Lukáš Malý: Fixlink

2024-09-29T07:07:55Z

Fixlink

← Starší verze		Verze z 29. 9. 2024, 09:07
Řádek 5:		Řádek 5:
	Okrasný krajinný prvek, který byl v hornatém terénu nad [[Stará huť\|Starou hutí]]. K bráně byl od hutě upraven přístup přímo od hutě. Klenba se zřítila v roce 1951. V současné době jsou v terénu patrné malé zbytky zdiva. Není zatím známo, kdy přesně vznikla, je však pravděpodobné, že byla zbudována při příležitosti návštěvy rakouského císař Františka II. Lotrinského a jeho manželky Marie Terezie této části [[Moravský kras\|Moravského krasu]] roku 1804. Jednalo se snad o imitaci zříceniny hradu, která sloužila jako kulisa pro hudebníky, kteří odtud vyhrávali na přivítání panstva.		Okrasný krajinný prvek, který byl v hornatém terénu nad [[Stará huť\|Starou hutí]]. K bráně byl od hutě upraven přístup přímo od hutě. Klenba se zřítila v roce 1951. V současné době jsou v terénu patrné malé zbytky zdiva. Není zatím známo, kdy přesně vznikla, je však pravděpodobné, že byla zbudována při příležitosti návštěvy rakouského císař Františka II. Lotrinského a jeho manželky Marie Terezie této části [[Moravský kras\|Moravského krasu]] roku 1804. Jednalo se snad o imitaci zříceniny hradu, která sloužila jako kulisa pro hudebníky, kteří odtud vyhrávali na přivítání panstva.

	Podle [[Martin\|Martina Golce]] se jednalo o umělou zříceninu, součást [[Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál\|Vranovsko-křtinského areálu]], který zde byl budován od přelomu 18. a 19. století Lichtenštejny. Vchod do zříceniny měl být řešen gotickou obloukovou bránou. Dle Golce jsou po této stavbě v terénu stále patrny pozůstatky.		Podle [[Martin Golec\|Martina Golce]] se jednalo o umělou zříceninu, součást [[Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál\|Vranovsko-křtinského areálu]], který zde byl budován od přelomu 18. a 19. století Lichtenštejny. Vchod do zříceniny měl být řešen gotickou obloukovou bránou. Dle Golce jsou po této stavbě v terénu stále patrny pozůstatky.

	Viditelné zbytky zdiva se nacházejí i nad zákrutou silnici nedaleko hutě. Jakého účelu bylo toto zdivo není známo. Možnost, že bylo součástí větší umělé zříceniny z počátku 19. století, není vůbec vyloučena.		Viditelné zbytky zdiva se nacházejí i nad zákrutou silnici nedaleko hutě. Jakého účelu bylo toto zdivo není známo. Možnost, že bylo součástí větší umělé zříceniny z počátku 19. století, není vůbec vyloučena.

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Zbytky zdiva na ostrohu nad silnicí ve Křtinském údolí '''Brána''' je pozůstatkem činnosti člověka z přelomu 18. a 19. století v Křtinském údolí. == Historie == Okrasný krajinný prvek, který byl v hornatém terénu nad Starou hutí. K bráně byl od hutě upraven přístup př…“

2024-08-05T19:39:28Z

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Zbytky zdiva na ostrohu nad silnicí ve Křtinském údolí|Zbytky zdiva na ostrohu nad silnicí ve Křtinském údolí '''Brána''' je pozůstatkem činnosti člověka z přelomu 18. a 19. století v Křtinském údolí. == Historie == Okrasný krajinný prvek, který byl v hornatém terénu nad Starou hutí. K bráně byl od hutě upraven přístup př…“

Nová stránka

[[Soubor:2012-04-02 Zdivo Krtinske udoli.jpg|náhled|alt=Zbytky zdiva na ostrohu nad silnicí ve Křtinském údolí|Zbytky zdiva na ostrohu nad silnicí ve Křtinském údolí]]
'''Brána''' je pozůstatkem činnosti člověka z přelomu 18. a 19. století v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]].

== Historie ==
Okrasný krajinný prvek, který byl v hornatém terénu nad [[Stará huť|Starou hutí]]. K bráně byl od hutě upraven přístup přímo od hutě. Klenba se zřítila v roce 1951. V současné době jsou v terénu patrné malé zbytky zdiva. Není zatím známo, kdy přesně vznikla, je však pravděpodobné, že byla zbudována při příležitosti návštěvy rakouského císař Františka II. Lotrinského a jeho manželky Marie Terezie této části [[Moravský kras|Moravského krasu]] roku 1804. Jednalo se snad o imitaci zříceniny hradu, která sloužila jako kulisa pro hudebníky, kteří odtud vyhrávali na přivítání panstva.

Podle [[Martin|Martina Golce]] se jednalo o umělou zříceninu, součást [[Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál|Vranovsko-křtinského areálu]], který zde byl budován od přelomu 18. a 19. století Lichtenštejny. Vchod do zříceniny měl být řešen gotickou obloukovou bránou. Dle Golce jsou po této stavbě v terénu stále patrny pozůstatky.

Viditelné zbytky zdiva se nacházejí i nad zákrutou silnici nedaleko hutě. Jakého účelu bylo toto zdivo není známo. Možnost, že bylo součástí větší umělé zříceniny z počátku 19. století, není vůbec vyloučena.

== Zdroje ==
* GOLEC, Martin. Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál v ''Acta Musei Moraviae'', Scientiae Sociales, 2014, č. 2. Brno: Moravské zemské muzeum. s. 235-250.

[[Kategorie:Brána]]

Brána - Historie editací

Lukáš Malý: Fixlink