Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny - Historie editací

Lukáš Malý: citace

2026-04-26T07:49:08Z

citace

← Starší verze		Verze z 26. 4. 2026, 09:49
Řádek 5:		Řádek 5:
	V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím z [[Adamov]]a podél [[Křtinské údolí\|Křtinského potoka]] ke [[Křtiny\|Křtinám]] a dále. Tato dráha měla usnadnit odvoz vytěžených hlín k odběratelům. V roce 1921 je uváděno, že z údolí byly vyváženy 3 až 4 vagony fosfátu denně. Proto také Československá stavební společnost v Brně vypracovala na žádost lichtenštejnského panství projekt této dráhy a popisuje ji takto:		V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím z [[Adamov]]a podél [[Křtinské údolí\|Křtinského potoka]] ke [[Křtiny\|Křtinám]] a dále. Tato dráha měla usnadnit odvoz vytěžených hlín k odběratelům. V roce 1921 je uváděno, že z údolí byly vyváženy 3 až 4 vagony fosfátu denně. Proto také Československá stavební společnost v Brně vypracovala na žádost lichtenštejnského panství projekt této dráhy a popisuje ji takto:

			<blockquote>
	''„Panství liechtensteinské zamýšlí postaviti úzkokolejnou dráhu 760 mm rozchodu z Adamova do Josefova a přes Křtiny až do dolů hlinkových. Vypracování projektu bylo zadáno Čs. stavební společnosti s r. o. v Brně. ... trasa je vedena většinou po silnici Josefským údolím a údolím ke Křtinám, jen v prudkých obloucích přechází do terénu, který bude nutno upraviti odstřílením skály. Šířka pláně je jen 2 m, takže výstavba na vzhledu krajiny nebude a nemůže míti vůbec vlivu; ... Pohon myšlen jest benzinovými lokomotivami, stoupání bude max. 50 ‰, poloměry max. 40 m. Dovážeti se bude hlavně hlína bílá a barevná, jež se již dávno doluje v revíru habrovském, dále fosfátová hnojiva z jeskyň, velice cenná pro hospodářství zvláště v dnešní době, a různé druhy kamene lomového aneb zpracovaného pro kamenické práce.“'' (Lidové noviny, 7. července 1920)		''„Panství liechtensteinské zamýšlí postaviti úzkokolejnou dráhu 760 mm rozchodu z Adamova do Josefova a přes Křtiny až do dolů hlinkových. Vypracování projektu bylo zadáno Čs. stavební společnosti s r. o. v Brně. ... trasa je vedena většinou po silnici Josefským údolím a údolím ke Křtinám, jen v prudkých obloucích přechází do terénu, který bude nutno upraviti odstřílením skály. Šířka pláně je jen 2 m, takže výstavba na vzhledu krajiny nebude a nemůže míti vůbec vlivu; ... Pohon myšlen jest benzinovými lokomotivami, stoupání bude max. 50 ‰, poloměry max. 40 m. Dovážeti se bude hlavně hlína bílá a barevná, jež se již dávno doluje v revíru habrovském, dále fosfátová hnojiva z jeskyň, velice cenná pro hospodářství zvláště v dnešní době, a různé druhy kamene lomového aneb zpracovaného pro kamenické práce.“'' (Lidové noviny, 7. července 1920)
			</blockquote>

	Jak je výše uvedeno, bylo uvažováno o vybudování trati až k hlinkovým dolům za Křtinami. Ale myšlenky směřovali i k protáhnutí tratě přes [[Vilémovice]] a [[Suchý žleb\|Suchým žlebem]] ke [[Skalní mlýn\|Skalnímu mlýnu]], kde by se setkal s projektem elektrické dráhy z [[Blansko\|Blanska]] k [[Macocha\|Macoše]] a Sloupu. Jak se píše v dobovém tisku:		Jak je výše uvedeno, bylo uvažováno o vybudování trati až k hlinkovým dolům za Křtinami. Ale myšlenky směřovali i k protáhnutí tratě přes [[Vilémovice]] a [[Suchý žleb\|Suchým žlebem]] ke [[Skalní mlýn\|Skalnímu mlýnu]], kde by se setkal s projektem elektrické dráhy z [[Blansko\|Blanska]] k [[Macocha\|Macoše]] a Sloupu. Jak se píše v dobovém tisku:

			<blockquote>
	''„Snad mohla by to býti pak okružní Krasová dráha z Blanska kolem Macochy ke Sloupu, k Ostrovu, Jedovnicím, Křtinám a odtud k Adamovu.“'' (Lidové noviny, 3. března 1921)		''„Snad mohla by to býti pak okružní Krasová dráha z Blanska kolem Macochy ke Sloupu, k Ostrovu, Jedovnicím, Křtinám a odtud k Adamovu.“'' (Lidové noviny, 3. března 1921)
			</blockquote>

	Hlavním důvodem, proč tento projekt nebyl zrealizován, byl nedostatek financí. V roce 1924 se uvažovalo již o trati „krasové dráhy“, která by vedla z Brna přes Ochoz, Křtiny, Jedovnice k Macoše a do Sloupu a Suchým Žlebem vracela by se buďto zpět, anebo přes Blansko a Vranov do Řečkovic, kde by se napojila na tramvajovou trať. Hlavním důvodem k vypuštění Adamova bylo pravděpodobně dotěžení fosfátových hlín a následná ztráta zájmu o vybudování tratě do Křtin ze strany Lichtenštejnů. Ani tato varianta projektu nebyla nikdy realizován.		Hlavním důvodem, proč tento projekt nebyl zrealizován, byl nedostatek financí. V roce 1924 se uvažovalo již o trati „krasové dráhy“, která by vedla z Brna přes Ochoz, Křtiny, Jedovnice k Macoše a do Sloupu a Suchým Žlebem vracela by se buďto zpět, anebo přes Blansko a Vranov do Řečkovic, kde by se napojila na tramvajovou trať. Hlavním důvodem k vypuštění Adamova bylo pravděpodobně dotěžení fosfátových hlín a následná ztráta zájmu o vybudování tratě do Křtin ze strany Lichtenštejnů. Ani tato varianta projektu nebyla nikdy realizován.

	[[Kategorie:Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny]]		[[Kategorie:Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny]]

Lukáš Malý: {{Chybí obrázek}}

2024-11-11T11:22:12Z

← Starší verze		Verze z 11. 11. 2024, 13:22
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{Chybí obrázek}}
	'''Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny''' je nerealizovaný projekt železniční tratě procházející [[Křtinské údolí\|Křtinským údolím]].		'''Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny''' je nerealizovaný projekt železniční tratě procházející [[Křtinské údolí\|Křtinským údolím]].

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „'''Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny''' je nerealizovaný projekt železniční tratě procházející Křtinským údolím. == Historie == V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím z Adamova podél Křtinského potoka ke [[Křtiny|Křtinám]…“

2024-11-08T04:48:10Z

založena nová stránka s textem „'''Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny''' je nerealizovaný projekt železniční tratě procházející Křtinským údolím. == Historie == V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím z Adamova podél Křtinského potoka ke [[Křtiny|Křtinám]…“

Nová stránka

'''Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny''' je nerealizovaný projekt železniční tratě procházející [[Křtinské údolí|Křtinským údolím]].

== Historie ==
V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v Křtinském údolí, uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím z [[Adamov]]a podél [[Křtinské údolí|Křtinského potoka]] ke [[Křtiny|Křtinám]] a dále. Tato dráha měla usnadnit odvoz vytěžených hlín k odběratelům. V roce 1921 je uváděno, že z údolí byly vyváženy 3 až 4 vagony fosfátu denně. Proto také Československá stavební společnost v Brně vypracovala na žádost lichtenštejnského panství projekt této dráhy a popisuje ji takto:

''„Panství liechtensteinské zamýšlí postaviti úzkokolejnou dráhu 760 mm rozchodu z Adamova do Josefova a přes Křtiny až do dolů hlinkových. Vypracování projektu bylo zadáno Čs. stavební společnosti s r. o. v Brně. ... trasa je vedena většinou po silnici Josefským údolím a údolím ke Křtinám, jen v prudkých obloucích přechází do terénu, který bude nutno upraviti odstřílením skály. Šířka pláně je jen 2 m, takže výstavba na vzhledu krajiny nebude a nemůže míti vůbec vlivu; ... Pohon myšlen jest benzinovými lokomotivami, stoupání bude max. 50 ‰, poloměry max. 40 m. Dovážeti se bude hlavně hlína bílá a barevná, jež se již dávno doluje v revíru habrovském, dále fosfátová hnojiva z jeskyň, velice cenná pro hospodářství zvláště v dnešní době, a různé druhy kamene lomového aneb zpracovaného pro kamenické práce.“'' (Lidové noviny, 7. července 1920)

Jak je výše uvedeno, bylo uvažováno o vybudování trati až k hlinkovým dolům za Křtinami. Ale myšlenky směřovali i k protáhnutí tratě přes [[Vilémovice]] a [[Suchý žleb|Suchým žlebem]] ke [[Skalní mlýn|Skalnímu mlýnu]], kde by se setkal s projektem elektrické dráhy z [[Blansko|Blanska]] k [[Macocha|Macoše]] a Sloupu. Jak se píše v dobovém tisku:

''„Snad mohla by to býti pak okružní Krasová dráha z Blanska kolem Macochy ke Sloupu, k Ostrovu, Jedovnicím, Křtinám a odtud k Adamovu.“'' (Lidové noviny, 3. března 1921)

Hlavním důvodem, proč tento projekt nebyl zrealizován, byl nedostatek financí. V roce 1924 se uvažovalo již o trati „krasové dráhy“, která by vedla z Brna přes Ochoz, Křtiny, Jedovnice k Macoše a do Sloupu a Suchým Žlebem vracela by se buďto zpět, anebo přes Blansko a Vranov do Řečkovic, kde by se napojila na tramvajovou trať. Hlavním důvodem k vypuštění Adamova bylo pravděpodobně dotěžení fosfátových hlín a následná ztráta zájmu o vybudování tratě do Křtin ze strany Lichtenštejnů. Ani tato varianta projektu nebyla nikdy realizován.

[[Kategorie:Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny]]