https://www.adamovaokoli.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=Luk%C3%A1%C5%A1+Mal%C3%BD 2026-11-04T06:41:32Z Příspěvky MediaWiki 1.41.0 https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Povodn%C4%9B_v_roce_1956&diff=4098 2026-11-03T18:46:10Z

<p>Lukáš Malý: změna pádu</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Povodně v roce 1956''' způsobilo rozvodnění řeky Svitavy v důsledku ucpání koryta řeky ledovými kry. Událost se odehrála ve dnech 2. a 3. března 1956.<br /> <br /> == Průběh ==<br /> === Adamov ===<br /> V prvních březnových dnech roku 1956 postihla Adamov mimořádná situace způsobená zvýšeným průtokem řeky [[Svitava|Svitavy]] a pohybem ledových ker. Ty se začaly zachytávat o mosty a lávky, postupně se hromadily a vytvářely nebezpečné překážky, které bránily volnému průtoku vody. Hrozilo poškození mostních konstrukcí i rozsáhlé škody v okolí řeky.<br /> <br /> Od pátku 2. března 1956 se do boje s ledovými krami zapojily oba [[JSDH Adamov|adamovské požární sbory]] – závodní i obecní. Na pomoc přijelo také osm požárních sborů z okolních obcí: [[Olomučany|Olomučan]], [[Vranov]]a, [[Jedovnice|Jedovnic]], [[Habrůvka|Habrůvky]], [[Křtiny|Křtin]], Březiny, Bukovinky, Těchova a [[Babice nad Svitavou|Babic]]. Do zásahu se zapojily rovněž [[Lidové milice (Adamov)|Lidové milice]] a příslušníci [[Civilní obrany (Adamov)|Civilní obrany]].<br /> <br /> Na základě rozhodnutí brněnské posádkové správy byli do Adamova povoláni také příslušníci armády. Jejich úkolem bylo odstřelovat ledové kry v blízkosti mostů a lávek, aby se zabránilo jejich poškození. Armáda pomáhala rovněž při obnovování provozu, mimo jiné na železniční vlečce. Zajímavostí je, že babičtí požárníci dorazili do Adamova s výbavou v rukou, protože jim nebylo umožněno vyjet s požárním vozem.<br /> <br /> Závodní rozhlas mezitím vyhlašoval pohotovost příslušníkům Civilní obrany a Lidových milicí. Členové závodního klubu se zapojili do ochrany [[A.centrum|Kulturního domu Julia Fučíka]], kde bylo nutné přemístit cenné vybavení ze spodních místností. Voda zde vystoupala natolik, že do dosažení úrovně jeviště zbývalo pouhých 25 centimetrů. Voda v klopeném hledišti sahala až k 17. řadě.<br /> <br /> Ne všichni obyvatelé však respektovali bezpečnostní pokyny. Kritika byla směřována především na neukázněné občany, kteří nedbali výzev pořádkové služby a velitelů zásahu. Velké množství lidí se například shromáždilo na [[Most na náměstí Práce|mostě]] na náměstí Práce, přestože hrozilo, že se pod náporem ledových ker může konstrukce mostu rozlomit.<br /> <br /> Vzedmutá voda způsobila značné škody jak v samotném závodě, tak v okolní zástavbě. Zasaženy byly také obchody na [[Obchodní (Adamov)|Obchodní ulici]], a to až po prodejnu knih [[František Handl|Františka Hadla]]. V těchto prostorách stála voda několik hodin, přičemž její průměrná výška dosahovala přibližně 50 centimetrů. Zatopena byla rovněž silnice v úseku mezi Skalním sklepem a vlečkovým přejezdem.<br /> <br /> Po opadnutí vody zůstaly v okolí řeky velké ledové kry, z nichž některé dosahovaly plochy až 30 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Ty značně poškodily místní zeleň i veřejné sloupy. Směrem na Brno došlo k poškození dřevěných mostů, což si vyžádalo uzavření silnice. Velká hromada ledových ker se vytvořila také u prvního železničního mostu za Adamovem.<br /> <br /> Výška dosažené hladiny byla zaznamenána na fasádě Kulturního domu. V roce 1997 k ní přibyla druh cedulka připomínající další [[Povodně v roce 1997|povodeň]]. Po rekonstrukci fasády budovy se žádná z nich nedochovala.<br /> <br /> === Bílovice nad Svitavou ===<br /> V Bílovické kronice je blíže popisována situace v souvislosti s počasím. Kronikář udává, že mrazy začaly 26. ledna a skončily 26. února a nejnižší dosažená teplota byla -28°C. Začátkem deště dále zmiňuje příchod dešťů.<br /> <br /> Dne 3. března v 10 hodin byly kry u mostu u Sokolovny odstřelovány vojenským oddílem. Kole 14 hodiny se uvolnily kry z Tišiny a voda s krami o síle 40 až 100 cm a velikosti od 5 do 10 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; se opět nakupily u zmíněného mostu.<br /> <br /> Díky této nastalé situaci se voda vzdula a vnikla do dědiny u Nečasových u kovárny a u nádraží. Vojákům se podařilo roztřílet nakupené kry. Most byl nakonec zachráněn, ale byl hodně poškozen.<br /> <br /> Ostrůvek a všechny břehy byly zaplaveny velikými krami, které se rozpouštěly do 15. dubna.<br /> <br /> == Zdroj ==<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamova'', II. díl, s. 151–155.<br /> * ''Kronika obce Bílovice nad Svitavou'', II. díl, s. 177.<br /> <br /> [[Kategorie:Povodně v roce 1956]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=4097 2026-11-03T18:45:45Z

<p>Lukáš Malý: </p> <hr /> <div>* [[Povodně v roce 1956]] způsobilo rozvodnění řeky Svitavy v důsledku ucpání koryta řeky ledovými kry…<br /> * [[Kvasarka]] byla originální vícemístná koloběžka, kterou v druhé polovině 90. let zkonstruovali členové adamovského Sdružení přátel piva…<br /> * [[Arnošt Hudec]] amatérský divadelní režisér a herec, politik…<br /> * [[Štoly na Kavkách]] vznikly jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…<br /> * [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…<br /> * [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…<br /> * [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…<br /> * [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…<br /> * [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…<br /> * [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…<br /> * [[Návštěva ministra obrany Sovětského svazu Dmitrije Fjodoroviče Ustinova Adamovských strojíren]] proběhla 19. dubna 1977…<br /> * [[Lenka Dohová]] je adamovská učitelka, od roku 2024 zástupkyně ZŠ a MŠ Adamov a od roku 2026 adamovská zastupitelka…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2026]] se uskutečnily 9. října … a 10. října…<br /> * [[Adamov a okolí v kultuře]] je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Povodn%C4%9B_v_roce_1956&diff=4096 2026-11-03T18:45:07Z

<p>Lukáš Malý: + změna textu</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Povodeň v roce 1956''' způsobilo rozvodnění řeky Svitavy v důsledku ucpání koryta řeky ledovými kry. Událost se odehrála ve dnech 2. a 3. března 1956.<br /> <br /> == Průběh ==<br /> === Adamov ===<br /> V prvních březnových dnech roku 1956 postihla Adamov mimořádná situace způsobená zvýšeným průtokem řeky [[Svitava|Svitavy]] a pohybem ledových ker. Ty se začaly zachytávat o mosty a lávky, postupně se hromadily a vytvářely nebezpečné překážky, které bránily volnému průtoku vody. Hrozilo poškození mostních konstrukcí i rozsáhlé škody v okolí řeky.<br /> <br /> Od pátku 2. března 1956 se do boje s ledovými krami zapojily oba [[JSDH Adamov|adamovské požární sbory]] – závodní i obecní. Na pomoc přijelo také osm požárních sborů z okolních obcí: [[Olomučany|Olomučan]], [[Vranov]]a, [[Jedovnice|Jedovnic]], [[Habrůvka|Habrůvky]], [[Křtiny|Křtin]], Březiny, Bukovinky, Těchova a [[Babice nad Svitavou|Babic]]. Do zásahu se zapojily rovněž [[Lidové milice (Adamov)|Lidové milice]] a příslušníci [[Civilní obrany (Adamov)|Civilní obrany]].<br /> <br /> Na základě rozhodnutí brněnské posádkové správy byli do Adamova povoláni také příslušníci armády. Jejich úkolem bylo odstřelovat ledové kry v blízkosti mostů a lávek, aby se zabránilo jejich poškození. Armáda pomáhala rovněž při obnovování provozu, mimo jiné na železniční vlečce. Zajímavostí je, že babičtí požárníci dorazili do Adamova s výbavou v rukou, protože jim nebylo umožněno vyjet s požárním vozem.<br /> <br /> Závodní rozhlas mezitím vyhlašoval pohotovost příslušníkům Civilní obrany a Lidových milicí. Členové závodního klubu se zapojili do ochrany [[A.centrum|Kulturního domu Julia Fučíka]], kde bylo nutné přemístit cenné vybavení ze spodních místností. Voda zde vystoupala natolik, že do dosažení úrovně jeviště zbývalo pouhých 25 centimetrů. Voda v klopeném hledišti sahala až k 17. řadě.<br /> <br /> Ne všichni obyvatelé však respektovali bezpečnostní pokyny. Kritika byla směřována především na neukázněné občany, kteří nedbali výzev pořádkové služby a velitelů zásahu. Velké množství lidí se například shromáždilo na [[Most na náměstí Práce|mostě]] na náměstí Práce, přestože hrozilo, že se pod náporem ledových ker může konstrukce mostu rozlomit.<br /> <br /> Vzedmutá voda způsobila značné škody jak v samotném závodě, tak v okolní zástavbě. Zasaženy byly také obchody na [[Obchodní (Adamov)|Obchodní ulici]], a to až po prodejnu knih [[František Handl|Františka Hadla]]. V těchto prostorách stála voda několik hodin, přičemž její průměrná výška dosahovala přibližně 50 centimetrů. Zatopena byla rovněž silnice v úseku mezi Skalním sklepem a vlečkovým přejezdem.<br /> <br /> Po opadnutí vody zůstaly v okolí řeky velké ledové kry, z nichž některé dosahovaly plochy až 30 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Ty značně poškodily místní zeleň i veřejné sloupy. Směrem na Brno došlo k poškození dřevěných mostů, což si vyžádalo uzavření silnice. Velká hromada ledových ker se vytvořila také u prvního železničního mostu za Adamovem.<br /> <br /> Výška dosažené hladiny byla zaznamenána na fasádě Kulturního domu. V roce 1997 k ní přibyla druh cedulka připomínající další [[Povodně v roce 1997|povodeň]]. Po rekonstrukci fasády budovy se žádná z nich nedochovala.<br /> <br /> === Bílovice nad Svitavou ===<br /> V Bílovické kronice je blíže popisována situace v souvislosti s počasím. Kronikář udává, že mrazy začaly 26. ledna a skončily 26. února a nejnižší dosažená teplota byla -28°C. Začátkem deště dále zmiňuje příchod dešťů.<br /> <br /> Dne 3. března v 10 hodin byly kry u mostu u Sokolovny odstřelovány vojenským oddílem. Kole 14 hodiny se uvolnily kry z Tišiny a voda s krami o síle 40 až 100 cm a velikosti od 5 do 10 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; se opět nakupily u zmíněného mostu.<br /> <br /> Díky této nastalé situaci se voda vzdula a vnikla do dědiny u Nečasových u kovárny a u nádraží. Vojákům se podařilo roztřílet nakupené kry. Most byl nakonec zachráněn, ale byl hodně poškozen.<br /> <br /> Ostrůvek a všechny břehy byly zaplaveny velikými krami, které se rozpouštěly do 15. dubna.<br /> <br /> == Zdroj ==<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamova'', II. díl, s. 151–155.<br /> * ''Kronika obce Bílovice nad Svitavou'', II. díl, s. 177.<br /> <br /> [[Kategorie:Povodně v roce 1956]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Povodn%C4%9B_v_roce_1956&diff=4095 2026-11-03T18:44:34Z

<p>Lukáš Malý: {{Chybí obrázek}}</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Povodeň v roce 1956''' způsobilo rozvodnění řeky Svitavy v důsledku ucpávání koryta řeky ledovými kry. Událost se odehrála ve dnech 2. a 3. března 1956.<br /> <br /> == Průběh ==<br /> === Adamov ===<br /> V prvních březnových dnech roku 1956 postihla Adamov mimořádná situace způsobená zvýšeným průtokem řeky [[Svitava|Svitavy]] a pohybem ledových ker. Ty se začaly zachytávat o mosty a lávky, postupně se hromadily a vytvářely nebezpečné překážky, které bránily volnému průtoku vody. Hrozilo poškození mostních konstrukcí i rozsáhlé škody v okolí řeky.<br /> <br /> Od pátku 2. března 1956 se do boje s ledovými krami zapojily oba [[JSDH Adamov|adamovské požární sbory]] – závodní i obecní. Na pomoc přijelo také osm požárních sborů z okolních obcí: [[Olomučany|Olomučan]], [[Vranov]]a, [[Jedovnice|Jedovnic]], [[Habrůvka|Habrůvky]], [[Křtiny|Křtin]], Březiny, Bukovinky, Těchova a [[Babice nad Svitavou|Babic]]. Do zásahu se zapojily rovněž [[Lidové milice (Adamov)|Lidové milice]] a příslušníci [[Civilní obrany (Adamov)|Civilní obrany]].<br /> <br /> Na základě rozhodnutí brněnské posádkové správy byli do Adamova povoláni také příslušníci armády. Jejich úkolem bylo odstřelovat ledové kry v blízkosti mostů a lávek, aby se zabránilo jejich poškození. Armáda pomáhala rovněž při obnovování provozu, mimo jiné na železniční vlečce. Zajímavostí je, že babičtí požárníci dorazili do Adamova s výbavou v rukou, protože jim nebylo umožněno vyjet s požárním vozem.<br /> <br /> Závodní rozhlas mezitím vyhlašoval pohotovost příslušníkům Civilní obrany a Lidových milicí. Členové závodního klubu se zapojili do ochrany [[A.centrum|Kulturního domu Julia Fučíka]], kde bylo nutné přemístit cenné vybavení ze spodních místností. Voda zde vystoupala natolik, že do dosažení úrovně jeviště zbývalo pouhých 25 centimetrů. Voda v klopeném hledišti sahala až k 17. řadě.<br /> <br /> Ne všichni obyvatelé však respektovali bezpečnostní pokyny. Kritika byla směřována především na neukázněné občany, kteří nedbali výzev pořádkové služby a velitelů zásahu. Velké množství lidí se například shromáždilo na [[Most na náměstí Práce|mostě]] na náměstí Práce, přestože hrozilo, že se pod náporem ledových ker může konstrukce mostu rozlomit.<br /> <br /> Vzedmutá voda způsobila značné škody jak v samotném závodě, tak v okolní zástavbě. Zasaženy byly také obchody na [[Obchodní (Adamov)|Obchodní ulici]], a to až po prodejnu knih [[František Handl|Františka Hadla]]. V těchto prostorách stála voda několik hodin, přičemž její průměrná výška dosahovala přibližně 50 centimetrů. Zatopena byla rovněž silnice v úseku mezi Skalním sklepem a vlečkovým přejezdem.<br /> <br /> Po opadnutí vody zůstaly v okolí řeky velké ledové kry, z nichž některé dosahovaly plochy až 30 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Ty značně poškodily místní zeleň i veřejné sloupy. Směrem na Brno došlo k poškození dřevěných mostů, což si vyžádalo uzavření silnice. Velká hromada ledových ker se vytvořila také u prvního železničního mostu za Adamovem.<br /> <br /> Výška dosažené hladiny byla zaznamenána na fasádě Kulturního domu. V roce 1997 k ní přibyla druh cedulka připomínající další [[Povodně v roce 1997|povodeň]]. Po rekonstrukci fasády budovy se žádná z nich nedochovala.<br /> <br /> === Bílovice nad Svitavou ===<br /> V Bílovické kronice je blíže popisována situace v souvislosti s počasím. Kronikář udává, že mrazy začaly 26. ledna a skončily 26. února a nejnižší dosažená teplota byla -28°C. Začátkem deště dále zmiňuje příchod dešťů.<br /> <br /> Dne 3. března v 10 hodin byly kry u mostu u Sokolovny odstřelovány vojenským oddílem. Kole 14 hodiny se uvolnily kry z Tišiny a voda s krami o síle 40 až 100 cm a velikosti od 5 do 10 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; se opět nakupily u zmíněného mostu.<br /> <br /> Díky této nastalé situaci se voda vzdula a vnikla do dědiny u Nečasových u kovárny a u nádraží. Vojákům se podařilo roztřílet nakupené kry. Most byl nakonec zachráněn, ale byl hodně poškozen.<br /> <br /> Ostrůvek a všechny břehy byly zaplaveny velikými krami, které se rozpouštěly do 15. dubna.<br /> <br /> == Zdroj ==<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamova'', II. díl, s. 151–155.<br /> * ''Kronika obce Bílovice nad Svitavou'', II. díl, s. 177.<br /> <br /> [[Kategorie:Povodně v roce 1956]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Povodn%C4%9B_v_roce_1956&diff=4094 2026-11-03T18:43:58Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Události v Adamově Kategorie:Povodně“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Události v Adamově]]<br /> [[Kategorie:Povodně]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Povodn%C4%9B_v_roce_1956&diff=4093 2026-11-03T18:43:51Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „&#039;&#039;&#039;Povodeň v roce 1956&#039;&#039;&#039; způsobilo rozvodnění řeky Svitavy v důsledku ucpávání koryta řeky ledovými kry. Událost se odehrála ve dnech 2. a 3. března 1956. == Průběh == === Adamov === V prvních březnových dnech roku 1956 postihla Adamov mimořádná situace způsobená zvýšeným průtokem řeky Svitavy a pohybem ledových ker. Ty se začaly zachytávat o mosty a lávky, postupně se hromadily a vytvářely nebezpečn…“</p> <hr /> <div>'''Povodeň v roce 1956''' způsobilo rozvodnění řeky Svitavy v důsledku ucpávání koryta řeky ledovými kry. Událost se odehrála ve dnech 2. a 3. března 1956.<br /> <br /> == Průběh ==<br /> === Adamov ===<br /> V prvních březnových dnech roku 1956 postihla Adamov mimořádná situace způsobená zvýšeným průtokem řeky [[Svitava|Svitavy]] a pohybem ledových ker. Ty se začaly zachytávat o mosty a lávky, postupně se hromadily a vytvářely nebezpečné překážky, které bránily volnému průtoku vody. Hrozilo poškození mostních konstrukcí i rozsáhlé škody v okolí řeky.<br /> <br /> Od pátku 2. března 1956 se do boje s ledovými krami zapojily oba [[JSDH Adamov|adamovské požární sbory]] – závodní i obecní. Na pomoc přijelo také osm požárních sborů z okolních obcí: [[Olomučany|Olomučan]], [[Vranov]]a, [[Jedovnice|Jedovnic]], [[Habrůvka|Habrůvky]], [[Křtiny|Křtin]], Březiny, Bukovinky, Těchova a [[Babice nad Svitavou|Babic]]. Do zásahu se zapojily rovněž [[Lidové milice (Adamov)|Lidové milice]] a příslušníci [[Civilní obrany (Adamov)|Civilní obrany]].<br /> <br /> Na základě rozhodnutí brněnské posádkové správy byli do Adamova povoláni také příslušníci armády. Jejich úkolem bylo odstřelovat ledové kry v blízkosti mostů a lávek, aby se zabránilo jejich poškození. Armáda pomáhala rovněž při obnovování provozu, mimo jiné na železniční vlečce. Zajímavostí je, že babičtí požárníci dorazili do Adamova s výbavou v rukou, protože jim nebylo umožněno vyjet s požárním vozem.<br /> <br /> Závodní rozhlas mezitím vyhlašoval pohotovost příslušníkům Civilní obrany a Lidových milicí. Členové závodního klubu se zapojili do ochrany [[A.centrum|Kulturního domu Julia Fučíka]], kde bylo nutné přemístit cenné vybavení ze spodních místností. Voda zde vystoupala natolik, že do dosažení úrovně jeviště zbývalo pouhých 25 centimetrů. Voda v klopeném hledišti sahala až k 17. řadě.<br /> <br /> Ne všichni obyvatelé však respektovali bezpečnostní pokyny. Kritika byla směřována především na neukázněné občany, kteří nedbali výzev pořádkové služby a velitelů zásahu. Velké množství lidí se například shromáždilo na [[Most na náměstí Práce|mostě]] na náměstí Práce, přestože hrozilo, že se pod náporem ledových ker může konstrukce mostu rozlomit.<br /> <br /> Vzedmutá voda způsobila značné škody jak v samotném závodě, tak v okolní zástavbě. Zasaženy byly také obchody na [[Obchodní (Adamov)|Obchodní ulici]], a to až po prodejnu knih [[František Handl|Františka Hadla]]. V těchto prostorách stála voda několik hodin, přičemž její průměrná výška dosahovala přibližně 50 centimetrů. Zatopena byla rovněž silnice v úseku mezi Skalním sklepem a vlečkovým přejezdem.<br /> <br /> Po opadnutí vody zůstaly v okolí řeky velké ledové kry, z nichž některé dosahovaly plochy až 30 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Ty značně poškodily místní zeleň i veřejné sloupy. Směrem na Brno došlo k poškození dřevěných mostů, což si vyžádalo uzavření silnice. Velká hromada ledových ker se vytvořila také u prvního železničního mostu za Adamovem.<br /> <br /> Výška dosažené hladiny byla zaznamenána na fasádě Kulturního domu. V roce 1997 k ní přibyla druh cedulka připomínající další [[Povodně v roce 1997|povodeň]]. Po rekonstrukci fasády budovy se žádná z nich nedochovala.<br /> <br /> === Bílovice nad Svitavou ===<br /> V Bílovické kronice je blíže popisována situace v souvislosti s počasím. Kronikář udává, že mrazy začaly 26. ledna a skončily 26. února a nejnižší dosažená teplota byla -28°C. Začátkem deště dále zmiňuje příchod dešťů.<br /> <br /> Dne 3. března v 10 hodin byly kry u mostu u Sokolovny odstřelovány vojenským oddílem. Kole 14 hodiny se uvolnily kry z Tišiny a voda s krami o síle 40 až 100 cm a velikosti od 5 do 10 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; se opět nakupily u zmíněného mostu.<br /> <br /> Díky této nastalé situaci se voda vzdula a vnikla do dědiny u Nečasových u kovárny a u nádraží. Vojákům se podařilo roztřílet nakupené kry. Most byl nakonec zachráněn, ale byl hodně poškozen.<br /> <br /> Ostrůvek a všechny břehy byly zaplaveny velikými krami, které se rozpouštěly do 15. dubna.<br /> <br /> == Zdroj ==<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamova'', II. díl, s. 151–155.<br /> * ''Kronika obce Bílovice nad Svitavou'', II. díl, s. 177.<br /> <br /> [[Kategorie:Povodně v roce 1956]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Povodn%C4%9B&diff=4092 2026-11-03T18:41:52Z

<p>Lukáš Malý: /* Povodně v roce 1956 */ - vynechání věty</p> <hr /> <div>'''Povodně''', které se významně zapsaly do historie regionu.<br /> <br /> == Povodně v roce 1883 ==<br /> {{Podrobně|1=Povodně v roce 1883}}<br /> <br /> Zvýšené srážky v roce 1883 způsobily rozsáhlé záplavy, o nichž informovala hlášení z celého jihu Čech a Moravy. V tisku byla konkrétně zmíněna oblast Čáslavska, Chotěbořicka a také řeka Svitava, jejíž rozvodněné vody zaplavily vesnice Zábrdovice, Husovice, Bílovice, Maloměřice, Židenice, Adamov a Jedovnice.<br /> <br /> Podle dobového svědectví vystoupila voda od Maloměřic až za druhý tunel u Obřan z břehů. Úsek směrem k Adamovu nabízel cestujícím děsivý pohled: cesty byly vymleté, pole a zahrady zničené, silnice zaplavené a celá krajina nesla stopy naprosté zkázy.<br /> <br /> == Povodně v roce 1927 ==<br /> {{Podrobně|1=Povodně v roce 1927}}<br /> <br /> Povodeň, která zasáhla Adamov a jeho okolí 17. července 1927, byla mimořádná jak svým rozsahem, tak i neobvyklým původem – přicházela z menšího Křtinského potoka. Dobové záznamy v pamětní knize Adamova, četnickém památníku i Lidových novinách ji popisují jako živelní katastrofu, která způsobila závažné škody na infrastruktuře, včetně stržených mostů, poničených domů a zatopené továrny. Hladina Svitavy dosáhla 2,4 metru nad normál a během bouře spadlo v oblasti až 145 mm srážek během jednoho dne.<br /> <br /> Voda, která zaplavila celé Josefovské údolí, se do Adamova valila v několika proudech. Prorazila tovární zeď, zatopila objekty do výšky 75–80 cm a poškodila či zcela zničila řadu domů, například dům Jaroslava Doležala, jehož část se zřítila. Celková škoda se vyšplhala na přibližně 1,3 milionu korun. Díky pohotové reakci četníků, hasičů i občanů však nebyly hlášeny žádné oběti na životech.<br /> <br /> Zprávy tehdejšího tisku upozorňují i na možné další příčiny katastrofy, například údajné protržení hráze jedovnického rybníka Floriánek. Přestože kroniky o této události mlčí, zachovala se dobová fotografie poškozené hráze a svědectví Jiřího Pokladníka. Povodeň z roku 1927 tak zůstává jednou z nejvážnějších přírodních pohrom v historii Adamova.<br /> <br /> == Povodně v roce 1956 ==<br /> {{Podrobně|1=Povodně v roce 1956}}<br /> <br /> Ve dnech 2. a 3. března 1956 zasáhla Adamov výrazná povodeň způsobená zvýšeným průtokem řeky Svitavy a hromaděním ledových ker. Ty se zachytávaly o mosty a lávky, postupně ucpávaly koryto a bránily volnému odtoku vody. Do boje s ledem se zapojily oba adamovské požární sbory, osm sborů z okolních obcí, Lidové milice, Civilní obrana i armáda, jejíž příslušníci ledové kry v blízkosti mostů odstřelovali.<br /> <br /> Voda zaplavila část závodu, okolní zástavbu i obchody na Obchodní ulici, kde dosahovala průměrné výšky přibližně 50 centimetrů. Ohrožen byl také Kulturní dům Julia Fučíka. V klopeném hledišti vystoupala voda až k 17. řadě a k úrovni jeviště zbývalo pouhých 25 centimetrů. Zatopená byla rovněž silnice mezi Skalním sklepem a vlečkovým přejezdem. Velké ledové kry po opadnutí vody poškodily zeleň, veřejné sloupy i dřevěné mosty směrem na Brno.<br /> <br /> Povodeň zasáhla také nedaleké Bílovice nad Svitavou, kde museli vojáci odstřelovat nakupené kry u mostu poblíž Sokolovny. Přestože se most podařilo zachránit, utrpěl značné poškození.<br /> <br /> == Povodeň v roce 1997 ==<br /> {{Podrobně|1=Povodně v roce 1997}}<br /> <br /> V červenci 1997 zasáhla Adamov povodeň, která byla součástí rozsáhlé živelné pohromy postihující celou Moravu. Dne 8. července se řeka Svitava vylila z břehů a zaplavila několik částí města, včetně silnic, mostu, parovodu a areálu Adamovských strojíren. Došlo k přerušení městské hromadné dopravy, dodávek teplé vody i elektřiny. Hasiči zasahovali celou noc a byla vyhlášena třetí povodňová pohotovost. Následující den voda opadla, došlo k obnovení průjezdnosti i dodávek elektřiny.<br /> <br /> Povodně v Adamově způsobily škody zejména v areálu strojíren, kde došlo k zatopení jídelny a znehodnocení zásob. Zasaženy byly také další budovy včetně kulturního domu, přerušeno bylo i telefonní spojení. Přestože celková škoda dosáhla 19 milionů korun, městský majetek byl poškozen jen mírně. Nezaznamenalo se žádné zranění. Ve městě byly uspořádány čtyři humanitární sbírky pro jiné postižené oblasti, do nichž se zapojili obyvatelé i místní firmy.<br /> <br /> Z hlediska výšky hladiny Svitavy byla situace srovnatelná s povodní v roce 1956 – tehdy i v roce 1997 dosáhla voda téměř jednoho metru nad zemí u kulturního domu. Hladina v roce 1997 byla jen o pět centimetrů nižší, přičemž příčiny obou záplav byly odlišné. Starosta města Jan Hlavatý obdržel za zvládnutí krizové situace poděkování od předsedy Senátu Petra Pitharta.<br /> <br /> == Povodně v roce 2024 ==<br /> {{Podrobně|1=Povodně v roce 2024}}<br /> <br /> Povodeň v polovině září 2024 zasáhla většinu území Česka včetně téměř všech krajů. Nejpostiženější byly Moravskoslezský a Olomoucký kraj. V oblasti Svitavy, včetně Adamova, Blanska a Bílovic nad Svitavou, způsobily vytrvalé deště od 13. září rychlý vzestup hladin vodních toků, včetně řízeného odpouštění z přehrad.<br /> <br /> V Adamově byly zaplaveny podjezdy na Brno, tenisové kurty, zahrádky a areál kynologického klubu. Došlo k výpadkům elektřiny a uzávěrám komunikací, včetně tunelu na Hybešově a cest do Útěchova. Pomáhalo pět jednotek dobrovolných hasičů. Škody postihly sklepy, lávku u nádraží a Skalní sklep, na který spadl strom. V Blansku byly části cyklostezky a uzavřena komunikace u Sloupečníku. Opatření byla připravována již od 11. září. V Bílovicích nad Svitavou došlo k sesuvu svahu, výpadkům elektřiny a uzavření silnic.<br /> <br /> Punkevní jeskyně a Macocha byly záplavami značně poškozeny, především elektrorozvody. Prohlídky byly omezeny, lodní trasa zkrácena. Dům přírody byl uzavřen, škody dosáhly 6 milionů korun. Kateřinská jeskyně byla uzavřena kvůli výpadku elektřiny.<br /> <br /> [[Kategorie:Povodně]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Povodn%C4%9B&diff=4091 2026-11-03T18:40:59Z

<p>Lukáš Malý: Povodně v roce 1956</p> <hr /> <div>'''Povodně''', které se významně zapsaly do historie regionu.<br /> <br /> == Povodně v roce 1883 ==<br /> {{Podrobně|1=Povodně v roce 1883}}<br /> <br /> Zvýšené srážky v roce 1883 způsobily rozsáhlé záplavy, o nichž informovala hlášení z celého jihu Čech a Moravy. V tisku byla konkrétně zmíněna oblast Čáslavska, Chotěbořicka a také řeka Svitava, jejíž rozvodněné vody zaplavily vesnice Zábrdovice, Husovice, Bílovice, Maloměřice, Židenice, Adamov a Jedovnice.<br /> <br /> Podle dobového svědectví vystoupila voda od Maloměřic až za druhý tunel u Obřan z břehů. Úsek směrem k Adamovu nabízel cestujícím děsivý pohled: cesty byly vymleté, pole a zahrady zničené, silnice zaplavené a celá krajina nesla stopy naprosté zkázy.<br /> <br /> == Povodně v roce 1927 ==<br /> {{Podrobně|1=Povodně v roce 1927}}<br /> <br /> Povodeň, která zasáhla Adamov a jeho okolí 17. července 1927, byla mimořádná jak svým rozsahem, tak i neobvyklým původem – přicházela z menšího Křtinského potoka. Dobové záznamy v pamětní knize Adamova, četnickém památníku i Lidových novinách ji popisují jako živelní katastrofu, která způsobila závažné škody na infrastruktuře, včetně stržených mostů, poničených domů a zatopené továrny. Hladina Svitavy dosáhla 2,4 metru nad normál a během bouře spadlo v oblasti až 145 mm srážek během jednoho dne.<br /> <br /> Voda, která zaplavila celé Josefovské údolí, se do Adamova valila v několika proudech. Prorazila tovární zeď, zatopila objekty do výšky 75–80 cm a poškodila či zcela zničila řadu domů, například dům Jaroslava Doležala, jehož část se zřítila. Celková škoda se vyšplhala na přibližně 1,3 milionu korun. Díky pohotové reakci četníků, hasičů i občanů však nebyly hlášeny žádné oběti na životech.<br /> <br /> Zprávy tehdejšího tisku upozorňují i na možné další příčiny katastrofy, například údajné protržení hráze jedovnického rybníka Floriánek. Přestože kroniky o této události mlčí, zachovala se dobová fotografie poškozené hráze a svědectví Jiřího Pokladníka. Povodeň z roku 1927 tak zůstává jednou z nejvážnějších přírodních pohrom v historii Adamova.<br /> <br /> == Povodně v roce 1956 ==<br /> {{Podrobně|1=Povodně v roce 1956}}<br /> <br /> Ve dnech 2. a 3. března 1956 zasáhla Adamov výrazná povodeň způsobená zvýšeným průtokem řeky Svitavy a hromaděním ledových ker. Ty se zachytávaly o mosty a lávky, postupně ucpávaly koryto a bránily volnému odtoku vody. Do boje s ledem se zapojily oba adamovské požární sbory, osm sborů z okolních obcí, Lidové milice, Civilní obrana i armáda, jejíž příslušníci ledové kry v blízkosti mostů odstřelovali.<br /> <br /> Voda zaplavila část závodu, okolní zástavbu i obchody na Obchodní ulici, kde dosahovala průměrné výšky přibližně 50 centimetrů. Ohrožen byl také Kulturní dům Julia Fučíka. V klopeném hledišti vystoupala voda až k 17. řadě a k úrovni jeviště zbývalo pouhých 25 centimetrů. Zatopená byla rovněž silnice mezi Skalním sklepem a vlečkovým přejezdem. Velké ledové kry po opadnutí vody poškodily zeleň, veřejné sloupy i dřevěné mosty směrem na Brno.<br /> <br /> Povodeň zasáhla také nedaleké Bílovice nad Svitavou, kde museli vojáci odstřelovat nakupené kry u mostu poblíž Sokolovny. Přestože se most podařilo zachránit, utrpěl značné poškození. Ledové kry pokrývaly břehy i místní ostrůvek a některé z nich se rozpouštěly ještě v polovině dubna. Událost patřila k výrazným povodňovým situacím v poválečné historii Adamova.<br /> <br /> == Povodeň v roce 1997 ==<br /> {{Podrobně|1=Povodně v roce 1997}}<br /> <br /> V červenci 1997 zasáhla Adamov povodeň, která byla součástí rozsáhlé živelné pohromy postihující celou Moravu. Dne 8. července se řeka Svitava vylila z břehů a zaplavila několik částí města, včetně silnic, mostu, parovodu a areálu Adamovských strojíren. Došlo k přerušení městské hromadné dopravy, dodávek teplé vody i elektřiny. Hasiči zasahovali celou noc a byla vyhlášena třetí povodňová pohotovost. Následující den voda opadla, došlo k obnovení průjezdnosti i dodávek elektřiny.<br /> <br /> Povodně v Adamově způsobily škody zejména v areálu strojíren, kde došlo k zatopení jídelny a znehodnocení zásob. Zasaženy byly také další budovy včetně kulturního domu, přerušeno bylo i telefonní spojení. Přestože celková škoda dosáhla 19 milionů korun, městský majetek byl poškozen jen mírně. Nezaznamenalo se žádné zranění. Ve městě byly uspořádány čtyři humanitární sbírky pro jiné postižené oblasti, do nichž se zapojili obyvatelé i místní firmy.<br /> <br /> Z hlediska výšky hladiny Svitavy byla situace srovnatelná s povodní v roce 1956 – tehdy i v roce 1997 dosáhla voda téměř jednoho metru nad zemí u kulturního domu. Hladina v roce 1997 byla jen o pět centimetrů nižší, přičemž příčiny obou záplav byly odlišné. Starosta města Jan Hlavatý obdržel za zvládnutí krizové situace poděkování od předsedy Senátu Petra Pitharta.<br /> <br /> == Povodně v roce 2024 ==<br /> {{Podrobně|1=Povodně v roce 2024}}<br /> <br /> Povodeň v polovině září 2024 zasáhla většinu území Česka včetně téměř všech krajů. Nejpostiženější byly Moravskoslezský a Olomoucký kraj. V oblasti Svitavy, včetně Adamova, Blanska a Bílovic nad Svitavou, způsobily vytrvalé deště od 13. září rychlý vzestup hladin vodních toků, včetně řízeného odpouštění z přehrad.<br /> <br /> V Adamově byly zaplaveny podjezdy na Brno, tenisové kurty, zahrádky a areál kynologického klubu. Došlo k výpadkům elektřiny a uzávěrám komunikací, včetně tunelu na Hybešově a cest do Útěchova. Pomáhalo pět jednotek dobrovolných hasičů. Škody postihly sklepy, lávku u nádraží a Skalní sklep, na který spadl strom. V Blansku byly části cyklostezky a uzavřena komunikace u Sloupečníku. Opatření byla připravována již od 11. září. V Bílovicích nad Svitavou došlo k sesuvu svahu, výpadkům elektřiny a uzavření silnic.<br /> <br /> Punkevní jeskyně a Macocha byly záplavami značně poškozeny, především elektrorozvody. Prohlídky byly omezeny, lodní trasa zkrácena. Dům přírody byl uzavřen, škody dosáhly 6 milionů korun. Kateřinská jeskyně byla uzavřena kvůli výpadku elektřiny.<br /> <br /> [[Kategorie:Povodně]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Adamov_a_okol%C3%AD:Archiv_vytvo%C5%99en%C3%BDch_%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF&diff=4090 2026-10-31T06:58:15Z

<p>Lukáš Malý: + září 26</p> <hr /> <div>== 2026 ==<br /> === Září ===<br /> * [[Zažít Adamov jinak]] je sousedská slavnost pořádaná vždy třetí sobotu v září…<br /> <br /> === Srpen ===<br /> * [[Ochoz u Brna]] je obec v okrese Brno-venkov…<br /> * [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…<br /> <br /> === Červenec ===<br /> * [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…<br /> * [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…<br /> <br /> === Červen ===<br /> * [[Vlásenka]] je pěší chodník, který spojuje ulici Fibichovu a Družstevní…<br /> * [[Výběh pro psy (Adamov)|Výběh pro psy]] v Adamově vznikl v části tzv. Starého smeťáku nedaleko Nového hřbitova…<br /> * [[Běh na Nový hrad]] je běžecký závod pořádaný každoročně oddílem orientačního běhu Spartakem Adamov…<br /> * [[Blažkova (Adamov)|Blažkova]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Dvořákova (Adamov)|Dvořákova]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Tererova (Adamov)|Tererova]] (někdy též chybně Terrerova) je ulice v Adamově…<br /> * [[Zámeček]] je historická budova z konce 19. století ve Křtinách…<br /> * [[Sportovec roku (Adamov)|Sportovec roku]] je tradiční anketa oceňující nejúspěšnější sportovce, sportovní kolektivy a trenéry města Adamova…<br /> * [[Růžena Filipínská]] byla lékařka, která po několik desetiletí působila v Adamově…<br /> * [[Zdravotnictví v Adamově]] se začalo rozvíjet společně s průmyslovým růstem obce…<br /> * [[Josef Štěpán Maleček]] byl malíř, který vyrůstal v Adamově…<br /> * [[Marie Havlová]], rozená Šenková, byla vnučka Aloise Šenka, z jehož vraždy byla obviněna…<br /> <br /> === Květen ===<br /> * [[Julius Malý]] byl adamovský výtvarník a zaměstnanec Adamovských strojíren…<br /> * [[Osobnosti města Adamova]] tvoří seznam významných osobností, které v Adamově žily a působily…<br /> * [[Projekt Adamov]] je název zamýšleného developerského projektu, který je ve fázi příprav…<br /> * [[Karel Héč]] byl adamovský komunální politik a v letech 1948–1957 předseda Místního národního výboru v Adamově…<br /> * [[Nerealizované projekty]] byly projektované či zamýšlené stavby, které nebyly nikdy realizovány…<br /> * [[Josefovská (Adamov)|Josefovská]] ulice je nejdelší ulice v Adamově…<br /> * [[Olšičky]] či V Olšičkách je označení místa na levém břehu Křtinského potoka…<br /> * [[Jan Voškeruša]] byl zaměstnanec Adamovských strojíren, člen městských komisí i aktivní v místním sportu…<br /> * [[Eduard Juřička]] byl učitel působící v Adamově v letech 1931–1945…<br /> * [[Samovýčep pro dobré lidi]] je bezoblužný bar na okraji Vranova…<br /> * [[Rudolf Foit]] byl adamovský učitel a ředitel…<br /> * [[Anežka Smrčková]] byla pracovnice Adamovských strojíren a knihovnice v adamovské knihovně…<br /> <br /> === Duben ===<br /> * [[Pamětní deska Julia Wiehla]] se nachází v západní části údolí Padouchov pod Olomučany…<br /> * [[Růžena Nejedlá]] byla adamovská kronikářka a zaměstnankyně Adamovských strojíren…<br /> * [[Sport v Adamově]] má dlouhodobě spíše komunitní charakter…<br /> * [[Prosba lesa]] je studánka nedaleko řícmanického arboreta…<br /> * [[Eduard Héč]] byl adamovský zámečník, obecní zastupitel a otec Karla Héče, adamovského starosty…<br /> * [[Naučná stezka Macocha]] (též označovaná jako Stezka Jana Šmardy) je přibližně šest kilometrů dlouhý okruh…<br /> * [[Lenka Vrožinová]] byla zastupitelka města Adamova a redaktorka Adamovského zpravodaje…<br /> * [[Okres Brno-venkov]] je okres v Jihomoravském kraji…<br /> <br /> === Březen ===<br /> * [[Spartak Adamov]], z. s., je sportovní spolek z Adamova sdružující jednotlivé oddíly sportovních klubů…<br /> * [[Lávka do Nového provozu]] překonávala řeku Svitavu v místě kde se nacházelo nástupiště…<br /> * [[Archeopark]] je budoucí zóna s herními prvky na okraji Mírova…<br /> * [[Padouchov]] (také Padouch či Wiehlovo údolí) je boční slepé údolí na severních svazích Křtinského údolí…<br /> * [[Lávka na Mlýnský ostrov]] je železobotonová pěší lávka spojující levý břeh Svitavy s Mlýnským ostrovem…<br /> * [[Emanuel Zahradníček]] student a první oběť nacistů v Československu…<br /> * [[Lávka u A.centra]] spojuje levý a pravý břeh Svitavy u obchodního centra A.centrum…<br /> * [[Hády]] jsou výrazný vápencový vrchol na severovýchodním okraji Brna…<br /> <br /> === Únor ===<br /> * [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]] je chráněná krajinná oblast na východě od Adamova…<br /> * [[Tichého vyhlídka]] leží na horní hraně Křtinského údolí, na výrazné vápencové ostrožně…<br /> * [[Rudická plošina]] leží ve střední části Moravského krasu a je součástí geomorfologického celku Drahanské vrchoviny…<br /> * [[Oběti první světové války z Adamova]] tvoří především padlé v boji v průběhu první světové války…<br /> * [[Roman Pilát]] je podnikatel a od roku 2010 starosta města Adamova…<br /> * [[Plotní 91/12]] je bytový dům na ulici Plotní v Adamově…<br /> * [[Nad Střelčím]], dříve Špičák (německy Spitzberk), je jeden z vrcholů Drahanské vrchoviny…<br /> * [[Pod Horkou (Adamov)|Pod Horkou]] je ulice v Adamově…<br /> <br /> === Leden ===<br /> * [[Židé v Adamově]] tvořili v Adamově na konci 19. a počátku 20. století nepočetnou menšinu…<br /> * [[Hradčany]] je bytový dům na ulici Komenského v Adamově…<br /> * [[Sadová (Adamov)|Sadová]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Ladislav Kozel]] byl ředitel adamovské a blanenské školy a vlastivědný pracovník…<br /> * [[Jaroslav Nováček]] byl zaměstnanec Adamovských strojíren a knihovník adamovské knihovny…<br /> * [[Lažánky]] jsou vesnice, část města Blanska, v okrese Blansko s více než 400 obyvateli…<br /> * [[Ferdinand Kepák]] byl adamovský vlastivědný pracovník…<br /> * [[Seznam tragických událostí]] v Adamově a okolí. Tento seznam shromažďuje tragické události, k nimž došlo v Adamově a jeho blízkém okolí…<br /> * [[Lanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha]] je visutá kabinová lanová dráha v Moravském krasu…<br /> * [[Vysílač Hády]] se nachází na 424 m vysokém vrchu stejného jména v katastru obce Kanice…<br /> * [[Ústřední matice školská (Adamov)|Ústřední matice školská]] byl spolek v Adamově založen v roce 1892…<br /> <br /> == 2025 ==<br /> === Prosinec ===<br /> * [[Josef Tepiš|Josef Leopold Tepiš]] byl účetní v adamovských strojírnách…<br /> * [[Švédův stůl]] je jeskyně, která se nachází v jižní části CHKO Moravský kras v údolí Říčky…<br /> * [[Památník padlým vranovským občanům v první světové válce]] ve Vranově byl vybudován k připomínce vranovským občanům…<br /> * [[Kostel Narození Panny Marie]] je římskokatolický poutní kostel ve Vranově, jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě…<br /> * [[Památník S. K. Neumanna (Hády)|Památník S. K. Neumanna]] je památník Stanislava Kostky Neumanna nacházející se na Hádecké krasové plošině…<br /> * [[Seznam naučných stezek]] v Adamově a okolí…<br /> * [[Kanice]] jsou obec, která se nachází cca 5 km jihovýchodně od Adamova…<br /> * [[Kolonie (Adamov)|Kolonie]] je ulice v Adamově…<br /> * Mgr. [[Jiří Ambrož]] byl učitel a ředitel základní školy v Adamově III…<br /> * [[Památník padlým olomučanským občanům ve druhé světové válce]] byl odhalen 18. července 1953 před olomučanským hřbitovem…<br /> * [[Jaroslav Šťastný]], rodným jménem Jaroslav Pokorný, vystupoval pod pseudonymem Peter Graham je český hudební skladatel, pedagog, dramaturg a improvizátor…<br /> * [[Emil Hejl]] byl vlastivědný pracovník v Adamově a pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Miloslav Kopecký]] byl sokolský pracovník a čestný občan města Adamova…<br /> <br /> === Listopad ===<br /> * Mobilní [[Kluziště (Adamov)|kluziště]] v Adamově bylo vybudováno poprvé v roce 2025…<br /> * [[Vranovské jesličky]] je betlém, který je umístěný v boční kapli kostel Narození Panny Marie…<br /> <br /> === Říjen ===<br /> * [[František Juračka]] byl učitel působící v Adamově…<br /> * [[František Macháček]] byla jediná přímá oběť druhé světové války v Adamově…<br /> * [[Vratislav Grolich]] byl adamovský učitel, badatel, ředitel Okresního muzea v Blansku a…<br /> * [[Mírov]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 1998|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 1998]] se uskutečnily ve dnech 13. a 14. listopadu 1998…<br /> * [[Arnošt Korec]] byl farář, který působil v Adamově v letech 1973–1995…<br /> * [[Památník padlých křtinských občanů]] je památník ve Křtinách připomínající padlé občany v první a druhé světové válce…<br /> * [[Babická plošina]], někdy označovaná také jako Babická náhorní plošina, leží ve střední části Moravského krasu…<br /> * [[Olšovec]] je největší rybník v Jedovnicích…<br /> * [[Kaple svatého Petra z Alkantary]] ve Vilémovicích byla vystavěna v letech 1718–1723…<br /> * [[ČKD Blansko]] je tradiční strojírenský podnik v Blansku…<br /> * [[Hádecká krasová plošina]] je území mezi Brnem, na severovýchodním okraji města…<br /> <br /> === Září ===<br /> * [[Rudolf Čejka]] byl četnický praporčík, zástupce velitele četnické stanice v Adamově…<br /> * [[Josef Pelikán]] byl obchodník s koženým a jiným zbožím…<br /> * [[Jan Drexler]] byl majitel hostince v Adamově a krátce v lednu 1919…<br /> * [[Seznam voleb v Adamově]] zachycuje přehled všech voleb konaných na území města Adamova…<br /> * [[Busta Tomáše Garrigua Masaryka (Jedovnice)|Busta Tomáše Garrigua Masaryka]], prvního československého prezidenta, kterou vytvořil akademický sochař Václav Hynek Mach…<br /> * [[Vlastivědná konference v roce 2025|Vlastivědná konference]] v Adamově je naplánována na sobotu 20. září 2025…<br /> <br /> === Srpen ===<br /> * [[Pamětní deska Antonína Tichého]] je památník v podobě žulové deska umístěné na skále…<br /> * [[Památník Antonína Ševčíka]] je památník vybudovaný v roce 1905…<br /> * [[Návštěva ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého Adamovských strojíren]] 18. května 1992…<br /> * [[Návštěva arcivévody Františka Karla Adamova a okolí]] se uskutečnila 23. srpna 1844…<br /> * [[Farmapark]] je zóna s herními prvky na na okraji adamovské Kolonky…<br /> <br /> === Červenec ===<br /> * [[Sylvie Grolichová]] byla adamovská učitelka a kulturní pracovnice…<br /> * [[Veřejný vodovod (Adamov)|Veřejný vodovod]] v Adamově byl vybudován v letech 1928–1929…<br /> * [[Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí]] byl v letech 1957–1972 vycházející časopis, který vydával Historicko-vlastivědný kroužek…<br /> * [[Sebevražda milenců u Jehnic v roce 1926]] byla událost, kdy se dva partneři rozhodli ukončit životy…<br /> <br /> === Červen ===<br /> * [[Nový provoz]] je pojmenování pro část bývalého areálu Adamovských strojíren…<br /> * [[Starý provoz]] je pojmenování pro část bývalého areálu Adamovských strojíren…<br /> * Obec [[Lipůvka]] (německy Lippowa) se nachází cca 8 km severozápadně od Adamova…<br /> <br /> === Květen ===<br /> * [[Požár v Březině a Proseči v roce 1901]] patří k těm největším v těchto obcích…<br /> * [[Na Velkých skalách]] oblíbené místo na severním okraji Babické náhorní plošiny…<br /> * [[Památník ruským vojákům (Babice nad Svitavou)|Památník ruským vojákům]] v Babicích nad Svitavou byl postaven v roce 1945…<br /> * [[Povodně v roce 1883]] byly způsobeny zvýšeným úhrnem srážek…<br /> * [[Povodně]], které se významně zapsaly do historie regionu…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Blansku]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Jedovnicích]]…<br /> * [[Pamětní deska Františka Poláka]] se nachází na budově Kanice 16…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Svinošicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Kanicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Soběšicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Babicích nad Svitavou]]…<br /> <br /> === Duben ===<br /> * [[Průběh druhé světové války v Habrůvce]]…<br /> * [[Památník zemřelým řícmanickým obyvatelům při bombardování v roce 1944]] se nachází před budovou obecního úřadu…<br /> * [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|Památník padlým v druhé světové válce]] ve Vranově se nachází při ulici Březina…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Bílovicích nad Svitavou]]…<br /> * [[Kostel Jména Panny Marie]] ve Křtinách, často nazývaný Perla Moravy…<br /> * [[Tomáš Prnka]] byl významný římskokatolický kněz, který působil kromě jiného v Adamově a ve Křtinách…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Křtinách]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Vranově]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Olomučanech]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Adamově]]…<br /> * [[Pytlácký potok]] je levostranný přítok řeky Svitavy…<br /> <br /> === Březen ===<br /> * [[Samara]] je označení pro část průmyslového areálu v Adamově…<br /> * ​[[Kateřinský most]] je označení pro most evidenčního čísla 379-023 na silnici II/379…<br /> * [[Jarmila Budišová]] je bývalá učitelka a kronikářka města Adamova…<br /> * [[Pavel Lazárek]] je farář Římskokatolické farnosti v Bílovicích nad Svitavou…<br /> * [[Ptačina]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Parkovací dům (Adamov)|Parkovací dům]] se nachází na ulici Sadová v Adamově…<br /> <br /> === Únor ===<br /> * [[Tvrz (Rudice)|Tvrz]] v Rudici je zaniklá středověká tvrz…<br /> * [[Vodní (Adamov)|Vodní]] je ulice v Adamově. Ulice se nachází v severní části Adamova…<br /> * [[Kostel svatého Petra a Pavla]] je v Jedovnicích je farním kostelem farnosti Jedovnice…<br /> <br /> === Leden ===<br /> * [[Jiří Kaňa]] je římskokatolický kněz, který působil v letech 1997 až 2022 v Blansku…<br /> * [[Kolonka]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Starý Adamov]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Horka]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Alois Šenk]] byl hajný působící na Adamovsku…<br /> * [[Pustý žleb]] je asi 7,5 km dlouhý krasový kaňon v Moravském krasu…<br /> * [[Kostel svatého Jana Křtitele]] v Babicích nad Svitavou pochází z roku 1448…<br /> * [[Hrádek (Babice nad Svitavou)|Hrádek]] v Babicích nad Svitavou je zaniklé opevnění, které se rozkládalo na okraji obce…<br /> * [[Skalní mlýn]] je část města Blansko a zároveň bývalý vodní mlýn…<br /> * [[Skalní mlýn]] je část města Blansko a zároveň bývalý vodní mlýn…<br /> * [[Richard Beránek]] byl adamovský kulturní pracovník…<br /> * [[Jan Svoboda]] byl adamovský pracovník Adamovských strojíren a politický vězeň…<br /> * [[Eliška Nováková]] byla adamovská sokolská pracovnice a učitelka…<br /> * [[Josef Chalikov]] byl bývalý ředitel Adamovských strojíren…<br /> * [[Jana Burianová]] je bývalá adamovská pedagožka a ředitelka Základní školy a mateřské školy Adamov…<br /> * [[Jaroslav Zelík]] byl adamovský vlastivědný pracovník…<br /> * [[Hřbitov (Olomučany)|Hřbitov]] v Olomučanech byl vybudován na počátku 20. století…<br /> * [[Josef Valenta]] byl adamovský pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Zdeněk Kroupa]] byl český operní pěvec s basovým hlasem…<br /> <br /> == 2024 ==<br /> === Prosinec ===<br /> * [[Adolf Kopecký]] byl adamovský profesionální hasič a pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Punkevní údolí]] leží mezi Skalním mlýnem a Starohraběcí hutí v Moravském krasu.<br /> * [[Arnošt Martinec st.]] byl obvodní a závodní lékař v Adamově…<br /> * [[Miroslava Kejíková]] byla významnou adamovskou občanskou, která se angažovala v místním společenském životě.<br /> * [[Ignác Grydil]] byl obvodní a závodní lékař v Adamově…<br /> * [[Mariánská jeskyně]] leží ve svahu Křtinského údolí v Moravském krasu v blízkosti ponoru č. III. pod závrtem Čertova díra…<br /> * [[Seznam duchovních správců Římskokatolické farnosti v Adamově]] je seznam duchovních správců působících v Adamově od roku 1864…<br /> * [[Čertova branka (Pustý žleb)|Čertova branka]] je přírodní výtvor v Moravském krasu…<br /> * [[Říčka]] je vodní tok v Jihomoravském kraji…<br /> * [[Mariánské údolí]] se nachází převážně na východním okraji katastrálního území brněnské městské části Brno-Líšeň…<br /> * [[Alfons Sládek]] byl obchodník v Adamově a od roku 1919 náměstek starosty…<br /> * [[Mária Koudelová]] byla adamovská zastupitelka…<br /> <br /> === Listopad ===<br /> * [[Josef Praus]] byl adamovský učitel a starosta obce Adamova v letech 1931–1938…<br /> * [[Jan Novotný]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1946–1948…<br /> * [[Jaroslav Šlezinger]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1963–1970…<br /> * [[Alois Kejík]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1980–1990…<br /> * [[Karel Marek]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1970–1980…<br /> * [[Punkevní jeskyně]] jsou jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších jeskynních systémů…<br /> * [[Sára Nová]] je česká zpěvačka, kytaristka a autorka optimistických písní…<br /> * [[Okres Blansko]] se nachází v Jihomoravském kraji České republiky…<br /> * [[Drahanská vrchovina]] je geomorfologický celek nacházející se v Moravě…<br /> * [[Římskokatolická farnost Adamov]] je součástí brněnské diecéze a sídlí v Adamově…<br /> * [[Ostrá horka]] je kovová rozhledna na jižním okraji Soběšic…<br /> * [[Pamětní deska Bohumila Vařílka]] připomíná svinošického učitele Bohumila Vařílka…<br /> * [[Městský úřad Adamov]] je úřední orgán obecní správy v Adamově…<br /> <br /> === Říjen ===<br /> * [[Tomáš Mikula]] je farář, který od roku 2024 působí v Adamově…<br /> <br /> === Září ===<br /> * [[Povodně v roce 2024]] způsobily rozsáhlé srážky, především pak na Svitavsku a Jesenicku…</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=4089 2026-10-31T06:57:58Z

<p>Lukáš Malý: - září 26</p> <hr /> <div>* [[Kvasarka]] byla originální vícemístná koloběžka, kterou v druhé polovině 90. let zkonstruovali členové adamovského Sdružení přátel piva…<br /> * [[Arnošt Hudec]] amatérský divadelní režisér a herec, politik…<br /> * [[Štoly na Kavkách]] vznikly jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…<br /> * [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…<br /> * [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…<br /> * [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…<br /> * [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…<br /> * [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…<br /> * [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…<br /> * [[Návštěva ministra obrany Sovětského svazu Dmitrije Fjodoroviče Ustinova Adamovských strojíren]] proběhla 19. dubna 1977…<br /> * [[Lenka Dohová]] je adamovská učitelka, od roku 2024 zástupkyně ZŠ a MŠ Adamov a od roku 2026 adamovská zastupitelka…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2026]] se uskutečnily 9. října … a 10. října…<br /> * [[Adamov a okolí v kultuře]] je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Adamov_a_okol%C3%AD:Archiv_vytvo%C5%99en%C3%BDch_%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF&diff=4088 2026-10-31T06:56:56Z

<p>Lukáš Malý: + srpne 26</p> <hr /> <div>== 2026 ==<br /> === Srpen ===<br /> * [[Ochoz u Brna]] je obec v okrese Brno-venkov…<br /> * [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…<br /> <br /> === Červenec ===<br /> * [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…<br /> * [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…<br /> <br /> === Červen ===<br /> * [[Vlásenka]] je pěší chodník, který spojuje ulici Fibichovu a Družstevní…<br /> * [[Výběh pro psy (Adamov)|Výběh pro psy]] v Adamově vznikl v části tzv. Starého smeťáku nedaleko Nového hřbitova…<br /> * [[Běh na Nový hrad]] je běžecký závod pořádaný každoročně oddílem orientačního běhu Spartakem Adamov…<br /> * [[Blažkova (Adamov)|Blažkova]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Dvořákova (Adamov)|Dvořákova]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Tererova (Adamov)|Tererova]] (někdy též chybně Terrerova) je ulice v Adamově…<br /> * [[Zámeček]] je historická budova z konce 19. století ve Křtinách…<br /> * [[Sportovec roku (Adamov)|Sportovec roku]] je tradiční anketa oceňující nejúspěšnější sportovce, sportovní kolektivy a trenéry města Adamova…<br /> * [[Růžena Filipínská]] byla lékařka, která po několik desetiletí působila v Adamově…<br /> * [[Zdravotnictví v Adamově]] se začalo rozvíjet společně s průmyslovým růstem obce…<br /> * [[Josef Štěpán Maleček]] byl malíř, který vyrůstal v Adamově…<br /> * [[Marie Havlová]], rozená Šenková, byla vnučka Aloise Šenka, z jehož vraždy byla obviněna…<br /> <br /> === Květen ===<br /> * [[Julius Malý]] byl adamovský výtvarník a zaměstnanec Adamovských strojíren…<br /> * [[Osobnosti města Adamova]] tvoří seznam významných osobností, které v Adamově žily a působily…<br /> * [[Projekt Adamov]] je název zamýšleného developerského projektu, který je ve fázi příprav…<br /> * [[Karel Héč]] byl adamovský komunální politik a v letech 1948–1957 předseda Místního národního výboru v Adamově…<br /> * [[Nerealizované projekty]] byly projektované či zamýšlené stavby, které nebyly nikdy realizovány…<br /> * [[Josefovská (Adamov)|Josefovská]] ulice je nejdelší ulice v Adamově…<br /> * [[Olšičky]] či V Olšičkách je označení místa na levém břehu Křtinského potoka…<br /> * [[Jan Voškeruša]] byl zaměstnanec Adamovských strojíren, člen městských komisí i aktivní v místním sportu…<br /> * [[Eduard Juřička]] byl učitel působící v Adamově v letech 1931–1945…<br /> * [[Samovýčep pro dobré lidi]] je bezoblužný bar na okraji Vranova…<br /> * [[Rudolf Foit]] byl adamovský učitel a ředitel…<br /> * [[Anežka Smrčková]] byla pracovnice Adamovských strojíren a knihovnice v adamovské knihovně…<br /> <br /> === Duben ===<br /> * [[Pamětní deska Julia Wiehla]] se nachází v západní části údolí Padouchov pod Olomučany…<br /> * [[Růžena Nejedlá]] byla adamovská kronikářka a zaměstnankyně Adamovských strojíren…<br /> * [[Sport v Adamově]] má dlouhodobě spíše komunitní charakter…<br /> * [[Prosba lesa]] je studánka nedaleko řícmanického arboreta…<br /> * [[Eduard Héč]] byl adamovský zámečník, obecní zastupitel a otec Karla Héče, adamovského starosty…<br /> * [[Naučná stezka Macocha]] (též označovaná jako Stezka Jana Šmardy) je přibližně šest kilometrů dlouhý okruh…<br /> * [[Lenka Vrožinová]] byla zastupitelka města Adamova a redaktorka Adamovského zpravodaje…<br /> * [[Okres Brno-venkov]] je okres v Jihomoravském kraji…<br /> <br /> === Březen ===<br /> * [[Spartak Adamov]], z. s., je sportovní spolek z Adamova sdružující jednotlivé oddíly sportovních klubů…<br /> * [[Lávka do Nového provozu]] překonávala řeku Svitavu v místě kde se nacházelo nástupiště…<br /> * [[Archeopark]] je budoucí zóna s herními prvky na okraji Mírova…<br /> * [[Padouchov]] (také Padouch či Wiehlovo údolí) je boční slepé údolí na severních svazích Křtinského údolí…<br /> * [[Lávka na Mlýnský ostrov]] je železobotonová pěší lávka spojující levý břeh Svitavy s Mlýnským ostrovem…<br /> * [[Emanuel Zahradníček]] student a první oběť nacistů v Československu…<br /> * [[Lávka u A.centra]] spojuje levý a pravý břeh Svitavy u obchodního centra A.centrum…<br /> * [[Hády]] jsou výrazný vápencový vrchol na severovýchodním okraji Brna…<br /> <br /> === Únor ===<br /> * [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]] je chráněná krajinná oblast na východě od Adamova…<br /> * [[Tichého vyhlídka]] leží na horní hraně Křtinského údolí, na výrazné vápencové ostrožně…<br /> * [[Rudická plošina]] leží ve střední části Moravského krasu a je součástí geomorfologického celku Drahanské vrchoviny…<br /> * [[Oběti první světové války z Adamova]] tvoří především padlé v boji v průběhu první světové války…<br /> * [[Roman Pilát]] je podnikatel a od roku 2010 starosta města Adamova…<br /> * [[Plotní 91/12]] je bytový dům na ulici Plotní v Adamově…<br /> * [[Nad Střelčím]], dříve Špičák (německy Spitzberk), je jeden z vrcholů Drahanské vrchoviny…<br /> * [[Pod Horkou (Adamov)|Pod Horkou]] je ulice v Adamově…<br /> <br /> === Leden ===<br /> * [[Židé v Adamově]] tvořili v Adamově na konci 19. a počátku 20. století nepočetnou menšinu…<br /> * [[Hradčany]] je bytový dům na ulici Komenského v Adamově…<br /> * [[Sadová (Adamov)|Sadová]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Ladislav Kozel]] byl ředitel adamovské a blanenské školy a vlastivědný pracovník…<br /> * [[Jaroslav Nováček]] byl zaměstnanec Adamovských strojíren a knihovník adamovské knihovny…<br /> * [[Lažánky]] jsou vesnice, část města Blanska, v okrese Blansko s více než 400 obyvateli…<br /> * [[Ferdinand Kepák]] byl adamovský vlastivědný pracovník…<br /> * [[Seznam tragických událostí]] v Adamově a okolí. Tento seznam shromažďuje tragické události, k nimž došlo v Adamově a jeho blízkém okolí…<br /> * [[Lanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha]] je visutá kabinová lanová dráha v Moravském krasu…<br /> * [[Vysílač Hády]] se nachází na 424 m vysokém vrchu stejného jména v katastru obce Kanice…<br /> * [[Ústřední matice školská (Adamov)|Ústřední matice školská]] byl spolek v Adamově založen v roce 1892…<br /> <br /> == 2025 ==<br /> === Prosinec ===<br /> * [[Josef Tepiš|Josef Leopold Tepiš]] byl účetní v adamovských strojírnách…<br /> * [[Švédův stůl]] je jeskyně, která se nachází v jižní části CHKO Moravský kras v údolí Říčky…<br /> * [[Památník padlým vranovským občanům v první světové válce]] ve Vranově byl vybudován k připomínce vranovským občanům…<br /> * [[Kostel Narození Panny Marie]] je římskokatolický poutní kostel ve Vranově, jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě…<br /> * [[Památník S. K. Neumanna (Hády)|Památník S. K. Neumanna]] je památník Stanislava Kostky Neumanna nacházející se na Hádecké krasové plošině…<br /> * [[Seznam naučných stezek]] v Adamově a okolí…<br /> * [[Kanice]] jsou obec, která se nachází cca 5 km jihovýchodně od Adamova…<br /> * [[Kolonie (Adamov)|Kolonie]] je ulice v Adamově…<br /> * Mgr. [[Jiří Ambrož]] byl učitel a ředitel základní školy v Adamově III…<br /> * [[Památník padlým olomučanským občanům ve druhé světové válce]] byl odhalen 18. července 1953 před olomučanským hřbitovem…<br /> * [[Jaroslav Šťastný]], rodným jménem Jaroslav Pokorný, vystupoval pod pseudonymem Peter Graham je český hudební skladatel, pedagog, dramaturg a improvizátor…<br /> * [[Emil Hejl]] byl vlastivědný pracovník v Adamově a pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Miloslav Kopecký]] byl sokolský pracovník a čestný občan města Adamova…<br /> <br /> === Listopad ===<br /> * Mobilní [[Kluziště (Adamov)|kluziště]] v Adamově bylo vybudováno poprvé v roce 2025…<br /> * [[Vranovské jesličky]] je betlém, který je umístěný v boční kapli kostel Narození Panny Marie…<br /> <br /> === Říjen ===<br /> * [[František Juračka]] byl učitel působící v Adamově…<br /> * [[František Macháček]] byla jediná přímá oběť druhé světové války v Adamově…<br /> * [[Vratislav Grolich]] byl adamovský učitel, badatel, ředitel Okresního muzea v Blansku a…<br /> * [[Mírov]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 1998|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 1998]] se uskutečnily ve dnech 13. a 14. listopadu 1998…<br /> * [[Arnošt Korec]] byl farář, který působil v Adamově v letech 1973–1995…<br /> * [[Památník padlých křtinských občanů]] je památník ve Křtinách připomínající padlé občany v první a druhé světové válce…<br /> * [[Babická plošina]], někdy označovaná také jako Babická náhorní plošina, leží ve střední části Moravského krasu…<br /> * [[Olšovec]] je největší rybník v Jedovnicích…<br /> * [[Kaple svatého Petra z Alkantary]] ve Vilémovicích byla vystavěna v letech 1718–1723…<br /> * [[ČKD Blansko]] je tradiční strojírenský podnik v Blansku…<br /> * [[Hádecká krasová plošina]] je území mezi Brnem, na severovýchodním okraji města…<br /> <br /> === Září ===<br /> * [[Rudolf Čejka]] byl četnický praporčík, zástupce velitele četnické stanice v Adamově…<br /> * [[Josef Pelikán]] byl obchodník s koženým a jiným zbožím…<br /> * [[Jan Drexler]] byl majitel hostince v Adamově a krátce v lednu 1919…<br /> * [[Seznam voleb v Adamově]] zachycuje přehled všech voleb konaných na území města Adamova…<br /> * [[Busta Tomáše Garrigua Masaryka (Jedovnice)|Busta Tomáše Garrigua Masaryka]], prvního československého prezidenta, kterou vytvořil akademický sochař Václav Hynek Mach…<br /> * [[Vlastivědná konference v roce 2025|Vlastivědná konference]] v Adamově je naplánována na sobotu 20. září 2025…<br /> <br /> === Srpen ===<br /> * [[Pamětní deska Antonína Tichého]] je památník v podobě žulové deska umístěné na skále…<br /> * [[Památník Antonína Ševčíka]] je památník vybudovaný v roce 1905…<br /> * [[Návštěva ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého Adamovských strojíren]] 18. května 1992…<br /> * [[Návštěva arcivévody Františka Karla Adamova a okolí]] se uskutečnila 23. srpna 1844…<br /> * [[Farmapark]] je zóna s herními prvky na na okraji adamovské Kolonky…<br /> <br /> === Červenec ===<br /> * [[Sylvie Grolichová]] byla adamovská učitelka a kulturní pracovnice…<br /> * [[Veřejný vodovod (Adamov)|Veřejný vodovod]] v Adamově byl vybudován v letech 1928–1929…<br /> * [[Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí]] byl v letech 1957–1972 vycházející časopis, který vydával Historicko-vlastivědný kroužek…<br /> * [[Sebevražda milenců u Jehnic v roce 1926]] byla událost, kdy se dva partneři rozhodli ukončit životy…<br /> <br /> === Červen ===<br /> * [[Nový provoz]] je pojmenování pro část bývalého areálu Adamovských strojíren…<br /> * [[Starý provoz]] je pojmenování pro část bývalého areálu Adamovských strojíren…<br /> * Obec [[Lipůvka]] (německy Lippowa) se nachází cca 8 km severozápadně od Adamova…<br /> <br /> === Květen ===<br /> * [[Požár v Březině a Proseči v roce 1901]] patří k těm největším v těchto obcích…<br /> * [[Na Velkých skalách]] oblíbené místo na severním okraji Babické náhorní plošiny…<br /> * [[Památník ruským vojákům (Babice nad Svitavou)|Památník ruským vojákům]] v Babicích nad Svitavou byl postaven v roce 1945…<br /> * [[Povodně v roce 1883]] byly způsobeny zvýšeným úhrnem srážek…<br /> * [[Povodně]], které se významně zapsaly do historie regionu…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Blansku]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Jedovnicích]]…<br /> * [[Pamětní deska Františka Poláka]] se nachází na budově Kanice 16…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Svinošicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Kanicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Soběšicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Babicích nad Svitavou]]…<br /> <br /> === Duben ===<br /> * [[Průběh druhé světové války v Habrůvce]]…<br /> * [[Památník zemřelým řícmanickým obyvatelům při bombardování v roce 1944]] se nachází před budovou obecního úřadu…<br /> * [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|Památník padlým v druhé světové válce]] ve Vranově se nachází při ulici Březina…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Bílovicích nad Svitavou]]…<br /> * [[Kostel Jména Panny Marie]] ve Křtinách, často nazývaný Perla Moravy…<br /> * [[Tomáš Prnka]] byl významný římskokatolický kněz, který působil kromě jiného v Adamově a ve Křtinách…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Křtinách]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Vranově]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Olomučanech]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Adamově]]…<br /> * [[Pytlácký potok]] je levostranný přítok řeky Svitavy…<br /> <br /> === Březen ===<br /> * [[Samara]] je označení pro část průmyslového areálu v Adamově…<br /> * ​[[Kateřinský most]] je označení pro most evidenčního čísla 379-023 na silnici II/379…<br /> * [[Jarmila Budišová]] je bývalá učitelka a kronikářka města Adamova…<br /> * [[Pavel Lazárek]] je farář Římskokatolické farnosti v Bílovicích nad Svitavou…<br /> * [[Ptačina]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Parkovací dům (Adamov)|Parkovací dům]] se nachází na ulici Sadová v Adamově…<br /> <br /> === Únor ===<br /> * [[Tvrz (Rudice)|Tvrz]] v Rudici je zaniklá středověká tvrz…<br /> * [[Vodní (Adamov)|Vodní]] je ulice v Adamově. Ulice se nachází v severní části Adamova…<br /> * [[Kostel svatého Petra a Pavla]] je v Jedovnicích je farním kostelem farnosti Jedovnice…<br /> <br /> === Leden ===<br /> * [[Jiří Kaňa]] je římskokatolický kněz, který působil v letech 1997 až 2022 v Blansku…<br /> * [[Kolonka]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Starý Adamov]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Horka]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Alois Šenk]] byl hajný působící na Adamovsku…<br /> * [[Pustý žleb]] je asi 7,5 km dlouhý krasový kaňon v Moravském krasu…<br /> * [[Kostel svatého Jana Křtitele]] v Babicích nad Svitavou pochází z roku 1448…<br /> * [[Hrádek (Babice nad Svitavou)|Hrádek]] v Babicích nad Svitavou je zaniklé opevnění, které se rozkládalo na okraji obce…<br /> * [[Skalní mlýn]] je část města Blansko a zároveň bývalý vodní mlýn…<br /> * [[Skalní mlýn]] je část města Blansko a zároveň bývalý vodní mlýn…<br /> * [[Richard Beránek]] byl adamovský kulturní pracovník…<br /> * [[Jan Svoboda]] byl adamovský pracovník Adamovských strojíren a politický vězeň…<br /> * [[Eliška Nováková]] byla adamovská sokolská pracovnice a učitelka…<br /> * [[Josef Chalikov]] byl bývalý ředitel Adamovských strojíren…<br /> * [[Jana Burianová]] je bývalá adamovská pedagožka a ředitelka Základní školy a mateřské školy Adamov…<br /> * [[Jaroslav Zelík]] byl adamovský vlastivědný pracovník…<br /> * [[Hřbitov (Olomučany)|Hřbitov]] v Olomučanech byl vybudován na počátku 20. století…<br /> * [[Josef Valenta]] byl adamovský pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Zdeněk Kroupa]] byl český operní pěvec s basovým hlasem…<br /> <br /> == 2024 ==<br /> === Prosinec ===<br /> * [[Adolf Kopecký]] byl adamovský profesionální hasič a pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Punkevní údolí]] leží mezi Skalním mlýnem a Starohraběcí hutí v Moravském krasu.<br /> * [[Arnošt Martinec st.]] byl obvodní a závodní lékař v Adamově…<br /> * [[Miroslava Kejíková]] byla významnou adamovskou občanskou, která se angažovala v místním společenském životě.<br /> * [[Ignác Grydil]] byl obvodní a závodní lékař v Adamově…<br /> * [[Mariánská jeskyně]] leží ve svahu Křtinského údolí v Moravském krasu v blízkosti ponoru č. III. pod závrtem Čertova díra…<br /> * [[Seznam duchovních správců Římskokatolické farnosti v Adamově]] je seznam duchovních správců působících v Adamově od roku 1864…<br /> * [[Čertova branka (Pustý žleb)|Čertova branka]] je přírodní výtvor v Moravském krasu…<br /> * [[Říčka]] je vodní tok v Jihomoravském kraji…<br /> * [[Mariánské údolí]] se nachází převážně na východním okraji katastrálního území brněnské městské části Brno-Líšeň…<br /> * [[Alfons Sládek]] byl obchodník v Adamově a od roku 1919 náměstek starosty…<br /> * [[Mária Koudelová]] byla adamovská zastupitelka…<br /> <br /> === Listopad ===<br /> * [[Josef Praus]] byl adamovský učitel a starosta obce Adamova v letech 1931–1938…<br /> * [[Jan Novotný]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1946–1948…<br /> * [[Jaroslav Šlezinger]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1963–1970…<br /> * [[Alois Kejík]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1980–1990…<br /> * [[Karel Marek]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1970–1980…<br /> * [[Punkevní jeskyně]] jsou jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších jeskynních systémů…<br /> * [[Sára Nová]] je česká zpěvačka, kytaristka a autorka optimistických písní…<br /> * [[Okres Blansko]] se nachází v Jihomoravském kraji České republiky…<br /> * [[Drahanská vrchovina]] je geomorfologický celek nacházející se v Moravě…<br /> * [[Římskokatolická farnost Adamov]] je součástí brněnské diecéze a sídlí v Adamově…<br /> * [[Ostrá horka]] je kovová rozhledna na jižním okraji Soběšic…<br /> * [[Pamětní deska Bohumila Vařílka]] připomíná svinošického učitele Bohumila Vařílka…<br /> * [[Městský úřad Adamov]] je úřední orgán obecní správy v Adamově…<br /> <br /> === Říjen ===<br /> * [[Tomáš Mikula]] je farář, který od roku 2024 působí v Adamově…<br /> <br /> === Září ===<br /> * [[Povodně v roce 2024]] způsobily rozsáhlé srážky, především pak na Svitavsku a Jesenicku…</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=4087 2026-10-31T06:56:28Z

<p>Lukáš Malý: - srpen 26</p> <hr /> <div>* [[Kvasarka]] byla originální vícemístná koloběžka, kterou v druhé polovině 90. let zkonstruovali členové adamovského Sdružení přátel piva…<br /> * [[Arnošt Hudec]] amatérský divadelní režisér a herec, politik…<br /> * [[Štoly na Kavkách]] vznikly jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…<br /> * [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…<br /> * [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…<br /> * [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…<br /> * [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…<br /> * [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…<br /> * [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…<br /> * [[Návštěva ministra obrany Sovětského svazu Dmitrije Fjodoroviče Ustinova Adamovských strojíren]] proběhla 19. dubna 1977…<br /> * [[Lenka Dohová]] je adamovská učitelka, od roku 2024 zástupkyně ZŠ a MŠ Adamov a od roku 2026 adamovská zastupitelka…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2026]] se uskutečnily 9. října … a 10. října…<br /> * [[Adamov a okolí v kultuře]] je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl…<br /> * [[Zažít Adamov jinak]] je sousedská slavnost pořádaná vždy třetí sobotu v září…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=4086 2026-10-31T06:55:52Z

<p>Lukáš Malý: - červenec</p> <hr /> <div>* [[Kvasarka]] byla originální vícemístná koloběžka, kterou v druhé polovině 90. let zkonstruovali členové adamovského Sdružení přátel piva…<br /> * [[Arnošt Hudec]] amatérský divadelní režisér a herec, politik…<br /> * [[Štoly na Kavkách]] vznikly jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…<br /> * [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…<br /> * [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…<br /> * [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…<br /> * [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…<br /> * [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…<br /> * [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…<br /> * [[Návštěva ministra obrany Sovětského svazu Dmitrije Fjodoroviče Ustinova Adamovských strojíren]] proběhla 19. dubna 1977…<br /> * [[Lenka Dohová]] je adamovská učitelka, od roku 2024 zástupkyně ZŠ a MŠ Adamov a od roku 2026 adamovská zastupitelka…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2026]] se uskutečnily 9. října … a 10. října…<br /> * [[Adamov a okolí v kultuře]] je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl…<br /> * [[Zažít Adamov jinak]] je sousedská slavnost pořádaná vždy třetí sobotu v září…<br /> * [[Ochoz u Brna]] je obec v okrese Brno-venkov…<br /> * [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Adamov_a_okol%C3%AD:Archiv_vytvo%C5%99en%C3%BDch_%C4%8Dl%C3%A1nk%C5%AF&diff=4085 2026-10-31T06:55:38Z

<p>Lukáš Malý: + červenec 26</p> <hr /> <div>== 2026 ==<br /> === Červenec ===<br /> * [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…<br /> * [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…<br /> <br /> === Červen ===<br /> * [[Vlásenka]] je pěší chodník, který spojuje ulici Fibichovu a Družstevní…<br /> * [[Výběh pro psy (Adamov)|Výběh pro psy]] v Adamově vznikl v části tzv. Starého smeťáku nedaleko Nového hřbitova…<br /> * [[Běh na Nový hrad]] je běžecký závod pořádaný každoročně oddílem orientačního běhu Spartakem Adamov…<br /> * [[Blažkova (Adamov)|Blažkova]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Dvořákova (Adamov)|Dvořákova]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Tererova (Adamov)|Tererova]] (někdy též chybně Terrerova) je ulice v Adamově…<br /> * [[Zámeček]] je historická budova z konce 19. století ve Křtinách…<br /> * [[Sportovec roku (Adamov)|Sportovec roku]] je tradiční anketa oceňující nejúspěšnější sportovce, sportovní kolektivy a trenéry města Adamova…<br /> * [[Růžena Filipínská]] byla lékařka, která po několik desetiletí působila v Adamově…<br /> * [[Zdravotnictví v Adamově]] se začalo rozvíjet společně s průmyslovým růstem obce…<br /> * [[Josef Štěpán Maleček]] byl malíř, který vyrůstal v Adamově…<br /> * [[Marie Havlová]], rozená Šenková, byla vnučka Aloise Šenka, z jehož vraždy byla obviněna…<br /> <br /> === Květen ===<br /> * [[Julius Malý]] byl adamovský výtvarník a zaměstnanec Adamovských strojíren…<br /> * [[Osobnosti města Adamova]] tvoří seznam významných osobností, které v Adamově žily a působily…<br /> * [[Projekt Adamov]] je název zamýšleného developerského projektu, který je ve fázi příprav…<br /> * [[Karel Héč]] byl adamovský komunální politik a v letech 1948–1957 předseda Místního národního výboru v Adamově…<br /> * [[Nerealizované projekty]] byly projektované či zamýšlené stavby, které nebyly nikdy realizovány…<br /> * [[Josefovská (Adamov)|Josefovská]] ulice je nejdelší ulice v Adamově…<br /> * [[Olšičky]] či V Olšičkách je označení místa na levém břehu Křtinského potoka…<br /> * [[Jan Voškeruša]] byl zaměstnanec Adamovských strojíren, člen městských komisí i aktivní v místním sportu…<br /> * [[Eduard Juřička]] byl učitel působící v Adamově v letech 1931–1945…<br /> * [[Samovýčep pro dobré lidi]] je bezoblužný bar na okraji Vranova…<br /> * [[Rudolf Foit]] byl adamovský učitel a ředitel…<br /> * [[Anežka Smrčková]] byla pracovnice Adamovských strojíren a knihovnice v adamovské knihovně…<br /> <br /> === Duben ===<br /> * [[Pamětní deska Julia Wiehla]] se nachází v západní části údolí Padouchov pod Olomučany…<br /> * [[Růžena Nejedlá]] byla adamovská kronikářka a zaměstnankyně Adamovských strojíren…<br /> * [[Sport v Adamově]] má dlouhodobě spíše komunitní charakter…<br /> * [[Prosba lesa]] je studánka nedaleko řícmanického arboreta…<br /> * [[Eduard Héč]] byl adamovský zámečník, obecní zastupitel a otec Karla Héče, adamovského starosty…<br /> * [[Naučná stezka Macocha]] (též označovaná jako Stezka Jana Šmardy) je přibližně šest kilometrů dlouhý okruh…<br /> * [[Lenka Vrožinová]] byla zastupitelka města Adamova a redaktorka Adamovského zpravodaje…<br /> * [[Okres Brno-venkov]] je okres v Jihomoravském kraji…<br /> <br /> === Březen ===<br /> * [[Spartak Adamov]], z. s., je sportovní spolek z Adamova sdružující jednotlivé oddíly sportovních klubů…<br /> * [[Lávka do Nového provozu]] překonávala řeku Svitavu v místě kde se nacházelo nástupiště…<br /> * [[Archeopark]] je budoucí zóna s herními prvky na okraji Mírova…<br /> * [[Padouchov]] (také Padouch či Wiehlovo údolí) je boční slepé údolí na severních svazích Křtinského údolí…<br /> * [[Lávka na Mlýnský ostrov]] je železobotonová pěší lávka spojující levý břeh Svitavy s Mlýnským ostrovem…<br /> * [[Emanuel Zahradníček]] student a první oběť nacistů v Československu…<br /> * [[Lávka u A.centra]] spojuje levý a pravý břeh Svitavy u obchodního centra A.centrum…<br /> * [[Hády]] jsou výrazný vápencový vrchol na severovýchodním okraji Brna…<br /> <br /> === Únor ===<br /> * [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]] je chráněná krajinná oblast na východě od Adamova…<br /> * [[Tichého vyhlídka]] leží na horní hraně Křtinského údolí, na výrazné vápencové ostrožně…<br /> * [[Rudická plošina]] leží ve střední části Moravského krasu a je součástí geomorfologického celku Drahanské vrchoviny…<br /> * [[Oběti první světové války z Adamova]] tvoří především padlé v boji v průběhu první světové války…<br /> * [[Roman Pilát]] je podnikatel a od roku 2010 starosta města Adamova…<br /> * [[Plotní 91/12]] je bytový dům na ulici Plotní v Adamově…<br /> * [[Nad Střelčím]], dříve Špičák (německy Spitzberk), je jeden z vrcholů Drahanské vrchoviny…<br /> * [[Pod Horkou (Adamov)|Pod Horkou]] je ulice v Adamově…<br /> <br /> === Leden ===<br /> * [[Židé v Adamově]] tvořili v Adamově na konci 19. a počátku 20. století nepočetnou menšinu…<br /> * [[Hradčany]] je bytový dům na ulici Komenského v Adamově…<br /> * [[Sadová (Adamov)|Sadová]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Ladislav Kozel]] byl ředitel adamovské a blanenské školy a vlastivědný pracovník…<br /> * [[Jaroslav Nováček]] byl zaměstnanec Adamovských strojíren a knihovník adamovské knihovny…<br /> * [[Lažánky]] jsou vesnice, část města Blanska, v okrese Blansko s více než 400 obyvateli…<br /> * [[Ferdinand Kepák]] byl adamovský vlastivědný pracovník…<br /> * [[Seznam tragických událostí]] v Adamově a okolí. Tento seznam shromažďuje tragické události, k nimž došlo v Adamově a jeho blízkém okolí…<br /> * [[Lanová dráha Punkevní jeskyně – Macocha]] je visutá kabinová lanová dráha v Moravském krasu…<br /> * [[Vysílač Hády]] se nachází na 424 m vysokém vrchu stejného jména v katastru obce Kanice…<br /> * [[Ústřední matice školská (Adamov)|Ústřední matice školská]] byl spolek v Adamově založen v roce 1892…<br /> <br /> == 2025 ==<br /> === Prosinec ===<br /> * [[Josef Tepiš|Josef Leopold Tepiš]] byl účetní v adamovských strojírnách…<br /> * [[Švédův stůl]] je jeskyně, která se nachází v jižní části CHKO Moravský kras v údolí Říčky…<br /> * [[Památník padlým vranovským občanům v první světové válce]] ve Vranově byl vybudován k připomínce vranovským občanům…<br /> * [[Kostel Narození Panny Marie]] je římskokatolický poutní kostel ve Vranově, jedno z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě…<br /> * [[Památník S. K. Neumanna (Hády)|Památník S. K. Neumanna]] je památník Stanislava Kostky Neumanna nacházející se na Hádecké krasové plošině…<br /> * [[Seznam naučných stezek]] v Adamově a okolí…<br /> * [[Kanice]] jsou obec, která se nachází cca 5 km jihovýchodně od Adamova…<br /> * [[Kolonie (Adamov)|Kolonie]] je ulice v Adamově…<br /> * Mgr. [[Jiří Ambrož]] byl učitel a ředitel základní školy v Adamově III…<br /> * [[Památník padlým olomučanským občanům ve druhé světové válce]] byl odhalen 18. července 1953 před olomučanským hřbitovem…<br /> * [[Jaroslav Šťastný]], rodným jménem Jaroslav Pokorný, vystupoval pod pseudonymem Peter Graham je český hudební skladatel, pedagog, dramaturg a improvizátor…<br /> * [[Emil Hejl]] byl vlastivědný pracovník v Adamově a pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Miloslav Kopecký]] byl sokolský pracovník a čestný občan města Adamova…<br /> <br /> === Listopad ===<br /> * Mobilní [[Kluziště (Adamov)|kluziště]] v Adamově bylo vybudováno poprvé v roce 2025…<br /> * [[Vranovské jesličky]] je betlém, který je umístěný v boční kapli kostel Narození Panny Marie…<br /> <br /> === Říjen ===<br /> * [[František Juračka]] byl učitel působící v Adamově…<br /> * [[František Macháček]] byla jediná přímá oběť druhé světové války v Adamově…<br /> * [[Vratislav Grolich]] byl adamovský učitel, badatel, ředitel Okresního muzea v Blansku a…<br /> * [[Mírov]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 1998|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 1998]] se uskutečnily ve dnech 13. a 14. listopadu 1998…<br /> * [[Arnošt Korec]] byl farář, který působil v Adamově v letech 1973–1995…<br /> * [[Památník padlých křtinských občanů]] je památník ve Křtinách připomínající padlé občany v první a druhé světové válce…<br /> * [[Babická plošina]], někdy označovaná také jako Babická náhorní plošina, leží ve střední části Moravského krasu…<br /> * [[Olšovec]] je největší rybník v Jedovnicích…<br /> * [[Kaple svatého Petra z Alkantary]] ve Vilémovicích byla vystavěna v letech 1718–1723…<br /> * [[ČKD Blansko]] je tradiční strojírenský podnik v Blansku…<br /> * [[Hádecká krasová plošina]] je území mezi Brnem, na severovýchodním okraji města…<br /> <br /> === Září ===<br /> * [[Rudolf Čejka]] byl četnický praporčík, zástupce velitele četnické stanice v Adamově…<br /> * [[Josef Pelikán]] byl obchodník s koženým a jiným zbožím…<br /> * [[Jan Drexler]] byl majitel hostince v Adamově a krátce v lednu 1919…<br /> * [[Seznam voleb v Adamově]] zachycuje přehled všech voleb konaných na území města Adamova…<br /> * [[Busta Tomáše Garrigua Masaryka (Jedovnice)|Busta Tomáše Garrigua Masaryka]], prvního československého prezidenta, kterou vytvořil akademický sochař Václav Hynek Mach…<br /> * [[Vlastivědná konference v roce 2025|Vlastivědná konference]] v Adamově je naplánována na sobotu 20. září 2025…<br /> <br /> === Srpen ===<br /> * [[Pamětní deska Antonína Tichého]] je památník v podobě žulové deska umístěné na skále…<br /> * [[Památník Antonína Ševčíka]] je památník vybudovaný v roce 1905…<br /> * [[Návštěva ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého Adamovských strojíren]] 18. května 1992…<br /> * [[Návštěva arcivévody Františka Karla Adamova a okolí]] se uskutečnila 23. srpna 1844…<br /> * [[Farmapark]] je zóna s herními prvky na na okraji adamovské Kolonky…<br /> <br /> === Červenec ===<br /> * [[Sylvie Grolichová]] byla adamovská učitelka a kulturní pracovnice…<br /> * [[Veřejný vodovod (Adamov)|Veřejný vodovod]] v Adamově byl vybudován v letech 1928–1929…<br /> * [[Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí]] byl v letech 1957–1972 vycházející časopis, který vydával Historicko-vlastivědný kroužek…<br /> * [[Sebevražda milenců u Jehnic v roce 1926]] byla událost, kdy se dva partneři rozhodli ukončit životy…<br /> <br /> === Červen ===<br /> * [[Nový provoz]] je pojmenování pro část bývalého areálu Adamovských strojíren…<br /> * [[Starý provoz]] je pojmenování pro část bývalého areálu Adamovských strojíren…<br /> * Obec [[Lipůvka]] (německy Lippowa) se nachází cca 8 km severozápadně od Adamova…<br /> <br /> === Květen ===<br /> * [[Požár v Březině a Proseči v roce 1901]] patří k těm největším v těchto obcích…<br /> * [[Na Velkých skalách]] oblíbené místo na severním okraji Babické náhorní plošiny…<br /> * [[Památník ruským vojákům (Babice nad Svitavou)|Památník ruským vojákům]] v Babicích nad Svitavou byl postaven v roce 1945…<br /> * [[Povodně v roce 1883]] byly způsobeny zvýšeným úhrnem srážek…<br /> * [[Povodně]], které se významně zapsaly do historie regionu…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Blansku]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Jedovnicích]]…<br /> * [[Pamětní deska Františka Poláka]] se nachází na budově Kanice 16…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Svinošicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Kanicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Soběšicích]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Babicích nad Svitavou]]…<br /> <br /> === Duben ===<br /> * [[Průběh druhé světové války v Habrůvce]]…<br /> * [[Památník zemřelým řícmanickým obyvatelům při bombardování v roce 1944]] se nachází před budovou obecního úřadu…<br /> * [[Památník padlým v druhé světové válce (Vranov)|Památník padlým v druhé světové válce]] ve Vranově se nachází při ulici Březina…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Bílovicích nad Svitavou]]…<br /> * [[Kostel Jména Panny Marie]] ve Křtinách, často nazývaný Perla Moravy…<br /> * [[Tomáš Prnka]] byl významný římskokatolický kněz, který působil kromě jiného v Adamově a ve Křtinách…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Křtinách]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války ve Vranově]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Olomučanech]]…<br /> * [[Průběh druhé světové války v Adamově]]…<br /> * [[Pytlácký potok]] je levostranný přítok řeky Svitavy…<br /> <br /> === Březen ===<br /> * [[Samara]] je označení pro část průmyslového areálu v Adamově…<br /> * ​[[Kateřinský most]] je označení pro most evidenčního čísla 379-023 na silnici II/379…<br /> * [[Jarmila Budišová]] je bývalá učitelka a kronikářka města Adamova…<br /> * [[Pavel Lazárek]] je farář Římskokatolické farnosti v Bílovicích nad Svitavou…<br /> * [[Ptačina]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Parkovací dům (Adamov)|Parkovací dům]] se nachází na ulici Sadová v Adamově…<br /> <br /> === Únor ===<br /> * [[Tvrz (Rudice)|Tvrz]] v Rudici je zaniklá středověká tvrz…<br /> * [[Vodní (Adamov)|Vodní]] je ulice v Adamově. Ulice se nachází v severní části Adamova…<br /> * [[Kostel svatého Petra a Pavla]] je v Jedovnicích je farním kostelem farnosti Jedovnice…<br /> <br /> === Leden ===<br /> * [[Jiří Kaňa]] je římskokatolický kněz, který působil v letech 1997 až 2022 v Blansku…<br /> * [[Kolonka]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Starý Adamov]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Horka]] je neoficiální městská část Adamova…<br /> * [[Alois Šenk]] byl hajný působící na Adamovsku…<br /> * [[Pustý žleb]] je asi 7,5 km dlouhý krasový kaňon v Moravském krasu…<br /> * [[Kostel svatého Jana Křtitele]] v Babicích nad Svitavou pochází z roku 1448…<br /> * [[Hrádek (Babice nad Svitavou)|Hrádek]] v Babicích nad Svitavou je zaniklé opevnění, které se rozkládalo na okraji obce…<br /> * [[Skalní mlýn]] je část města Blansko a zároveň bývalý vodní mlýn…<br /> * [[Skalní mlýn]] je část města Blansko a zároveň bývalý vodní mlýn…<br /> * [[Richard Beránek]] byl adamovský kulturní pracovník…<br /> * [[Jan Svoboda]] byl adamovský pracovník Adamovských strojíren a politický vězeň…<br /> * [[Eliška Nováková]] byla adamovská sokolská pracovnice a učitelka…<br /> * [[Josef Chalikov]] byl bývalý ředitel Adamovských strojíren…<br /> * [[Jana Burianová]] je bývalá adamovská pedagožka a ředitelka Základní školy a mateřské školy Adamov…<br /> * [[Jaroslav Zelík]] byl adamovský vlastivědný pracovník…<br /> * [[Hřbitov (Olomučany)|Hřbitov]] v Olomučanech byl vybudován na počátku 20. století…<br /> * [[Josef Valenta]] byl adamovský pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Zdeněk Kroupa]] byl český operní pěvec s basovým hlasem…<br /> <br /> == 2024 ==<br /> === Prosinec ===<br /> * [[Adolf Kopecký]] byl adamovský profesionální hasič a pracovník Adamovských strojíren…<br /> * [[Punkevní údolí]] leží mezi Skalním mlýnem a Starohraběcí hutí v Moravském krasu.<br /> * [[Arnošt Martinec st.]] byl obvodní a závodní lékař v Adamově…<br /> * [[Miroslava Kejíková]] byla významnou adamovskou občanskou, která se angažovala v místním společenském životě.<br /> * [[Ignác Grydil]] byl obvodní a závodní lékař v Adamově…<br /> * [[Mariánská jeskyně]] leží ve svahu Křtinského údolí v Moravském krasu v blízkosti ponoru č. III. pod závrtem Čertova díra…<br /> * [[Seznam duchovních správců Římskokatolické farnosti v Adamově]] je seznam duchovních správců působících v Adamově od roku 1864…<br /> * [[Čertova branka (Pustý žleb)|Čertova branka]] je přírodní výtvor v Moravském krasu…<br /> * [[Říčka]] je vodní tok v Jihomoravském kraji…<br /> * [[Mariánské údolí]] se nachází převážně na východním okraji katastrálního území brněnské městské části Brno-Líšeň…<br /> * [[Alfons Sládek]] byl obchodník v Adamově a od roku 1919 náměstek starosty…<br /> * [[Mária Koudelová]] byla adamovská zastupitelka…<br /> <br /> === Listopad ===<br /> * [[Josef Praus]] byl adamovský učitel a starosta obce Adamova v letech 1931–1938…<br /> * [[Jan Novotný]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1946–1948…<br /> * [[Jaroslav Šlezinger]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1963–1970…<br /> * [[Alois Kejík]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1980–1990…<br /> * [[Karel Marek]] byl adamovský starosta, který v této funkci působil v letech 1970–1980…<br /> * [[Punkevní jeskyně]] jsou jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších jeskynních systémů…<br /> * [[Sára Nová]] je česká zpěvačka, kytaristka a autorka optimistických písní…<br /> * [[Okres Blansko]] se nachází v Jihomoravském kraji České republiky…<br /> * [[Drahanská vrchovina]] je geomorfologický celek nacházející se v Moravě…<br /> * [[Římskokatolická farnost Adamov]] je součástí brněnské diecéze a sídlí v Adamově…<br /> * [[Ostrá horka]] je kovová rozhledna na jižním okraji Soběšic…<br /> * [[Pamětní deska Bohumila Vařílka]] připomíná svinošického učitele Bohumila Vařílka…<br /> * [[Městský úřad Adamov]] je úřední orgán obecní správy v Adamově…<br /> <br /> === Říjen ===<br /> * [[Tomáš Mikula]] je farář, který od roku 2024 působí v Adamově…<br /> <br /> === Září ===<br /> * [[Povodně v roce 2024]] způsobily rozsáhlé srážky, především pak na Svitavsku a Jesenicku…</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=4084 2026-10-31T06:52:12Z

<p>Lukáš Malý: * Kvasarka byla originální vícemístná koloběžka, kterou v druhé polovině 90. let zkonstruovali členové adamovského Sdružení přátel piva…</p> <hr /> <div>* [[Kvasarka]] byla originální vícemístná koloběžka, kterou v druhé polovině 90. let zkonstruovali členové adamovského Sdružení přátel piva…<br /> * [[Arnošt Hudec]] amatérský divadelní režisér a herec, politik…<br /> * [[Štoly na Kavkách]] vznikly jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…<br /> * [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…<br /> * [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…<br /> * [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…<br /> * [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…<br /> * [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…<br /> * [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…<br /> * [[Návštěva ministra obrany Sovětského svazu Dmitrije Fjodoroviče Ustinova Adamovských strojíren]] proběhla 19. dubna 1977…<br /> * [[Lenka Dohová]] je adamovská učitelka, od roku 2024 zástupkyně ZŠ a MŠ Adamov a od roku 2026 adamovská zastupitelka…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2026]] se uskutečnily 9. října … a 10. října…<br /> * [[Adamov a okolí v kultuře]] je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl…<br /> * [[Zažít Adamov jinak]] je sousedská slavnost pořádaná vždy třetí sobotu v září…<br /> * [[Ochoz u Brna]] je obec v okrese Brno-venkov…<br /> * [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…<br /> * [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…<br /> * [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kvasarka&diff=4083 2026-10-31T06:51:35Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} &#039;&#039;&#039;Kvasarka&#039;&#039;&#039; byla originální vícemístná koloběžka, kterou v druhé polovině 90. let zkonstruovali členové adamovského Sdružení přátel piva. Stroj určený pro pět jezdců se stal symbolem jedné generace místních nadšenců. Během deseti let podnikl řadu výprav po České republice i do zahraničí a propojil sportovní aktivity, turistiku a společenská setkávání. == Historie == Myšlenka na stavbu…“</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Kvasarka''' byla originální vícemístná koloběžka, kterou v druhé polovině 90. let zkonstruovali členové adamovského [[Sdružení přátel piva]]. Stroj určený pro pět jezdců se stal symbolem jedné generace místních nadšenců. Během deseti let podnikl řadu výprav po České republice i do zahraničí a propojil sportovní aktivity, turistiku a společenská setkávání.<br /> <br /> == Historie ==<br /> Myšlenka na stavbu vlastní vícemístné koloběžky se zrodila na počátku 90. let. Kamil Vašíček tehdy v Boleradicích na Břeclavsku objevil podobný stroj, který si tamní nadšenci zhotovili již v 80. letech. Následovalo dopisování s jeho majitelem, od něhož se podařilo získat podrobné konstrukční plány i cenné rady. Ty se později staly důležitým podkladem pro stavbu adamovské koloběžky.<br /> <br /> Po několika letech příprav a práce byla Kvasarka dokončena v roce 1998. Její autoři následně navázali spolupráci s pivovarem Černá Hora. Samotný název stroje odkazoval na nové pivo tohoto pivovaru a vhodně tak vystihoval charakter celého projektu.<br /> <br /> Slavnostní křest se uskutečnil v květnu 1998 v Brně na veletrhu Pivex. Kmotrem koloběžky se stal ředitel pivovaru Černá Hora ing. Ivo Štorek. Od této chvíle začali členové Sdružení přátel piva podnikat s Kvasarkou spanilé jízdy do blízkého i vzdálenějšího okolí. Hlavní každoroční akcí se stala vícedenní Kvasarka Tour, jejímž cílem bylo během několika dnů překonat co největší vzdálenost.<br /> <br /> == Kvasarka Tour (1998–2007) ==<br /> První výprava se uskutečnila již v roce 1998 a od té doby se Kvasarka Tour konala každoročně. Trasy vedly napříč různými částmi republiky a v některých ročnících zasáhly také do zahraničí.<br /> <br /> Celkem se uskutečnilo deset ročníků této putovní akce:<br /> * 1998 (7.–16. srpna) – trasa z Mikulovic, hraničního přechodu s Polskem v Jeseníkách, do Mikulova. Celková délka činila 393,5 km.<br /> * 1999 (5.–15. srpna) – cesta z Třince do Znojma v délce 426,5 km.<br /> * 2000 (27. července–5. srpna) – trasa z Hrádku nad Nisou do Znojma, dlouhá 434,5 km.<br /> * 2001 (1.–11. srpna) – nejprve účast na 5. Mezinárodním pivním festivalu v Berlíně, který probíhal od 1. do 5. srpna. Následně, od 6. srpna, pokračovala výprava z Hracholusk u Plzně do Adamova. Trasa měřila 363 km.<br /> * 2002 (19.–27. července) – cesta z Brumova do Adamova v délce 338,5 km.<br /> * 2003 (28. července–4. srpna) – trasa z Prahy do Adamova, dlouhá 333 km.<br /> * 2004 (24.–30. července) – výprava z vrcholu Černá hora (1299 m n. m.) do Adamova.<br /> * 2005 (23.–31. července) – různé trasy po jižních Čechách.<br /> * 2006 (21.–29. července) – cesta z Liptovského Hrádku do Bratislavy v délce 330 km.<br /> * 2007 (19.–27. července) – trasa z Třince do Adamova.<br /> <br /> Po uskutečnění desátého ročníku v roce 2007 byla aktivita ukončena. Kvasarka následně přestala sloužit svému původnímu účelu a byla odstavena v areálu pivovaru Černá Hora. Později byla z areálu odstraněna a pravděpodobně sešrotována.<br /> <br /> === Technické parametry a konstrukce ===<br /> Kvasarka byla nejen netradičním dopravním prostředkem, ale také zajímavým technickým projektem. Její konstrukce byla uzpůsobena pro přepravu pěti osob a využívala řadu upravených součástí ze starších dopravních prostředků.<br /> <br /> Základní rozměry stroje byly následující:<br /> * Délka 4,45 m<br /> * Největší šířka 1,65 m<br /> * Výška 1,15 m<br /> * Hmotnost 175 kg<br /> * Rozchod zadních kol 0,95 m<br /> * Počet jezdců 5<br /> * Maximální dosažená rychlost 83 km/h<br /> <br /> Posádku tvořilo pět osob s rozdělenými úkoly. Jeden jezdec zastával funkci řidiče a zajišťoval řízení stroje, další dva byli umístěni ve střední části a zbývající dva vzadu. Ostatní koloběžci stáli po stranách konstrukce, kde měli k dispozici stupačky a úchyty pro ruce. Při jízdě z kopce mohli z bezpečnostních důvodů a také kvůli lepší aerodynamice využívat provizorní sedátka.<br /> <br /> Při stavbě byly použity upravené součásti starších dopravních prostředků. Významnou část tvořily také komponenty z motocyklu Jawa 250. Z tohoto stroje pocházela například přední a obě zadní kola, blatník předního kola, čelní maska, řídítka nebo teleskopy a další díly.<br /> <br /> Koloběžka byla vybavena přední i zadní bubnovou brzdou. Řidič měl k dispozici tachometr, zatímco v zadní části konstrukce byla umístěna baterie zajišťující napájení elektrického vybavení. To zahrnovalo přední a zadní osvětlení, směrová světla, brzdové světlo, rádio a klakson.<br /> <br /> Zajímavým prvkem byla také zadní část stroje, kde se nacházel vyjímatelný kruhový stolek. Při zastávkách jej bylo možné využít k umístění slunečníku.<br /> <br /> === Rekordní rychlost a nejvyšší dosažená nadmořská výška ===<br /> Během svých cest dosáhla Kvasarka také několika zajímavých výkonů. Nejvyšší zaznamenaná rychlost činila 83 km/h. Té bylo dosaženo 20. září 1998 při jízdě mezi obcemi Lipůvka a Nuzířov.<br /> <br /> Nejvyšší nadmořské výšky 1299 metrů dosáhla koloběžka v roce 2004 na vrcholu Černé hory v Krkonoších, odkud následně vedla jedna z tras Kvasarka Tour do Adamova.<br /> <br /> === Konec jedné adamovské kapitoly ===<br /> Kvasarka představovala neobvyklý projekt, který spojil technickou zručnost, cestovatelské nadšení a přátelství členů adamovského Sdružení přátel piva. Během deseti ročníků Kvasarka Tour se její posádka vydala na stovky kilometrů dlouhé cesty a zanechala za sebou řadu zážitků a vzpomínek.<br /> <br /> Ačkoli se samotný stroj pravděpodobně nedochoval, Kvasarka zůstává zajímavou součástí novodobé historie Adamova a připomínkou nápaditého projektu místních nadšenců.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Vzpomínky Kamila Vašíčka''<br /> * ''Propagační letáčky Kvasarky''<br /> <br /> [[Kategorie:Kvasarka]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Divadeln%C3%ADci&diff=4082 2026-10-28T04:55:26Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Lidé podle profesí“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Lidé podle profesí]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Divadeln%C3%AD_herci&diff=4081 2026-10-28T04:55:07Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Divadelníci“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Divadelníci]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Divadeln%C3%AD_re%C5%BEis%C3%A9%C5%99i&diff=4080 2026-10-28T04:54:56Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Divadelníci“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Divadelníci]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Arno%C5%A1t_Hudec&diff=4079 2026-10-28T04:53:58Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Narození v 19. století Kategorie:Zemřelí ve 20. století Kategorie:Narození v Adamově Kategorie:Divadelní herci Kategorie:Divadelní režiséři“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Narození v 19. století]]<br /> [[Kategorie:Zemřelí ve 20. století]]<br /> [[Kategorie:Narození v Adamově]]<br /> [[Kategorie:Divadelní herci]]<br /> [[Kategorie:Divadelní režiséři]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=4078 2026-10-28T04:51:51Z

<p>Lukáš Malý: * Arnošt Hudec amatérský divadelní režisér a herec, politik…</p> <hr /> <div>* [[Arnošt Hudec]] amatérský divadelní režisér a herec, politik…<br /> * [[Štoly na Kavkách]] vznikly jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…<br /> * [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…<br /> * [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…<br /> * [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…<br /> * [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…<br /> * [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…<br /> * [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…<br /> * [[Návštěva ministra obrany Sovětského svazu Dmitrije Fjodoroviče Ustinova Adamovských strojíren]] proběhla 19. dubna 1977…<br /> * [[Lenka Dohová]] je adamovská učitelka, od roku 2024 zástupkyně ZŠ a MŠ Adamov a od roku 2026 adamovská zastupitelka…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2026]] se uskutečnily 9. října … a 10. října…<br /> * [[Adamov a okolí v kultuře]] je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl…<br /> * [[Zažít Adamov jinak]] je sousedská slavnost pořádaná vždy třetí sobotu v září…<br /> * [[Ochoz u Brna]] je obec v okrese Brno-venkov…<br /> * [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…<br /> * [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…<br /> * [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Arno%C5%A1t_Hudec&diff=4077 2026-10-28T04:51:25Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} &#039;&#039;&#039;Arnošt Hudec&#039;&#039;&#039; (24. ledna 1900 v Adamově – 27. ledna 1980 v Českých Budějovicích) amatérský divadelní režisér a herec, politik. == Životopis == Arnošt Hudec se narodil 24. ledna 1900 v Adamově do rodiny, která se živila kovářstvím. Měl pět sourozenců. Jeho životní dráha spojovala práci v průmyslu, politickou činnost, veřejnou angažovanost a výraznou lásku k ochotnickému divadlu. V le…“</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Arnošt Hudec''' (24. ledna 1900 v [[Adamov]]ě – 27. ledna 1980 v Českých Budějovicích) amatérský divadelní režisér a herec, politik.<br /> <br /> == Životopis ==<br /> Arnošt Hudec se narodil 24. ledna 1900 v [[Adamov]]ě do rodiny, která se živila kovářstvím. Měl pět sourozenců. Jeho životní dráha spojovala práci v průmyslu, politickou činnost, veřejnou angažovanost a výraznou lásku k ochotnickému divadlu.<br /> <br /> V lednu 1914 nastoupil Arnošt Hudec do učení ve firmě Pražské spojené strojírny, v adamovském závodě. V roce 1917 byl povolán do armády, kde měl přispět k záchraně rozpadající se rakousko-uherské monarchie. Po absolvování výcviku byl odeslán na italskou frontu. Domů se vrátil v listopadu 1918.<br /> <br /> Po návratu se ocitl bez zaměstnání. Práci získal až v roce 1920, kdy nastoupil jako soustružník kovů do brněnské Zbrojovky.<br /> <br /> Od roku 1921 se Hudec aktivně zapojoval do politického života. Patřil k zakladatelům Komunistické strany Československa (KSČ) v Adamově. Vedle zaměstnání se věnoval také tělovýchově a kulturním aktivitám.<br /> <br /> Působil jako cvičitel ve [[Dělnická tělocvičná jednota (Adamov)|Federaci dělnických tělocvičných jednot]] (FDTJ) a byl členem tamburášského kroužku i dechového orchestru. Významné místo v jeho životě zaujímalo také ochotnické divadlo.<br /> <br /> Šest let zastával funkci předsedy družstva Dělnický dům v Adamově. Během svého působení se stal výraznou osobností místního divadelního života, a to nejen jako herec, ale také jako režisér. Účinkoval téměř ve všech divadelních představeních, která se za jeho pobytu v Adamově hrála.<br /> <br /> Arnošt Hudec během svého působení v Adamově nastudoval a režíroval řadu divadelních her. Jako herec ztvárnil více než padesát rolí a často vystupoval v hlavních postavách. Jeho repertoár zahrnoval známé české i zahraniční divadelní tituly.<br /> <br /> Mezi představení, na kterých se podílel, patřily například: Maryša, Pasekáři (1923), Ženitba, Václav Hrobčický z Hrobčic, Gazdina roba, Kráska ze Šumavy (1924), Lucerna, Lakomec, Naši furianti, Gorali (1925), Janošík, Podskalák, Lešetínský kovář (1926), Krepkin (1927), Princezna Pampeliška (1928), To neznáte Hadimršku (1929) či Tragédie ostrova (1930). Jeho herecké i režijní působení významně přispívalo ke kulturnímu životu Adamova v meziválečném období.<br /> <br /> Hudec spolupracoval rovněž s [[Růžena Hudcová|Růženou Hudcovou]]. Společně s [[Peter Jilemnický|Petrem Jilemnickým]], [[Oldřich Blažek|Oldřichem]] a Richardem Blažkem se zapojovali do zajišťování politických a kulturních akcí.<br /> <br /> V roce 1931 byl Arnošt Hudec z politických důvodů propuštěn ze Zbrojovky. Následující dva roky zůstal bez zaměstnání. Na konci roku 1932 přijal místo soustružníka ve firmě Baťa ve Zlíně, tehdy úředně nazývaném Gottwaldov. V novém působišti se však nesměl politicky angažovat.<br /> <br /> V listopadu 1939 se Hudcova rodina přestěhovala do Sezimova Ústí. Právě tam vznikal nový strojírenský podnik Baťova koncernu, v němž Arnošt Hudec našel uplatnění. Podílel se na výstavbě tohoto závodu a nezanevřel ani na svou kulturní zálibu.<br /> <br /> Po vybudování Společenského domu se mu podařilo shromáždit místní ochotníky a znovu rozvíjet divadelní činnost. Jako první zde nacvičil Jiráskovu Lucernu, Stroupežnického Naše furianty a Barnabášův Most nejkrásnější.<br /> <br /> Po osvobození Československa v roce 1945 dostal Hudec na starost vedení výrobní skupiny. Současně se podílel na zakládání závodní organizace KSČ a Revolučních odborových hnutí (ROH). Aktivně působil také v tělovýchově, lidové správě a kulturních institucích.<br /> <br /> Později se stal ředitelem závodu a zastával rovněž funkci poslance Krajského národního výboru v Českých Budějovicích.<br /> <br /> V roce 1957 odešel po náročné operaci do invalidního důchodu. Ani poté se však z veřejného života zcela nestáhl. Jako dobrovolný pracovník se dál věnoval veřejné a politické činnosti.<br /> <br /> Na rodný Adamov nezapomínal. Každoročně sem přijížděl a podle svých možností se účastnil různých místních akcí.<br /> <br /> V pozdějších letech se Arnošt Hudec potýkal s vážnými zdravotními problémy. K jeho obtížím se přidala slepota a nakonec také mozková mrtvice. Jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval a péče o něj vyžadovala značné úsilí rodiny.<br /> <br /> Arnošt Hudec zemřel 27. ledna 1980 v Českých Budějovicích.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * HEJL, Emil a Zdeněk PROCHÁZKA. ''Koho dal náš okres divadlu: medailonky divadelních umělců blanenského okresu''. Blansko: Okresní kulturní středisko, 1986, s. 24 a 25.<br /> <br /> [[Kategorie:Arnošt Hudec]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Smetanovo_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_327/4&diff=4076 2026-10-27T04:02:49Z

<p>Lukáš Malý: /* Historie */ aktuálně</p> <hr /> <div>[[Soubor:2024-03-25 Smetanovo namesti 4.jpg|náhled|alt=Budova v roce 2024, kdy bylo dokončení zateplení fasády|Budova v roce 2024, kdy bylo dokončení zateplení fasády]]<br /> [[Soubor:2016-11-12 Smetanovo namesti 4.jpg|náhled|alt=Budova v roce 2016|Budova v roce 2016]]<br /> '''Smetanovo náměstí 327/4''' je budova na [[Smetanovo náměstí|Smetanově náměstí]] v [[Adamov]]ě.<br /> <br /> == Historie ==<br /> Nově postavená budova byla otevřena 9. ledna 1967 a své místo v něm našla vůbec první adamovská lékárna – dříve zde byla pouze výdejna léků připravených a dovezených z Jedovnic – a zubní oddělení. Tyto dvě zdravotnická zařízení vznikla v místě, kde byla obě zařízení v provizorních a stísněných prostorách tzv. ředitelské vily – [[Schöllerova vila|Schöllerově vily]].<br /> <br /> Technologickým podkladem pro řešení dispozice lékárny byl typový podklad pro lékárnu typ I A, poskytnutý poradenskou službou Rozvojového lékárnického střediska v Praze. Lékárna je rozdělena na prodejnu s přípravnou léků, sklady a sociální vybavení pro zaměstnance. Prodejna je přístupná přes hlavní vstup do budovy prosklenou příčkou. Výdejním pultem je oddělena od vlastní přípravny léků.<br /> <br /> Zubní středisko v prvním podlaží bylo projektováno dle požadavků investora na základě konzultací se stud. a vypis. ústavem zdravotních staveb v Praze. Bylo rozděleno na provoz ošetřoven, provoz zubní techniky a sociální vybavení. Středisko bylo přístupné hlavním vchodem a přes schodiště. Z hlavní haly v patře je přístupna společná čekárna, která je situována ve střední části budovy.<br /> <br /> Vedoucí lékárny v té době byla Elen Pokorná, Sylvie Kolajová a Libuše Hybnerová jako zaměstnankyně.<br /> <br /> Vedoucím zubního oddělení se stal M. Čižinský, dalšími zaměstnanci byli B. Matulová, K. Bič a S. Svoboda.<br /> <br /> Stomatologické ordinace ukončily v budově svou činnost kolem roku 2021. Následně zde byla zřízena krátce gynekologická ordinace a interna, které se sem přestěhovaly z [[Smetanovo náměstí 11/3|budovy závodního zdravotního]] střediska, a později také ordinace praktického lékaře. Posledně jmenovaná zde sídlí dodnes.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * Městský úřad Adamov, archiv správy majetku města, inv. č. 123, Zubní středisko a lékárna, Stavebně-architektonická části, z 11. 5. 1942.<br /> <br /> [[Kategorie:Smetanovo náměstí 327/4]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Projekt_Adamov&diff=4075 2026-10-26T06:48:44Z

<p>Lukáš Malý: /* Historie */ za klidný adamov</p> <hr /> <div>[[Soubor:2026-06-12 PROJEKT ADAMOV.jpg|náhled|alt=Letecký pohled na areál, který se má proměnit na prostor s novou bytovou výstavbou|Letecký pohled na areál,, který se má proměnit na prostor s novou bytovou výstavbou]]<br /> '''Projekt Adamov''' je název zamýšleného developerského projektu, který je ve fázi příprav. Projekt spočívá v přestavbě továrních hal v nábřežní části areálu bývalých [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]] na bytový komplex budov.<br /> <br /> == Historie ==<br /> V roce 2025 společnost [[EXPONO]], a. s., prodala průmyslové objekty na parc. č. st. 368/1 a 368/2 a společnost [[STROJE SVOBODA]], s.r.o., prodala průmyslový objekt na parc. č. st. 365/2 společnosti [[PROJEKT ADAMOV]], a.s., která vznikla na počátku roku 2025 a jejímž jediným akcionářem je společnost BAGGER HOLDING a.s. Ta plánuje přestavbu těchto objektů na bytové komplexy.<br /> <br /> První vizualizace projektu se objevily v květnu 2026. Dle první studie by mohlo vzniknout 610 bytů v deseti bytových domech. V části u řeky byly namyšleny prostory pro služby, které by navázaly na nově vzniklý veřejný prostor. V oblasti parkování by se počítalo s 650 místy v podzemním parkovišti a dalšími 89 místy na povrchu.<br /> <br /> Realizace projektu by měla být etapovitě v horizontu 15 let.<br /> <br /> Dne 4. června 2026 se uskutečnilo představení projektu širší veřejnosti za účasti zástupců developera v [[Městské kulturní středisko Adamov|Městském kulturním středisku]] v Adamově. Akce se těšila velké účasti a byla doprovázena i projevy obav a nesouhlasu s projektem, především pak od obyvatel z ulice [[Osvobození (Adamov)|Osvobození]]. V prázdninovém čísle [[Adamovský zpravodaj|Adamovského zpravodaje]] vyšel článek, který shrnul hlavní závěry veřejné prezentace projektu a vysvětlil postoj města k jeho dalšímu projednávání. Popisuje podmínky případné změny územního plánu, očekávané přínosy i rizika výstavby, požadované studie a kompenzační opatření a vymezuje dvě možné varianty budoucího využití areálu z pohledu dalšího rozvoje Adamova. Další setkání s občany, tentokrát již pouze z ulice Osvobození, proběhlo 22. července 2026, kde jim byly předloženy další vizualizace a 3D model celého projektu.<br /> <br /> Dne 22. červenec 2026 vznikl spolek [[Za klidný Adamov]], který se svojí aktivitou staví proti developerskému projektu. Spolku především vadí rozsáhlost projektu. Poukazují na možnou absenci infrastruktury. Na pondělí 26. října a 9. listopadu naplánovali setkání s občany, která se uskuteční v prostorách Městského kulturního střediska.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * CHARVÁT, Jan. ''Byty, služby, obchody. Developer líčí na část bývalých strojíren v Adamově''. [online]. [cit. 2026-05-29]. Dostupné z: [https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/byty-sluzby-obchody-developer-cast-byvalych-strojiren-adamov.html]<br /> * ČŠ. ''Adamov řešil novou čtvrť u Osvobození. Prezentace zaplnila sál a vyvolala ostré otázky''. [online]. [cit. 2026-06-05]. Dostupné z: [https://zpravyzmoravy.cz/adamov-resil-novou-ctvrt-u-osvobozeni-prezentace-zaplnila-sal-a-vyvolala-ostre-otazky/]<br /> * CHARVÁT, Jan. ''Část zchátralého Adastu má zmizet. V plánu je nová čtvrť pro 1200 lidí<br /> ''. [online]. [cit. 2026-06-07]. Dostupné z: [https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/zchatrale-strojirny-adamov-maji-zmizet-nove-byty-stavba.html]<br /> <br /> [[Kategorie:Projekt Adamov]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=4074 2026-10-24T23:13:48Z

<p>Lukáš Malý: oprava čísla</p> <hr /> <div>* [[Štoly na Kavkách]] vznikly jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…<br /> * [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…<br /> * [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…<br /> * [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…<br /> * [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…<br /> * [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…<br /> * [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…<br /> * [[Návštěva ministra obrany Sovětského svazu Dmitrije Fjodoroviče Ustinova Adamovských strojíren]] proběhla 19. dubna 1977…<br /> * [[Lenka Dohová]] je adamovská učitelka, od roku 2024 zástupkyně ZŠ a MŠ Adamov a od roku 2026 adamovská zastupitelka…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2026]] se uskutečnily 9. října … a 10. října…<br /> * [[Adamov a okolí v kultuře]] je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl…<br /> * [[Zažít Adamov jinak]] je sousedská slavnost pořádaná vždy třetí sobotu v září…<br /> * [[Ochoz u Brna]] je obec v okrese Brno-venkov…<br /> * [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…<br /> * [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…<br /> * [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0toly_na_Kavk%C3%A1ch&diff=4073 2026-10-24T23:13:29Z

<p>Lukáš Malý: oprava čísla</p> <hr /> <div>[[Soubor:2026-10-17 Stoly na Kavkach 01.jpg|náhled|Portály opuštěných štol v prostoru Kavky na Hádech]]<br /> '''Štoly na Kavkách''' vznikly jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého [[Lomu Džungle|lomu Džungle]]. Vedle původního průmyslového využití získaly štoly také méně známou technickou historii. V 70. letech 20. století zde byla zřízena zkušebna raketových motorů, kterou využívali odborníci z brněnské Vojenské technické akademie. Podle vzpomínky jednoho z účastníků se zde v letech 1970–1976 uskutečnilo 90 experimentů a měření.<br /> <br /> Dnes jsou tunely opuštěné. Z někdejšího důlního provozu se zachovaly především kolejnice úzkorozchodné drážky a zbytky technických konstrukcí. Historii zkušebny přibližuje především vzpomínkový text Ing. Bedřicha Růžičky, CSc., zveřejněný v roce 2008 v materiálech kosmonautického semináře ve Valašském Meziříčí.<br /> <br /> == Historie ==<br /> === Vznik tunelů a doprava vápence ===<br /> [[Soubor:2026-10-17 Stoly na Kavkach 02.jpg|náhled|alt=Vnitřek pravé štoly|Vnitřek pravé štoly]]<br /> Dvojice souběžných štol se nachází v prostoru bývalého [[Lom Džungle|lomu Džungle]] na jižním svahu [[Hády|Hádů]]. Jejich vybudování souviselo s těžbou vápence a jeho dopravou k dalšímu zpracování. Tunely propojovaly dno zahloubeného lomu s cestou na jeho okraji, takže nebylo nutné vytěženou surovinu dopravovat na povrch náročným zdviháním. Délka obou tunelů dosahuje přibližně 130 metrů.<br /> <br /> Tunely vedou z prostoru [[Přírodní památka Kavky|přírodní památky Kavky]] směrem k bývalému dnu lomu Džungle. Přibližně ve dvou třetinách délky se mírně stáčejí doleva. Jejich ústí do prostoru lomu byla opatřena mřížemi a vnější vstupy uzavírala oplechovaná dvoukřídlá vrata.<br /> <br /> K přepravě vápence sloužila důlní drážka o rozchodu 600 mm. Část kolejí se zachovala v pravé štole dodnes. Blíže k povrchu jsou stěny opatřeny betonovým ostěním, v hlubších částech vedou štoly přímo v horninovém masivu.<br /> <br /> Těžba vápence na Hádech souvisela s provozem maloměřické cementárny.<br /> <br /> === Hledání místa pro zkoušky raketových motorů ===<br /> Počátky zkoušení raketových motorů v Brně spadají do roku 1958. Ing. Bedřich Růžička ve svém textu popsal, jak se skupina odborníků z Vojenské technické akademie pustila do budování první raketové zkušebny v dlouho nepoužívaných uhelných sklepech budovy na Staré technice.<br /> <br /> První pokusy však přinesly také nepříjemná překvapení. Hluk a otřesy budovy byly výrazně větší, než konstruktéři očekávali. Proto se později hledaly vhodnější prostory, které by umožnily bezpečnější provádění zkoušek a omezily jejich dopad na okolí.<br /> <br /> Další zkušebna vznikla ve Fučíkových kasárnách. Ani tato lokalita však neposkytovala ideální podmínky pro všechny druhy experimentů. Pro zkoušky výkonnějších raketových motorů bylo třeba najít odlehlejší místo, kde by bylo možné lépe omezit hluk a případné následky technické poruchy.<br /> <br /> Koncem 60. let se proto jednalo o výstavbě nové zkušebny. Jednou ze zvažovaných lokalit byl Růženin lom na severovýchodě Brna, tato nabídka však nebyla přijata. Nakonec byla využita nabídka maloměřické cementárny, která poskytla dva nepoužívané tunely v hádeckém lomu.<br /> <br /> Jejich poloha byla z hlediska zkoušek výhodná. V okolí se nenacházela obytná zástavba a hluk se mohl rozptýlit v prostoru rozsáhlého vytěženého lomu.<br /> <br /> === Podoba raketové zkušebny ===<br /> Zkušební zařízení bylo vybudováno u pravého tunelu. Přibližně pět metrů od jeho ústí vznikl betonový základ, na který technici umístili pracovní stůl ze staré hoblovky. Ten byl doplněn opěrou pro zkoušený raketový motor a snímačem tahu.<br /> <br /> Provoz zařízení vyžadoval elektrickou energii, kterou však na místě nebylo možné odebírat z běžné elektrické sítě. Technici proto využili upravený skříňový automobil ZIL-157, původně pocházející z raketového kompletu 8K14. Vozidlo přestavěli na měřicí vůz a využili jeho vlastní elektrocentrálu.<br /> <br /> Při zkouškách se automobil zajížděl částečně do levého tunelu, kde byla umístěna také elektrocentrála. Tím se podle Růžičkova popisu zvyšovala bezpečnost pracoviště v případě havárie zkoušeného raketového motoru.<br /> <br /> Vozidlo mělo rovněž kamna a polstrované lavice. Poskytovalo tak zázemí pro techniky i v chladném počasí a v případě potřeby umožňovalo přenocování.<br /> <br /> Podle vzpomínky Ing. Bedřicha Růžičky byla raketová zkušebna v Kavkách v provozu v letech 1970–1976. Za toto období zde proběhlo celkem 90 experimentů a měření na raketových motorech. Samotný provoz zkušebny přitom trval pouze 12 dní.<br /> <br /> Nejvíce experimentů se uskutečnilo v roce 1974, kdy bylo zaznamenáno 44 měření. Zkušebna tedy nebyla využívána nepřetržitě, ale pouze v jednotlivých časově omezených etapách.<br /> <br /> === Zánik zkušebny ===<br /> Růžičkův text popisuje stav zkušebny přibližně čtyřicet let po jejím vzniku. V pravé štole se tehdy zachoval betonový základ zkušebního stavu a rám zadní ochranné stěny. Většina kovových součástí však již chyběla.<br /> <br /> Podle informací, které autor získal od pracovníků katedry raket Univerzity obrany, se po roce 1989 do tunelu dostali sběrači kovového odpadu. Ti měli ze zkušebního zařízení odsekat většinu kovových součástí a odvézt také litinové lože o hmotnosti přibližně jedné tuny.<br /> <br /> Zkušební zařízení tak zaniklo především rozebráním a odcizením jeho konstrukčních částí.<br /> <br /> === Tunely v současnosti ===<br /> Tunely jsou součástí prostoru [[Přírodní památka Kavky|přírodní památky Kavky]]. Jejich okolí je cenné nejen z technicko-historického hlediska, ale také z hlediska ochrany přírody. Lokalita se po desetiletích omezeného přístupu vyvinula v cenné lesostepní území.<br /> <br /> Podle Pozemkového spolku Hády se prostor Kavků stal přibližně od roku 1960 součástí dobývacího prostoru velkolomu a byl oplocen a střežen až do počátku 90. let. Dobývací prostor Hády byl zrušen v roce 2007.<br /> <br /> V samotných tunelech se zachovaly kolejnice úzkorozchodné drážky, betonové podstavce a další pozůstatky původního technického vybavení. Podle dokumentace webu Druhé Brno byly štoly v minulosti uzavřeny ocelovou mříží, která omezovala přístup nepovolaných osob. Později se jejich stav zhoršil také v důsledku nelegálních návštěv a znečišťování.<br /> <br /> Tunely jsou zajímavým dokladem toho, jak se jeden podzemní prostor mohl v průběhu času proměnit z dopravní součásti vápencového lomu ve specializované technické pracoviště. Přestože raketová zkušebna fungovala jen po omezenou dobu, zanechala v podzemí dodnes rozpoznatelné stopy.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * RŮŽIČKA, Bedřich. Jak jsme zkoušeli rakety. In: ''Sylaby přednášek ze semináře Kosmonautika a raketová technika'', Hvězdárna Valašské Meziříčí, 28.–30. listopadu 2008, s. 22–25. [https://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/valmez/sk2008.pdf Dostupné online].<br /> * KALINA, Jiří; HORÁKOVÁ, Dana; KUCHAŘ, Jan. Tunely na Hádech. Druhé Brno, 2014. [https://druhebrno.cz/Tema/Tunely%20na%20Hádech Dostupné online].<br /> * Pozemkový spolek Hády. Historie území. [https://www.pshhady.cz/historie-uzemi-kavky Dostupné online].<br /> <br /> [[Kategorie:Štoly na Kavkách]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=4072 2026-10-24T23:03:02Z

<p>Lukáš Malý: * Štoly na Kavkách vznikla jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…</p> <hr /> <div>* [[Štoly na Kavkách]] vznikla jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…<br /> * [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…<br /> * [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…<br /> * [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…<br /> * [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…<br /> * [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…<br /> * [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…<br /> * [[Návštěva ministra obrany Sovětského svazu Dmitrije Fjodoroviče Ustinova Adamovských strojíren]] proběhla 19. dubna 1977…<br /> * [[Lenka Dohová]] je adamovská učitelka, od roku 2024 zástupkyně ZŠ a MŠ Adamov a od roku 2026 adamovská zastupitelka…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2026]] se uskutečnily 9. října … a 10. října…<br /> * [[Adamov a okolí v kultuře]] je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl…<br /> * [[Zažít Adamov jinak]] je sousedská slavnost pořádaná vždy třetí sobotu v září…<br /> * [[Ochoz u Brna]] je obec v okrese Brno-venkov…<br /> * [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…<br /> * [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…<br /> * [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:%C5%A0toly_na_Kavk%C3%A1ch&diff=4071 2026-10-24T23:01:59Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Hády“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Hády]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0toly_na_Kavk%C3%A1ch&diff=4070 2026-10-24T23:01:46Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Portály opuštěných štol v prostoru Kavky na Hádech &#039;&#039;&#039;Štoly na Kavkách&#039;&#039;&#039; vznikla jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle. Vedle původního průmyslového využití získaly štoly také méně známou technickou historii. V 70. letech 20. století zde byla zřízena zkušebna raketových motorů, kterou využívali o…“</p> <hr /> <div>[[Soubor:2026-10-17 Stoly na Kavkach 01.jpg|náhled|Portály opuštěných štol v prostoru Kavky na Hádech]]<br /> '''Štoly na Kavkách''' vznikla jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého [[Lomu Džungle|lomu Džungle]]. Vedle původního průmyslového využití získaly štoly také méně známou technickou historii. V 70. letech 20. století zde byla zřízena zkušebna raketových motorů, kterou využívali odborníci z brněnské Vojenské technické akademie. Podle vzpomínky jednoho z účastníků se zde v letech 1970–1976 uskutečnilo 90 experimentů a měření.<br /> <br /> Dnes jsou tunely opuštěné. Z někdejšího důlního provozu se zachovaly především kolejnice úzkorozchodné drážky a zbytky technických konstrukcí. Historii zkušebny přibližuje především vzpomínkový text Ing. Bedřicha Růžičky, CSc., zveřejněný v roce 2008 v materiálech kosmonautického semináře ve Valašském Meziříčí.<br /> <br /> == Historie ==<br /> === Vznik tunelů a doprava vápence ===<br /> [[Soubor:2026-10-17 Stoly na Kavkach 02.jpg|náhled|alt=Vnitřek pravé štoly|Vnitřek pravé štoly]]<br /> Dvojice souběžných štol se nachází v prostoru bývalého [[Lom Džungle|lomu Džungle]] na jižním svahu [[Hády|Hádů]]. Jejich vybudování souviselo s těžbou vápence a jeho dopravou k dalšímu zpracování. Tunely propojovaly dno zahloubeného lomu s cestou na jeho okraji, takže nebylo nutné vytěženou surovinu dopravovat na povrch náročným zdviháním. Délka obou tunelů dosahuje přibližně 130 metrů.<br /> <br /> Tunely vedou z prostoru [[Přírodní památka Kavky|přírodní památky Kavky]] směrem k bývalému dnu lomu Džungle. Přibližně ve dvou třetinách délky se mírně stáčejí doleva. Jejich ústí do prostoru lomu byla opatřena mřížemi a vnější vstupy uzavírala oplechovaná dvoukřídlá vrata.<br /> <br /> K přepravě vápence sloužila důlní drážka o rozchodu 600 mm. Část kolejí se zachovala v pravé štole dodnes. Blíže k povrchu jsou stěny opatřeny betonovým ostěním, v hlubších částech vedou štoly přímo v horninovém masivu.<br /> <br /> Těžba vápence na Hádech souvisela s provozem maloměřické cementárny.<br /> <br /> === Hledání místa pro zkoušky raketových motorů ===<br /> Počátky zkoušení raketových motorů v Brně spadají do roku 1958. Ing. Bedřich Růžička ve svém textu popsal, jak se skupina odborníků z Vojenské technické akademie pustila do budování první raketové zkušebny v dlouho nepoužívaných uhelných sklepech budovy na Staré technice.<br /> <br /> První pokusy však přinesly také nepříjemná překvapení. Hluk a otřesy budovy byly výrazně větší, než konstruktéři očekávali. Proto se později hledaly vhodnější prostory, které by umožnily bezpečnější provádění zkoušek a omezily jejich dopad na okolí.<br /> <br /> Další zkušebna vznikla ve Fučíkových kasárnách. Ani tato lokalita však neposkytovala ideální podmínky pro všechny druhy experimentů. Pro zkoušky výkonnějších raketových motorů bylo třeba najít odlehlejší místo, kde by bylo možné lépe omezit hluk a případné následky technické poruchy.<br /> <br /> Koncem 60. let se proto jednalo o výstavbě nové zkušebny. Jednou ze zvažovaných lokalit byl Růženin lom na severovýchodě Brna, tato nabídka však nebyla přijata. Nakonec byla využita nabídka maloměřické cementárny, která poskytla dva nepoužívané tunely v hádeckém lomu.<br /> <br /> Jejich poloha byla z hlediska zkoušek výhodná. V okolí se nenacházela obytná zástavba a hluk se mohl rozptýlit v prostoru rozsáhlého vytěženého lomu.<br /> <br /> === Podoba raketové zkušebny ===<br /> Zkušební zařízení bylo vybudováno u pravého tunelu. Přibližně pět metrů od jeho ústí vznikl betonový základ, na který technici umístili pracovní stůl ze staré hoblovky. Ten byl doplněn opěrou pro zkoušený raketový motor a snímačem tahu.<br /> <br /> Provoz zařízení vyžadoval elektrickou energii, kterou však na místě nebylo možné odebírat z běžné elektrické sítě. Technici proto využili upravený skříňový automobil ZIL-157, původně pocházející z raketového kompletu 8K14. Vozidlo přestavěli na měřicí vůz a využili jeho vlastní elektrocentrálu.<br /> <br /> Při zkouškách se automobil zajížděl částečně do levého tunelu, kde byla umístěna také elektrocentrála. Tím se podle Růžičkova popisu zvyšovala bezpečnost pracoviště v případě havárie zkoušeného raketového motoru.<br /> <br /> Vozidlo mělo rovněž kamna a polstrované lavice. Poskytovalo tak zázemí pro techniky i v chladném počasí a v případě potřeby umožňovalo přenocování.<br /> <br /> Podle vzpomínky Ing. Bedřicha Růžičky byla raketová zkušebna v Kavkách v provozu v letech 1970–1976. Za toto období zde proběhlo celkem 90 experimentů a měření na raketových motorech. Samotný provoz zkušebny přitom trval pouze 12 dní.<br /> <br /> Nejvíce experimentů se uskutečnilo v roce 1974, kdy bylo zaznamenáno 44 měření. Zkušebna tedy nebyla využívána nepřetržitě, ale pouze v jednotlivých časově omezených etapách.<br /> <br /> === Zánik zkušebny ===<br /> Růžičkův text popisuje stav zkušebny přibližně čtyřicet let po jejím vzniku. V pravé štole se tehdy zachoval betonový základ zkušebního stavu a rám zadní ochranné stěny. Většina kovových součástí však již chyběla.<br /> <br /> Podle informací, které autor získal od pracovníků katedry raket Univerzity obrany, se po roce 1989 do tunelu dostali sběrači kovového odpadu. Ti měli ze zkušebního zařízení odsekat většinu kovových součástí a odvézt také litinové lože o hmotnosti přibližně jedné tuny.<br /> <br /> Zkušební zařízení tak zaniklo především rozebráním a odcizením jeho konstrukčních částí.<br /> <br /> === Tunely v současnosti ===<br /> Tunely jsou součástí prostoru [[Přírodní památka Kavky|přírodní památky Kavky]]. Jejich okolí je cenné nejen z technicko-historického hlediska, ale také z hlediska ochrany přírody. Lokalita se po desetiletích omezeného přístupu vyvinula v cenné lesostepní území.<br /> <br /> Podle Pozemkového spolku Hády se prostor Kavků stal přibližně od roku 1960 součástí dobývacího prostoru velkolomu a byl oplocen a střežen až do počátku 90. let. Dobývací prostor Hády byl zrušen v roce 2007.<br /> <br /> V samotných tunelech se zachovaly kolejnice úzkorozchodné drážky, betonové podstavce a další pozůstatky původního technického vybavení. Podle dokumentace webu Druhé Brno byly štoly v minulosti uzavřeny ocelovou mříží, která omezovala přístup nepovolaných osob. Později se jejich stav zhoršil také v důsledku nelegálních návštěv a znečišťování.<br /> <br /> Tunely jsou zajímavým dokladem toho, jak se jeden podzemní prostor mohl v průběhu času proměnit z dopravní součásti vápencového lomu ve specializované technické pracoviště. Přestože raketová zkušebna fungovala jen po omezenou dobu, zanechala v podzemí dodnes rozpoznatelné stopy.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * RŮŽIČKA, Bedřich. Jak jsme zkoušeli rakety. In: ''Sylaby přednášek ze semináře Kosmonautika a raketová technika'', Hvězdárna Valašské Meziříčí, 28.–30. listopadu 2008, s. 22–25. [https://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/valmez/sk2008.pdf Dostupné online].<br /> * KALINA, Jiří; HORÁKOVÁ, Dana; KUCHAŘ, Jan. Tunely na Hádech. Druhé Brno, 2014. [https://druhebrno.cz/Tema/Tunely%20na%20Hádech Dostupné online].<br /> * Pozemkový spolek Hády. Historie území. [https://www.pshhady.cz/historie-uzemi-kavky Dostupné online].<br /> <br /> [[Kategorie:Štoly na Kavkách]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=4069 2026-10-24T05:45:36Z

<p>Lukáš Malý: * Nádražní 78 bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…</p> <hr /> <div>* [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…<br /> * [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…<br /> * [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…<br /> * [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…<br /> * [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…<br /> * [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…<br /> * [[Návštěva ministra obrany Sovětského svazu Dmitrije Fjodoroviče Ustinova Adamovských strojíren]] proběhla 19. dubna 1977…<br /> * [[Lenka Dohová]] je adamovská učitelka, od roku 2024 zástupkyně ZŠ a MŠ Adamov a od roku 2026 adamovská zastupitelka…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2026]] se uskutečnily 9. října … a 10. října…<br /> * [[Adamov a okolí v kultuře]] je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl…<br /> * [[Zažít Adamov jinak]] je sousedská slavnost pořádaná vždy třetí sobotu v září…<br /> * [[Ochoz u Brna]] je obec v okrese Brno-venkov…<br /> * [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…<br /> * [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…<br /> * [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=N%C3%A1dra%C5%BEn%C3%AD_78&diff=4068 2026-10-24T05:45:16Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Budova číslo 78 coby Měšťanská škola &#039;&#039;&#039;Nádražní 78&#039;&#039;&#039; bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží. == Historie == V blízkosti železničního nádraží stávala továrna na výrobu hřebíků a později také smaltovaného zboží. Pravděpodobně v roce 1889 byla u t…“</p> <hr /> <div>[[Soubor:Adamov, mestanska skola u nadrazi.png|náhled|alt=Budova číslo 78 coby Měšťanská škola|Budova číslo 78 coby Měšťanská škola]]<br /> '''Nádražní 78''' bývala budova na ulici Nádražní nedaleko [[Železniční nádraží (Adamov)|železničního nádraží]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> V blízkosti železničního nádraží stávala továrna na výrobu hřebíků a později také smaltovaného zboží. Pravděpodobně v roce 1889 byla u továrny postavena vila německého brněnského advokáta JUDr. Friedricha Kloba.<br /> <br /> Po vzniku nové republiky rozhodlo obecní zastupitelstvo o zřízení měšťanské školy. Její zřízení povolila Zemská školní rada výnosem ze dne 9. února 1920, č. 220. Z finančních důvodů však nebylo možné postavit zcela novou budovu, a obec proto využila zákona ze dne 11. června 1919, číslo 332, o zabírání budov k účelům veřejně užitečným a budovu číslo 78 zabralo.<br /> <br /> Dne 31. května 1920 rozhodlo obecní zastupitelstvo o převzetí půjčky ve výši 200 tisíc Kč na zřízení školy. Tuto částku však nebylo nutné vyčerpat v plném rozsahu, neboť správa panství poskytla obci vlastní půjčku ve výši 40 tisíc Kč.<br /> <br /> Dne 24. července 1920 proběhlo jednání stavební komise a během prázdnin byla provedena úprava budovy, která tak mohla sloužit jako zázemí pro dvě třídy a byt ředitele. Dne 12. září téhož roku byla škola slavnostně otevřena proslovy starosty obce a nově jmenovaného ředitele [[František Mlýnek|Františka Mlýnka]]. Slavnosti se zúčastnili také zástupci továrny a okolních obcí.<br /> <br /> Dne 19. září byla následně zahájena výuka ve dvou třídách. Byli do nich přiděleni učitelé [[Vojtěch Fedra]] z Adamova pro předměty II. odboru a Marcelín Steimonig z Líšně pro III. odbor. O prázdninách roku 1921 byla upravena další třída s kreslírnou a uvolněn byt pro učitelskou rodinu. Kdy přesně byla měšťanská škola z budovy přestěhována, není prozatím známo.<br /> <br /> V roce 1950 požádal Gustav Čapka, který v domě bydlel, o povolení ke zřízení krytu pro automobil. Žádosti bylo vyhověno. V následujícím roce požádal národní podnik Obnova o povolení k zavedení vodovodu do objektu, kterému bylo rovněž vyhověno. <br /> <br /> V roce 1958 se řešil nedostatek míst v mateřské škole. Bylo proto rozhodnuto přestěhovat Gustava Čapku do nově uvolněného domu v Plotní ulici (č. p. 90, č. o. 16). Uvolněné prostory následně umožnily zřídit III. mateřskou školu s kapacitou 35 dětí, která zahájila provoz v září 1959. První ředitelkou III. mateřské školy se stala [[Marie Procházková]].<br /> <br /> Z dochovaných dokumentů je zřejmé, že v roce 1971 okresní hygienik prodloužil výjimku pro provoz mateřské školy na dobu pěti let. V roce 1976 MěNV žádal o prodloužení výjimky do roku 1980, kdy by děti mohly být přestěhovány do nových prostor [[Petra Jilemnického 373/1|mateřské školy]], která byla ve výstavbě na [[Ptačina|Ptačině]]. Okresní hygienik prodloužil výjimku do 31. prosince 1979.<br /> <br /> V roce 1980 bylo vlastnictví budovy a souvisejících pozemků na základě hospodářské smlouvy převedeno z Městského národního výboru v Adamově na Okresní podnik bytového hospodářství v [[Blansko|Blansku]].<br /> <br /> Správcem budovy však nadále zůstal Městský národní výbor v Adamově. Dne 21. srpna 1981 uzavřel se ZVS Adamovské strojírny smlouvu o dočasném užívání části objektu. Předmětem smlouvy byly místnosti č. 16–24 v suterénu a místnosti č. 6, 7, 13, 14 a 15 v přízemí.<br /> <br /> Dne 25. června 1982 rozhodl o změně užívání bytové jednotky na skladovací účely, která byla v budově umístěna, odbor výstavby a územního plánování Městského národního výboru v Adamově. V rozhodnutí je dále uvedeno:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''Bytová jednotka 2+1 obsahuje kuchyň o rozměru 17,10 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 1. pokoj 34,50 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, 2. pokoj 35,80 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, předsíň 11,60 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, komora 7,40 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;, výška místnosti 3,20 m. Jedná se o nepodsklepený byt. …, obvodový plášť tvoří zdivo z lomového kamene, podlahy částečně parkety a prkenné. Okna dvojitá ve značně dezolátním stavu, v současné době je bytová jednotka bez vody, elektroinstalace rovněž v dezolátním stavu. Vytápění lokální. Modernizace tohoto objektu by byla nákladná, objekt je dle SÚP v asanačním pásmu.''<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> V roce 1991 se vrátila budova na základě Zákona č. 172/1991 Sb. do vlastnictví města Adamova. Dne 12. května 1992 byla budova na základě předávacího protokolu vrácena z užívání společnosti Adast Adamov, a. s., Městskému úřadu Adamov. Město obratem usilovalo o prodej budovy. V březnu 1992 byl vypracován znalecký posudek, který stanovil cenu objektu na 604.427 Kčs. Dne 3. června 1992 byla mezi městem Adamov a Václavem Jordánkem uzavřena kupní smlouva, ve které město budovu prodalo za 1.114.672 Kčs. Ten však dne 12. října 1992 od smlouvy odstoupil.<br /> <br /> Už 9. listopadu 1992 projevil o objekt zájem pan Jaroslav Čáp. Kupní smlouva byla s manželi Čápovými uzavřena dne 17. listopadu 1992. Následně v březnu 1994 byl objekt rekolaudován na provozovnu stolařství firmy CANE. V roce 1995 byly sklepní prostory budovy rekolaudovány na žampionárnu.<br /> <br /> Při povodni v roce 1997 byl objekt značně zasažen. V dopise Městského úřadu vedoucí OVÚP popisuje následky povodně:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''- sklepní prostory objektu byly zatopeny do výšky 1,8 m''<br /> ''- došlo k poškození podlahy v 1. NP v důsledku vzlínání vody''<br /> ''- nepodsklepené prostory vykazují trhliny ve stěnách. ''<br /> ''Objekt byl zatopen v rozsahu cca 7 dní. Sklepní prostory a zejména jejich zdivo vykazují i v současné době vysoký obsah vody. ''<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> V roce 1999 provedl Jaroslav Sedlák na objednávku Okresního soudu v Blansku odhad hodnoty nemovitosti. V odhadu byl objekt popsán takto:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''Jedná se o poměrně rozlehlý objekt původní mateřské školky ve městě. Ke dni ocenění bylo užívání jako mateřská školka dávno obcí pro nevhodnost budovy a její technický stav zrušeno. Objekt nebyl nijak rekolaudován, současným majitelem však byla provedena v objektu demoliční práce bez kvalitního zabezpečení statiky a objekt byl využíván jako stolařská dílna… Budova čp. 78 je zděná, přízemní budova na části podsklepená, se sedlovou střechou bez podkroví. Obvodové zdivo je masivní převážně z cihel plných a kamene, stropy jsou smíšené konstrukce, na části do traverz, na části dřevěné trámové omítané. Podlahy z části vlysové, z části betonové. Sklepení části je bez úpravy podlahy, stropy klenuté. Okna atypická s klenutím. Objekt je celý průchozí, obsahuje pouze původní dílny. Objekt postrádá jakékoliv sociální vybavení. Ke dni prohlídky byla budova zcela devastována a zničena. Obvodové zdivo je oprýskané, na části jsou deformační trhliny, silně zamokřené, stropy dřevěných konstrukcí vykazující silné deformace, na části jsou dokonce prolomeny, stropy nespalné pouze poškozeny zatékáním do budovy. Střecha je na dřevěném krovu, který je úplně deformován, místo prolomen. Podlahy jsou zničené. Instalace nefunkční, ke dni ocenění byla vytrhána elektrika (rozvody). Otvorové prvky v celém objektu v dezolátním stavu, vytrhány, resp. zatlučeny hrubými deskami. Fasáda zničená až na původní zdivo, které již vykazuje silnou korozi.''<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Na objednávku odboru výstavby a plánování Městského úřadu Adamov posoudila firma Stavexis, s. r. o., v roce 1999, zda je možné stavbu hospodárně opravit. Posouzení se shoduje s popisem objektu ve znaleckém posudku. Závěrem posouzení je uvedeno, že případná rekonstrukce by byla tak rozsáhlá a nákladná, že se jeví jako nehospodárná.<br /> <br /> Dne 4. ledna 2000 stanovil Okresní soud v Blansku odhadní cenu nemovitosti na 100 000 Kč. V únoru téhož roku vydal dražební vyhlášku a dražební jednání se uskutečnilo 11. dubna 2000. Novým majitelem se stal [[Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny|Školní lesní podnik Křtiny]], který budovu v roce 2003 nechal zbourat.<br /> <br /> Pozemek, na němž budova stávala, dnes patří Mendelově univerzitě v Brně. Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny jej využívá jako parkoviště a ke skladování sypkého materiálu.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 28–29 a 30.<br /> * Městský úřad Adamov, archiv správy majetku.<br /> <br /> [[Kategorie:Nádražní 78]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=MHD_Adamov&diff=4067 2026-10-24T05:03:48Z

<p>Lukáš Malý: přesměrování na Městská autobusová doprava (Adamov)</p> <hr /> <div>#PŘESMĚRUJ [[Městská autobusová doprava (Adamov)]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Lomy_na_H%C3%A1dech&diff=4066 2026-10-24T04:52:17Z

<p>Lukáš Malý: /* Džungle */ štoly</p> <hr /> <div>'''Lomy na Hádech''' představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu [[Hády]] na severovýchodním okraji [[Brno|Brna]]. Těžba zde po staletí měnila podobu krajiny. Zatímco zpočátku šlo o malé lomy určené především pro místní potřebu, ve 20. století se Hády staly významným zdrojem surovin pro maloměřickou cementárnu. Těžba postupně vytvořila několik samostatných lomových prostorů, které se liší dobou vzniku, rozsahem i dalším využitím.<br /> <br /> == Historie dolování ==<br /> Vápenec se na Hádech těžil již ve středověku. V horní části kopce vznikaly malé takzvané selské lůmky, v nichž se kámen získával pro stavbu domů a dalších místních staveb. Jejich přesné stáří ani počet nejsou známy. Drobné lomy a jámy se postupně začlenily do krajiny a některé jejich pozůstatky jsou dnes obtížně rozpoznatelné.<br /> <br /> Zásadní proměnu přinesl počátek 20. století, kdy začala růst potřeba vápence pro průmyslovou výrobu. V [[Maloměřice|Maloměřicích]] vznikla cementárna, která zahájila provoz v roce 1908. Pro její zásobování se začaly otevírat a rozšiřovat lomy na svazích Hádů. Kromě vápence se zde těžily také další suroviny využívané při výrobě cementu, zejména vápnité břidlice a silicitické horniny, které sloužily jako korekční přísady.<br /> <br /> S rozvojem těžby vznikl systém lomů propojených úzkokolejnými drahami, dopravními pásy a lanovkami. Vytěžená hornina se svážela do míst, kde se drtila a připravovala k dalšímu zpracování. Těžba tak postupně zasáhla značnou část původních stepních svahů, které do té doby patřily k botanicky cenným lokalitám.<br /> <br /> Největší změnu přineslo otevření rozsáhlého [[Etážový lom|Etážového lomu]] v 60. letech 20. století. Jeho postupné rozšiřování zásadně proměnilo jižní svah kopce. Průmyslová těžba v maloměřickém hádeckém komplexu byla definitivně ukončena v roce 1997. Následovala likvidace těžebních zařízení a postupná obnova přírody.<br /> <br /> == Jednotlivé lomy ==<br /> === Staré selské lůmky ===<br /> Nejstarší těžební místa na [[Hády|Hádech]] vznikala již ve středověku. Šlo o malé jámové lomy, které sloužily především k získávání kamene pro místní stavební potřebu. Těžba pravděpodobně probíhala nepravidelně a podle okamžité potřeby.<br /> <br /> Přesná poloha a stáří jednotlivých lůmků nejsou doloženy. Jejich pozůstatky se zachovaly v terénních nerovnostech a v některých částech Hádeckého lesa. Představují nejstarší známou etapu využívání zdejšího vápencového podloží člověkem.<br /> <br /> === Džungle ===<br /> [[Soubor:Pohled na lom Džungle.jpg|náhled|alt=Lom Džungle|Lom Džungle]]<br /> [[Lom Džungle]] patřil k prvním velkým lomům spojeným s průmyslovou těžbou na [[Hády|Hádech]]. Jeho rozvoj souvisel se vznikem maloměřické cementárny na počátku 20. století. Těžba se zde rozběhla přibližně kolem roku 1910 až 1911.<br /> <br /> V lomu se získával vápenec a další suroviny potřebné pro výrobu cementu. Postupně zde vzniklo zázemí pro drcení a skladování horniny. Džungle se stala důležitým překladištěm, do něhož se dopravoval materiál také z dalších lomů. Z Růženina lomu vedla úzkokolejná dráha, která procházela tunelem. Později sem směřovala i lanovka z Lesního lomu v Líšni.<br /> <br /> Těžba v Džungli skončila v 90. letech 20. století. V 90. letech byla část jámy využívána také k ukládání odpadu a navážek. Dnes je dno lomu zčásti zavezené a upravené. Od roku 2011 zde působí [[Lamacentrum Hády]], které provozuje Pozemkový spolek Hády. Lokalita slouží k ekologické výchově a současně představuje zajímavé útočiště pro rostliny a živočichy.<br /> <br /> S těžební činností v tomto lomu souvisí také [[Štoly na Kavkách|dvojice štol]] vybudovaných pro dopravu vytěženého vápence. Jejich ústí se nachází v současné [[Přírodní památka Kavky|Přírodní památce Kavky]].<br /> <br /> === Růženin lom ===<br /> [[Soubor:Brno-Malomerice - Ruzenin lom od severu.jpg|náhled|alt=Růženin lom|Růženin lom]]<br /> [[Růženin lom]] se nachází na jižním svahu [[Hády|Hádů]]. Jeho současná podoba vznikala především v období od 20. do 60. let 20. století. V různých pramenech se objevují odlišné údaje o přesném zahájení těžby, jisté však je, že lom patřil k důležitým zdrojům surovin pro maloměřickou cementárnu.<br /> <br /> Těžily se zde zejména vápnité břidlice a další suroviny využívané při výrobě cementu. Materiál se dopravoval do Džungle úzkokolejnou železnicí. Mezi jednotlivými částmi lomového systému vznikla dopravní infrastruktura včetně tunelů.<br /> <br /> Při těžbě byl odkryt vydatný pramen, který napájí jezírka na dně lomu. V 70. letech byla část dna zavezena odpady z výroby cementu a dalšími materiály. Po ukončení těžby v roce 1997 začala postupná rekultivace, při níž byla obnovena jezírka a podpořen rozvoj přírodně cenných stanovišť.<br /> <br /> Růženin lom je dnes významnou přírodovědnou lokalitou s výskytem vzácných rostlin a živočichů. Vznikla zde také naučná stezka [[Cesta rákosím]]. V roce 2007 se stal součástí evropsky významné lokality Jižní svahy Hádů.<br /> <br /> === Lom Habeš ===<br /> [[Lom Habeš]] se nacházel v okolí [[Velká Klajdovka|Velké Klajdovky]]. Jeho rozvoj souvisel s potřebou kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu. Těžba zde byla zahájena po druhé světové válce.<br /> <br /> Vytěžený vápenec se dopravoval do dalších částí hádeckého lomového systému, kde se zpracovával. Provoz však komplikovaly vysoké náklady na dopravu. V roce 1947 byla proto těžba přesunuta do nově otevřeného [[Lesní lom|Lesního lomu]] v [[Líšeň|Líšni]]. Lom Habeš byl následně uzavřen a jeho prostor byl později zastavěn nebo jinak přeměněn.<br /> <br /> === Lesní lom ===<br /> [[Soubor:2026-10-17 Lesni lom (Hady).jpg|náhled|alt=Lesní lom|Lesní lom]]<br /> [[Lesní lom]] leží v severní části městské části Brno-Líšeň, východně od hlavního hádeckého lomového komplexu. Těžba zde byla zahájena v roce 1947, kdy bylo potřeba zajistit další zdroj kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu po uzavření lomu Habeš.<br /> <br /> Jedná se o rozsáhlý etážový kamenolom, v němž se těžily především tmavě šedé až černošedé devonské vápence. Původně se vápenec dopravoval do lomu Džungle lanovkou dlouhou přibližně 1,8 kilometru. V 60. letech byla původní lanová dráha nahrazena výkonnějším zařízením. Její trasa je patrná při pohledu na letecký snímek dodnes. V roce 1984 byla lanovka zrušena a dopravu suroviny převzala nákladní auta.<br /> <br /> Těžba zde pokračovala až do konce 90. let 20. století. V současnosti je lom spojen se společností Kalcit, která zde zajišťuje těžební činnost. Vstup do prostoru lomu je omezený.<br /> <br /> === Starý Městský lom ===<br /> [[Starý Městský lom]] patří do souboru starších lomových prostorů na jižním svahu [[Hády|Hádů]].<br /> <br /> Jeho počátky souvisejí s rozvojem průmyslové těžby na Hádech na začátku 20. století. Přesné datum otevření ani ukončení těžby se však v dostupných pramenech nepodařilo jednoznačně doložit.<br /> <br /> === Etážový lom (též Nový Městský lom) ===<br /> [[Soubor:Hády.jpg|náhled|alt=Etážový lom|Etážový lom]]<br /> [[Etážový lom]] je největším a nejvýraznějším lomem na [[Hády|Hádech]]. Nachází se na jižním svahu kopce a jeho rozsáhlé stupňovité stěny vytvářejí nepřehlédnutelnou dominantu [[Brno|Brna]]. Těžba zde začala v 60. letech 20. století, kdy již starší jámové lomy přestávaly dostačovat rostoucím potřebám cementárny.<br /> <br /> Postup těžby vytvořil několik výrazných etáží a odstranil rozsáhlé části původního svahu. Vápenec se používal především pro výrobu cementu. Lom byl součástí technologického systému, v němž se hornina drtila a dopravovala do maloměřického závodu.<br /> <br /> Těžba byla ukončena v roce 1997. Od té doby se prostor postupně mění. Na odtěžených stupních se rozvíjejí teplomilná stepní společenstva a lokalita získává nový přírodovědný význam. Péči o vybrané části území zajišťuje Pozemkový spolek Hády.<br /> <br /> === Lom Kalcit ===<br /> Označení Lom Kalcit se používá pro těžební lokalitu v oblasti [[Líšeň|Líšně]], východně od hlavního souboru hádeckých lomů. Na rozdíl od starých lomů spojených s maloměřickou cementárnou jde o lokalitu, kde se vápenec těží pro další průmyslové využití.<br /> <br /> Počátky využívání místa sahají do období první republiky, kdy zde stála kruhová vápenná pec bratří Hudcových z Ochoze. Vápenec se využíval jako surovina pro výrobu vápna. Pec byla v roce 1960 zbourána. V roce 2000 získala pozemky společnost Kalcit a po získání příslušného těžebního oprávnění zde zahájila těžbu vysokoprocentního vápence.<br /> <br /> Lom Kalcit je třeba odlišovat od Lesního lomu, přestože obě lokality leží v líšeňské části širšího území Hádů a jsou spojeny se společností Kalcit. Historie těchto míst je odlišná a neměla by být zaměňována.<br /> <br /> == Konec těžby a návrat přírody ==<br /> Průmyslová těžba v maloměřickém hádeckém komplexu skončila v roce 1997. O rok později byl ukončen také provoz maloměřické cementárny. Zanikla tak dopravní a zpracovatelská infrastruktura, která po desetiletí spojovala jednotlivé lomy.<br /> <br /> Po ukončení těžby začala postupná rekultivace a obnova přírody. V bývalých lomech se vytvořila nová stanoviště pro rostliny a živočichy, na odtěžených svazích se obnovují stepní porosty a v Růženině lomu vznikla soustava jezírek. Některé části území jsou dnes chráněny jako přírodně mimořádně cenné lokality.<br /> <br /> Hády tak představují výrazný příklad proměny krajiny: místo, které bylo po většinu 20. století využíváno pro průmyslovou těžbu, se postupně stalo významným přírodním a rekreačním územím Brna. Historické lomové stěny přitom zůstávají cenným dokladem geologického vývoje i průmyslové minulosti regionu.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://www.pshhady.cz/lom-dzungle Lom Džungle – Pozemkový spolek Hády]<br /> * [https://www.pshhady.cz/etazovy-lom-na-hadech Etážový lom – Pozemkový spolek Hády]<br /> * [https://www.vlisni.cz/historie/lesni-lom-lisni/ Lesní lom v Líšni – vlisni.cz]<br /> * [https://upmb.brno.cz/wp-content/uploads/2022/06/02_Krajina.pdf Územní plán města Brna – Využití nerostných surovin]<br /> * [https://www.brno.cz/documents/20121/3276331/Materi%C3%A1l_98-98.pdf Materiál města Brna – lokalita lomu Kalcit]<br /> <br /> [[Kategorie:Lomy na Hádech]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Lomy_na_H%C3%A1dech&diff=4065 2026-10-24T04:27:21Z

<p>Lukáš Malý: /* Lesní lom */ + trasa lanovky patrná dodnes</p> <hr /> <div>'''Lomy na Hádech''' představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu [[Hády]] na severovýchodním okraji [[Brno|Brna]]. Těžba zde po staletí měnila podobu krajiny. Zatímco zpočátku šlo o malé lomy určené především pro místní potřebu, ve 20. století se Hády staly významným zdrojem surovin pro maloměřickou cementárnu. Těžba postupně vytvořila několik samostatných lomových prostorů, které se liší dobou vzniku, rozsahem i dalším využitím.<br /> <br /> == Historie dolování ==<br /> Vápenec se na Hádech těžil již ve středověku. V horní části kopce vznikaly malé takzvané selské lůmky, v nichž se kámen získával pro stavbu domů a dalších místních staveb. Jejich přesné stáří ani počet nejsou známy. Drobné lomy a jámy se postupně začlenily do krajiny a některé jejich pozůstatky jsou dnes obtížně rozpoznatelné.<br /> <br /> Zásadní proměnu přinesl počátek 20. století, kdy začala růst potřeba vápence pro průmyslovou výrobu. V [[Maloměřice|Maloměřicích]] vznikla cementárna, která zahájila provoz v roce 1908. Pro její zásobování se začaly otevírat a rozšiřovat lomy na svazích Hádů. Kromě vápence se zde těžily také další suroviny využívané při výrobě cementu, zejména vápnité břidlice a silicitické horniny, které sloužily jako korekční přísady.<br /> <br /> S rozvojem těžby vznikl systém lomů propojených úzkokolejnými drahami, dopravními pásy a lanovkami. Vytěžená hornina se svážela do míst, kde se drtila a připravovala k dalšímu zpracování. Těžba tak postupně zasáhla značnou část původních stepních svahů, které do té doby patřily k botanicky cenným lokalitám.<br /> <br /> Největší změnu přineslo otevření rozsáhlého [[Etážový lom|Etážového lomu]] v 60. letech 20. století. Jeho postupné rozšiřování zásadně proměnilo jižní svah kopce. Průmyslová těžba v maloměřickém hádeckém komplexu byla definitivně ukončena v roce 1997. Následovala likvidace těžebních zařízení a postupná obnova přírody.<br /> <br /> == Jednotlivé lomy ==<br /> === Staré selské lůmky ===<br /> Nejstarší těžební místa na [[Hády|Hádech]] vznikala již ve středověku. Šlo o malé jámové lomy, které sloužily především k získávání kamene pro místní stavební potřebu. Těžba pravděpodobně probíhala nepravidelně a podle okamžité potřeby.<br /> <br /> Přesná poloha a stáří jednotlivých lůmků nejsou doloženy. Jejich pozůstatky se zachovaly v terénních nerovnostech a v některých částech Hádeckého lesa. Představují nejstarší známou etapu využívání zdejšího vápencového podloží člověkem.<br /> <br /> === Džungle ===<br /> [[Soubor:Pohled na lom Džungle.jpg|náhled|alt=Lom Džungle|Lom Džungle]]<br /> [[Lom Džungle]] patřil k prvním velkým lomům spojeným s průmyslovou těžbou na [[Hády|Hádech]]. Jeho rozvoj souvisel se vznikem maloměřické cementárny na počátku 20. století. Těžba se zde rozběhla přibližně kolem roku 1910 až 1911.<br /> <br /> V lomu se získával vápenec a další suroviny potřebné pro výrobu cementu. Postupně zde vzniklo zázemí pro drcení a skladování horniny. Džungle se stala důležitým překladištěm, do něhož se dopravoval materiál také z dalších lomů. Z Růženina lomu vedla úzkokolejná dráha, která procházela tunelem. Později sem směřovala i lanovka z Lesního lomu v Líšni.<br /> <br /> Těžba v Džungli skončila v 90. letech 20. století. V 90. letech byla část jámy využívána také k ukládání odpadu a navážek. Dnes je dno lomu zčásti zavezené a upravené. Od roku 2011 zde působí [[Lamacentrum Hády]], které provozuje Pozemkový spolek Hády. Lokalita slouží k ekologické výchově a současně představuje zajímavé útočiště pro rostliny a živočichy.<br /> <br /> === Růženin lom ===<br /> [[Soubor:Brno-Malomerice - Ruzenin lom od severu.jpg|náhled|alt=Růženin lom|Růženin lom]]<br /> [[Růženin lom]] se nachází na jižním svahu [[Hády|Hádů]]. Jeho současná podoba vznikala především v období od 20. do 60. let 20. století. V různých pramenech se objevují odlišné údaje o přesném zahájení těžby, jisté však je, že lom patřil k důležitým zdrojům surovin pro maloměřickou cementárnu.<br /> <br /> Těžily se zde zejména vápnité břidlice a další suroviny využívané při výrobě cementu. Materiál se dopravoval do Džungle úzkokolejnou železnicí. Mezi jednotlivými částmi lomového systému vznikla dopravní infrastruktura včetně tunelů.<br /> <br /> Při těžbě byl odkryt vydatný pramen, který napájí jezírka na dně lomu. V 70. letech byla část dna zavezena odpady z výroby cementu a dalšími materiály. Po ukončení těžby v roce 1997 začala postupná rekultivace, při níž byla obnovena jezírka a podpořen rozvoj přírodně cenných stanovišť.<br /> <br /> Růženin lom je dnes významnou přírodovědnou lokalitou s výskytem vzácných rostlin a živočichů. Vznikla zde také naučná stezka [[Cesta rákosím]]. V roce 2007 se stal součástí evropsky významné lokality Jižní svahy Hádů.<br /> <br /> === Lom Habeš ===<br /> [[Lom Habeš]] se nacházel v okolí [[Velká Klajdovka|Velké Klajdovky]]. Jeho rozvoj souvisel s potřebou kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu. Těžba zde byla zahájena po druhé světové válce.<br /> <br /> Vytěžený vápenec se dopravoval do dalších částí hádeckého lomového systému, kde se zpracovával. Provoz však komplikovaly vysoké náklady na dopravu. V roce 1947 byla proto těžba přesunuta do nově otevřeného [[Lesní lom|Lesního lomu]] v [[Líšeň|Líšni]]. Lom Habeš byl následně uzavřen a jeho prostor byl později zastavěn nebo jinak přeměněn.<br /> <br /> === Lesní lom ===<br /> [[Soubor:2026-10-17 Lesni lom (Hady).jpg|náhled|alt=Lesní lom|Lesní lom]]<br /> [[Lesní lom]] leží v severní části městské části Brno-Líšeň, východně od hlavního hádeckého lomového komplexu. Těžba zde byla zahájena v roce 1947, kdy bylo potřeba zajistit další zdroj kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu po uzavření lomu Habeš.<br /> <br /> Jedná se o rozsáhlý etážový kamenolom, v němž se těžily především tmavě šedé až černošedé devonské vápence. Původně se vápenec dopravoval do lomu Džungle lanovkou dlouhou přibližně 1,8 kilometru. V 60. letech byla původní lanová dráha nahrazena výkonnějším zařízením. Její trasa je patrná při pohledu na letecký snímek dodnes. V roce 1984 byla lanovka zrušena a dopravu suroviny převzala nákladní auta.<br /> <br /> Těžba zde pokračovala až do konce 90. let 20. století. V současnosti je lom spojen se společností Kalcit, která zde zajišťuje těžební činnost. Vstup do prostoru lomu je omezený.<br /> <br /> === Starý Městský lom ===<br /> [[Starý Městský lom]] patří do souboru starších lomových prostorů na jižním svahu [[Hády|Hádů]].<br /> <br /> Jeho počátky souvisejí s rozvojem průmyslové těžby na Hádech na začátku 20. století. Přesné datum otevření ani ukončení těžby se však v dostupných pramenech nepodařilo jednoznačně doložit.<br /> <br /> === Etážový lom (též Nový Městský lom) ===<br /> [[Soubor:Hády.jpg|náhled|alt=Etážový lom|Etážový lom]]<br /> [[Etážový lom]] je největším a nejvýraznějším lomem na [[Hády|Hádech]]. Nachází se na jižním svahu kopce a jeho rozsáhlé stupňovité stěny vytvářejí nepřehlédnutelnou dominantu [[Brno|Brna]]. Těžba zde začala v 60. letech 20. století, kdy již starší jámové lomy přestávaly dostačovat rostoucím potřebám cementárny.<br /> <br /> Postup těžby vytvořil několik výrazných etáží a odstranil rozsáhlé části původního svahu. Vápenec se používal především pro výrobu cementu. Lom byl součástí technologického systému, v němž se hornina drtila a dopravovala do maloměřického závodu.<br /> <br /> Těžba byla ukončena v roce 1997. Od té doby se prostor postupně mění. Na odtěžených stupních se rozvíjejí teplomilná stepní společenstva a lokalita získává nový přírodovědný význam. Péči o vybrané části území zajišťuje Pozemkový spolek Hády.<br /> <br /> === Lom Kalcit ===<br /> Označení Lom Kalcit se používá pro těžební lokalitu v oblasti [[Líšeň|Líšně]], východně od hlavního souboru hádeckých lomů. Na rozdíl od starých lomů spojených s maloměřickou cementárnou jde o lokalitu, kde se vápenec těží pro další průmyslové využití.<br /> <br /> Počátky využívání místa sahají do období první republiky, kdy zde stála kruhová vápenná pec bratří Hudcových z Ochoze. Vápenec se využíval jako surovina pro výrobu vápna. Pec byla v roce 1960 zbourána. V roce 2000 získala pozemky společnost Kalcit a po získání příslušného těžebního oprávnění zde zahájila těžbu vysokoprocentního vápence.<br /> <br /> Lom Kalcit je třeba odlišovat od Lesního lomu, přestože obě lokality leží v líšeňské části širšího území Hádů a jsou spojeny se společností Kalcit. Historie těchto míst je odlišná a neměla by být zaměňována.<br /> <br /> == Konec těžby a návrat přírody ==<br /> Průmyslová těžba v maloměřickém hádeckém komplexu skončila v roce 1997. O rok později byl ukončen také provoz maloměřické cementárny. Zanikla tak dopravní a zpracovatelská infrastruktura, která po desetiletí spojovala jednotlivé lomy.<br /> <br /> Po ukončení těžby začala postupná rekultivace a obnova přírody. V bývalých lomech se vytvořila nová stanoviště pro rostliny a živočichy, na odtěžených svazích se obnovují stepní porosty a v Růženině lomu vznikla soustava jezírek. Některé části území jsou dnes chráněny jako přírodně mimořádně cenné lokality.<br /> <br /> Hády tak představují výrazný příklad proměny krajiny: místo, které bylo po většinu 20. století využíváno pro průmyslovou těžbu, se postupně stalo významným přírodním a rekreačním územím Brna. Historické lomové stěny přitom zůstávají cenným dokladem geologického vývoje i průmyslové minulosti regionu.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://www.pshhady.cz/lom-dzungle Lom Džungle – Pozemkový spolek Hády]<br /> * [https://www.pshhady.cz/etazovy-lom-na-hadech Etážový lom – Pozemkový spolek Hády]<br /> * [https://www.vlisni.cz/historie/lesni-lom-lisni/ Lesní lom v Líšni – vlisni.cz]<br /> * [https://upmb.brno.cz/wp-content/uploads/2022/06/02_Krajina.pdf Územní plán města Brna – Využití nerostných surovin]<br /> * [https://www.brno.cz/documents/20121/3276331/Materi%C3%A1l_98-98.pdf Materiál města Brna – lokalita lomu Kalcit]<br /> <br /> [[Kategorie:Lomy na Hádech]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:T%C4%9B%C5%BEebn%C3%AD_%C4%8Dinnost&diff=4064 2026-10-24T04:20:46Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Stavby“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Stavby]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:Lomy_na_H%C3%A1dech&diff=4063 2026-10-24T04:19:44Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Hády Kategorie:Těžební činnost“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Hády]]<br /> [[Kategorie:Těžební činnost]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:T%C4%9B%C5%BEba_%C5%BEelezn%C3%A9_rudy&diff=4062 2026-10-24T04:19:38Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Těžební činnost“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Těžební činnost]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=4061 2026-10-24T04:18:20Z

<p>Lukáš Malý: * Lomy na Hádech představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…</p> <hr /> <div>* [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…<br /> * [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…<br /> * [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…<br /> * [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…<br /> * [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…<br /> * [[Návštěva ministra obrany Sovětského svazu Dmitrije Fjodoroviče Ustinova Adamovských strojíren]] proběhla 19. dubna 1977…<br /> * [[Lenka Dohová]] je adamovská učitelka, od roku 2024 zástupkyně ZŠ a MŠ Adamov a od roku 2026 adamovská zastupitelka…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2026]] se uskutečnily 9. října … a 10. října…<br /> * [[Adamov a okolí v kultuře]] je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl…<br /> * [[Zažít Adamov jinak]] je sousedská slavnost pořádaná vždy třetí sobotu v září…<br /> * [[Ochoz u Brna]] je obec v okrese Brno-venkov…<br /> * [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…<br /> * [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…<br /> * [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Lomy_na_H%C3%A1dech&diff=4060 2026-10-24T04:17:35Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „&#039;&#039;&#039;Lomy na Hádech&#039;&#039;&#039; představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády na severovýchodním okraji Brna. Těžba zde po staletí měnila podobu krajiny. Zatímco zpočátku šlo o malé lomy určené především pro místní potřebu, ve 20. století se Hády staly významným zdrojem surovin pro maloměřickou cementárnu. Těžba postupně vytvořila několik samostatných lom…“</p> <hr /> <div>'''Lomy na Hádech''' představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu [[Hády]] na severovýchodním okraji [[Brno|Brna]]. Těžba zde po staletí měnila podobu krajiny. Zatímco zpočátku šlo o malé lomy určené především pro místní potřebu, ve 20. století se Hády staly významným zdrojem surovin pro maloměřickou cementárnu. Těžba postupně vytvořila několik samostatných lomových prostorů, které se liší dobou vzniku, rozsahem i dalším využitím.<br /> <br /> == Historie dolování ==<br /> Vápenec se na Hádech těžil již ve středověku. V horní části kopce vznikaly malé takzvané selské lůmky, v nichž se kámen získával pro stavbu domů a dalších místních staveb. Jejich přesné stáří ani počet nejsou známy. Drobné lomy a jámy se postupně začlenily do krajiny a některé jejich pozůstatky jsou dnes obtížně rozpoznatelné.<br /> <br /> Zásadní proměnu přinesl počátek 20. století, kdy začala růst potřeba vápence pro průmyslovou výrobu. V [[Maloměřice|Maloměřicích]] vznikla cementárna, která zahájila provoz v roce 1908. Pro její zásobování se začaly otevírat a rozšiřovat lomy na svazích Hádů. Kromě vápence se zde těžily také další suroviny využívané při výrobě cementu, zejména vápnité břidlice a silicitické horniny, které sloužily jako korekční přísady.<br /> <br /> S rozvojem těžby vznikl systém lomů propojených úzkokolejnými drahami, dopravními pásy a lanovkami. Vytěžená hornina se svážela do míst, kde se drtila a připravovala k dalšímu zpracování. Těžba tak postupně zasáhla značnou část původních stepních svahů, které do té doby patřily k botanicky cenným lokalitám.<br /> <br /> Největší změnu přineslo otevření rozsáhlého [[Etážový lom|Etážového lomu]] v 60. letech 20. století. Jeho postupné rozšiřování zásadně proměnilo jižní svah kopce. Průmyslová těžba v maloměřickém hádeckém komplexu byla definitivně ukončena v roce 1997. Následovala likvidace těžebních zařízení a postupná obnova přírody.<br /> <br /> == Jednotlivé lomy ==<br /> === Staré selské lůmky ===<br /> Nejstarší těžební místa na [[Hády|Hádech]] vznikala již ve středověku. Šlo o malé jámové lomy, které sloužily především k získávání kamene pro místní stavební potřebu. Těžba pravděpodobně probíhala nepravidelně a podle okamžité potřeby.<br /> <br /> Přesná poloha a stáří jednotlivých lůmků nejsou doloženy. Jejich pozůstatky se zachovaly v terénních nerovnostech a v některých částech Hádeckého lesa. Představují nejstarší známou etapu využívání zdejšího vápencového podloží člověkem.<br /> <br /> === Džungle ===<br /> [[Soubor:Pohled na lom Džungle.jpg|náhled|alt=Lom Džungle|Lom Džungle]]<br /> [[Lom Džungle]] patřil k prvním velkým lomům spojeným s průmyslovou těžbou na [[Hády|Hádech]]. Jeho rozvoj souvisel se vznikem maloměřické cementárny na počátku 20. století. Těžba se zde rozběhla přibližně kolem roku 1910 až 1911.<br /> <br /> V lomu se získával vápenec a další suroviny potřebné pro výrobu cementu. Postupně zde vzniklo zázemí pro drcení a skladování horniny. Džungle se stala důležitým překladištěm, do něhož se dopravoval materiál také z dalších lomů. Z Růženina lomu vedla úzkokolejná dráha, která procházela tunelem. Později sem směřovala i lanovka z Lesního lomu v Líšni.<br /> <br /> Těžba v Džungli skončila v 90. letech 20. století. V 90. letech byla část jámy využívána také k ukládání odpadu a navážek. Dnes je dno lomu zčásti zavezené a upravené. Od roku 2011 zde působí [[Lamacentrum Hády]], které provozuje Pozemkový spolek Hády. Lokalita slouží k ekologické výchově a současně představuje zajímavé útočiště pro rostliny a živočichy.<br /> <br /> === Růženin lom ===<br /> [[Soubor:Brno-Malomerice - Ruzenin lom od severu.jpg|náhled|alt=Růženin lom|Růženin lom]]<br /> [[Růženin lom]] se nachází na jižním svahu [[Hády|Hádů]]. Jeho současná podoba vznikala především v období od 20. do 60. let 20. století. V různých pramenech se objevují odlišné údaje o přesném zahájení těžby, jisté však je, že lom patřil k důležitým zdrojům surovin pro maloměřickou cementárnu.<br /> <br /> Těžily se zde zejména vápnité břidlice a další suroviny využívané při výrobě cementu. Materiál se dopravoval do Džungle úzkokolejnou železnicí. Mezi jednotlivými částmi lomového systému vznikla dopravní infrastruktura včetně tunelů.<br /> <br /> Při těžbě byl odkryt vydatný pramen, který napájí jezírka na dně lomu. V 70. letech byla část dna zavezena odpady z výroby cementu a dalšími materiály. Po ukončení těžby v roce 1997 začala postupná rekultivace, při níž byla obnovena jezírka a podpořen rozvoj přírodně cenných stanovišť.<br /> <br /> Růženin lom je dnes významnou přírodovědnou lokalitou s výskytem vzácných rostlin a živočichů. Vznikla zde také naučná stezka [[Cesta rákosím]]. V roce 2007 se stal součástí evropsky významné lokality Jižní svahy Hádů.<br /> <br /> === Lom Habeš ===<br /> [[Lom Habeš]] se nacházel v okolí [[Velká Klajdovka|Velké Klajdovky]]. Jeho rozvoj souvisel s potřebou kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu. Těžba zde byla zahájena po druhé světové válce.<br /> <br /> Vytěžený vápenec se dopravoval do dalších částí hádeckého lomového systému, kde se zpracovával. Provoz však komplikovaly vysoké náklady na dopravu. V roce 1947 byla proto těžba přesunuta do nově otevřeného [[Lesní lom|Lesního lomu]] v [[Líšeň|Líšni]]. Lom Habeš byl následně uzavřen a jeho prostor byl později zastavěn nebo jinak přeměněn.<br /> <br /> === Lesní lom ===<br /> [[Soubor:2026-10-17 Lesni lom (Hady).jpg|náhled|alt=Lesní lom|Lesní lom]]<br /> [[Lesní lom]] leží v severní části městské části Brno-Líšeň, východně od hlavního hádeckého lomového komplexu. Těžba zde byla zahájena v roce 1947, kdy bylo potřeba zajistit další zdroj kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu po uzavření lomu Habeš.<br /> <br /> Jedná se o rozsáhlý etážový kamenolom, v němž se těžily především tmavě šedé až černošedé devonské vápence. Původně se vápenec dopravoval do lomu Džungle lanovkou dlouhou přibližně 1,8 kilometru. V 60. letech byla původní lanová dráha nahrazena výkonnějším zařízením. V roce 1984 byla lanovka zrušena a dopravu suroviny převzala nákladní auta.<br /> <br /> Těžba zde pokračovala až do konce 90. let 20. století. V současnosti je lom spojen se společností Kalcit, která zde zajišťuje těžební činnost. Vstup do prostoru lomu je omezený.<br /> <br /> === Starý Městský lom ===<br /> [[Starý Městský lom]] patří do souboru starších lomových prostorů na jižním svahu [[Hády|Hádů]].<br /> <br /> Jeho počátky souvisejí s rozvojem průmyslové těžby na Hádech na začátku 20. století. Přesné datum otevření ani ukončení těžby se však v dostupných pramenech nepodařilo jednoznačně doložit.<br /> <br /> === Etážový lom (též Nový Městský lom) ===<br /> [[Soubor:Hády.jpg|náhled|alt=Etážový lom|Etážový lom]]<br /> [[Etážový lom]] je největším a nejvýraznějším lomem na [[Hády|Hádech]]. Nachází se na jižním svahu kopce a jeho rozsáhlé stupňovité stěny vytvářejí nepřehlédnutelnou dominantu [[Brno|Brna]]. Těžba zde začala v 60. letech 20. století, kdy již starší jámové lomy přestávaly dostačovat rostoucím potřebám cementárny.<br /> <br /> Postup těžby vytvořil několik výrazných etáží a odstranil rozsáhlé části původního svahu. Vápenec se používal především pro výrobu cementu. Lom byl součástí technologického systému, v němž se hornina drtila a dopravovala do maloměřického závodu.<br /> <br /> Těžba byla ukončena v roce 1997. Od té doby se prostor postupně mění. Na odtěžených stupních se rozvíjejí teplomilná stepní společenstva a lokalita získává nový přírodovědný význam. Péči o vybrané části území zajišťuje Pozemkový spolek Hády.<br /> <br /> === Lom Kalcit ===<br /> Označení Lom Kalcit se používá pro těžební lokalitu v oblasti [[Líšeň|Líšně]], východně od hlavního souboru hádeckých lomů. Na rozdíl od starých lomů spojených s maloměřickou cementárnou jde o lokalitu, kde se vápenec těží pro další průmyslové využití.<br /> <br /> Počátky využívání místa sahají do období první republiky, kdy zde stála kruhová vápenná pec bratří Hudcových z Ochoze. Vápenec se využíval jako surovina pro výrobu vápna. Pec byla v roce 1960 zbourána. V roce 2000 získala pozemky společnost Kalcit a po získání příslušného těžebního oprávnění zde zahájila těžbu vysokoprocentního vápence.<br /> <br /> Lom Kalcit je třeba odlišovat od Lesního lomu, přestože obě lokality leží v líšeňské části širšího území Hádů a jsou spojeny se společností Kalcit. Historie těchto míst je odlišná a neměla by být zaměňována.<br /> <br /> == Konec těžby a návrat přírody ==<br /> Průmyslová těžba v maloměřickém hádeckém komplexu skončila v roce 1997. O rok později byl ukončen také provoz maloměřické cementárny. Zanikla tak dopravní a zpracovatelská infrastruktura, která po desetiletí spojovala jednotlivé lomy.<br /> <br /> Po ukončení těžby začala postupná rekultivace a obnova přírody. V bývalých lomech se vytvořila nová stanoviště pro rostliny a živočichy, na odtěžených svazích se obnovují stepní porosty a v Růženině lomu vznikla soustava jezírek. Některé části území jsou dnes chráněny jako přírodně mimořádně cenné lokality.<br /> <br /> Hády tak představují výrazný příklad proměny krajiny: místo, které bylo po většinu 20. století využíváno pro průmyslovou těžbu, se postupně stalo významným přírodním a rekreačním územím Brna. Historické lomové stěny přitom zůstávají cenným dokladem geologického vývoje i průmyslové minulosti regionu.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://www.pshhady.cz/lom-dzungle Lom Džungle – Pozemkový spolek Hády]<br /> * [https://www.pshhady.cz/etazovy-lom-na-hadech Etážový lom – Pozemkový spolek Hády]<br /> * [https://www.vlisni.cz/historie/lesni-lom-lisni/ Lesní lom v Líšni – vlisni.cz]<br /> * [https://upmb.brno.cz/wp-content/uploads/2022/06/02_Krajina.pdf Územní plán města Brna – Využití nerostných surovin]<br /> * [https://www.brno.cz/documents/20121/3276331/Materi%C3%A1l_98-98.pdf Materiál města Brna – lokalita lomu Kalcit]<br /> <br /> [[Kategorie:Lomy na Hádech]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Kategorie:N%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bva_p%C5%99edsedy_vl%C3%A1dy_Mari%C3%A1na_%C4%8Calfy_Adamovsk%C3%BDch_stroj%C3%ADren&diff=4059 2026-10-22T03:07:34Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Kategorie:Události v Adamově Kategorie:Adamovské strojírny Kategorie:Švýcárna“</p> <hr /> <div>[[Kategorie:Události v Adamově]]<br /> [[Kategorie:Adamovské strojírny]]<br /> [[Kategorie:Švýcárna]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Politick%C3%A9_n%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bvy_v_Adamov%C4%9B_a_okol%C3%AD&diff=4058 2026-10-22T03:06:07Z

<p>Lukáš Malý: /* 15. října 1991 – předseda vlády Marián Čalfa */ link na článek</p> <hr /> <div>'''Politické návštěvy v Adamově a okolí''' je soupis všechny známých návštěv [[Adamov]]a a okolí politickými návštěvami.<br /> <br /> Adamov byl v minulosti několikrát cílem návštěv významných politických představitelů. Důvodem byl především průmyslový význam železářských a následně strojírenských podniků. Politici přijížděli do města ale také z důvodu významných výročích, slavnostních událostech i pracovních návštěvách. Další státníci a představitelé veřejného života zavítali také do blízkého okolí, zejména do [[Moravský kras|Moravského krasu]].<br /> <br /> == Přehled ==<br /> === 7. srpna 1792, 8. června 1797 a 27. června 1801 – Kníže Alois I. z Lichtenštejna v Býčí skále ===<br /> [[Soubor:Pametni deska Aloise I. Josefa Lichtensteina, Byci skala.JPG|náhled|alt=Pamětní nápis připomínající návštěvu Aloise I. Josefa Lichtenštejna|Pamětní nápis připomínající návštěvu Aloise I. Josefa Lichtenštejna]]<br /> Významnou osobností spojenou s okolím Adamova byl kníže [[Alois I. z Lichtenštejna]] (1759–1805). Rod Lichtenštejnů vlastnil rozsáhlé pozemky v oblasti [[Moravský kras|Moravského krasu]] a podílel se na úpravách zdejší krajiny, včetně okolí [[Býčí skála|Býčí skály]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]].<br /> <br /> Kníže Alois I. navštívil Býčí skálu podle dochovaných údajů 7. srpna 1792, 8. června 1797 a 27. června 1801. Tyto návštěvy připomíná [[Památník připomínající návštěvy Aloise I. Josefa Lichtenštejna|pamětní nápis]] v jeskyni.<br /> <br /> Býčí skála byla v této době známá nejen jako přírodní zajímavost, ale také jako místo, které se díky romantickým úpravám stávalo cílem výletů a návštěv významných hostů v rámci budování [[Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál|Vranovsko-křtinského lichtenštejnského areálu]].<br /> <br /> === 7. září 1804 – Císař František II. a císařovna Marie Terezie v Býčí skále ===<br /> Mezi nejvýznamnější návštěvy spojované s [[Býčí skála|Býčí skálou]] patří také návštěva císaře Františka II. a jeho manželky Marie Terezie, která se podle uváděných údajů uskutečnila 7. září 1804.<br /> <br /> Jeskyně byla součástí romanticky upravovaného areálu, jenž měl návštěvníkům nabídnout nejen pohled na přírodní krásy, ale také nevšední zážitek. Prohlídky podzemních prostor za svitu loučí patřily k dobovým způsobům, jak podobná místa zpřístupňovat a zatraktivňovat.<br /> <br /> S návštěvou císařského páru se pojí také vyprávění o slavnostním osvětlení jeskyně a přenocování císařovny. Tyto podrobnosti je však třeba chápat jako tradované vyprávění, dokud se nepodaří doložit je spolehlivými historickými prameny.<br /> <br /> Návštěvu připomíná v [[Památník připomínající návštěvu Františka II. Lotrinského a Marie Terezie|pamětní nápis]] v jeskyni.<br /> <br /> === 23. srpna 1844 – arcivévoda František Karel v Adamově a okolí ===<br /> Dne 23. srpna 1844 [[Návštěva arcivévody Františka Karla Adamova a okolí|navštívil Adamov a okolí rakouský arcivévoda František Karel]] (1802–1878), otec pozdějšího císaře Františka Josefa I. Doprovázel jej mimo jiné moravský zemský gubernátor hrabě Stadion a železniční inženýr Alois Negrelli. Cílem cesty byla prohlídka [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|stavby železnice]] v údolí řeky [[Svitava|Svitavy]] a významných průmyslových i přírodních zajímavostí regionu.<br /> <br /> V Adamově byl arcivévoda slavnostně přivítán. Během cesty si prohlédl budované železniční tunely a navštívil také [[Býčí skála|Býčí skálu]] a jeskyni [[Kostelík]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. Jeho cesta dále pokračovala do [[Blansko|Blanska]], kde zavítal do železáren, a následně k propasti [[Macocha]] a do dalších míst [[Moravský kras|Moravského krasu]].<br /> <br /> Návštěva dokládá význam Adamova a jeho okolí již v první polovině 19. století, kdy se zde rozvíjela železniční doprava a průmysl a zdejší jeskyně přitahovaly pozornost významných osobností.<br /> <br /> === 1883 – Kníže Jan II. z Lichtenštejna v jeskyni Výpustek ===<br /> [[Soubor:Vypustek 30.JPG|náhled|alt=Pamětní deska v jeskyni Výpustek připomínající návštěvu Jana II. Lichtenštejna|Pamětní deska v jeskyni Výpustek připomínající návštěvu Jana II. Lichtenštejna]]<br /> Další významnou osobností, která zavítala do okolí Adamova, byl kníže [[Jan II. z Lichtenštejna]] (1840–1929). V roce 1883 navštívil jeskyni [[Výpustek]] u [[Křtiny|Křtin]], která patří k významným krasovým lokalitám v širším okolí Adamova.<br /> <br /> Návštěvu připomíná pamětní deska v jeskyni. Výpustek byl v 19. století známý jako přírodní zajímavost a postupně se zařazoval mezi místa, která přitahovala zájem badatelů i návštěvníků.<br /> <br /> Jan II. z Lichtenštejna patřil k nejvýznamnějším představitelům rodu, který po dlouhou dobu ovlivňoval podobu krajiny v oblasti [[Moravský kras|Moravského krasu]] a jeho okolí.<br /> <br /> === 16. září 1921 – prezident Tomáš Garrigue Masaryk ===<br /> První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk projížděl Adamovem 16. září 1921 zvláštním vlakem. Přestože vlak na místním nádraží nezastavoval, jeho průjezd doprovázela slavnostní atmosféra. Nádraží bylo vyzdobeno a prezidenta zdravili místní obyvatelé.<br /> <br /> Následující den, 17. září 1921, navštívil Masaryk [[Punkevní jeskyně]] v [[Moravský kras|Moravském krasu]].<br /> <br /> Prezident Adamovem projížděl také 7. a 28. června 1928, kdy cestoval na Výstavu soudobé kultury a na další cestu po západní Moravě.<br /> <br /> === 16. května 1945 – Eduard Beneš v Blansku ===<br /> [[Soubor:Blansko-plaketa-zvláštní-vlak-Edvard-Beneš2015.jpg|náhled|alt=Pamětní deska připomínající Benešův odjezd z Blanska|Pamětní deska připomínající Benešův odjezd z Blanska]]<br /> Při návratu z exilu do osvobozeného Československa se prezident Edvard Beneš se svou manželkou Hanou zastavil 16. května 1945 v Blansku. Kvůli neprůjezdné železniční trati mezi Brnem a Blanskem pokračoval prezident z Brna do Blanska automobilem (dojeli přes Vranov). Odtud pak odjel zvláštním vlakem č. 11 554 do Prahy. Na blanenském nádraží jej přivítaly tisíce lidí. Událost dnes připomíná pamětní deska ve vestibulu nádraží.<br /> <br /> === 18. června 1960 – vládní delegace při oslavách 600 let železářské tradice ===<br /> Významnou událostí byly [[Oslava výročí 600 let železářské tradice|oslavy 600. výročí železářské tradice]] Adamova, které se konaly v roce 1960. Jejich součástí byla 18. června celozávodní schůze pracovníků Adamovských strojíren, jíž se zúčastnila delegace strany a vlády.<br /> <br /> Delegaci vedl [[Rudolf Barák]], člen politického byra ÚV KSČ a náměstek předsedy vlády. Dalšími významnými hosty byli Oldřich Černík, tajemník ÚV KSČ, a Karel Poláček, ministr všeobecného strojírenství. Přítomen byl rovněž poslanec a tajemník Ústřední rady odborů Bedřich Kozelka.<br /> <br /> Do Adamova přijela také delegace Jihomoravského krajského výboru KSČ vedená vedoucím tajemníkem P. Hronem.<br /> <br /> Oslavy patřily k nejvýznamnějším událostem v poválečné historii [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]]. Vedle slavnostních shromáždění zahrnovaly kulturní a sportovní program, výstavy i další akce připomínající dlouhou tradici místního železářství. <br /> <br /> === 13. listopadu 1975 – ministr spravedlnosti Jan Němec ===<br /> Další významná návštěva se uskutečnila při slavnostním odhalení [[Památník československo-sovětského přátelství|Památníku československo-sovětského přátelství]] na [[náměstí Práce]] v [[Adamov]]ě.<br /> <br /> Hlavním hostem byl Jan Němec, tehdejší ministr spravedlnosti a předseda Českého ústředního výboru Svazu československo-sovětského přátelství. Pronesl slavnostní projev a památník následně odhalil.<br /> <br /> Mezi dalšími hosty byli představitelé československých a sovětských institucí, mimo jiné vicekonzul generálního konzulátu Sovětského svazu v Brně B. J. Mirovcev a zástupce sovětské armády major J. Q. Kvašněvskij.<br /> <br /> Památník měl v tehdejší době symbolizovat přátelství se Sovětským svazem a ideologické směřování socialistického Československa.<br /> <br /> === 19. dubna 1977 – sovětský ministr obrany Dmitrij Fjodorovič Ustinov ===<br /> Dne 19. dubna 1977 navštívila [[Adamovské strojírny]] sovětská delegace vedená Dmitrijem Fjodorovičem Ustinovem, ministrem obrany Sovětského svazu a členem politického vedení Komunistické strany Sovětského svazu.<br /> <br /> Návštěva představovala významnou událost pro místní průmyslový podnik. Adamovské strojírny měly dlouhodobě důležité postavení v československém strojírenství a jejich výroba zahrnovala také produkty spojené s obranným průmyslem.<br /> <br /> Návštěva vysokého sovětského představitele dokládá význam, který byl adamovskému průmyslovému závodu přikládán v tehdejších politických a hospodářských vztazích mezi Československem a Sovětským svazem.<br /> <br /> === 15. října 1991 – předseda vlády Marián Čalfa ===<br /> Dne 15. října 1991 [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren|navštívil Adamovské strojírny předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky Marián Čalfa]]. Doprovázel jej ministr průmyslu Jan Vrba.<br /> <br /> Návštěva se uskutečnila v období zásadních politických a hospodářských změn po sametové revoluci. Československý průmysl se postupně připravoval na přechod k tržní ekonomice a nové podmínky podnikání. Adamovské strojírny, jeden z významných průmyslových podniků regionu, tak představovaly důležité místo pro jednání o budoucnosti československého průmyslu.<br /> <br /> === 18. května 1992 – Návštěva ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého ===<br /> [[Adamovské strojírny]] [[Návštěva ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého Adamovských strojíren|navštívil také Vladimír Dlouhý]], český ekonom a politik, který v 90. letech zastával funkci ministra průmyslu a obchodu České republiky.<br /> <br /> Jeho návštěva souvisela s významem místního strojírenského podniku v období hospodářské transformace po roce 1989. Tehdy se český průmysl vyrovnával s novými tržními podmínkami, změnami vlastnických vztahů a rostoucí zahraniční konkurencí.<br /> <br /> Přesné datum návštěvy a podrobnosti jejího průběhu je třeba doplnit podle dochovaného článku a dobových pramenů.<br /> <br /> === 12. listopadu 2003 – návštěva prezidenta Václava Klause v Blansku ===<br /> Prezident České republiky Václav Klaus navštívil [[Blansko]] ve středu 12. listopadu 2003 během svého třídenního pobytu v Jihomoravském kraji. Do města přijel společně s prezidentskou delegací, jeho manželka Livia Klausová dorazila o něco dříve.<br /> <br /> Prezidenta na náměstí Republiky přivítali představitelé města i velké množství obyvatel, mezi nimi také děti a studenti místních škol. Po setkání s veřejností zamířil na radnici, kde jednal s členy městského zastupitelstva. Následoval společný oběd se starosty měst bývalého okresu Blansko a návštěva místní firmy Blata, která se zabývala výrobou motocyklů a motokár.<br /> <br /> Návštěva patřila k významným událostem novodobé historie města. Blansko přivítalo prezidenta republiky po dlouhé době, neboť předchozí hlava státu, Edvard Beneš, tudy projížděla v květnu 1945 při návratu do osvobozené vlasti.<br /> <br /> === 28. května 2005 – prezident Václav Klaus na oslavách Blanska ===<br /> V sobotu 28. května 2005 navštívil prezident České republiky Václav Klaus znovu [[Blansko]]. Tentokrát se jeho návštěva uskutečnila v rámci oslav 100. výročí povýšení města na město, k němuž došlo v roce 1905.<br /> <br /> Prezident se setkal s obyvateli Blanska a promluvil k nim při veřejném shromáždění. Během vystoupení se dotkl také tehdejšího sporu s premiérem Jiřím Paroubkem ohledně zahraniční politiky a s nadsázkou poznamenal, že téměř váhal, zda se má premiéra zeptat na svolení k cestě do Blanska.<br /> <br /> Součástí návštěvy bylo rovněž setkání s představiteli města. Zvláštní pozornost vzbudila otázka čestného občanství Blanska, které prezident nepřijal. Vysvětlil, že tak učinil kvůli snaze dále neprohlubovat politické spory, jež se kolem udělení tohoto ocenění rozvinuly.<br /> <br /> Návštěva Václava Klause byla součástí oslav významného výročí města a navázala na jeho předchozí pobyt v Blansku z listopadu 2003.<br /> <br /> === 1. prosince 2014 – prezident Miloš Zeman navštívil Blansko ===<br /> V pondělí 1. prosince 2014 navštívil Blansko prezident České republiky Miloš Zeman v rámci cesty po Jihomoravském kraji. Zavítal do podniku [[ČKD Blansko]], kde se seznámil s místní průmyslovou výrobou, a poté jednal s představiteli města.<br /> <br /> Hlavním bodem programu bylo setkání s občany, které se kvůli nepříznivému počasí uskutečnilo v Kině Blansko. Prezident odpovídal na jejich otázky a na závěr návštěvy dekoroval městský prapor pamětní prezidentskou stuhou. Od starosty [[Ivo Polák|Iva Poláka]] převzal také dary připomínající průmyslovou tradici města.<br /> <br /> === 25. ledna 2016 – prezident Miloš Zeman ===<br /> [[Soubor:2016-01-25 Milos Zeman in Adamov.jpg|náhled|alt=Miloš Zeman při příjezdu do společnosti Adast Systems v Adamově|Miloš Zeman při příjezdu do společnosti Adast Systems v Adamově]]<br /> Po několika desetiletích navštívil Adamov také [[Návštěva prezidenta České republiky Miloše Zemana podniku Adast Systems|prezident České republiky Miloš Zeman]]. Dne 25. ledna 2016 přijel do společnosti Adast Systems, která navazovala na tradici Adamovských strojíren a specializovala se mimo jiné na výrobu zařízení pro čerpací stanice.<br /> <br /> Prezident se během návštěvy krátce setkal s vedením společnosti a následně také se zaměstnanci.<br /> <br /> Návštěva se uskutečnila v době, kdy podnik pokračoval v průmyslové tradici města již v podmínkách soukromého podnikání.<br /> <br /> === 5. října 2017 – premiér Bohuslav Sobotka ve společnosti EXPONO Steelforce ===<br /> [[Soubor:Bohuslav Sobotka and Roman Pilat in Adamov.jpg|vlevo|náhled|alt=Premiér Bohuslav Sobotka a starosta města Adamova Roman Pilát při návštěvě společnosti Expono Steelforce v Adamově|Premiér Bohuslav Sobotka a starosta města Adamova Roman Pilát při návštěvě společnosti Expono Steelforce v Adamově]]<br /> Dne 5. října 2017 navštívil Adamov předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka. Jeho cesta vedla do společnosti [[EXPONO Steelforce]], která v areálu bývalých [[Adamovských strojíren]] provozovala servisní centrum zaměřené na hutní materiál a jeho zpracování. Setkání se zúčastnil také starosta města Adamova [[Roman Pilát]].<br /> <br /> === 10. prosince 2022 – premiér Petr Fiala při otevření modernizované železnice ===<br /> [[Soubor:2022-12-10 Grand opening of the railway line Brno–Blansko after reconstruction 05.jpg|náhled|Slavnostního obnovení provozu na modernizovaném železničním úseku mezi Brnem a Blanskem|alt=Slavnostního obnovení provozu na modernizovaném železničním úseku mezi Brnem a Blanskem]]<br /> V sobotu 10. prosince 2022 navštívil Adamov předseda vlády České republiky Petr Fiala, který se zde zúčastnil [[Slavnostní obnovení zmodernizovaného úseku železniční tratě Brno–Blansko|slavnostního obnovení provozu na modernizovaném železničním úseku mezi Brnem a Blanskem]]. Doprovázel jej ministr dopravy Martin Kupka, generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich a starosta Adamova Roman Pilát.<br /> <br /> Premiér přijel do Adamova zvláštním vlakem při prezentační jízdě po zrekonstruované trati. Slavnostní akce se konala na nově upraveném nádraží, které prošlo rozsáhlou přestavbou. Součástí modernizace byla také rekonstrukce tunelů, mostů a dalších částí železniční infrastruktury v údolí řeky Svitavy.<br /> <br /> Přestavba umožnila po přibližně roční výluce obnovit železniční dopravu mezi Brnem a Blanskem. Osobní vlaky se na trať vrátily s platností nového jízdního řádu od 11. prosince 2022.<br /> <br /> Návštěva premiéra tak byla spojena s jednou z nejvýznamnějších dopravních investic v novodobé historii Adamova.<br /> <br /> === 26. září 2024 – prezident Petr Pavel v Moravském krasu ===<br /> [[Soubor:2023-09-26 Petr Pavel in Moravian Karst 03.jpg|náhled|alt=Petr Pavel s manželkou Evou Pavlovou a se starostou města Blanska Jiřím Crhou při návštěvě Moravského krasu|Petr Pavel s manželkou Evou Pavlovou a se starostou města Blanska Jiřím Crhou při návštěvě Moravského krasu]]<br /> Prezident České republiky Petr Pavel při návštěvě Jihomoravského kraje zavítal do [[Dům přírody Moravského krasu|Domu přírody Moravského krasu]], kde se setkal se starosty okolních obcí a měst. Mezi přítomnými byl také starosta Adamova [[Roman Pilát]].<br /> <br /> Setkání poskytlo prostor pro diskusi o otázkách týkajících se regionu. Následně prezident navštívil [[Punkevní jeskyně]].<br /> <br /> Na rozdíl od návštěv z minulého století se tentokrát pozornost soustředila především na regionální témata, ochranu přírody a komunikaci se zástupci místních samospráv.<br /> <br /> [[Kategorie:Politické návštěvy v Adamově]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=%C5%A0ablona:Nov%C3%A9_%C4%8Dl%C3%A1nky&diff=4057 2026-10-22T03:05:08Z

<p>Lukáš Malý: * Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren se uskutečnila 15. října 1991…</p> <hr /> <div>* [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…<br /> * [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…<br /> * [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…<br /> * [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…<br /> * [[Návštěva ministra obrany Sovětského svazu Dmitrije Fjodoroviče Ustinova Adamovských strojíren]] proběhla 19. dubna 1977…<br /> * [[Lenka Dohová]] je adamovská učitelka, od roku 2024 zástupkyně ZŠ a MŠ Adamov a od roku 2026 adamovská zastupitelka…<br /> * [[Volby do obecního zastupitelstva v Adamově 2026|Volby do obecního zastupitelstva v Adamově v roce 2026]] se uskutečnily 9. října … a 10. října…<br /> * [[Adamov a okolí v kultuře]] je přehled literárních, filmových, hudebních, televizních a dalších uměleckých děl…<br /> * [[Zažít Adamov jinak]] je sousedská slavnost pořádaná vždy třetí sobotu v září…<br /> * [[Ochoz u Brna]] je obec v okrese Brno-venkov…<br /> * [[Dušan Minařík]] byl železniční úředník působící v Adamově…<br /> * [[Jan Melč]] byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách…<br /> * [[Krátká (Adamov)|Krátká]] je ulice v Adamově…<br /> * [[Josef Mašek]] byl fotbalista hrající za SK Židenice, později Blansko a Adamov…<br /> <br /> &lt;div style=&quot;text-align:right;&quot;&gt;<br /> '''[[Adamov a okolí:Archiv vytvořených článků|Archiv vytvořených článků]]'''<br /> &lt;/div&gt;</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=N%C3%A1v%C5%A1t%C4%9Bva_p%C5%99edsedy_vl%C3%A1dy_Mari%C3%A1na_%C4%8Calfy_Adamovsk%C3%BDch_stroj%C3%ADren&diff=4056 2026-10-22T03:04:41Z

<p>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} &#039;&#039;&#039;Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren&#039;&#039;&#039; se uskutečnila 15. října 1991. == Pozadí == ADAST Adamov patřil na počátku 90. let mezi významné československé strojírenské podniky. Podle tehdejšího ředitele státního podniku ing. Jana Došky se podnik řadil mezi deset nejlepších strojírenských závodů v republice, pokud jde o dosažený zisk. Právě to mělo být j…“</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren''' se uskutečnila 15. října 1991.<br /> <br /> == Pozadí ==<br /> ADAST Adamov patřil na počátku 90. let mezi významné československé strojírenské podniky. Podle tehdejšího ředitele státního podniku ing. [[Jan Došek|Jana Došky]] se podnik řadil mezi deset nejlepších strojírenských závodů v republice, pokud jde o dosažený zisk. Právě to mělo být jedním z důvodů, proč premiér Marián Čalfa a český ministr průmyslu Jan Vrba zařadili [[Adamovské strojírny]] do programu své pracovní cesty do Jihomoravského kraje.<br /> <br /> Podnik se přitom potýkal s důsledky omezování speciální, tedy zbrojní výroby. Na její útlum reagoval vlastními silami a prostředky tak, aby dopady na zaměstnance byly co nejmenší. Pracovníci byli postupně převáděni do perspektivních civilních oborů, především měřicí a čerpací techniky a výroby polygrafických strojů.<br /> <br /> Do rozšiřování pracovních míst v těchto oborech a jejich modernizace podnik v roce 1991 investoval 180 milionů korun. Současně musel zrychlit inovace výrobků, aby dokázal nahradit omezovanou speciální výrobu a udržel si konkurenceschopnost.<br /> <br /> Výraznější pokrok se dařilo dosahovat zejména u polygrafických strojů, u nichž se na přelomu let 1991 a 1992 očekávala zásadní generační obměna výrobního programu. Také čerpací technika prošla významným vývojem. Díky pomoci zahraničních partnerů získal ADAST přístup k moderním elektronickým systémům, čímž překonal dosavadní technologické zaostávání. Adamovské výrobky tak začaly být zajímavé i pro velké západoevropské ropné společnosti.<br /> <br /> Adamovské strojírny byly zároveň považovány za jeden z podniků, které mohly sloužit jako vzor pro připravovanou privatizaci. Vedle plzeňské Škodovky se vyznačovaly nejen významným postavením v energetickém strojírenství a příbuzností výrobních programů, ale také možnostmi modelového řešení privatizace s výrazným podílem zahraničního kapitálu.<br /> <br /> === Prohlídka výrobních provozů ===<br /> Během návštěvy se premiér zajímal především o výrobní program podniku, jeho technickou úroveň a možnosti dalšího rozvoje. Pozornost věnoval výdejním stojanům, problematice kreditních karet a sortimentu výrobního oboru 525. Zajímal se rovněž o řezačky a zařízení označovaná jako GPE.<br /> <br /> Podnikový ředitel ing. Jan Doška odpovídal na dotazy týkající se exportu grafických strojů a zajištění jejich servisu. Diskuse se zaměřila také na problematiku subdodavatelů a především na kvalitu dodávaných součástí a zařízení.<br /> <br /> Delegace navštívila rovněž provoz 10. V nářaďovně si předseda vlády se zájmem prohlédl přesnou měřicí techniku a moderní vybavení kalicí linky. Následovala prohlídka mechanické dílny a montáže provozu 50.<br /> <br /> Na montáži se Marián Čalfa zajímal mimo jiné o přípravu spolupráce se zahraniční firmou, elektronické vybavení výdejních stojanů a jejich spolehlivost. Zastavil se také u pracovníků montážní linky, s nimiž hovořil.<br /> <br /> === Jednání s představiteli průmyslu a města Brna ===<br /> Po prohlídce Adamovských strojíren odjeli Marián Čalfa a Jan Vrba na [[Švýcárna|Švýcárnu]], kde pokračovala jednání za zavřenými dveřmi s řediteli dalších významných podniků brněnské průmyslové aglomerace. Zúčastnili se jich také zástupci blanenské Metry, ČKD, boskovické Minervy, TOS Kuřim, brněnské Zbrojovky, Královopolské strojírny a Zetoru.<br /> <br /> Tématem rozhovorů byly aktuální problémy průmyslových podniků v období hospodářské transformace a jejich další perspektivy.<br /> <br /> V podvečer se premiér s doprovodem zúčastnil také jednání se členy Rady města Brna za přítomnosti primátora Václava Mencla. Hovořilo se o naléhavých problémech města, které spadaly do kompetence federální vlády. Marián Čalfa při této příležitosti zdůraznil mimo jiné potřebu zahájit v co nejkratší době činnost Ústavního soudu.<br /> <br /> Návštěva Adamovských strojíren tak nebyla pouze prohlídkou významného průmyslového závodu. Ukázala také tehdejší snahu podniku přizpůsobit se novým hospodářským podmínkám, rozvíjet civilní výrobu a hledat zahraniční partnery, kteří by mu pomohli obstát v měnícím se průmyslovém prostředí.<br /> <br /> Jednání se za město Adamov zúčastnil také jeho starosta [[Jan Hlavatý]].<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Kronika města Adamova IV. díl'', s. 18.<br /> * Bez uvedení autora. Sonda do strojírenství in ''Rovnost: list sociálních demokratů českých''. Brno: J. Opletal, 16.10.1991, 106(242), s. 2. ISSN 0862-7967. Dostupné také z: [https://ndk.cz/uuid/uuid:fe5a6e1a-5853-425a-ae85-d884994ded89].<br /> <br /> [[Kategorie:Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Star%C3%BD_provoz&diff=4055 2026-10-21T17:00:55Z

<p>Lukáš Malý: aktualizace fotky</p> <hr /> <div>[[Soubor:2026-10-18 Stary provoz v Adamově.jpg|náhled|alt=Starý provoz v roce 2026|Starý provoz v roce 2026]]<br /> '''Starý provoz''' je pojmenování pro část bývalého areálu [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]].<br /> <br /> Rozkládá se v severní části Adamova, z jihu ohraničený [[Náměstí Práce|náměstím Práce]], a ulicemi ze západu [[Mírová (Adamov)|Mírovou]], z východu [[Plotní (Adamov)|Plotní]] a ze severu [[Vodní (Adamov)|Vodní]]. Do areálu je hlavní brána umístěna na náměstí Práce. Mezi významné budovy v areálu patří [[Bílý dům]] a [[Svatá Anna]].<br /> <br /> == Historie ==<br /> [[Soubor:Adamov 1916.jpg|náhled|alt=Starý provoz z počátku 20. století|Starý provoz z počátku 20. století]]<br /> Byť je tento areál nazýván Starým provozem, opak je pravdou. Významnější průmyslové stavby zde začaly vznikat teprve v polovině 19. století. V indikační skice z roku 1826 je zde zakresleno pouze jedno stavení při [[Mlýnský potok|Mlýnském potoku]]. Tzv. [[Svatá Anna]] zde vyrostla na počátku 30. let 19. století.<br /> <br /> František Mlýnek popisuje v roce 1922 prostor dnešního provozu takto:<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''...a dále při silnici kancelářská budova závodů jednopatrová se zvýšeným přízemím, z červených cihel - neomítaná - ve slohu německém. Vedle poněkud od silnice odsunuta stojí činžová budova (pro dělníky) dvoupatrová (č. 63.), zvaná u Sv. Anny nebo žertovně &quot;porodnice&quot;. Za ní pak na svahu pod lesem (pořád v levo k Olomučanům jdouce) vidíme roztroušeně se zahrádkami a s kousky polí státi dva domky soukromníků a dole u silnice velké závodní skladiště, za ním hasičské cvičiště, z něhož k severu zahýbá lesní cesta nahoru k Olomučanům. Jdouce silnicí dále ke Křtinám, dojdeme ke skupině 3 domků na straně k lesu a dlouhému přízemnímu stavení (závodnímu) s byty dělnickými na pravo k potoku. Tyto budovy po obou stranách silnice stojí na katastru Olomučan a tam patří, jsouce pouze ke škole adamovské přiděleny. O jejich přičlenění - zároveň s osadou Josefovem ve Křtinském údolí - do katastru adamovského právě se od delší doby jedná.''&lt;br&gt;<br /> Proti zmíněným domkům za potokem Křt. jednak na úzké rovince při jeho pr. břehu, jednak výše na stráních babické větve vysočiny hodně pošinuty do údolí Křt. stojí většinou soukromé domky. Dva z nich jednopatrové - nejdál ke vchodu do údolí pošinuty - stojí dosti vysoko na hodně strmé stráni.''&lt;br&gt;<br /> ''Směrem do vsi od této skupiny domků na rovince při samém potoku (jeho pravém břehu) stojí druhá skupina budov závodních, a to montovna pro stavbu lokomotiv, mostárna a pod. přestavěné velkým nákladem v r. 1920-1922. Mezi závody a na stráni babického výběžku zbudovanými domy vede úzká cesta ze vsi ke Křtinám.'' (Pamětní kniha obce Adamova, s. 3 – 4)<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> Z textu v Pamětní knize je očividné, že původní cesta na [[Křtiny]] vedla od dnešního [[náměstí Práce]] po nábřeží [[Křtinský potok|Křtinského potoka]]. Teprve v roce 1937 bylo dokončeno přeložení silnice za tzv. [[Bílý dům]]. Tím mohl být celý Starý provoz oplocen z důvodu započaté vojenské výroby.<br /> <br /> V 70. letech 20. století došlo k přeložení železniční [[Vlečka (Adamov)|vlečky]], která do Starého provozu vedle přímo přes náměstí Práce ke staré bráně v západní části areálu. Tato brána byla asanována a nová cesta vedena jižní stranou přes tzv. AM5, kudy vedly i nově položené koleje vlečky.<br /> <br /> Další větší změny přišly až po roce 2009, kdy došlo k rozprodání majetku Adamovských strojíren. Společnost Eden Europe zde zakoupila největší výrobní haly a část z nich zbourala, aby na jejím místě mohla vyrůst nová část výrobních hal. S rozvojem nových firem byly také vytrhána část starých kolejí a provedeno nové dláždění v okolí budov společnosti Eden Europe.<br /> <br /> == Jednotlivé objekty ==<br /> * [[Bílý dům]] – bývalé ředitelství Adamovských strojíren. V současné době je ve vlastnictví společnosti [[ROMEX REAL]].<br /> * [[Svatá Anna]] – vystavěna jako bytový dům, později sloužila jako kancelářská budova, dnes postupně přestavěna zpět na bytové jednotky. Budova je fakticky rozdělena na dvě čísla popisná. Číslo popisné 492 vlastní Miloš Vondál a číslo popisné 493 společnost [[PRESSLY]].<br /> * Tiskárna – polygrafická výroba společnosti PRESSLY. Původně budova sloužila jako školící středisko.<br /> * [[Kotelna na Mírově]] – v současné době nevyužívaná budova kotelny.<br /> * Malá lakovna a lisovna – povrchová úprava výrobků lakováním společnosti [[KAPITÁNKA]].<br /> * Hala u ulice Vodní – ve vlastnictví SJ Petra Tužila a Michaely Tužilové.<br /> * Výrobní haly společnosti [[Eden Europe]], která se specializuje na vyrobu regálových systémů.<br /> * [[AM 5]] – zbouraná výrobní hala.<br /> <br /> [[Kategorie:Starý provoz]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Seznam_po%C5%BE%C3%A1r%C5%AF&diff=4054 2026-10-20T15:44:16Z

<p>Lukáš Malý: /* Přehled požárů */ * &#039;&#039;&#039;20. října 2026 – požár dodávky&#039;&#039;&#039;</p> <hr /> <div>'''Seznam požárů''' v [[Adamov]]ě a okolí.<br /> <br /> Od pradávných dob až po současnost se oblast Adamova a jeho okolí potýká s nekompromisním nepřítelem – ohněm. Požáry zde nejsou pouze prostředkem zničení, ale i historickými událostmi, které zanechaly nesmazatelnou stopu v paměti místních obyvatel i ve záznamech historie.<br /> <br /> == Přehled požárů ==<br /> * '''11. dubna 1611 – požár ve Křtinách'''<br /> Velký požár, jemuž za oběť padla fara a větší část obce, která se rozkládala na zámecké stráni, mezi dnešním kostelem a křižovatkou na Habrůvku. I přestože byl požár velmi blízko původnímu kostelu Zázračného obrazu, ten poškozen nebyl. Domy v místě požáru již nikdy nebyly obnoveny a v současné době se v prostoru nachází zámecká zahrada. Udržel se do dnešní doby pomístní název Spálenisko.<br /> <br /> * '''1643 – vypálení Nového hradu'''<br /> V době třicetileté války, kdy Moravu drancovali Švédové, byl při obléhání Nový hrad dobyt a následně vypálen. V rámci švédského tažení bylo drancována a vypalována celá řada okolních obcích. Největších zpráv máme z Babic a Křtin. Některé další vesnice zanikly úplně.<br /> <br /> * '''20. července 1793 – [[Požár adamovských hamrů v roce 1793|požár hamru ve Křtinském údolí]]'''<br /> První zaznamenaný požár v Adamově. Byla při něm zničena většina výrobních zařízení v areálu. Požár vznikl mezi 22. a 23. hodinou. Přes snahu jak dělnictva, tak i úřednictva, požár se šířil velkou rychlostí. Přeskakoval z jedné šindelové střechy na druhou. Většina budov, včetně hamerského dvoru se stájemi pro 10 koní, byty pro čeleď a kůlnami, lehla popelem. Příčina požáru nebyla nikdy zjištěna, nejpravděpodobnější však je, že oheň vzplanul od žhavé strusky.<br /> <br /> * '''21. července 1793 – požár dřevěného uhlí u adamovského hamru'''<br /> V noci z 21. na 22. července vypukl další požár u adamovského hamru. Požár se však podařilo brzy uhasit a nenadělal větších škoda.<br /> <br /> * '''1796 – požár v Jedovnicích'''<br /> Požár vznikl v domě číslo 6 (Hejč). Rychle se rozšířil na okolí domy a celkem tak bylo zasaženo 14 domů a dvě stodoly.<br /> <br /> * '''1802 – požár v Jedovnicích'''<br /> U pekaře Jana Formánka vznikl požár, při kterém vyhořelo celkem deset domů.<br /> <br /> * '''1807 – požár v Babicích'''<br /> O události nejsou známy bližší informace.<br /> <br /> * '''1808 – požár hamru v Křtinském údolí'''<br /> O tomto požáru chybí podrobnější informace.<br /> <br /> * '''7. května 1822 – požár v Jedovnicích'''<br /> V domě číslo 25 (Cyril Kocman) vznik při neopatrné manipulaci s otevřeným ohněm požár, který se vlivem větru šířil velmi rychle. Požár zuřil 8 hodin a celkem vyhořelo 54 domů, mezi kterými byly i jedovnická škola, fara, kostel a radnice. Požár poškodil celou střechu kostela, roztavil zvony, zničil varhany a poškozen obraz na hlavním oltáři. Na radnici byly zničeny i hodiny na věži.<br /> <br /> * '''1824 – požár v Babicích'''<br /> O události nejsou známy bližší informace.<br /> <br /> * '''1833 – požáry v Adamově'''<br /> V Pamětní knize obce Adamov jsou zmíněny 3 požáry v roce 1833 bez dalších podrobností.<br /> <br /> * '''1834 – požáry v Adamově'''<br /> V Pamětní knize obce Adamov je zmíněn požár bez bližších informací.<br /> <br /> * '''1839 – požár v Bílovicích'''<br /> K požáru, který způsobil velké škody, byli povoláni hasiči a vojáci z Brna.<br /> <br /> * '''1841 – požár v Adamově'''<br /> Školní byt v č. 21 během tohoto požáru vyhořel.<br /> <br /> * '''1844 – [[Požár ve Křtinách v roce 1844|požár ve Křtinách]]'''<br /> Vedle několika domů byly požárem postižena také budova školy a kostel Jména Panny Marie, u něhož byla poškozena střecha.<br /> <br /> * '''27. července 1846 – požár v Soběšicích<br /> Požár zasáhl soběšické čtvrtnické statky a obě obecní chalupy v nynější ulici Na Rychtě. Celková škoda činila 3.200 zlatých konvenční měny.<br /> <br /> * '''1848 – požár v Bílovicích'''<br /> Další velký požár v obci. Z jeho důvodu byly nařízeno pro konkrétní domy, aby byla učiněna opatření proti šíření ohně. Další majitelé domů museli změnit šindelovou střechu za křidlicovou. Za tuto změnu byly vypláceny refundace.<br /> <br /> * '''1850 – požár v Babicích'''<br /> O události nejsou známy bližší informace.<br /> <br /> * '''1852 – požár domu v Soběšicích'''<br /> Zcela vyhořel dům Matouše Čermáka č. 24 (Na Rychtě č. 2).<br /> <br /> * '''2. října 1858 – požár v Jedovnicích'''<br /> Před polednem vznikl oheň v Chaloupkách při kterém vyhořely 3 domy (čísla 142, 143 a 144).<br /> <br /> * '''1. června 1864 – požár v Jedovnicích'''<br /> V odpoledních hodinách vznikl požár v čísle 22 (Kocman). Společně s tímto domem vyhořely další tři domy (číslo 21, 23 a 131).<br /> <br /> * '''16. října 1863 – požár v Soběšicích'''<br /> V půllánickém statku č. 4 (Síčka č. 1a) vypukl požár, který se přenesl na sousední půllánická stavení č. 5 a 6 (Síčka č. 5 a 7).<br /> <br /> * '''1865 – požár v Soběšicích'''<br /> Požár zachvátil stavby v dnešní ulici Síčka č. 1a, 5, 7, 9 a 10. Na druhé straně oheň zachvátil také stavení v dnešní ulici Zkratka.<br /> <br /> * '''14. května 1866 – požár v Jedovnicích'''<br /> Kolem ranní desáté hodiny vyhořely domy číslo 56 a 57.<br /> <br /> * '''září 1871 – požár v Olomučanech'''<br /> Při požáru v Olomučanech shořelo 26 stavení. Proslýchalo se, že požár způsobily dvě děti, které nechaly rodiče samotné doma. Děti si hrály se sirkami, od čehož měl požár vypuknout.<br /> <br /> * '''26. května 1874 – požár ve Křtinách'''<br /> Oheň vypukl ve stodole sedláka Vaňka, který se rozšířil na okolní stavení. Požárem byly zničeny celkem čtyři domy číslo 28 (Bartoň), 30 (Vaněk), 31 (Kučera) a 74 (Flora). Vaňkovo stavení i s vedlejšími budovami shořelo do základů.<br /> <br /> * '''9. srpna 1878 – požár v Jedovnicích'''<br /> Při tomto požáru vyhořel dům číslo 104, který patřil Písaříkovi.<br /> <br /> * '''1879 – požár v Jedovnicích'''<br /> Oheň vznikl v domě číslo 72 a společně s tímto byly zničeny další tři domy (číslo 133, 168 a 170).<br /> <br /> * '''září 1886 – požár domu v Olomučanech'''<br /> Požár domu č. 142, který vlastnil Vincenc Průcha. Dům lehl popelem.<br /> <br /> * '''17. května 1887 – požár v Jedovnicích'''<br /> Při požáru vyhořelo celkem deset domů v Záměstí.<br /> <br /> * '''3. července 1887 – požár v Soběšicích'''<br /> V dnešní ulici Síčka vyhořelo stavení č. 15, 17, 19 a 4 včetně stodol a úrody v nich.<br /> <br /> * '''20. května 1888 – požár větrného mlýna v Jedovnicích'''<br /> Kolem páté hodiny vyhořel větrný mlýn v Jedovnicích, který stával na vrchu výhodně od centra obce.<br /> <br /> * '''24. září 1890 – požár ve Křtinách a Babicích'''<br /> Ze včerejška na dnešek hořelo současně ve Křtinách a v Babicích. Ve Křtinách lehla popelem hospoda pana Páska, v Babicích shořely 2 domky a 2 grunty.<br /> <br /> * '''listopad 1897 – požár v Soběšicích'''<br /> O tomto požáru není bližších informací.<br /> <br /> * '''30. srpna 1892 – požár panské stodoly v Jedovnicích'''<br /> Vyhořela stodola u stavení Na Rychtě č. 8.<br /> <br /> * '''1896 – požár v Soběšicích'''<br /> Vyhořela stodola u stavení Na Rychtě č. 20.<br /> <br /> * '''21. srpna 1900 – požár dolního mlýna v Jedovnicích'''<br /> Matuškův, tzv. Dolní mlýn, vyhořel při požáru, který zničil stroje i zde uskladněné zásoby. Škoda dosáhla 30 000 korun.<br /> <br /> * '''24. dubna 1901 – [[Požár v Březině a Proseči v roce 1901|požár Březiny a Proseče]]'''<br /> V jednu hodinu odpoledne v domě č. 24 u Dominika Kocmana vypukl požár, který byl způsoben při vaření sádla na ohništi pod otevřeným komínem. Požár zachvátil celkem 26 domů a usedlostí. Celková škoda činila 250 tisíc korun. Při požáru zemřelo šest osob včetně tří malých dětí.<br /> <br /> * '''Srpen 1908 – požár v Jedovnicích'''<br /> Při požáru vyhořely stodoly domů číslo 3, 129, 4 a domy ze strany Záměstí číslo 5, 6, 7, 8, 231 a 279.<br /> <br /> * '''Říjen 1908 – požár v Jedovnicích'''<br /> Při požáru vyhořely domy číslo 3, 129 a 4 na náměstí.<br /> <br /> * '''Listopad 1908 – požár stodoly v Rudici'''<br /> O půl 12 v noci vypukl v Rudici požár stodoly rolníka Pavla Kunce. Když byla stodola v plamenech, vyběhl z ní šedesátisedmiletý nádeník František Hala z Rudice, který zde již dva roky spával. Všechno ošacení na něm hořelo. Když mu přihlížející šaty uhasili, přepravili jej do obecní nemocnice, kde mu byla poskytnuta lékařská pomoc. I přesto však k ráno zemřel. Dle novinového článku nebyla přesná příčina požáru zjištěna, bylo však předpokládáno, že jej sám Hala způsobil v opilosti. Byl totiž asi hodinu před touto událostí nalezen spící na cestě obecním strážníkem.<br /> <br /> * '''1911 – požár ve Křtinách'''<br /> O požáru chybí bližší informace.<br /> <br /> * '''1913 – požár ve Křtinách'''<br /> O požáru chybí bližší informace.<br /> <br /> * '''4. dubna 1920 – požár domů v Rudici'''<br /> Ve stavení Gustava Vaňka v Rudici vypukl večer požár, který zničil celou střechu. Rozšířil se také na obydlí souseda Huga Albrechta. I vedlejší dům byl značně poškozen. Škoda byla odhadnuta na 10 000 Kč. Příčina požáru nebyla zjištěna. K ohni se dostavily sbory z celého okolí.<br /> <br /> * '''5. prosince 1920 – požár domu v Olomučanech'''<br /> O půl páté ráno vypukl požár stavební B. Klvavory v Olomučanech. Oheň zničil střechu stavení a všechny její dřevěné části. Dále shořelo na půdě prádlo, 200 kg pšenice a 300 kg žita, prádlo učitele Lázničky v domku bydlícího a nájemníku Kopeckému dřevo. Ohnisko požáru bylo v kůlně, příčina však nebyla zjištěna. Škoda byla vyčíslena na 15 000 Kč.<br /> <br /> * '''23. prosince 1920 – požár hostince v Jedovnicích'''<br /> O 9. hodině večer vypukl v hostinci Fr. Pokorného v Jedovnicích oheň, který zničil značnou část krytiny, prádlo a šatstvo na půdě, 40 q sena a slámy a různé nářadí. Oheň vznikl na půdě od chatrného komínu, ve kterém byl zazděn starý trám, jenž se vzňal. Škoda činí 20 000 Kč a je pojištěna částkou 6 300 Kč; též nájemník Fr. Vojtěch utrpěl ohněm škodu 6 000 Kč a je pojištěn na 2 500 Kč.<br /> <br /> * '''12. května 1922 – požár v lese'''<br /> Požár lesa v blízkosti železniční trati vypukl na rozloze asi čtyř arů. Požár pravděpodobně vypukl od jisker z projíždějící lokomotivy.<br /> <br /> * '''13. června 1923 – požár v Jedovnicích'''<br /> V noci vznikl požár v domě číslo 100 v Záměstí a společně s ním vyhořelo dalších pět domů (číslo 16, 17, 15, 14 a 101).<br /> <br /> * '''26. prosinec 1926 – požár hostince v Olomučanech'''<br /> O 23. hodině v noci vznikl v kolně hostinského Kadrmana v Olomučanech oheň, který zničil kůlnu, na půdě dva metráky žita, zásoby dřeva a různé jiné věci. Mlátičku, secí stroj, šrotovník hasiči z hořící kolny vynesli. Škoda ohněm způsobená činí 10 000 Kč. Příčina ohně nebyla zjištěna.<br /> <br /> * '''23. března 1928 – [[Požár adamovské továrny v roce 1928|požár továrny v Adamově]]'''<br /> Požár vypukl ve 4 hodiny ráno v novém traktu montovny ve Starém provozu. Byť se jednalo o železobetonovou budovu, její střecha byla ze dřeva a lepenky. Ta byla zakrátko zachvácena plameny a lehla popelem.<br /> <br /> * '''23. června 1928 – požár od elektrické žehličky v Adamově'''<br /> Služka Marie Vahalová opomněla po žehlení prádla elektrickou žehličkou u dr. Moce žehličku odpojit od elektrického proudu. Tímto byl zapříčiněn požár žehlícího prkna a stolu. Dělníci pracující nedaleko místa zpozorovali kouř stoupající z otevřeného okna, a tak pronikli do domu a požár uhasili.<br /> <br /> * '''21. prosince 1928 – [[Požár Skalního sklepa v roce 1928|požár Skalního sklepa]]'''<br /> V odpoledních hodinách vypukl požár na půdě Skalního sklepa. Požár poškodil cca třetinu střechy a dva podkrovní pokoje.<br /> <br /> * '''1928 – požár domu ve Vranově'''<br /> Požár domu č. 77 Metoděje Sehnala.<br /> <br /> * '''7. února 1929 – požár vagónů'''<br /> O šesté hodině ranní vzňaly se u nákladního vlaku číslo 8841 za jízdy z Brna do České Třebové cca 500 metrů od nádraží v Adamově dva vagony naložené lisovanou ovesnou slámou o váze 21 000 kg. Vlak byl zastaven a hořící vozy personál odpojil a odtáhl na odstavnou kolej. Hašení požáru se zúčastnily jednotky z Adamova a Babic. Požár oba vozy zcela zničil a škoda byla vyčíslena asi na 100 000 Kč.<br /> <br /> * '''10. března 1930 – požár Skalního sklepa'''<br /> O půl šesté ráno vypukl požár v prvním poschodí Skalního sklepa v bytě úředníků adamovských strojíren. Oheň zpozorovala služka hostinského, díky čemuž brzy uhašen. Škoda byla vyčíslena na cca 15 000 Kč. Podle šetření byl požár způsoben vznícením stropní trámoví od komína.<br /> <br /> * '''1938 – požár domu ve Vranově'''<br /> Požár domu č. 95 Karla Svanovského.<br /> <br /> * '''Kveten 1945 – požáry způsobené ustupující německou armádou'''<br /> Nacistická německá armáda zanechávala po svém ústupu značné materiální stopy, které měly především zbrzdit postupující Rudou armádu. Byly tak ničeny především mosty a další infrastruktura. Armáda však ničila i další důležité body, které mohly posloužit nepříteli. V Adamově například zapálila administrativní budovu (tzv. Bílý dům), která tak kompletně vyhořela.<br /> <br /> * '''17. října 1956 – [[Požár dřevěného baráku na Kolonii v roce 1956|požár dřevěného baráku na Kolonii]]'''<br /> Dne 17. října 1956 vypukl v jednom z dřevěných baráků na Kolonii, který patřil Adamovským strojírnám. Příčina požáru spočívala ve skryté závadě na topném vedení. Budova byla užívána jako sklad materiálu.<br /> <br /> * '''5. dubna 1957 – lesní požáry'''<br /> V jeden den vypukli od projíždějících lokomotiv tři lesní požáry. Na loukách pod Novým hradem spatřila jeden z nich Krista Straková z blízkého strážního domku. Přivolala členy Lidových milicí, kteří nedaleko cvičili. Společnými silami se jim podařilo požár uhasit. O dalších dvou požárech nebylo více informováno.<br /> <br /> * '''1962 – požár vagónu na železničním nádraží'''<br /> O události nejsou známy bližší informace.<br /> <br /> * '''Okolo roku 1967 – požár zeleně na Horce v Adamově'''<br /> Požár zachvátil zahradní domek společně se zelení na Horce. Majitelem byl pan Linhart. Požár se naštěstí nerozšířil na další stavení.<br /> <br /> * '''8. listopadu 1974 – požár v tunelu č. 6'''<br /> V cca 16:00 hodin vzplanula od jisker z parní lokomotivy, která jela ze Skalice nad Svitavou, výdřeva tunelu číslo 6 mezi Adamovem a Brnem. I přes brzký zásah požárního sboru z Adamovských strojíren, města Brna a požárního sboru ČSD trval požár až do neděle 10. listopadu. Při požáru shořela celá výdřeva. Požár se rozšířil od velkého množství vrabčích hnízd, které se v tunelu nacházely. Při hašení tunelu došlo v důsledku náhlého ochlazení skály k jejímu statickému porušení a klenby.<br /> <br /> * '''Srpen 2002 – požár stráně pod Domem služeb v Adamově'''<br /> Při manipulaci dítěte s ohněm vzplanul zeleň pod Domem služeb.<br /> <br /> * '''Okolo roku 2006 – požár na hřišti na ulici Komenského v Adamově'''<br /> Při hře dětí s otevřeným ohněm vzplanula suchá tráva. Díky rychlému zásahu hasičů se plameny dál nerozšířily.<br /> <br /> * '''29. března 2014 – požár kuchyně restaurace Výhybka'''<br /> Před patnáctou hodinou vypukl v kuchyni restaurace Výhybka na nádraží požár. Důvodem bylo vzplanutí oleje ve fritéze. Více informací není zveřejněno. Tento požár znamenal konec provozu v této restauraci. Objekt se již nepodařilo nikomu pronajmout. V roce 2022 byl zbourán při rozsáhlé rekonstrukci nádraží.<br /> <br /> * '''26. srpna 2015 – požár vysokozdvižného vozíku'''<br /> Ve společnosti EDEN na náměstí Práce se vznítil vysokozdvižný vozík. Obsluha vozík odstavila na nádvoří při hale, kde byl proveden požární zásah. Bližší informace nejsou známy.<br /> <br /> * '''25. ledna 2016 – požár vlaku'''<br /> Před 12. hodinou byl nahlášen požár elektrického vlaku. V jednotce, která stála v železniční stanici v Adamově, se dýmilo. V kabině strojvedoucího začala pod podlahou hořet vata. Příčinou požáru byla technická závada na mazání. Škoda dosáhla cca dvaceti tisíc korun.<br /> <br /> * '''8. listopadu 2016 – požár u železniční trati'''<br /> V odpoledních hodinách vzplál odpad po pálení klestí nedaleko železniční stanice v Adamově.<br /> <br /> * '''26. listopadu 2016 – požár dřevěné boudy'''<br /> V lese nedaleko Útěchova vzplanula dřevěná bouda. Bližší informace nejsou známy.<br /> <br /> * '''1. ledna 2017 – požár bytu'''<br /> Požár bytu v bytovém domě na Petra Jilemnického. Při požáru se nadýchala jedna osoba zplodin hoření. Více informací nejsou dostupné.<br /> <br /> * '''1. srpna 2017 – požár v lese'''<br /> Při bývalé LDN Bílovice nad Svitavou byl nahlášen požár. Na místě bylo zjištěno, že se jedná o požár po opalování kabelů. Více informací nejsou dostupné.<br /> <br /> * '''1. ledna 2018 – požár v čalounické dílně v Adamově'''<br /> Jednotka JSHD Adamov byla vyslána k požáru čalounické dílny v Adamově na ulici Sadová.<br /> <br /> * '''11. dubna 2018 – požár trávy a náletových dřevin'''<br /> U železniční trati mezi Adamov a Babicemi nad Svitavou kolem 15. hodiny zahořela tráva a náletové dřeviny o rozloze cca 60x4 metry.<br /> <br /> * '''5. července 2018 – požár trávy a křoví'''<br /> V jedné ze zahrad na ulici Osvobození pod kostelem začala hořet tráva a křoví.<br /> <br /> * '''11. září 2019 – požár bývalého strážního domu u železniční trati'''<br /> O tomto požáru chybí více informací. Dle bulvárních novin Blesk zapálili strážní domek narkomani. Během požáru dle novin měli uhořet čtyři psy.<br /> <br /> * '''24. listopadu 2019 – požár bývalé LDN Bílovice nad Svitavou'''<br /> Požár zachvátil podkrovní místnosti opuštěné bývalé léčebny dlouhodobě nemocných.<br /> <br /> * '''5. května 2021 – požár dopravního prostředku'''<br /> Krátce po 14. hodině byl nahlášen požár dopravního prostředku u dřevoskladu na ulici Nádražní. Bližší informace nejsou dostupné.<br /> [[Soubor:2021-09-20 Apartment house in Adamov fire 01.jpg|náhled|alt=Požár bytového domu na ulici Ronovská v roce 2021|Požár bytového domu na ulici Ronovská v roce 2021]]<br /> <br /> * '''20. září 2021 – [[Požár bytového domu v Adamově v roce 2021|požár bytového domu č. p. 282]]'''<br /> Před 17. hodinou vypukl požár v nově zrekonstruovaném bytovém domu na ulici Ronovská. Požár způsobili dělníci provádějící dodatečné stavební práce na střeše.<br /> <br /> * '''31. října 2021 – požár skladovací haly v Bílovicích nad Svitavou'''<br /> Po desáté večerní hodině začalo hoře ve skladovací hale na okraji Bílovic nad Svitavou. Zasahovalo zde deset hasičských jednotek. Byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu. Pro zdolání požáru bylo nasazeno šest vodních proudů.<br /> <br /> * '''20. listopadu 2021 – požár udírny u stolařské dílny'''<br /> Ve večerních hodinách byl nahlášen požár stolařské dílny na ulici Kolonie. Po příjezdu na místo bylo zjištěno, že požár zachvátil udírnu. K rozšíření požáru na budovy nedošlo.<br /> <br /> * '''24. února 2022 – požár kotelny v Olomučanech'''<br /> V nočních hodinách byl nahlášen požár kotelny v Olomučanech. Na místě byly přítomny požární jednotky z Adamova, Olomučan, Blanska a Jedovnic.<br /> <br /> * '''4. dubna 2022 – požár lesa u Olomučan'''<br /> O události nejsou známy bližší informace.<br /> <br /> * '''5. srpna 2022 – požár bagru'''<br /> U Vojenské louky byl po 13. hodině nahlášen požár bagru. Bližší informace nejsou dostupné.<br /> [[Soubor:Fire in an apartment building in Adamov 2023 02.jpg|náhled|alt=Požár v bytovém domě na ulici Družstevní v roce 2023|Požár v bytovém domě na ulici Družstevní v roce 2023]]<br /> * '''8. prosince 2023 – [[Požár bytového domu v Adamově v roce 2023|požár bytového domu č. p. 431 v Adamově]]'''<br /> Kolem 19. hodiny vypukl požár v jednom z bytů v pátém patře bytového domu na ulici Družstevní v Adamově. Díky vzniklému hustému kouři byli dva obyvatelé horních pater z budovy evakuováni pomocí žebříkového požárního automobilu. Po požáru byl bytový dům odpojen od elektrické energie a plynu. Obyvatelé se museli ubytovat v náhradním ubytování. Škoda na majetku byla předběžně odhadnuta na několik milionů korun.<br /> <br /> * '''14. ledna 2024 – požár kontejneru'''<br /> Po 18. hodině vyjížděla adamovská požární jednotka k požáru kontejneru na papír na ulici Osvobození v Adamově. Plameny uhasili ještě před příjezdem hasičů strážníci městské policie.<br /> <br /> * '''20. ledna 2024 – požár chaty v Jedovnicích'''<br /> V odpoledních hodinách zachvátil požár chatu v Jedovnicích. U požáru zasahovalo několik jednotek dobrovolných hasičů, včetně těch profesionálních. Požár zničil celý objekt a byly při něm dvě osoby zraněny. Škoda byla vyčíslena na několik milionů korun.<br /> <br /> * '''11. února 2024 – požár na balkoně výškové budovy v Adamově'''<br /> Hodinu po půlnoci byl nahlášen požár výškové budovy na ulici Sadová v Adamově. Jednalo se zahoření květináče na balkoně. Oheň se podařilo uhasit před příjezdem hasičských jednotek.<br /> <br /> * '''1. dubna 2025 – požár bytového domu č. p. 349 v Adamově'''<br /> V odpoledních hodinách byl ohlášen požár bytu ve výškové budově na ulici Petra Jilemnického. Hasičské jednotky po příjezdu zjistily ohnisko v jedné z bytových jednotek, které následně zlikvidovaly pomocí jednoho vodního proudu. Zdravotníci ZZS JMK ošetřili jednu osobu. Na zásahu se podílely jednotky z Adamova, Blanska, Bílovic nad Svitavou a Vranova.<br /> <br /> * '''2. června 2025 – požár skladových prostor na ulici Hradní v Adamově'''<br /> V dopoledních hodinách byl vyhlášen požár na ulici Hradní v opuštěných skladovacích prostorách, kde došlo k rozšíření požáru odpadu.<br /> <br /> * '''19. září 2025 – požár v hotelu na ulici Pod Horkou'''<br /> V podvečerních hodinách vyjížděly požární jednotky k nahlášenému požáru v [[Hotel Pod Horkou|hotelu Pod Horkou]] v Adamově na ulici Pod Horkou. Jednalo se o požár potravin na elektrickém vařiči. Díky zásahu jednoho z ubytovaných a paní provozní byl požár uhašen ještě před příjezdem hasičských jednotek. Městská policie Adamov zahájila před příjezdem požárníků evakuaci ubytovaných. Hasiči Adamov společně s HZS Jihomoravského kraje (stanice Blansko) a SDH a JSDH Bílovice nad Svitavou provedli průzkum celé ubytovny, dokončili evakuaci osob ze zakouřených prostor a pomocí přetlakové ventilace provedli odvětrání tak, aby byl možný rychlý návrat ubytovaných. ZZS JMK ošetřila 3 osoby, žádné zranění nebylo vážné. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid0EqTRYjPgPD2KvUCRB9JBQx6QqXePnyxbe5yrNFwJSKHAkuxPJyo3fsA7AL1NKjNjl zdroj])<br /> <br /> * '''5. prosince 2025 – požár odpadu'''<br /> Požár odpadu v areálu bývalých Adamovských strojíren. Oheň byl brzy uhašen, aniž by napáchal více větších škod. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid022LLte7A2QvEif8WUHjvPteCb9LPyu5kyRBAPm5JmPwQ6pM1XVgqJ9L4aA37eSTuyl?locale=cs_CZ zdroj])<br /> <br /> * '''3. února 2026 – požár v hotelu na ulici Pod Horkou'''<br /> Požár v jednom z pokojů [[Hotel Pod Horkou|hotelu Pod Horkou]] v [[Adamov]]ě. Jednalo se o zahoření mobilního telefonu. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid02XyTDsQhBXVWCkDPju27qVK4fBVkcqadKoQ9kdVgjZZaVv9LnrknWxzgc9Nzua1vxl zdroj])<br /> <br /> * '''13. května 2026 – požár průmyslové objektu'''<br /> V dopoledních hodinách byl nahlášen požár v průmyslovém objektu společnosti [[TENZA cast]] v [[Nový provoz|Novém provozu]] v [[Adamov]]ě. Jednalo se o požár pece. Pec byla uhašena před příjezdem hasičů, požár se ale rozšířil do vzduchotechniky. Adamovští hasiči ve spolupráci s kolegy z Blanska potrubí ochladili a rozebrali. Zplodiny hoření odvětrali přetlakovým ventilátorem. Při požáru nebyl nikdo zraněn. ([https://www.facebook.com/hasiciadamov/posts/pfbid08A17jV8TwtEgvGymCp4tnq2RUF895nYDiaGpixkWQR9MZe1JLJ9d3ii6bk1vZ1WAl zdroj])<br /> <br /> * '''14. července 2026 – požár odpadkového koše'''<br /> Po 14. hodinou byl nahlášen požár na terase [[Dům služeb (Adamov)|Domu služeb]] na [[Ptačina|Ptačině]] v [[Adamov]]ě. Oheň zde vzplanul v odpadkovém koši, který zničil. Při hašení došlo k mírnému zatečení vody do adamovské [[Knihovna (Adamov)|knihovny]].<br /> <br /> * '''15. srpna 2026 – požár trávy a chat'''<br /> V chatové oblasti v brněnských [[Obřany|Obřanech]] vypukl požár trávy. Suchý porost zapříčinil rychlý postup plamenů, který nakonec zachvátil šest chat. Celková plocha požáru byla přibližně dva hektary. Na místo se sjelo čtrnáct jednotek, s hašením ohně pomáhal i vrtulník Letecké služby Policie České republiky s takzvaným bambivakem.<br /> ([https://brnensky.denik.cz/hasici/brno-obrany-pozar-malomerice-brno-sobota-video-hasici-v-akci-chaty-vrtulnik-popaleniny-plameny/ zdroj])<br /> <br /> * '''18. října 2026 – požár hospodářského stavení'''<br /> Ve tři hodiny ranní byl nahlášen požár hospodářských budov v [[Babice nad Svitavou|Babicích nad Svitavou]]. Postupně byl vyhlášen druhý a třetí stupeň požárního poplachu, zpočátku pro 16 jednotek. Mezi čtvrtou a sedmou hodinou bylo na místě přibližně 90 hasičů s 25 kusy techniky. K hašení nasadili celkem šest vodních proudů. Kolem sedmé hodiny dostali plameny pod kontrolu, ve 14 hodin požár zcela uhasili a před 15. hodinou zásah ukončili. Během dne se na místě vystřídalo celkem 26 jednotek. ([https://brnensky.denik.cz/zpravy-region/pozar-stodoly-rodinneho-domu-babice-nad-svitavou-dnes-nedele-aktualne-evakuace-lidi-hasici-zasah-brnensko/ zdroj])<br /> <br /> * '''20. října 2026 – požár dodávky'''<br /> Krátce po 14. hodině byl vyhlášen poplach - požár dodávky na pomezí Jehnic a Mokré Hory. ([https://www.facebook.com/reel/956715427513856 zdroj])<br /> <br /> == Další informace ==<br /> Zajisté se nejedná o kompletní soupis. Chybí vám zde nějaký požár? Máte informaci o dalších požárech? Napište mi na e-mail adamovaokoli@email.cz a já informaci doplním.<br /> <br /> [[Kategorie:Seznam požárů]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Pam%C4%9Btn%C3%AD_deska_Josefa_Chalikova&diff=4053 2026-10-19T19:04:56Z

<p>Lukáš Malý: obrázek</p> <hr /> <div>[[Soubor:2026-10-19 Plaque of Josef Chalikov in Adamov.jpg|náhled|alt=Plaketa Josefa Chalikova na fasádě A.centra|Plaketa Josefa Chalikova na fasádě A.centra]]<br /> '''Pamětní deska Josefa Chalikova''' je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově. První z desek je umístěna na [[A.centrum|A.centru]] a druhá byla umístěna na fasádě domu [[Komenského 341/10]]. Při rekonstrukci jeho fasády byla přesunuta na plot zahrady domu.<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;&lt;br&gt;<br /> ''ING. JOSEF CHALIKOV''&lt;br&gt;<br /> ''1919 – 2015''&lt;br&gt;<br /> (fotografie)&lt;br&gt;<br /> ''PODNIKOVÝ ŘEDITEL''&lt;br&gt;<br /> ''ADAMOVSKÝCH STROJÍREN''&lt;br&gt;<br /> ''V LETECH 1964 – 1975''&lt;br&gt;<br /> ''ZVELEBIT SVĚŘENÝ PODNIK''&lt;br&gt;<br /> ''A VÝRAZNĚ SE PODÍLEL''&lt;br&gt;<br /> ''NA ROZVOJI ADAMOVA''&lt;br&gt;<br /> ''ČESTNÝ OBČAS''&lt;br&gt;<br /> ''MĚSTA ADAMOV''&lt;br&gt;<br /> ''OD ROKU 2008''&lt;br&gt;<br /> ''ČEST JEHO PAMÁTCE!''&lt;br&gt;<br /> ''PAMĚTNÍ DESKOU''&lt;br&gt;<br /> ''PŘIPOMÍNAJÍ ING. JOSEFA CHALIKOVA''&lt;br&gt;<br /> ''JEHO PŘÁTELÉ A SPOLUPRACOVNÍCI''&lt;br&gt;<br /> ''2018''<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Pamětní deska Josefa Chalikova]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Seznam_p%C5%99edstavitel%C5%AF_Adamova&diff=4052 2026-10-19T08:10:38Z

<p>Lukáš Malý: rok narození Dvořák</p> <hr /> <div>'''Seznam představitelů Adamova''' je seznam starostů města a předsedů MNV a MěNV [[Adamov]]a od roku 1864.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |+ Seznam starostů a předsedů MNV a MěNV v Adamově<br /> |-<br /> ! Portrét !! Jméno (narození a úmrtí) !! Ve funkci od !! Ve funkci do !! Funkce<br /> |-<br /> | || [[Karel Rumler (1815–1876)|Karel Rumler]]&lt;br&gt;(1815–1876) || 1864 || 1867 || starosta<br /> |-<br /> | || [[František Druxa]]&lt;br&gt;(1830–?) || 1867 || 1870 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Antonín Šebela]]&lt;br&gt;(1832–1912)|| 1870 || 1873 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Eduard Leidinger]]&lt;br&gt;(1831–1901) || 1873 || 1879 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Josef Pelikán]]&lt;br&gt;(1839–1898) || 1879 || 1897 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Karel Rumler (1839–?)|Karel Rumler]]&lt;br&gt;(1839–?) || 1897 || 1909 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Ludvík Hlavatý]]&lt;br&gt;(1862–1919) || 1909 || 1919 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Jan Drexler]]&lt;br&gt;(1863–1935) || 1919 || 1919 || zastupující starosta<br /> |-<br /> | || [[Jan Bezchleba]]&lt;br&gt;(1877–1948) || 1919 || 1931 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Josef Praus]]&lt;br&gt;(1885–1955) || 1931 || 1938 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Jan Melč]]&lt;br&gt;(1881–1965) || 1938 || 1945 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Jan Bezchleba]]&lt;br&gt;(1877–1948) || 1945 || 1946 || předseda MNV<br /> |-<br /> | || [[Jan Novotný]]&lt;br&gt;(1913–1983) || 1946 || 1948 || předseda MNV<br /> |-<br /> | || [[Karel Héč]]&lt;br&gt;(1905–1977) || 1948 || 1957 || předseda MNV<br /> |-<br /> | || [[Alois Svoboda]]&lt;br&gt;(1903–1964) || 1957 || 1963 || předseda MNV<br /> |-<br /> | || [[Jaroslav Šlezinger]]&lt;br&gt;(1910–1984) || 1963 || 1970 || předseda MěNV<br /> |-<br /> | || [[Karel Marek]]&lt;br&gt;(1919–2000) || 1970 || 1980 || předseda MěNV<br /> |-<br /> | || [[Alois Kejík]]&lt;br&gt;(1940–2017) || 1980 || 1990 || předseda MěNV<br /> |-<br /> | || [[Martin Dvořák]]&lt;br&gt;(1953) || 1990 || 1990 || zastupující předseda MěNV<br /> |-<br /> | || [[Jan Hlavatý]]&lt;br&gt;(1934–2004) || 1990 || 1998 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Jaroslav Bernášek]]&lt;br&gt;(1951) || 1998 || 2006 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Jiří Němec]]&lt;br&gt;(1969) || 2006 || 2010 || starosta<br /> |-<br /> | || [[Roman Pilát]]&lt;br&gt;(1975) || 2010 || dodnes || starosta<br /> |}<br /> <br /> [[Kategorie:Seznam představitelů Adamova]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Josef_Pelik%C3%A1n&diff=4051 2026-10-19T08:08:23Z

<p>Lukáš Malý: /* Životopis */ přeformulace</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Josef Pelikán''' (13. září 1839, Doubravice – 13. listopadu 1898, Adamov) byl obchodník s koženým a jiným zbožím a v letech 1879–1893 starosta [[Adamov]]a.<br /> <br /> == Životopis ==<br /> Narodil se v Doubravici rodičům Václavu Pelikánovi, zámečníkovi v Blansku, a Anně, rozené Šemandlové. V Adamově působil jako obchodník a v roce 1879 byl zvolen starostou obce. Tuto funkci zastával v šesti volebních obdobích až do roku 1893.<br /> <br /> Bydlel v Adamově v domě číslo 33, kde také 13. listopadu 1893 zemřel.<br /> <br /> Jeho manželkou byla Lucie Pelikánová (nar. 6. března 1844), dcera Josefa Jakeše, strojmistra v Blansku, a Eleonory, rozené Buříčkové. Spolu měli čtyři děti – dceru Boženu, narozenou 1. dubna 1869, syna Josefa, narozeného 5. dubna 1872, dceru Marii Annu, narozenou 24. září 1876 v domě číslo 23, a syna Zdenka, narozeného 14. února 1884.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 23.<br /> <br /> {{Představitelé Adamova}}<br /> <br /> [[Kategorie:Josef Pelikán]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Josef_Pelik%C3%A1n&diff=4050 2026-10-19T08:03:12Z

<p>Lukáš Malý: chyba v roce úmrtí</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Josef Pelikán''' (13. září 1839, Doubravice – 13. listopadu 1898, Adamov) byl obchodník s koženým a jiným zbožím a v letech 1879–1893 starosta [[Adamov]]a.<br /> <br /> == Životopis ==<br /> Narodil se v Doubravici rodičům Václavu Pelikánovi, zámečníkovi v Blansku, a Anně, rozené Šemandlové. V Adamově působil jako obchodník a od roku 1879 byl zvolen starostou obce. Tuto funkci zastával v šesti volebních obdobích až do roku 1893.<br /> <br /> Bydlel v Adamově v domě číslo 33, kde také 13. listopadu 1893 zemřel.<br /> <br /> Jeho manželkou byla Lucie Pelikánová (nar. 6. března 1844), dcera Josefa Jakeše, strojmistra v Blansku, a Eleonory, rozené Buříčkové. Spolu měli čtyři děti – dceru Boženu, narozenou 1. dubna 1869, syna Josefa, narozeného 5. dubna 1872, dceru Marii Annu, narozenou 24. září 1876 v domě číslo 23, a syna Zdenka, narozeného 14. února 1884.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 23.<br /> <br /> {{Představitelé Adamova}}<br /> <br /> [[Kategorie:Josef Pelikán]]</div>

Lukáš Malý https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Jan_Mel%C4%8D&diff=4049 2026-10-19T08:01:10Z

<p>Lukáš Malý: přesné datum úmrtí</p> <hr /> <div>{{Chybí obrázek}}<br /> '''Jan Melč''' (4. června 1881 ve Zdejčíně – 18. dubna 1965 v Brně) byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách.<br /> <br /> == Životopis ==<br /> Jan Melč se narodil 4. června 1881 ve Zdejčíně v okrese Beroun. V roce 1911 přišel do Adamova, kde do Adamova přišel s dalšími pražskými zaměstnanci Rustonky. V roce 1921 je ve sčítacích operátech uveden s rodinou v domě na dnešní ulici [[Osvobození 102/8 a 103/12|Osvobození 103]]. Jako zaměstnání měl uvedeno zámečník.<br /> <br /> Adamovští komunisté se v roce 1920 přidali k prosincové [[Prosincová generální stávka 1920|generální stávce]]. Naštěstí nedošlo díky umírněnosti zúčastněných k žádným násilnických aktům. Při vyšetřování byli jako vedoucí činitelé místních dělnických organizací vzati do vazby starosta obce [[Jan Bezchleba]], jednatel dělnické organizace Jan Melč, vzdělavatel [[Karel Žejdlík]] a radní [[Jan Procházka]]. Jan Melč byl společně s Bezchlebou a Žejdlíkem drženi ve vazbě 4 týdny.<br /> <br /> Od roku 1919 byl zvolen předsedou nově vzniklého Dělnického divadelního kroužku, jenž bylo organizováno [[Dělnická tělocvičná jednota (Adamov)|Dělnickou tělocvičnou jednotkou]]. V roce 1924 je uváděn jako starosta Dělnické tělocvičné jednotky.<br /> <br /> V roce 1926 bylo uděleno Melčovi s rodinou domovní právo v Adamově.<br /> <br /> Coby člen komunistické strany byl v roce 1927 zvolen do zdravotní komise. O deset let později byl zvolen do letopisecké komise, kterou si vyžádal doplnit k funkci kronikáře [[Josef Praus]].<br /> <br /> Byl dlouholetým členem školní rady. V období 1929–1938 byl jejím předsedou.<br /> <br /> V roce 1937 si Melčovi postavili rodinný domek [[Osvobození 162/37|číslo 162]], který stojí na dnešní ulici [[Osvobození (Adamov)|Osvobození]].<br /> <br /> Při volbách do obecního zastupitelstva v roce 1938 kandidoval na společné kandidátce sociálně demokratické, komunistické a živnostenské strany a občanského bloku. Na ustavující schůzi byl dne 29. června 1938 zvolen 10 z 12 hlasy starostou obce.<br /> <br /> Za jeho úřadování proběhla Mnichovská dohoda a později vznikl i Protektorát Čechy a Morava. Melč na schůzi obecního zastupitelstva dne 21. dubna 1939 „nabádá přítomné důrazně, aby každý stál na svém místě, konal řádně své povinnosti, byl klidný a rozvážný a opatrný, aby se nenechal vyprovokovat k činům nepředloženým“.<br /> <br /> Dne 10. května 1945 byl zvolen do poválečného národního výboru.<br /> <br /> Jan Melč zemřel 18. dubna 1965 v Brně.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 34, 61.<br /> <br /> {{Představitelé Adamova}}<br /> <br /> [[Kategorie:Jan Melč]]</div>

Lukáš Malý