Adamov a okolí - Obléhací opevnění v okolí Nového hradu

Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Obléhací opevnění v okolí Nového hradu
V okolí Nového hradu, respektive Starého, bylo v 70. letech 20. století Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Brně nalezeno pět opevněních stanovišť. Podle rozložení jednotlivých stanovišť v terénu se původně považovaly za předsunuté opevnění hradu. Avšak po dodatečném nalezení posledního (IV) stanoviště byla jejich funkce interpretována jako obléhací pozice uherských vojsk, které hrad obléhaly do února 1470. Předpokládá se, že Nový hrad (jeho zbytky dnes nazývané Starý hrad) byl obležen nedlouho po dobytí Špilberku, tedy někdy po 12. únoru 1469.
Čtyři (I, II, III a V) z šesti opevněných stanovišť lze najít na rukopisné mapě lesního katastru obce Olomučany z roku 1794. Páté (VI) se nachází v bezprostřední blízkosti Nového hradu, který zde byl vystavěn později, a šesté (IV) se nalezlo dodatečně.

Stanoviště I: z novohradských stanovišť největší. Nachází se na mírně svažitém terénu na levém břehu řeky Svitavy u soutoku s Šebrovským potokem. Jedná se o objekt zhruba čtvercového půdorysu se zaoblenými rohy o délce stran cca 25 metrů. Jak Vašek popisuje: "Tento okrsek je opevněn sypaným valem, před nímž probíhal do skály ostře zahloubený příkop. Opevnění obíhá další příkop s nízkým vnějším valem, který vymezuje prostor jakéhosi předhradí, nejširší na severovýchodní straně... Na opačné straně, nad řekou, bylo opevnění mohutnější a sevřenější." (strana 20). Uprostřed valů byla umístěna budova, kterou dokazuje znatelná vyvýšenina. Stavba byla dle nalezených pozůstatků ze dřeva. Substrukce objektu byla z kamene, který byl spojován hlínou. Byly zde nalezeny střepy nádob a kachlů, železné zlomky nožíků, přezek a hrotů ze samostřílu.

Zbytky valů s výhledem na Svitavu stanoviště I v listopadu 2012

Zbytky valů ve východní části stanoviště I v listopadu 2012

Zbytky valů ve východní části stanoviště I v srpnu 2013

Stanoviště II: toto stanoviště se nalézá jižně od prvního postavení. Je situováno v ostruze meandru řeky Svitavy u skalnatého vyvýšení. Vyvýšenina, která tvořila přírodní opevnění utvářela stanoviště do půlkruhového půdorysu. Vstup do objektu byl veden ze západu, kde překonával trojitý val. Vlastní objekt umístěný uvnitř hradeb byl dvouprostorovou obdélníkovou budovou dřevěné konstrukce. Nálezy dokazují přítomnost honosných pozdněgotických kamen. Dále zde byly nalezeny podle Vaška: "... střepy kachlů s různými motivy: melusiny, sápajícího se dvouocasého korunovaného lva, gotické kružby z obloukovitých výsečí s vepsanými trojlisty a čtyřlisty, pěšího sv. Jiří probodávajícího draka, a v pravém horním rohu klečící ženské postavy v rouš, dvojici kozlů (kozorohů) vzpínajících se na dostředně komponovaný strom s listy a plody, Adama a Evy před stromem poznání a heraldické motivy... - válečkový zámek s klíčem, rohové kování truhlic s hřebem a samostřílové hroty s tulejí." (strana 20 a 21).

Severní skalnatá část vyvýšeniny u stanoviště II v listopadu 2012

Jihovýchodní část vyvýšenina u stanoviště II v listopadu 2012

Stanoviště III: nachází se 300 metrů severovýchodně od Nového hradu v mírně svažitém terénu. Objekt měl vejčitý půdorys. Vstup procházel širší stranou valu, která byla situována ke svahu. Podobně jako u prvního stanoviště, i zde byla umístěna dostředná budova. I zde byly nalezeny části kachlových kamen s obdobnými motivy, podobně jako na stanovišti II. Taktéž různý střepový materiál, a dvě mince ze znojemské ražby datované do 60. let 15. století. K nálezům také patří fragment koule a tucet šipek.

Návrší se stanovištěm III v listopadu 2013

Zbytky valů ve východní části stanoviště III v listopadu 2013

Zbytky kamenných prvků ve centrální části stanoviště III v listopadu 2013

Stanoviště IV: nález této fortifikace přinesl nový pohled na jednotlivé objekty. Umístění stanoviště uprostřed prudkého svahu neodpovídala možnostem původně předpokládané předsunuté obrany hradu. Nevýhodná pozice tohoto objektu mohla být využita jakožto kontrolně-strážní bod v linii objektů III a V.

Stanoviště V: nachází se v příkrém svahu na pravém břehu potoka stékajícího k řece Svitavě od Nového hradu. Jak píše Vašek: "I zde je patrný vnitřní areál opevněný sypaným valem, který podobně jako u lokality I obklopuje vnější val s příkopem." (strana 21).

Přibližná poloha stanoviště V v listopadu 2012

Stanoviště VI: poslední stanoviště se nacházelo jihovýchodně od Nového hradu (dnes Starého hradu). Bylo umístěno na jihovýchodní části stejného hřebene, na kterém ležel Starý hrad. Od Nového hradu jsou zbytky stanoviště odděleny vylámaným příkopem. Samotný objekt oválného půdorysu byl ohraničen trojnásobnou valovou fortifikací. Severovýchodní část valů byla zničena při hloubení zmíněného příkopu.

Jihovýchodní část stanoviště VI v listopadu 2013

Jihovýchodní část valů stanoviště VI v listopadu 2013

Pohled přes valy ze středové části stanoviště VI jihovýchodním směrem v listopadu 2013

Spojení erbovních štítků a uherského vojska v místních stanovištích Vašek vysvětluje: "Význam erbovních štítků z kachlových kamen se tedy z hlediska interpretace opevnění zdá být irelevantní, uherské vojsko si zřejmě zabezpečilo výrobu kamen u blízkých hrnčířů novohradského či blanenského panství, kteří použili již hotových forem." (Nový hrad u Adamova; historie a pověsti, strana 22).

Přibližné rozestavění jednotlivých stanovišť (I - VI) v okolí Nového a Starého hradu (autor © Přispěvatelé OpenStreetMap)

Zdroje:
VAŠEK, Leo. Nový hrad u Adamova; historie a pověsti. Brno: Bolzano, 1994. s. 19-22.