeny pletivem a skleněnými tabulemi.<br /> <br /> == Březen 2025 ==<br /> [[Soubor:LDN Bílovice nad Svitavou 07.jpg|vpravo|200px|bezrámualt=Budova bývalé LDN Bílovice nad Svitavou|Budova bývalé LDN Bílovice nad Svitavou]]<br /> [[Bílovice nad Svitavou 408]] je budova bývalé léčebny v Bílovicích nad Svitavou.<br /> <br /> Historie budovy se započala psát již v roce 1906, kdy byl založen spolek Studentská klinika. Tento spolek se shodl, že je důležité, kromě dopřávání studentům léčení při onemocnění, ale také následná rekonvalescence. Tedy již v této době byly úvahy o vybudování ozdravovny, avšak z důvodu absence výrazného mecenáše, který by přispěl k jejímu vybudování, se situace řešila později...<br /> <br /> == Únor 2025 ==<br /> [[Soubor:2022-03-19 Klepacovsky hradek 01.jpg|vpravo|200px|bezrámu|alt=Severní část opevněné lokality, vlevo obranný val, uprostřed okružní příkop, vpravo centrální pahorek s jádrem opevnění|Severní část opevněné lokality, vlevo obranný val, uprostřed okružní příkop, vpravo centrální pahorek s jádrem opevnění]]<br /> [[Klepačovský hrádek]] je hrádek, který stával na ostrohu nad západním koncem Arnoštova údolí u Klepačova.<br /> <br /> V roce 2018 objevené skromné pozůstatky hrádku byly nalezeny Janem Štětinou na severním okraji katastru Klepačova, městské části Blanska, nad údolím říčky Punkvy.<br /> <br /> Objekt tvoří kruhová plošina o průměru 20 metru a zbytky širokého okružního příkopu s mohutným valem. V místě nejsou přítomny zbytky kamene ani malty, lze tedy usuzovat, že jakákoliv zástavba byla ze dřeva. Z nálezu vypálené hlíny, tzv. mazanice, lze soudit, že zástavbu kryla hlinění omítka...</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=3565 2026-05-01T05:39:10Z

<p>Lukáš Malý: * Anežka Smrčková byla pracovnice Adamovských strojíren a knihovnice v adamovské knihovně… - březen</p> <hr /> <div>* [[Anežka Smrčková]] byla pracovnice Adamovských strojíren a knihovnice v adamovské knihovně…<br /> * [[Pamětní deska Julia Wiehla]] se nachází v západní části údolí Padouchov pod Olomučany…<br /> * [[Růžena Nejedlá]] byla adamovská kronikářka a zaměstnankyně Adamovských strojíren…<br /> * [[Sport v Adamově]] má dlouhodobě spíše komunitní charakter…<br /> * [[Prosba lesa]] je studánka nedaleko řícmanického arboreta…<br /> * [[Eduard Héč]] byl adamovský zámečník, obecní zastupitel a otec Karla Héče, adamovského starosty…<br /> * [[Naučná stezka Macocha]] (též označovaná jako Stezka Jana Šmardy) je přibližně šest kilometrů dlouhý okruh…<br /> * [[Lenka Vrožinová]] byla zastupitelka města Adamova a redaktorka Adamovského zpravodaje…<br /> * [[Okres Brno-venkov]] je okres v Jihomoravském kraji…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Adamov_a_okol%C3%AD:Archiv_vytvo%C5%99en%C3%BDch_%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF&diff=3564 2026-05-01T05:38:59Z

<p>Lukáš Malý: /* 2026 */ + březen</p> <hr /> <div>== 2026 ==<br /> === Březen ===<br /> * [[Spartak Adamov]], z. s., je sportovní spolek z Adamova sdružující jednotlivé oddíly sportovních klubů…<br /> * [[Lávka do Nového provozu]] překonávala řeku Svitavu v místě kde se nacházelo nástupiště…<br /> * [[Archeopark]] je budoucí zóna s herními prvky na okraji Mírova…<br /> * [[Padouchov]] (také Padouch či Wiehlovo údolí) je boční slepé údolí na severních svazích Křtinského údolí…<br /> * [[Lávka na Mlýnský ostrov]] je železobotonová pěší lávka spojující levý břeh Svitavy s Mlýnským ostrovem…<br /> * [[Emanuel Zahradníček]] student a první oběť nacistů v Československu…<br /> * [[Lávka u A.centra]] spojuje levý a pravý břeh Svitavy u obchodního centra A.centrum…<br /> * [[Hády]] jsou výrazný vápencový vrchol na severovýchodním okraji Brna…<br /> <br /> === Únor ===<br /> * [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]] je chráněná krajinná oblast na východě od Adamova…<br /> * [[Tichého vyhlídka]] leží na horní hraně Křtinského údolí, na výrazné vápencové ostrožně…<br /> * [[Rudická plošina]] leží ve střední části Moravského krasu a je součástí geomorfologického celku Drahanské vrchoviny…<br /> * [[Oběti první světové války z Adamova]] tvoří především padlé v boji v průběhu první světové války…<br /> * [[Roman Pilát]] je podnikatel a od roku 2010 starosta města Adamova…<br /> * [[Plotní 91/12]] je bytový dům na ulici Plotní v Adamově…<br /> * [[Nad Střelčím]], dříve Špičák (německy Spitzberk), je jeden z vrcholů Drahanské vrchoviny…<br /> * [[Pod Horkou (Adamov)|Pod Horkou]] je ulice v Adamově…<br /> <br /> === Leden ===<br /> * [[Židé v Adamově]] tvořili v Adamově na konci 19. a počátku 20. století nepočetnou menšinu…<br /> * [[Hradčany]] je bytový dům na ulici Komenského v Adamově…<br /> * [[Sadová (Adamov)|Sadová]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Ladislav Kozel]] byl ředitel adamovské a blanenské školy a vlastivědný pracovník…<br /> * [[Jaroslav Nováček]] byl zaměstnanec Adamovských strojíren a knihovník adamovské knihovny…<br /> * [[Lažánky]] jsou vesnice, část města Blanska, v okrese Blansko s více než 400 obyvateli…<br /> * [[Ferdinand Kepák]] byl adamovský vlastivědný pracovník…<br /> * [[Seznam tragických událostí]] v Adamově a okolí. Tento seznam shromažďuje tragické události, k nimž došlo v Adamově a jeho blízkém okolí…<br /> * [[Lanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha]] je visutá kabinová lanová dráha v Moravském krasu…<br /> * [[Vysílač Hády]] se nachází na 424 m vysokém vrchu stejného jména v katastru obce Kanice…<br /> * [[Ústřední matice školská (Adamov)|Ústřední matice školská]] byl spolek v Adamově založen v roce 1892…<br /> <br /> == 2025 ==<br /> === Prosinec ===<br /> * [[Josef Tepiš|Josef Leopold Tepiš]] byl účetní v adamovských strojírnách…<br /> * [[Švédův stůl]] je jeskyně, která se nachází v jižní části CHKO Moravský kras v údolí Říčky…<br /> * [[Památník padlým vranovským občanům v první světové válce]] ve Vranově byl vybudován k připomínce vranovským občanům…<br /> * [[Kostel Narození Panny Marie]] je římskokatolický poutní kostel ve Vranově, jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě…<br /> * [[Památník S. K. Neumanna (Hády)|Památník S. K. Neumanna]] je památník Stanislava Kostky Neumanna nacházející se na Hádecké krasové plošině…<br /> * [[Seznam naučných stezek]] v Adamově a okolí…<br /> * [[Kanice]] jsou obec, která se nachází cca 5 km jihovýchodně od Adamova…<br /> * [[Kolonie (Adamov)|Kolonie]] je ulice v Adamově…<br /> * Mgr. [[Jiří Ambrož]] byl učitel a ředitel základní školy v Adamově III…<br /> * [[Památník padlým olomučanským občanům ve druhé světové válce]] byl odhalen 18. července 1953 před olomučanským hřbitovem…<br /> * [[Jaroslav Šťastný]], rodným jménem Jaroslav Pokorný, vystupoval pod pseudonymem Peter Graham je český hudební skladatel, pedagog, dramaturg a improvizátor…<br /> * [[Emil Hejl]] byl vlastivědný pracovník v Adamově a pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Miloslav Kopecký]] byl sokolský pracovník a čestný občan města Adamova…<br /> <br /> === Listopad ===<br /> * Mobilní [[Kluziště (Adamov)|kluziště]] v Adamově bylo vybudováno poprvé v roce 2025…<br /> * [[Vranovské jesličky]] je betlém, který je umístěný v boční kapli kostel Narození Panny Marie…<br /> <br /> === Říjen ===<br /> * [[František Juračka]] byl učitel působící v Adamově…<br /> * [[František Macháček]] byla jediná přímá oběť druhé světové války v Adamově…<br /> * [[Vratislav Grolich]] byl adamovský učitel, badatel, ředitel Okresního muzea v Blansku a…<br /> * [[Mírov]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 1998|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 1998]] se uskutečnily ve dnech 13. a 14. listopadu 1998…<br /> * [[Arnošt Korec]] byl farář, který působil v Adamově v letech 1973–1995…<br /> * [[Památník padlých křtinských občanů]] je památník ve Křtinách připomínající padlé občany v první a druhé světové válce…<br /> * [[Babická plošina]], někdy označovaná také jako Babická náhorní plošina, leží ve střední části Moravského krasu…<br /> * [[Olšovec]] je největší rybník v Jedovnicích…<br /> * [[Kaple svatého Petra z Alkantary]] ve Vilémovicích byla vystavěna v letech 1718–1723…<br /> * [[ČKD Blansko]] je tradiční strojírenský podnik v Blansku…<br /> * [[Hádecká krasová plošina]] je území mezi Brnem, na severovýchodním okraji města…<br /> <br /> === Září ===<br /> * [[Rudolf Čejka]] byl četnický praporčík, zástupce velitele četnické stanice v Adamově…<br /> * [[Josef Pelikán]] byl obchodník s koženým a jiným zbožím…<br /> * [[Jan Drexler]] byl majitel hostince v Adamově a krátce v lednu 1919…<br /> * [[Seznam voleb v Adamově]] zachycuje přehled všech voleb konaných na území města Adamova…<br /> * [[Busta Tomáše Garrigua Masaryka (Jedovnice)|Busta Tomáše Garrigua Masaryka]], prvního československého prezidenta, kterou vytvořil akademický sochař Václav Hynek Mach…<br /> * [[Vlastivědná konference v roce 2025|Vlastivědná konference]] v Adamově je naplánována na sobotu 20. září 2025…<br /> <br /> === Srpen ===<br /> * [[Pamětní deska Antonína Tichého]] je památník v podobě žulové deska umístěné na skále…<br /> * [[Památník Antonína Ševčíka]] je památník vybudovaný v roce 1905…<br /> * [[Návštěva ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého Adamovských strojíren]] 18. května 1992…<br /> * [[Návštěva arcivévody Františka Karla Adamova a okolí]] se uskutečnila 23. srpna 1844…<br /> * [[Farmapark]] je zóna s herními prvky na na okraji adamovské Kolonky…<br /> <br /> === Červenec ===<br /> * [[Sylvie Grolichová]] byla adamovská učitelka a kulturní pracovnice…<br /> * [[Veřejný vodovod (Adamov)|Veřejný vodovod]] v Adamově byl vybudován v letech 1928–1929…<br /> * [[Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí]] byl v letech 1957–1972 vycházející časopis, který vydával Historicko-vlastivědný kroužek…<br /> * [[Sebevražda milenců u Jehnic v roce 1926]] byla událost, kdy se dva partneři rozhodli ukončit životy…<br /> <br /> === Červen ===<br /> * [[Nový provoz]] je pojmenování pro část bývalého areálu Adamovských strojíren…<br /> * [[Starý provoz]] je pojmenování pro část bývalého areálu Adamovských strojíren…<br /> * Obec [[Lipůvka]] (německy Lippowa) se nachází cca 8 km severozápadně od Adamova…<br /> <br /> === Květen ===<br /> * [[Požár v Březině a Proseči v roce 1901]] patří k těm největším v těchto obcích…<br /> * [[Na Velkých skalách]] oblíbené místo na severním okraji Babické náhorní plošiny…<br /> * [[Památník ruským vojákům (Babice nad Svitavou)|Památník ruským vojákům]] v Babicích nad Svitavou byl postaven v roce 1945…<br /> * [[Povodně v roce 1883]] byly způsobeny zvýšeným úhrnem srážek…<br /> * [[Povodně]], které se významně zapsaly do historie regionu…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Blansku]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Jedovnicích]]…<br /> * [[Pamětní deska Františka Poláka]] se nachází na budově Kanice 16…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Svinošicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Kanicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Soběšicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Babicích nad Svitavou]]…<br /> <br /> === Duben ===<br /> * [[Průběh druhé světové války v Habrůvce]]…<br /> * [[Památník zemřelým řícmanickým obyvatelům při bombardování v roce 1944]] se nachází před budovou obecního úřadu…<br /> * [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|Památník padlým v druhé světové válce]] ve Vranově se nachází při ulici Březina…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Bílovicích nad Svitavou]]…<br /> * [[Kostel Jména Panny Marie]] ve Křtinách, často nazývaný Perla Moravy…<br /> * [[Tomáš Prnka]] byl významný římskokatolický kněz, který působil kromě jiného v Adamově a ve Křtinách…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Křtinách]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Vranově]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Olomučanech]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Adamově]]…<br /> * [[Pytlácký potok]] je levostranný přítok řeky Svitavy…<br /> <br /> === Březen ===<br /> * [[Samara]] je označení pro část průmyslového areálu v Adamově…<br /> * ​[[Kateřinský most]] je označení pro most evidenčního čísla 379-023 na silnici II/379…<br /> * [[Jarmila Budišová]] je bývalá učitelka a kronikářka města Adamova…<br /> * [[Pavel Lazárek]] je farář Římskokatolické farnosti v Bílovicích nad Svitavou…<br /> * [[Ptačina]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Parkovací dům (Adamov)|Parkovací dům]] se nachází na ulici Sadová v Adamově…<br /> <br /> === Únor ===<br /> * [[Tvrz (Rudice)|Tvrz]] v Rudici je zaniklá středověká tvrz…<br /> * [[Vodní (Adamov)|Vodní]] je ulice v Adamově. Ulice se nachází v severní části Adamova…<br /> * [[Kostel svatého Petra a Pavla]] je v Jedovnicích je farním kostelem farnosti Jedovnice…<br /> <br /> === Leden ===<br /> * [[Jiří Kaňa]] je římskokatolický kněz, který působil v letech 1997 až 2022 v Blansku…<br /> * [[Kolonka]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Starý Adamov]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Horka]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Alois Šenk]] byl hajný působící na Adamovsku…<br /> * [[Pustý žleb]] je asi 7,5 km dlouhý krasový kaňon v Moravském krasu…<br /> * [[Kostel svatého Jana Křtitele]] v Babicích nad Svitavou pochází z roku 1448…<br /> * [[Hrádek (Babice nad Svitavou)|Hrádek]] v Babicích nad Svitavou je zaniklé opevnění, které se rozkládalo na okraji obce…<br /> * [[Skalní mlýn]] je část města Blansko a zároveň bývalý vodní mlýn…<br /> * [[Skalní mlýn]] je část města Blansko a zároveň bývalý vodní mlýn…<br /> * [[Richard Beránek]] byl adamovský kulturní pracovník…<br /> * [[Jan Svoboda]] byl adamovský pracovník Adamovských strojíren a politický vězeň…<br /> * [[Eliška Nováková]] byla adamovská sokolská pracovnice a učitelka…<br /> * [[Josef Chalikov]] byl bývalý ředitel Adamovských strojíren…<br /> * [[Jana Burianová]] je bývalá adamovská pedagožka a ředitelka Základní školy a mateřské školy Adamov…<br /> * [[Jaroslav Zelík]] byl adamovský vlastivědný pracovník…<br /> * [[Hřbitov (Olomučany)|Hřbitov]] v Olomučanech byl vybudován na počátku 20. století…<br /> * [[Josef Valenta]] byl adamovský pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Zdeněk Kroupa]] byl český operní pěvec s basovým hlasem…<br /> <br /> == 2024 ==<br /> === Prosinec ===<br /> * [[Adolf Kopecký]] byl adamovský profesionální hasič a pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Punkevní údolí]] leží mezi Skalním mlýnem a Starohraběcí hutí v Moravském krasu.<br /> * [[Arnošt Martinec st.]] byl obvodní a závodní lékař v Adamově…<br /> * [[Miroslava Kejíková]] byla významnou adamovskou občanskou, která se angažovala v místním společenském životě.<br /> * [[Ignác Grydil]] byl obvodní a závodní lékař v Adamově…<br /> * [[Mariánská jeskyně]] leží ve svahu Křtinského údolí v Moravském krasu v blízkosti ponoru č. III. pod závrtem Čertova díra…<br /> * [[Seznam duchovních správců Římskokatolické farnosti v Adamově]] je seznam duchovních správců působících v Adamově od roku 1864…<br /> * [[Čertova branka (Pustý žleb)|Čertova branka]] je přírodní výtvor v Moravském krasu…<br /> * [[Říčka]] je vodní tok v Jihomoravském kraji…<br /> * [[Mariánské údolí]] se nachází převážně na východním okraji katastrálního území brněnské městské části Brno-Líšeň…<br /> * [[Alfons Sládek]] byl obchodník v Adamově a od roku 1919 náměstek starosty…<br /> * [[Mária Koudelová]] byla adamovská zastupitelka…<br /> <br /> === Listopad ===<br /> * [[Josef Praus]] byl adamovský učitel a starosta obce Adamova v letech 1931–1938…<br /> * [[Jan Novotný]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1946–1948…<br /> * [[Jaroslav Šlezinger]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1963–1970…<br /> * [[Alois Kejík]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1980–1990…<br /> * [[Karel Marek]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1970–1980…<br /> * [[Punkevní jeskyně]] jsou jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších jeskynních systémů…<br /> * [[Sára Nová]] je česká zpěvačka, kytaristka a autorka optimistických písní…<br /> * [[Okres Blansko]] se nachází v Jihomoravském kraji České republiky…<br /> * [[Drahanská vrchovina]] je geomorfologický celek nacházející se v Moravě…<br /> * [[Římskokatolická farnost Adamov]] je součástí brněnské diecéze a sídlí v Adamově…<br /> * [[Ostrá horka]] je kovová rozhledna na jižním okraji Soběšic…<br /> * [[Pamětní deska Bohumila Vařílka]] připomíná svinošického učitele Bohumila Vařílka…<br /> * [[Městský úřad Adamov]] je úřední orgán obecní správy v Adamově…<br /> <br /> === Říjen ===<br /> * [[Tomáš Mikula]] je farář, který od roku 2024 působí v Adamově…<br /> <br /> === Září ===<br /> * [[Povodně v roce 2024]] způsobily rozsáhlé srážky, především pak na Svitavsku a Jesenicku…</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Ane%C5%BEka_Smr%C4%8Dkov%C3%A1&diff=3563 2026-05-01T05:37:23Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{DEFAULTSORT:Smrčková Anežka}} Kategorie:Narození ve 20. století Kategorie:Zemřelí ve 20. století Kategorie:Zaměstnanci adamovských strojíren Kategorie:Adamovští knihovníci“</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Smrčková Anežka}}<br /> [[Kategorie:Narození ve 20. století]]<br /> [[Kategorie:Zemřelí ve 20. století]]<br /> [[Kategorie:Zaměstnanci adamovských strojíren]]<br /> [[Kategorie:Adamovští knihovníci]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Adamov%C5%A1t%C3%AD_knihovn%C3%ADci&diff=3562 2026-05-01T05:36:46Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Knihovna (Adamov)“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Knihovna (Adamov)]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Ane%C5%BEka_Smr%C4%8Dkov%C3%A1&diff=3561 2026-05-01T05:35:10Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} &#039;&#039;&#039;Anežka Smrčková&#039;&#039;&#039; (12. prosince 1919 – 9. ledna 1966 v Brně) byla pracovnice Adamovských strojíren a knihovnice v adamovské knihovně. Smrčková byla zaměstnankyně Adamovských strojíren. Kromě toho také zastávala celou řadu funkcí, především pak byla členkou kulturně-školské komise a knihovnice Místní lidové knihovny. Zemřela ve svých 46 le…“</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Anežka Smrčková''' (12. prosince 1919 – 9. ledna 1966 v [[Brno|Brně]]) byla pracovnice [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]] a knihovnice v adamovské [[Knihovna (Adamov)|knihovně]].<br /> <br /> Smrčková byla zaměstnankyně Adamovských strojíren. Kromě toho také zastávala celou řadu funkcí, především pak byla členkou kulturně-školské komise a knihovnice Místní lidové knihovny. Zemřela ve svých 46 letech.<br /> <br /> [[Kategorie:Anežka Smrčková]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_zast%C3%A1vka_(Adamov)&diff=3560 2026-04-28T09:55:58Z

<p>Lukáš Malý: /* Rekonstrukce v roce 2022 */ změna úrovně nadpisu</p> <hr /> <div>[[Soubor:2024-11-14 Train stations Adamov zastavka 01.jpg|náhled|alt=Železniční zastávka v Adamově v roce 2024|Železniční zastávka v Adamově v roce 2024]]<br /> '''Železniční zastávka''' v [[Adamov]]ě se nachází v ulici [[Nádražní (Adamov)|Nádražní]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> [[Soubor:Train stations Adamov zastavka (2011).jpg|náhled|alt=Prodejna lístků s tunýlkem, který umožňoval cestujícím přístup na nástupiště směr Brno|Prodejna lístků s tunýlkem, který umožňoval cestujícím přístup na nástupiště směr Brno]]<br /> [[Soubor:Train station in Adamov.JPG|náhled|alt=Původní podoba nástupiště směr Brno|Původní podoba nástupiště směr Brno]]<br /> [[Soubor:Adamov zastávka (DSC00266).jpg|náhled|alt=Původní nástupiště směr Blansko|Původní nástupiště směr Blansko]]<br /> Železniční zastávka se nachází v severní části Adamova, cca 1 km od vlakového nádraží (číslo popisné 107), na [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční trati Brno – Česká Třebová]]. Původně byla rozdělena na dvě části. První část, asi 300 metrové nástupiště, byla spojena s budovou pro prodej lístků krytým schodištěm. Toto nástupiště bylo situované z východní strany železnice – směr na [[Blansko]]. Z této strany zastávky vedlo schodiště k mostu přes [[Svitava|Svitavu]], který ji spojuje s bývalým areálem [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]]. Most je v současné době uzavřený. Druhá strana železniční zastávky se skládá z 200 metrového nástupiště, ke kterému vede pod tratí podchod. Z toho nástupiště odjíždí vlaky na [[Brno]].<br /> <br /> O vybudování zastávky se o uvažovalo již za okupace. Toto však z bezpečnostních důvodů německá správa odmítla povolit. V roce 1946 se Škodovy závody dohodly se zástupci drah, že zastávka bude vybudována na náklad závodu. Dále se o zastávku bude starat, osvětlovat a prodávat jízdenky budou zaměstnanci závodu. Před stavbou nástupišť musel být zbourán strážní domek č. 132. Po celé jaro a část léta prováděli stavbu němečtí vězni, po jejich odchodu dílo převzala firma Konstruktiva.<br /> <br /> První vlak zde zastavil 27. ledna 1947, ten zde byl přivítán závodní hudbou. O významu tohoto činu pak promluvil ke shromáždění [[Emil Hejl]] za vedení závodu a za závodní výbor ROH Josef Řehák. V prvních měsících zastavovalo v obou směrech celkem osm vlaků, ale koncem roku tento počet vzrostl na 14. Prodejna jízdenek byla otevřena dne 15. ledna 1957.<br /> <br /> Celková přestavba celé vlakové zastávky se prováděla ve dvou etapách v roce 1971 a 1972. První etapa spočívala v ražbě podchodu, který byl dokončen 1. srpna 1972. Druhou etapou byla výstavba nástupišť, čekáren a správní budovy. Celkové náklady na přebudování železniční zastávky se vyšplhaly na 6 a půl milionu korun.<br /> <br /> Slavnostní předání dokončené zrekonstruované zastávky proběhlo 11. prosince 1973. Slavnosti se zúčastnili zástupci MNV v čele s předsedou Karlem Markem, zástupci závodu v čele s podnikovým ředitelem [[Josef Chalikov|Josefem Chalikovem]] a zástupci ŽS Brno, kteří novou zastávku vybudovali.<br /> <br /> === Rekonstrukce v roce 2022 ===<br /> Na přelomu roku 2021 a 2022 započala rekonstrukce železniční tratě v úseku Brno–Blansko. Investiční částky zde byly velmi vysoké. Rekonstrukce se znatelně dotkla i adamovského zastávky. Dle projektu došlo ke kompletní asanaci železničních nástupišť a vzniku jednoho ostrůvkového nástupiště pro obě koleje. Již v druhé polovině roku 2021 započaly přípravné práce. Bylo rozebráno nástupiště směr Česká Třebová. Od prosince 2021 započaly další práce, při kterých byly asanovány všechny stavby a přístřešky. Bylo nutné nově vybudovat také bezbariérovou rampu. Z tunýlku pod nádražím vzniklo schodiště přímo na nástupiště.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * Bez uvedení autora. ''150 let trati Brno-Česká Třebová''. 1999. s. 75.<br /> <br /> [[Kategorie:Železniční zastávka (Adamov)]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kolonka&diff=3559 2026-04-28T09:54:15Z

<p>Lukáš Malý: změna obrázku</p> <hr /> <div>[[Soubor:2026-04-04 Kolonka (Adamov).jpg|náhled|alt=Kolonka v roce 2026|Kolonka v roce 2026]]<br /> '''Kolonka''' je neoficiální městská část [[Adamov]]a.<br /> <br /> Rozkládá jižně od [[Starý Adamov|Starého Adamova]], na pravém břehu řeky [[Svitava|Svitavy]], od které je oddělena náspem [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční tratě Brno – Česká Třebová]].<br /> <br /> Ulice nacházející se v této části města jsou – [[Fibichova (Adamov)|Fibichova]], [[Hybešova (Adamov)|Hybešova]], [[Kolonie (Adamov)|Kolonie]], [[Bezručova (Adamov)|Bezručova]], [[Krátká (Adamov)|Krátká]] a [[Zahradní (Adamov)|Zahradní]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> Počátek budování této části Adamova spadá do 20. let 20. století, kdy se začala stavba prvních rodinných domů. V roce 1939 byl adamovský vodovod prodloužen na Kolonku. Roku 1972 bylo vybudováno sportoviště u tunýlku. V 80. letech zde vznikla nová [[Fibichova 436/45|hasičská zbrojnice]] pro [[JSDH Adamov|sbor dobrovolných hasičů]].<br /> <br /> [[Kategorie:Kolonka]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Podrobn%C4%9B&diff=3558 2026-04-28T05:09:05Z

<p>Lukáš Malý: </p> <hr /> <div>:''Podrobnější informace naleznete na stránce [[{{{1}}}]].''&lt;noinclude&gt;<br /> == Dokumentace ==<br /> Šablona slouží k odkázání na článek, který se bude věnovat tématu podrobněji. <br /> <br /> Vložte ji na příslušnou stránku tímto zápisem:<br /> <br /> &lt;pre&gt;&lt;nowiki&gt;{{Podrobně|1=Název článku}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/pre&gt;<br /> &lt;/noinclude&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Podrobn%C4%9B&diff=3557 2026-04-28T05:08:38Z

<p>Lukáš Malý: dokumentace</p> <hr /> <div>:''Podrobnější informace naleznete na stránce [[{{{1}}}]].''<br /> &lt;noinclude&gt;<br /> == Dokumentace ==<br /> Šablona slouží k odkázání na článek, který se bude věnovat tématu podrobněji. <br /> <br /> Vložte ji na příslušnou stránku tímto zápisem:<br /> <br /> &lt;pre&gt;&lt;nowiki&gt;{{Podrobně|1=Název článku}}&lt;/nowiki&gt;&lt;/pre&gt;<br /> &lt;/noinclude&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Podrobn%C4%9B&diff=3556 2026-04-28T05:06:00Z

<p>Lukáš Malý: </p> <hr /> <div>:''Podrobnější informace naleznete na stránce [[{{{1}}}]].''</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Adamov_a_okol%C3%AD:Adamov_a_okol%C3%AD&diff=3555 2026-04-27T13:27:28Z

<p>Lukáš Malý: /* Publikační činnost */ + Adamov před 50 lety</p> <hr /> <div>'''Adamov a okolí''' je webová stránka věnující se městu [[Adamov]]u a jeho okolí. Zakladatelem stránky je [[Lukáš Malý]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> V roce 2009 byla založená facebooková stránka pojmenovaná Adamov. V následujícím roce vznikla webová stránka www.adamovaokoli.ic.cz na bezplatné doméně. Tvořena byla v programu Frontpage. Jejím autorem byl Lukáš Malý. Ve stejném roce Lukáš Malý převzal správu facebookové stránky Adamov. Začal na ní přidávat zajímavosti z Adamova.<br /> <br /> V roce 2013 přešla webová stránka na doménu www.adamovaokoli.cz. V následujícím roce byl založen youtube kanál Adamov a okolí. Roku 2016 byla facebooková stránka přejmenována na Adamov a okolí, aby nedocházelo k záměně s oficiálním facebokovou stránkou města Adamova.<br /> <br /> V roce 2023 byl založen instagramový účet adamovaokoli. V roce 2024 při příležitosti 60. povýšení Adamova na město byl Lukáš Malý oceněn Pamětním listem za „za dlouholetou propagaci historie i současnosti města Adamova“.<br /> <br /> V roce 2024 byl kód webu www.adamovaokoli.cz přebudován na wikisystém, takže přibyla možnost tvorby obsahu webu i široké veřejnosti. V současné době ještě nejsou založeny všechny stránky z původního webu, ale zároveň jsou zveřejňovány nové. Celkově je na webu www.adamovaokoli.cz uvedeno '''{{NUMBEROFARTICLES}}''' článků.<br /> <br /> == Statistiky ==<br /> V roce 2024 bylo na webu zveřejněno okolo 500 stránek. Na facebooku bylo přes 2 600 sledujících, na instagramu přes 140 sledujících, na youtube přes 140 odběratelů.<br /> <br /> Dne 19. února 2026 překročila facebooková stránka Adamov a okolí.cz 3000 sledujících.<br /> <br /> == Publikační činnost ==<br /> * MALÝ, Lukáš. Kam na výlet? v ''Adamovský zpravodaj'', č. 2, 2021, s. 20–23.<br /> * MALÝ, Lukáš. Kam na výlet? vol. 2 v ''Adamovský zpravodaj'', č. 3, 2021, s. 21–23.<br /> * MALÝ, Lukáš. Encyklopedický slovník v ''Adamovský zpravodaj'', č. 4, 2021, s. 22–23.<br /> * MALÝ, Lukáš. Za méně známými prameny v okolí Adamova v ''Adamovský zpravodaj'', č. 5, 2021, 22–23.<br /> * MALÝ, Lukáš. Pověsti a jiné příběhy v ''Adamovský zpravodaj'', č. 6, 2021, s. 21–23.<br /> * MALÝ, Lukáš. 140 let historie adamovských hasičů v ''Adamovský zpravodaj'', č. 11, 2021, s. 8–9.<br /> * MALÝ, Lukáš. Naučné stezky v okolí Adamova v ''Adamovský zpravodaj'', č. 11, 2021, s. 21–22.<br /> * MALÝ, Lukáš. Adamov kdysi a dnes v ''Adamovský zpravodaj'', č. 12, 2021, s. 21–23.<br /> * MALÝ, Lukáš. Nerealizované projekty v ''Adamovský zpravodaj'', č. 3, 2022, s. 22–23.<br /> * MALÝ, Lukáš. Nerealizované projekty vol. 2 v ''Adamovský zpravodaj'', č. 4, 2022, s. 21–22.<br /> * MALÝ, Lukáš. Nerealizované projekty vol. 3 v ''Adamovský zpravodaj'', č. 11, 2022, s. 22–23.<br /> * MALÝ, Lukáš. Pouze pověst? v ''Adamovský zpravodaj'', č. 2, 2023, s. 20–21.<br /> * MALÝ, Lukáš. Budova se stoletou historií v ''Adamovský zpravodaj'', č. 11, 2024, s. 21–22.<br /> * MALÝ, Lukáš. Konec války v Adamově – 80 let od osvobození v ''Adamovský zpravodaj'', č. 5, 2025, s. 9–10.<br /> * MALÝ, Lukáš. Návštěva arcivévody Františka Karla v ''Adamovský zpravodaj'', č. 9, 2025, s. 23.<br /> * MALÝ, Lukáš. Hledání minulosti v ''Adamovský zpravodaj'', č. 12, 2025, s. 22.<br /> * MALÝ, Lukáš. Židé v Adamově v ''Adamovský zpravodaj'', č. 2, 2026, s. 21–23.<br /> * MALÝ, Lukáš. Adamov před 50 lety (1976) v ''Adamovský zpravodaj'', č. 5, 2026, s. 22–23.</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Doprava_v_Adamov%C4%9B&diff=3554 2026-04-27T13:00:30Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „&#039;&#039;&#039;Doprava v Adamově&#039;&#039;&#039; je z větší míry složena z dopravy silniční a železniční. Říční doprava je využívána rekreačně. == Železniční == Železnice v Adamově na konci 19. století Adamov díky nepřístupnému terénu, ve kterém vznikl, byl dlouhá léta tzv. odříznut od světa. Do města se dostaly jen povozy…“</p> <hr /> <div>'''Doprava v Adamově''' je z větší míry složena z dopravy silniční a železniční. Říční doprava je využívána rekreačně.<br /> <br /> == Železniční ==<br /> [[Soubor:Kratky, Frantisek - Adamov, rychlik (ca 1893).jpg|náhled|alt=Železnice v Adamově na konci 19. století|Železnice v Adamově na konci 19. století]]<br /> Adamov díky nepřístupnému terénu, ve kterém vznikl, byl dlouhá léta tzv. odříznut od světa. Do města se dostaly jen povozy na mírně zpevněných cestách, které se v nepříznivém počasí proměňovaly v bažinaté úseky. Teprve v roce 1843 byla započata výstavba [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční tratě]], která spojovala moravskou metropoli [[Brno]] s Českou Třebovou. Díky tomu se mohl začít rozrůstat místní železářský podnik. Vybudovaná trať byla slavnostně zprovozněna 1. ledna roku 1849. O dvacet let později bylo dokončeno její zdvojkolejnění.<br /> <br /> V Adamově byla tou dobou vybudována [[Železniční nádraží (Adamov)|železniční stanice]], jednopatrová budova opatřená čekárnou, prodejnou jízdenek, kanceláří a byty pro zaměstnance. Stanice původně stála na katastru vedlejší obce [[Bílovice nad Svitavou]] a od centra Adamova byla vzdálena cca jeden km jihovýchodním směrem. Důvod takto situované stanice pramenil pravděpodobně v očekávaném rozšiřování místních železáren.<br /> <br /> V roce 1893 byla vybudována v obci tzv. [[Vlečka (Adamov)|vlečka]], která usnadňovala dopravu výrobků z továrních objektů mimo Adamov. Ta byla po vstupu Adamovských strojíren do likvidace z části rozebrána. Částečně byla obnovena v letech 2013 a 2014, kdy ji začala využívat firma Expono.<br /> <br /> Největší pohromou pro železniční trať byl konec [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. V té době došlo ustupujícími Němci k mnoha destrukcím, a to především směrem k Brnu bylo vyhozeno do povětří 8 železničních mostů. Směrem k [[Blansko|Blansku]] byla trať úmyslně přerušena a na přerušeném místě byly převráceny železniční vozy a zapáleno 8 vozů s municí. Ve stanici bylo zničeno telefonní vedení a telegrafní zařízení. Po osvobození Rudou armádou se vše dalo do pořádku. Nejprve se uvolnila trať směrem k Blansku, vyměnily se poškozené kolejnice a byly odstraněny převržené a ohořelé vozy. Již 13. května byla zahájena doprava po jedné koleji do Blanska.<br /> <br /> Celková situace v Adamově se zhoršila příjezdem repatriantům z koncentračních táborů, kteří směřovali dále na Brno. Ti z důvodu zničených železničních mostů nemohli vlaky pokračovat dále, a tak byli nuceni v Adamově vystoupit, zde čekat na zprovoznění tratě, či pokračovat po svých údolím [[Svitava|Svitavy]]. Celkem prošlo od 13. května do 27. května Adamovem asi 156 000 repatriantů. Provoz směrem k Brnu byl zahájen 29. května 1945 na jedné koleji, dvoukolejný pak 8. září 1945.<br /> <br /> Rozvoj strojíren, ve které se změnily místní železárny, ve městě během druhé světové války vedl v roce 1946 k výstavbě [[Železniční zastávka (Adamov)|železniční zastávky]]. Ta byla financována ze zdrojů Škodových závodů, které vlastnily místní [[Adamovské strojírny|strojírnu]]. Pro zajímavost může být uvedeno, že na pracích této zastávky se podíleli také němečtí zajatci. Tato zastávka byla situovaná cca 1 kilometr směrem na Blansko od nádraží, v bezprostřední blízkosti centra tehdejšího centra Adamova.<br /> <br /> V letech 1992–1998 prošla trať Brno – Česká Třebová rekonstrukcí a byla napojena na první železniční koridor vedoucí z Děčína přes Prahu do Břeclavi. Trať byla v plné délce elektrifikována. V současné době jsou stále využívány obě adamovské zastávky. Na obou zastavují všechny osobní vlaky a na železniční stanici pak i vlaky spěšné.<br /> <br /> Poslední rekonstrukce proběhla v letech 2021–2022, kdy byl na rok přerušen celý provoz na trati a celá trať prošla rekonstrukcí. Značnou změnou prošly obě adamovské zastávky.<br /> <br /> Vlečku napojenou na hlavní trať měl taktéž místní dřevosklad. Délka její tratě činila necelý půl km. U betonového překladiště byla kolej zdvojena. V roce 2014 byl dřevosklad zrušen, a tak je vlečka v současné době nevyužívána.<br /> <br /> === Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny ===<br /> {{Podrobně|1=Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny}}<br /> <br /> Na počátku 20. století se v [[Křtinské údolí]] uvažovalo o výstavbě úzkorozchodné dráhy z [[Adamov]]a přes [[Josefov]] a [[Křtiny]] až k nalezištím fosfátových hlín. Dráha měla usnadnit dopravu vytěženého materiálu, jehož se denně vyváželo několik vagónů, a počítalo se i s přepravou kamene či dalších surovin. Projekt zahrnoval možnost dalšího prodloužení přes [[Vilémovice]] a [[Suchý žleb]] směrem ke [[Skalní mlýn|Skalnímu mlýnu]] s napojením na plánované krasové tratě v oblasti [[Moravský kras]].<br /> <br /> Záměr však nebyl realizován především kvůli nedostatku financí a postupnému útlumu těžby fosfátů, což vedlo ke ztrátě zájmu o výstavbu tratě ze strany majitelů panství. Pozdější návrhy krasové dráhy už s napojením na Adamov většinou nepočítaly.<br /> <br /> == Silniční doprava ==<br /> [[Soubor:Adamov (train station).jpg|náhled|alt=Silnice III. třídy procházející Adamovem|Silnice III. třídy procházející Adamovem]]<br /> [[Adamov]] nedisponoval kvalitními silnicemi do počátku 20. století. Místními silnicemi byly prašné cesty, po kterých měly možnost jízdy pouze povozy. Vše důležité muselo být do Adamova přiváženo železniční dopravou. Avšak to důležité pro provoz místních železáren – tedy železná ruda z místních dolů – muselo být k železárenským objektům sváženo právě povozy. Díky strategicky umístěné Františčiny hutě v údolí, pod místy, kde k těžení rudy docházelo, byla umožněna i zjednodušená forma dopravy. Vytěžená hornina byla samospádem v hrubě vytesaných korytech spouštěna od těžebních míst přímo k huti. Takto se těžený materiál dopravoval z prostoru babického katastru v místech nad [[Švýcárna|Švýcárnou]].<br /> <br /> === Silnice na Brno ===<br /> V roce 1924 bylo na říjnové schůzi obecního zastupitelstva usneseno přispět přísl. kvótou z obecních prostředků na uskutečnění projektované &quot;Krasové silnice&quot; ([[Bílovice nad Svitavou]] – [[Adamov]]). Lidové noviny například referovaly o tomto úsilí takto:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„... Adamov se domáhá již dlouhou dobu zřízení tak zvané Krasové silnice, která by vedla z Brna do Adamova. Této silnice je naléhavě potřeba, ježto Adamov městys závislý svou polohou na Brně, nemá mimo dráhy vůbec dobrého spojení s Brnem. Věci se nyní ujalo velmi energicky obecní zastupitelstvo, které jednalo již s přísedícím zemského výboru a jím přizvaným odborníkem o realisaci projektu, jenž si vyžádá nákladu asi 4 milionů Kč. Zastupitelstvo adamovské uspořádá v neděli veřejnou schůzi občanstva, na které se bude manifestovat pro tento požadavek...“'' (Lidové noviny, 14. dubna 1928)<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Obec Bílovice chtěla prosadit, aby plánovaná silnice byla vystavěna jako státní. Adamov jako jediná dotčená obec předběžně přislíbila příspěvek ve výši 100 tisíc Kč a vykoupením všech potřebných pozemků. Ředitelství státního lesního statku pak 300 tisíc, všechny potřebné pozemky a materiál nutné ke stavbě, městské vodárny 50 tisíc, adamovský podnik pak mosty v režijní ceně. Naopak obce Bílovice a Babice příspěvek věnovat odmítly.<br /> <br /> Nutnost výstavby nové silnice podpořil i [[Požár adamovské továrny v roce 1928|požár v továrně]] roku 1928, kdy se do Adamova nemohli v dostatečné rychlosti a bezpečnosti dostat brněnští požárníci. Při této události požárníci využili stávající cesty z Útěchova, kde se jim však motorová stříkačka na neuspokojivém povrchu převrhla.<br /> <br /> Situaci popisuje redaktor Lidových novin v roce 1932 takto:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„Stavba této silnice je připravena už několik měsíců. Když okresní výbor okresu Brno-venkov odkládal její zahájení poukazuje na nedostatek peněz, opatřil Adamov okresnímu výboru půjčku 1,000.000 Kč u Všeobecného pensijního ústavu v Praze. Půjčka byla už ústavem vyplacena s podmínkou, že se jí užije výhradně na stavbu silnice Bílovice-Adamov. Okres užil však půjčku na mostu u Rosic a na dláždění jiné silnice a poněvadž zbytek nestačí ani na počátek stavby, oddaluje stále tuto stavbu...“'' (Lidové noviny, 30. října 1932)<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> V následujícím týdnu se k tématu Lidové noviny opět vrátily:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„O stavbě silnice Bílovice-Adamov ... se jednalo v neděli na veřejné schůzi v Adamově svolané tamní obecní radou. Řečníci poukazovali na přehlížení průmyslových i turistických zájmů Adamova, který leží od Brna sotva 16 kilometrů, je však silnicía tedy automobilem skoro nepřístupný. Stavbu silnice podle podaných zpráv zdržují zvláštně rekursy sousední obce Bílovic nad Svit., která si silnice nepřeje prý jen z obavy, že bude poškozena jako letovisko brněnské. Schůze, na níž Adamovským slíbili pomoc různí činitelé, schválila aby adamovská obec požádala okresní úřad v Brně, aby zahájení stavby bylo přeloženo místo od Bílovic do Adamova směrem k Brnu a ohledem na nezaměstnanost aby byla stavba vypsána urychleně. Proto se také požádá zároveň o zvýšení subvence na delší most projektovný v této půlce adamovského území. Protože obec Bílovice nechce na stavbu silnice postoupit potřebných pozemků, budou požádány okresní a a zemský úřad v Brně, aby je vyvlastnily.“'' (Lidové noviny, 1. listopadu 1932)<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Dne 4. prosince 1932 svolalo adamovské zastupitelstvo do Babic schůzi členů zastupitelstva z Bílovic a Babic. Zde se jednalo<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„o stavbě silnice Bílovice-Adamov... Protože drobní majitelé pozemků těžce nesou, že jim mají být vyvlastněny pozemky potřebné pro budoucí silnici, usnesla se schůze obrátit se na správu školního statku Vysoké školy zemědělské v Adamově, aby vyměnil postiženým drobným majitelům pozemky za jiné...“'' (Lidové noviny, 6. prosince 1932)<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Teprve při apelu okresního hejtmana Dr. Fr. Krajtla se projekt podařilo rozpohybovat. A tak bylo v roce 1934 přistoupeno ke stavbě nové silnice dle projektu vypracovaného Ing. Dr. J. Spíškem z Brna. Jednalo se prozatím o I. úsek z Bílovic k babické ozdravovně v délce 4,22 km. O dva roky později byla započata stavba zbývajícího úseku od ozdravovny až do Adamova v délce 3,21 km. Úsek z Bílovic do Adamova měřil v celé délce 7,53 km. Silnici postavil Ing. František Švancara z Brna.<br /> <br /> Celková výše proinvestované částky není zatím známa. Jisté však je, že 300 tisíc, které na stavbu přispělo ředitelství státních lesů, bylo odečteno od 80 % státní subvence. Adamovský podnik pak postavil pouze 1 most II. třídy z továrního náměstí ke Skalnímu sklepu, místo projektovaného mostu III. třídy. Adamov pak složil na hotovosti 80 tisíc a přes 20 tisíc investoval do výkupu pozemků. Silnice pak byla zprovozněna v roce 1937.<br /> <br /> O dalších úpravách silnice v průběhu 20. století není prozatím nic známo. Jisté však je, že po druhé světové válce, kdy ustupující Němci vyhazovali do povětří mosty, bylo potřeba je nahradit zcela novými. Například nedaleko železniční zastávky Babice nad Svitavou stojí poslední starý most, který byl postaven původně jako provizorní vedle místa, kde stával starý most. V dnešní době je v neutěšeném stavu a je přes něj zákaz vjezdu vozidlům nad 16 tun. Uzavírka potrvá do 31. ledna 2015.<br /> <br /> Mezi říjnem 2002 a srpnem 2003 byla realizována rekonstrukce tří železničních podjezdů - na kilometrech 48,795 km, 49,942 km a 51,440 km. Společně s podjezdy byla opravena i přilehlá komunikace v celkové délce 353,5 metru. Projektantem byl Silniční projekt spol. s r.o., zhotovitelem pak SILNICE BRNO spol. s r.o. Celková částka na rekonstrukci dosáhla 14,639 milionů Kč.<br /> V roce 2004 byla vystavěna mezi Babicemi a Bílovicemi 60 metrová opěrná zeď. Tu zde za celkovou částku 9,3 milionů Kč zrealizovala společnost IMOS Brno.<br /> <br /> Úsek Bílovice-Adamov této silnice prošel rozvojem v období od 24. července 2008 do 31. prosince 2009. Jednalo se o rekonstrukci silnice v délce 6,2 km, podjezdu pod železniční tratí a jedné opěrné zdi v délce 60,4 metru a výstavby dvou nových opěrných zdí v délce 103 a 67,50 metrů. Na projekt bylo žádáno o dotace, které byly schváleny ve výši 43 806 903 Kč, z toho Evropský fond regionálního rozvoje přispěl 40 254 992 Kč. Projektovou dokumentaci zpracovala společnost Silniční projekt Brno, realizaci stavby zajistila firma Inženýrské stavby Brno. Celkové náklady pak dosáhly 48 864 145 Kč. Opravený úsek byl slavnostně otevřen 8. října 2009 v 10 hodin u [[Bílovice nad Svitavou 408|LDN Bílovice nad Svitavou]] za přítomnosti hejtmana Jihomoravského kraje.<br /> <br /> Poslední úpravy této komunikace proběhly v souvislosti s rekonstrukcí [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železní trati]]. Před rekonstrukcí byly některé úseky improvizovaně rozšířeny. Naopak po ukončení rekonstrukce byly opraveny úseky opěrné zdi pod Babicemi nad Svitavou.<br /> <br /> Do roku 2023 byl úsek mezi Bílovicemi a Adamovem součástí silnice II/374. V tomto roce byl degradován a spojen se silnicí III/37445 Adamov–Křtiny.<br /> <br /> === Silnice na Blansko ===<br /> Úvahy o výstavbě této spojnice započaly již v 30. letech, kdy se vybudovala silnice z Adamova na [[Bílovice nad Svitavou]] a [[Brno]]. Tyto úvahy byly opět vyzvednuty v poválečné období. V [[Kronika města Adamova|Kronice města Adamova]] roku 1986 je uveden výčet o plánované výstavbě v letech 1991–2000. Realizace této spojnice byla plánována v letech 1994–1995 ve výši 60 milionů Korun.<br /> <br /> V současné době je však cesta, která je vyasfaltována (od křižovatky s náměstím Práce ke Splavu od července 1998), trvale pro motorová vozidla uzavřena a využívána pouze majitelem cesty (Školní lesní podnik Masarykův les) a složkami integrovaného záchranného systému. Je nazývána Svitavskou lesní cestou.<br /> <br /> Územní plán Města Adamova navrhoval dopravní napojení města Adamov na silnici II/379 údolím řeky Svitavy do roku 2012. Tento návrh byl zakotven v ÚPN VÚC CHKO Moravský kras, dnes však již není v nadřazenou dokumentací podporován. <br /> <br /> === Komunikace na Útěchov ===<br /> Jedná se o lesní cestu vedoucí od železniční zastávky přes Adamov III a kolem [[Ronov]]a k [[Útěchov]]u. Kdy tato cesta vznikla prozatím není známo. Jisté však je, že při rozšiřování města do prostoru dnešní Ptačiny se čím dál více cesta stávala nedostačující. V červnových měsících roku 1958 se rozhodlo o svépomocné opravě této cesty od údolí řeky po Adamov 3. Na MNV bylo dojednáno, že se z každého obvodu ve čtvrti Klementa Gottwalda vždy denně 2 brigádníci dostaví na cestu (celkem jich zde denně mělo být 22). Plného stavu se však podařilo dosáhnout málokdy. Josef Tlustý, člen MNV, zapisoval brigádníky a odpracované hodiny. S opravou nebyli však všichni spokojeni. Na cestu bylo dovezeno štěrku za více než 15 tisíc Kčs, což však nestačilo na opravu cesty v celé délce.<br /> <br /> Postupem času však cesta opět přestala vystačovat především větším nákladním vozům či městské autobusové dopravy, která měla být v Adamově zavedena v druhé polovině 60. let. Proto bylo rozhodnuto o vybudování nové cesty od podjezdu pod železniční trasou, která vystřídala [[Hrádková cesta|Hrádkovou cestu]].<br /> <br /> Co se týče úseku Adamov – Útěchov, byla cesta využívána pouze ŠLP Křtiny, kterému taktéž dodnes patří. Přesto Adamov vyjednával s okresními národními výbory Blansko a Brno-venkov o možnosti přestavby této komunikace. ONV Blansko se k tomuto návrhu vyjádřilo příznivě a projevil ochotu hradit polovinu plánovaného nákladu (celkový náklad byl původně vypočten na 12 milionů Kčs). Zato okres Brno-venkov se dlouze k tomuto návrhu stavěl liknavě. Teprve 17. srpna 1977 přistoupil k stavbě této komunikace. Jednání se stále prodlužovala a nakonec bylo rozhodnuto pouze o základní úpravě a zpevnění komunikace, tak aby mohla na silnici projíždět auta dovážející stavební materiál na výstavbu panelových domů. Přestože byla silnici nedále majetkem ŠLP, byla otevřena od podzimních měsíců 1980 i soukromým automobilům. Dne 17. prosince byla odevzdána jako hotová lesní správě. Provoz byl omezen pro automobily do tří tun.<br /> <br /> Na konci roku 2005 byla cesta od dřevoskladu na Ptačinu na náklady Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny opatřena bezprašným živičným povrchem, využívána je pouze vozy této firmy či jako pěší cesta do [[A.centrum|A.centra]] z [[Ptačina|Ptačiny]]. Celková náklady na realizaci činily 1,9 milionu Kč.<br /> <br /> === Městská autobusová doprava Adamov ===<br /> {{Podrobně|1=Městská autobusová doprava (Adamov)}}<br /> <br /> Od května 1968 byla v Adamově zavedena pravidelná autobusová linka spojující sídliště Ptačina a Horka, kterou využívali především školáci i zaměstnanci místních podniků. Postupně zde byly nasazovány autobusy od typů RTO a ŠM 11 až po vozy Karosa řady 7xx, které dominovaly od 80. let a přinesly vyšší komfort i různé varianty provedení. Provoz zajišťoval podnik ČSAD Blansko, později jej na čas převzala Autoškola Pernica, než se v roce 2008 dopravce opět vrátil k ČAD Blansko.<br /> <br /> Zásadní změnu přineslo zapojení do Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, které sjednotilo tarif i jízdní doklady a zlepšilo návaznost na železniční dopravu. Autobusy byly modernizovány o elektronické odbavování a informační panely. Dnes v Adamově jezdí několik vozů zajišťujících celodenní i dělené směny a nadále slouží především pro spojení sídlišť s nádražím a okolními městy.<br /> <br /> === Závodní autobusová doprava ===<br /> [[Adamovské strojírny]] mezi tzv. Bílou labutí a [[Samara|Samarou]] provozovaly závodní autobusovou dopravu. Jednalo se o kyvadlovou linku, s autobusem jezdícím jednou do hodiny jedním směrem (později se intervaly prodlužovaly).<br /> <br /> Jednotlivé zastávky byly Bílá labuť, Provoz 20, Provoz 40, VK, Provoz 50, nářaďovna, Provoz 10 a Samara). V posledních letech se jednalo o autobus bílé barvy s modrými, zelenými a fialovými pruhy, s reklamou na boku na VZO OS KOVO.<br /> <br /> Kdy byla autobusová linka zřízena není přesně známo. Ke zrušení došlo na počátku 90. let. Po zrušení závodní dopravy převzala zastávku Samaru městská autobusová linka, která sem zajížděla do roku 2002, kdy byla i tato zastávky zrušena.<br /> <br /> === Podnikové svozy ===<br /> ČSAD Blansko organizovali svozy pracovníků z Adamovských strojíren. Zaměstnanci byli přepravováni linkami Adamov-Ruprechtov, Adamov-Studnice, Adamov-Vyškov. Ráno, kolem 05:30 do Adamova a z Adamova 14:30. Seřadiště těchto autobusů bylo na [[náměstí Práce]], kde byly vystavěny kolem roku 2000 nové zastávky s ocelovou konstrukcí a plexisklovou výplní stěn. První stál vždy C 734, který jel do Vyškova, za ním stály dvě LC 735 co jely do Ruprechtova, a jako poslední stála LC 736 s trasou do Studnice. Provoz těchto linek skončil v roce 2002, kdy Adamovské strojírny snížili stav zaměstnanců.<br /> <br /> V roce 2007 skončil svoz adamovských občanů, kteří pracovali v rájecké Celestice. Tuhle zaměstnaneckou linku nejprve zajišťovala firma Paseka, kdy v 2001 měli zaměstnanci zvláštní kupón za 100 Kč a denně jim řidič zaškrtával jedno políčko s 10 Kč. Později tuhle linku obstarávala firma ČAD Blansko (linka 710655) kdy již tuhle cestu proplácela sama fabrika, a zaměstnanci se řidiči prokazovali zvláštní čipovou kartou, kterou přiložili k elektronickému strojku a sama jim vyjela jízdenka. Potom tenhle svoz obstarávala i firma Autoškola Pernica, ale jen krátce. Autobus z Adamova odjížděl v 5:10 a do Ráječka přijel v 5:40. Na zpáteční cestu vyjel autobus 6:15 a dorazil v 6:47. Stejnou cestu absolvoval v týž den ještě ve stejných odpoledních časech.<br /> <br /> === Meziměstská doprava ===<br /> V současné době prochází Adamovem, respektive zde začíná a končí, pouze jedna linka, a to číslo 157 Adamov-Vyškov. Denně odjede plnou trasu 6 autobusů (doba jízdy se pohybuje kolem 60 minut). Tuto linku provozuje ČAD Blansko.<br /> <br /> Dne 1. července 1973 byla zavedena autobusová linka [[Adamov]]–[[Jedovnice]]. Autobus jezdil o sobotách a nedělích vždy 2x denně. Z Adamova do Jedovnic odjížděl v 8 a 13 hodin, z Jedovnic do Adamov pak v 9 a 18:30 hodin. Význam spoje byl především rekreační. Kdy byla tato linka zrušena není známo.<br /> <br /> == Říční doprava ==<br /> V roce 1802, kdy byly zastaveny předražené dodávky dřeva do [[Brno|Brna]], hrozilo, že město zůstane zcela bez paliva. Za technického dozoru Karla Rudczinského a na náklady knížete Aloise I. z Lichtenštejna se na několika místech narychlo upravil tok [[Svitava|Svitavy]], po níž dělníci plavili dřevo z adamovských lesů až do Zábrdovic, kde byl zřízen sklad, díky němuž byla palivová krize zažehnána.<br /> <br /> V současné době je říční doprava užívaná vodáky k rekreaci. Nízká hladina řeky nedovoluje tomuto způsobu masivní rozšíření.<br /> <br /> [[Kategorie:Doprava v Adamově]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Sport_v_Adamov%C4%9B&diff=3553 2026-04-26T18:59:07Z

<p>Lukáš Malý: nerealizované projekty</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Sport v [[Adamov]]ě''' má dlouhodobě spíše komunitní charakter a je založen především na činnosti místních spolků a dobrovolníků. Přestože jde o menší město, sportovní vyžití je poměrně pestré a zahrnuje jak kolektivní, tak individuální disciplíny i rekreační aktivity.<br /> <br /> Nejvýznamnější organizací je [[Spartak Adamov]], který sdružuje několik sportovních oddílů a zajišťuje pravidelnou činnost pro děti i dospělé. V jeho rámci funguje například [[Lední hokej (Adamov)|lední hokej]], [[Tenis (Adamov)|tenis]], [[Stolní tenis (Adamov)|stolní tenis]], [[Šachy (Adamov)|šachy]], [[Orientační běh (Adamov)|orientační běh]], [[Turistika (Adamov)|turistika]] a [[Sport pro všechny (Adamov)|Sport pro všechny]].<br /> <br /> Fotbal má v Adamově tradiční postavení díky klubu [[FK Adamov]], který se věnuje práci s mládeží i dospělými a účastní se regionálních soutěží. Další významnou organizací je [[TJ Sokol Adamov]], která nabízí zejména florbal a všeobecnou tělesnou výchovu a podílí se také na pořádání sportovních akcí pro veřejnost.<br /> <br /> Specifické postavení má [[Šipkový klub Adamov]], který patří mezi úspěšné oddíly a pravidelně se účastní republikových i mezinárodních soutěží. Na práci s dětmi a mládeží se zaměřuje například [[Judo klub Samuraj Adamov]], zatímco spolek [[FENYX Pétanque Adamov]] nabízí spíše rekreační sportovní vyžití.<br /> <br /> Sportovní zázemí ve městě tvoří sportovní hala, tzv. [[Sokolovna (Adamov)|Sokolovna]], školní tělocvičny, venkovní hřiště, tenisové kurty a vnitřní i venkovní hřiště pro pétanque. Významnou roli hraje také okolní krajina, která umožňuje běh, cyklistiku i pěší turistiku. Město sport podporuje nejen provozem zařízení, ale i společenským oceněním sportovců, například prostřednictvím ankety Sportovec roku.<br /> <br /> Od roku 2009 je každoročně vyhlašována anketa [[Sportovec roku (Adamov)|Sportovec roku]], ve které jsou každoročně vyhlašováni nejlepší sportovci z Adamova.<br /> <br /> == Neaktivní sporty ==<br /> Přestože pod [[Spartak Adamov]] má oddíl ledního hokeje, zápasy i tréninky hokejisté nastupují na zimním stadionu v Blansku. Na počátku roku 2026 byl v areálu [[Kluziště (Adamov)|kluziště]] provozována hokejová školka.<br /> <br /> Mezi sporty, které již nejsou v Adamově provozovány patří například [[Cyklistika (Adamov)|cyklistika]] či lyžování. Od roku 1972 fungoval na jižním svahu adamovského údolí [[Lyžařský areál|lyžařský areál]], který však v důsledku nízkého stavu sněhu v zimním období ukončit na začátku 90. let provoz.<br /> <br /> == Sportovní akce ==<br /> Mezi nejvýznamnější sportovní akce patří každoročně pořádaný [[Běh na Nový hrad]], který je od roku 2025 součástí Brněnského běžeckého poháru, či [[Adamovská vlásenka]]. Mezi další patří různé sportovní turnaje, kterých se mohou účastnit také amatéři.<br /> <br /> == Nerealizované projekty ==<br /> I v Adamově byly některé projekty nerealizované. Například areál [[Tenisové kurty (Hybešova)|tenisových kurtů]] na ulici [[Hybešova (Adamov)|Hybešova]], v místě dnešního [[Farmapark]]u. Velký projekt představoval v 80. letech 20. století [[sportovní areál ve Střelčí]], kde mělo být umístěno hřiště pro fotbal, házenou, tenisové kurty, kluziště a koupaliště.<br /> <br /> [[Kategorie:Sport v Adamově]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Sportovn%C3%AD_are%C3%A1l_ve_St%C5%99el%C4%8D%C3%AD&diff=3552 2026-04-26T18:55:11Z

<p>Lukáš Malý: citace</p> <hr /> <div>[[Soubor:2014-01-07 Strelci.jpg|náhled|alt=Střelčí, lesní prostor, ve kterém měl vzniknout Sportovní areál|Střelčí, lesní prostor, ve kterém měl vzniknout Sportovní areál]]<br /> '''Sportovní areál ve Střelčí''' je nerealizovaný projekt sportovního areálu, který měl být situován u levého břehu [[Svitava|Svitavy]] ve [[Střelčí]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> Prozatím je známa zmínka v kronice:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„Tuto tíživou situaci (poz. autora - nedostatek sportovních areálů) má ve výhledu řešit sportovní areál ve Střelčí, kde má být hřiště pro kopanou, pro házenou, tenisové kurty, kluziště a koupaliště, vše včetně sociálního zařízení.“'' (Kronika města Adamova II. díl, s. 144)<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Podle vzpomínek paní Aleny Buchtové:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„V 70tých letech byl také jiný projekt na sportovní areál ve Střelčí. Dokonce i byla zhotovena maketa. Začali i budovat přístupovou cestu a potom přišla voda...“''<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Jako investiční plán byla výstavba zmíněné přístupové cesty uvedena v Kronice města Adamova pro rok 1975.<br /> <br /> V kronice města Adamova pro rok 1986 se objevila zmínka v představách o výstavbě v letech 1991-2000:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„V konečném jednání bylo rozhodnuto vybudovat již dávno naplánované koupaliště ve Střelčí (1996-8), nákladem 8. mil. Kčs, sportovní areál ve Střelčí, stejně dávno naplánovaný jako koupaliště (1999), nákladem 20 mil. Kčs.“'' (Kronika města Adamova III. díl, s. 136).<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Tuto investici pravděpodobně přerušila sametová revoluce, která přinesla změnu režimu. Po demokratických volbách a finančních problémech, které Adamov zasáhly, se již nenašla ochota k realizaci takto náročného projektu.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Kronika města Adamova II. díl'', s. 113, 144.<br /> * ''Kronika města Adamova III. díl'', s. 136.<br /> * ''Vzpomínky Aleny Buchtové''.<br /> <br /> [[Kategorie:Sportovní areál ve Střelčí]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=K%C5%99tinsk%C3%A9_%C3%BAdol%C3%AD&diff=3551 2026-04-26T07:49:36Z

<p>Lukáš Malý: úzkorozchodná dráha</p> <hr /> <div>[[Soubor:2020-04-10 Krtinske udoli.jpg|náhled|alt=Pohled do východní části Křtinského údolí|Pohled do východní části Křtinského údolí]]<br /> [[Soubor:Huť Františka 04.jpg|náhled|alt=Stará huť v západní části Křtinského údolí|Stará huť v západní části Křtinského údolí]]<br /> [[Soubor:Moravský kras, Býčí skála.JPG|náhled|alt=Býčí skála|Býčí skála]]<br /> '''Křtinské údolí''' (též dříve nazýváno '''Křtinský žleb''', v letech 1757 až 1761 také jako '''Karlovo údolí''') je asi 10 km dlouhý krasový kaňon táhnoucí se od [[Křtiny|Křtin]] do [[Adamov]]a. Spodní část Křtinského údolí od [[Josefov]]a k Adamovu se nazývá '''Josefovské údolí'''.<br /> <br /> == Historie ==<br /> Křtinské údolí bylo po tisíciletí tvarováno vodami [[Křtinský potok|Křtinského potoka]], který zde vyhloubil úzký kaňon. Geologické podloží tvoří vyvřelé horniny brněnského masivu (600 milionů let), které lze pozorovat v blízkosti Adamova. Ve středním devonu (370 milionů let) došlo k poklesu masivu a k vytvoření mořské sedimentační pánve. K nejstarším sedimentům řadíme tzv. bazální klastika devonu (arkózy a slepence). Vznikly splavováním horninového materiálu z okolní pevniny.<br /> <br /> Ve středním a svrchním devonu (360 - 345 milionů let) v mělkém a teplém moři nastaly optimální podmínky pro růst mohutných kolonií korálů a stromatopor. Vápnité schránky těchto organismů se staly základním stavebním prvkem vápenců [[Moravský kras|Moravského krasu]]. Nejstarší, tzv. josefovské vápence (např. u Josefovské hájenky) představují sediment tvořený akumulacemi schránek ramenonožců rodu Bornhardtina. Lažánecké vápence (například u Býčí skály) se od josefovských liší jiným zastoupením fosilií, zejména stromatopor rodu Amphipora a jinou strukturou horniny.<br /> <br /> Z období druhohor (140–100 milionů let) zůstaly v oblasti [[Rudice]] a [[Babice nad Svitavou|Babic nad Svitavou]] dochovány jílovité-písčité sedimenty rudických vrstev s obsahem železných rud.<br /> <br /> V 20. letech 20. století byla plánována [[Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny]]. Projekt byl vypracován především kvůli odvozu fosfátových hlín těžených v jeskynních systémech v údolí. Měla vést podél Křtinského potoka směrem ke Křtinám a dále pokračovat až k dalším lokalitám, přičemž počítala i s využitím pro turistiku. Projekt počítal s rozchodem 760 mm a provozem benzinových lokomotiv, trať měla místy vést po silnici, jinde terénem s nutnými zásahy do skal. K realizaci však nikdy nedošlo.<br /> <br /> == Popis ==<br /> Křtinský potok, který protéká celým údolím, se nedaleko [[Výpustek|Výpustku]] propadá do podzemí, pod [[Kostelík]]em pak opět vyvěrá. V údolí [[Vývěr Jedovnického potoka|vyvěrá]] na povrch z podzemí [[Jedovnický potok]], který se stejně, jako [[Josefovský potok]] a další drobné přítoky, vlévá do Křtinského potoka.<br /> <br /> O čistotě vody hoří fakt, že od roku 1928 jsou podzemní vody podchyceny jako zdroj pitné vody pro Adamov.<br /> <br /> V kaňonu se nachází několik desítek jeskyní i jeskyněk. Nejznámějšími jsou (seřazeno od západu na východ): [[Nad Švýcárnou]], [[Jáchymka]], [[Partyzánská jeskyně|Partyzánská]], [[Býčí skála]], [[Barová jeskyně|Barová]], [[Kostelík]], [[Ve Vaječníku]], [[Jestřábka]], [[Kanibalka]], [[Výpustek]], [[Vokounka]], [[Rudolfova jeskyně|Rudolfova]], [[Žitného jeskyně|Žitného]], [[Drátenická jeskyně|Drátenická]], [[Mariánská jeskyně|Mariánská]], [[Silvestrovka]] a [[Jurová jeskyně|Jurová]]. Jako zajímavost může být, že tři z těchto jeskyní, a to Býčí skálu, Výpustek a Drátenickou, plánovali na konci druhé světové války Němci přebudovat na podzemní továrny. V případě Výpustku a Drátenické se tento záměr stihl zrealizovat. V Býčí skále byla zamyšlená tovární prostora proměněna na skladiště po upozornění místního jeskyňáře Norberta Havlíčka na pravidelné záplavy, které vytopí vždy celou jeskyni.<br /> <br /> V Křtinském údolí se nachází skalní můstek [[Salve-Vale]]. Na jedné ze skalních stěn je dnes obnovený nápis &quot;Salve&quot;, který vítá poutníky do křtinského chrámu. Na druhé straně je nápis &quot;Vale&quot;, dávající poutníkům pozdrav na rozloučenou.<br /> <br /> Též se zde nachází [[Pomník partyzánů|pomník partyzánů]], kteří zde padli 7. května 1945.<br /> <br /> Nad Křtinským údolím leží na ostrohu pozůstatky středověkého opevněného sídla, které se nazývá [[Hrádek u Babic]].<br /> <br /> V Josefovském údolí stojí v lokalitě Josefov technická památka [[Stará huť]], muzeum a hutní hostinec [[Švýcárna]]. Nedaleko něj se nad silnicí tyčí zbytky [[Brána|brány]], která zde stávala jako okrasný prvek tzv. [[Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál]].<br /> <br /> Údolím vede 5 km naučná stezka, která se zaměřuje na geologii, botaniku, zoologii a ekologii. Na konci 70. let byla slavnostně otevřena údolím procházející [[Naučná stezka Josefovské údolí]]. Tato však zanikla.<br /> <br /> Celé údolí protíná [[Chráněnou krajinnou oblast Moravský kras]] v její středná části. V západní části údolí se mezi začátkem údolí a Hrádkem u Babic rozkládá [[Národní přírodní rezervace Býčí skála|národní přírodní rezervace Býčí skála]], která se rozkládá na ploše o rozloze 181,58 ha. Od jeskyně Jestřábka ve východní části údolí, až po jeskyni Vokounka rozkládá [[Přírodní rezervace U Výpustku|přírodní rezervace U Výpustku]] o rozloze 63,73 ha.<br /> <br /> == Flóra ==<br /> Charakteristickou dřevinou údolní nivy je olše lepkavá. Z bylin tužebník jilmolistý, pcháč zelinný, devětsil lékařský, prvosenka vyšší aj.<br /> <br /> Převážná část střední části Moravského krasu je ve 3. vegetačním stupni. To znamená, že hlavní dřevinou přirozených porostů je zde buk lesní s významným zastoupením dubu zimního. V jednotlivých lesních typech jsou přimíšeny další listnáče například javory, jasan a habr.<br /> <br /> Pěstování lesních porostů, jejichž druhová skladba se blíží skladbě přirozené, je hlavním cílem lesního hospodářství v chráněné oblasti. Nepůvodní a ekologicky nestabilní jehličnaté monokultury jsou postupně přeměňovány na porosty smíšené. Při obhospodařování lesů se volí jemnější maloplošné způsoby s přednostním využitím přirozené obnovy porostů. Těžby holosečí jsou používány jen výjimečně. Závažnou komplikací jsou kalamitní těžby ve smrkových porostech poškozených nedostatkem vláhy a napadených kůrovci.<br /> <br /> Pro ochranu genofondu zdejších listnatých dřevin byla na ploše více než tisíc hektarů vyhlášena lesní genová základna. V rámci programu záchrany genofondu vzácných a ustupujících dřevin se na vhodných stanovištích vysazuje jedle bělokorá, jilm horský, jeřáb břek a třešeň ptačí. Zvláštní pozornost je věnována tisu červenému. Připravuje se jeho reintrodukce do přirozených lesních porostů vybraných rezervací.<br /> <br /> == Fauna ==<br /> Bezobratlí živočichové typičtí pro údolní nivu jsou plži jantarka obecná, vlahovka karpatská a hlemýžď zahradní. Mezi ptáky to jsou skorec vodní a konipas horský.<br /> <br /> V Křtinském potoce žije především pstruh obecný. U vranky obecné je výskyt vzácnější. Z bezobratlých živočichů na dně potoka žijí larvy hmyzu a blešivci.<br /> <br /> V okolních lesích žijí mufloni, zvěř srnčí a divoká prasata. Okraj výskytu je toto území i pro jelení zvěř. Z drobné zvěře jsou to zajíci, bažanti, lišky, kuna lesní a tchoř.<br /> Z ptactva se zde vyskytují jestřábi, krahujci a sovy (hnízdívá zde výr, puštík a kalous). Setkáváme se tu ale i s mnoha dalšími živočichy. V 50. letech zde sídlil i sokol stěhovavý.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * BUDIŠ, Jaroslav a kolektiv. ''Adamov''. Adamov: Město Adamov, 2014. s. 119-121.<br /> * ''Postřehy Jaroslava Kolečka''.<br /> <br /> [[Kategorie:Křtinské údolí]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C3%9Azkorozchodn%C3%A1_dr%C3%A1ha_Adamov%E2%80%93K%C5%99tiny&diff=3550 2026-04-26T07:49:08Z

<p>Lukáš Malý: citace</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny''' je nerealizovaný projekt železniční tratě procházející [[Křtinské údolí|Křtinským údolím]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím z [[Adamov]]a podél [[Křtinské údolí|Křtinského potoka]] ke [[Křtiny|Křtinám]] a dále. Tato dráha měla usnadnit odvoz vytěžených hlín k odběratelům. V roce 1921 je uváděno, že z údolí byly vyváženy 3 až 4 vagony fosfátu denně. Proto také Československá stavební společnost v Brně vypracovala na žádost lichtenštejnského panství projekt této dráhy a popisuje ji takto:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„Panství liechtensteinské zamýšlí postaviti úzkokolejnou dráhu 760 mm rozchodu z Adamova do Josefova a přes Křtiny až do dolů hlinkových. Vypracování projektu bylo zadáno Čs. stavební společnosti s r. o. v Brně. ... trasa je vedena většinou po silnici Josefským údolím a údolím ke Křtinám, jen v prudkých obloucích přechází do terénu, který bude nutno upraviti odstřílením skály. Šířka pláně je jen 2 m, takže výstavba na vzhledu krajiny nebude a nemůže míti vůbec vlivu; ... Pohon myšlen jest benzinovými lokomotivami, stoupání bude max. 50 ‰, poloměry max. 40 m. Dovážeti se bude hlavně hlína bílá a barevná, jež se již dávno doluje v revíru habrovském, dále fosfátová hnojiva z jeskyň, velice cenná pro hospodářství zvláště v dnešní době, a různé druhy kamene lomového aneb zpracovaného pro kamenické práce.“'' (Lidové noviny, 7. července 1920)<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Jak je výše uvedeno, bylo uvažováno o vybudování trati až k hlinkovým dolům za Křtinami. Ale myšlenky směřovali i k protáhnutí tratě přes [[Vilémovice]] a [[Suchý žleb|Suchým žlebem]] ke [[Skalní mlýn|Skalnímu mlýnu]], kde by se setkal s projektem elektrické dráhy z [[Blansko|Blanska]] k [[Macocha|Macoše]] a Sloupu. Jak se píše v dobovém tisku:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„Snad mohla by to býti pak okružní Krasová dráha z Blanska kolem Macochy ke Sloupu, k Ostrovu, Jedovnicím, Křtinám a odtud k Adamovu.“'' (Lidové noviny, 3. března 1921)<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Hlavním důvodem, proč tento projekt nebyl zrealizován, byl nedostatek financí. V roce 1924 se uvažovalo již o trati „krasové dráhy“, která by vedla z Brna přes Ochoz, Křtiny, Jedovnice k Macoše a do Sloupu a Suchým Žlebem vracela by se buďto zpět, anebo přes Blansko a Vranov do Řečkovic, kde by se napojila na tramvajovou trať. Hlavním důvodem k vypuštění Adamova bylo pravděpodobně dotěžení fosfátových hlín a následná ztráta zájmu o vybudování tratě do Křtin ze strany Lichtenštejnů. Ani tato varianta projektu nebyla nikdy realizován.<br /> <br /> [[Kategorie:Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Josefov&diff=3549 2026-04-26T07:41:05Z

<p>Lukáš Malý: link</p> <hr /> <div>[[Soubor:2021-01-01 Wayside cross in Habruvka 2.jpg|náhled|alt=Josefov|Josefov]]<br /> '''Josefov''' je neveliká osada, která leží v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]] u křižovatky silnic [[Adamov]]-[[Blansko]]-[[Křtiny]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> Původní osada, která se nacházela v údolí, kde byla zpracovávána železná ruda, se nazývala Žleb. Podle Josefa Václava z Lichtenštejna, který vlastnil nedaleký Adamov, byla osada nazvána jako Josefov.<br /> <br /> Osada vznikla na třech katastrech: Horní Josefov na katastru Habrůvky a Olomučan a Dolní Josefov na katastru obce Babice nad Svitavou. Od 60. let 20. století leží Dolní Josefov na katastru města Adamova. Obyvatelé dříve pracovali v hamru, ve [[Stará huť|Staré huti]], případně se živili těžbou dřeva a pálením dřevěného uhlí. Na křižovatce silnic Adamov–Blansko–Křtiny se nachází [[Kříž (Josefov)|kříž]].<br /> <br /> V blízkosti Josefova se nachází jeskyně [[Býčí skála]], [[Jáchymka]] a tzv. [[Huťský rybník]], na jehož břehu pracovala na konci 17. století [[sklářská huť]].<br /> <br /> Od počátku 50. let zde stojí budovy pro praktickou výuku [[Střední odborné učiliště Adamovských strojíren|Středního odborného učiliště Adamovských strojíren]]. Ty jsou v současné době v soukromém vlastnictví několika majitelů.<br /> <br /> [[Kategorie:Josefov]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=3548 2026-04-26T05:07:45Z

<p>Lukáš Malý: * Pamětní deska Julia Wiehla se nachází v západní části údolí Padouchov pod Olomučany…</p> <hr /> <div>* [[Pamětní deska Julia Wiehla]] se nachází v západní části údolí Padouchov pod Olomučany…<br /> * [[Růžena Nejedlá]] byla adamovská kronikářka a zaměstnankyně Adamovských strojíren…<br /> * [[Sport v Adamově]] má dlouhodobě spíše komunitní charakter…<br /> * [[Prosba lesa]] je studánka nedaleko řícmanického arboreta…<br /> * [[Eduard Héč]] byl adamovský zámečník, obecní zastupitel a otec Karla Héče, adamovského starosty…<br /> * [[Naučná stezka Macocha]] (též označovaná jako Stezka Jana Šmardy) je přibližně šest kilometrů dlouhý okruh…<br /> * [[Lenka Vrožinová]] byla zastupitelka města Adamova a redaktorka Adamovského zpravodaje…<br /> * [[Okres Brno-venkov]] je okres v Jihomoravském kraji…<br /> * [[Spartak Adamov]], z. s., je sportovní spolek z Adamova sdružující jednotlivé oddíly sportovních klubů…<br /> * [[Lávka do Nového provozu]] překonávala řeku Svitavu v místě kde se nacházelo nástupiště…<br /> * [[Archeopark]] je budoucí zóna s herními prvky na okraji Mírova…<br /> * [[Padouchov]] (také Padouch či Wiehlovo údolí) je boční slepé údolí na severních svazích Křtinského údolí…<br /> * [[Lávka na Mlýnský ostrov]] je železobotonová pěší lávka spojující levý břeh Svitavy s Mlýnským ostrovem…<br /> * [[Emanuel Zahradníček]] student a první oběť nacistů v Československu…<br /> * [[Lávka u A.centra]] spojuje levý a pravý břeh Svitavy u obchodního centra A.centrum…<br /> * [[Hády]] jsou výrazný vápencový vrchol na severovýchodním okraji Brna…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Pam%C4%9Btn%C3%AD_deska_Julia_Wiehla&diff=3547 2026-04-26T05:07:19Z

<p>Lukáš Malý: ještě upřesnění umístění</p> <hr /> <div>[[Soubor:Wiehl.jpg|náhled|alt=Památník Julia Wiehla|Památník Julia Wiehla]]<br /> '''Pamětní deska Julia Wiehla''' se nachází v západní části údolí [[Padouchov]] pod [[Olomučany]]. Umístěna je na skále bývalého malého lomu v a je na ní umístěn nápis:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''JULIUS''&lt;br&gt;<br /> ''WIEHL''&lt;br&gt;<br /> ''1847–1917''&lt;br&gt;<br /> ''1929''<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Historie ==<br /> Pamětní deska byla poškozena během druhé světové války. Vyměněna byla v roce 1998 v při oslavě 100. výročí vypracování lesního hospodářského plánu Juliem Wiehlem, který znamenal zásadní zvrat v lesním hospodářství [[Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny|Školního lesního podniku Masarykův les]]. Novou desku vyhotovila firma Kámen v Olomučanech. Lesní cesta, která prochází okolo pomníku směrem z horní části Josefa ke křižovatce s Zemanovým žlebem nedaleko Klostermannovy studánky.<br /> <br /> [[Kategorie:Pamětní deska Julia Wiehla]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Pam%C4%9Btn%C3%AD_deska_Julia_Wiehla&diff=3546 2026-04-26T05:07:00Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Památníky v Olomučanech Kategorie:Památníky v Lesnickém Slavíně Kategorie:Stavby z 20. století“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Památníky v Olomučanech]]<br /> [[Kategorie:Památníky v Lesnickém Slavíně]]<br /> [[Kategorie:Stavby z 20. století]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Pam%C4%9Btn%C3%AD_deska_Anton%C3%ADna_Tich%C3%A9ho&diff=3545 2026-04-26T05:06:52Z

<p>Lukáš Malý: Zrušena verze 3544 od uživatele Lukáš Malý (diskuse)</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Památníky v Babicích nad Svitavou]]<br /> [[Kategorie:Památníky v Lesnickém Slavíně]]<br /> [[Kategorie:Stavby z 20. století]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Pam%C4%9Btn%C3%AD_deska_Anton%C3%ADna_Tich%C3%A9ho&diff=3544 2026-04-26T05:06:22Z

<p>Lukáš Malý: </p> <hr /> <div>[[Kategorie:Památníky v Olomučanech]]<br /> [[Kategorie:Památníky v Lesnickém Slavíně]]<br /> [[Kategorie:Stavby z 20. století]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Pam%C4%9Btn%C3%AD_deska_Julia_Wiehla&diff=3543 2026-04-26T05:05:33Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Památník Julia Wiehla &#039;&#039;&#039;Pamětní deska Julia Wiehla&#039;&#039;&#039; se nachází v údolí Padouchov pod Olomučany. Umístěna je na skále bývalého malého lomu v a je na ní umístěn nápis: &lt;blockquote&gt; &#039;&#039;JULIUS&#039;&#039;&lt;br&gt; &#039;&#039;WIEHL&#039;&#039;&lt;br&gt; &#039;&#039;1847–1917&#039;&#039;&lt;br&gt; &#039;&#039;1929&#039;&#039; &lt;/blockquote&gt; == Historie == Pamětní deska byla poškozena během druhé světové války. Vyměněna byla v roce 1998 v při o…“</p> <hr /> <div>[[Soubor:Wiehl.jpg|náhled|alt=Památník Julia Wiehla|Památník Julia Wiehla]]<br /> '''Pamětní deska Julia Wiehla''' se nachází v údolí [[Padouchov]] pod [[Olomučany]]. Umístěna je na skále bývalého malého lomu v a je na ní umístěn nápis:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''JULIUS''&lt;br&gt;<br /> ''WIEHL''&lt;br&gt;<br /> ''1847–1917''&lt;br&gt;<br /> ''1929''<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Historie ==<br /> Pamětní deska byla poškozena během druhé světové války. Vyměněna byla v roce 1998 v při oslavě 100. výročí vypracování lesního hospodářského plánu Juliem Wiehlem, který znamenal zásadní zvrat v lesním hospodářství [[Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny|Školního lesního podniku Masarykův les]]. Novou desku vyhotovila firma Kámen v Olomučanech. Lesní cesta, která prochází okolo pomníku směrem z horní části Josefa ke křižovatce s Zemanovým žlebem nedaleko Klostermannovy studánky.<br /> <br /> [[Kategorie:Pamětní deska Julia Wiehla]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Stud%C3%A1nka_Jana_Dole%C5%BEala&diff=3542 2026-04-26T05:04:09Z

<p>Lukáš Malý: citace</p> <hr /> <div>[[Soubor:Studánka doležal 3.jpg|náhled|alt=Studánka Jana Doležala|Studánka Jana Doležala]]<br /> '''Studánka Jana Doležala''' je studánka, která se nachází palouku [[U Buku]] při silnici [[Útěchov]]–[[Soběšice]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> Doležalova studánka byla vybudována v roce 1933 jako památník významného lesnického redaktora Jana Doležala. V horní části průčelí studánky je podobizna Jana Doležala s autogramem. Ve spodní části je tabulka s nápisem:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''Jan Doležal''&lt;br&gt;<br /> ''1847 - 1901''&lt;br&gt;<br /> ''1929''<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Pod touto tabulkou je vytesán nápis:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''Dvojí naplňuje nitro mé''&lt;br&gt;<br /> ''obdivem a úctou''&lt;br&gt;<br /> ''hvězdnaté nebe nade mnou''&lt;br&gt;<br /> ''a mravní zákon ve mně''&lt;br&gt;<br /> ''Kant''<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Tuto větu totiž Jan Doležal často citoval ve svých dílech jako své životní krédo. Na pravém boku stavby studánky je přesná reprodukce titulní strany časopisu Háje, jehož redaktorem Doležal byl.<br /> <br /> Na levém boku je vyryto:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''Heslo &quot;háje&quot;''&lt;br&gt;<br /> ''Aby pěstování lesů a stro-''&lt;br&gt;<br /> ''mů vůbec vysokého stupně''&lt;br&gt;<br /> ''dosáhlo, třeba k tomu upřím-''&lt;br&gt;<br /> ''ných a pro své povolání''&lt;br&gt;<br /> ''nadšených mužů v vše-''&lt;br&gt;<br /> ''strannými náhledy: věda''&lt;br&gt;<br /> ''pak nesmí zůstati výsadou''&lt;br&gt;<br /> ''jednotlivců, nýbrž musí býti''&lt;br&gt;<br /> ''přístupná všem nadaným''&lt;br&gt;<br /> ''a snaživým.''<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Původní jímání pramenů ve stráni z vodonosné vrstvy speciálně upraveným žlabem s perforovanými drenážemi muselo být pro nedostatek vody nahrazeno zdrojem novým. Tím je podzemní jímka se skruží vpravo od přístupové stezky ke studánce, přičemž silné prameny pod úrovní výtokové trubky byly podchyceny a svedeny do nové vybudované v r. 1996 Tomečkovy studánky.<br /> <br /> [[Kategorie:Studánka Jana Doležala]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Knihovna_(Adamov)&diff=3541 2026-04-23T09:37:15Z

<p>Lukáš Malý: zařazení pod MKS</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Knihovna''' v [[Adamov]]ě v současné době zařazena pod Městské kulturní středisko a sídlí v [[Dům služeb (Adamov)|Domě služeb]] na ulici [[Družstevní (Adamov)|Družstevní]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> V obci a následně městě se vystřídalo několik knihoven, které vznikaly a po několika letech zanikaly. Za úplně první knihovnu lze považovat obecní knihovnu, která tehdy vznikla ze sbírky [[Vojtěch Fedra|Vojtěcha Fedry]], kterou rozšířila roku 1918 knihovna hasičského sboru. Do rukou obce tato knihovna přešla 12. října 1919. Do roku 1930 byla umístěna v obecní úřadovně č. 26. Zde však nemohla řádně fungovat a proto bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do jedné místnosti měšťanské školy. Následně byla v roce 1932 se přemístila do nově adaptované budovy číslo 46, a poté do uvolněné místnosti po pokračovací škole v domě číslo 101. V letech 1928-1932 byli knihovníky [[Leopold Černý]] a [[Josef Praus]]. Od roku 1931 pak [[Eduard Juřička]].<br /> <br /> Během druhé světové války bylo nařizováno co přesně se má zařazovat do knihovního fondu. V lednu 1941 byla zřízena při obecní knihovně německá knihovna. Knihovnicí byla [[Gita Broschová]], která byla velkou propagátorkou němectví. Pro spolehlivé čtenáře byla nabízeny zakázané knihy.<br /> <br /> Po druhé světové válce byla knihovna umístěna v učebně II. třídy a zásluhu na jejím znovuzprovoznění a fungování měli učitelé Juřička a [[Jan Pivoda]]. Na přelomu 40. a 50. let byla knihovna umístěna v učebně IV. třídy. Jako kronikář byl uváděn Jan Pivoda. V roce 1952 byla k obecní knihovně přičleněna knihovna KSČ v Adamově.<br /> V roce 1955 byla otevřena závodní odborářská knihovna. Tehdejší otvírací doba byla každé úterý a pátek v hodinách od 15:20 do 18. hodiny. Knihovníkem byl Slávek Škaroupka.<br /> <br /> Roku 1958 se obecní knihovna přestěhovala na Ptačinu do prostor po bývalé kantýně stavebního podniku, který budoval nové sídliště. Zde setrvala až do roku 1974. V roce 1966 na pozici knihovníka nastoupil [[Jaroslav Nováček]], který vystřídal paní [[Anežka Smrčková|Anežku Smrčkovou]]. Za jeho vedení knihovna zaznamenala velký rozmach – počet nabízených knih se zněkolikanásobnil. Dne 21. května 1974 byla knihovna po více než jednoroční přestávce znovuotevřena v nových prostorách kulturně-společenského střediska na Ptačině. V následujícím roce nečekaně zemřel Jaroslav Nováček. Na jeho místo nastoupila jeho dcera [[Jana Nováčková|Jana]], která mu v knihovně vypomáhala. V roce 1982 nastoupila jako druhá pracovnice v knihovně profesionální knihovnice [[Dagmar Pavloňová]].<br /> <br /> V roce 1983, po vybudování Domu služeb na Ptačině, byla přemístěna sem, kde sídlí dodnes. Roku 1989 nastoupila do městské knihovny [[Miluše Janíčková]]. Dále zde pracovaly knihovnice [[Marie Tejkalová]] a [[Hana Ondroušková]].<br /> <br /> Do 31. prosince 1992 byla Knihovna řízena Okresní knihovnou Blansko. Ve stejný rok vznikl v knihovně antikvariát. Od 1. ledna 1993 byla knihovna zařazena pod správu [[Městský úřad Adamov|Městského úřadu Adamov]]. V tuto dobu je uváděna výpůjční doba vždy v pondělí a čtvrtek od 13:00 do 18:00 hod.<br /> <br /> Nově byl také zřízen antikvariát, který zprostředkovával prodej knih. Občané osmnácti let mohli přinést do knihovny, které pak knihovna po dobu tří měsíců nabízela k prodeji. Po této lhůtě byly neprodané knihy vráceny majiteli, za prodané mu byly vyplaceny peníze. Antikvariát byl otevřen každou středu od 13:00 do 18:00 hod.<br /> <br /> Od 1. ledna 2000 byla knihovna zařazena pod [[Městské kulturní středisko Adamov]].<br /> <br /> V současnosti je knihovníkem [[Čeněk Šmerek]], který zde nastoupil v roce 2023. Ten vykonával funkci knihovníka do konce srpna 2025. Od 1. září téhož roku nastoupila na tuto pozici [[Jana Dostálová]].<br /> <br /> == Vývoj knihovního fondu ==<br /> * 1922 – 846 svazků<br /> * 1932 – 1 663 svazků<br /> * 1947 – 2 488 svazků<br /> * 1966 – 3 433 svazků<br /> * 1971 – 5 415 svazků<br /> * 1982 – 11 881 svazků<br /> * 1989 – 17 855 svazků<br /> * 2025 – 25 470 svazků (k 15. květnu)<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://www.mks-adamov.cz/mestska-knihovna/ Webové stránky s informací o Knihovně města Adamova].<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamov'', s. 82, 110 a 121.<br /> * ''Kronika města Adamova V. díl'', s. 31.<br /> * PEČENKA, Josef. Půjčovna knih ve Skalním sklepě otevřena v ''Směr'', 28. ledna 1955, roč. VII., č. 4. Adamov: Adamovské strojírny., s. 1.<br /> * HLOUŠKOVÁ, Eva. Městská knihovna informuje v Adamov v ''Městský zpravodaj''. 1993, č. 2, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 8–9.<br /> * ŠENKOVÁ, Miluše. Z historie knihovny v Adamov v ''Městský zpravodaj''. 1993, č. 7–8, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 7.<br /> * ŠENKOVÁ, Miluše. Z historie knihovny 2. díl – II. světová válka a knihovna v Adamově v ''Městský zpravodaj''. 1993, č. 10, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 11–12.<br /> * ŠENKOVÁ, Miluše. Z historie knihovny 3. díl (podle adamovské kroniky) v Adamově v ''Městský zpravodaj''. 1993, č. 11, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 9.<br /> * ŠENKOVÁ, Miluše. Z historie knihovny 4. díl (podle adamovské kroniky) v Adamově v ''Městský zpravodaj''. 1993, č. 12, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 13.<br /> * ŠENKOVÁ, Miluše. Z historie knihovny 5. díl podle adamovské kroniky v Adamově v ''Městský zpravodaj''. 1994, č. 2, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 6.<br /> * ŠENKOVÁ, Miluše. Z historie knihovny 6. díl (podle kroniky Adamova) v Adamově v ''Městský zpravodaj''. 1994, č. 3, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 10–11.<br /> * ŠENKOVÁ, Miluše. Z historie knihovny 8. díl (podle kroniky Adamova) 1983 v Adamově v ''Městský zpravodaj''. 1994, č. 5, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 10–11.<br /> * ŠENKOVÁ, Miluše. Z historie knihovny 9. díl (podle materiálů knihovny) 1989 v Adamově v ''Městský zpravodaj''. 1994, č. 5, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 10–11.<br /> * BUDIŠ, Jaroslav a kolektiv. ''Adamov''. Adamov: Město Adamov, 2014. s. 110.<br /> <br /> [[Kategorie:Knihovna (Adamov)]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=J%C3%A1chymka&diff=3540 2026-04-23T09:19:28Z

<p>Lukáš Malý: hnízdění v roce 2026</p> <hr /> <div>[[Soubor:Evina jeskyně Conrad 1826.gif|náhled|alt=Jáchymka v roce 1826|Jáchymka v roce 1826]]<br /> [[Soubor:Moravský kras, jeskyně Jáchymka (2).JPG|náhled|alt=Vstup do jeskyně od východu|Vstup do jeskyně od východu]]<br /> [[Soubor:Moravský kras, jeskyně Jáchymka (3).JPG|náhled|alt=Průchozí část jeskyně|Průchozí část jeskyně]]<br /> '''Jáchymka''' (starší německý název '''Evagrotte''' = '''Evina jeskyně''') je jeskyně v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]].<br /> <br /> Nachází ve střední části [[Chráněné krajinné oblasti Moravský kras]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. Jeskyni vytvarovaly vody [[Křtinský potok|Křtinského potoka]], který jí protékal. Lidé jeskyni využívali už od pravěku, své jméno získala od poustevníka Joachyma, který v ní žil v 19. století. Starší název Evina byl pravděpodobněji odvozen od jeskynního otvoru, který lze přirovnat k ženskému lůnu.<br /> <br /> Jeskyně sloužila za sídlo lovce medvědů a sobů. Za třicetileté války byla úkrytem okolního obyvatelstva před Švédy. V roce 1669 jeskyni zmiňuje Jan Ferdinand Hertod ve svém díle Podzemní bič Moravy (Tartaro mastix Morarviae): ''„Po stu krocích od této jeskyně je naproti vidět zcela jiná, světlá, daleko velkolepější a naprosto suchá, sestávající se z pravého černého mramoru, jejíž výška je kolem sta geometrických kroků, dálka téměř tatáž, k ní se vystupuje přes kostrbaté mramorové balvany, tato je vybavena přírodou dvěma schůdnými vchody a prozíravostí přírody i rozličnými síňkami, jakož i patrnými skalními průchody jakoby komíny, ona posloužila před několika léty obyvatelům této krajiny, obávajícím se hrozby smrti a ozbrojenců, ale i uprchlíkům za pohodlný příbytek, jakož i k vaření a pečení. Na dně této sluje se nalézají na velkém prostoru neobyčejně bílé kameny na způsob křídy a bílého tufu, jakož i v podobě velice lehké pemzy.“'' (Podzemní bič Moravy, s. 6)<br /> <br /> V jeskyni byl těžen netopýří trus – guano, používaný jako hnojivo. Při archeologickém výzkumu zde bylo nalezeno velké množství kostí fosilních savců, z nichž nejvýznamnější byl nález kostí psovité šelmy podobné vlku, nazvaného Cuon europaeus, jehož dvě sestavené kostry jsou světovým unikátem a jsou uloženy v Moravském muzeu v Brně.<br /> <br /> V roce 2016 bylo po téměř půlstoletí zjištěno hnízdění Sokola stěhovavého v Moravském krasu a v 2024 poprvé zahnízdil 1 pár na Jáchymce. Další hnízdění bylo zaznamenáno o dva roky později.<br /> <br /> Jeskyní prochází turistická značená cesta (modrá značka) trasy z [[Adamov]]a směrem k [[Býčí skála|Býčí skále]], [[Kostelík]]u a do [[Křtiny|Křtin]].<br /> <br /> == V kultuře ==<br /> V roce 2018 byly v jeskyni natočeny scény z prvního dílu třetí řady českého seriálu Labyrint.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * HERTOD, Jan Ferdinand. ''Podzemní bič Moravy''. Vídeň: Zuzana Rickesinová, 1669, s. 6. Překlad Vratislava Grolicha.<br /> * WANKEL, Jindřich. ''Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti'', 1984. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. s. 267.<br /> * GOLEC, Martin. ''Čtyři poustevníci u Býčí skály'' [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: &lt;http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&amp;id=511&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Jáchymka]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Volby_do_obecn%C3%ADho_zastupitelstva_v_Adamov%C4%9B_2022&diff=3539 2026-04-20T12:26:21Z

<p>Lukáš Malý: fixlink</p> <hr /> <div>{{Infobox volby<br /> | název = Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2022<br /> | datum = 23.–24. září 2022<br /> | typ = Volby do obecního zastupitelstva<br /> | území = Adamov<br /> | voliči = 3 556<br /> | účast = 43,00<br /> | obálky = 1 529<br /> | hlasy = 20 399<br /> | předchozí = [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2018]]<br /> | následující = [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026]]<br /> }}<br /> <br /> '''Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2022''' se uskutečnily 23. září od 14 hodin do 22 hodin a 24. září od 8 hodin do 14 hodin roku 2022.<br /> <br /> Město bylo rozděleno do čtyř volebních okrsků:<br /> <br /> Volební okrsek č. 1: <br /> Ulice: Mírová, Nádražní, Osvobození, Plotní, Pod Horkou, Sadová č. 16, 18, 20, Sadová – rodinné domky č. 1 – 14, 22, 24, 26, Smetanovo náměstí, U kostela, Vodní, Josefovská, číslo popisné 128. <br /> Volební místo: Městský úřad Adamov, Pod Horkou 2, Adamov.<br /> <br /> Volební okrsek č. 2: <br /> Ulice: Komenského, Lesní, Sadová č. 17, 19, 21, 23, 25 a 27. <br /> Volební místo: Základní škola Adamov, Komenského 4, Adamov.<br /> <br /> Volební okrsek č. 3: <br /> Ulice: Bezručova, Blažkova, Dvořákova, Fibichova, Hybešova, Krátká, Opletalova, Ronovská, Tererova, Údolní, Zahradní. <br /> Volební místo: Městské kulturní středisko, Opletalova 22, Adamov (malý sál).<br /> <br /> Volební okrsek č. 4: <br /> Ulice: Družstevní, Petra Jilemnického, Neumannova. <br /> Volební místo: Městské kulturní středisko, Opletalova 22, Adamov (velký sál).<br /> <br /> == Výsledky ==<br /> === Výsledky voleb podle okrsků ===<br /> {| class=&quot;wikitable sortable&quot;<br /> ! Okrsek<br /> ! Voliči v seznamu<br /> ! Vydané obálky<br /> ! Volební účast v %<br /> ! Odevzdané obálky<br /> ! Platné hlasy<br /> |-<br /> | 1 || 849 || 287 || 33,80 || 286 || 3 744<br /> |-<br /> | 2 || 783 || 343 || 43,81 || 339 || 4 646<br /> |-<br /> | 3 || 884 || 408 || 46,15 || 406 || 5 397<br /> |-<br /> | 4 || 1 040 || 491 || 47,21 || 491 || 6 612<br /> |-<br /> ! Celkem || 3 556 || 1 529 || 43,00 || 1 522 || 20 399<br /> |}<br /> <br /> === Výsledky hlasování pro jednotlivé strany ===<br /> {| class=&quot;wikitable sortable&quot;<br /> ! Číslo<br /> ! Strana<br /> ! Platné hlasy celkem<br /> ! v %<br /> |-<br /> | 1 || Sdružení nezávislých kandidátů || 12 072 || 59,18<br /> |-<br /> | 2 || Občanská demokratická strana || 2 986 || 14,64<br /> |-<br /> | 3 || Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová || 2 251 || 11,03<br /> |-<br /> | 4 || Komunistická strana Čech a Moravy || 1 625 || 7,97<br /> |-<br /> | 5 || SNK KRK Adamov || 1 465 || 7,18<br /> |}<br /> <br /> === Zvolení zastupitelé ===<br /> {| class=&quot;wikitable sortable&quot;<br /> ! Pořadí<br /> ! Zvolený zastupitel<br /> ! Kandidát za stranu<br /> ! Počet hlasů<br /> |-<br /> | 1 || [[Roman Pilát]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 1 147<br /> |-<br /> | 2 || [[Petr Kupka]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 994<br /> |-<br /> | 3 || [[Jaroslav Budiš]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 906<br /> |-<br /> | 4 || [[Jana Burianová]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 903<br /> |-<br /> | 5 || [[Vladimír Bílý]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 815<br /> |-<br /> | 6 || [[Jiří Baisa]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 762<br /> |-<br /> | 7 || [[Kamil Vašíček]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 800<br /> |-<br /> | 8 || [[Vladimír Suk]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 827<br /> |-<br /> | 9 || [[Miroslav Svědínek]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 738<br /> |-<br /> | 10 || [[Pavel Jirků]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 775<br /> |-<br /> | 11 || [[Jiří Němec]] || Občanská demokratická strana || 489<br /> |-<br /> | 12 || [[Karel Truhlář]] || Občanská demokratická strana || 369<br /> |-<br /> | 13 || [[Jana Novotná]] || Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová || 263<br /> |-<br /> | 14 || [[Mária Koudelová]] || Komunistická strana Čech a Moravy || 163<br /> |-<br /> | 15 || [[Romana Vespalcová]] || SNK KRK Adamov || 217<br /> |}<br /> <br /> == Tvoření komisí a případné změny ==<br /> Dne 19. října 2022 proběhlo první zasedání městského zastupitelstva, na kterém byl zvolen nový starosta [[Roman Pilát]] a místostarosta [[Jiří Němec]]. Do Rady města byli zvoleni Jana Burianová, Petr Kupka a Jaroslav Budiš. Předsedou finančního výboru byl zvolen Karel Truhlář, předsedou kontrolního výboru pak Jana Novotná.<br /> <br /> Na 1. zasedání Rady města dne 14. listopadu 2022 byly zřízeny tyto komise a jmenováni členové těchto komisí: <br /> * Povodňová komise – předseda Bc. Roman Pilát, MBA, místopředseda Jiří Němec, členové PhDr. Jaroslav Budiš, Mgr. Jana Burianová, Ing. Petr Kupka, MBA. <br /> * Kulturně-informační komise – předseda PhDr. Jaroslav Budiš, členové Bc. Roman Pilát, MBA, PhDr. Vlasta Kubenová, [[Lukáš Malý]], [[Jitka Králíčková]]. <br /> * Sbor pro občanské záležitosti – předsedkyně Jitka Králíčková, členové Lenka Maláková, Hana Marková, Anežka Machulová, Anna Hedejová, Alena Bláhová, Mgr. Helena Ličková, Mgr. Světlana Baborská. <br /> * Sportovní komise – předseda Jiří Němec, členové Ing. Milan Dudík, Jiří Němec st., [[Miroslav Svědínek]], Bc. [[Alois Kožený]]. <br /> * Komise podpory komunitního života – předseda RNDr. Karel Truhlář, členové Jiří Němec, Mgr. [[Lenka Dohová]], Lukáš Malý. <br /> * Komise pro přidělování bytů s přijatou dlouhodobou zálohou na nájemné – předseda Renata Smítalová, členové Silvie Můčková, Mgr. Dobra Moserová. <br /> * Komise MHD – předsedkyně Renata Smítalová, členové Jiří Němec, Ing. René Adámek, Jitka Králíčková, Lukáš Malý, Ing. Martin Pivoňka, Mgr. Dobra Moserová. <br /> * Hlavní inventarizační komise – předseda Jiří Němec, členové Bc. Dita Mašková, RNDr. Karel Truhlář. <br /> * Likvidační komise – předseda Vladimír Suk, členové Bc. Renata Večeřová, Ing. René Adámek. <br /> * Komise pro udělování čestných občanství – předseda PhDr. Jaroslav Budiš, členové Bc. Roman Pilát, MBA, Jiří Němec, RNDr. Karel Truhlář, Lenka Maláková, Jitka Králíčková, Lenka Vrožinová, Lukáš Malý. <br /> <br /> === Změny ===<br /> V souvislosti s úmrtím člena zastupitelstva Márie Koudelové, dne 15. 1. 2024 zanikl ke dni 15. 1. 2024 jeho mandát. Ke dni 16. 1. 2024 nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany, kterou je volební strana č. 2 – Komunistická strana Čech a Moravy. Tímto náhradníkem se stal [[Vít Dáňa]], který na 10. zasedání Zastupitelstva města Adamova konaného 28. 2. 2024 složila slib věrnosti.<br /> <br /> Dne 4. prosince 2019 byla na 22. schůzi Rady města Adamova jmenována do Komise MHD a Komise pro přidělování bytů s přijatou dlouhodobou zálohou na nájemné Renata Smítalová.<br /> <br /> Dne 16. ledna 2023 odvolána Renata Smítalová z komise pro přidělování bytů s přijatou dlouhodobou zálohou na nájemné a komise MHD. Nově byla jmenována předsedkyní těchto komisí Věra Jenyšová.<br /> <br /> Dne 31. ledna 2023 byl odvolán z funkce člen likvidační komise Ing. René Adámek. Novou členkou této komise byla jmenována Ing. Alena Všianská.<br /> <br /> Dne 14. ledna 2026 byla z funkce členky komise MHD a likvidační komise odvolána Ing. Alena Všianská. S účinností od 15. ledna 2026 byla jmenována členkou těchto komisí Mgr. Bc. Linda Slončíková.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://www.volby.cz/pls/kv2022/kv1111?xjazyk=CZ&amp;xid=1&amp;xobec=581291 Výsledky voleb do zastupitelstva města Adamov 2022 na volby.cz] <br /> * [https://www.adamov.cz/vysledky-volby-do-zastupitelstva-mesta-adamov-8877 Výsledky voleb – město Adamov] <br /> <br /> [[Kategorie:Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2022]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Volby_do_obecn%C3%ADho_zastupitelstva_v_Adamov%C4%9B_2018&diff=3538 2026-04-20T12:24:32Z

<p>Lukáš Malý: fixlink</p> <hr /> <div>{{Infobox volby<br /> | název = Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2018<br /> | datum = 5.–6. října 2018<br /> | typ = Volby do obecního zastupitelstva<br /> | území = Adamov<br /> | voliči = 3 645<br /> | účast = 47,13<br /> | obálky = 1 718<br /> | hlasy = 23 469<br /> | předchozí = [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2014]]<br /> | následující = [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2022]]<br /> }}<br /> '''Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2018''' se uskutečnily 5. října od 14 hodin do 22 hodin a 6. října od 8 hodin do 14 hodiny roku 2018.<br /> <br /> Město bylo rozděleno do čtyř volebních okrsků:<br /> <br /> Volební okrsek č. 1:<br /> Ulice: Mírová, Nádražní, Osvobození, Plotní, Pod Horkou, Sadová č. 16, 18, 20, Sadová – rodinné domky č. 1 – 14, 22, 24, 26, Smetanovo náměstí, U kostela, Vodní, Josefovská, číslo popisné 128.<br /> Volební místo: Městský úřad Adamov, Pod Horkou 2, Adamov.<br /> <br /> Volební okrsek č. 2:<br /> Ulice: Komenského, Lesní, Sadová č. 17, 19, 21, 23, 25 a 27.<br /> Volební místo: Dům s pečovatelskou službou, Komenského 1, Adamov.<br /> <br /> Volební okrsek č. 3:<br /> Ulice: Bezručova, Blažkova, Dvořákova, Fibichova, Hybešova, Krátká, Opletalova, Ronovská, Tererova, Údolní, Zahradní.<br /> Volební místo: Městské kulturní středisko, Opletalova 22, Adamov (malý sál).<br /> <br /> Volební okrsek č. 4:<br /> Ulice: Družstevní, Petra Jilemnického, Neumannova.<br /> Volební místo: Městské kulturní středisko, Opletalova 22, Adamov (velký sál).<br /> <br /> == Výsledky ==<br /> === Výsledky voleb podle okrsků ===<br /> {| class=&quot;wikitable sortable&quot;<br /> ! Okrsek<br /> ! Voliči v seznamu<br /> ! Vydané obálky<br /> ! Volební účast v %<br /> ! Odevzdané obálky<br /> ! Platné hlasy<br /> |-<br /> | 1 || 772 || 274 || 35,49 || 274 || 3 790<br /> |-<br /> | 2 || 852 || 439 || 51,53 || 439 || 5 979<br /> |-<br /> | 3 || 912 || 481 || 52,74 || 481 || 6 664<br /> |-<br /> | 4 || 1 109 || 524 || 47,25 || 524 || 7 036<br /> |-<br /> ! Celkem || 3 645 || 1 718 || 47,13 || 1 718 || 23 469<br /> |}<br /> <br /> === Výsledky voleb podle okrsků ===<br /> {| class=&quot;wikitable sortable&quot;<br /> ! Okrsek<br /> ! Voliči v seznamu<br /> ! Vydané obálky<br /> ! Volební účast v %<br /> ! Odevzdané obálky<br /> ! Platné hlasy<br /> |-<br /> | 1 || 772 || 274 || 35,49 || 274 || 3 790<br /> |-<br /> | 2 || 852 || 439 || 51,53 || 439 || 5 979<br /> |-<br /> | 3 || 912 || 481 || 52,74 || 481 || 6 664<br /> |-<br /> | 4 || 1 109 || 524 || 47,25 || 524 || 7 036<br /> |-<br /> ! Celkem || 3 645 || 1 718 || 47,13 || 1 718 || 23 469<br /> |}<br /> <br /> === Výsledky hlasování pro jednotlivé strany ===<br /> {| class=&quot;wikitable sortable&quot;<br /> ! Číslo<br /> ! Strana<br /> ! Platné hlasy celkem<br /> ! v %<br /> |-<br /> | 1 || Občanská demokratická strana || 3 201 || 13,64<br /> |-<br /> | 2 || NSOA || 1 529 || 6,51<br /> |-<br /> | 3 || Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová || 1 592 || 6,78<br /> |-<br /> | 4 || KRK Adamov || 2 433 || 10,37<br /> |-<br /> | 5 || ANO 2011 || 1 666 || 7,10<br /> |-<br /> | 6 || Česká strana sociálně demokratická || 874 || 3,72<br /> |-<br /> | 7 || Sdružení nezávislých kandidátů || 10 545 || 44,93<br /> |-<br /> | 8 || Komunistická strana Čech a Moravy || 1 629 || 6,94<br /> |}<br /> <br /> === Zvolení zastupitelé ===<br /> {| class=&quot;wikitable sortable&quot;<br /> ! Pořadí<br /> ! Zvolený zastupitel<br /> ! Kandidát za stranu<br /> ! Počet hlasů<br /> |-<br /> | 1 || [[Jiří Němec]] || Občanská demokratická strana || 561<br /> |-<br /> | 2 || [[Karel Truhlář]] || Občanská demokratická strana || 446<br /> |-<br /> | 3 || [[Rudolf Rybář]] || NSOA || 317<br /> |-<br /> | 4 || [[Jana Novotná]] || Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová || 246<br /> |-<br /> | 5 || [[Petr Slavíček]] || KRK Adamov || 262<br /> |-<br /> | 6 || [[Soňa Bychlerová]] || ANO 2011 || 232<br /> |-<br /> | 7 || [[Roman Pilát]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 1 146<br /> |-<br /> | 8 || [[Jana Burianová]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 861<br /> |-<br /> | 9 || [[Petr Kupka]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 861<br /> |-<br /> | 10 || [[Jaroslav Budiš]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 821<br /> |-<br /> | 11 || [[Vladimír Bílý]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 722<br /> |-<br /> | 12 || [[Jiří Baisa]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 670<br /> |-<br /> | 13 || [[Kamil Vašíček]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 702<br /> |-<br /> | 14 || [[Vladimír Suk]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 685<br /> |-<br /> | 15 || [[Mária Koudelová]] || Komunistická strana Čech a Moravy || 266<br /> |}<br /> <br /> == Tvoření komisí a případné změny ==<br /> Dne 1. listopadu 2018 proběhlo první zasedání městského zastupitelstva, na kterém byl zvolen starosta Roman Pilát a místostarosta Jiří Němec. Do Rady města byly zvoleni Jana Burianová, Petr Kupka a Jaroslav Budiš. Předsedou finančního výboru byl zvolen Karel Truhlář, předsedou kontrolního výboru pak Jana Novotná.<br /> <br /> Na 1. zasedání Rady města dne 15. listopadu 2018 byli jmenováni členové těchto komisí:<br /> * Sportovní komise – předseda Jiří Němec, členové Ing. Milan Dudík, Jiří Němec st., Miroslav Svědínek, Bc. Jan Ostrý.<br /> * Povodňová komise – předseda Bc. Roman Pilát, MBA, místopředseda Jiří Němec, členové PhDr. Jaroslav Budiš, Mgr. Jana Burianová, Ing. Petr Kupka.<br /> * Komise MHD – předsedkyně Věra Jenyšová, členové Jiří Němec, Ing. René Adámek, [[Jitka Králíčková]], Mária Koudelová, Richard Maňoušek, Mgr. Dobra Moserová.<br /> * Sbor pro občanské záležitosti – předsedkyně Jitka Králíčková, členové Lenka Maláková, Hana Marková, Anežka Machulová, Anna Hedejová, Alena Bláhová, Mgr. Helena Ličková, Mgr. Světlana Baborská.<br /> * Kulturně informační komise – předseda PhDr. Jaroslav Budiš, členové Bc. Roman Pilát, MBA, PhDr. Vlasta Kubenová, [[Lukáš Malý]], Jitka Králíčková, Kamil Vašíček.<br /> * Hlavní inventarizační komise – předseda Jiří Němec, členové Bc. Dita Mašková, RNDr. Karel Truhlář.<br /> * Likvidační komise – předseda Vladimír Suk, členové Bc. Renata Večeřová, Ing. René Adámek.<br /> * Komise pro udělování čestných občanství – předseda PhDr. Jaroslav Budiš, členové Bc. Roman Pilát, MBA, Jiří Němec, RNDr. Karel Truhlář, Lenka Maláková, Jitka Králíčková, [[Lenka Vrožinová]], Lukáš Malý.<br /> * Komise pro přidělování bytů s přijatou dlouhodobou zálohou na nájemné – předseda Věra Jenyšová, členové Silvie Můčková, Mgr. Dobra Moserová.<br /> * Komise podpory komunitního života – předseda RNDr. Karel Truhlář, členové Jiří Němec, Mgr. [[Lenka Dohová]], Lukáš Malý.<br /> <br /> === Změny ===<br /> Dne 18. listopadu 2019 byla na 20. schůzi Rady města Adamova z důvodu nástupu na mateřskou dovolenou odvolána z Komise MHD a Komise pro přidělování bytů s přijatou dlouhodobou zálohou na nájemné Věra Jenyšová.<br /> <br /> Dne 4. prosince 2019 byla na 22. schůzi Rady města Adamova jmenována do Komise MHD a Komise pro přidělování bytů s přijatou dlouhodobou zálohou na nájemné Renata Smítalová.<br /> <br /> V souvislosti s úmrtím člena zastupitelstva doc. Ing. Rudolfa Rybáře, CSc., dne 6. 2. 2021 zanikl ke dni 6. 2. 2021 jeho mandát. Ke dni 7. 2. 2021 nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany, kterou je volební strana č. 2 – Nezávislé sdružení občanů Adamova NSOA – sdružení nezávislých kandidátů a politické hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ. Tímto náhradníkem se stala Mgr. Lenka Podrabská, která na 14. zasedání Zastupitelstva města Adamova konaného 24. 2. 2022 složila slib věrnosti.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018 [online]. [cit. 2018-10-07]. Dostupné z: [https://volby.cz/pls/kv2018/kv1111?xjazyk=CZ&amp;xid=1&amp;xdz=2&amp;xnumnuts=6201&amp;xobec=581291&amp;xstat=0&amp;xvyber=0]<br /> * CHARVÁT, Jan. Města na Blansnku už mají nové starosty [online]. [cit. 2018-11-02]. Dostupné z: [https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/mesta-na-blanensku-uz-maji-nove-starosty-20181102.html]<br /> <br /> [[Kategorie:Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2018]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Volby_do_obecn%C3%ADho_zastupitelstva_v_Adamov%C4%9B_2014&diff=3537 2026-04-20T12:22:57Z

<p>Lukáš Malý: fixlink</p> <hr /> <div>{{Infobox volby<br /> | název = Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2014<br /> | datum = 10.–11. října 2014<br /> | typ = Volby do obecního zastupitelstva<br /> | území = Adamov<br /> | voliči = 3 765<br /> | účast = 43,82<br /> | obálky = 1 650<br /> | hlasy = 22 358<br /> | předchozí = [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2010]]<br /> | následující = [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2018]]<br /> }}<br /> '''Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2014''' se uskutečnily 10. října od 14 hodin do 22 hodin a 11. října od 8 hodin do 14 hodin roku 2014.<br /> <br /> Město bylo rozděleno do čtyř volebních okrsků:<br /> <br /> Volební okrsek č. 1: <br /> Ulice: Mírová, Nádražní, Osvobození, Plotní, Pod Horkou, Sadová č. 16, 18, 20, Sadová – rodinné domky č. 1 – 14, 22, 24, 26, Smetanovo náměstí, U kostela, Vodní, Josefovská, číslo popisné 128. <br /> Volební místo: Městský úřad Adamov, Pod Horkou 2, Adamov.<br /> <br /> Volební okrsek č. 2: <br /> Ulice: Komenského, Lesní, Sadová č. 17, 19, 21, 23, 25 a 27. <br /> Volební místo: Dům s pečovatelskou službou, Komenského 1, Adamov.<br /> <br /> Volební okrsek č. 3: <br /> Ulice: Bezručova, Blažkova, Dvořákova, Fibichova, Hybešova, Krátká, Opletalova, Ronovská, Tererova, Údolní, Zahradní. <br /> Volební místo: Městské kulturní středisko, Opletalova 22, Adamov (malý sál).<br /> <br /> Volební okrsek č. 4: <br /> Ulice: Družstevní, Petra Jilemnického, Neumannova. <br /> Volební místo: Městské kulturní středisko, Opletalova 22, Adamov (velký sál).<br /> <br /> == Výsledky ==<br /> === Výsledky voleb podle okrsků ===<br /> {| class=&quot;wikitable sortable&quot;<br /> ! Okrsek<br /> ! Voliči v seznamu<br /> ! Vydané obálky<br /> ! Volební účast v %<br /> ! Odevzdané obálky<br /> ! Platné hlasy<br /> |-<br /> | 1 || 758 || 259 || 34,17 || 259 || 3 678<br /> |-<br /> | 2 || 893 || 425 || 47,59 || 422 || 5 720<br /> |-<br /> | 3 || 944 || 465 || 49,26 || 465 || 6 284<br /> |-<br /> | 4 || 1 170 || 501 || 42,82 || 500 || 6 676<br /> |-<br /> ! Celkem || 3 765 || 1 650 || 43,82 || 1 646 || 22 358<br /> |}<br /> <br /> === Výsledky hlasování pro jednotlivé strany ===<br /> {| class=&quot;wikitable sortable&quot;<br /> ! Číslo<br /> ! Strana<br /> ! Platné hlasy celkem<br /> ! v %<br /> |-<br /> | 1 || A.N.F. – Adamov Nezávislé fórum || 1 006 || 4,50<br /> |-<br /> | 2 || Volba pro město || 2 067 || 9,25<br /> |-<br /> | 3 || Občanská demokratická strana || 2 363 || 10,57<br /> |-<br /> | 4 || Česká strana sociálně demokratická || 1 308 || 5,85<br /> |-<br /> | 5 || Sdružení nezávislých kandidátů || 7 947 || 35,54<br /> |-<br /> | 6 || ANO 2011 || 1 858 || 8,31<br /> |-<br /> | 7 || Nezávislé sdružení občanů Adamova || 1 506 || 6,74<br /> |-<br /> | 8 || Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová || 1 706 || 7,63<br /> |-<br /> | 9 || Komunistická strana Čech a Moravy || 2 098 || 9,38<br /> |-<br /> | 10 || Strana práv občanů || 499 || 2,23<br /> |}<br /> <br /> === Zvolení zastupitelé ===<br /> {| class=&quot;wikitable sortable&quot;<br /> ! Pořadí<br /> ! Zvolený zastupitel<br /> ! Kandidát za stranu<br /> ! Počet hlasů<br /> |-<br /> | 1 || [[Jaroslav Budiš]] || Volba pro město || 367<br /> |-<br /> | 2 || [[Jiří Němec]] || Občanská demokratická strana || 464<br /> |-<br /> | 3 || [[Karel Truhlář]] || Občanská demokratická strana || 373<br /> |-<br /> | 4 || [[Ladislav Pozorský]] || Česká strana sociálně demokratická || 182<br /> |-<br /> | 5 || [[Roman Pilát]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 1 058<br /> |-<br /> | 6 || [[Jana Burianová]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 717<br /> |-<br /> | 7 || [[Petr Kupka]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 591<br /> |-<br /> | 8 || [[Kamil Vašíček]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 525<br /> |-<br /> | 9 || [[Jiří Baisa]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 522<br /> |-<br /> | 10 || [[Petr Slavíček]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 510<br /> |-<br /> | 11 || [[Vladimír Bílý]] || Sdružení nezávislých kandidátů || 526<br /> |-<br /> | 12 || [[Soňa Bychlerová]] || ANO 2011 || 212<br /> |-<br /> | 13 || [[Rudolf Rybář]] || Nezávislé sdružení občanů Adamova || 277<br /> |-<br /> | 14 || [[Jana Novotná]] || Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová || 284<br /> |-<br /> | 15 || [[Mária Koudelová]] || Komunistická strana Čech a Moravy || 278<br /> |}<br /> <br /> == Tvoření komisí a případné změny ==<br /> Dne 4. listopadu 2014 proběhlo první zasedání městského zastupitelstva, na kterém byl zvolen starosta Roman Pilát a místostarosta Jiří Němec. Do Rady města byli zvoleni Jaroslav Budiš, Jana Burianová a Petr Kupka. Předsedou finančního výboru byl zvolen Karel Truhlář, předsedou kontrolního výboru pak Jana Novotná. <br /> <br /> Na druhém zasedání zastupitelstva dne 18. listopadu 2014 byli zvoleni na návrh předsedy finančního výboru Karla Truhláře členy výboru Vladimír Bílý, Milan Dudík, Mária Koudelová a Petr Slavíček. Dále byli zvoleni na návrh předsedkyně kontrolního výboru Jany Novotné Miroslav Kašný, Hana Marková, Ladislav Pozorský a Antonín Procházka jako členové této komise. <br /> <br /> Na 2. zasedání Rady města dne 18. listopadu 2014 byli jmenováni členové těchto komisí: <br /> * Sportovní komise – předseda Jiří Němec, členové Milan Dudík, Pavel Král, Miroslav Svědínek, Alois Kožený a Vladimír Bílý. <br /> * Povodňová komise – předseda Roman Pilát, členové Jiří Němec, Jaroslav Budiš, Jana Burianová a Petr Kupka. <br /> * Komise MHD – předsedkyně Monika Hrubá, členové Jiří Němec, [[Jitka Králičková]], Richard Maňoušek, Radek Malý a Mária Koudelová. <br /> * Sbor pro občanské záležitosti – předsedkyně Jitka Králičková, členové Lenka Maláková, Hana Marková, Anežka Machulová, Anna Hedejová, Alena Bláhová, Helena Ličková a Světlana Baborská. <br /> * Kulturně informační komise – předseda Jaroslav Budiš, členové Veronika Dudíková, Radovan Kolář, Vlasta Kubenová, Jitka Králičková, Silvie Můčková, Roman Pilát a Kamil Vašíček. <br /> * Hlavní inventarizační komise – předseda Jiří Němec, členové Dita Mašková a Karel Truhlář. <br /> * Likvidační komise – předseda Jaroslav Hnátovič, členové Radek Malý, Veronika Dudíková a Jana Řehůřková. <br /> <br /> Na 3. zasedání Rady města dne 8. prosince 2014 byli jmenováni členové těchto komisí: <br /> * Komise sociálně a výchovně vzdělávací – předseda Miloš Volavý, členové Dobra Moserová, Jiří Papiž, Jana Burianová, Jarmila Kuchařová a Miloslava Rejdová. <br /> * Komise pro přidělování bytů s přijatou dlouhodobou zálohou na nájemné – předsedkyně Dobra Moserová, členové Monika Hrubá a Silvie Můčková. <br /> * Komise Projektu Zdravé město Adamov a místní Agendy 21 – předseda Karel Truhlář, koordinátor Dobra Moserová, členové Jiří Němec, Glena Rauerová, Zlatuše Němcová, [[Lenka Dohová]], Vladimír Bílý a [[Lukáš Malý]]. <br /> * Komise pro udělování čestných občanství – předseda Jaroslav Budiš, členové Roman Pilát, Jiří Němec, Karel Truhlář, Lenka Maláková, Jitka Králičková a [[Lenka Vrožinová]]. <br /> <br /> === Změny ===<br /> Dne 8. února 2016 byl na 34. schůzi Rady města Adamova na vlastní žádost odvolán ze Sportovní komise Pavel Král, kterého nahradil nově jmenovaný člen Jiří Němec st.<br /> <br /> Dne 6. září 2017 na 67. schůzi Rady města Adamova byli na vlastní žádost odvoláni z Komise Projektu Zdravého města Adamov a místní Agendy 21 k 1. říjnu 2017 Jiří Němec a Glena Rauerová a k 1. lednu 2018 Dobra Moserová. Dále s účinností od 1. ledna 2018 byla zrušena samotná komise PZMA a MA 21 a na základě jejího zrušení byli odvoláni předseda komise Karel Truhlář a zbylí členové Zlatuše Němcová, Lenka Dohová, Vladimír Bílý a Lukáš Malý.<br /> <br /> Dne 22. listopadu 2017 na 72. schůzi Rady města Adamova byla k 1. lednu 2018 zřízena Komise podpory komunitního života, která nahradila zrušenou komisi PZMA a MA 21. Jejími členy byli jmenováni Karel Truhlář, Jiří Němec, Lenka Dohová a Lukáš Malý. <br /> <br /> Dne 17. ledna 2018 byl Vladimír Bílý na vlastní žádost odvolán z Komise podpory komunitního života a Sportovní komise.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * Volby do zastupitelstev obcí 10.10. – 11.10.2014 [online]. [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: [http://volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&amp;xid=1&amp;xdz=2&amp;xnumnuts=6201&amp;xobec=581291&amp;xstat=0&amp;xvyber=0]<br /> * Volby do zastupitelstev obcí 10.10. – 11.10.2014 Výsledky voleb – výběr okrsku [online]. [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: [http://volby.cz/pls/kv2014/kv113?xjazyk=CZ&amp;xid=1&amp;xdz=2&amp;xnumnuts=6201&amp;xobec=581291&amp;xstat=0]<br /> * CHLUPOVÁ, Vratislava. Zápis z 1., ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Adamova, ve volebním období 2014–2018 konaném dne 4.11.2014 v 16:30 hodin na Městském kulturním středisku v Adamově [online]. [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: [http://adamov.cz/export/sites/adamov/download/usneseni/usneseni-14001zm.pdf]<br /> * CHLUPOVÁ, Vratislava. Zápis z 2. zasedání Zastupitelstva města Adamova konaném dne 18.11.2014 v 16:30 hodin na Městském úřadě v Adamově [online]. [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: [http://adamov.cz/export/sites/adamov/download/usneseni/usneseni-14002zm.pdf]<br /> * CHLUPOVÁ, Vratislava. Usnesení z 2. schůze Rady města Adamova konané dne 18.11.2014 po ukončení zasedání Zastupitelstva města Adamova na Městském úřadě v Adamově [online]. [cit. 2014-12-09]. Dostupné z: [http://adamov.cz/export/sites/adamov/download/usneseni/usneseni-14002rm.pdf]<br /> * CHLUPOVÁ, Vratislava. Usnesení z 3. schůze Rady města Adamova konané dne 8.12.2014 v 8.00 na Městském úřadě v Adamově [online]. [cit. 2014-12-14]. Dostupné z: [http://adamov.cz/export/sites/adamov/download/usneseni/usneseni-14003rm.pdf]<br /> <br /> [[Kategorie:Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2014]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Opevn%C4%9Bn%C3%A1_stanovi%C5%A1t%C4%9B_okolo_Nov%C3%A9ho_hradu&diff=3536 2026-04-19T19:09:40Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Stavby z 15. století Kategorie:Nový hrad“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Stavby z 15. století]]<br /> [[Kategorie:Nový hrad]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Opevn%C4%9Bn%C3%A1_stanovi%C5%A1t%C4%9B_okolo_Nov%C3%A9ho_hradu&diff=3535 2026-04-19T19:09:21Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} &#039;&#039;&#039;Opevněná stanoviště okolo Nového hradu&#039;&#039;&#039; je šest opevněných míst, které se nacházejí v okolí Nového hradu. V okolí Nového hradu, respektive Starého hradu, bylo v 70. letech 20. století Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Brně nalezeno pět opevněných stanovišť. Podle rozložení jednotlivých stanovišť v terénu se původně považovala…“</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Opevněná stanoviště okolo Nového hradu''' je šest opevněných míst, které se nacházejí v okolí [[Nový hrad|Nového hradu]].<br /> <br /> V okolí Nového hradu, respektive [[Starý hrad|Starého hradu]], bylo v 70. letech 20. století Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Brně nalezeno pět opevněných stanovišť. Podle rozložení jednotlivých stanovišť v terénu se původně považovala za předsunuté opevnění hradu. Avšak po dodatečném nalezení posledního (IV) stanoviště byla jejich funkce interpretována jako obléhací pozice uherských vojsk, která hrad obléhala do února 1470. Předpokládá se, že Nový hrad (jeho zbytky dnes nazývané Starý hrad) byl obležen nedlouho po dobytí Špilberku, tedy někdy po 12. únoru 1469.<br /> <br /> Čtyři (I, II, III a V) z šesti opevněných stanovišť lze najít na rukopisné mapě lesního katastru obce Olomučany z roku 1794. Páté (VI) se nachází v bezprostřední blízkosti Nového hradu, který zde byl vystavěn později, a šesté (IV) bylo nalezeno dodatečně.<br /> <br /> Spojení erbovních štítků, které byly nalezeny na jednotlivých fortifikačních stanovištích, a uherského vojska v místních stanovištích Vašek vysvětluje:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„Význam erbovních štítků z kachlových kamen se tedy z hlediska interpretace opevnění zdá být irelevantní, uherské vojsko si zřejmě zabezpečilo výrobu kamen u blízkých hrnčířů novohradského či blanenského panství, kteří použili již hotové formy.“'' (''Nový hrad u Adamova; historie a pověsti'', strana 22). &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Stanoviště I ==<br /> Z novohradských stanovišť největší. Nachází se na mírně svažitém terénu na levém břehu řeky [[Svitava|Svitavy]] u soutoku s [[Šebrovský potok|Šebrovským potokem]]. Jedná se o objekt zhruba čtvercového půdorysu se zaoblenými rohy o délce stran cca 25 metrů. Jak Vašek popisuje:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„Tento okrsek je opevněn sypaným valem, před nímž probíhal do skály ostře zahloubený příkop. Opevnění obíhá další příkop s nízkým vnějším valem, který vymezuje prostor jakéhosi předhradí, nejširší na severovýchodní straně... Na opačné straně, nad řekou, bylo opevnění mohutnější a sevřenější.“'' (''Nový hrad u Adamova; historie a pověsti'', strana 20). &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Uprostřed valů byla umístěna budova, kterou dokazuje znatelná vyvýšenina. Stavba byla dle nalezených pozůstatků ze dřeva. Substrukce objektu byla z kamene, který byl spojován hlínou. Byly zde nalezeny střepy nádob a kachlů, železné zlomky nožíků, přezek a hrotů ze samostřílu.<br /> <br /> == Stanoviště II ==<br /> Toto stanoviště se nalézá jižně od prvního postavení. Je situováno v ostruze meandru řeky [[Svitava|Svitavy]] u skalnatého vyvýšení. Vyvýšenina, která tvořila přírodní opevnění, utvářela stanoviště do půlkruhového půdorysu. Vstup do objektu byl veden ze západu, kde překonával trojitý val. Vlastní objekt umístěný uvnitř hradeb byl dvouprostorovou obdélníkovou budovou dřevěné konstrukce. Nálezy dokazují přítomnost honosných pozdně gotických kamen. Dále zde byly nalezeny podle Vaška:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„... střepy kachlů s různými motivy: meluzíny, sápajícího se dvouocasého korunovaného lva, gotické kružby z obloukovitých výsečí s vepsanými trojlisty a čtyřlisty, pěšího sv. Jiří probodávajícího draka a v pravém horním rohu klečící ženské postavy v rouše, dvojici kozlů (kozorohů) vzpínajících se na dostředně komponovaný strom s listy a plody, Adama a Evy před stromem poznání a heraldické motivy... – válečkový zámek s klíčem, rohové kování truhlic s hřebem a samostřílové hroty s tulejí.“'' (''Nový hrad u Adamova; historie a pověsti'', strana 20 a 21). &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Stanoviště III ==<br /> Nachází se 300 metrů severovýchodně od Nového hradu v mírně svažitém terénu. Objekt měl vejčitý půdorys. Vstup procházel širší stranou valu, která byla situována ke svahu. Podobně jako u prvního stanoviště, i zde byla umístěna dostředná budova. I zde byly nalezeny části kachlových kamen s obdobnými motivy, podobně jako na stanovišti II. Taktéž různý střepový materiál a dvě mince ze znojemské ražby datované do 60. let 15. století. K nálezům také patří fragment koule a tucet šipek.<br /> <br /> == Stanoviště IV ==<br /> Nález této fortifikace přinesl nový pohled na jednotlivé objekty. Umístění stanoviště uprostřed prudkého svahu neodpovídalo možnostem původně předpokládané předsunuté obrany hradu. Nevýhodná pozice tohoto objektu mohla být využita jakožto kontrolně-strážní bod v linii objektů III a V.<br /> <br /> == Stanoviště V ==<br /> Nachází se v příkrém svahu na pravém břehu potoka stékajícího k řece [[Svitava|Svitavě]] od [[Nový hrad|Nového hradu]]. Jak píše Vašek:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„I zde je patrný vnitřní areál opevněný sypaným valem, který podobně jako u lokality I obklopuje vnější val s příkopem.“'' (''Nový hrad u Adamova; historie a pověsti'', strana 21). &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Stanoviště VI ==<br /> Poslední stanoviště se nacházelo jihovýchodně od Nového hradu (dnes Starého hradu). Bylo umístěno na jihovýchodní části stejného hřebene, na kterém ležel Starý hrad. Od Nového hradu jsou zbytky stanoviště odděleny vylámaným příkopem. Samotný objekt oválného půdorysu byl ohraničen trojnásobnou valovou fortifikací. Severovýchodní část valů byla zničena při hloubení zmíněného příkopu.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * VAŠEK, Leo. ''Nový hrad u Adamova; historie a pověsti''. Brno: Bolzano, 1994. s. 19–22.<br /> <br /> [[Kategorie:Opevněná stanoviště okolo Nového hradu]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=U_Kostela_(Adamov)&diff=3534 2026-04-19T06:19:45Z

<p>Lukáš Malý: info o změně názvu do sekce historie</p> <hr /> <div>[[Soubor:2020-06-23 Church of Saint Barbara in Adamov.jpg|náhled|alt=Kostel svaté Babory na ulici U Kostela|Kostel svaté Babory na ulici U Kostela]]<br /> [[Soubor:2020-07-31 Church of Saint Barbara in Adamov.jpg|náhled|alt=Křižovatka ulice U Kostela a Osvobození|Křižovatka ulice U Kostela a Osvobození]]<br /> '''U Kostela''' je ulice v [[Adamov]]ě. Dříve nesla název '''náměstí Sovětsko-československého přátelství'''. Dne 3. září 1990 se po politických změnách přejmenovala na ulici U Kostela. <br /> <br /> Jedná se o jednu z nejstarších ulic v Adamově. Jak již název napovídá, ulice vede kolem [[Fara (Adamov)|fary]], před kterou je umístěn [[Kříž u kostela (Adamov)|kříž]], ke [[Kostel svaté Barbory|kostelu svaté Barbory]] na menší náměstíčko mezi zmíněným kostelem a [[U Kostela 46/1|budovou městského úřadu]]. Zde se také nachází menší prostranství, kde mohou návštěvníci MÚ a lékaře zaparkovat svůj automobil. Pro ostatní automobilisty je zde vjezd zakázán.<br /> <br /> Dále cesta pokračuje za budovou městského úřadu na terase, která byla zbudována pro překonání výškového rozdílu. Za dvoupatrovou [[U Kostela 62/4|budovou zdravotního střediska]] se cesta mírně stáčí doprava. Na předešlou budovu navazuje bývalá [[U Kostela 420/2a|budova pošty]] a následně budova číslo popisné 382. Po levé straně cesty pak stojí [[Smetanovo náměstí 323/1|bytový dům]] ve výstavbě. Na konci této ulice se nachází druhé menší náměstíčko se sochou [[Otec s dítětem|Otce s dítětem]] a [[Lípa svobody (Adamov)|Lípou svobody]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> Popsanou podobu však toto místo získalo teprve v období druhé poloviny 20. století. Kronikář popisuje okolí kostela v roce 1922 takto:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''„Směrem z náměstí obce k nádraží po levé straně v pokračování linie lesního úřadu stojí řada čtyř obytných domů, z nichž poslední jednopatrový sousedí se školou obecnou (dnes budova úřadu, číslo popisné 46; poznámka autora), oddělen úzkou uličkou (cestou) do stráně na pole vedoucí. Dále v levo stojí školní jednopatrová budova na vyvýšení rovince s kostelem a farní budovou. Tyto tři budovy z červených cihel ve slohu (zvl. kostel) gotickém v r. 1857 knížetem Aloisem Jos. Lichtenšteinem zbudované (zároveň se hřbitovem) tvoří střed nebo hlavní část osady.“'' (Pamětní kniha obce Adamova, s. 5)<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Tři ze zmíněných budov stály v bezprostřední blízkosti dnešní ulice [[Osvobození (Adamov)|Osvobození]]. V roce 1887 byl u kostela postaven nákladem občanů Adamova kříž.<br /> <br /> Dne 10. června 1951 byla na počest osvobození Adamova odhalena socha [[Rudoarmějec (Adamov)|Rudoarmějce]]. Ta byla situována do prostranství mezi kostel, skupinu výše zmíněných domů a budovu číslo popisné 46. V roce 1972 byla však z důvodu výstavby nového obvodního zdravotního střediska přesunuta na [[Smetanovo náměstí]]. Společně s přesunutím památníku byly v jarních měsících téhož roku asanovány tři obytné domy v sousedství čísla popisného 46. Ke konci roku se započalo se stavbou základů a podezdívky pro novou budovou obvodního zdravotního střediska. Stavba střediska byla dokončena 20. prosince 1975.<br /> <br /> Starší než zdravotní středisko je však obchodní dům, který směřuje svojí čelní stranou na Smetanovo náměstí. Práce na něm začaly v roce 1963 a dokončeny byly roku 1966. Slavnostní předání veřejnosti pak proběhlo 1. září téhož roku. Z ulice U Kostela je díky velkému výškovému převýšení terénu přístupno pouze druhé podlaží, ale díky schodišti uvnitř budovy mohou obyvatelé projít skrz první podlaží až před budovu na Smetanovo náměstí.<br /> <br /> V roce 1976 se započalo se stavbou nové budovy pošty a telekomunikací. Z důvodů potíží investičních i dodavatelských se výstavba zbrzdila a stavba mohla být slavnostně otevřena teprve 30. listopadu 1979.<br /> <br /> Dne 3. září 1990 byl původní název náměstí Sovětsko-československého přátelství změněn na ulici U Kostela.<br /> <br /> Na konci květně 2014 začala úprava asi 3 a půl tisíce čtverečních metrů okolního prostranství kostela. Především se zrušilo parkoviště před kostelem, které bylo nahrazeno vybudované parkoviště mezi budovou městského úřadu a farou. Prostor před kostelem nahradila zeleň, lavičky, stojany pro kola a informační tabule. Revitalizace byla dokončena v prosinci 2014. [[Slavnostní otevření prostranství okolo kostela svaté Barbory|Slavnostního otevření]] se prostranství dočkalo 17. června 2016 za přítomnosti zástupce Jihomoravského kraje a města Blanska.<br /> <br /> V první polovině roku 2016 byl oddělen prostor vymezených parkovacích stání od ploch určených výhradně pro pěší (směrem k obchodnímu domu), a to formou umístění souboru okrasných květináčů.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 5.<br /> * ''Kronika města Adamova II. díl'', s. 24, 152.<br /> * ''Kronika města Adamova III. díl'', s. 228.<br /> * CHARVÁT, Jan. ''Adamovský kostel obklopí žula, lavičky a zeleň'' [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: &lt;http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/adamovsky-kostel-obklopi-zula-lavicky-a-zelen-20140507.html&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:U Kostela (Adamov)]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=3533 2026-04-18T05:34:46Z

<p>Lukáš Malý: * Růžena Nejedlá byla adamovská kronikářka a zaměstnankyně Adamovských strojíren…</p> <hr /> <div>* [[Růžena Nejedlá]] byla adamovská kronikářka a zaměstnankyně Adamovských strojíren…<br /> * [[Sport v Adamově]] má dlouhodobě spíše komunitní charakter…<br /> * [[Prosba lesa]] je studánka nedaleko řícmanického arboreta…<br /> * [[Eduard Héč]] byl adamovský zámečník, obecní zastupitel a otec Karla Héče, adamovského starosty…<br /> * [[Naučná stezka Macocha]] (též označovaná jako Stezka Jana Šmardy) je přibližně šest kilometrů dlouhý okruh…<br /> * [[Lenka Vrožinová]] byla zastupitelka města Adamova a redaktorka Adamovského zpravodaje…<br /> * [[Okres Brno-venkov]] je okres v Jihomoravském kraji…<br /> * [[Spartak Adamov]], z. s., je sportovní spolek z Adamova sdružující jednotlivé oddíly sportovních klubů…<br /> * [[Lávka do Nového provozu]] překonávala řeku Svitavu v místě kde se nacházelo nástupiště…<br /> * [[Archeopark]] je budoucí zóna s herními prvky na okraji Mírova…<br /> * [[Padouchov]] (také Padouch či Wiehlovo údolí) je boční slepé údolí na severních svazích Křtinského údolí…<br /> * [[Lávka na Mlýnský ostrov]] je železobotonová pěší lávka spojující levý břeh Svitavy s Mlýnským ostrovem…<br /> * [[Emanuel Zahradníček]] student a první oběť nacistů v Československu…<br /> * [[Lávka u A.centra]] spojuje levý a pravý břeh Svitavy u obchodního centra A.centrum…<br /> * [[Hády]] jsou výrazný vápencový vrchol na severovýchodním okraji Brna…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:R%C5%AF%C5%BEena_Nejedl%C3%A1&diff=3532 2026-04-18T05:34:16Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{DEFAULTSORT:Nejedlá Růžena}} Kategorie:Narození ve 20. století Kategorie:Zemřelí ve 20. století Kategorie:Adamovští kronikáři Kategorie:Zaměstnanci adamovských strojíren“</p> <hr /> <div>{{DEFAULTSORT:Nejedlá Růžena}}<br /> [[Kategorie:Narození ve 20. století]]<br /> [[Kategorie:Zemřelí ve 20. století]]<br /> [[Kategorie:Adamovští kronikáři]]<br /> [[Kategorie:Zaměstnanci adamovských strojíren]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=R%C5%AF%C5%BEena_Nejedl%C3%A1&diff=3531 2026-04-18T05:32:31Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} &#039;&#039;&#039;Růžena Nejedlá&#039;&#039;&#039; (19. srpna 1933 v Třešti – 25. května 2015) byla adamovská kronikářka a zaměstnankyně Adamovských strojíren. == Životopis == Růžena se narodila 19. srpna 1933 v Třešti na Vysočině v úřednické rodině. Po ukončení povinné školní docházky vystudovala v letech 1948–1952 VŠU ve Velkém Meziříčí. Do prvního zaměstnání nas…“</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Růžena Nejedlá''' (19. srpna 1933 v Třešti – 25. května 2015) byla adamovská [[Kronika města Adamova|kronikářka]] a zaměstnankyně [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]].<br /> <br /> == Životopis ==<br /> Růžena se narodila 19. srpna 1933 v Třešti na Vysočině v úřednické rodině. Po ukončení povinné školní docházky vystudovala v letech 1948–1952 VŠU ve Velkém Meziříčí. Do prvního zaměstnání nastoupila v Umělecko-průmyslových závodech v Třešti, kde pracovala jako referentka drobného nákupu.<br /> <br /> V roce 1954 se provdala a následovala svého manžela. Nastoupila do První brněnské strojírny a brzy přešla do [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]].<br /> <br /> Rodina bydlela v [[Blansko|Blansku]]. V letech 1955 a 1963 se jim narodily dvě dcery. V roce 1965 se rodina přestěhovala do [[Adamov]]a. Manžel pracoval jako inženýr-strojař. Růžena se angažovala v SRPŠ. Když děti odrostly, nastoupila na místo sekretářky na základní škole na Komenského v Adamově, kde strávila osm let.<br /> <br /> Poté pracovala v blanenské provozovně společnosti Tisk Brno, kde prováděla korektorské práce.<br /> <br /> Společensky se angažovala členstvím v městských komisích – v komisi ochrany veřejného pořádku, komisi pro projednávání přestupků a kulturní komisi.<br /> <br /> Od roku 1990 vykonávala funkci adamovské [[Kronika města Adamova|kronikářky]], kterou zastávala do roku 1993.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Kronika města Adamova IV. díl'', s. 212.<br /> <br /> [[Kategorie:Růžena Nejedlá]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:FK_Adamov&diff=3530 2026-04-15T19:22:33Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Spolky v Adamově Kategorie:Sportovní kluby“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Spolky v Adamově]]<br /> [[Kategorie:Sportovní kluby]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=FK_Adamov&diff=3529 2026-04-15T19:21:52Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Fotbalový zápas Adamova proti Sloupu v roce 2015 &#039;&#039;&#039;FK Adamov, z. s.&#039;&#039;&#039;, je fotbalový klub působící v Adamově. == Historie == Adamovský fotbal byl od svého vzniku úzce spjat se zdejšími strojírnami. Klub SK Adamov vznikl 9. března 1930 z iniciativy ředitele Antonína Titla, p…“</p> <hr /> <div>[[Soubor:Football match Adamov vs. Sloup (2015)a.JPG|náhled|alt=Fotbalový zápas Adamova proti Sloupu v roce 2015|Fotbalový zápas Adamova proti Sloupu v roce 2015]]<br /> '''FK Adamov, z. s.''', je fotbalový klub působící v Adamově.<br /> <br /> == Historie ==<br /> Adamovský fotbal byl od svého vzniku úzce spjat se zdejšími [[Adamovské strojírny|strojírnami]]. Klub SK Adamov vznikl 9. března 1930 z iniciativy ředitele [[Antonín Titl|Antonína Titla]], přičemž klíčovou roli sehrál i hráč SK Židenice Josef Mašek, který byl do města pracovně přeložen. První hřiště se nacházelo u [[Zámek (Adamov)|zámečku]] a mužstvo začínalo v nejnižších soutěžích. Už ve 30. letech se však dokázalo rychle prosadit a postoupit až do vyšších tříd, kde patřilo k silnějším týmům regionu.<br /> <br /> Rozvoj klubu podpořil i růst místního průmyslu, který do Adamova přivedl kvalitní hráče. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ale přišel útlum, jenž vyvrcholil dočasným zastavením činnosti v roce 1943. Po válce se fotbal obnovil, avšak bez výraznějších úspěchů. Zásadní změny přinesla až reorganizace tělovýchovy po roce 1948 a vznik TJ Spartak Adamov, který působil na hřišti u splavu.<br /> <br /> V 50. letech se podařilo vybudovat silný tým i zázemí. Pod vedením trenéra Bohuslava Chocholouše a s podporou podniku mužstvo posilovalo a postupně se probojovalo až do moravské divize, tehdy třetí nejvyšší soutěže. Přelom 50. a 60. let představuje vrchol adamovského fotbalu – tým se několik sezon držel mezi kvalitní konkurencí, i když často bojoval o udržení.<br /> <br /> Po sestupu v roce 1963 začala postupná generační obměna. V dalších letech se Adamov pohyboval mezi krajskými soutěžemi, střídal lepší i slabší období a opakovaně usiloval o návrat do vyšších soutěží. Úspěchem byl například postup do župního přeboru na konci 60. let, ale stabilita chyběla.<br /> <br /> V 70. a 80. letech klub většinou působil v nižších krajských soutěžích. Objevovali se noví hráči, často z vlastních řad, ale výsledky kolísaly. Výraznou osobností této éry byl například [[Jindřich Svoboda]], který se později prosadil v nejvyšší soutěži i reprezentaci. Proslavil se vítězným gólem na Olympijských hrách v roce 1980. Postupně se však začaly projevovat i problémy se zázemím, zejména nevyhovující hřiště.<br /> <br /> Po roce 1989 se Adamov střídavě pohyboval mezi okresními a krajskými soutěžemi. Přes dílčí úspěchy se nedařilo navázat na dřívější úroveň. V 90. letech navíc klub doplatil na špatný stav hřiště, což vedlo až k dočasnému přerušení činnosti A-mužstva.<br /> <br /> Zlom nastal po roce 2000, kdy bylo otevřeno nové travnaté hřiště. Mužstvo se rychle vrátilo do soutěží a dvakrát za sebou postoupilo. Nadějný vývoj ale netrval dlouho a klub znovu klesl až do nejnižších soutěží, kde působí pod názvem FK Adamov.<br /> <br /> Historie adamovského fotbalu tak ukazuje střídání vzestupů a pádů, silnou vazbu na místní průmysl i význam práce s vlastními hráči. Největším úspěchem zůstává období divizních soutěží na přelomu 50. a 60. let, které dodnes představuje vrchol klubové historie.<br /> <br /> == Zázemí klubu ==<br /> Prvním hřištěm, na kterém se v [[Adamov]]ě začalo hrávat, bylo hřiště vedle [[Zámek (Adamov)|zámku]].<br /> <br /> Díky rozvoji místního strojírenství muselo hřiště ustoupit nové výstavbě a ve 30. letech bylo vybudováno nové hřiště, které dostalo název [[Titlův stadion]] podle ředitele závodu a nacházelo se v katastru [[Vranov]]a u splavu na [[Svitava|Svitavě]].<br /> <br /> V 50. letech 20. století se stále hrálo na hřišti „U Splavu“' vedle řeky Svitavy za Adamovem. V roce 1953 se počal stavět nový [[Fotbalový stadion Jindřicha Svobody|stadion]] pod [[Kostel svaté Barbory|kostelem svaté Barbory]]. Dozor nad stavbou měl Jaroslav Šulc, organizátorem byl Cyril Chatrný. V polovině srpna roku 1954 bylo již možno stadion použít pro první fotbalové utkání. Oficiální předání stadionu proběhlo však teprve při konání okresní spartakiády v Adamově v neděli 24. června 1956. Toto hřiště v sousedství závodu mělo i běžeckou čtyřdráhu a doskočiště s vržištěm.<br /> <br /> Počátkem 80. let 20. století se hřiště v Adamově dostalo do velmi špatného stavu, proto se ponejvíce trénovalo v okolní přírodě a na hřišti za [[Ptačina|ptačinskou]] [[Ronovská 281/12|školou]]. V polovině 90. let se již hřiště nacházelo v havarijním stavu, po sestupu v sezoně 1997/98 se hráči jednoznačně rozhodli, že dokud nebude plocha zatravněna, nebudou hrát vůbec.<br /> <br /> V pátek 8. září 2000 u příležitosti oslav 70. výročí vzniku oddílu, došlo ke slavnostnímu otevření nové travnaté plochy.<br /> <br /> Na schůzi Rady města Adamova bylo v pondělí 1. června 2009 rozhodnuto o pojmenování stadionu na Fotbalový stadion Jindřicha Svobody v Adamově.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * Přispěvatelé Wikipedie, ''FK Adamov'' [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2026, Datum poslední revize 25. 02. 2026, 11:43 UTC, [citováno 15. 04. 2026] [https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=FK_Adamov&amp;oldid=25701175]<br /> <br /> [[Kategorie:FK Adamov]]</div>

Lukáš Malý