Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Bílovicích nad Svitavou
Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Bílovicích nad Svitavou

Kostel svatého Cyrila a Metoděje v Bílovicích nad Svitavou pochází z let 1908–1913, kdy byl vystaven podle projektu brněnského architekta Antonína Blažka v pozdně historizujícím slohu, který kombinuje novogotiku s prvky secese a moderny.

Historie

Počátky budování kostela v Bílovicích nad Svitavou sahají až do roku 1896, kdy byla založena Kostelní jednota, která měla za úkol zbudování stánku pro místní věřící. Jejím předsedou byl zvolen Jan Julinek.

První komisionelní jednání o stavbě proběhlo v roce 1907. V roce 1909 vytvořil brněnský architekt Antonín Blažek dva projekty na stavbu kostela. První byl vytvořen podle vzoru kostela v Podolí. Druhý projekt, který byl nakonec vybrán, vycházel z kostela svatého Floriána v brněnských Černovicích. Ještě týž rok byl kostel stavebně dokončen, avšak došlo ke sporu se stavitelem Františkem Přikrylem. Ten požadoval za stavbu 34 tisíc za řádné a 17 tisíc korun za vícepráce. Kostelní jednota vyplatila stavitelovi pouze 31 tisíc. Soud staviteli přiznal právní nárok na dalších 12 tisíc korun. Na kostel byla uvalena exekuce. Okresní hejtmanství kostel uzavřelo, zvony nechalo z věže snést a zakázalo přístup v okruhu deseti metrů od stavby. Tento spor byl ukončen teprve v roce 1912 a k slavnostnímu vysvěcení kostela došlo teprve 20. července 1913. Slavnostní kázání vedl P. Slovák z Brna, kostel posvětil bystrcký děkan Julius Koubek.

Jde o jednolodní neorientovanou stavbu obdélného půdorysu. Na západní straně je k lodi připojena podélná boční kaple. Na loď navazuje presbytář s polygonálním pětibokým závěrem. K jeho východní straně přiléhá čtyřboká sakristie, do které se vchází jednoramenným lomeným schodištěm. Dominantou stavby je představěná mohutná 34metrová vysoká hranolová věž. Při výstavbě kostela byly využity dva zdobné prvky, kombinace materiálů na fasádách realizovaná prokládáním kamenného zdiva pásy z režných cihel a ornamenty vytvořené z pálených různobarevně glazovaných tašek na krytině valbové střechy.

Za první světové války byly zrekvírovány zvony pro válečné účely. Nové zvony byly zakoupeny teprve v roce 1924 za cenu 1 200 Kč.

V dubnu 1945 byl kostel částečně poničen ostřelováním vesnice sovětskými vojsky. Od 3. května 1958 byl památkově chráněn, ovšem v roce 2020 Ministerstvo kultury České republiky rozhodlo, že zápis objektu do státního seznamu kulturních památek z roku 1989 proběhl opožděně, takže památková ochrana skončila 31. prosince 1987.

Zdroje