Adamov a okolí - Poslední změny [cs]

Železniční zastávka (Adamov)

Lukáš Malý — Tue, 28 Apr 2026 09:55:58 GMT

Rekonstrukce v roce 2022: změna úrovně nadpisu

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2026, 11:55
Řádek 16:		Řádek 16:
	Slavnostní předání dokončené zrekonstruované zastávky proběhlo 11. prosince 1973. Slavnosti se zúčastnili zástupci MNV v čele s předsedou Karlem Markem, zástupci závodu v čele s podnikovým ředitelem [[Josef Chalikov\|Josefem Chalikovem]] a zástupci ŽS Brno, kteří novou zastávku vybudovali.		Slavnostní předání dokončené zrekonstruované zastávky proběhlo 11. prosince 1973. Slavnosti se zúčastnili zástupci MNV v čele s předsedou Karlem Markem, zástupci závodu v čele s podnikovým ředitelem [[Josef Chalikov\|Josefem Chalikovem]] a zástupci ŽS Brno, kteří novou zastávku vybudovali.

	== Rekonstrukce v roce 2022 ==		=== Rekonstrukce v roce 2022 ===
	Na přelomu roku 2021 a 2022 započala rekonstrukce železniční tratě v úseku Brno–Blansko. Investiční částky zde byly velmi vysoké. Rekonstrukce se znatelně dotkla i adamovského zastávky. Dle projektu došlo ke kompletní asanaci železničních nástupišť a vzniku jednoho ostrůvkového nástupiště pro obě koleje. Již v druhé polovině roku 2021 započaly přípravné práce. Bylo rozebráno nástupiště směr Česká Třebová. Od prosince 2021 započaly další práce, při kterých byly asanovány všechny stavby a přístřešky. Bylo nutné nově vybudovat také bezbariérovou rampu. Z tunýlku pod nádražím vzniklo schodiště přímo na nástupiště.		Na přelomu roku 2021 a 2022 započala rekonstrukce železniční tratě v úseku Brno–Blansko. Investiční částky zde byly velmi vysoké. Rekonstrukce se znatelně dotkla i adamovského zastávky. Dle projektu došlo ke kompletní asanaci železničních nástupišť a vzniku jednoho ostrůvkového nástupiště pro obě koleje. Již v druhé polovině roku 2021 započaly přípravné práce. Bylo rozebráno nástupiště směr Česká Třebová. Od prosince 2021 započaly další práce, při kterých byly asanovány všechny stavby a přístřešky. Bylo nutné nově vybudovat také bezbariérovou rampu. Z tunýlku pod nádražím vzniklo schodiště přímo na nástupiště.

Kolonka

Lukáš Malý — Tue, 28 Apr 2026 09:54:15 GMT

změna obrázku

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2026, 11:54
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[Soubor:~~Babice~~-~~nad~~-~~Svitavou-Alexandrova-rozhledna2016výhled3~~.jpg\|náhled\|alt=~~Pohled na Kolonku a Ptačinu z Alexandrovy rozhledny~~\|~~Pohled na Kolonku a Ptačinu z Alexandrovy rozhledny~~]]		[[Soubor:2026-04-04 Kolonka (Adamov).jpg\|náhled\|alt=Kolonka v roce 2026\|Kolonka v roce 2026]]
	'''Kolonka''' je neoficiální městská část [[Adamov]]a.		'''Kolonka''' je neoficiální městská část [[Adamov]]a.

Šablona:Podrobně

Lukáš Malý — Tue, 28 Apr 2026 05:09:05 GMT

← Starší verze		Verze z 28. 4. 2026, 07:09
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1:		Řádek 1:
	''Podrobnější informace naleznete na stránce [[{{{1}}}]].''		:''Podrobnější informace naleznete na stránce [[{{{1}}}]].''<noinclude>
			== Dokumentace ==
			Šablona slouží k odkázání na článek, který se bude věnovat tématu podrobněji.

			Vložte ji na příslušnou stránku tímto zápisem:

			<pre><nowiki>{{Podrobně\|1=Název článku}}</nowiki></pre>
			</noinclude>

Adamov a okolí:Adamov a okolí

Lukáš Malý — Mon, 27 Apr 2026 13:27:28 GMT

Publikační činnost: + Adamov před 50 lety

← Starší verze		Verze z 27. 4. 2026, 15:27
Řádek 33:		Řádek 33:
	* MALÝ, Lukáš. Hledání minulosti v ''Adamovský zpravodaj'', č. 12, 2025, s. 22.		* MALÝ, Lukáš. Hledání minulosti v ''Adamovský zpravodaj'', č. 12, 2025, s. 22.
	* MALÝ, Lukáš. Židé v Adamově v ''Adamovský zpravodaj'', č. 2, 2026, s. 21–23.		* MALÝ, Lukáš. Židé v Adamově v ''Adamovský zpravodaj'', č. 2, 2026, s. 21–23.
			* MALÝ, Lukáš. Adamov před 50 lety (1976) v ''Adamovský zpravodaj'', č. 5, 2026, s. 22–23.

Doprava v Adamově

Lukáš Malý — Mon, 27 Apr 2026 13:00:30 GMT

založena nová stránka s textem „'''Doprava v Adamově''' je z větší míry složena z dopravy silniční a železniční. Říční doprava je využívána rekreačně. == Železniční == náhled|alt=Železnice v Adamově na konci 19. století|Železnice v Adamově na konci 19. století Adamov díky nepřístupnému terénu, ve kterém vznikl, byl dlouhá léta tzv. odříznut od světa. Do města se dostaly jen povozy…“

Nová stránka

'''Doprava v Adamově''' je z větší míry složena z dopravy silniční a železniční. Říční doprava je využívána rekreačně.

== Železniční ==
[[Soubor:Kratky, Frantisek - Adamov, rychlik (ca 1893).jpg|náhled|alt=Železnice v Adamově na konci 19. století|Železnice v Adamově na konci 19. století]]
Adamov díky nepřístupnému terénu, ve kterém vznikl, byl dlouhá léta tzv. odříznut od světa. Do města se dostaly jen povozy na mírně zpevněných cestách, které se v nepříznivém počasí proměňovaly v bažinaté úseky. Teprve v roce 1843 byla započata výstavba [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční tratě]], která spojovala moravskou metropoli [[Brno]] s Českou Třebovou. Díky tomu se mohl začít rozrůstat místní železářský podnik. Vybudovaná trať byla slavnostně zprovozněna 1. ledna roku 1849. O dvacet let později bylo dokončeno její zdvojkolejnění.

V Adamově byla tou dobou vybudována [[Železniční nádraží (Adamov)|železniční stanice]], jednopatrová budova opatřená čekárnou, prodejnou jízdenek, kanceláří a byty pro zaměstnance. Stanice původně stála na katastru vedlejší obce [[Bílovice nad Svitavou]] a od centra Adamova byla vzdálena cca jeden km jihovýchodním směrem. Důvod takto situované stanice pramenil pravděpodobně v očekávaném rozšiřování místních železáren.

V roce 1893 byla vybudována v obci tzv. [[Vlečka (Adamov)|vlečka]], která usnadňovala dopravu výrobků z továrních objektů mimo Adamov. Ta byla po vstupu Adamovských strojíren do likvidace z části rozebrána. Částečně byla obnovena v letech 2013 a 2014, kdy ji začala využívat firma Expono.

Největší pohromou pro železniční trať byl konec [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. V té době došlo ustupujícími Němci k mnoha destrukcím, a to především směrem k Brnu bylo vyhozeno do povětří 8 železničních mostů. Směrem k [[Blansko|Blansku]] byla trať úmyslně přerušena a na přerušeném místě byly převráceny železniční vozy a zapáleno 8 vozů s municí. Ve stanici bylo zničeno telefonní vedení a telegrafní zařízení. Po osvobození Rudou armádou se vše dalo do pořádku. Nejprve se uvolnila trať směrem k Blansku, vyměnily se poškozené kolejnice a byly odstraněny převržené a ohořelé vozy. Již 13. května byla zahájena doprava po jedné koleji do Blanska.

Celková situace v Adamově se zhoršila příjezdem repatriantům z koncentračních táborů, kteří směřovali dále na Brno. Ti z důvodu zničených železničních mostů nemohli vlaky pokračovat dále, a tak byli nuceni v Adamově vystoupit, zde čekat na zprovoznění tratě, či pokračovat po svých údolím [[Svitava|Svitavy]]. Celkem prošlo od 13. května do 27. května Adamovem asi 156 000 repatriantů. Provoz směrem k Brnu byl zahájen 29. května 1945 na jedné koleji, dvoukolejný pak 8. září 1945.

Rozvoj strojíren, ve které se změnily místní železárny, ve městě během druhé světové války vedl v roce 1946 k výstavbě [[Železniční zastávka (Adamov)|železniční zastávky]]. Ta byla financována ze zdrojů Škodových závodů, které vlastnily místní [[Adamovské strojírny|strojírnu]]. Pro zajímavost může být uvedeno, že na pracích této zastávky se podíleli také němečtí zajatci. Tato zastávka byla situovaná cca 1 kilometr směrem na Blansko od nádraží, v bezprostřední blízkosti centra tehdejšího centra Adamova.

V letech 1992–1998 prošla trať Brno – Česká Třebová rekonstrukcí a byla napojena na první železniční koridor vedoucí z Děčína přes Prahu do Břeclavi. Trať byla v plné délce elektrifikována. V současné době jsou stále využívány obě adamovské zastávky. Na obou zastavují všechny osobní vlaky a na železniční stanici pak i vlaky spěšné.

Poslední rekonstrukce proběhla v letech 2021–2022, kdy byl na rok přerušen celý provoz na trati a celá trať prošla rekonstrukcí. Značnou změnou prošly obě adamovské zastávky.

Vlečku napojenou na hlavní trať měl taktéž místní dřevosklad. Délka její tratě činila necelý půl km. U betonového překladiště byla kolej zdvojena. V roce 2014 byl dřevosklad zrušen, a tak je vlečka v současné době nevyužívána.

=== Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny ===
{{Podrobně|1=Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny}}

Na počátku 20. století se v [[Křtinské údolí]] uvažovalo o výstavbě úzkorozchodné dráhy z [[Adamov]]a přes [[Josefov]] a [[Křtiny]] až k nalezištím fosfátových hlín. Dráha měla usnadnit dopravu vytěženého materiálu, jehož se denně vyváželo několik vagónů, a počítalo se i s přepravou kamene či dalších surovin. Projekt zahrnoval možnost dalšího prodloužení přes [[Vilémovice]] a [[Suchý žleb]] směrem ke [[Skalní mlýn|Skalnímu mlýnu]] s napojením na plánované krasové tratě v oblasti [[Moravský kras]].

Záměr však nebyl realizován především kvůli nedostatku financí a postupnému útlumu těžby fosfátů, což vedlo ke ztrátě zájmu o výstavbu tratě ze strany majitelů panství. Pozdější návrhy krasové dráhy už s napojením na Adamov většinou nepočítaly.

== Silniční doprava ==
[[Soubor:Adamov (train station).jpg|náhled|alt=Silnice III. třídy procházející Adamovem|Silnice III. třídy procházející Adamovem]]
[[Adamov]] nedisponoval kvalitními silnicemi do počátku 20. století. Místními silnicemi byly prašné cesty, po kterých měly možnost jízdy pouze povozy. Vše důležité muselo být do Adamova přiváženo železniční dopravou. Avšak to důležité pro provoz místních železáren – tedy železná ruda z místních dolů – muselo být k železárenským objektům sváženo právě povozy. Díky strategicky umístěné Františčiny hutě v údolí, pod místy, kde k těžení rudy docházelo, byla umožněna i zjednodušená forma dopravy. Vytěžená hornina byla samospádem v hrubě vytesaných korytech spouštěna od těžebních míst přímo k huti. Takto se těžený materiál dopravoval z prostoru babického katastru v místech nad [[Švýcárna|Švýcárnou]].

=== Silnice na Brno ===
V roce 1924 bylo na říjnové schůzi obecního zastupitelstva usneseno přispět přísl. kvótou z obecních prostředků na uskutečnění projektované "Krasové silnice" ([[Bílovice nad Svitavou]] – [[Adamov]]). Lidové noviny například referovaly o tomto úsilí takto:

<blockquote>
''„... Adamov se domáhá již dlouhou dobu zřízení tak zvané Krasové silnice, která by vedla z Brna do Adamova. Této silnice je naléhavě potřeba, ježto Adamov městys závislý svou polohou na Brně, nemá mimo dráhy vůbec dobrého spojení s Brnem. Věci se nyní ujalo velmi energicky obecní zastupitelstvo, které jednalo již s přísedícím zemského výboru a jím přizvaným odborníkem o realisaci projektu, jenž si vyžádá nákladu asi 4 milionů Kč. Zastupitelstvo adamovské uspořádá v neděli veřejnou schůzi občanstva, na které se bude manifestovat pro tento požadavek...“'' (Lidové noviny, 14. dubna 1928)
</blockquote>

Obec Bílovice chtěla prosadit, aby plánovaná silnice byla vystavěna jako státní. Adamov jako jediná dotčená obec předběžně přislíbila příspěvek ve výši 100 tisíc Kč a vykoupením všech potřebných pozemků. Ředitelství státního lesního statku pak 300 tisíc, všechny potřebné pozemky a materiál nutné ke stavbě, městské vodárny 50 tisíc, adamovský podnik pak mosty v režijní ceně. Naopak obce Bílovice a Babice příspěvek věnovat odmítly.

Nutnost výstavby nové silnice podpořil i [[Požár adamovské továrny v roce 1928|požár v továrně]] roku 1928, kdy se do Adamova nemohli v dostatečné rychlosti a bezpečnosti dostat brněnští požárníci. Při této události požárníci využili stávající cesty z Útěchova, kde se jim však motorová stříkačka na neuspokojivém povrchu převrhla.

Situaci popisuje redaktor Lidových novin v roce 1932 takto:

<blockquote>
''„Stavba této silnice je připravena už několik měsíců. Když okresní výbor okresu Brno-venkov odkládal její zahájení poukazuje na nedostatek peněz, opatřil Adamov okresnímu výboru půjčku 1,000.000 Kč u Všeobecného pensijního ústavu v Praze. Půjčka byla už ústavem vyplacena s podmínkou, že se jí užije výhradně na stavbu silnice Bílovice-Adamov. Okres užil však půjčku na mostu u Rosic a na dláždění jiné silnice a poněvadž zbytek nestačí ani na počátek stavby, oddaluje stále tuto stavbu...“'' (Lidové noviny, 30. října 1932)
</blockquote>

V následujícím týdnu se k tématu Lidové noviny opět vrátily:

<blockquote>
''„O stavbě silnice Bílovice-Adamov ... se jednalo v neděli na veřejné schůzi v Adamově svolané tamní obecní radou. Řečníci poukazovali na přehlížení průmyslových i turistických zájmů Adamova, který leží od Brna sotva 16 kilometrů, je však silnicía tedy automobilem skoro nepřístupný. Stavbu silnice podle podaných zpráv zdržují zvláštně rekursy sousední obce Bílovic nad Svit., která si silnice nepřeje prý jen z obavy, že bude poškozena jako letovisko brněnské. Schůze, na níž Adamovským slíbili pomoc různí činitelé, schválila aby adamovská obec požádala okresní úřad v Brně, aby zahájení stavby bylo přeloženo místo od Bílovic do Adamova směrem k Brnu a ohledem na nezaměstnanost aby byla stavba vypsána urychleně. Proto se také požádá zároveň o zvýšení subvence na delší most projektovný v této půlce adamovského území. Protože obec Bílovice nechce na stavbu silnice postoupit potřebných pozemků, budou požádány okresní a a zemský úřad v Brně, aby je vyvlastnily.“'' (Lidové noviny, 1. listopadu 1932)
</blockquote>

Dne 4. prosince 1932 svolalo adamovské zastupitelstvo do Babic schůzi členů zastupitelstva z Bílovic a Babic. Zde se jednalo

<blockquote>
''„o stavbě silnice Bílovice-Adamov... Protože drobní majitelé pozemků těžce nesou, že jim mají být vyvlastněny pozemky potřebné pro budoucí silnici, usnesla se schůze obrátit se na správu školního statku Vysoké školy zemědělské v Adamově, aby vyměnil postiženým drobným majitelům pozemky za jiné...“'' (Lidové noviny, 6. prosince 1932)
</blockquote>

Teprve při apelu okresního hejtmana Dr. Fr. Krajtla se projekt podařilo rozpohybovat. A tak bylo v roce 1934 přistoupeno ke stavbě nové silnice dle projektu vypracovaného Ing. Dr. J. Spíškem z Brna. Jednalo se prozatím o I. úsek z Bílovic k babické ozdravovně v délce 4,22 km. O dva roky později byla započata stavba zbývajícího úseku od ozdravovny až do Adamova v délce 3,21 km. Úsek z Bílovic do Adamova měřil v celé délce 7,53 km. Silnici postavil Ing. František Švancara z Brna.

Celková výše proinvestované částky není zatím známa. Jisté však je, že 300 tisíc, které na stavbu přispělo ředitelství státních lesů, bylo odečteno od 80 % státní subvence. Adamovský podnik pak postavil pouze 1 most II. třídy z továrního náměstí ke Skalnímu sklepu, místo projektovaného mostu III. třídy. Adamov pak složil na hotovosti 80 tisíc a přes 20 tisíc investoval do výkupu pozemků. Silnice pak byla zprovozněna v roce 1937.

O dalších úpravách silnice v průběhu 20. století není prozatím nic známo. Jisté však je, že po druhé světové válce, kdy ustupující Němci vyhazovali do povětří mosty, bylo potřeba je nahradit zcela novými. Například nedaleko železniční zastávky Babice nad Svitavou stojí poslední starý most, který byl postaven původně jako provizorní vedle místa, kde stával starý most. V dnešní době je v neutěšeném stavu a je přes něj zákaz vjezdu vozidlům nad 16 tun. Uzavírka potrvá do 31. ledna 2015.

Mezi říjnem 2002 a srpnem 2003 byla realizována rekonstrukce tří železničních podjezdů - na kilometrech 48,795 km, 49,942 km a 51,440 km. Společně s podjezdy byla opravena i přilehlá komunikace v celkové délce 353,5 metru. Projektantem byl Silniční projekt spol. s r.o., zhotovitelem pak SILNICE BRNO spol. s r.o. Celková částka na rekonstrukci dosáhla 14,639 milionů Kč.
V roce 2004 byla vystavěna mezi Babicemi a Bílovicemi 60 metrová opěrná zeď. Tu zde za celkovou částku 9,3 milionů Kč zrealizovala společnost IMOS Brno.

Úsek Bílovice-Adamov této silnice prošel rozvojem v období od 24. července 2008 do 31. prosince 2009. Jednalo se o rekonstrukci silnice v délce 6,2 km, podjezdu pod železniční tratí a jedné opěrné zdi v délce 60,4 metru a výstavby dvou nových opěrných zdí v délce 103 a 67,50 metrů. Na projekt bylo žádáno o dotace, které byly schváleny ve výši 43 806 903 Kč, z toho Evropský fond regionálního rozvoje přispěl 40 254 992 Kč. Projektovou dokumentaci zpracovala společnost Silniční projekt Brno, realizaci stavby zajistila firma Inženýrské stavby Brno. Celkové náklady pak dosáhly 48 864 145 Kč. Opravený úsek byl slavnostně otevřen 8. října 2009 v 10 hodin u [[Bílovice nad Svitavou 408|LDN Bílovice nad Svitavou]] za přítomnosti hejtmana Jihomoravského kraje.

Poslední úpravy této komunikace proběhly v souvislosti s rekonstrukcí [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železní trati]]. Před rekonstrukcí byly některé úseky improvizovaně rozšířeny. Naopak po ukončení rekonstrukce byly opraveny úseky opěrné zdi pod Babicemi nad Svitavou.

Do roku 2023 byl úsek mezi Bílovicemi a Adamovem součástí silnice II/374. V tomto roce byl degradován a spojen se silnicí III/37445 Adamov–Křtiny.

=== Silnice na Blansko ===
Úvahy o výstavbě této spojnice započaly již v 30. letech, kdy se vybudovala silnice z Adamova na [[Bílovice nad Svitavou]] a [[Brno]]. Tyto úvahy byly opět vyzvednuty v poválečné období. V [[Kronika města Adamova|Kronice města Adamova]] roku 1986 je uveden výčet o plánované výstavbě v letech 1991–2000. Realizace této spojnice byla plánována v letech 1994–1995 ve výši 60 milionů Korun.

V současné době je však cesta, která je vyasfaltována (od křižovatky s náměstím Práce ke Splavu od července 1998), trvale pro motorová vozidla uzavřena a využívána pouze majitelem cesty (Školní lesní podnik Masarykův les) a složkami integrovaného záchranného systému. Je nazývána Svitavskou lesní cestou.

Územní plán Města Adamova navrhoval dopravní napojení města Adamov na silnici II/379 údolím řeky Svitavy do roku 2012. Tento návrh byl zakotven v ÚPN VÚC CHKO Moravský kras, dnes však již není v nadřazenou dokumentací podporován.

=== Komunikace na Útěchov ===
Jedná se o lesní cestu vedoucí od železniční zastávky přes Adamov III a kolem [[Ronov]]a k [[Útěchov]]u. Kdy tato cesta vznikla prozatím není známo. Jisté však je, že při rozšiřování města do prostoru dnešní Ptačiny se čím dál více cesta stávala nedostačující. V červnových měsících roku 1958 se rozhodlo o svépomocné opravě této cesty od údolí řeky po Adamov 3. Na MNV bylo dojednáno, že se z každého obvodu ve čtvrti Klementa Gottwalda vždy denně 2 brigádníci dostaví na cestu (celkem jich zde denně mělo být 22). Plného stavu se však podařilo dosáhnout málokdy. Josef Tlustý, člen MNV, zapisoval brigádníky a odpracované hodiny. S opravou nebyli však všichni spokojeni. Na cestu bylo dovezeno štěrku za více než 15 tisíc Kčs, což však nestačilo na opravu cesty v celé délce.

Postupem času však cesta opět přestala vystačovat především větším nákladním vozům či městské autobusové dopravy, která měla být v Adamově zavedena v druhé polovině 60. let. Proto bylo rozhodnuto o vybudování nové cesty od podjezdu pod železniční trasou, která vystřídala [[Hrádková cesta|Hrádkovou cestu]].

Co se týče úseku Adamov – Útěchov, byla cesta využívána pouze ŠLP Křtiny, kterému taktéž dodnes patří. Přesto Adamov vyjednával s okresními národními výbory Blansko a Brno-venkov o možnosti přestavby této komunikace. ONV Blansko se k tomuto návrhu vyjádřilo příznivě a projevil ochotu hradit polovinu plánovaného nákladu (celkový náklad byl původně vypočten na 12 milionů Kčs). Zato okres Brno-venkov se dlouze k tomuto návrhu stavěl liknavě. Teprve 17. srpna 1977 přistoupil k stavbě této komunikace. Jednání se stále prodlužovala a nakonec bylo rozhodnuto pouze o základní úpravě a zpevnění komunikace, tak aby mohla na silnici projíždět auta dovážející stavební materiál na výstavbu panelových domů. Přestože byla silnici nedále majetkem ŠLP, byla otevřena od podzimních měsíců 1980 i soukromým automobilům. Dne 17. prosince byla odevzdána jako hotová lesní správě. Provoz byl omezen pro automobily do tří tun.

Na konci roku 2005 byla cesta od dřevoskladu na Ptačinu na náklady Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny opatřena bezprašným živičným povrchem, využívána je pouze vozy této firmy či jako pěší cesta do [[A.centrum|A.centra]] z [[Ptačina|Ptačiny]]. Celková náklady na realizaci činily 1,9 milionu Kč.

=== Městská autobusová doprava Adamov ===
{{Podrobně|1=Městská autobusová doprava (Adamov)}}

Od května 1968 byla v Adamově zavedena pravidelná autobusová linka spojující sídliště Ptačina a Horka, kterou využívali především školáci i zaměstnanci místních podniků. Postupně zde byly nasazovány autobusy od typů RTO a ŠM 11 až po vozy Karosa řady 7xx, které dominovaly od 80. let a přinesly vyšší komfort i různé varianty provedení. Provoz zajišťoval podnik ČSAD Blansko, později jej na čas převzala Autoškola Pernica, než se v roce 2008 dopravce opět vrátil k ČAD Blansko.

Zásadní změnu přineslo zapojení do Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, které sjednotilo tarif i jízdní doklady a zlepšilo návaznost na železniční dopravu. Autobusy byly modernizovány o elektronické odbavování a informační panely. Dnes v Adamově jezdí několik vozů zajišťujících celodenní i dělené směny a nadále slouží především pro spojení sídlišť s nádražím a okolními městy.

=== Závodní autobusová doprava ===
[[Adamovské strojírny]] mezi tzv. Bílou labutí a [[Samara|Samarou]] provozovaly závodní autobusovou dopravu. Jednalo se o kyvadlovou linku, s autobusem jezdícím jednou do hodiny jedním směrem (později se intervaly prodlužovaly).

Jednotlivé zastávky byly Bílá labuť, Provoz 20, Provoz 40, VK, Provoz 50, nářaďovna, Provoz 10 a Samara). V posledních letech se jednalo o autobus bílé barvy s modrými, zelenými a fialovými pruhy, s reklamou na boku na VZO OS KOVO.

Kdy byla autobusová linka zřízena není přesně známo. Ke zrušení došlo na počátku 90. let. Po zrušení závodní dopravy převzala zastávku Samaru městská autobusová linka, která sem zajížděla do roku 2002, kdy byla i tato zastávky zrušena.

=== Podnikové svozy ===
ČSAD Blansko organizovali svozy pracovníků z Adamovských strojíren. Zaměstnanci byli přepravováni linkami Adamov-Ruprechtov, Adamov-Studnice, Adamov-Vyškov. Ráno, kolem 05:30 do Adamova a z Adamova 14:30. Seřadiště těchto autobusů bylo na [[náměstí Práce]], kde byly vystavěny kolem roku 2000 nové zastávky s ocelovou konstrukcí a plexisklovou výplní stěn. První stál vždy C 734, který jel do Vyškova, za ním stály dvě LC 735 co jely do Ruprechtova, a jako poslední stála LC 736 s trasou do Studnice. Provoz těchto linek skončil v roce 2002, kdy Adamovské strojírny snížili stav zaměstnanců.

V roce 2007 skončil svoz adamovských občanů, kteří pracovali v rájecké Celestice. Tuhle zaměstnaneckou linku nejprve zajišťovala firma Paseka, kdy v 2001 měli zaměstnanci zvláštní kupón za 100 Kč a denně jim řidič zaškrtával jedno políčko s 10 Kč. Později tuhle linku obstarávala firma ČAD Blansko (linka 710655) kdy již tuhle cestu proplácela sama fabrika, a zaměstnanci se řidiči prokazovali zvláštní čipovou kartou, kterou přiložili k elektronickému strojku a sama jim vyjela jízdenka. Potom tenhle svoz obstarávala i firma Autoškola Pernica, ale jen krátce. Autobus z Adamova odjížděl v 5:10 a do Ráječka přijel v 5:40. Na zpáteční cestu vyjel autobus 6:15 a dorazil v 6:47. Stejnou cestu absolvoval v týž den ještě ve stejných odpoledních časech.

=== Meziměstská doprava ===
V současné době prochází Adamovem, respektive zde začíná a končí, pouze jedna linka, a to číslo 157 Adamov-Vyškov. Denně odjede plnou trasu 6 autobusů (doba jízdy se pohybuje kolem 60 minut). Tuto linku provozuje ČAD Blansko.

Dne 1. července 1973 byla zavedena autobusová linka [[Adamov]]–[[Jedovnice]]. Autobus jezdil o sobotách a nedělích vždy 2x denně. Z Adamova do Jedovnic odjížděl v 8 a 13 hodin, z Jedovnic do Adamov pak v 9 a 18:30 hodin. Význam spoje byl především rekreační. Kdy byla tato linka zrušena není známo.

== Říční doprava ==
V roce 1802, kdy byly zastaveny předražené dodávky dřeva do [[Brno|Brna]], hrozilo, že město zůstane zcela bez paliva. Za technického dozoru Karla Rudczinského a na náklady knížete Aloise I. z Lichtenštejna se na několika místech narychlo upravil tok [[Svitava|Svitavy]], po níž dělníci plavili dřevo z adamovských lesů až do Zábrdovic, kde byl zřízen sklad, díky němuž byla palivová krize zažehnána.

V současné době je říční doprava užívaná vodáky k rekreaci. Nízká hladina řeky nedovoluje tomuto způsobu masivní rozšíření.

[[Kategorie:Doprava v Adamově]]

Sport v Adamově

Lukáš Malý — Sun, 26 Apr 2026 18:59:07 GMT

nerealizované projekty

← Starší verze		Verze z 26. 4. 2026, 20:59
Řádek 13:		Řádek 13:

	== Neaktivní sporty ==		== Neaktivní sporty ==
	Přestože pod [[Spartak Adamov]] má oddíl ledního hokeje, zápasy i tréninky hokejisté nastupují na zimním stadionu v Blansku~~. V 80. letech 20. století byla v Adamově plánována výstavba zimního stadionu v [[Sportovní areál ve Střelčí\|sportovním areálu ve Střelčí]], ale tento projekt nebyl nikdy realizován~~. Na počátku roku 2026 byl v areálu [[Kluziště (Adamov)\|kluziště]] provozována hokejová školka.		Přestože pod [[Spartak Adamov]] má oddíl ledního hokeje, zápasy i tréninky hokejisté nastupují na zimním stadionu v Blansku. Na počátku roku 2026 byl v areálu [[Kluziště (Adamov)\|kluziště]] provozována hokejová školka.

	Mezi sporty, které již nejsou v Adamově provozovány patří například [[Cyklistika (Adamov)\|cyklistika]] či lyžování. Od roku 1972 fungoval na jižním svahu adamovského údolí [[Lyžařský areál\|lyžařský areál]], který však v důsledku nízkého stavu sněhu v zimním období ukončit na začátku 90. let provoz.		Mezi sporty, které již nejsou v Adamově provozovány patří například [[Cyklistika (Adamov)\|cyklistika]] či lyžování. Od roku 1972 fungoval na jižním svahu adamovského údolí [[Lyžařský areál\|lyžařský areál]], který však v důsledku nízkého stavu sněhu v zimním období ukončit na začátku 90. let provoz.
Řádek 19:		Řádek 19:
	== Sportovní akce ==		== Sportovní akce ==
	Mezi nejvýznamnější sportovní akce patří každoročně pořádaný [[Běh na Nový hrad]], který je od roku 2025 součástí Brněnského běžeckého poháru, či [[Adamovská vlásenka]]. Mezi další patří různé sportovní turnaje, kterých se mohou účastnit také amatéři.		Mezi nejvýznamnější sportovní akce patří každoročně pořádaný [[Běh na Nový hrad]], který je od roku 2025 součástí Brněnského běžeckého poháru, či [[Adamovská vlásenka]]. Mezi další patří různé sportovní turnaje, kterých se mohou účastnit také amatéři.

			== Nerealizované projekty ==
			I v Adamově byly některé projekty nerealizované. Například areál [[Tenisové kurty (Hybešova)\|tenisových kurtů]] na ulici [[Hybešova (Adamov)\|Hybešova]], v místě dnešního [[Farmapark]]u. Velký projekt představoval v 80. letech 20. století [[sportovní areál ve Střelčí]], kde mělo být umístěno hřiště pro fotbal, házenou, tenisové kurty, kluziště a koupaliště.

	[[Kategorie:Sport v Adamově]]		[[Kategorie:Sport v Adamově]]

Sportovní areál ve Střelčí

Lukáš Malý — Sun, 26 Apr 2026 18:55:11 GMT

citace

← Starší verze		Verze z 26. 4. 2026, 20:55
Řádek 3:		Řádek 3:

	== Historie ==		== Historie ==
	Prozatím je známa zmínka v kronice: ''„Tuto tíživou situaci (poz. autora - nedostatek sportovních areálů) má ve výhledu řešit sportovní areál ve Střelčí, kde má být hřiště pro kopanou, pro házenou, tenisové kurty, kluziště a koupaliště, vše včetně sociálního zařízení.“'' (Kronika města Adamova II. díl, s. 144)		Prozatím je známa zmínka v kronice:

	Podle vzpomínek paní Buchtové: ''„V 70tých letech byl také jiný projekt na sportovní areál ve Střelčí. Dokonce i byla zhotovena maketa. Začali i budovat přístupovou cestu a potom přišla voda...“''		<blockquote>
			''„Tuto tíživou situaci (poz. autora - nedostatek sportovních areálů) má ve výhledu řešit sportovní areál ve Střelčí, kde má být hřiště pro kopanou, pro házenou, tenisové kurty, kluziště a koupaliště, vše včetně sociálního zařízení.“'' (Kronika města Adamova II. díl, s. 144)
			</blockquote>

			Podle vzpomínek paní Aleny Buchtové:

			<blockquote>
			''„V 70tých letech byl také jiný projekt na sportovní areál ve Střelčí. Dokonce i byla zhotovena maketa. Začali i budovat přístupovou cestu a potom přišla voda...“''
			</blockquote>

	Jako investiční plán byla výstavba zmíněné přístupové cesty uvedena v Kronice města Adamova pro rok 1975.		Jako investiční plán byla výstavba zmíněné přístupové cesty uvedena v Kronice města Adamova pro rok 1975.

	V kronice města Adamova pro rok 1986 se objevila zmínka v představách o výstavbě v letech 1991-2000: ''„V konečném jednání bylo rozhodnuto vybudovat již dávno naplánované koupaliště ve Střelčí (1996-8), nákladem 8. mil. Kčs, sportovní areál ve Střelčí, stejně dávno naplánovaný jako koupaliště (1999), nákladem 20 mil. Kčs.“'' (Kronika města Adamova III. díl, s. 136).		V kronice města Adamova pro rok 1986 se objevila zmínka v představách o výstavbě v letech 1991-2000:

			<blockquote>
			''„V konečném jednání bylo rozhodnuto vybudovat již dávno naplánované koupaliště ve Střelčí (1996-8), nákladem 8. mil. Kčs, sportovní areál ve Střelčí, stejně dávno naplánovaný jako koupaliště (1999), nákladem 20 mil. Kčs.“'' (Kronika města Adamova III. díl, s. 136).
			</blockquote>

	Tuto investici pravděpodobně přerušila sametová revoluce, která přinesla změnu režimu. Po demokratických volbách a finančních problémech, které Adamov zasáhly, se již nenašla ochota k realizaci takto náročného projektu.		Tuto investici pravděpodobně přerušila sametová revoluce, která přinesla změnu režimu. Po demokratických volbách a finančních problémech, které Adamov zasáhly, se již nenašla ochota k realizaci takto náročného projektu.

Křtinské údolí

Lukáš Malý — Sun, 26 Apr 2026 07:49:36 GMT

úzkorozchodná dráha

← Starší verze		Verze z 26. 4. 2026, 09:49
Řádek 4:		Řádek 4:
	'''Křtinské údolí''' (též dříve nazýváno '''Křtinský žleb''', v letech 1757 až 1761 také jako '''Karlovo údolí''') je asi 10 km dlouhý krasový kaňon táhnoucí se od [[Křtiny\|Křtin]] do [[Adamov]]a. Spodní část Křtinského údolí od [[Josefov]]a k Adamovu se nazývá '''Josefovské údolí'''.		'''Křtinské údolí''' (též dříve nazýváno '''Křtinský žleb''', v letech 1757 až 1761 také jako '''Karlovo údolí''') je asi 10 km dlouhý krasový kaňon táhnoucí se od [[Křtiny\|Křtin]] do [[Adamov]]a. Spodní část Křtinského údolí od [[Josefov]]a k Adamovu se nazývá '''Josefovské údolí'''.

			== Historie ==
	Křtinské údolí bylo po tisíciletí tvarováno vodami [[Křtinský potok\|Křtinského potoka]], který zde vyhloubil úzký kaňon. Geologické podloží tvoří vyvřelé horniny brněnského masivu (600 milionů let), které lze pozorovat v blízkosti Adamova. Ve středním devonu (370 milionů let) došlo k poklesu masivu a k vytvoření mořské sedimentační pánve. K nejstarším sedimentům řadíme tzv. bazální klastika devonu (arkózy a slepence). Vznikly splavováním horninového materiálu z okolní pevniny.		Křtinské údolí bylo po tisíciletí tvarováno vodami [[Křtinský potok\|Křtinského potoka]], který zde vyhloubil úzký kaňon. Geologické podloží tvoří vyvřelé horniny brněnského masivu (600 milionů let), které lze pozorovat v blízkosti Adamova. Ve středním devonu (370 milionů let) došlo k poklesu masivu a k vytvoření mořské sedimentační pánve. K nejstarším sedimentům řadíme tzv. bazální klastika devonu (arkózy a slepence). Vznikly splavováním horninového materiálu z okolní pevniny.

Řádek 10:		Řádek 11:
	Z období druhohor (140–100 milionů let) zůstaly v oblasti [[Rudice]] a [[Babice nad Svitavou\|Babic nad Svitavou]] dochovány jílovité-písčité sedimenty rudických vrstev s obsahem železných rud.		Z období druhohor (140–100 milionů let) zůstaly v oblasti [[Rudice]] a [[Babice nad Svitavou\|Babic nad Svitavou]] dochovány jílovité-písčité sedimenty rudických vrstev s obsahem železných rud.

			V 20. letech 20. století byla plánována [[Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny]]. Projekt byl vypracován především kvůli odvozu fosfátových hlín těžených v jeskynních systémech v údolí. Měla vést podél Křtinského potoka směrem ke Křtinám a dále pokračovat až k dalším lokalitám, přičemž počítala i s využitím pro turistiku. Projekt počítal s rozchodem 760 mm a provozem benzinových lokomotiv, trať měla místy vést po silnici, jinde terénem s nutnými zásahy do skal. K realizaci však nikdy nedošlo.

			== Popis ==
	Křtinský potok, který protéká celým údolím, se nedaleko [[Výpustek\|Výpustku]] propadá do podzemí, pod [[Kostelík]]em pak opět vyvěrá. V údolí [[Vývěr Jedovnického potoka\|vyvěrá]] na povrch z podzemí [[Jedovnický potok]], který se stejně, jako [[Josefovský potok]] a další drobné přítoky, vlévá do Křtinského potoka.		Křtinský potok, který protéká celým údolím, se nedaleko [[Výpustek\|Výpustku]] propadá do podzemí, pod [[Kostelík]]em pak opět vyvěrá. V údolí [[Vývěr Jedovnického potoka\|vyvěrá]] na povrch z podzemí [[Jedovnický potok]], který se stejně, jako [[Josefovský potok]] a další drobné přítoky, vlévá do Křtinského potoka.

Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny

Lukáš Malý — Sun, 26 Apr 2026 07:49:08 GMT

citace

← Starší verze		Verze z 26. 4. 2026, 09:49
Řádek 5:		Řádek 5:
	V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím z [[Adamov]]a podél [[Křtinské údolí\|Křtinského potoka]] ke [[Křtiny\|Křtinám]] a dále. Tato dráha měla usnadnit odvoz vytěžených hlín k odběratelům. V roce 1921 je uváděno, že z údolí byly vyváženy 3 až 4 vagony fosfátu denně. Proto také Československá stavební společnost v Brně vypracovala na žádost lichtenštejnského panství projekt této dráhy a popisuje ji takto:		V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím z [[Adamov]]a podél [[Křtinské údolí\|Křtinského potoka]] ke [[Křtiny\|Křtinám]] a dále. Tato dráha měla usnadnit odvoz vytěžených hlín k odběratelům. V roce 1921 je uváděno, že z údolí byly vyváženy 3 až 4 vagony fosfátu denně. Proto také Československá stavební společnost v Brně vypracovala na žádost lichtenštejnského panství projekt této dráhy a popisuje ji takto:

			<blockquote>
	''„Panství liechtensteinské zamýšlí postaviti úzkokolejnou dráhu 760 mm rozchodu z Adamova do Josefova a přes Křtiny až do dolů hlinkových. Vypracování projektu bylo zadáno Čs. stavební společnosti s r. o. v Brně. ... trasa je vedena většinou po silnici Josefským údolím a údolím ke Křtinám, jen v prudkých obloucích přechází do terénu, který bude nutno upraviti odstřílením skály. Šířka pláně je jen 2 m, takže výstavba na vzhledu krajiny nebude a nemůže míti vůbec vlivu; ... Pohon myšlen jest benzinovými lokomotivami, stoupání bude max. 50 ‰, poloměry max. 40 m. Dovážeti se bude hlavně hlína bílá a barevná, jež se již dávno doluje v revíru habrovském, dále fosfátová hnojiva z jeskyň, velice cenná pro hospodářství zvláště v dnešní době, a různé druhy kamene lomového aneb zpracovaného pro kamenické práce.“'' (Lidové noviny, 7. července 1920)		''„Panství liechtensteinské zamýšlí postaviti úzkokolejnou dráhu 760 mm rozchodu z Adamova do Josefova a přes Křtiny až do dolů hlinkových. Vypracování projektu bylo zadáno Čs. stavební společnosti s r. o. v Brně. ... trasa je vedena většinou po silnici Josefským údolím a údolím ke Křtinám, jen v prudkých obloucích přechází do terénu, který bude nutno upraviti odstřílením skály. Šířka pláně je jen 2 m, takže výstavba na vzhledu krajiny nebude a nemůže míti vůbec vlivu; ... Pohon myšlen jest benzinovými lokomotivami, stoupání bude max. 50 ‰, poloměry max. 40 m. Dovážeti se bude hlavně hlína bílá a barevná, jež se již dávno doluje v revíru habrovském, dále fosfátová hnojiva z jeskyň, velice cenná pro hospodářství zvláště v dnešní době, a různé druhy kamene lomového aneb zpracovaného pro kamenické práce.“'' (Lidové noviny, 7. července 1920)
			</blockquote>

	Jak je výše uvedeno, bylo uvažováno o vybudování trati až k hlinkovým dolům za Křtinami. Ale myšlenky směřovali i k protáhnutí tratě přes [[Vilémovice]] a [[Suchý žleb\|Suchým žlebem]] ke [[Skalní mlýn\|Skalnímu mlýnu]], kde by se setkal s projektem elektrické dráhy z [[Blansko\|Blanska]] k [[Macocha\|Macoše]] a Sloupu. Jak se píše v dobovém tisku:		Jak je výše uvedeno, bylo uvažováno o vybudování trati až k hlinkovým dolům za Křtinami. Ale myšlenky směřovali i k protáhnutí tratě přes [[Vilémovice]] a [[Suchý žleb\|Suchým žlebem]] ke [[Skalní mlýn\|Skalnímu mlýnu]], kde by se setkal s projektem elektrické dráhy z [[Blansko\|Blanska]] k [[Macocha\|Macoše]] a Sloupu. Jak se píše v dobovém tisku:

			<blockquote>
	''„Snad mohla by to býti pak okružní Krasová dráha z Blanska kolem Macochy ke Sloupu, k Ostrovu, Jedovnicím, Křtinám a odtud k Adamovu.“'' (Lidové noviny, 3. března 1921)		''„Snad mohla by to býti pak okružní Krasová dráha z Blanska kolem Macochy ke Sloupu, k Ostrovu, Jedovnicím, Křtinám a odtud k Adamovu.“'' (Lidové noviny, 3. března 1921)
			</blockquote>

	Hlavním důvodem, proč tento projekt nebyl zrealizován, byl nedostatek financí. V roce 1924 se uvažovalo již o trati „krasové dráhy“, která by vedla z Brna přes Ochoz, Křtiny, Jedovnice k Macoše a do Sloupu a Suchým Žlebem vracela by se buďto zpět, anebo přes Blansko a Vranov do Řečkovic, kde by se napojila na tramvajovou trať. Hlavním důvodem k vypuštění Adamova bylo pravděpodobně dotěžení fosfátových hlín a následná ztráta zájmu o vybudování tratě do Křtin ze strany Lichtenštejnů. Ani tato varianta projektu nebyla nikdy realizován.		Hlavním důvodem, proč tento projekt nebyl zrealizován, byl nedostatek financí. V roce 1924 se uvažovalo již o trati „krasové dráhy“, která by vedla z Brna přes Ochoz, Křtiny, Jedovnice k Macoše a do Sloupu a Suchým Žlebem vracela by se buďto zpět, anebo přes Blansko a Vranov do Řečkovic, kde by se napojila na tramvajovou trať. Hlavním důvodem k vypuštění Adamova bylo pravděpodobně dotěžení fosfátových hlín a následná ztráta zájmu o vybudování tratě do Křtin ze strany Lichtenštejnů. Ani tato varianta projektu nebyla nikdy realizován.

	[[Kategorie:Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny]]		[[Kategorie:Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny]]

Josefov

Lukáš Malý — Sun, 26 Apr 2026 07:41:05 GMT

link

← Starší verze		Verze z 26. 4. 2026, 09:41
Řádek 7:		Řádek 7:
	Osada vznikla na třech katastrech: Horní Josefov na katastru Habrůvky a Olomučan a Dolní Josefov na katastru obce Babice nad Svitavou. Od 60. let 20. století leží Dolní Josefov na katastru města Adamova. Obyvatelé dříve pracovali v hamru, ve [[Stará huť\|Staré huti]], případně se živili těžbou dřeva a pálením dřevěného uhlí. Na křižovatce silnic Adamov–Blansko–Křtiny se nachází [[Kříž (Josefov)\|kříž]].		Osada vznikla na třech katastrech: Horní Josefov na katastru Habrůvky a Olomučan a Dolní Josefov na katastru obce Babice nad Svitavou. Od 60. let 20. století leží Dolní Josefov na katastru města Adamova. Obyvatelé dříve pracovali v hamru, ve [[Stará huť\|Staré huti]], případně se živili těžbou dřeva a pálením dřevěného uhlí. Na křižovatce silnic Adamov–Blansko–Křtiny se nachází [[Kříž (Josefov)\|kříž]].

	V blízkosti Josefova se nachází jeskyně [[Býčí skála]], [[Jáchymka]] a tzv. [[Huťský rybník]], na jehož břehu pracovala na konci 17. století sklářská huť.		V blízkosti Josefova se nachází jeskyně [[Býčí skála]], [[Jáchymka]] a tzv. [[Huťský rybník]], na jehož břehu pracovala na konci 17. století [[sklářská huť]].

	Od počátku 50. let zde stojí budovy pro praktickou výuku [[Střední odborné učiliště Adamovských strojíren\|Středního odborného učiliště Adamovských strojíren]]. Ty jsou v současné době v soukromém vlastnictví několika majitelů.		Od počátku 50. let zde stojí budovy pro praktickou výuku [[Střední odborné učiliště Adamovských strojíren\|Středního odborného učiliště Adamovských strojíren]]. Ty jsou v současné době v soukromém vlastnictví několika majitelů.

	[[Kategorie:Josefov]]		[[Kategorie:Josefov]]

Šablona:Nové články

Lukáš Malý — Sun, 26 Apr 2026 05:07:45 GMT

* Pamětní deska Julia Wiehla se nachází v západní části údolí Padouchov pod Olomučany…

← Starší verze		Verze z 26. 4. 2026, 07:07
Řádek 1:		Řádek 1:
			* [[Pamětní deska Julia Wiehla]] se nachází v západní části údolí Padouchov pod Olomučany…
	* [[Růžena Nejedlá]] byla adamovská kronikářka a zaměstnankyně Adamovských strojíren…		* [[Růžena Nejedlá]] byla adamovská kronikářka a zaměstnankyně Adamovských strojíren…
	* [[Sport v Adamově]] má dlouhodobě spíše komunitní charakter…		* [[Sport v Adamově]] má dlouhodobě spíše komunitní charakter…

Pamětní deska Julia Wiehla

Lukáš Malý — Sun, 26 Apr 2026 05:07:19 GMT

ještě upřesnění umístění

← Starší verze		Verze z 26. 4. 2026, 07:07
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[Soubor:Wiehl.jpg\|náhled\|alt=Památník Julia Wiehla\|Památník Julia Wiehla]]		[[Soubor:Wiehl.jpg\|náhled\|alt=Památník Julia Wiehla\|Památník Julia Wiehla]]
	'''Pamětní deska Julia Wiehla''' se nachází v údolí [[Padouchov]] pod [[Olomučany]]. Umístěna je na skále bývalého malého lomu v a je na ní umístěn nápis:		'''Pamětní deska Julia Wiehla''' se nachází v západní části údolí [[Padouchov]] pod [[Olomučany]]. Umístěna je na skále bývalého malého lomu v a je na ní umístěn nápis:

	<blockquote>		<blockquote>

Kategorie:Pamětní deska Julia Wiehla

Lukáš Malý — Sun, 26 Apr 2026 05:07:00 GMT

založena nová stránka s textem „Kategorie:Památníky v Olomučanech Kategorie:Památníky v Lesnickém Slavíně Kategorie:Stavby z 20. století“

Nová stránka

[[Kategorie:Památníky v Olomučanech]]
[[Kategorie:Památníky v Lesnickém Slavíně]]
[[Kategorie:Stavby z 20. století]]

Kategorie:Pamětní deska Antonína Tichého

Lukáš Malý — Sun, 26 Apr 2026 05:06:52 GMT

Zrušena verze 3544 od uživatele Lukáš Malý (diskuse)

← Starší verze		Verze z 26. 4. 2026, 07:06
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
(Žádný rozdíl)

Pamětní deska Julia Wiehla

Lukáš Malý — Sun, 26 Apr 2026 05:05:33 GMT

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Památník Julia Wiehla|Památník Julia Wiehla '''Pamětní deska Julia Wiehla''' se nachází v údolí Padouchov pod Olomučany. Umístěna je na skále bývalého malého lomu v a je na ní umístěn nápis: <blockquote> ''JULIUS'' ''WIEHL'' ''1847–1917'' ''1929'' </blockquote> == Historie == Pamětní deska byla poškozena během druhé světové války. Vyměněna byla v roce 1998 v při o…“

Nová stránka

[[Soubor:Wiehl.jpg|náhled|alt=Památník Julia Wiehla|Památník Julia Wiehla]]
'''Pamětní deska Julia Wiehla''' se nachází v údolí [[Padouchov]] pod [[Olomučany]]. Umístěna je na skále bývalého malého lomu v a je na ní umístěn nápis:

<blockquote>
''JULIUS'' 
''WIEHL'' 
''1847–1917'' 
''1929''
</blockquote>

== Historie ==
Pamětní deska byla poškozena během druhé světové války. Vyměněna byla v roce 1998 v při oslavě 100. výročí vypracování lesního hospodářského plánu Juliem Wiehlem, který znamenal zásadní zvrat v lesním hospodářství [[Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny|Školního lesního podniku Masarykův les]]. Novou desku vyhotovila firma Kámen v Olomučanech. Lesní cesta, která prochází okolo pomníku směrem z horní části Josefa ke křižovatce s Zemanovým žlebem nedaleko Klostermannovy studánky.

[[Kategorie:Pamětní deska Julia Wiehla]]

Studánka Jana Doležala

Lukáš Malý — Sun, 26 Apr 2026 05:04:09 GMT

citace

← Starší verze		Verze z 26. 4. 2026, 07:04
Řádek 5:		Řádek 5:
	Doležalova studánka byla vybudována v roce 1933 jako památník významného lesnického redaktora Jana Doležala. V horní části průčelí studánky je podobizna Jana Doležala s autogramem. Ve spodní části je tabulka s nápisem:		Doležalova studánka byla vybudována v roce 1933 jako památník významného lesnického redaktora Jana Doležala. V horní části průčelí studánky je podobizna Jana Doležala s autogramem. Ve spodní části je tabulka s nápisem:

			<blockquote>
	''Jan Doležal''<br>		''Jan Doležal''<br>
	''1847 - 1901''<br>		''1847 - 1901''<br>
	''1929''		''1929''
			</blockquote>

	Pod touto tabulkou je vytesán nápis:		Pod touto tabulkou je vytesán nápis:

			<blockquote>
	''Dvojí naplňuje nitro mé''<br>		''Dvojí naplňuje nitro mé''<br>
	''obdivem a úctou''<br>		''obdivem a úctou''<br>
Řádek 16:		Řádek 19:
	''a mravní zákon ve mně''<br>		''a mravní zákon ve mně''<br>
	''Kant''		''Kant''
			</blockquote>

	Tuto větu totiž Jan Doležal často citoval ve svých dílech jako své životní krédo. Na pravém boku stavby studánky je přesná reprodukce titulní strany časopisu Háje, jehož redaktorem Doležal byl.		Tuto větu totiž Jan Doležal často citoval ve svých dílech jako své životní krédo. Na pravém boku stavby studánky je přesná reprodukce titulní strany časopisu Háje, jehož redaktorem Doležal byl.
Řádek 21:		Řádek 25:
	Na levém boku je vyryto:		Na levém boku je vyryto:

			<blockquote>
	''Heslo "háje"''<br>		''Heslo "háje"''<br>
	''Aby pěstování lesů a stro-''<br>		''Aby pěstování lesů a stro-''<br>
Řádek 32:		Řádek 37:
	''přístupná všem nadaným''<br>		''přístupná všem nadaným''<br>
	''a snaživým.''		''a snaživým.''
			</blockquote>

	Původní jímání pramenů ve stráni z vodonosné vrstvy speciálně upraveným žlabem s perforovanými drenážemi muselo být pro nedostatek vody nahrazeno zdrojem novým. Tím je podzemní jímka se skruží vpravo od přístupové stezky ke studánce, přičemž silné prameny pod úrovní výtokové trubky byly podchyceny a svedeny do nové vybudované v r. 1996 Tomečkovy studánky.		Původní jímání pramenů ve stráni z vodonosné vrstvy speciálně upraveným žlabem s perforovanými drenážemi muselo být pro nedostatek vody nahrazeno zdrojem novým. Tím je podzemní jímka se skruží vpravo od přístupové stezky ke studánce, přičemž silné prameny pod úrovní výtokové trubky byly podchyceny a svedeny do nové vybudované v r. 1996 Tomečkovy studánky.

	[[Kategorie:Studánka Jana Doležala]]		[[Kategorie:Studánka Jana Doležala]]