Harbechy - Historie editací

Lukáš Malý: /* Historie */ odkazy

2025-01-26T18:19:17Z

Historie: odkazy

← Starší verze		Verze z 26. 1. 2025, 20:19
Řádek 8:		Řádek 8:
	Ervín Černý lokalizoval vesnici do mírné prolákliny s třemi hlubokými závrty nacházející se severovýchodně od dosud stojícího starého dvora, který je nazýván [[Dvůr na Harbechách]], neboli zkráceně Harbechy. Polní trať je zde nazývána také Harbechy. Dne 1. srpna 1971 v tomto místě Černý nalezl střepy středověké keramiky a hroudy do červena vypálené mazanice. Nalezených zlomků bylo však velmi málo. V tomto místě se nenacházel žádný vodní zdroj a vodu by tak obyvatelé museli čerpat ze závrtů. Odtud Černý vyvozuje název – Rohrbach = rourový potok.		Ervín Černý lokalizoval vesnici do mírné prolákliny s třemi hlubokými závrty nacházející se severovýchodně od dosud stojícího starého dvora, který je nazýván [[Dvůr na Harbechách]], neboli zkráceně Harbechy. Polní trať je zde nazývána také Harbechy. Dne 1. srpna 1971 v tomto místě Černý nalezl střepy středověké keramiky a hroudy do červena vypálené mazanice. Nalezených zlomků bylo však velmi málo. V tomto místě se nenacházel žádný vodní zdroj a vodu by tak obyvatelé museli čerpat ze závrtů. Odtud Černý vyvozuje název – Rohrbach = rourový potok.

	Josef Plch však dle terénních průzkumů se situováním vesnice přímo na vrcholu plošiny nesouhlasí. V úvaze podle něj připadaly dvě lokality – prostor polí kolem [[Převážka\|Převážky]], u křižovatky silnic ~~Rudice–Jedovnice–Lažánky~~, a Veselý žleb, který je situován pod Harbešskou plošinou směrem na Jedovnice.		Josef Plch však dle terénních průzkumů se situováním vesnice přímo na vrcholu plošiny nesouhlasí. V úvaze podle něj připadaly dvě lokality – prostor polí kolem [[Převážka\|Převážky]], u křižovatky silnic [[Rudice]]–[[Jedovnice]]–[[Lažánky]], a [[Veselý žleb]], který je situován pod Harbešskou plošinou směrem na Jedovnice.

	V druhé polovině roku 1999 prováděl Josef Plch na západní straně Veselého žlebu prospekci plochy o délce přibližně 1 km a šířce 100–300 m. Prostor byl ohraničen polní cestou z Jedovnic do [[Vilémovice\|Vilémovic]] přes Veselý žleb na severu, na jihu pak státní silnicí z Jedovnic do ~~[[Lažánky\|~~Lažánek]]. V takto vymezeném prostoru bylo nalezeno okolo 1500 zlomků středověké i novověké hrnčiny, zejména v severní polovině se jednalo takřka o artefakty 16.–19. století. V jihozápadní polovině údolí se pak podařilo vymezit areál s vysokou koncentrací fragmentů vypálené mazanice a keramiky 13.–15. století. Na severu počínal tento areál s větším množstvím nálezů okolo prameniště lokálního bočního přítoku potoka Veselého žlebu. Poté probíhal po pravobřežní údolní terase až za její ohyb k jihozápadu. Tedy v celkové délce 400–500 metrů.		V druhé polovině roku 1999 prováděl Josef Plch na západní straně Veselého žlebu prospekci plochy o délce přibližně 1 km a šířce 100–300 m. Prostor byl ohraničen polní cestou z Jedovnic do [[Vilémovice\|Vilémovic]] přes Veselý žleb na severu, na jihu pak státní silnicí z Jedovnic do Lažánek. V takto vymezeném prostoru bylo nalezeno okolo 1500 zlomků středověké i novověké hrnčiny, zejména v severní polovině se jednalo takřka o artefakty 16.–19. století. V jihozápadní polovině údolí se pak podařilo vymezit areál s vysokou koncentrací fragmentů vypálené mazanice a keramiky 13.–15. století. Na severu počínal tento areál s větším množstvím nálezů okolo prameniště lokálního bočního přítoku potoka Veselého žlebu. Poté probíhal po pravobřežní údolní terase až za její ohyb k jihozápadu. Tedy v celkové délce 400–500 metrů.

	Nejstarší skupinu nálezů reprezentuje silně zastoupená pozdně hradištní tuhová keramika z první poloviny 13. století. Podobné množství nálezů je také z následujících období, tj. z druhé poloviny 13. století a z první poloviny 14. století. Poslední období má největší množství nálezů na severním konci sídlištní plochy, z čehož lze vyvozovat, že zde došlo k druhotnému rozšíření osady. Středověké nálezy pak uzavírají zlomky keramiky z první poloviny 15. století.		Nejstarší skupinu nálezů reprezentuje silně zastoupená pozdně hradištní tuhová keramika z první poloviny 13. století. Podobné množství nálezů je také z následujících období, tj. z druhé poloviny 13. století a z první poloviny 14. století. Poslední období má největší množství nálezů na severním konci sídlištní plochy, z čehož lze vyvozovat, že zde došlo k druhotnému rozšíření osady. Středověké nálezy pak uzavírají zlomky keramiky z první poloviny 15. století.

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Jihovýchodní konec Harbešské plošiny s usedlostí Veselý žleb, ve kterém pramení bezejmenný potok na němž se nacházel Tunklovský rybník '''Harbechy''', nebo také '''Rorbach…“

2024-10-09T18:11:52Z

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Jihovýchodní konec Harbešské plošiny s usedlostí|Jihovýchodní konec Harbešské plošiny s usedlostí náhled|alt=Veselý žleb, ve kterém pramení bezejmenný potok na němž se nacházel Tunklovský rybník|Veselý žleb, ve kterém pramení bezejmenný potok na němž se nacházel Tunklovský rybník '''Harbechy''', nebo také '''Rorbach…“

Nová stránka

[[Soubor:2022-02-22 Harbeska plosina.jpg|náhled|alt=Jihovýchodní konec Harbešské plošiny s usedlostí|Jihovýchodní konec Harbešské plošiny s usedlostí]]
[[Soubor:2022-03-04 Vesely zleb u Jedovnic.jpg|náhled|alt=Veselý žleb, ve kterém pramení bezejmenný potok na němž se nacházel Tunklovský rybník|Veselý žleb, ve kterém pramení bezejmenný potok na němž se nacházel Tunklovský rybník]]
'''Harbechy''', nebo také '''Rorbach''' či '''Rohrbach''', je zaniklá obec, východně od tzv. [[Harbešská plošina|Harbešské plošiny]], tj. západně od obce [[Jedovnice]], ve [[Veselý žleb|Veselém žlebu]].

== Historie ==
Osada byla v roce 1481 zmíněna jako pustá. Důvod zániku není znám. Mohl být způsoben přestavbou středověkého osídlení Drahanské vrchoviny v 15. století, případně také rozšíření [[Tunklovský rybník|Tunklovského rybníka]].

Ervín Černý lokalizoval vesnici do mírné prolákliny s třemi hlubokými závrty nacházející se severovýchodně od dosud stojícího starého dvora, který je nazýván [[Dvůr na Harbechách]], neboli zkráceně Harbechy. Polní trať je zde nazývána také Harbechy. Dne 1. srpna 1971 v tomto místě Černý nalezl střepy středověké keramiky a hroudy do červena vypálené mazanice. Nalezených zlomků bylo však velmi málo. V tomto místě se nenacházel žádný vodní zdroj a vodu by tak obyvatelé museli čerpat ze závrtů. Odtud Černý vyvozuje název – Rohrbach = rourový potok.

Josef Plch však dle terénních průzkumů se situováním vesnice přímo na vrcholu plošiny nesouhlasí. V úvaze podle něj připadaly dvě lokality – prostor polí kolem [[Převážka|Převážky]], u křižovatky silnic Rudice–Jedovnice–Lažánky, a Veselý žleb, který je situován pod Harbešskou plošinou směrem na Jedovnice.

V druhé polovině roku 1999 prováděl Josef Plch na západní straně Veselého žlebu prospekci plochy o délce přibližně 1 km a šířce 100–300 m. Prostor byl ohraničen polní cestou z Jedovnic do [[Vilémovice|Vilémovic]] přes Veselý žleb na severu, na jihu pak státní silnicí z Jedovnic do [[Lažánky|Lažánek]]. V takto vymezeném prostoru bylo nalezeno okolo 1500 zlomků středověké i novověké hrnčiny, zejména v severní polovině se jednalo takřka o artefakty 16.–19. století. V jihozápadní polovině údolí se pak podařilo vymezit areál s vysokou koncentrací fragmentů vypálené mazanice a keramiky 13.–15. století. Na severu počínal tento areál s větším množstvím nálezů okolo prameniště lokálního bočního přítoku potoka Veselého žlebu. Poté probíhal po pravobřežní údolní terase až za její ohyb k jihozápadu. Tedy v celkové délce 400–500 metrů.

Nejstarší skupinu nálezů reprezentuje silně zastoupená pozdně hradištní tuhová keramika z první poloviny 13. století. Podobné množství nálezů je také z následujících období, tj. z druhé poloviny 13. století a z první poloviny 14. století. Poslední období má největší množství nálezů na severním konci sídlištní plochy, z čehož lze vyvozovat, že zde došlo k druhotnému rozšíření osady. Středověké nálezy pak uzavírají zlomky keramiky z první poloviny 15. století.

Dle nálezových parametrů (kvalita, množství, koncentrace atp.) lze vyvozovat, že právě v tomto místě se nacházelo středověké osídlení – konkrétně tedy vesnice Harbechy. Také interpretace názvu Rohrbach může být odvozeno od údolní nivy s rákosovými porosty (Rohr = rákoj, bach = potok), které se v lokalitě Veselého potoka vyskytují. Délka osídlené plochy odpovídá rozměrům některých dalších vesnic holštejnského dominia.

V údolní části se pak patrně již od 14. století rozprostíral velký rybník, na počátku 15. století nazývaný jako „starý“ (latinsky: antiqua piscina), později jako „velký pod městečkem“ a konečně po svém přechodném držiteli „Tunklovský“.

Z důvodu dlouhodobě probíhajícímu zemědělského užívání v okolí Harbešské plošiny, nelze s určitostí stanovit kolik mohla mít vesnice usedlostí.

== Zdroje ==
* JURČÍ, Tomáš. ''Mapování historického osídlení Drahanské vrchoviny''. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta, katedra geografie, 2008. Diplomová práce. Str. 53–54.
* DOLEŽAL, Jiří, PLCH, Josef. ''Polní trať "Pod Harbechem"''. Zaniklá středověká ves Rohrbach. Povrchový průzkum. Přehled výzkumů, 2000, č. 41. Brno: Archeologický ústav AV ČR Brno. s. 161-164.

[[Kategorie:Harbechy]]