Historie Adamova - Historie editací

Lukáš Malý: fixlink

2025-12-19T12:22:27Z

fixlink

← Starší verze		Verze z 19. 12. 2025, 14:22
Řádek 104:		Řádek 104:
	Dne 25. dubna 1945 byl proveden první nálet sovětských letounů na Adamov. Při jednom z dalších náletů zahynula i jediná Adamovská oběť druhé světové války – František Macháček. V ulicích padlo také několik německých vojáků, kteří byli pohřbeni na místě smrti, u kostela nebo na hřbitově. Dle plánů Rudé armády měl být Adamov obchvatem vzat do kleští a následně obsazen útokem.		Dne 25. dubna 1945 byl proveden první nálet sovětských letounů na Adamov. Při jednom z dalších náletů zahynula i jediná Adamovská oběť druhé světové války – František Macháček. V ulicích padlo také několik německých vojáků, kteří byli pohřbeni na místě smrti, u kostela nebo na hřbitově. Dle plánů Rudé armády měl být Adamov obchvatem vzat do kleští a následně obsazen útokem.

	Navečer 8. května bylo oznámeno stanné právo, zákaz pobytu na ulici, starosta obce [[~~Jen~~ Melč]] byl zatčen. Kolem půl páté ráno druhého dne byly vyhozeny do vzduchu oba mosty přes řeku Svitavu, ale i ostatní mosty v okolí Adamova, zapálena administrativní budova a zničena elektrocentrála. Brzy ráno obec Němci opustili. Kolem poledne se v Adamově objevil první sovětský vojín, který přijel od [[Střelčí]]. Následovala jej kolona Rudé armády.		Navečer 8. května bylo oznámeno stanné právo, zákaz pobytu na ulici, starosta obce [[Jan Melč]] byl zatčen. Kolem půl páté ráno druhého dne byly vyhozeny do vzduchu oba mosty přes řeku Svitavu, ale i ostatní mosty v okolí Adamova, zapálena administrativní budova a zničena elektrocentrála. Brzy ráno obec Němci opustili. Kolem poledne se v Adamově objevil první sovětský vojín, který přijel od [[Střelčí]]. Následovala jej kolona Rudé armády.

	Místní obyvatelstvo se dalo okamžitě dalo do obnovování zbořeného železničního mostu. Vojáci jej poté překročili a pokračovali v pronásledování Němců směrem k Útěchova.		Místní obyvatelstvo se dalo okamžitě dalo do obnovování zbořeného železničního mostu. Vojáci jej poté překročili a pokračovali v pronásledování Němců směrem k Útěchova.

Lukáš Malý: návrat repatriantů

2024-12-09T08:43:35Z

návrat repatriantů

← Starší verze		Verze z 9. 12. 2024, 10:43
Řádek 30:		Řádek 30:
	Odhadované období vzniku dělnické kolonie Josefova, který se dříve nazýval Žleb, se odhaduje na počátek 18. století. Po smrti Josefa Johanna Adama z Lichtenštejna v roku 1732 je poprvé tato osada nazvaná Josefsthal (= Josefov). Název se však podobně jako v případě Adamova ujal až v 90. letech 18. století. V Babické kronice, kde se osada nazývala Žlebem je v roce 1770 uveden taktéž název Valle Joseph (= Josefovo údolí).		Odhadované období vzniku dělnické kolonie Josefova, který se dříve nazýval Žleb, se odhaduje na počátek 18. století. Po smrti Josefa Johanna Adama z Lichtenštejna v roku 1732 je poprvé tato osada nazvaná Josefsthal (= Josefov). Název se však podobně jako v případě Adamova ujal až v 90. letech 18. století. V Babické kronice, kde se osada nazývala Žlebem je v roce 1770 uveden taktéž název Valle Joseph (= Josefovo údolí).

	K roku 1754 se v Adamově nacházelo 21 obytných domů zaměstnanců hamrů. Roku 1771 uváděno bylo 225 obyvatel. Roku 1774 bylo v Adamově 66 osedlých, z nichž 35 bylo klasifikováno jako chalupníci, kteří vlastnili dohromady 4 lány polností, 31 pak jako bezzemci. V roce 1793 uvedl František Josef Schwoy ve své publikaci Topographie vom Markgrafthum Mähren: ''„Adamsthal, oder Eisenhammer, zur herschaft Posorzitz gehöriges Dorf, zwey Meilen nordwärts von Brünn, am linken Ufer der Zwitta gelegen, enthält 47 Haüser, 62 Familien, 334 Seelen, besißt aber keine Rustikal Gründe. Hier befinden sich Eissenhämmer mit Schmelzösen, und gute Erzgruben. In der Nähe von hier find noch die Ruinen von den ehemaligen Bergschlößern Novihrad und Teufelsschlößel, zu sehen.“''		K roku 1754 se v Adamově nacházelo 21 obytných domů zaměstnanců hamrů. Roku 1771 uváděno bylo 225 obyvatel. Roku 1774 bylo v Adamově 66 osedlých, z nichž 35 bylo klasifikováno jako chalupníci, kteří vlastnili dohromady 4 lány polností, 31 pak jako bezzemci. V roce 1793 uvedl František Josef Schwoy ve své publikaci Topographie vom Markgrafthum Mähren:

			<blockquote>
			''„Adamsthal, oder Eisenhammer, zur herschaft Posorzitz gehöriges Dorf, zwey Meilen nordwärts von Brünn, am linken Ufer der Zwitta gelegen, enthält 47 Haüser, 62 Familien, 334 Seelen, besißt aber keine Rustikal Gründe. Hier befinden sich Eissenhämmer mit Schmelzösen, und gute Erzgruben. In der Nähe von hier find noch die Ruinen von den ehemaligen Bergschlößern Novihrad und Teufelsschlößel, zu sehen.“''
			</blockquote>

	V překladu: Adamsthal, neboli Eisenhammer, vesnice patřící k panství Pozořice, 2 míle severně od Brna, položená na levém břehu Svitavy, obsahuje 47 domů, 62 rodin, 334 duší, nevlastní ale žádné rustikální statky. Zde se nacházejí hutě na železo s kovárnami a dobré rudné doly. V blízkosti je možné vidět ruiny bývalého hradu Nový hrad a Čertův hrádek.		V překladu: Adamsthal, neboli Eisenhammer, vesnice patřící k panství Pozořice, 2 míle severně od Brna, položená na levém břehu Svitavy, obsahuje 47 domů, 62 rodin, 334 duší, nevlastní ale žádné rustikální statky. Zde se nacházejí hutě na železo s kovárnami a dobré rudné doly. V blízkosti je možné vidět ruiny bývalého hradu Nový hrad a Čertův hrádek.
Řádek 36:		Řádek 40:
	=== Požár hamrů ===		=== Požár hamrů ===
	20. července 1793 propukl v adamovských hamrech požár, který vznikl mezi 22. a 23. hodinou. Přes snahu jak dělnictva, tak i úřednictva, požár se šířil velkou rychlostí. Přeskakoval z jedné šindelové střechy na druhou. Většina budov, včetně hamerského dvoru se stájemi pro 10 koní, byty pro čeleď a kůlnami, lehla popelem. Příčina požáru nebyla nikdy zjištěna, nejpravděpodobnější však je, že oheň vzplanul od žhavé strusky.		20. července 1793 propukl v adamovských hamrech požár, který vznikl mezi 22. a 23. hodinou. Přes snahu jak dělnictva, tak i úřednictva, požár se šířil velkou rychlostí. Přeskakoval z jedné šindelové střechy na druhou. Většina budov, včetně hamerského dvoru se stájemi pro 10 koní, byty pro čeleď a kůlnami, lehla popelem. Příčina požáru nebyla nikdy zjištěna, nejpravděpodobnější však je, že oheň vzplanul od žhavé strusky.

	Dvůr byl vystavěn nově následujícího roku. Hamry byly nejen obnoveny, ale rozšířeny výstavbou nových dílen. Práce v hamrech díky rychlému postupu oprav mohla být zahájena již v létě 1794. K stavbě nových budov bylo mimo jiné využito cihel z rozbouraného vranovského kláštera.		Dvůr byl vystavěn nově následujícího roku. Hamry byly nejen obnoveny, ale rozšířeny výstavbou nových dílen. Práce v hamrech díky rychlému postupu oprav mohla být zahájena již v létě 1794. K stavbě nových budov bylo mimo jiné využito cihel z rozbouraného vranovského kláštera.

Řádek 67:		Řádek 72:
	V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel především zámožnějších obyvatel Brna. Mezi nejznámější patří Wurmova a Schöllerova vila.		V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel především zámožnějších obyvatel Brna. Mezi nejznámější patří Wurmova a Schöllerova vila.
	[[Soubor:Adamov (19. století).jpg\|náhled\|alt=Centrum Adamova na konci 19. století\|Centrum Adamova na konci 19. století]]		[[Soubor:Adamov (19. století).jpg\|náhled\|alt=Centrum Adamova na konci 19. století\|Centrum Adamova na konci 19. století]]
	František A. Slavík popisuje Adamov ve své Vlastivědě moravské, v díle věnující se brněnskému okrasu, z roku 1897 takto: ''„Farní ves v malebném údolí při ústí potoka Křtinského do řeky Svitavy na levém břehu jejím, 260 m. nad hladinou mořskou, mezi vrchy 440-522 metrů vysokými, katastrální a politická obec 0,68 km.2 rozlohy, příslušela k panství Nového Hradu, jenž stoje na hranici nynějšího okresu Brněnského, vládl severní jeho části, pak k Pozořickému. Původně byly tu jenom hutě železné již v XV. století, ale spustly a r. 1506 obnovil je Beneš Černohorský z Boskovic, držitel Nového Hradu. Říkalo se jim Staré Hamry. Teprv okolo roku 1732 byla založena nová osada na panské mýtině a nazvána jest Adamov po tehdejším pánu, knížeti Josefu Adamovi z Lichtenšteina. Vedle toho jména udržel se ještě v XVIII. století název Staré Hamry. Roku 1754 bylo zde 21 domků, jež obývali uhlíři a jiní lidé pracující v hutích, v železárně, tavírně a 2 prachárnách. Pozemků neměli. Od vrchnosti užívali 55 měr polí, kopanin a luk po 41 vozů sena a 17 vozů otavy. Roku 1771 bylo tu 225 obyvatelů. Tvořili obec ve spojení s Jezerky, též novou osadou, a měli znakem na obecni pečeti Adama, an drží pravici pozdviženou, a kolem český nápis: Peczet obczy Jezerka (a Adamova). - Bylo: r. 1790: 47 domů, 334 obyv., r. 1834: 52 domů, 417 obyv., r. 1869: 80 domů, 902 obyv., r. 1880: 80 domů, 953 obyv., 89 Němců, ostatní Češi, 937 katolíků, 11 protestantů a 5 židů; roku 1890 méně: 78 domů 728 obyvatelů 681 Čechů, 38 Němců; 117 katolíků, 2 protestante a 15 židů. Adamov patříval k duchovní správě a škole Babické. V 1. polovici XIX století byla tu pak filiální škola, a r. 1842 jednalo se přičiněním knížete Lichtenšteina, aby zde byla zřízena i duchovní správa. R. 1857 vystavěl kníže úhledný kostel, při něm faru a školu, vše v gotickém slohu z cihel a bez omítky. Kostel, na východní straně obce, jest 15° 3' zdélí, 6° zšíří a do klenby 7° zvýší, zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře. Všechny části jeho zajímají uměleckým provedením: vchod, okna, klenba se 4 svorníky, na nich kříž nad presbyteriem, dále orlice, lev a labuť; hlavní oltář skládací, krásná práce řezbářská s obrazy na zlatě malovanými: uprostřed sv. Barbora, po stranách sv. Josef a sv. Jan Křtitel, výše pod baldachýnem Kristus na kříži a pod ním Matka Boží a sv. Jan, miláček Páně; dále sanktuarium, kazatelna, také velmi pěkné dílo řezbářské, kamenná křtitelnice s dřevěným svrškem, na ni sv. Jan Křtitel křti Ježíše Krista; kolem ní nápis: „Ut cervus ad fontes aquarum, sic anima mea ad te desiderat, Deus! 1857.“ (Jako jelen touží po pramenech vody, tak duše má po tobě, o Bože!) - též kůr a kaple Božího hrobu, i nádobí bohoslužebné, střibrně konvičky, kaditelnice a j. Umělecká práce veliká jest i nad vedlejším oltářem u levé zdi od vchodu, nanebevzetí Panny. Marie od Ondřeje Morgensterna, řezbáře v Českých Budějovicích, pro klášter Světelský udělaná r. 1515: uprostřed v oblacích Panna Maria s anděly, nahoře nejsvětější Trojice, dole 12 sv. apoštolův okolo prázdného hrobu na nebe vzaté Panny Marie, po stranách jiní svatí; vzácná to památka řezbářského umění, 15' zvýší a 9' zšíří. Nad vchodem vyniká na kostele vížka se 2 malými zvony a menší též úhledná vížka nad presbyteriem. Naproti kostelu u cesty stojí kříž, věnován od dobrodinců obce Adamova r. 1887. U kostela je pěkná fara v gotickém slohu vystavená, nad oknem socha Panny Marie a nad dveřmi nápis zvěstující, že to kníže z Lichtenšteina založil l. P. 1857: „Princeps a Lichtenstein fundavit a. D. 1857“. Prvním duchovním správcem byl tu od téhož roku P. Ant. Dostal, narozen v Ostroze r. 1816. K farní osadě patři Adamov a Josefov, úhrnem přes 1200 katolíků. Hřbitov, na něm kostnice s gotickým vchodem, upraven leží u cesty k nádraží. Škola byla též u kostela r. 1857 v gotickém slohu vystavena, takže všechny tyto budovy, modlitbě a vzdělání mládeže posvěcené, ladně sdruženy jsou. Škola, ještě r. 1837 jednotřídní, filiální, byla r. 1857 samostatná jednotřídní se 170 dětmi, r. 1895 o 4 třídách s 240 dětmi z Adamova a Josefova. Spolky jsou tu: Čtenářský spolek (od r. 1863) sbor továrních hasičů a místní odbor Ústřední Matice školské. V Adamově jest pošta, telegraf a stanice statni dráhy, veliká strojírna, zámek a nové letohrádky. V okolí nejbližším jsou rozkošné procházky údolím řeky Svitavy severně, jež odtud až k Starému Hradu tvoří hranici okresní, jižně k Bilovicům, údolím potoka Křtinského nebo Říčky k Josefovu a jeskyním u něho (viz Josefov); po lesích okolních hor, v nichž upraveny jsou cesty na všechny strany. S Alexandrovy rozhledny nebo s jednotlivých míst téhož vrchu nad Svitavou vidíme celé údolí zdejší až k Brnu, oživeno drahou, jižně úrodnou rovinu až k Židlochovicům, kolem lesnaté vrchy severní části našeho okresu a dále jiné v pozadí, v levo jihovýchodně bělavý kostel a dědinu Babice. Krása přírodní a libé zátiší vábí sem četné výletníky z Brna a jiných míst okolních i dalekých.“''		František A. Slavík popisuje Adamov ve své Vlastivědě moravské, v díle věnující se brněnskému okrasu, z roku 1897 takto:

			<blockquote>
			''„Farní ves v malebném údolí při ústí potoka Křtinského do řeky Svitavy na levém břehu jejím, 260 m. nad hladinou mořskou, mezi vrchy 440-522 metrů vysokými, katastrální a politická obec 0,68 km.2 rozlohy, příslušela k panství Nového Hradu, jenž stoje na hranici nynějšího okresu Brněnského, vládl severní jeho části, pak k Pozořickému. Původně byly tu jenom hutě železné již v XV. století, ale spustly a r. 1506 obnovil je Beneš Černohorský z Boskovic, držitel Nového Hradu. Říkalo se jim Staré Hamry. Teprv okolo roku 1732 byla založena nová osada na panské mýtině a nazvána jest Adamov po tehdejším pánu, knížeti Josefu Adamovi z Lichtenšteina. Vedle toho jména udržel se ještě v XVIII. století název Staré Hamry. Roku 1754 bylo zde 21 domků, jež obývali uhlíři a jiní lidé pracující v hutích, v železárně, tavírně a 2 prachárnách. Pozemků neměli. Od vrchnosti užívali 55 měr polí, kopanin a luk po 41 vozů sena a 17 vozů otavy. Roku 1771 bylo tu 225 obyvatelů. Tvořili obec ve spojení s Jezerky, též novou osadou, a měli znakem na obecni pečeti Adama, an drží pravici pozdviženou, a kolem český nápis: Peczet obczy Jezerka (a Adamova). - Bylo: r. 1790: 47 domů, 334 obyv., r. 1834: 52 domů, 417 obyv., r. 1869: 80 domů, 902 obyv., r. 1880: 80 domů, 953 obyv., 89 Němců, ostatní Češi, 937 katolíků, 11 protestantů a 5 židů; roku 1890 méně: 78 domů 728 obyvatelů 681 Čechů, 38 Němců; 117 katolíků, 2 protestante a 15 židů. Adamov patříval k duchovní správě a škole Babické. V 1. polovici XIX století byla tu pak filiální škola, a r. 1842 jednalo se přičiněním knížete Lichtenšteina, aby zde byla zřízena i duchovní správa. R. 1857 vystavěl kníže úhledný kostel, při něm faru a školu, vše v gotickém slohu z cihel a bez omítky. Kostel, na východní straně obce, jest 15° 3' zdélí, 6° zšíří a do klenby 7° zvýší, zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře. Všechny části jeho zajímají uměleckým provedením: vchod, okna, klenba se 4 svorníky, na nich kříž nad presbyteriem, dále orlice, lev a labuť; hlavní oltář skládací, krásná práce řezbářská s obrazy na zlatě malovanými: uprostřed sv. Barbora, po stranách sv. Josef a sv. Jan Křtitel, výše pod baldachýnem Kristus na kříži a pod ním Matka Boží a sv. Jan, miláček Páně; dále sanktuarium, kazatelna, také velmi pěkné dílo řezbářské, kamenná křtitelnice s dřevěným svrškem, na ni sv. Jan Křtitel křti Ježíše Krista; kolem ní nápis: „Ut cervus ad fontes aquarum, sic anima mea ad te desiderat, Deus! 1857.“ (Jako jelen touží po pramenech vody, tak duše má po tobě, o Bože!) - též kůr a kaple Božího hrobu, i nádobí bohoslužebné, střibrně konvičky, kaditelnice a j. Umělecká práce veliká jest i nad vedlejším oltářem u levé zdi od vchodu, nanebevzetí Panny. Marie od Ondřeje Morgensterna, řezbáře v Českých Budějovicích, pro klášter Světelský udělaná r. 1515: uprostřed v oblacích Panna Maria s anděly, nahoře nejsvětější Trojice, dole 12 sv. apoštolův okolo prázdného hrobu na nebe vzaté Panny Marie, po stranách jiní svatí; vzácná to památka řezbářského umění, 15' zvýší a 9' zšíří. Nad vchodem vyniká na kostele vížka se 2 malými zvony a menší též úhledná vížka nad presbyteriem. Naproti kostelu u cesty stojí kříž, věnován od dobrodinců obce Adamova r. 1887. U kostela je pěkná fara v gotickém slohu vystavená, nad oknem socha Panny Marie a nad dveřmi nápis zvěstující, že to kníže z Lichtenšteina založil l. P. 1857: „Princeps a Lichtenstein fundavit a. D. 1857“. Prvním duchovním správcem byl tu od téhož roku P. Ant. Dostal, narozen v Ostroze r. 1816. K farní osadě patři Adamov a Josefov, úhrnem přes 1200 katolíků. Hřbitov, na něm kostnice s gotickým vchodem, upraven leží u cesty k nádraží. Škola byla též u kostela r. 1857 v gotickém slohu vystavena, takže všechny tyto budovy, modlitbě a vzdělání mládeže posvěcené, ladně sdruženy jsou. Škola, ještě r. 1837 jednotřídní, filiální, byla r. 1857 samostatná jednotřídní se 170 dětmi, r. 1895 o 4 třídách s 240 dětmi z Adamova a Josefova. Spolky jsou tu: Čtenářský spolek (od r. 1863) sbor továrních hasičů a místní odbor Ústřední Matice školské. V Adamově jest pošta, telegraf a stanice statni dráhy, veliká strojírna, zámek a nové letohrádky. V okolí nejbližším jsou rozkošné procházky údolím řeky Svitavy severně, jež odtud až k Starému Hradu tvoří hranici okresní, jižně k Bilovicům, údolím potoka Křtinského nebo Říčky k Josefovu a jeskyním u něho (viz Josefov); po lesích okolních hor, v nichž upraveny jsou cesty na všechny strany. S Alexandrovy rozhledny nebo s jednotlivých míst téhož vrchu nad Svitavou vidíme celé údolí zdejší až k Brnu, oživeno drahou, jižně úrodnou rovinu až k Židlochovicům, kolem lesnaté vrchy severní části našeho okresu a dále jiné v pozadí, v levo jihovýchodně bělavý kostel a dědinu Babice. Krása přírodní a libé zátiší vábí sem četné výletníky z Brna a jiných míst okolních i dalekých.“''
			</blockquote>

	== 20. století ==		== 20. století ==
Řádek 95:		Řádek 104:
	Dne 25. dubna 1945 byl proveden první nálet sovětských letounů na Adamov. Při jednom z dalších náletů zahynula i jediná Adamovská oběť druhé světové války – František Macháček. V ulicích padlo také několik německých vojáků, kteří byli pohřbeni na místě smrti, u kostela nebo na hřbitově. Dle plánů Rudé armády měl být Adamov obchvatem vzat do kleští a následně obsazen útokem.		Dne 25. dubna 1945 byl proveden první nálet sovětských letounů na Adamov. Při jednom z dalších náletů zahynula i jediná Adamovská oběť druhé světové války – František Macháček. V ulicích padlo také několik německých vojáků, kteří byli pohřbeni na místě smrti, u kostela nebo na hřbitově. Dle plánů Rudé armády měl být Adamov obchvatem vzat do kleští a následně obsazen útokem.

	Navečer 8. května bylo oznámeno stanné právo, zákaz pobytu na ulici, starosta obce Jen Melč byl zatčen. Kolem půl páté ráno druhého dne byly vyhozeny do vzduchu oba mosty přes řeku Svitavu, ale i ostatní mosty v okolí Adamova, zapálena administrativní budova a zničena elektrocentrála. Brzy ráno obec Němci opustili. Kolem poledne se v Adamově objevil první sovětský vojín, který přijel od Střelčí. Následovala jej kolona Rudé armády.		Navečer 8. května bylo oznámeno stanné právo, zákaz pobytu na ulici, starosta obce [[Jen Melč]] byl zatčen. Kolem půl páté ráno druhého dne byly vyhozeny do vzduchu oba mosty přes řeku Svitavu, ale i ostatní mosty v okolí Adamova, zapálena administrativní budova a zničena elektrocentrála. Brzy ráno obec Němci opustili. Kolem poledne se v Adamově objevil první sovětský vojín, který přijel od [[Střelčí]]. Následovala jej kolona Rudé armády.

	Místní obyvatelstvo se dalo okamžitě dalo do obnovování zbořeného železničního mostu. Vojáci jej poté překročili a pokračovali v pronásledování Němců směrem k Útěchova.		Místní obyvatelstvo se dalo okamžitě dalo do obnovování zbořeného železničního mostu. Vojáci jej poté překročili a pokračovali v pronásledování Němců směrem k Útěchova.

			Z důvodu poškozené železniční trati směrem na Brno se v Adamově začalo soustředit větší množství [[Návrat repatriantů v roce 1945\|repatriantů navracejících]] se z koncentračních táborů a vystěhovalců, kteří se vraceli ze severu na jih. Bylo odhadováno, že mezi 13. a 27. květnem Adamovem prošlo asi 156 tisíc repatriantů.

	=== Poválečné období ===		=== Poválečné období ===

Lukáš Malý: šablona

2024-11-11T06:10:22Z

šablona

← Starší verze		Verze z 11. 11. 2024, 08:10
Řádek 47:		Řádek 47:
	=== Železniční dráha ===		=== Železniční dráha ===
	[[Soubor:Train station in Adamov (1851).jpg\|náhled\|alt=Nově postavená železnice s nádražní budovou v Adamově\|Nově postavená železnice s nádražní budovou v Adamově]]		[[Soubor:Train station in Adamov (1851).jpg\|náhled\|alt=Nově postavená železnice s nádražní budovou v Adamově\|Nově postavená železnice s nádražní budovou v Adamově]]
	~~''Viz též: [[~~Železniční trať Brno – Česká Třebová~~]]''~~		{{Podrobně\|1=Železniční trať Brno – Česká Třebová}}

	K velkému rozvoji Adamova a místních průmyslových podniků došlo po 1. lednu 1849, kdy byla otevřena nově zbudovaná [[Železniční trať Brno – Česká Třebová\|železniční trať Brno – Česká Třebová]], dnešní součást 1. železničního koridoru. Budování úseku [[Brno]]–[[Blansko]] bylo svěřeno firmě italského podnikatele Felie Tallachiniho, který na stavbě zaměstnal italské dělníky a tuneláře (tzv. baraby). Celkem bylo v tomto úseku vybudováno 10 tunelů (nejkratší 113 metrů, nejdelší 423 metrů – Novohradský) a 22 mostů. Původní, jednokolejná, trať byla zdvoukolejněná v roce 1869.		K velkému rozvoji Adamova a místních průmyslových podniků došlo po 1. lednu 1849, kdy byla otevřena nově zbudovaná [[Železniční trať Brno – Česká Třebová\|železniční trať Brno – Česká Třebová]], dnešní součást 1. železničního koridoru. Budování úseku [[Brno]]–[[Blansko]] bylo svěřeno firmě italského podnikatele Felie Tallachiniho, který na stavbě zaměstnal italské dělníky a tuneláře (tzv. baraby). Celkem bylo v tomto úseku vybudováno 10 tunelů (nejkratší 113 metrů, nejdelší 423 metrů – Novohradský) a 22 mostů. Původní, jednokolejná, trať byla zdvoukolejněná v roce 1869.
Řádek 77:		Řádek 77:

	=== Povodně v roce 1927 ===		=== Povodně v roce 1927 ===
	~~''Viz též: [[~~Povodně v roce 1927~~]]''~~		{{Podrobně\|1=Povodně v roce 1927}}
	[[Soubor:Adamov 1916.jpg\|náhled\|alt=Adamov na počátku 20. století\|Adamov na počátku 20. století]]		[[Soubor:Adamov 1916.jpg\|náhled\|alt=Adamov na počátku 20. století\|Adamov na počátku 20. století]]
	Rok 1927 patřil mezi sušší roky, avšak 17. července po náhlé bouři nad Adamovem a Křtiny přivalila se po Křtinkém potoce velká voda, která se rozlila po celém starém Adamově. Hladina Svitavy se zvedla o 2,4 metry nad normál. Voda zničila několik mostů ve Křtinském údolí, zaplavila tovární objekty a domy v níže položených oblastech do 70cm výšky.		Rok 1927 patřil mezi sušší roky, avšak 17. července po náhlé bouři nad Adamovem a Křtiny přivalila se po Křtinkém potoce velká voda, která se rozlila po celém starém Adamově. Hladina Svitavy se zvedla o 2,4 metry nad normál. Voda zničila několik mostů ve Křtinském údolí, zaplavila tovární objekty a domy v níže položených oblastech do 70cm výšky.

	=== Požár továrny v roce 1928 ===		=== Požár továrny v roce 1928 ===
	~~''Viz též: [[~~Požár adamovské továrny v roce 1928~~]]''~~		{{Podrobně\|1=Požár adamovské továrny v roce 1928}}

	Dne 23. března 1928 ve 4 hodiny ráno vypukl v továrně požár, který poničil výrobní halu, včetně několika strojů. Kronikář se v Pamětní knize obce Adamova zmiňuje, že oheň vypukl již kolem 2. hodiny a budovu, která plamenům podlehla označil jako montovnu. Jako příčina vzniku požáru bylo označeno krátké spojení elektrického vedení. Oheň dle něj poškodil kabely pro elektrickou lokomotivu a samotnou, již zmíněnou, elektrickou centrálu pro Sovětský svaz poškodil.		Dne 23. března 1928 ve 4 hodiny ráno vypukl v továrně požár, který poničil výrobní halu, včetně několika strojů. Kronikář se v Pamětní knize obce Adamova zmiňuje, že oheň vypukl již kolem 2. hodiny a budovu, která plamenům podlehla označil jako montovnu. Jako příčina vzniku požáru bylo označeno krátké spojení elektrického vedení. Oheň dle něj poškodil kabely pro elektrickou lokomotivu a samotnou, již zmíněnou, elektrickou centrálu pro Sovětský svaz poškodil.
Řádek 153:		Řádek 153:
	=== Nový znak města ===		=== Nový znak města ===
	[[Soubor:Adamov Blansko CoA.svg\|náhled\|alt=Podoba nového znaku\|Podoba nového znaku]]		[[Soubor:Adamov Blansko CoA.svg\|náhled\|alt=Podoba nového znaku\|Podoba nového znaku]]
	~~''Viz též: [[~~Symboly města Adamova~~]]''~~		{{Podrobně\|1=Symboly města Adamova}}

	Roku 1971 vyhlásil MěNV soutěž na návrh nového městského znaku. Ze šesti došlých návrhů byl vítězným vybrán od Jaromíra Kosteleckého, výtvarníka propagačního oddělení podniku Adast.		Roku 1971 vyhlásil MěNV soutěž na návrh nového městského znaku. Ze šesti došlých návrhů byl vítězným vybrán od Jaromíra Kosteleckého, výtvarníka propagačního oddělení podniku Adast.
Řádek 180:		Řádek 180:

	=== Povodně v roce 1997 ===		=== Povodně v roce 1997 ===
	~~''Viz též: [[~~Povodně v roce 1997~~]]''~~		{{Podrobně\|1=Povodně v roce 1997}}

	V měsíci červenci roku 1997 postihla severní a jižní Moravu rozsáhlá záplava, která došla dne 8. července i do Adamova. Tento den se řeka Svitava vylila z koryta. Zatopen byl tunýlek silnice směřující od kurtů na Ptačinu, a proto musela být přerušena městská autobusová doprava. Do večera vystoupala voda natolik, že zaplavila silnici na Bílovice nad Svitavou, adamovský parovod, čímž byla přerušena dodávka teplé vody, křižovatka na náměstí Práce, silnice mezi železničním nádražím a zastávkou, most a areál Adamovských strojíren.		V měsíci červenci roku 1997 postihla severní a jižní Moravu rozsáhlá záplava, která došla dne 8. července i do Adamova. Tento den se řeka Svitava vylila z koryta. Zatopen byl tunýlek silnice směřující od kurtů na Ptačinu, a proto musela být přerušena městská autobusová doprava. Do večera vystoupala voda natolik, že zaplavila silnici na Bílovice nad Svitavou, adamovský parovod, čímž byla přerušena dodávka teplé vody, křižovatka na náměstí Práce, silnice mezi železničním nádražím a zastávkou, most a areál Adamovských strojíren.

Lukáš Malý: recat

2024-10-29T20:43:14Z

recat

← Starší verze		Verze z 29. 10. 2024, 22:43
Řádek 76:		Řádek 76:
	31. května 1925 byla slavnostně otevřena adamovský Sokolovna. O rok později, 3. října, byla v sousedství Sokolovny slavnostně otevřena nová budova měšťanské školy.		31. května 1925 byla slavnostně otevřena adamovský Sokolovna. O rok později, 3. října, byla v sousedství Sokolovny slavnostně otevřena nová budova měšťanské školy.

	=== ~~Povodeň~~ v roce 1927 ===		=== Povodně v roce 1927 ===
	''Viz též: [[~~Povodeň~~ v roce 1927]]''		''Viz též: [[Povodně v roce 1927]]''
	[[Soubor:Adamov 1916.jpg\|náhled\|alt=Adamov na počátku 20. století\|Adamov na počátku 20. století]]		[[Soubor:Adamov 1916.jpg\|náhled\|alt=Adamov na počátku 20. století\|Adamov na počátku 20. století]]
	Rok 1927 patřil mezi sušší roky, avšak 17. července po náhlé bouři nad Adamovem a Křtiny přivalila se po Křtinkém potoce velká voda, která se rozlila po celém starém Adamově. Hladina Svitavy se zvedla o 2,4 metry nad normál. Voda zničila několik mostů ve Křtinském údolí, zaplavila tovární objekty a domy v níže položených oblastech do 70cm výšky.		Rok 1927 patřil mezi sušší roky, avšak 17. července po náhlé bouři nad Adamovem a Křtiny přivalila se po Křtinkém potoce velká voda, která se rozlila po celém starém Adamově. Hladina Svitavy se zvedla o 2,4 metry nad normál. Voda zničila několik mostů ve Křtinském údolí, zaplavila tovární objekty a domy v níže položených oblastech do 70cm výšky.
Řádek 179:		Řádek 179:
	Roku 1995 byl starý hřbitov nedaleko kostela vyhlášen kulturní památkou. Dále byl zprovozněn městský televizní [[TV Adamov\|infokanál]], ten byl v provozu do roku 2005.		Roku 1995 byl starý hřbitov nedaleko kostela vyhlášen kulturní památkou. Dále byl zprovozněn městský televizní [[TV Adamov\|infokanál]], ten byl v provozu do roku 2005.

	=== ~~Povodeň~~ v roce 1997 ===		=== Povodně v roce 1997 ===
	''Viz též: [[~~Povodeň~~ v roce 1997]]''		''Viz též: [[Povodně v roce 1997]]''

	V měsíci červenci roku 1997 postihla severní a jižní Moravu rozsáhlá záplava, která došla dne 8. července i do Adamova. Tento den se řeka Svitava vylila z koryta. Zatopen byl tunýlek silnice směřující od kurtů na Ptačinu, a proto musela být přerušena městská autobusová doprava. Do večera vystoupala voda natolik, že zaplavila silnici na Bílovice nad Svitavou, adamovský parovod, čímž byla přerušena dodávka teplé vody, křižovatka na náměstí Práce, silnice mezi železničním nádražím a zastávkou, most a areál Adamovských strojíren.		V měsíci červenci roku 1997 postihla severní a jižní Moravu rozsáhlá záplava, která došla dne 8. července i do Adamova. Tento den se řeka Svitava vylila z koryta. Zatopen byl tunýlek silnice směřující od kurtů na Ptačinu, a proto musela být přerušena městská autobusová doprava. Do večera vystoupala voda natolik, že zaplavila silnici na Bílovice nad Svitavou, adamovský parovod, čímž byla přerušena dodávka teplé vody, křižovatka na náměstí Práce, silnice mezi železničním nádražím a zastávkou, most a areál Adamovských strojíren.

Lukáš Malý: /* 21. století */ sloveso chybějící

2024-10-09T03:22:40Z

21. století: sloveso chybějící

← Starší verze		Verze z 9. 10. 2024, 05:22
Řádek 195:		Řádek 195:
	20. dubna 2011 bylo slavnostně otevřeno nákupní centrum nazvané [[A.centrum]], které je umístěno ve zrekonstruovaném kulturním domě. Mezi obchody se například nachází kavárna a vinárna, pizzérie, kadeřnictví a supermarket Albert.		20. dubna 2011 bylo slavnostně otevřeno nákupní centrum nazvané [[A.centrum]], které je umístěno ve zrekonstruovaném kulturním domě. Mezi obchody se například nachází kavárna a vinárna, pizzérie, kadeřnictví a supermarket Albert.

	V červnu 2015 bylo zahájeno nového pozemního digitálního vysílání DVB-T [[TV Adamov]] z vysílače na Alexandrově rozhledně.		V červnu 2015 bylo zahájeno vysílání nového pozemního digitálního vysílání DVB-T [[TV Adamov]] z vysílače na Alexandrově rozhledně.

	=== Rekonstrukce železnice ===		=== Rekonstrukce železnice ===

Lukáš Malý: infokanál

2024-10-09T03:21:29Z

infokanál

← Starší verze		Verze z 9. 10. 2024, 05:21
Řádek 177:		Řádek 177:
	Od roku 1993 začal městský úřad opět vydávat městský [[Adamovský zpravodaj\|zpravodaj]], který měl za úkol předkládat občanům nejdůležitější informace z dění obce. Zpravodaj byl v nákladu 1 000 kusů tisknut jednou měsíčně v ceně jednoho výtisku 3,- Kčs.		Od roku 1993 začal městský úřad opět vydávat městský [[Adamovský zpravodaj\|zpravodaj]], který měl za úkol předkládat občanům nejdůležitější informace z dění obce. Zpravodaj byl v nákladu 1 000 kusů tisknut jednou měsíčně v ceně jednoho výtisku 3,- Kčs.

	Roku 1995 byl starý hřbitov nedaleko kostela vyhlášen kulturní památkou. Dále byl zprovozněn městský televizní [[TV Adamov\|infokanál]], ~~to bylo~~ v provozu do roku 2005.		Roku 1995 byl starý hřbitov nedaleko kostela vyhlášen kulturní památkou. Dále byl zprovozněn městský televizní [[TV Adamov\|infokanál]], ten byl v provozu do roku 2005.

	=== Povodeň v roce 1997 ===		=== Povodeň v roce 1997 ===

Lukáš Malý: infokanál

2024-10-09T03:21:18Z

infokanál

← Starší verze		Verze z 9. 10. 2024, 05:21
Řádek 177:		Řádek 177:
	Od roku 1993 začal městský úřad opět vydávat městský [[Adamovský zpravodaj\|zpravodaj]], který měl za úkol předkládat občanům nejdůležitější informace z dění obce. Zpravodaj byl v nákladu 1 000 kusů tisknut jednou měsíčně v ceně jednoho výtisku 3,- Kčs.		Od roku 1993 začal městský úřad opět vydávat městský [[Adamovský zpravodaj\|zpravodaj]], který měl za úkol předkládat občanům nejdůležitější informace z dění obce. Zpravodaj byl v nákladu 1 000 kusů tisknut jednou měsíčně v ceně jednoho výtisku 3,- Kčs.

	Roku 1995 byl starý hřbitov nedaleko kostela vyhlášen kulturní památkou. Dále byl zprovozněn městský televizní infokanál.		Roku 1995 byl starý hřbitov nedaleko kostela vyhlášen kulturní památkou. Dále byl zprovozněn městský televizní [[TV Adamov\|infokanál]], to bylo v provozu do roku 2005.

	=== Povodeň v roce 1997 ===		=== Povodeň v roce 1997 ===
Řádek 194:		Řádek 194:

	20. dubna 2011 bylo slavnostně otevřeno nákupní centrum nazvané [[A.centrum]], které je umístěno ve zrekonstruovaném kulturním domě. Mezi obchody se například nachází kavárna a vinárna, pizzérie, kadeřnictví a supermarket Albert.		20. dubna 2011 bylo slavnostně otevřeno nákupní centrum nazvané [[A.centrum]], které je umístěno ve zrekonstruovaném kulturním domě. Mezi obchody se například nachází kavárna a vinárna, pizzérie, kadeřnictví a supermarket Albert.

			V červnu 2015 bylo zahájeno nového pozemního digitálního vysílání DVB-T [[TV Adamov]] z vysílače na Alexandrově rozhledně.

	=== Rekonstrukce železnice ===		=== Rekonstrukce železnice ===

Lukáš Malý: /* Počátky osídlování */ fixlink

2024-09-27T21:40:27Z

Počátky osídlování: fixlink

← Starší verze		Verze z 27. 9. 2024, 23:40
Řádek 3:		Řádek 3:
	== Počátky osídlování ==		== Počátky osídlování ==
	[[Soubor:Bronze statue of a bull (Byci skala).JPG\|náhled\|alt=Bronzový býček, který byl nalezen v Býčí skále a stal se impulzem k Wanklovému zevrubnému průzkumu Předsíně v jeskyni\|Bronzový býček, který byl nalezen v Býčí skále a stal se impulzem k Wanklovému zevrubnému průzkumu Předsíně v jeskyni]]		[[Soubor:Bronze statue of a bull (Byci skala).JPG\|náhled\|alt=Bronzový býček, který byl nalezen v Býčí skále a stal se impulzem k Wanklovému zevrubnému průzkumu Předsíně v jeskyni\|Bronzový býček, který byl nalezen v Býčí skále a stal se impulzem k Wanklovému zevrubnému průzkumu Předsíně v jeskyni]]
	Historie osídlení této části [[Moravský kras\|Moravského krasu]] sahá až do pravěku, což dokládají četné archeologické nálezy. Světoznámým se stal Wankelův [[Nález v Býčí skále\|nález]] v nedaleké [[Býčí skála\|Býčí skále]] z poloviny 1. tisíciletí před Kristem. Nejstaršími nálezy jsou však z dob pleistocénu, což dokázal archeologický průzkum v Jižní odbočce téže jeskyně (dále také i v jeskyni [[~~Sobolo~~\|Sobolově]] a [[Žitného jeskyně\|Žitného]]), kde byly nalezeny pozůstatky z doby před 13 až 10 tisíci let před n. l. Osídlení však pokračovalo i v následujících dobách, kdy byli jeskyně vyhledávány jako obydlí a skrýše.		Historie osídlení této části [[Moravský kras\|Moravského krasu]] sahá až do pravěku, což dokládají četné archeologické nálezy. Světoznámým se stal Wankelův [[Nález v Býčí skále\|nález]] v nedaleké [[Býčí skála\|Býčí skále]] z poloviny 1. tisíciletí před Kristem. Nejstaršími nálezy jsou však z dob pleistocénu, což dokázal archeologický průzkum v Jižní odbočce téže jeskyně (dále také i v jeskyni [[Sobolova jeskyně\|Sobolově]] a [[Žitného jeskyně\|Žitného]]), kde byly nalezeny pozůstatky z doby před 13 až 10 tisíci let před n. l. Osídlení však pokračovalo i v následujících dobách, kdy byli jeskyně vyhledávány jako obydlí a skrýše.

	Další stopou starobylého osídlení Adamovska je nález žárového hrobu v popelnici pražského typu datovaného od 6. do první poloviny 7. století našeho století. Tento hrob byl nalezen při stavebních pracích na novém továrním objektu v roce 1944 v místech starého [[Adamov]]a. Historici tudíž usuzují, že se v blízkosti nacházela slovanská osada. Její obyvatelé by se živili rybolovem ve [[Svitava\|Svitavě]] a lovem zvěře v okolních hustých lesích. Osada však pravděpodobně zanikla, protože se nedochovaly žádné informace o případném osídlení. Další nálezy železných strusek společně se slovanskými střepy a zlomky nádob byly zařazeny do 11. století.		Další stopou starobylého osídlení Adamovska je nález žárového hrobu v popelnici pražského typu datovaného od 6. do první poloviny 7. století našeho století. Tento hrob byl nalezen při stavebních pracích na novém továrním objektu v roce 1944 v místech starého [[Adamov]]a. Historici tudíž usuzují, že se v blízkosti nacházela slovanská osada. Její obyvatelé by se živili rybolovem ve [[Svitava\|Svitavě]] a lovem zvěře v okolních hustých lesích. Osada však pravděpodobně zanikla, protože se nedochovaly žádné informace o případném osídlení. Další nálezy železných strusek společně se slovanskými střepy a zlomky nádob byly zařazeny do 11. století.

Lukáš Malý: /* Železniční dráha */ text do kurzívy

2024-09-22T17:36:56Z

Železniční dráha: text do kurzívy

← Starší verze		Verze z 22. 9. 2024, 19:36
Řádek 67:		Řádek 67:
	V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel především zámožnějších obyvatel Brna. Mezi nejznámější patří Wurmova a Schöllerova vila.		V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel především zámožnějších obyvatel Brna. Mezi nejznámější patří Wurmova a Schöllerova vila.
	[[Soubor:Adamov (19. století).jpg\|náhled\|alt=Centrum Adamova na konci 19. století\|Centrum Adamova na konci 19. století]]		[[Soubor:Adamov (19. století).jpg\|náhled\|alt=Centrum Adamova na konci 19. století\|Centrum Adamova na konci 19. století]]
	František A. Slavík popisuje Adamov ve své Vlastivědě moravské, v díle věnující se brněnskému okrasu, z roku 1897 takto: ''„Farní ves v malebném údolí při ústí potoka Křtinského do řeky Svitavy na levém břehu jejím, 260 m. nad hladinou mořskou, mezi vrchy 440-522 metrů vysokými, katastrální a politická obec 0,68 km.2 rozlohy, příslušela k panství Nového Hradu, jenž stoje na hranici nynějšího okresu Brněnského, vládl severní jeho části, pak k Pozořickému. Původně byly tu jenom hutě železné již v XV. století, ale spustly a r. 1506 obnovil je Beneš Černohorský z Boskovic, držitel Nového Hradu. Říkalo se jim Staré Hamry. Teprv okolo roku 1732 byla založena nová osada na panské mýtině a nazvána jest Adamov po tehdejším pánu, knížeti Josefu Adamovi z Lichtenšteina. Vedle toho jména udržel se ještě v XVIII. století název Staré Hamry.		František A. Slavík popisuje Adamov ve své Vlastivědě moravské, v díle věnující se brněnskému okrasu, z roku 1897 takto: ''„Farní ves v malebném údolí při ústí potoka Křtinského do řeky Svitavy na levém břehu jejím, 260 m. nad hladinou mořskou, mezi vrchy 440-522 metrů vysokými, katastrální a politická obec 0,68 km.2 rozlohy, příslušela k panství Nového Hradu, jenž stoje na hranici nynějšího okresu Brněnského, vládl severní jeho části, pak k Pozořickému. Původně byly tu jenom hutě železné již v XV. století, ale spustly a r. 1506 obnovil je Beneš Černohorský z Boskovic, držitel Nového Hradu. Říkalo se jim Staré Hamry. Teprv okolo roku 1732 byla založena nová osada na panské mýtině a nazvána jest Adamov po tehdejším pánu, knížeti Josefu Adamovi z Lichtenšteina. Vedle toho jména udržel se ještě v XVIII. století název Staré Hamry. Roku 1754 bylo zde 21 domků, jež obývali uhlíři a jiní lidé pracující v hutích, v železárně, tavírně a 2 prachárnách. Pozemků neměli. Od vrchnosti užívali 55 měr polí, kopanin a luk po 41 vozů sena a 17 vozů otavy. Roku 1771 bylo tu 225 obyvatelů. Tvořili obec ve spojení s Jezerky, též novou osadou, a měli znakem na obecni pečeti Adama, an drží pravici pozdviženou, a kolem český nápis: Peczet obczy Jezerka (a Adamova). - Bylo: r. 1790: 47 domů, 334 obyv., r. 1834: 52 domů, 417 obyv., r. 1869: 80 domů, 902 obyv., r. 1880: 80 domů, 953 obyv., 89 Němců, ostatní Češi, 937 katolíků, 11 protestantů a 5 židů; roku 1890 méně: 78 domů 728 obyvatelů 681 Čechů, 38 Němců; 117 katolíků, 2 protestante a 15 židů. Adamov patříval k duchovní správě a škole Babické. V 1. polovici XIX století byla tu pak filiální škola, a r. 1842 jednalo se přičiněním knížete Lichtenšteina, aby zde byla zřízena i duchovní správa. R. 1857 vystavěl kníže úhledný kostel, při něm faru a školu, vše v gotickém slohu z cihel a bez omítky. Kostel, na východní straně obce, jest 15° 3' zdélí, 6° zšíří a do klenby 7° zvýší, zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře. Všechny části jeho zajímají uměleckým provedením: vchod, okna, klenba se 4 svorníky, na nich kříž nad presbyteriem, dále orlice, lev a labuť; hlavní oltář skládací, krásná práce řezbářská s obrazy na zlatě malovanými: uprostřed sv. Barbora, po stranách sv. Josef a sv. Jan Křtitel, výše pod baldachýnem Kristus na kříži a pod ním Matka Boží a sv. Jan, miláček Páně; dále sanktuarium, kazatelna, také velmi pěkné dílo řezbářské, kamenná křtitelnice s dřevěným svrškem, na ni sv. Jan Křtitel křti Ježíše Krista; kolem ní nápis: „Ut cervus ad fontes aquarum, sic anima mea ad te desiderat, Deus! 1857.“ (Jako jelen touží po pramenech vody, tak duše má po tobě, o Bože!) - též kůr a kaple Božího hrobu, i nádobí bohoslužebné, střibrně konvičky, kaditelnice a j. Umělecká práce veliká jest i nad vedlejším oltářem u levé zdi od vchodu, nanebevzetí Panny. Marie od Ondřeje Morgensterna, řezbáře v Českých Budějovicích, pro klášter Světelský udělaná r. 1515: uprostřed v oblacích Panna Maria s anděly, nahoře nejsvětější Trojice, dole 12 sv. apoštolův okolo prázdného hrobu na nebe vzaté Panny Marie, po stranách jiní svatí; vzácná to památka řezbářského umění, 15' zvýší a 9' zšíří. Nad vchodem vyniká na kostele vížka se 2 malými zvony a menší též úhledná vížka nad presbyteriem. Naproti kostelu u cesty stojí kříž, věnován od dobrodinců obce Adamova r. 1887. U kostela je pěkná fara v gotickém slohu vystavená, nad oknem socha Panny Marie a nad dveřmi nápis zvěstující, že to kníže z Lichtenšteina založil l. P. 1857: „Princeps a Lichtenstein fundavit a. D. 1857“. Prvním duchovním správcem byl tu od téhož roku P. Ant. Dostal, narozen v Ostroze r. 1816. K farní osadě patři Adamov a Josefov, úhrnem přes 1200 katolíků. Hřbitov, na něm kostnice s gotickým vchodem, upraven leží u cesty k nádraží. Škola byla též u kostela r. 1857 v gotickém slohu vystavena, takže všechny tyto budovy, modlitbě a vzdělání mládeže posvěcené, ladně sdruženy jsou. Škola, ještě r. 1837 jednotřídní, filiální, byla r. 1857 samostatná jednotřídní se 170 dětmi, r. 1895 o 4 třídách s 240 dětmi z Adamova a Josefova. Spolky jsou tu: Čtenářský spolek (od r. 1863) sbor továrních hasičů a místní odbor Ústřední Matice školské. V Adamově jest pošta, telegraf a stanice statni dráhy, veliká strojírna, zámek a nové letohrádky. V okolí nejbližším jsou rozkošné procházky údolím řeky Svitavy severně, jež odtud až k Starému Hradu tvoří hranici okresní, jižně k Bilovicům, údolím potoka Křtinského nebo Říčky k Josefovu a jeskyním u něho (viz Josefov); po lesích okolních hor, v nichž upraveny jsou cesty na všechny strany. S Alexandrovy rozhledny nebo s jednotlivých míst téhož vrchu nad Svitavou vidíme celé údolí zdejší až k Brnu, oživeno drahou, jižně úrodnou rovinu až k Židlochovicům, kolem lesnaté vrchy severní části našeho okresu a dále jiné v pozadí, v levo jihovýchodně bělavý kostel a dědinu Babice. Krása přírodní a libé zátiší vábí sem četné výletníky z Brna a jiných míst okolních i dalekých.“''
	Roku 1754 bylo zde 21 domků, jež obývali uhlíři a jiní lidé pracující v hutích, v železárně, tavírně a 2 prachárnách. Pozemků neměli. Od vrchnosti užívali 55 měr polí, kopanin a luk po 41 vozů sena a 17 vozů otavy. Roku 1771 bylo tu 225 obyvatelů. Tvořili obec ve spojení s Jezerky, též novou osadou, a měli znakem na obecni pečeti Adama, an drží pravici pozdviženou, a kolem český nápis: Peczet obczy Jezerka (a Adamova). - Bylo:
	r. 1790: 47 domů, 334 obyv., r. 1834: 52 domů, 417 obyv., r. 1869: 80 domů, 902 obyv., r. 1880: 80 domů, 953 obyv., 89 Němců, ostatní Češi, 937 katolíků, 11 protestantů a 5 židů; roku 1890 méně: 78 domů 728 obyvatelů 681 Čechů, 38 Němců; 117 katolíků, 2 protestante a 15 židů.
	Adamov patříval k duchovní správě a škole Babické. V 1. polovici XIX století byla tu pak filiální škola, a r. 1842 jednalo se přičiněním knížete Lichtenšteina, aby zde byla zřízena i duchovní správa. R. 1857 vystavěl kníže úhledný kostel, při něm faru a školu, vše v gotickém slohu z cihel a bez omítky.
	Kostel, na východní straně obce, jest 15° 3' zdélí, 6° zšíří a do klenby 7° zvýší, zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře. Všechny části jeho zajímají uměleckým provedením: vchod, okna, klenba se 4 svorníky, na nich kříž nad presbyteriem, dále orlice, lev a labuť; hlavní oltář skládací, krásná práce řezbářská s obrazy na zlatě malovanými: uprostřed sv. Barbora, po stranách sv. Josef a sv. Jan Křtitel, výše pod baldachýnem Kristus na kříži a pod ním Matka Boží a sv. Jan, miláček Páně; dále sanktuarium, kazatelna, také velmi pěkné dílo řezbářské, kamenná křtitelnice s dřevěným svrškem, na ni sv. Jan Křtitel křti Ježíše Krista; kolem ní nápis: „Ut cervus ad fontes aquarum, sic anima mea ad te desiderat, Deus! 1857.“ (Jako jelen touží po pramenech vody, tak duše má po tobě, o Bože!) - též kůr a kaple Božího hrobu, i nádobí bohoslužebné, střibrně konvičky, kaditelnice a j. Umělecká práce veliká jest i nad vedlejším oltářem u levé zdi od vchodu, nanebevzetí Panny. Marie od Ondřeje Morgensterna, řezbáře v Českých Budějovicích, pro klášter Světelský udělaná r. 1515: uprostřed v oblacích Panna Maria s anděly, nahoře nejsvětější Trojice, dole 12 sv. apoštolův okolo prázdného hrobu na nebe vzaté Panny Marie, po stranách jiní svatí; vzácná to památka řezbářského umění, 15' zvýší a 9' zšíří.
	Nad vchodem vyniká na kostele vížka se 2 malými zvony a menší též úhledná vížka nad presbyteriem. Naproti kostelu u cesty stojí kříž, věnován od dobrodinců obce Adamova r. 1887.
	U kostela je pěkná fara v gotickém slohu vystavená, nad oknem socha Panny Marie a nad dveřmi nápis zvěstující, že to kníže z Lichtenšteina založil l. P. 1857: „Princeps a Lichtenstein fundavit a. D. 1857“. Prvním duchovním správcem byl tu od téhož roku P. Ant. Dostal, narozen v Ostroze r. 1816.
	K farní osadě patři Adamov a Josefov, úhrnem přes 1200 katolíků. Hřbitov, na něm kostnice s gotickým vchodem, upraven leží u cesty k nádraží.
	Škola byla též u kostela r. 1857 v gotickém slohu vystavena, takže všechny tyto budovy, modlitbě a vzdělání mládeže posvěcené, ladně sdruženy jsou. Škola, ještě r. 1837 jednotřídní, filiální, byla r. 1857 samostatná jednotřídní se 170 dětmi, r. 1895 o 4 třídách s 240 dětmi z Adamova a Josefova.
	Spolky jsou tu: Čtenářský spolek (od r. 1863) sbor továrních hasičů a místní odbor Ústřední Matice školské.
	V Adamově jest pošta, telegraf a stanice statni dráhy, veliká strojírna, zámek a nové letohrádky.
	V okolí nejbližším jsou rozkošné procházky údolím řeky Svitavy severně, jež odtud až k Starému Hradu tvoří hranici okresní, jižně k Bilovicům, údolím potoka Křtinského nebo Říčky k Josefovu a jeskyním u něho (viz Josefov); po lesích okolních hor, v nichž upraveny jsou cesty na všechny strany. S Alexandrovy rozhledny nebo s jednotlivých míst téhož vrchu nad Svitavou vidíme celé údolí zdejší až k Brnu, oživeno drahou, jižně úrodnou rovinu až k Židlochovicům, kolem lesnaté vrchy severní části našeho okresu a dále jiné v pozadí, v levo jihovýchodně bělavý kostel a dědinu Babice. Krása přírodní a libé zátiší vábí sem četné výletníky z Brna a jiných míst okolních i dalekých.“''

	== 20. století ==		== 20. století ==

Lukáš Malý: /* Rekonstrukce železnice */ link

2024-09-13T12:02:30Z

Rekonstrukce železnice: link

← Starší verze		Verze z 13. 9. 2024, 14:02
Řádek 207:		Řádek 207:

	=== Rekonstrukce železnice ===		=== Rekonstrukce železnice ===
	Dne 1. září 2021 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce železničního úseku z Blanska do Brna. Byl zrekonstruován celý železniční svršek. Některé železniční mosty byly postaveny zcela nově, ostatní prošli rekonstrukcí. Rozsáhlých přestaveb se dočkaly také jednotlivé železniční zastávky.		Dne 1. září 2021 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce [[Železniční trať Brno – Česká Třebová\|železničního úseku z Blanska do Brna]]. Byl zrekonstruován celý železniční svršek. Některé železniční mosty byly postaveny zcela nově, ostatní prošli rekonstrukcí. Rozsáhlých přestaveb se dočkaly také jednotlivé železniční zastávky. Trať byla zprovozněna opět v prosinci roku 2022.

	=== Další výstavba v 20. letech ===		=== Další výstavba v 20. letech ===