Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Svitavské údolí
Svitavské údolí bývá označováno údolí s řeknou Svitavou táhnoucí se ze severu od Blanska, skrz Adamov, který jej rozděluje na dvě poloviny dále na jih až k Obřanům, severnímu okraji města Brna. Řeka, která se vyznačuje meandrovitým charakterem vyhloubila hluboké údolí.
První osídlování této oblasti spadá do středního paleolitu (cca 100 000 př. n. l.) kdy nedalekou jeskyni Býčí skála v Křtinském údolí obývali lovci medvědů. Jeskyně v okolí byly obývány i v dalších obdobích, ze kterých se nalezly různé předměty.
Přímo svitavské údolí bylo osidlováno postupně v mladší době bronzové, kdy byla osídlena lokalita Hradisko asi 1 kilometr východně od Obřan, v nadmořské výšce okolo 320 metrů. Leží na temeni masivní ostrožny vrcholící kótou 334 metry, která je obtékána řekou Svitavou. Tento prostor byl osídlen následně i v pozdní době bronzové, době halštatské, době laténské a na počátku doby stěhování národů.


Půdorysný plán lokality Brno-Obřany (upravil Josef Hladík podle F. Koudelky)

Asi půl kilometru severovýchodně od Obřan, v lokalitě Skály se nachází další hradiště. Leží v nadmořské výšce 290 metrů. Na této lokalitě byly nalezeny předměty z pozdní doby bronzové, halštatské a laténské.
V Bílovicích nad Svitavou v lokalitě Hradisko se nachází ostrožna s někdejším hradiskem, v němž se našly artefakty z mladší doby kamenné a z pozdní doby kamenné.
V Adamově byl v roce 1944 nalezen žárový hrobu v popelnici pražského typu datovaného od 6. do první poloviny 7. století. Další stopy po osadě, která se tu pravděpodobně nacházela, nebyly nalezeny.
Z první poloviny 13. století pochází zmínka o středověkém hradě nedaleko výše zmíněného Hradiště - Obřany. Dalším hradem, který se nachází mezi Adamovem a Babicemi je Ronov, jenž je zmiňován poprvé v polovině 14. století. Dále severněji se nachází zbytky Starého a Nového hradu. Před Blanskem se ve 373 metrech nad mořem tyčí zbytky Čertova hrádku, který vznikl ve 13. století. Umístění zmíněných hradů viz níže uvedená mapka.

  Svitavské údolí
Vysvětlivky:
1 - Obřanský hrad
2 - Ronov
3 - Nový a Starý hrad
4 - Čertův hrádek
(autor © Přispěvatelé OpenStreetMap)

Města Blansko a Brno mají na rozdíl od Adamova dlouholetou historii. První zmínka o prvním zmíněným pochází z roku 1136. Osídlení v oblasti Brna je doloženo nálezy z období paleolitu. Písemné zmínky o Obřanech pak z poloviny 14. století. Adamov samotný pak vyrostl na železárnách, které zde zpracovávaly rudu z místních dolů. Tyto se nacházely prvně v Křtinském údolí, později na přelomu 18. a 19. století se přestěhovali na soutok Křtinského potoka se Svitavou.

Chráněné území:
Ze severu na jih se ve svitavském údolí nalézají tyto chráněné území:
– Přírodní rezervace U Nového hradu
– Přírodní rezervace Jelení skok
– Národní přírodní rezervace Býčí skála
– Přírodní rezervace Malužín
– Přírodní památka Kněžnice
– Národní přírodní rezervace Hádecká planina
– Přírodní památka Obřanská stráň
Přes celé údolí se rozkládá Evropsky významná lokalita v kompetenci Správy CHKO Moravského krasu Údolí Svitavy.

Významné body  v údolí:
– Blansko
Huť Paulinka
– soutok Punkvy se Svitavou
– Klamova huť (číslo popisné 56)
– soutok Kateřinského potoka se Svitavou
Novohradský tunel
– jez nad Adamovem
– zámek v Adamově (číslo popisné 104)
Adamovské strojírny
– soutok Křtinského potoka se Svitavou
– bývalá LDN v Bílovicích nad Svitavou (číslo popisné 408)
– jez nad Bílovicemi nad Svitavou
– Koudelkův mlýn v Bílovicích nad Svitavou
– strojírna na břehu řeky Svitavy (číslo popisné 135)
– Maloměřický lom


Svitava u Adamova

Doprava:
Celý prostor kaňonu se vyznačuje hornatým terénem. Okolní terén převyšuje hladinu řeky o desítky metrů. Přesto však již v roce 1843 proběhlo slavnostní zahájení stavby železniční tratě z Obřan přes Bílovice, Adamov a Blansko dále na Českou Třebovou. Náročnou výstavby tratě ilustruje potřeba vybudování 10 tunelů a 22 mostů na úseku dlouhém cca 21 km. Trať byla původně jednokolejná, ale roku 1869 byla zdvojkolejněna a v druhé polovině 20. století elektrifikována.
Přes výstavbu trati však Adamov a okolní obce strádali absencí kvalitního silničního spojení. Této se dočkal teprve v roce 1937, kdy byl zprovozněn nové tzv. Krasové silnice v úseku mezi Obřany a Adamovem. Dalšími cestami jsou silnice Adamov – Útěchov a Adamov – Křtiny. Pro těžkou nákladní přepravu je jediná možná využitelná silnice posledně jmenovaná. Poslední silnicí, která však není využívána pro automobilový provoz je cesta kolem řeky Svitavy z Adamova pod Nový hrad, kde se u Kateřinského mostu napojuje na silnici I. třídy Lipůvka – Blansko.
Celým údolím taktéž prochází cyklostezka číslo 5 (součást evropské cyklostezky EuroVelo číslo 9 (tzv. "Jantarová stezka").


Elektrická jednotka 641 při příjezdu do Adamova (od Brna)

Celým údolím prochází také I. březovský vodovod, který zde byl postaven v letech 1911 – 1913. Z toho je v Adamově umožněno odebírat vodu.

Zdroje:
HLADÍK, Josef. Praehistické hradisko a pohřebiště u Obřan. Brno: neuvedeno, 1898. s. 55.
ČÍŽMAR, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezku. Praha: Libri, 2004. s. 80, 95-97.
PEKÁREK, A. Archeologické nálezy v Jižní odbočce [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: <http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=6>
BUDIŠ, Jaroslav a kolektiv. Adamov. Adamov: Město Adamov, 2014. s. 119-121.

 

Poslední aktualizace 28. prosince 2017 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist