 |
Nevybudovaný památník Tomáše Garrigua Masaryka byl zamýšlený památník na skalní stěně nad řekou Svitavou jižně od Adamova.
Historie
Výnosem Ministerstva zemědělství ČSR čj. 118.642/V/16 ze dne 14. dubna 1932 bylo se souhlasem prvního prezidenta ČSR, projeveným dopisem ze dne 12. září 1931 č. D/6492/1931, doplněno pojmenování tehdejšího školního statku na Školní lesní statek Masarykův les.
Především z tohoto důvodu se započalo v počátcích budování Lesního Slavína ihned uvažovat o postavení památníku této nejvýznamnější postavě československé politiky 20. století. K jeho plánovanému odhalení v roce 1939 v rámci oslav 20. výročí založení Lesnické fakulty v Brně zabránila však německá okupace. Po osvobození Československa byla myšlenka Masarykova památníku oživena. Odhalení tohoto památníku bylo naplánováno opět na výročí založení Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v roce 1949. Další změna politické situace v roce 1948 opět tento plán přerušila. Do této doby nebylo k vybudování památníku přistoupeno.
Projekt k památníku je vypracován od roku 1947. Místo pro tento památník je vyhrazen na skále u lesní cesty mezi ČOV a bývalou léčebnou dlouhodobě nemocných. Tato skála se nacházela před příchodem k památníku Josefa Zenkera. Jelikož mělo být toto místo i z velké dálky viditelné, byla plotny památníku plánovány o velikosti 4 x 7 metrů. Spodní hrana plotny měla být umístěna ve výši 5 metrů nad úrovní cesty. Obrazem měla být kopie Horníkova obrazu z Lán v provedení sgrafito.
Zdroje
- TRUHLÁŘ, Jiří. Památníky adamovských lesů. Praha: Primus, 2003. s. 87-88. ISBN 80-86207-24-2.