Povodeň v roce 1927 způsobila protržená hráz v Jedovnicích. Událost se odehrála ve dnech 17. a 18. července 1927.
Historie
Záznamů o této povodni máme hned několik. To dosvědčuje, že se jednalo o mimořádně velkou povodeň. Mimořádnost povodně je taktéž to, že přišla z menšího Křtinského potoka z Křtinského údolí.
Dobový zápis v Pamětní knize obce Adamova uvádí toto:
„Rok 1927 byl rokem suššího počasí, ač 17. července po náhlé bouři a silném lijavci nad Adamovem a zvláště nad Křtinami přivalil se Josefským údolím do Adamova ohromný příval vody a zvedl hladinu Svitavy 2.40 m nad normál. Metereol. stanice adamov. zaznamenala toho dne 145 mm spadlé vody. Dravý příval Říčky po celé šíři josef. údolí rozvodněný přerval v Josefově silnici na 2 místech v délce do 200 m, zbořil mosty a můstky od Křtin až po Adamov. - Tu však jest řečiště jednak terainem a stavbami zúženo, proto nápor vody byl tím větší, takže tlakem proudu provalilo se ohradní zeď u továrny „pod Plotkami“ a spousty vodní naplnily nádvoří a všechny místností továrních a odtud odtékala uličkou u obchodu vzájemn. družstva a pod kancelářemi a portýrnou, právě dostavenou. - Druhá část proudu přelévala se přes silnici, naplnila souterainní místnosti hl. kancelář. tov. budovy, zatopila domy J. Komana, holiče, obec. dům a zvláště sousední dům tohoto, nízko - pod niveau silnice postavený starší dům p. Doležala, jehož zdivo podemlela tak, že celý roh domu se sřítil. - V noci a druhého dne ráno teprve přicházeli z Josefova turisté, kteří oklikou přes kopce se sem dostali, aby vlakem odtud domů se vrátili.“ (Pamětní kniha obce Adamova, s. 70 a 71)
V přiložené tabulce je uvedeno, že v červenci spadlo 249,7 mm srážek, což je více jak třetina celkových srážek za rok 1927.
Z Památníku z četnické stanice v Adamově pochází tento záznam:
„Dne 17.7.1927 o 18. hod. snesla se nad okolím Adamova, Josefova a Křtin ponáhlá bouře spojená s průtrží mračen, což trvalo až do 18.7.1927 do 24 hod. Následkem uvedené průtrže mračen, počala voda ze zdejších strmých kopců stékati do údolí říčky v níž se jí nahromadilo takové množství, že voda počala po celém Josefovském údolí až k Adamovu i přes silnice a cesty téci a brala sebou vše co jí v cestě stálo. Hájenky u Josefova byly následkem povodně úplně zatopeny a obyvatelé v největším nebezpečí života utonutím ohroženy. V Adamově vnikla voda do níže položených domků, prorvala zeď továrny a proudy vody ve výši 75 cm vnikly do všech továrních objektů, tak že veškerý materiál a nástroje byly zatopeny. Při této povodni byly domky Jaroslava Doležala a Františky Fantové z Adamova čís. 25 úplně pobořeny a níže stojící domky u továrny až po okna vodou zaplaveny. Továrna utrpěla touto povodní škodu v obnosu 1.000.000 Kč a ostatní obyvatelé asi 300.000 Kč. Osoby neb zvířata při tom o život nepřišla. Příslušníci zdejší stanice a to vrchní strážmistr František Hanák, strážmistr Gustav Zoubal, Bohumil Vaněk a František Svoboda II., konali s napětím všech svých sil při této povodni od 17./7. - 18 hod. do 19./7. 12 hod. nepřetržitě asistence, která za pomoci sboru dobrovolných hasičů v Adamově, se plně osvědčila a mnoho věcí, osob případně povozů a případného zahynutí zachránila.“ (Památník)
Materiál doplňují zprávy z Lidových novin, které vyšly ve třech číslech. Zpráva v ranním vydání z 18. července se čtenáři dozvěděli, že z Adamova byla kolem 21. hodiny 17. července hlášeno hrozící nebezpečí. Dále bylo uvedeno:
„O jeho rozsahu nebylo nic sděleno a telefonního spojení s ohroženým městem nelze dosáhnouti. Na náš dotaz na brněnském nádraží bylo nám řečeno, že železniční trať není ohrožena. Pouze o 19. hodině nastala malá železniční porucha mezi Adamovem a Bílovicemi nad Sv., kde se na jednu kolej železniční trati zřítila stráň. Doprava se udržovala na jedné koleji. Porucha byla rychle opravena...“ (Lidové noviny, 18. července 1927)
V odpoledním vydání Lidových novin z téhož dne jsou záplavy označovány za nejhorší v posledních desetiletích a přirovnávají pohromu k těm z roku 1883. Autor popisuje průběh povodní i v jiných obcích. Pozornost je taktéž věnována situaci v Josefovském údolí:
„Dnes jsme sledovali potok či vlastně divokou žlutou, hučící řeku, veliký kus cesty směrem k Adamovu, dokud nám v tom nezabránila naprosto přerušená a vodou zaplavená cesta. Ještě dopoledne, kdy voda rychle klesá takřka o celé metry, zaplavuje potok celé louky a kusy lesa v údolí, jímž ubíhá. Na mnohých místech jsou vyvráceny stromy, smrky značné velikosti, jinde jsou vytrhány břehy a sotva dva kilometry od Křtin je nově zřizovaná okresní silnice Křtiny-Adamov hluboko vymletá. O něco dále je vytržený železný můstek a v silnici tím vznikla díra 10 metrů široká, na jejímž dně uhání divoké vody. Toto místo lze ještě obejít lesními stezkami. Avšak sotva se vrátíme na silnici, přicházíte opět k strženému železnému mostu, jehož krásnou novou, šedavě zabarvenou konstrukci najdete o kilometr dále v potoku. Zde je možno obejít. Silnice běží dále a klikatý potok znovu protíná. Tentokrát měl překážku: Obyčejný dřevěný můstek z pevných klád. Podtrhl jej, ale jeho proud se obrátil proti skále, udělal k bývalému korytu. Jdete ještě dále. Na cestě k Adamovu jsou strženy celkem čtyři mosty, ale bylo by je snad možno obejít, kdyby v místech kde leží blízko cesty tak zvaná Býčí jeskyně, nepramenil a neústil do potoka, rozlitého v jezero, hučící proud vody jeskyně a kousek dále vysoké vlny ze skály podobného jména. Zde se již nedá přejít dále, lidé, kteří se o to ráno pokusili, musili se vrátit. Je ovšem možné, že v poledne bude lze projít suchou nohou...“ (Lidové noviny, 18. července 1927)
O dva dny později přinášejí Lidové noviny článek o následcích, které povodně způsobily:
„Při nedělní povodni v Adamově přinesly velké proudy vody spousty dřeva, které zatarasily mosty u továrny a voda se vylila po ulici a zatopila mnoho domků do výše 80 cm. Proudy prorazily tovární zeď a voda vnikla do registratury a strojoven, kde vše zaplavila. Od továrny, kde si voda vymlela průchod i pod budovama, valila se dvěma proudy do vesnice, kde zaplavila dům Jana Komana, holiče, Ludvíka Šumbery, hostinského, Ludvíka Pokorného, stolaře, Alfonse Sládka, obchodníka, a Julia Tiefenbacha, obchodníka, Potravní dělnický spolek, zámečníka a rýsovače Ondřeje Horníčka, zámečníka Rudolfa Kopečného, obecní dům, hokynáře Antonína Melichara, řezníka Františka Jelínka, slevače Celestina Patočky, zámečníka Jana Myslivce a konečně domek, jehož majitel je Jaroslav Doležal a Josefa Fantová, který následkem rozmoknutí zdí se o 24. hodině zhroutil, při čemž veškerý nábytek a vše, co se nedalo narychlo vynésti, bylo zničeno. Škoda touto povodní způsobená činí 300.000 Kč. Kolem 20. hodiny sesul také kus terasy na koleje dráhy u Adamova, což však pracovní četa dráhy asi za 30 minut odklidila, takže vlaky mohly normálně jezdili. Občané, jímž voda vnikla do příbytků, byli místním hasičstvem, občanstvem a četnictvem dopraveni do bezpečí a zachráněný majetek střežen. Zraněn při povodni nebyl nikdo.“ (Lidové noviny, 20. července 1927)
V uvedených dobových zprávách byl vždy za viníka označován prudké deště, které se nad regionem spustily. Dle zjištění pana Jaroslava Budiše byla však ještě protržena hráz jedovnického rybníka. V jedovnické kronice se dle Budiše žádný záznam o jejím protržení nevyskytl, avšak je v ní uložena fotografie protržené hráze rybníku Floriánek z roku 1927. Jako další důkaz o protržení hráze uvedl autor ve své práci Povodeň v Adamově 17. a 18. července 1927 dobový popis události pana Jiřího Pokladníka z Jedovnic.
Zdroje
- Pamětní kniha obce Adamova, s. 70 a 71.
- Státní okresní archiv Blansko, Četnické stanice okresu Blansko, Četnická stanice Adamov, kniha č. 1, inv. č. 1. Památník, Adamov.
- olo. Živelná pohroma na Brněnsku v Lidové noviny 35, č. 358, 18.7.1927, s. 3.
- or. Živelná pohroma nad křtinskými a jedovnickými horami v Lidové noviny 35, č. 359, 18.7.1927, s. 1-2.
- olo. Záplavy v Josefském údolí v Lidové noviny 35, č. 359, 18.7.1927, s. 2.
- dv. Povodně v Adamově v Lidové noviny 35, č. 363, 20.7.1927, s. 2.
- BUDIŠ, Jaroslav: Povodeň v Adamově 17. a 18. července 1927 v Vlastivědný věstník moravský. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 58, č. 1, (2006,) s. 100-103.