Anna Hübnerová - Historie editací

Lukáš Malý: výměna obrázku

2025-10-24T15:49:51Z

výměna obrázku

← Starší verze		Verze z 24. 10. 2025, 17:49
Řádek 1:		Řádek 1:
	[[Soubor:Anna Hubnerova (1861–1890).jpg\|náhled\|alt=Anna Hübnerová kolem roku 1891\|Anna Hübnerová kolem roku 1891]]		[[Soubor:Anna Hubnerova (1861–1890).jpg\|náhled\|alt=Anna Hübnerová kolem roku 1891\|Anna Hübnerová kolem roku 1891]]
	[[Soubor:~~2012~~-10-20 Anna Hübner's grave in Adamov 01.jpg\|náhled\|alt=Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově\|Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově]]		[[Soubor:2025-10-24 Anna Hübner's grave in Adamov 02.jpg\|náhled\|alt=Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově po rekonstrukci v roce 2025\|Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově po rekonstrukci v roce 2025]]
	'''Anna Hübnerová''' (3. března 1861, Praha – 14. července 1891, [[Adamov]]) byla manželkou novináře a ředitele Národního divadla v Brně Václava Hübnera, aktivní členka mnoha ženských spolků. V Adamově pobývala a také zde zemřela.		'''Anna Hübnerová''' (3. března 1861, Praha – 14. července 1891, [[Adamov]]) byla manželkou novináře a ředitele Národního divadla v Brně Václava Hübnera, aktivní členka mnoha ženských spolků. V Adamově pobývala a také zde zemřela.

Lukáš Malý: Oprava hrobu

2025-10-24T13:39:08Z

Oprava hrobu

← Starší verze		Verze z 24. 10. 2025, 15:39
Řádek 22:		Řádek 22:
	</blockquote>		</blockquote>

	Po vydání třetího ročníku sborníku, který redigovali Bož. Zedníková a El. Machová umožnilo založení Fondu Anny Hübnerové, který byl v roce 1912 ve výši 20 000 K předám Zemské péči jako příspěvek k zakoupení domu ve Falkensteinerově ulici č. 6 (dnes ulice Gorkého), kde byl zřízen útulek pro opuštěnou mládež.		Po vydání třetího ročníku sborníku, který redigovali Bož. Zedníková a El. Machová umožnilo založení Fondu Anny Hübnerové, který byl v roce 1912 ve výši 20 000 K předám Zemské péči jako příspěvek k zakoupení domu ve Falkensteinerově ulici č. 6 (dnes ulice Gorkého) v [[Brno\|Brně]], kde byl zřízen útulek pro opuštěnou mládež.

			V roce 2025 byl nákladem města Adamova hrob na adamovském hřbitově opraven.

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

Lukáš Malý: /* Životopis */ citace

2025-06-18T12:03:15Z

Životopis: citace

← Starší verze		Verze z 18. 6. 2025, 14:03
Řádek 12:		Řádek 12:
	Zemřela 14. července 1891 v Adamově, kde pobývala na letním pobytu a léčila se. Zde byla také pohřbena na [[Starý hřbitov\|Starém hřbitově]]. Její hrob je čtvrtý v levé spodní řadě s jednoduchou kamennou obrubou a balvanem, na němž je vyhlazena deska 43x28 cm s prostým, dnes již nečitelným, epitafem:		Zemřela 14. července 1891 v Adamově, kde pobývala na letním pobytu a léčila se. Zde byla také pohřbena na [[Starý hřbitov\|Starém hřbitově]]. Její hrob je čtvrtý v levé spodní řadě s jednoduchou kamennou obrubou a balvanem, na němž je vyhlazena deska 43x28 cm s prostým, dnes již nečitelným, epitafem:

			<blockquote>
	''Paní Anna Hübnerová''<br>		''Paní Anna Hübnerová''<br>
	''R. 1861 r. 1891''<br>		''R. 1861 r. 1891''<br>
Řádek 19:		Řádek 20:
	''zářily hvězdami na dráhu Tvou!''<br>		''zářily hvězdami na dráhu Tvou!''<br>
	''Památka Tvoje budiž blahoslavena!''		''Památka Tvoje budiž blahoslavena!''
			</blockquote>

	Po vydání třetího ročníku sborníku, který redigovali Bož. Zedníková a El. Machová umožnilo založení Fondu Anny Hübnerové, který byl v roce 1912 ve výši 20 000 K předám Zemské péči jako příspěvek k zakoupení domu ve Falkensteinerově ulici č. 6 (dnes ulice Gorkého), kde byl zřízen útulek pro opuštěnou mládež.		Po vydání třetího ročníku sborníku, který redigovali Bož. Zedníková a El. Machová umožnilo založení Fondu Anny Hübnerové, který byl v roce 1912 ve výši 20 000 K předám Zemské péči jako příspěvek k zakoupení domu ve Falkensteinerově ulici č. 6 (dnes ulice Gorkého), kde byl zřízen útulek pro opuštěnou mládež.

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Anna Hübnerová kolem roku 1891 Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově '''Anna Hübnerová''' (3. března 1861, Praha – 14. července 1891, Adamov) byla manželkou novináře a ředitele Národního divadla v Brně…“

2024-09-26T07:32:09Z

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Anna Hübnerová kolem roku 1891|Anna Hübnerová kolem roku 1891 náhled|alt=Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově|Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově '''Anna Hübnerová''' (3. března 1861, Praha – 14. července 1891, Adamov) byla manželkou novináře a ředitele Národního divadla v Brně…“

Nová stránka

[[Soubor:Anna Hubnerova (1861–1890).jpg|náhled|alt=Anna Hübnerová kolem roku 1891|Anna Hübnerová kolem roku 1891]]
[[Soubor:2012-10-20 Anna Hübner's grave in Adamov 01.jpg|náhled|alt=Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově|Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově]]
'''Anna Hübnerová''' (3. března 1861, Praha – 14. července 1891, [[Adamov]]) byla manželkou novináře a ředitele Národního divadla v Brně Václava Hübnera, aktivní členka mnoha ženských spolků. V Adamově pobývala a také zde zemřela.

== Životopis ==
Anna Hübnerová se narodila 3. března 1861 v Praze jako dcera známého humoristy Eduarda Justa (1836–1879). Roku 1882 se provdala za Václava Hübnera (1857–1920), novináře a později ředitele Národního divadla v Brně.

V době ředitelování svého manžela v brněnském divadle zde působila jako ochotnice. Dále působila v ženském vzdělávacím spolku Vesna, v Dobročinném komitétu dam, v dámském odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, ve spolku pěstounek a industriálních učitelek.

V roce 1889 založila a uspořádala první sborníček Dobročinného komitétu dam „O bídě lidské“. Vstupní báseň stejného názvu věnoval sborníku Jaroslav Vrchlický. Sama Hübnerová je autorkou předmluvy a textu Vzácní lidumilové. Již v dalším svazku o rok později získala za spolupracovníky vedle Jaroslava Vrchlického též Svatopluka Čecha, Jana Nerudu, Červinkovou-Riegerovou, Elišku Krásnohorskou, Aloise Jiráska, Žofii Podlipskou, Jaroslava Kvapila, Terezu Novákovou, E. X. Svobodu, Gabrielu Preissovou, Fr. Bartoše, Josefa Merhauta, Vlad. Šťastného, Ant. Klášterského, Miladu Procházkovou, Ed. Jelínka, Fr. Heritese a jiné.

Zemřela 14. července 1891 v Adamově, kde pobývala na letním pobytu a léčila se. Zde byla také pohřbena na [[Starý hřbitov|Starém hřbitově]]. Její hrob je čtvrtý v levé spodní řadě s jednoduchou kamennou obrubou a balvanem, na němž je vyhlazena deska 43x28 cm s prostým, dnes již nečitelným, epitafem:

''Paní Anna Hübnerová'' 
''R. 1861 r. 1891'' 
''Andělem zemi, jenž oblaží bědnou,'' 
''nesla se duše Tvá líbeznou tmou,'' 
''vlast milá, umění, soucit i svatý,'' 
''zářily hvězdami na dráhu Tvou!'' 
''Památka Tvoje budiž blahoslavena!''

Po vydání třetího ročníku sborníku, který redigovali Bož. Zedníková a El. Machová umožnilo založení Fondu Anny Hübnerové, který byl v roce 1912 ve výši 20 000 K předám Zemské péči jako příspěvek k zakoupení domu ve Falkensteinerově ulici č. 6 (dnes ulice Gorkého), kde byl zřízen útulek pro opuštěnou mládež.

== Zdroje ==
* SKUTIL, Josef. U adamovského hrobu Anny Hübnerové (k stému výročí narození a k sedmdesátiletému výročí úmrtí ušlechtilé ženy) v ''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', 1961, roč. V, č. 3. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek. s. 3-5.
* BÍLEK, Karol. ''Písemná pozůstalost; Václav Hübner (1857–1920)''. Vyd. 1. Praha: Literární archiv Památníku národního písemnictví, 1981. 44 s.

[[Kategorie:Anna Hübnerová]]