|
Svitavské údolí
Svitavské údolí bývá označováno údolí s řeknou
Svitavou
táhnoucí se ze severu od Blanska, skrz Adamov, který
jej rozděluje na dvě poloviny dále na jih až k
Obřanům,
severnímu okraji města Brna. Řeka, která se vyznačuje
meandrovitým charakterem vyhloubila hluboké údolí.
První osídlování této
oblasti spadá do středního paleolitu (cca 100 000 př. n. l.)
kdy nedalekou jeskyni
Býčí skála v
Křtinském
údolí obývali lovci medvědů. Jeskyně v okolí byly
obývány i v dalších obdobích, ze kterých se nalezly různé
předměty.
Přímo svitavské údolí bylo osidlováno postupně
v mladší době bronzové, kdy byla osídlena lokalita Hradisko
asi 1 kilometr východně od Obřan, v nadmořské výšce okolo
320 metrů. Leží na temeni masivní ostrožny vrcholící kótou
334 metry, která je obtékána řekou Svitavou. Tento prostor
byl osídlen následně i v pozdní době bronzové, době
halštatské, době laténské a na počátku doby stěhování
národů.
Půdorysný plán lokality Brno-Obřany (upravil Josef
Hladík podle F. Koudelky) Asi půl
kilometru severovýchodně od Obřan, v lokalitě Skály se
nachází další hradiště. Leží v nadmořské výšce 290 metrů. Na
této lokalitě byly nalezeny předměty z pozdní doby bronzové,
halštatské a laténské.
V Bílovicích nad Svitavou v
lokalitě Hradisko se nachází ostrožna s někdejším hradiskem, v němž se našly artefakty z mladší doby kamenné a z pozdní doby kamenné.
V Adamově byl v roce 1944
nalezen žárový hrobu v popelnici pražského typu datovaného
od 6. do první poloviny 7. století. Další
stopy po osadě, která se tu pravděpodobně nacházela, nebyly
nalezeny.
Z
první poloviny 13. století pochází zmínka o středověkém
hradě nedaleko výše zmíněného Hradiště -
Obřany.
Dalším hradem, který se nachází mezi Adamovem a Babicemi je
Ronov,
jenž je zmiňován poprvé v polovině 14. století. Dále
severněji se nachází zbytky
Starého a
Nového
hradu. Před Blanskem se ve 373 metrech nad mořem tyčí
zbytky
Čertova hrádku, který vznikl ve 13. století. Umístění
zmíněných hradů viz níže uvedená mapka.
 |
Svitavské údolí
Vysvětlivky:
1 -
Obřanský hrad
2 - Ronov
3 - Nový a Starý hrad
4 - Čertův hrádek
(autor © Přispěvatelé
OpenStreetMap) |
Města Blansko a Brno mají na rozdíl od
Adamova dlouholetou historii. První zmínka o prvním zmíněným
pochází z roku 1136. Osídlení v oblasti Brna je doloženo
nálezy z období paleolitu. Písemné zmínky o Obřanech pak z
poloviny 14. století. Adamov samotný pak vyrostl na
železárnách, které zde zpracovávaly rudu z místních dolů.
Tyto se nacházely prvně v Křtinském údolí, později na
přelomu 18. a 19. století se přestěhovali na soutok
Křtinského potoka se Svitavou. Chráněné
území:
Ze severu na jih se ve svitavském údolí nalézají tyto
chráněné území:
– Přírodní rezervace U Nového hradu
– Přírodní rezervace Jelení skok
– Národní přírodní rezervace Býčí skála
– Přírodní rezervace Malužín
– Přírodní památka Kněžnice
– Národní přírodní rezervace Hádecká planina
– Přírodní památka Obřanská stráň
Přes celé údolí se rozkládá Evropsky významná lokalita v
kompetenci Správy CHKO Moravského krasu Údolí Svitavy.
Významné body v údolí:
– Blansko
–
Huť Paulinka
– soutok
Punkvy se
Svitavou
– Klamova huť (číslo
popisné 56)
– soutok Kateřinského potoka se Svitavou
–
Novohradský tunel
– jez nad Adamovem
– zámek v Adamově (číslo
popisné 104)
–
Adamovské strojírny
– soutok Křtinského potoka se Svitavou
– bývalá LDN v Bílovicích nad Svitavou (číslo
popisné 408)
– jez nad Bílovicemi nad Svitavou
– Koudelkův mlýn v Bílovicích nad Svitavou
– strojírna na břehu řeky Svitavy (číslo
popisné 135)
– Maloměřický lom
Svitava u Adamova Doprava:
Celý prostor kaňonu se
vyznačuje hornatým terénem. Okolní terén převyšuje hladinu
řeky o desítky metrů. Přesto však již v roce 1843 proběhlo
slavnostní zahájení stavby
železniční tratě z Obřan přes Bílovice, Adamov a Blansko
dále na Českou Třebovou. Náročnou výstavby tratě ilustruje
potřeba vybudování 10 tunelů a 22 mostů na úseku dlouhém cca
21 km. Trať byla původně jednokolejná, ale roku 1869 byla
zdvojkolejněna a v druhé polovině 20. století
elektrifikována.
Přes výstavbu trati však Adamov a okolní obce strádali
absencí kvalitního silničního spojení. Této se dočkal teprve
v roce 1937, kdy byl zprovozněn nové tzv.
Krasové silnice v úseku mezi Obřany a Adamovem. Dalšími
cestami jsou silnice Adamov – Útěchov a Adamov – Křtiny. Pro
těžkou nákladní přepravu je jediná možná využitelná silnice
posledně jmenovaná. Poslední silnicí, která však není
využívána pro automobilový provoz je cesta kolem řeky
Svitavy z Adamova pod Nový hrad,
kde se u Kateřinského mostu napojuje na silnici I. třídy
Lipůvka – Blansko.
Celým údolím taktéž prochází cyklostezka číslo 5 (součást
evropské cyklostezky EuroVelo číslo 9 (tzv.
"Jantarová stezka").
Elektrická jednotka 641 při příjezdu do Adamova (od Brna) Celým údolím prochází také I. březovský vodovod, který zde
byl postaven v letech 1911 – 1913. Z toho je v Adamově
umožněno odebírat vodu. Zdroje:
HLADÍK, Josef. Praehistické hradisko a pohřebiště u
Obřan. Brno: neuvedeno, 1898. s. 55.
ČÍŽMAR, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve
Slezku. Praha: Libri, 2004. s. 80, 95-97.
PEKÁREK, A.
Archeologické nálezy v Jižní odbočce [online].
[cit. 2015-03-29]. Dostupné z:
<http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=6>
BUDIŠ, Jaroslav a kolektiv. Adamov. Adamov: Město
Adamov, 2014. s. 119-121.
|
.jpg)
