Lukáš Malý: úprava odstavců

2024-10-01T07:54:34Z

úprava odstavců

← Starší verze		Verze z 1. 10. 2024, 09:54
Řádek 6:		Řádek 6:
	Jednu z hlavních pohnutek její výstavby byla snaha upotřebit velké množství dřeva po velkých polomech z roku 1739.		Jednu z hlavních pohnutek její výstavby byla snaha upotřebit velké množství dřeva po velkých polomech z roku 1739.

	Součástí hutě byly dvě kuplovny a slévárna. Odpadní materiál po zpracování rudy - struska - byl vyvážen na haldu ve žlíbku u Rudického propadání, který dodnes nese název ~~"Ve Struskách"~~. V roce 1812, kdy byla těžba a zpracování železné rudy na vzestupu, se vytěžilo a zpracovalo 27 000 vídeňských centů rudy. Huť vyráběla šedou litinu a v menší míře i další druhy železa. Při dvacetipětitýdenním ročním provozu huť zpracovala asi 2000 centýřů = 112 t železa.		Součástí hutě byly dvě kuplovny a slévárna. Odpadní materiál po zpracování rudy - struska - byl vyvážen na haldu ve žlíbku u Rudického propadání, který dodnes nese název „Ve Struskách“. V roce 1812, kdy byla těžba a zpracování železné rudy na vzestupu, se vytěžilo a zpracovalo 27 000 vídeňských centů rudy. Huť vyráběla šedou litinu a v menší míře i další druhy železa. Při dvacetipětitýdenním ročním provozu huť zpracovala asi 2000 centýřů = 112 t železa.
	Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně upadala, až byla zcela zastavena a zanikla. Již koncem 19. století byla z nedostatku okolních rud zrušena tavba železa a huť uzavřena. Posledním zbytkem huti je opěrná kamenná zeď nad levým tunelem - podzemního náhonu, kterým byla do zdi přiváděna voda z 300 metrů vzdáleného rybníku [[Floriánek]]. Ústí ročně ražené školy dlouhé několik desítek metrů můžeme spatřit v blízkosti stavidlového uzávěru. Vodou byla poháněno strojní zařízení hutě a hamrů.
			Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně upadala, až byla zcela zastavena a zanikla. Již koncem 19. století byla z nedostatku okolních rud zrušena tavba železa a huť uzavřena.

			Posledním zbytkem huti je opěrná kamenná zeď nad levým tunelem - podzemního náhonu, kterým byla do zdi přiváděna voda z 300 metrů vzdáleného rybníku [[Floriánek]]. Ústí ročně ražené školy dlouhé několik desítek metrů můžeme spatřit v blízkosti stavidlového uzávěru. Vodou byla poháněno strojní zařízení hutě a hamrů.

	Voda náhonem už dávno neprotéká, samotný náhon není průchodný díky závalu.		Voda náhonem už dávno neprotéká, samotný náhon není průchodný díky závalu.

	[[Kategorie:Hugova huť]]		[[Kategorie:Hugova huť]]

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Obraz Hugovy hutě z roku 1840 Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě '''Hugova huť''' byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Salmem v místě dnešní pily v Jedovnicích, při Jedovnický potok|Jedovni…“

2024-07-19T05:48:03Z

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Obraz Hugovy hutě z roku 1840|Obraz Hugovy hutě z roku 1840 náhled|alt=Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě|Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě '''Hugova huť''' byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Salmem v místě dnešní pily v Jedovnicích, při Jedovnický potok|Jedovni…“

Nová stránka

[[Soubor:Hugova huť u Jedovnic Alt 1840.gif|náhled|alt=Obraz Hugovy hutě z roku 1840|Obraz Hugovy hutě z roku 1840]]
[[Soubor:Byvala-Salmova-hut3.jpg|náhled|alt=Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě|Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě]]
'''Hugova huť''' byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Salmem v místě dnešní pily v [[Jedovnice|Jedovnicích]], při [[Jedovnický potok|Jedovnickém potoku]].

== Historie ==
Jednu z hlavních pohnutek její výstavby byla snaha upotřebit velké množství dřeva po velkých polomech z roku 1739.

Součástí hutě byly dvě kuplovny a slévárna. Odpadní materiál po zpracování rudy - struska - byl vyvážen na haldu ve žlíbku u Rudického propadání, který dodnes nese název "Ve Struskách". V roce 1812, kdy byla těžba a zpracování železné rudy na vzestupu, se vytěžilo a zpracovalo 27 000 vídeňských centů rudy. Huť vyráběla šedou litinu a v menší míře i další druhy železa. Při dvacetipětitýdenním ročním provozu huť zpracovala asi 2000 centýřů = 112 t železa.
Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně upadala, až byla zcela zastavena a zanikla. Již koncem 19. století byla z nedostatku okolních rud zrušena tavba železa a huť uzavřena. Posledním zbytkem huti je opěrná kamenná zeď nad levým tunelem - podzemního náhonu, kterým byla do zdi přiváděna voda z 300 metrů vzdáleného rybníku [[Floriánek]]. Ústí ročně ražené školy dlouhé několik desítek metrů můžeme spatřit v blízkosti stavidlového uzávěru. Vodou byla poháněno strojní zařízení hutě a hamrů.
Voda náhonem už dávno neprotéká, samotný náhon není průchodný díky závalu.

[[Kategorie:Hugova huť]]

Hugova huť - Historie editací

Lukáš Malý: úprava odstavců

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Obraz Hugovy hutě z roku 1840 Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě '''Hugova huť''' byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Salmem v místě dnešní pily v Jedovnicích, při Jedovnický potok|Jedovni…“