Lukáš Malý: Fixlink

2024-09-29T07:10:10Z

Fixlink

← Starší verze		Verze z 29. 9. 2024, 09:10
Řádek 6:		Řádek 6:
	Babí lom je vrch v geomorfologickém podcelku Adamovská vrchovina Drahanské vrchoviny, zhruba 13 km severně od centra Brna, na rozhraní obcí [[Lelekovice]] a [[Svinošice]], potažmo [[Okres Brno-venkov\|okresů Brno-venkov]] a [[Okres Blansko\|Blansko]]. Vrcholovou část představuje hřeben slepencových skalek spodnodevonského stáří, výrazně protáhlý ve směru sever – jih. Tento hřeben je na rozloze 23,1 ha chráněn coby přírodní rezervace Babí lom.		Babí lom je vrch v geomorfologickém podcelku Adamovská vrchovina Drahanské vrchoviny, zhruba 13 km severně od centra Brna, na rozhraní obcí [[Lelekovice]] a [[Svinošice]], potažmo [[Okres Brno-venkov\|okresů Brno-venkov]] a [[Okres Blansko\|Blansko]]. Vrcholovou část představuje hřeben slepencových skalek spodnodevonského stáří, výrazně protáhlý ve směru sever – jih. Tento hřeben je na rozloze 23,1 ha chráněn coby přírodní rezervace Babí lom.

	Skalnatý hřbet Babího lomu je oblíbeným výletním místem již od 19. století. Na jižním vrcholku Babího lomu (521 m) nechal v roce 1882 Rakouský turistický klub vybudovat dřevěný vyhlídkový altánek, tzv. [[Ripkovu vyhlídku]]. Z podnětu stejného spolu byla na severním vrcholku Babího Lomu (562 m) postavena dřevěná trámová rozhledna pojmenovaná podle brněnského starosty Rohrera. Obě stavby sloužily návštěvníkům až do období 2. světové války, kdy zanikly. Nedaleko odtud stávala ještě dřevěná [[Wieserova chata]], pojmenovaná podle lesního rady, která poskytovala turistům úkryt před nepohodou a základní občerstvení.		Skalnatý hřbet Babího lomu je oblíbeným výletním místem již od 19. století. Na jižním vrcholku Babího lomu (521 m) nechal v roce 1882 Rakouský turistický klub vybudovat dřevěný vyhlídkový altánek, tzv. [[Ripková vyhlídka\|Ripkovu vyhlídku]]. Z podnětu stejného spolu byla na severním vrcholku Babího Lomu (562 m) postavena dřevěná trámová rozhledna pojmenovaná podle brněnského starosty Rohrera. Obě stavby sloužily návštěvníkům až do období 2. světové války, kdy zanikly. Nedaleko odtud stávala ještě dřevěná [[Wieserova chata]], pojmenovaná podle lesního rady, která poskytovala turistům úkryt před nepohodou a základní občerstvení.

	S myšlenkou obnovy rozhledny na jižním vrcholku Babího lomu přišel na konci 50. let 20. stol. Československý Svaz tělesné výchovy, kterému vypracoval projekt brněnský architekt ing. Mojmír Korvas. Betonová věž s vyhlídkovým ochozem postavená v letech 1959–1961 byla uvedena do provozu 15. května 1961. Je 15 metrů vysoká a postavili ji svépomocí občané nedalekých Lelekovic pod vedením MUDr. Rudolfa Albrechta. Jejich rukama prošlo při stavbě rozhledny na 70 kubíků písku, 30 kubíků kamene a velké množství železných konstrukčních dílů. Každý z vesnice, kdo šel na výlet na Babí lom, navíc musel s sebou do batohu vzít cihlu. Náklady na stavbu činily 160 tis. korun.		S myšlenkou obnovy rozhledny na jižním vrcholku Babího lomu přišel na konci 50. let 20. stol. Československý Svaz tělesné výchovy, kterému vypracoval projekt brněnský architekt ing. Mojmír Korvas. Betonová věž s vyhlídkovým ochozem postavená v letech 1959–1961 byla uvedena do provozu 15. května 1961. Je 15 metrů vysoká a postavili ji svépomocí občané nedalekých Lelekovic pod vedením MUDr. Rudolfa Albrechta. Jejich rukama prošlo při stavbě rozhledny na 70 kubíků písku, 30 kubíků kamene a velké množství železných konstrukčních dílů. Každý z vesnice, kdo šel na výlet na Babí lom, navíc musel s sebou do batohu vzít cihlu. Náklady na stavbu činily 160 tis. korun.

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Rozhledna Babí lom Výhled z rozhledny severním směrem na skalnatý hřeben '''Babí lom''' je rozhledna nacházející se na jižním konci stejnojmenného skalního hřebenu. == Historie == Babí lom je vrch v geomorfologickém podcelku Adamovská vrchovina Drah…“

2024-08-07T10:53:31Z

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Rozhledna Babí lom|Rozhledna Babí lom náhled|alt=Výhled z rozhledny severním směrem na skalnatý hřeben|Výhled z rozhledny severním směrem na skalnatý hřeben '''Babí lom''' je rozhledna nacházející se na jižním konci stejnojmenného skalního hřebenu. == Historie == Babí lom je vrch v geomorfologickém podcelku Adamovská vrchovina Drah…“

Nová stránka

[[Soubor:Rozhledna Babí lom.jpg|náhled|alt=Rozhledna Babí lom|Rozhledna Babí lom]]
[[Soubor:Babi-lom4.jpg|náhled|alt=Výhled z rozhledny severním směrem na skalnatý hřeben|Výhled z rozhledny severním směrem na skalnatý hřeben]]
'''Babí lom''' je rozhledna nacházející se na jižním konci [[Babí lom (hřeben)|stejnojmenného]] skalního hřebenu.

== Historie ==
Babí lom je vrch v geomorfologickém podcelku Adamovská vrchovina Drahanské vrchoviny, zhruba 13 km severně od centra Brna, na rozhraní obcí [[Lelekovice]] a [[Svinošice]], potažmo [[Okres Brno-venkov|okresů Brno-venkov]] a [[Okres Blansko|Blansko]]. Vrcholovou část představuje hřeben slepencových skalek spodnodevonského stáří, výrazně protáhlý ve směru sever – jih. Tento hřeben je na rozloze 23,1 ha chráněn coby přírodní rezervace Babí lom.

Skalnatý hřbet Babího lomu je oblíbeným výletním místem již od 19. století. Na jižním vrcholku Babího lomu (521 m) nechal v roce 1882 Rakouský turistický klub vybudovat dřevěný vyhlídkový altánek, tzv. [[Ripkovu vyhlídku]]. Z podnětu stejného spolu byla na severním vrcholku Babího Lomu (562 m) postavena dřevěná trámová rozhledna pojmenovaná podle brněnského starosty Rohrera. Obě stavby sloužily návštěvníkům až do období 2. světové války, kdy zanikly. Nedaleko odtud stávala ještě dřevěná [[Wieserova chata]], pojmenovaná podle lesního rady, která poskytovala turistům úkryt před nepohodou a základní občerstvení.

S myšlenkou obnovy rozhledny na jižním vrcholku Babího lomu přišel na konci 50. let 20. stol. Československý Svaz tělesné výchovy, kterému vypracoval projekt brněnský architekt ing. Mojmír Korvas. Betonová věž s vyhlídkovým ochozem postavená v letech 1959–1961 byla uvedena do provozu 15. května 1961. Je 15 metrů vysoká a postavili ji svépomocí občané nedalekých Lelekovic pod vedením MUDr. Rudolfa Albrechta. Jejich rukama prošlo při stavbě rozhledny na 70 kubíků písku, 30 kubíků kamene a velké množství železných konstrukčních dílů. Každý z vesnice, kdo šel na výlet na Babí lom, navíc musel s sebou do batohu vzít cihlu. Náklady na stavbu činily 160 tis. korun.
Za optimálních povětrnostních podmínek jsou z kruhového ochozu vidět obce [[Vranov]], Lelekovice, město Kuřim, statutární město [[Brno]] (včetně hradu Špilberk), [[Drahanská vrchovina]], Žďárské vrchy a Českomoravská vrchovina, Ždánický les a Chřiby, Pálava, vysílač Kojál a za nejjasnějšího počasí i vrcholky Alp. Na rozhlednu je celoročně volný přístup.

== Zdroje ==
* Kolektiv autorů. ''Babí lom (Drahanská vrchovina)'' [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bab%C3%AD_lom_%28Drahansk%C3%A1_vrchovina%29]
* Kolektiv autorů. ''Rozhledna Babí lom u Lelekovic'' [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bab%C3%AD_lom_%28Drahansk%C3%A1_vrchovina%29]

[[Kategorie:Babí lom]]

Babí lom - Historie editací

Lukáš Malý: Fixlink