Adamov a okolí - Poslední změny [cs]

Šablona:Nové články

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 23:13:48 GMT

oprava čísla

← Starší verze		Verze z 25. 10. 2026, 00:13
Řádek 1:		Řádek 1:
	* [[Štoly na Kavkách]] ~~vznikla~~ jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…		* [[Štoly na Kavkách]] vznikly jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…
	* [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…		* [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…
	* [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…		* [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…

Štoly na Kavkách

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 23:13:29 GMT

oprava čísla

← Starší verze		Verze z 25. 10. 2026, 00:13
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[Soubor:2026-10-17 Stoly na Kavkach 01.jpg\|náhled\|Portály opuštěných štol v prostoru Kavky na Hádech]]		[[Soubor:2026-10-17 Stoly na Kavkach 01.jpg\|náhled\|Portály opuštěných štol v prostoru Kavky na Hádech]]
	'''Štoly na Kavkách''' ~~vznikla~~ jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého [[Lomu Džungle\|lomu Džungle]]. Vedle původního průmyslového využití získaly štoly také méně známou technickou historii. V 70. letech 20. století zde byla zřízena zkušebna raketových motorů, kterou využívali odborníci z brněnské Vojenské technické akademie. Podle vzpomínky jednoho z účastníků se zde v letech 1970–1976 uskutečnilo 90 experimentů a měření.		'''Štoly na Kavkách''' vznikly jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého [[Lomu Džungle\|lomu Džungle]]. Vedle původního průmyslového využití získaly štoly také méně známou technickou historii. V 70. letech 20. století zde byla zřízena zkušebna raketových motorů, kterou využívali odborníci z brněnské Vojenské technické akademie. Podle vzpomínky jednoho z účastníků se zde v letech 1970–1976 uskutečnilo 90 experimentů a měření.

	Dnes jsou tunely opuštěné. Z někdejšího důlního provozu se zachovaly především kolejnice úzkorozchodné drážky a zbytky technických konstrukcí. Historii zkušebny přibližuje především vzpomínkový text Ing. Bedřicha Růžičky, CSc., zveřejněný v roce 2008 v materiálech kosmonautického semináře ve Valašském Meziříčí.		Dnes jsou tunely opuštěné. Z někdejšího důlního provozu se zachovaly především kolejnice úzkorozchodné drážky a zbytky technických konstrukcí. Historii zkušebny přibližuje především vzpomínkový text Ing. Bedřicha Růžičky, CSc., zveřejněný v roce 2008 v materiálech kosmonautického semináře ve Valašském Meziříčí.

Šablona:Nové články

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 23:03:02 GMT

* Štoly na Kavkách vznikla jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…

← Starší verze		Verze z 25. 10. 2026, 00:03
Řádek 1:		Řádek 1:
			* [[Štoly na Kavkách]] vznikla jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle…
	* [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…		* [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…
	* [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…		* [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…

Kategorie:Štoly na Kavkách

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 23:01:59 GMT

založena nová stránka s textem „Kategorie:Hády“

Nová stránka

[[Kategorie:Hády]]

Štoly na Kavkách

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 23:01:46 GMT

založena nová stránka s textem „náhled|Portály opuštěných štol v prostoru Kavky na Hádech '''Štoly na Kavkách''' vznikla jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého lomu Džungle. Vedle původního průmyslového využití získaly štoly také méně známou technickou historii. V 70. letech 20. století zde byla zřízena zkušebna raketových motorů, kterou využívali o…“

Nová stránka

[[Soubor:2026-10-17 Stoly na Kavkach 01.jpg|náhled|Portály opuštěných štol v prostoru Kavky na Hádech]]
'''Štoly na Kavkách''' vznikla jako součást systému pro dopravu vytěženého vápence z prostoru bývalého [[Lomu Džungle|lomu Džungle]]. Vedle původního průmyslového využití získaly štoly také méně známou technickou historii. V 70. letech 20. století zde byla zřízena zkušebna raketových motorů, kterou využívali odborníci z brněnské Vojenské technické akademie. Podle vzpomínky jednoho z účastníků se zde v letech 1970–1976 uskutečnilo 90 experimentů a měření.

Dnes jsou tunely opuštěné. Z někdejšího důlního provozu se zachovaly především kolejnice úzkorozchodné drážky a zbytky technických konstrukcí. Historii zkušebny přibližuje především vzpomínkový text Ing. Bedřicha Růžičky, CSc., zveřejněný v roce 2008 v materiálech kosmonautického semináře ve Valašském Meziříčí.

== Historie ==
=== Vznik tunelů a doprava vápence ===
[[Soubor:2026-10-17 Stoly na Kavkach 02.jpg|náhled|alt=Vnitřek pravé štoly|Vnitřek pravé štoly]]
Dvojice souběžných štol se nachází v prostoru bývalého [[Lom Džungle|lomu Džungle]] na jižním svahu [[Hády|Hádů]]. Jejich vybudování souviselo s těžbou vápence a jeho dopravou k dalšímu zpracování. Tunely propojovaly dno zahloubeného lomu s cestou na jeho okraji, takže nebylo nutné vytěženou surovinu dopravovat na povrch náročným zdviháním. Délka obou tunelů dosahuje přibližně 130 metrů.

Tunely vedou z prostoru [[Přírodní památka Kavky|přírodní památky Kavky]] směrem k bývalému dnu lomu Džungle. Přibližně ve dvou třetinách délky se mírně stáčejí doleva. Jejich ústí do prostoru lomu byla opatřena mřížemi a vnější vstupy uzavírala oplechovaná dvoukřídlá vrata.

K přepravě vápence sloužila důlní drážka o rozchodu 600 mm. Část kolejí se zachovala v pravé štole dodnes. Blíže k povrchu jsou stěny opatřeny betonovým ostěním, v hlubších částech vedou štoly přímo v horninovém masivu.

Těžba vápence na Hádech souvisela s provozem maloměřické cementárny.

=== Hledání místa pro zkoušky raketových motorů ===
Počátky zkoušení raketových motorů v Brně spadají do roku 1958. Ing. Bedřich Růžička ve svém textu popsal, jak se skupina odborníků z Vojenské technické akademie pustila do budování první raketové zkušebny v dlouho nepoužívaných uhelných sklepech budovy na Staré technice.

První pokusy však přinesly také nepříjemná překvapení. Hluk a otřesy budovy byly výrazně větší, než konstruktéři očekávali. Proto se později hledaly vhodnější prostory, které by umožnily bezpečnější provádění zkoušek a omezily jejich dopad na okolí.

Další zkušebna vznikla ve Fučíkových kasárnách. Ani tato lokalita však neposkytovala ideální podmínky pro všechny druhy experimentů. Pro zkoušky výkonnějších raketových motorů bylo třeba najít odlehlejší místo, kde by bylo možné lépe omezit hluk a případné následky technické poruchy.

Koncem 60. let se proto jednalo o výstavbě nové zkušebny. Jednou ze zvažovaných lokalit byl Růženin lom na severovýchodě Brna, tato nabídka však nebyla přijata. Nakonec byla využita nabídka maloměřické cementárny, která poskytla dva nepoužívané tunely v hádeckém lomu.

Jejich poloha byla z hlediska zkoušek výhodná. V okolí se nenacházela obytná zástavba a hluk se mohl rozptýlit v prostoru rozsáhlého vytěženého lomu.

=== Podoba raketové zkušebny ===
Zkušební zařízení bylo vybudováno u pravého tunelu. Přibližně pět metrů od jeho ústí vznikl betonový základ, na který technici umístili pracovní stůl ze staré hoblovky. Ten byl doplněn opěrou pro zkoušený raketový motor a snímačem tahu.

Provoz zařízení vyžadoval elektrickou energii, kterou však na místě nebylo možné odebírat z běžné elektrické sítě. Technici proto využili upravený skříňový automobil ZIL-157, původně pocházející z raketového kompletu 8K14. Vozidlo přestavěli na měřicí vůz a využili jeho vlastní elektrocentrálu.

Při zkouškách se automobil zajížděl částečně do levého tunelu, kde byla umístěna také elektrocentrála. Tím se podle Růžičkova popisu zvyšovala bezpečnost pracoviště v případě havárie zkoušeného raketového motoru.

Vozidlo mělo rovněž kamna a polstrované lavice. Poskytovalo tak zázemí pro techniky i v chladném počasí a v případě potřeby umožňovalo přenocování.

Podle vzpomínky Ing. Bedřicha Růžičky byla raketová zkušebna v Kavkách v provozu v letech 1970–1976. Za toto období zde proběhlo celkem 90 experimentů a měření na raketových motorech. Samotný provoz zkušebny přitom trval pouze 12 dní.

Nejvíce experimentů se uskutečnilo v roce 1974, kdy bylo zaznamenáno 44 měření. Zkušebna tedy nebyla využívána nepřetržitě, ale pouze v jednotlivých časově omezených etapách.

=== Zánik zkušebny ===
Růžičkův text popisuje stav zkušebny přibližně čtyřicet let po jejím vzniku. V pravé štole se tehdy zachoval betonový základ zkušebního stavu a rám zadní ochranné stěny. Většina kovových součástí však již chyběla.

Podle informací, které autor získal od pracovníků katedry raket Univerzity obrany, se po roce 1989 do tunelu dostali sběrači kovového odpadu. Ti měli ze zkušebního zařízení odsekat většinu kovových součástí a odvézt také litinové lože o hmotnosti přibližně jedné tuny.

Zkušební zařízení tak zaniklo především rozebráním a odcizením jeho konstrukčních částí.

=== Tunely v současnosti ===
Tunely jsou součástí prostoru [[Přírodní památka Kavky|přírodní památky Kavky]]. Jejich okolí je cenné nejen z technicko-historického hlediska, ale také z hlediska ochrany přírody. Lokalita se po desetiletích omezeného přístupu vyvinula v cenné lesostepní území.

Podle Pozemkového spolku Hády se prostor Kavků stal přibližně od roku 1960 součástí dobývacího prostoru velkolomu a byl oplocen a střežen až do počátku 90. let. Dobývací prostor Hády byl zrušen v roce 2007.

V samotných tunelech se zachovaly kolejnice úzkorozchodné drážky, betonové podstavce a další pozůstatky původního technického vybavení. Podle dokumentace webu Druhé Brno byly štoly v minulosti uzavřeny ocelovou mříží, která omezovala přístup nepovolaných osob. Později se jejich stav zhoršil také v důsledku nelegálních návštěv a znečišťování.

Tunely jsou zajímavým dokladem toho, jak se jeden podzemní prostor mohl v průběhu času proměnit z dopravní součásti vápencového lomu ve specializované technické pracoviště. Přestože raketová zkušebna fungovala jen po omezenou dobu, zanechala v podzemí dodnes rozpoznatelné stopy.

== Zdroje ==
* RŮŽIČKA, Bedřich. Jak jsme zkoušeli rakety. In: ''Sylaby přednášek ze semináře Kosmonautika a raketová technika'', Hvězdárna Valašské Meziříčí, 28.–30. listopadu 2008, s. 22–25. [https://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/valmez/sk2008.pdf Dostupné online].
* KALINA, Jiří; HORÁKOVÁ, Dana; KUCHAŘ, Jan. Tunely na Hádech. Druhé Brno, 2014. [https://druhebrno.cz/Tema/Tunely%20na%20Hádech Dostupné online].
* Pozemkový spolek Hády. Historie území. [https://www.pshhady.cz/historie-uzemi-kavky Dostupné online].

[[Kategorie:Štoly na Kavkách]]

Šablona:Nové články

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 05:45:36 GMT

* Nádražní 78 bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…

← Starší verze		Verze z 24. 10. 2026, 06:45
Řádek 1:		Řádek 1:
			* [[Nádražní 78]] bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží…
	* [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…		* [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…
	* [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…		* [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…

Nádražní 78

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 05:45:16 GMT

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Budova číslo 78 coby Měšťanská škola|Budova číslo 78 coby Měšťanská škola '''Nádražní 78''' bývala budova na ulici Nádražní nedaleko železničního nádraží. == Historie == V blízkosti železničního nádraží stávala továrna na výrobu hřebíků a později také smaltovaného zboží. Pravděpodobně v roce 1889 byla u t…“

Nová stránka

[[Soubor:Adamov, mestanska skola u nadrazi.png|náhled|alt=Budova číslo 78 coby Měšťanská škola|Budova číslo 78 coby Měšťanská škola]]
'''Nádražní 78''' bývala budova na ulici Nádražní nedaleko [[Železniční nádraží (Adamov)|železničního nádraží]].

== Historie ==
V blízkosti železničního nádraží stávala továrna na výrobu hřebíků a později také smaltovaného zboží. Pravděpodobně v roce 1889 byla u továrny postavena vila německého brněnského advokáta JUDr. Friedricha Kloba.

Po vzniku nové republiky rozhodlo obecní zastupitelstvo o zřízení měšťanské školy. Její zřízení povolila Zemská školní rada výnosem ze dne 9. února 1920, č. 220. Z finančních důvodů však nebylo možné postavit zcela novou budovu, a obec proto využila zákona ze dne 11. června 1919, číslo 332, o zabírání budov k účelům veřejně užitečným a budovu číslo 78 zabralo.

Dne 31. května 1920 rozhodlo obecní zastupitelstvo o převzetí půjčky ve výši 200 tisíc Kč na zřízení školy. Tuto částku však nebylo nutné vyčerpat v plném rozsahu, neboť správa panství poskytla obci vlastní půjčku ve výši 40 tisíc Kč.

Dne 24. července 1920 proběhlo jednání stavební komise a během prázdnin byla provedena úprava budovy, která tak mohla sloužit jako zázemí pro dvě třídy a byt ředitele. Dne 12. září téhož roku byla škola slavnostně otevřena proslovy starosty obce a nově jmenovaného ředitele [[František Mlýnek|Františka Mlýnka]]. Slavnosti se zúčastnili také zástupci továrny a okolních obcí.

Dne 19. září byla následně zahájena výuka ve dvou třídách. Byli do nich přiděleni učitelé [[Vojtěch Fedra]] z Adamova pro předměty II. odboru a Marcelín Steimonig z Líšně pro III. odbor. O prázdninách roku 1921 byla upravena další třída s kreslírnou a uvolněn byt pro učitelskou rodinu. Kdy přesně byla měšťanská škola z budovy přestěhována, není prozatím známo.

V roce 1950 požádal Gustav Čapka, který v domě bydlel, o povolení ke zřízení krytu pro automobil. Žádosti bylo vyhověno. V následujícím roce požádal národní podnik Obnova o povolení k zavedení vodovodu do objektu, kterému bylo rovněž vyhověno.

V roce 1958 se řešil nedostatek míst v mateřské škole. Bylo proto rozhodnuto přestěhovat Gustava Čapku do nově uvolněného domu v Plotní ulici (č. p. 90, č. o. 16). Uvolněné prostory následně umožnily zřídit III. mateřskou školu s kapacitou 35 dětí, která zahájila provoz v září 1959. První ředitelkou III. mateřské školy se stala [[Marie Procházková]].

Z dochovaných dokumentů je zřejmé, že v roce 1971 okresní hygienik prodloužil výjimku pro provoz mateřské školy na dobu pěti let. V roce 1976 MěNV žádal o prodloužení výjimky do roku 1980, kdy by děti mohly být přestěhovány do nových prostor [[Petra Jilemnického 373/1|mateřské školy]], která byla ve výstavbě na [[Ptačina|Ptačině]]. Okresní hygienik prodloužil výjimku do 31. prosince 1979.

V roce 1980 bylo vlastnictví budovy a souvisejících pozemků na základě hospodářské smlouvy převedeno z Městského národního výboru v Adamově na Okresní podnik bytového hospodářství v [[Blansko|Blansku]].

Správcem budovy však nadále zůstal Městský národní výbor v Adamově. Dne 21. srpna 1981 uzavřel se ZVS Adamovské strojírny smlouvu o dočasném užívání části objektu. Předmětem smlouvy byly místnosti č. 16–24 v suterénu a místnosti č. 6, 7, 13, 14 a 15 v přízemí.

Dne 25. června 1982 rozhodl o změně užívání bytové jednotky na skladovací účely, která byla v budově umístěna, odbor výstavby a územního plánování Městského národního výboru v Adamově. V rozhodnutí je dále uvedeno:

<blockquote>
''Bytová jednotka 2+1 obsahuje kuchyň o rozměru 17,10 m2, 1. pokoj 34,50 m2, 2. pokoj 35,80 m2, předsíň 11,60 m2, komora 7,40 m2, výška místnosti 3,20 m. Jedná se o nepodsklepený byt. …, obvodový plášť tvoří zdivo z lomového kamene, podlahy částečně parkety a prkenné. Okna dvojitá ve značně dezolátním stavu, v současné době je bytová jednotka bez vody, elektroinstalace rovněž v dezolátním stavu. Vytápění lokální. Modernizace tohoto objektu by byla nákladná, objekt je dle SÚP v asanačním pásmu.''
</blockquote>

V roce 1991 se vrátila budova na základě Zákona č. 172/1991 Sb. do vlastnictví města Adamova. Dne 12. května 1992 byla budova na základě předávacího protokolu vrácena z užívání společnosti Adast Adamov, a. s., Městskému úřadu Adamov. Město obratem usilovalo o prodej budovy. V březnu 1992 byl vypracován znalecký posudek, který stanovil cenu objektu na 604.427 Kčs. Dne 3. června 1992 byla mezi městem Adamov a Václavem Jordánkem uzavřena kupní smlouva, ve které město budovu prodalo za 1.114.672 Kčs. Ten však dne 12. října 1992 od smlouvy odstoupil.

Už 9. listopadu 1992 projevil o objekt zájem pan Jaroslav Čáp. Kupní smlouva byla s manželi Čápovými uzavřena dne 17. listopadu 1992. Následně v březnu 1994 byl objekt rekolaudován na provozovnu stolařství firmy CANE. V roce 1995 byly sklepní prostory budovy rekolaudovány na žampionárnu.

Při povodni v roce 1997 byl objekt značně zasažen. V dopise Městského úřadu vedoucí OVÚP popisuje následky povodně:

<blockquote>
''- sklepní prostory objektu byly zatopeny do výšky 1,8 m''
''- došlo k poškození podlahy v 1. NP v důsledku vzlínání vody''
''- nepodsklepené prostory vykazují trhliny ve stěnách. ''
''Objekt byl zatopen v rozsahu cca 7 dní. Sklepní prostory a zejména jejich zdivo vykazují i v současné době vysoký obsah vody. ''
</blockquote>

V roce 1999 provedl Jaroslav Sedlák na objednávku Okresního soudu v Blansku odhad hodnoty nemovitosti. V odhadu byl objekt popsán takto:

<blockquote>
''Jedná se o poměrně rozlehlý objekt původní mateřské školky ve městě. Ke dni ocenění bylo užívání jako mateřská školka dávno obcí pro nevhodnost budovy a její technický stav zrušeno. Objekt nebyl nijak rekolaudován, současným majitelem však byla provedena v objektu demoliční práce bez kvalitního zabezpečení statiky a objekt byl využíván jako stolařská dílna… Budova čp. 78 je zděná, přízemní budova na části podsklepená, se sedlovou střechou bez podkroví. Obvodové zdivo je masivní převážně z cihel plných a kamene, stropy jsou smíšené konstrukce, na části do traverz, na části dřevěné trámové omítané. Podlahy z části vlysové, z části betonové. Sklepení části je bez úpravy podlahy, stropy klenuté. Okna atypická s klenutím. Objekt je celý průchozí, obsahuje pouze původní dílny. Objekt postrádá jakékoliv sociální vybavení. Ke dni prohlídky byla budova zcela devastována a zničena. Obvodové zdivo je oprýskané, na části jsou deformační trhliny, silně zamokřené, stropy dřevěných konstrukcí vykazující silné deformace, na části jsou dokonce prolomeny, stropy nespalné pouze poškozeny zatékáním do budovy. Střecha je na dřevěném krovu, který je úplně deformován, místo prolomen. Podlahy jsou zničené. Instalace nefunkční, ke dni ocenění byla vytrhána elektrika (rozvody). Otvorové prvky v celém objektu v dezolátním stavu, vytrhány, resp. zatlučeny hrubými deskami. Fasáda zničená až na původní zdivo, které již vykazuje silnou korozi.''
</blockquote>

Na objednávku odboru výstavby a plánování Městského úřadu Adamov posoudila firma Stavexis, s. r. o., v roce 1999, zda je možné stavbu hospodárně opravit. Posouzení se shoduje s popisem objektu ve znaleckém posudku. Závěrem posouzení je uvedeno, že případná rekonstrukce by byla tak rozsáhlá a nákladná, že se jeví jako nehospodárná.

Dne 4. ledna 2000 stanovil Okresní soud v Blansku odhadní cenu nemovitosti na 100 000 Kč. V únoru téhož roku vydal dražební vyhlášku a dražební jednání se uskutečnilo 11. dubna 2000. Novým majitelem se stal [[Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny|Školní lesní podnik Křtiny]], který budovu v roce 2003 nechal zbourat.

Pozemek, na němž budova stávala, dnes patří Mendelově univerzitě v Brně. Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny jej využívá jako parkoviště a ke skladování sypkého materiálu.

== Zdroje ==
* ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 28–29 a 30.
* Městský úřad Adamov, archiv správy majetku.

[[Kategorie:Nádražní 78]]

MHD Adamov

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 05:03:48 GMT

přesměrování na Městská autobusová doprava (Adamov)

Nová stránka

#PŘESMĚRUJ [[Městská autobusová doprava (Adamov)]]

Lomy na Hádech

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 04:52:17 GMT

Džungle: štoly

← Starší verze		Verze z 24. 10. 2026, 05:52
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 23:		Řádek 23:

	Těžba v Džungli skončila v 90. letech 20. století. V 90. letech byla část jámy využívána také k ukládání odpadu a navážek. Dnes je dno lomu zčásti zavezené a upravené. Od roku 2011 zde působí [[Lamacentrum Hády]], které provozuje Pozemkový spolek Hády. Lokalita slouží k ekologické výchově a současně představuje zajímavé útočiště pro rostliny a živočichy.		Těžba v Džungli skončila v 90. letech 20. století. V 90. letech byla část jámy využívána také k ukládání odpadu a navážek. Dnes je dno lomu zčásti zavezené a upravené. Od roku 2011 zde působí [[Lamacentrum Hády]], které provozuje Pozemkový spolek Hády. Lokalita slouží k ekologické výchově a současně představuje zajímavé útočiště pro rostliny a živočichy.

			S těžební činností v tomto lomu souvisí také [[Štoly na Kavkách\|dvojice štol]] vybudovaných pro dopravu vytěženého vápence. Jejich ústí se nachází v současné [[Přírodní památka Kavky\|Přírodní památce Kavky]].

	=== Růženin lom ===		=== Růženin lom ===
Řádek 43:		Řádek 45:
	[[Lesní lom]] leží v severní části městské části Brno-Líšeň, východně od hlavního hádeckého lomového komplexu. Těžba zde byla zahájena v roce 1947, kdy bylo potřeba zajistit další zdroj kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu po uzavření lomu Habeš.		[[Lesní lom]] leží v severní části městské části Brno-Líšeň, východně od hlavního hádeckého lomového komplexu. Těžba zde byla zahájena v roce 1947, kdy bylo potřeba zajistit další zdroj kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu po uzavření lomu Habeš.

	Jedná se o rozsáhlý etážový kamenolom, v němž se těžily především tmavě šedé až černošedé devonské vápence. Původně se vápenec dopravoval do lomu Džungle lanovkou dlouhou přibližně 1,8 kilometru. V 60. letech byla původní lanová dráha nahrazena výkonnějším zařízením. V roce 1984 byla lanovka zrušena a dopravu suroviny převzala nákladní auta.		Jedná se o rozsáhlý etážový kamenolom, v němž se těžily především tmavě šedé až černošedé devonské vápence. Původně se vápenec dopravoval do lomu Džungle lanovkou dlouhou přibližně 1,8 kilometru. V 60. letech byla původní lanová dráha nahrazena výkonnějším zařízením. Její trasa je patrná při pohledu na letecký snímek dodnes. V roce 1984 byla lanovka zrušena a dopravu suroviny převzala nákladní auta.

	Těžba zde pokračovala až do konce 90. let 20. století. V současnosti je lom spojen se společností Kalcit, která zde zajišťuje těžební činnost. Vstup do prostoru lomu je omezený.		Těžba zde pokračovala až do konce 90. let 20. století. V současnosti je lom spojen se společností Kalcit, která zde zajišťuje těžební činnost. Vstup do prostoru lomu je omezený.

Kategorie:Těžební činnost

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 04:20:46 GMT

založena nová stránka s textem „Kategorie:Stavby“

Nová stránka

[[Kategorie:Stavby]]

Kategorie:Lomy na Hádech

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 04:19:44 GMT

založena nová stránka s textem „Kategorie:Hády Kategorie:Těžební činnost“

Nová stránka

[[Kategorie:Hády]]
[[Kategorie:Těžební činnost]]

Kategorie:Těžba železné rudy

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 04:19:38 GMT

založena nová stránka s textem „Kategorie:Těžební činnost“

Nová stránka

[[Kategorie:Těžební činnost]]

Šablona:Nové články

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 04:18:20 GMT

* Lomy na Hádech představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…

← Starší verze		Verze z 24. 10. 2026, 05:18
Řádek 1:		Řádek 1:
			* [[Lomy na Hádech]] představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády…
	* [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…		* [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…
	* [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…		* [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…

Lomy na Hádech

Lukáš Malý — Sat, 24 Oct 2026 04:17:35 GMT

založena nová stránka s textem „'''Lomy na Hádech''' představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu Hády na severovýchodním okraji Brna. Těžba zde po staletí měnila podobu krajiny. Zatímco zpočátku šlo o malé lomy určené především pro místní potřebu, ve 20. století se Hády staly významným zdrojem surovin pro maloměřickou cementárnu. Těžba postupně vytvořila několik samostatných lom…“

Nová stránka

'''Lomy na Hádech''' představují rozsáhlý soubor vápencových lomů na jihovýchodním a jihozápadním úbočí vrchu [[Hády]] na severovýchodním okraji [[Brno|Brna]]. Těžba zde po staletí měnila podobu krajiny. Zatímco zpočátku šlo o malé lomy určené především pro místní potřebu, ve 20. století se Hády staly významným zdrojem surovin pro maloměřickou cementárnu. Těžba postupně vytvořila několik samostatných lomových prostorů, které se liší dobou vzniku, rozsahem i dalším využitím.

== Historie dolování ==
Vápenec se na Hádech těžil již ve středověku. V horní části kopce vznikaly malé takzvané selské lůmky, v nichž se kámen získával pro stavbu domů a dalších místních staveb. Jejich přesné stáří ani počet nejsou známy. Drobné lomy a jámy se postupně začlenily do krajiny a některé jejich pozůstatky jsou dnes obtížně rozpoznatelné.

Zásadní proměnu přinesl počátek 20. století, kdy začala růst potřeba vápence pro průmyslovou výrobu. V [[Maloměřice|Maloměřicích]] vznikla cementárna, která zahájila provoz v roce 1908. Pro její zásobování se začaly otevírat a rozšiřovat lomy na svazích Hádů. Kromě vápence se zde těžily také další suroviny využívané při výrobě cementu, zejména vápnité břidlice a silicitické horniny, které sloužily jako korekční přísady.

S rozvojem těžby vznikl systém lomů propojených úzkokolejnými drahami, dopravními pásy a lanovkami. Vytěžená hornina se svážela do míst, kde se drtila a připravovala k dalšímu zpracování. Těžba tak postupně zasáhla značnou část původních stepních svahů, které do té doby patřily k botanicky cenným lokalitám.

Největší změnu přineslo otevření rozsáhlého [[Etážový lom|Etážového lomu]] v 60. letech 20. století. Jeho postupné rozšiřování zásadně proměnilo jižní svah kopce. Průmyslová těžba v maloměřickém hádeckém komplexu byla definitivně ukončena v roce 1997. Následovala likvidace těžebních zařízení a postupná obnova přírody.

== Jednotlivé lomy ==
=== Staré selské lůmky ===
Nejstarší těžební místa na [[Hády|Hádech]] vznikala již ve středověku. Šlo o malé jámové lomy, které sloužily především k získávání kamene pro místní stavební potřebu. Těžba pravděpodobně probíhala nepravidelně a podle okamžité potřeby.

Přesná poloha a stáří jednotlivých lůmků nejsou doloženy. Jejich pozůstatky se zachovaly v terénních nerovnostech a v některých částech Hádeckého lesa. Představují nejstarší známou etapu využívání zdejšího vápencového podloží člověkem.

=== Džungle ===
[[Soubor:Pohled na lom Džungle.jpg|náhled|alt=Lom Džungle|Lom Džungle]]
[[Lom Džungle]] patřil k prvním velkým lomům spojeným s průmyslovou těžbou na [[Hády|Hádech]]. Jeho rozvoj souvisel se vznikem maloměřické cementárny na počátku 20. století. Těžba se zde rozběhla přibližně kolem roku 1910 až 1911.

V lomu se získával vápenec a další suroviny potřebné pro výrobu cementu. Postupně zde vzniklo zázemí pro drcení a skladování horniny. Džungle se stala důležitým překladištěm, do něhož se dopravoval materiál také z dalších lomů. Z Růženina lomu vedla úzkokolejná dráha, která procházela tunelem. Později sem směřovala i lanovka z Lesního lomu v Líšni.

Těžba v Džungli skončila v 90. letech 20. století. V 90. letech byla část jámy využívána také k ukládání odpadu a navážek. Dnes je dno lomu zčásti zavezené a upravené. Od roku 2011 zde působí [[Lamacentrum Hády]], které provozuje Pozemkový spolek Hády. Lokalita slouží k ekologické výchově a současně představuje zajímavé útočiště pro rostliny a živočichy.

=== Růženin lom ===
[[Soubor:Brno-Malomerice - Ruzenin lom od severu.jpg|náhled|alt=Růženin lom|Růženin lom]]
[[Růženin lom]] se nachází na jižním svahu [[Hády|Hádů]]. Jeho současná podoba vznikala především v období od 20. do 60. let 20. století. V různých pramenech se objevují odlišné údaje o přesném zahájení těžby, jisté však je, že lom patřil k důležitým zdrojům surovin pro maloměřickou cementárnu.

Těžily se zde zejména vápnité břidlice a další suroviny využívané při výrobě cementu. Materiál se dopravoval do Džungle úzkokolejnou železnicí. Mezi jednotlivými částmi lomového systému vznikla dopravní infrastruktura včetně tunelů.

Při těžbě byl odkryt vydatný pramen, který napájí jezírka na dně lomu. V 70. letech byla část dna zavezena odpady z výroby cementu a dalšími materiály. Po ukončení těžby v roce 1997 začala postupná rekultivace, při níž byla obnovena jezírka a podpořen rozvoj přírodně cenných stanovišť.

Růženin lom je dnes významnou přírodovědnou lokalitou s výskytem vzácných rostlin a živočichů. Vznikla zde také naučná stezka [[Cesta rákosím]]. V roce 2007 se stal součástí evropsky významné lokality Jižní svahy Hádů.

=== Lom Habeš ===
[[Lom Habeš]] se nacházel v okolí [[Velká Klajdovka|Velké Klajdovky]]. Jeho rozvoj souvisel s potřebou kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu. Těžba zde byla zahájena po druhé světové válce.

Vytěžený vápenec se dopravoval do dalších částí hádeckého lomového systému, kde se zpracovával. Provoz však komplikovaly vysoké náklady na dopravu. V roce 1947 byla proto těžba přesunuta do nově otevřeného [[Lesní lom|Lesního lomu]] v [[Líšeň|Líšni]]. Lom Habeš byl následně uzavřen a jeho prostor byl později zastavěn nebo jinak přeměněn.

=== Lesní lom ===
[[Soubor:2026-10-17 Lesni lom (Hady).jpg|náhled|alt=Lesní lom|Lesní lom]]
[[Lesní lom]] leží v severní části městské části Brno-Líšeň, východně od hlavního hádeckého lomového komplexu. Těžba zde byla zahájena v roce 1947, kdy bylo potřeba zajistit další zdroj kvalitního vápence pro maloměřickou cementárnu po uzavření lomu Habeš.

Jedná se o rozsáhlý etážový kamenolom, v němž se těžily především tmavě šedé až černošedé devonské vápence. Původně se vápenec dopravoval do lomu Džungle lanovkou dlouhou přibližně 1,8 kilometru. V 60. letech byla původní lanová dráha nahrazena výkonnějším zařízením. V roce 1984 byla lanovka zrušena a dopravu suroviny převzala nákladní auta.

Těžba zde pokračovala až do konce 90. let 20. století. V současnosti je lom spojen se společností Kalcit, která zde zajišťuje těžební činnost. Vstup do prostoru lomu je omezený.

=== Starý Městský lom ===
[[Starý Městský lom]] patří do souboru starších lomových prostorů na jižním svahu [[Hády|Hádů]].

Jeho počátky souvisejí s rozvojem průmyslové těžby na Hádech na začátku 20. století. Přesné datum otevření ani ukončení těžby se však v dostupných pramenech nepodařilo jednoznačně doložit.

=== Etážový lom (též Nový Městský lom) ===
[[Soubor:Hády.jpg|náhled|alt=Etážový lom|Etážový lom]]
[[Etážový lom]] je největším a nejvýraznějším lomem na [[Hády|Hádech]]. Nachází se na jižním svahu kopce a jeho rozsáhlé stupňovité stěny vytvářejí nepřehlédnutelnou dominantu [[Brno|Brna]]. Těžba zde začala v 60. letech 20. století, kdy již starší jámové lomy přestávaly dostačovat rostoucím potřebám cementárny.

Postup těžby vytvořil několik výrazných etáží a odstranil rozsáhlé části původního svahu. Vápenec se používal především pro výrobu cementu. Lom byl součástí technologického systému, v němž se hornina drtila a dopravovala do maloměřického závodu.

Těžba byla ukončena v roce 1997. Od té doby se prostor postupně mění. Na odtěžených stupních se rozvíjejí teplomilná stepní společenstva a lokalita získává nový přírodovědný význam. Péči o vybrané části území zajišťuje Pozemkový spolek Hády.

=== Lom Kalcit ===
Označení Lom Kalcit se používá pro těžební lokalitu v oblasti [[Líšeň|Líšně]], východně od hlavního souboru hádeckých lomů. Na rozdíl od starých lomů spojených s maloměřickou cementárnou jde o lokalitu, kde se vápenec těží pro další průmyslové využití.

Počátky využívání místa sahají do období první republiky, kdy zde stála kruhová vápenná pec bratří Hudcových z Ochoze. Vápenec se využíval jako surovina pro výrobu vápna. Pec byla v roce 1960 zbourána. V roce 2000 získala pozemky společnost Kalcit a po získání příslušného těžebního oprávnění zde zahájila těžbu vysokoprocentního vápence.

Lom Kalcit je třeba odlišovat od Lesního lomu, přestože obě lokality leží v líšeňské části širšího území Hádů a jsou spojeny se společností Kalcit. Historie těchto míst je odlišná a neměla by být zaměňována.

== Konec těžby a návrat přírody ==
Průmyslová těžba v maloměřickém hádeckém komplexu skončila v roce 1997. O rok později byl ukončen také provoz maloměřické cementárny. Zanikla tak dopravní a zpracovatelská infrastruktura, která po desetiletí spojovala jednotlivé lomy.

Po ukončení těžby začala postupná rekultivace a obnova přírody. V bývalých lomech se vytvořila nová stanoviště pro rostliny a živočichy, na odtěžených svazích se obnovují stepní porosty a v Růženině lomu vznikla soustava jezírek. Některé části území jsou dnes chráněny jako přírodně mimořádně cenné lokality.

Hády tak představují výrazný příklad proměny krajiny: místo, které bylo po většinu 20. století využíváno pro průmyslovou těžbu, se postupně stalo významným přírodním a rekreačním územím Brna. Historické lomové stěny přitom zůstávají cenným dokladem geologického vývoje i průmyslové minulosti regionu.

== Zdroje ==
* [https://www.pshhady.cz/lom-dzungle Lom Džungle – Pozemkový spolek Hády]
* [https://www.pshhady.cz/etazovy-lom-na-hadech Etážový lom – Pozemkový spolek Hády]
* [https://www.vlisni.cz/historie/lesni-lom-lisni/ Lesní lom v Líšni – vlisni.cz]
* [https://upmb.brno.cz/wp-content/uploads/2022/06/02_Krajina.pdf Územní plán města Brna – Využití nerostných surovin]
* [https://www.brno.cz/documents/20121/3276331/Materi%C3%A1l_98-98.pdf Materiál města Brna – lokalita lomu Kalcit]

[[Kategorie:Lomy na Hádech]]

Kategorie:Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren

Lukáš Malý — Thu, 22 Oct 2026 03:07:34 GMT

založena nová stránka s textem „Kategorie:Události v Adamově Kategorie:Adamovské strojírny Kategorie:Švýcárna“

Nová stránka

[[Kategorie:Události v Adamově]]
[[Kategorie:Adamovské strojírny]]
[[Kategorie:Švýcárna]]

Politické návštěvy v Adamově a okolí

Lukáš Malý — Thu, 22 Oct 2026 03:06:07 GMT

15. října 1991 – předseda vlády Marián Čalfa: link na článek

← Starší verze		Verze z 22. 10. 2026, 04:06
Řádek 73:		Řádek 73:

	=== 15. října 1991 – předseda vlády Marián Čalfa ===		=== 15. října 1991 – předseda vlády Marián Čalfa ===
	Dne 15. října 1991 ~~navštívil~~ [[Adamovské strojírny]] předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky Marián Čalfa. Doprovázel jej ministr průmyslu Jan Vrba.		Dne 15. října 1991 [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren\|navštívil Adamovské strojírny předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky Marián Čalfa]]. Doprovázel jej ministr průmyslu Jan Vrba.

	Návštěva se uskutečnila v období zásadních politických a hospodářských změn po sametové revoluci. Československý průmysl se postupně připravoval na přechod k tržní ekonomice a nové podmínky podnikání. Adamovské strojírny, jeden z významných průmyslových podniků regionu, tak představovaly důležité místo pro jednání o budoucnosti československého průmyslu.		Návštěva se uskutečnila v období zásadních politických a hospodářských změn po sametové revoluci. Československý průmysl se postupně připravoval na přechod k tržní ekonomice a nové podmínky podnikání. Adamovské strojírny, jeden z významných průmyslových podniků regionu, tak představovaly důležité místo pro jednání o budoucnosti československého průmyslu.

Šablona:Nové články

Lukáš Malý — Thu, 22 Oct 2026 03:05:08 GMT

* Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren se uskutečnila 15. října 1991…

← Starší verze		Verze z 22. 10. 2026, 04:05
Řádek 1:		Řádek 1:
			* [[Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]] se uskutečnila 15. října 1991…
	* [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…		* [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…
	* [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…		* [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…

Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren

Lukáš Malý — Thu, 22 Oct 2026 03:04:41 GMT

založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} '''Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren''' se uskutečnila 15. října 1991. == Pozadí == ADAST Adamov patřil na počátku 90. let mezi významné československé strojírenské podniky. Podle tehdejšího ředitele státního podniku ing. Jana Došky se podnik řadil mezi deset nejlepších strojírenských závodů v republice, pokud jde o dosažený zisk. Právě to mělo být j…“

Nová stránka

{{Chybí obrázek}}
'''Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren''' se uskutečnila 15. října 1991.

== Pozadí ==
ADAST Adamov patřil na počátku 90. let mezi významné československé strojírenské podniky. Podle tehdejšího ředitele státního podniku ing. [[Jan Došek|Jana Došky]] se podnik řadil mezi deset nejlepších strojírenských závodů v republice, pokud jde o dosažený zisk. Právě to mělo být jedním z důvodů, proč premiér Marián Čalfa a český ministr průmyslu Jan Vrba zařadili [[Adamovské strojírny]] do programu své pracovní cesty do Jihomoravského kraje.

Podnik se přitom potýkal s důsledky omezování speciální, tedy zbrojní výroby. Na její útlum reagoval vlastními silami a prostředky tak, aby dopady na zaměstnance byly co nejmenší. Pracovníci byli postupně převáděni do perspektivních civilních oborů, především měřicí a čerpací techniky a výroby polygrafických strojů.

Do rozšiřování pracovních míst v těchto oborech a jejich modernizace podnik v roce 1991 investoval 180 milionů korun. Současně musel zrychlit inovace výrobků, aby dokázal nahradit omezovanou speciální výrobu a udržel si konkurenceschopnost.

Výraznější pokrok se dařilo dosahovat zejména u polygrafických strojů, u nichž se na přelomu let 1991 a 1992 očekávala zásadní generační obměna výrobního programu. Také čerpací technika prošla významným vývojem. Díky pomoci zahraničních partnerů získal ADAST přístup k moderním elektronickým systémům, čímž překonal dosavadní technologické zaostávání. Adamovské výrobky tak začaly být zajímavé i pro velké západoevropské ropné společnosti.

Adamovské strojírny byly zároveň považovány za jeden z podniků, které mohly sloužit jako vzor pro připravovanou privatizaci. Vedle plzeňské Škodovky se vyznačovaly nejen významným postavením v energetickém strojírenství a příbuzností výrobních programů, ale také možnostmi modelového řešení privatizace s výrazným podílem zahraničního kapitálu.

=== Prohlídka výrobních provozů ===
Během návštěvy se premiér zajímal především o výrobní program podniku, jeho technickou úroveň a možnosti dalšího rozvoje. Pozornost věnoval výdejním stojanům, problematice kreditních karet a sortimentu výrobního oboru 525. Zajímal se rovněž o řezačky a zařízení označovaná jako GPE.

Podnikový ředitel ing. Jan Doška odpovídal na dotazy týkající se exportu grafických strojů a zajištění jejich servisu. Diskuse se zaměřila také na problematiku subdodavatelů a především na kvalitu dodávaných součástí a zařízení.

Delegace navštívila rovněž provoz 10. V nářaďovně si předseda vlády se zájmem prohlédl přesnou měřicí techniku a moderní vybavení kalicí linky. Následovala prohlídka mechanické dílny a montáže provozu 50.

Na montáži se Marián Čalfa zajímal mimo jiné o přípravu spolupráce se zahraniční firmou, elektronické vybavení výdejních stojanů a jejich spolehlivost. Zastavil se také u pracovníků montážní linky, s nimiž hovořil.

=== Jednání s představiteli průmyslu a města Brna ===
Po prohlídce Adamovských strojíren odjeli Marián Čalfa a Jan Vrba na [[Švýcárna|Švýcárnu]], kde pokračovala jednání za zavřenými dveřmi s řediteli dalších významných podniků brněnské průmyslové aglomerace. Zúčastnili se jich také zástupci blanenské Metry, ČKD, boskovické Minervy, TOS Kuřim, brněnské Zbrojovky, Královopolské strojírny a Zetoru.

Tématem rozhovorů byly aktuální problémy průmyslových podniků v období hospodářské transformace a jejich další perspektivy.

V podvečer se premiér s doprovodem zúčastnil také jednání se členy Rady města Brna za přítomnosti primátora Václava Mencla. Hovořilo se o naléhavých problémech města, které spadaly do kompetence federální vlády. Marián Čalfa při této příležitosti zdůraznil mimo jiné potřebu zahájit v co nejkratší době činnost Ústavního soudu.

Návštěva Adamovských strojíren tak nebyla pouze prohlídkou významného průmyslového závodu. Ukázala také tehdejší snahu podniku přizpůsobit se novým hospodářským podmínkám, rozvíjet civilní výrobu a hledat zahraniční partnery, kteří by mu pomohli obstát v měnícím se průmyslovém prostředí.

Jednání se za město Adamov zúčastnil také jeho starosta [[Jan Hlavatý]].

== Zdroje ==
* ''Kronika města Adamova IV. díl'', s. 18.
* Bez uvedení autora. Sonda do strojírenství in ''Rovnost: list sociálních demokratů českých''. Brno: J. Opletal, 16.10.1991, 106(242), s. 2. ISSN 0862-7967. Dostupné také z: [https://ndk.cz/uuid/uuid:fe5a6e1a-5853-425a-ae85-d884994ded89].

[[Kategorie:Návštěva předsedy vlády Mariána Čalfy Adamovských strojíren]]

Starý provoz

Lukáš Malý — Wed, 21 Oct 2026 17:00:55 GMT

aktualizace fotky

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2026, 18:00
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[Soubor:~~2025~~-06-05 Stary provoz.jpg\|náhled\|alt=Starý provoz v roce ~~2025~~\|Starý provoz v roce ~~2025~~]]		[[Soubor:2026-10-18 Stary provoz v Adamově.jpg\|náhled\|alt=Starý provoz v roce 2026\|Starý provoz v roce 2026]]
	'''Starý provoz''' je pojmenování pro část bývalého areálu [[Adamovské strojírny\|Adamovských strojíren]].		'''Starý provoz''' je pojmenování pro část bývalého areálu [[Adamovské strojírny\|Adamovských strojíren]].

Seznam požárů

Lukáš Malý — Tue, 20 Oct 2026 15:44:16 GMT

Přehled požárů: * '''20. října 2026 – požár dodávky'''

← Starší verze		Verze z 20. 10. 2026, 16:44
Řádek 293:		Řádek 293:
	* '''18. října 2026 – požár hospodářského stavení'''		* '''18. října 2026 – požár hospodářského stavení'''
	Ve tři hodiny ranní byl nahlášen požár hospodářských budov v [[Babice nad Svitavou\|Babicích nad Svitavou]]. Postupně byl vyhlášen druhý a třetí stupeň požárního poplachu, zpočátku pro 16 jednotek. Mezi čtvrtou a sedmou hodinou bylo na místě přibližně 90 hasičů s 25 kusy techniky. K hašení nasadili celkem šest vodních proudů. Kolem sedmé hodiny dostali plameny pod kontrolu, ve 14 hodin požár zcela uhasili a před 15. hodinou zásah ukončili. Během dne se na místě vystřídalo celkem 26 jednotek. ([https://brnensky.denik.cz/zpravy-region/pozar-stodoly-rodinneho-domu-babice-nad-svitavou-dnes-nedele-aktualne-evakuace-lidi-hasici-zasah-brnensko/ zdroj])		Ve tři hodiny ranní byl nahlášen požár hospodářských budov v [[Babice nad Svitavou\|Babicích nad Svitavou]]. Postupně byl vyhlášen druhý a třetí stupeň požárního poplachu, zpočátku pro 16 jednotek. Mezi čtvrtou a sedmou hodinou bylo na místě přibližně 90 hasičů s 25 kusy techniky. K hašení nasadili celkem šest vodních proudů. Kolem sedmé hodiny dostali plameny pod kontrolu, ve 14 hodin požár zcela uhasili a před 15. hodinou zásah ukončili. Během dne se na místě vystřídalo celkem 26 jednotek. ([https://brnensky.denik.cz/zpravy-region/pozar-stodoly-rodinneho-domu-babice-nad-svitavou-dnes-nedele-aktualne-evakuace-lidi-hasici-zasah-brnensko/ zdroj])

			* '''20. října 2026 – požár dodávky'''
			Krátce po 14. hodině byl vyhlášen poplach - požár dodávky na pomezí Jehnic a Mokré Hory. ([https://www.facebook.com/reel/956715427513856 zdroj])

	== Další informace ==		== Další informace ==

Pamětní deska Josefa Chalikova

Lukáš Malý — Mon, 19 Oct 2026 19:04:56 GMT

obrázek

← Starší verze		Verze z 19. 10. 2026, 20:04
Řádek 1:		Řádek 1:
			[[Soubor:2026-10-19 Plaque of Josef Chalikov in Adamov.jpg\|náhled\|alt=Plaketa Josefa Chalikova na fasádě A.centra\|Plaketa Josefa Chalikova na fasádě A.centra]]
	'''Pamětní deska Josefa Chalikova''' je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově. První z desek je umístěna na [[A.centrum\|A.centru]] a druhá byla umístěna na fasádě domu [[Komenského 341/10]]. Při rekonstrukci jeho fasády byla přesunuta na plot zahrady domu.		'''Pamětní deska Josefa Chalikova''' je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově. První z desek je umístěna na [[A.centrum\|A.centru]] a druhá byla umístěna na fasádě domu [[Komenského 341/10]]. Při rekonstrukci jeho fasády byla přesunuta na plot zahrady domu.

Seznam představitelů Adamova

Lukáš Malý — Mon, 19 Oct 2026 08:10:38 GMT

rok narození Dvořák

← Starší verze		Verze z 19. 10. 2026, 09:10
Řádek 42:		Řádek 42:
	\| \|\| [[Alois Kejík]]<br>(1940–2017) \|\| 1980 \|\| 1990 \|\| předseda MěNV		\| \|\| [[Alois Kejík]]<br>(1940–2017) \|\| 1980 \|\| 1990 \|\| předseda MěNV
	\|-		\|-
	\| \|\| [[Martin Dvořák]]<br>(?) \|\| 1990 \|\| 1990 \|\| zastupující předseda MěNV		\| \|\| [[Martin Dvořák]]<br>(1953) \|\| 1990 \|\| 1990 \|\| zastupující předseda MěNV
	\|-		\|-
	\| \|\| [[Jan Hlavatý]]<br>(1934–2004) \|\| 1990 \|\| 1998 \|\| starosta		\| \|\| [[Jan Hlavatý]]<br>(1934–2004) \|\| 1990 \|\| 1998 \|\| starosta

Josef Pelikán

Lukáš Malý — Mon, 19 Oct 2026 08:08:23 GMT

Životopis: přeformulace

← Starší verze		Verze z 19. 10. 2026, 09:08
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1:		Řádek 1:
	{{Chybí obrázek}}		{{Chybí obrázek}}
	'''Josef Pelikán''' (13. září 1839, Doubravice – 13. listopadu ~~1893~~, Adamov) byl obchodník s koženým a jiným zbožím a v letech 1879–1893 starosta [[Adamov]]a.		'''Josef Pelikán''' (13. září 1839, Doubravice – 13. listopadu 1898, Adamov) byl obchodník s koženým a jiným zbožím a v letech 1879–1893 starosta [[Adamov]]a.

	== Životopis ==		== Životopis ==
	Narodil se v Doubravici rodičům Václavu Pelikánovi, zámečníkovi v Blansku, a Anně, rozené Šemandlové. V Adamově působil jako obchodník a ~~od roku~~ 1879 byl zvolen starostou obce. Tuto funkci zastával v šesti volebních obdobích až do roku 1893.		Narodil se v Doubravici rodičům Václavu Pelikánovi, zámečníkovi v Blansku, a Anně, rozené Šemandlové. V Adamově působil jako obchodník a v roce 1879 byl zvolen starostou obce. Tuto funkci zastával v šesti volebních obdobích až do roku 1893.

	Bydlel v Adamově v domě číslo 33, kde také 13. listopadu 1893 zemřel.		Bydlel v Adamově v domě číslo 33, kde také 13. listopadu 1893 zemřel.

Jan Melč

Lukáš Malý — Mon, 19 Oct 2026 08:01:10 GMT

přesné datum úmrtí

← Starší verze		Verze z 19. 10. 2026, 09:01
Řádek 1:		Řádek 1:
	{{Chybí obrázek}}		{{Chybí obrázek}}
	'''Jan Melč''' (4. června 1881 ve Zdejčíně – 1965) byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách.		'''Jan Melč''' (4. června 1881 ve Zdejčíně – 18. dubna 1965 v Brně) byl adamovský starosta a zámečník pracující v adamovských strojírnách.

	== Životopis ==		== Životopis ==
Řádek 23:		Řádek 23:
	Dne 10. května 1945 byl zvolen do poválečného národního výboru.		Dne 10. května 1945 byl zvolen do poválečného národního výboru.

	Jan Melč zemřel v ~~roce 1965~~.		Jan Melč zemřel 18. dubna 1965 v Brně.

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

Seznam požárů

Lukáš Malý — Mon, 19 Oct 2026 05:04:38 GMT

Přehled požárů: + babice 2026

← Starší verze		Verze z 19. 10. 2026, 06:04
Řádek 290:		Řádek 290:
	V chatové oblasti v brněnských [[Obřany\|Obřanech]] vypukl požár trávy. Suchý porost zapříčinil rychlý postup plamenů, který nakonec zachvátil šest chat. Celková plocha požáru byla přibližně dva hektary. Na místo se sjelo čtrnáct jednotek, s hašením ohně pomáhal i vrtulník Letecké služby Policie České republiky s takzvaným bambivakem.		V chatové oblasti v brněnských [[Obřany\|Obřanech]] vypukl požár trávy. Suchý porost zapříčinil rychlý postup plamenů, který nakonec zachvátil šest chat. Celková plocha požáru byla přibližně dva hektary. Na místo se sjelo čtrnáct jednotek, s hašením ohně pomáhal i vrtulník Letecké služby Policie České republiky s takzvaným bambivakem.
	([https://brnensky.denik.cz/hasici/brno-obrany-pozar-malomerice-brno-sobota-video-hasici-v-akci-chaty-vrtulnik-popaleniny-plameny/ zdroj])		([https://brnensky.denik.cz/hasici/brno-obrany-pozar-malomerice-brno-sobota-video-hasici-v-akci-chaty-vrtulnik-popaleniny-plameny/ zdroj])

			* '''18. října 2026 – požár hospodářského stavení'''
			Ve tři hodiny ranní byl nahlášen požár hospodářských budov v [[Babice nad Svitavou\|Babicích nad Svitavou]]. Postupně byl vyhlášen druhý a třetí stupeň požárního poplachu, zpočátku pro 16 jednotek. Mezi čtvrtou a sedmou hodinou bylo na místě přibližně 90 hasičů s 25 kusy techniky. K hašení nasadili celkem šest vodních proudů. Kolem sedmé hodiny dostali plameny pod kontrolu, ve 14 hodin požár zcela uhasili a před 15. hodinou zásah ukončili. Během dne se na místě vystřídalo celkem 26 jednotek. ([https://brnensky.denik.cz/zpravy-region/pozar-stodoly-rodinneho-domu-babice-nad-svitavou-dnes-nedele-aktualne-evakuace-lidi-hasici-zasah-brnensko/ zdroj])

	== Další informace ==		== Další informace ==

Šablona:Nové články

Lukáš Malý — Mon, 19 Oct 2026 04:23:36 GMT

* Pamětní deska Josefa Chalikova je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…

← Starší verze		Verze z 19. 10. 2026, 05:23
Řádek 1:		Řádek 1:
			* [[Pamětní deska Josefa Chalikova]] je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově…
	* [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…		* [[Politické návštěvy v Adamově a okolí]] je soupis všechny známých návštěv Adamova a okolí politickými návštěvami…
	* [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…		* [[Památníky v Adamově]] je soupis všech památníků nacházející se v katastru města Adamov…

Kategorie:Pamětní deska Josefa Chalikova

Lukáš Malý — Mon, 19 Oct 2026 04:22:42 GMT

založena nová stránka s textem „Kategorie:Památníky v Adamově Kategorie:Stavby z 21. století Kategorie:A.centrum Kategorie:Josef Chalikov“

Nová stránka

[[Kategorie:Památníky v Adamově]]
[[Kategorie:Stavby z 21. století]]
[[Kategorie:A.centrum]]
[[Kategorie:Josef Chalikov]]

Pamětní deska Josefa Chalikova

Lukáš Malý — Mon, 19 Oct 2026 04:22:04 GMT

založena nová stránka s textem „'''Pamětní deska Josefa Chalikova''' je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově. První z desek je umístěna na A.centru a druhá byla umístěna na fasádě domu Komenského 341/10. Při rekonstrukci jeho fasády byla přesunuta na plot zahrady domu. <blockquote> ''ING. JOSEF CHALIKOV'' ''1919 – 2015'' (fotografie) ''PODNIKOVÝ ŘEDITEL'' ''ADAMOVSKÝCH STROJÍREN'' ''V…“

Nová stránka

'''Pamětní deska Josefa Chalikova''' je dvojice totožných plaket, které byly v roce 2018 umístěny v Adamově. První z desek je umístěna na [[A.centrum|A.centru]] a druhá byla umístěna na fasádě domu [[Komenského 341/10]]. Při rekonstrukci jeho fasády byla přesunuta na plot zahrady domu.

<blockquote> 
''ING. JOSEF CHALIKOV'' 
''1919 – 2015'' 
(fotografie) 
''PODNIKOVÝ ŘEDITEL'' 
''ADAMOVSKÝCH STROJÍREN'' 
''V LETECH 1964 – 1975'' 
''ZVELEBIT SVĚŘENÝ PODNIK'' 
''A VÝRAZNĚ SE PODÍLEL'' 
''NA ROZVOJI ADAMOVA'' 
''ČESTNÝ OBČAS'' 
''MĚSTA ADAMOV'' 
''OD ROKU 2008'' 
''ČEST JEHO PAMÁTCE!'' 
''PAMĚTNÍ DESKOU'' 
''PŘIPOMÍNAJÍ ING. JOSEFA CHALIKOVA'' 
''JEHO PŘÁTELÉ A SPOLUPRACOVNÍCI'' 
''2018''
</blockquote>

[[Kategorie:Pamětní deska Josefa Chalikova]]

Památníky v Adamově

Lukáš Malý — Sun, 18 Oct 2026 18:04:53 GMT

+ semotam a chalikov

← Starší verze		Verze z 18. 10. 2026, 19:04
Řádek 111:		Řádek 111:

	Další je studánka [[U Psa\|U Psa]], vybudovaná v roce 1938 rovněž z Opletalova podnětu. Třetí významnou studánkou je [[Slučí studánka]] nedaleko [[Horka\|Horky]]. Ta vznikla v roce 1947 zásluhou Josefa Opletala jako náhrada za původně zamýšlenou, ale nedokončenou studánku Františka de Pauly Duška. Název Slučí získala až později podle obrázku sluky, který byl na studánku v roce 1966 omylem umístěn.		Další je studánka [[U Psa\|U Psa]], vybudovaná v roce 1938 rovněž z Opletalova podnětu. Třetí významnou studánkou je [[Slučí studánka]] nedaleko [[Horka\|Horky]]. Ta vznikla v roce 1947 zásluhou Josefa Opletala jako náhrada za původně zamýšlenou, ale nedokončenou studánku Františka de Pauly Duška. Název Slučí získala až později podle obrázku sluky, který byl na studánku v roce 1966 omylem umístěn.

			== Památník Pavla Semotama ==
			[[Památník Pavla Semotama]] je umístěn u kamenného schodiště, které vyrovnává výškový rozdíl mezi ulicemi Opletalovou a Dvořákovou v Adamově. Připomíná tragickou událost, při které zemřel Pavel Semotam v roce 2007.

			== Pamětní deska Josefa Chalikova ==
			V roce 2018 byly v Adamově odhaleny dvě [[Pamětní deska Josefa Chalikova\|pamětní desky]] připomínající [[Josefa Chalikova]], ředitele Adamovských strojíren v letech 1964–1975 a čestného občana Adamova. První z desek je umístěna na [[A.centrum\|A.centru]] a druhá byla umístěna na fasádě domu [[Komenského 341/10]]. Při rekonstrukci jeho fasády byla přesunuta na plot zahrady domu.

	[[Kategorie:Památníky v Adamově]]		[[Kategorie:Památníky v Adamově]]

Památník Pavla Semotama

Lukáš Malý — Sun, 18 Oct 2026 17:56:51 GMT

obrázek

← Starší verze		Verze z 18. 10. 2026, 18:56
Řádek 1:		Řádek 1:
			[[Soubor:2026-10-18 Pavel Semotam Memorial in Adamov.jpg\|náhled\|alt=Památník Pavla Semotama\|Památník Pavla Semotama]]
	'''Památník Pavla Semotama''' je umístěn u kamenného schodiště, které vyrovnává výškový rozdíl mezi ulicemi [[Opletalova (Adamov)\|Opletalovou]] a [[Dvořákova (Adamov)\|Dvořákovou]] v [[Adamov]]ě. Připomíná tragickou událost, při které zemřel Pavel Semotam. Na pomníčku je uvedeno:		'''Památník Pavla Semotama''' je umístěn u kamenného schodiště, které vyrovnává výškový rozdíl mezi ulicemi [[Opletalova (Adamov)\|Opletalovou]] a [[Dvořákova (Adamov)\|Dvořákovou]] v [[Adamov]]ě. Připomíná tragickou událost, při které zemřel Pavel Semotam. Na pomníčku je uvedeno: