|
Nový hrad
Nový hrad je zčásti opravená zřícenina hradu ležícího nad údolím s
řekou Svitavou mezi Blanskem a Adamovem v katastru obce
Olomučany.
Nový hrad se poprvé připomíná roku 1381, kdy byl majetkem
moravského markraběte Jošta. Jeho funkce jako zeměpanského
hradu byla ostraha významné cesty z Brna blanenským údolím,
stavba hradu možná souvisela i s výrobou a zpracováním
železné rudy. Po smrti markraběte se stal hrad majetkem
českých králů, kteří ho zastavovali významným moravským
šlechticům. Hrad byl v držení zejména rodu Černohorských z
Boskovic. Za husitských válek stál držitel hradu Vaněk
Černohorský nejprve na straně Zikmunda, ale později se stal
přívržencem husitů. Proto byl v roce 1423 Nový hrad dobyt
vojskem biskupa Jana Železného. Když nastoupil na český trůn
Jiří z Poděbrad a Kunštátu, nechal si hrad v zástavě pro
svůj rod. Hrad se stal za česko-uherských válek jednou z
bašt českého krále na Moravě. Počátkem roku 1470 byl Nový
hrad po téměř ročním obléhání dobyt a rozbořen vojskem
uherského krále Matyáše Korvína. Dlouhodobé obléhání
zanechalo v okolí hradu unikátní stopy v podobě prstence
šesti obléhatelských bašt, zbudovaných uherskou armádou. V
blízkosti jedné z nich postavili noví držitelé hradu, bratři
Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, pozdně gotickou
novostavbu Nového hradu. Hrad vyrostl krátce před rokem 1493
a dosud se z něj dochovala mohutná hradba, zbytky vnitřní
zástavby a opevnění, tvořené hlubokými příkopy vylámanými ve
skále. Původní hrad byl postupně rozebrán a jeho zbytky se v
lidovém podání nazývají
Starý hrad.
Rytina hradu z roku 1842, vlevo od něj zbytky Starého
hradu (autor neznámý) Nový hrad
zůstával v držení rodu Černohorských z Boskovic i nadále. V
roce 1562 vydal český král Ferdinand I. Habsburský
rozhodnutí, že hrad, který dosud dávali králové do zástavy,
Černohorským prodá jakožto jejich dědičný majetek. V roce
1597 vymřel rod po meči a panství vyženil Maxmilián z
Liechtensteinu, který si vzal za manželku Kateřinu
Černohorskou z Boskovic. Když v roce 1643 táhli kolem hradu
poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač ten
skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke
švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez
boje obsazen. Pověst tuto událost líčí jako zradu jistého
olomučanského obyvatele Vavřince Vokouna, kterého poté
místní vhodili do propasti v jeskyni
Vokounka v
Křtinském údolí. Na vině byla však spíše bezstarostnost
hradní posádky, která při spuštěném padacím mostě hrála v
kostky a popíjela víno.
V roce 1655, v době tureckých nájezdů, byl hrad částečně
opraven a od konce 17. století sloužil jako obydlí pro
myslivce. V roce 1703 proběhla další oprava z důvodu
hrozícího nebezpečí ze strany povstalců, byly zde skladovány
i zbraně. V době mezi červencem a říjnem roku 1807 došlo k
romantické přestavbě hradu, byla postavena i vysoká věž a to
nákladem 2936 zlatých a 2 krejcarů. Když se však v letech
1843-1848 stavěla železniční dráha z Brna do České Třebové a
razil se tunel, zvaný "novohradský," byla tato věž z důvodu
obav, že se při otřesech z železniční trati zřítí, snížena.
9. listopadu 1916 byl u hradu zastřelen hajný Alois Šenk,
který na hradě bydlel. Jednotlivé důkazy ukázaly na Marii
Šenkovou, vnučku hajného, se kterou sdílel domácnost. Podle
obžaloby měl být hlavním motivem odmítavý postoj Šenka k
mileneckému vztahu Marie a Jaroslava Havla, pomocného
hajného na Klajdůvce. Marie byla nakonec zproštěna viny z
důvodu nepřímých důkazů. Tato událost se udržela v podvědomí
místních zlidovělou pověstí.
V roce 1920 se po první pozemkové reformě stal hrad majetkem
státu. Přešel do vlastnictví Školního lesního podniku Křtiny
a ještě v 50. letech 20. století zde byl výletní hostinec.
Poté byl ponechán svému osudu a chátral. Koncem 80. let se
jeho záchrany ujali nadšenci, kteří hrad pod hlavičkou
Českého svazu ochránců přírody převzali v roce 1990. Hrad je
veřejnosti přístupný a konají se zde různé akce. V roce 1994
se na hradě točil film V erbu lvice, 1996 pohádka O králi,
hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech a v roce 2006 pohádka
Tajemství lesní země. V roce 2011 se zde natáčela pohádka
Sněžný drak.
Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem Nového
hradu pod číslem 1003.
Hrad v zimě 2006
V okolí hradu bylo taktéž dodatečně nalezeno 6
pevnostních
stanovišť, které jsou archeology vysvětleny jakožto obléhací
stanoviště Uhrů pocházející z druhé poloviny 15. století.
Zdroje:
Připomínky Mgr. Jana Štětiny.
VAŠEK, Leoš. Nový hrad u Adamova; historie a pověsti. Brno: Bolzano,
1994. 54 s.
TRUHLÁŘ, Jiří. Památníky adamovských lesů. Praha: Primus,
2003. s. 170. ISBN 80-86207-24-2. |
