Ignác Grydil - Historie editací

Lukáš Malý: obrázek

2026-02-12T19:59:22Z

obrázek

← Starší verze		Verze z 12. 2. 2026, 21:59
Řádek 1:		Řádek 1:
	~~{{Chybí obrázek}}~~		[[Soubor:2020-03-18 Grave of the Grydil and Martinec families in Adamov.jpg\|náhled\|alt=Hrob Grydilovy a Martincovy rodiny na Starém hřbitově v Adamově, kde je Ignác Grydil pohřben\|Hrob rodiny Grydilů a Martinců na Starém hřbitově v Adamově, kde je Ignác Grydil pohřben]]
	'''Ignác Grydil''' (26. ledna 1867 v Kralicích – 1. února 1955) byl obvodní a závodní lékař v [[Adamov]]ě.		'''Ignác Grydil''' (26. ledna 1867 v Kralicích – 1. února 1955) byl obvodní a závodní lékař v [[Adamov]]ě.

Lukáš Malý: fixlink

2025-01-23T11:12:54Z

fixlink

← Starší verze		Verze z 23. 1. 2025, 13:12
Řádek 5:		Řádek 5:
	Narodil se 26. ledna 1867 v Kralicích na Hané v rodině nadučitele a kronikáře jako sedmé dítě z osmi sourozenců. Po maturitě na olomouckém klasickém gymnáziu se rozhodl pokračovat ve studiu na lékařské fakultě v Praze, kterou si vybral před Vídní, kam měli moravští studenti blíže. Po příjezdu do hlavního města se aktivně zapojil do veřejného života. Stal se členem Radhošti (spolek moravskoslezských studentů), Moravské besedy, Akademického čtenářského spolku a slovenského střediska Detvan. Po promoci a sekundářské praxi v pražské Všeobecné nemocnici se vrátil na Moravu. Nejprve působil jako sekundář v brněnské nemocnici a během dovolených zastupoval MUDr. [[Eduard Leidinger\|Eduarda Leidingera]] v [[Adamov]]ě.		Narodil se 26. ledna 1867 v Kralicích na Hané v rodině nadučitele a kronikáře jako sedmé dítě z osmi sourozenců. Po maturitě na olomouckém klasickém gymnáziu se rozhodl pokračovat ve studiu na lékařské fakultě v Praze, kterou si vybral před Vídní, kam měli moravští studenti blíže. Po příjezdu do hlavního města se aktivně zapojil do veřejného života. Stal se členem Radhošti (spolek moravskoslezských studentů), Moravské besedy, Akademického čtenářského spolku a slovenského střediska Detvan. Po promoci a sekundářské praxi v pražské Všeobecné nemocnici se vrátil na Moravu. Nejprve působil jako sekundář v brněnské nemocnici a během dovolených zastupoval MUDr. [[Eduard Leidinger\|Eduarda Leidingera]] v [[Adamov]]ě.

	V roce 1897 přijal místo obvodního a železničního lékaře v Adamově, kde nahradil MUDr. Eduarda Leidingera, prvního lékaře v této obci. MUDr. Grydil se oženil s Leidingerovou dcerou Marií a měli spolu tři děti. Dcera Marie se provdala za Ing. Dr. Ladislava Moce, který byl technickým ředitelem adamovského závodu a později vedl závody ve Studénce a Vítkovických železárnách. Druhorozený syn Ignác zemřel ve věku jednoho roku. Nejmladší dcera Berta se provdala za MUDr. [[Arnošt Martinec\|Arnošta Martince]], který po Grydilově odchodu převzal jeho pozici v Adamově jako obvodní, železniční a závodní lékař, a později se stal stomatologem.		V roce 1897 přijal místo obvodního a železničního lékaře v Adamově, kde nahradil MUDr. Eduarda Leidingera, prvního lékaře v této obci. MUDr. Grydil se oženil s Leidingerovou dcerou Marií a měli spolu tři děti. Dcera Marie se provdala za Ing. Dr. Ladislava Moce, který byl technickým ředitelem adamovského závodu a později vedl závody ve Studénce a Vítkovických železárnách. Druhorozený syn Ignác zemřel ve věku jednoho roku. Nejmladší dcera Berta se provdala za MUDr. [[Arnošt Martinec st.\|Arnošta Martince st.]], který po Grydilově odchodu převzal jeho pozici v Adamově jako obvodní, železniční a závodní lékař, a později se stal stomatologem.

	Obvod, který MUDr. Grydil spravoval, zahrnoval Adamov a okolní vesnice. Zpočátku objížděl pacienty bryčkou, později kočárem taženým koňmi. Byl velmi obětavý lékař a těšil se velké oblibě mezi svými pacienty. Byl známý svou společenskou angažovaností, aktivně se podílel na činnosti různých korporací a spolků. Od roku 1901 zasedal ve výboru Brněnské župy lékařské a mezi lety 1924–1935 ji vedl jako předseda. V roce 1927 se stal členem výboru Ústřední jednoty československých lékařů a v letech 1930–1935 byl také členem Lékařské komory moravskoslezské. Své úsilí o zlepšení lékařského stavu vždy spojoval s prospěchem celého národa. Jeho jedinou odměnou za celoživotní práci bylo čestné členství v Brněnské župě lékařské a v Ústřední jednotě československých lékařů.		Obvod, který MUDr. Grydil spravoval, zahrnoval Adamov a okolní vesnice. Zpočátku objížděl pacienty bryčkou, později kočárem taženým koňmi. Byl velmi obětavý lékař a těšil se velké oblibě mezi svými pacienty. Byl známý svou společenskou angažovaností, aktivně se podílel na činnosti různých korporací a spolků. Od roku 1901 zasedal ve výboru Brněnské župy lékařské a mezi lety 1924–1935 ji vedl jako předseda. V roce 1927 se stal členem výboru Ústřední jednoty československých lékařů a v letech 1930–1935 byl také členem Lékařské komory moravskoslezské. Své úsilí o zlepšení lékařského stavu vždy spojoval s prospěchem celého národa. Jeho jedinou odměnou za celoživotní práci bylo čestné členství v Brněnské župě lékařské a v Ústřední jednotě československých lékařů.

Lukáš Malý: /* Životopis */ fixlink

2024-12-19T22:32:41Z

Životopis: fixlink

← Starší verze		Verze z 20. 12. 2024, 00:32
Řádek 5:		Řádek 5:
	Narodil se 26. ledna 1867 v Kralicích na Hané v rodině nadučitele a kronikáře jako sedmé dítě z osmi sourozenců. Po maturitě na olomouckém klasickém gymnáziu se rozhodl pokračovat ve studiu na lékařské fakultě v Praze, kterou si vybral před Vídní, kam měli moravští studenti blíže. Po příjezdu do hlavního města se aktivně zapojil do veřejného života. Stal se členem Radhošti (spolek moravskoslezských studentů), Moravské besedy, Akademického čtenářského spolku a slovenského střediska Detvan. Po promoci a sekundářské praxi v pražské Všeobecné nemocnici se vrátil na Moravu. Nejprve působil jako sekundář v brněnské nemocnici a během dovolených zastupoval MUDr. [[Eduard Leidinger\|Eduarda Leidingera]] v [[Adamov]]ě.		Narodil se 26. ledna 1867 v Kralicích na Hané v rodině nadučitele a kronikáře jako sedmé dítě z osmi sourozenců. Po maturitě na olomouckém klasickém gymnáziu se rozhodl pokračovat ve studiu na lékařské fakultě v Praze, kterou si vybral před Vídní, kam měli moravští studenti blíže. Po příjezdu do hlavního města se aktivně zapojil do veřejného života. Stal se členem Radhošti (spolek moravskoslezských studentů), Moravské besedy, Akademického čtenářského spolku a slovenského střediska Detvan. Po promoci a sekundářské praxi v pražské Všeobecné nemocnici se vrátil na Moravu. Nejprve působil jako sekundář v brněnské nemocnici a během dovolených zastupoval MUDr. [[Eduard Leidinger\|Eduarda Leidingera]] v [[Adamov]]ě.

	V roce 1897 přijal místo obvodního a železničního lékaře v Adamově, kde nahradil MUDr. Eduarda Leidingera, prvního lékaře v této obci. MUDr. Grydil se oženil s Leidingerovou dcerou Marií a měli spolu tři děti. Dcera Marie se provdala za Ing. Dr. Ladislava Moce, který byl technickým ředitelem adamovského závodu a později vedl závody ve Studénce a Vítkovických železárnách. Druhorozený syn Ignác zemřel ve věku jednoho roku. Nejmladší dcera Berta se provdala za MUDr. Arnošta Martince, který po Grydilově odchodu převzal jeho pozici v Adamově jako obvodní, železniční a závodní lékař, a později se stal stomatologem.		V roce 1897 přijal místo obvodního a železničního lékaře v Adamově, kde nahradil MUDr. Eduarda Leidingera, prvního lékaře v této obci. MUDr. Grydil se oženil s Leidingerovou dcerou Marií a měli spolu tři děti. Dcera Marie se provdala za Ing. Dr. Ladislava Moce, který byl technickým ředitelem adamovského závodu a později vedl závody ve Studénce a Vítkovických železárnách. Druhorozený syn Ignác zemřel ve věku jednoho roku. Nejmladší dcera Berta se provdala za MUDr. [[Arnošt Martinec\|Arnošta Martince]], který po Grydilově odchodu převzal jeho pozici v Adamově jako obvodní, železniční a závodní lékař, a později se stal stomatologem.

	Obvod, který MUDr. Grydil spravoval, zahrnoval Adamov a okolní vesnice. Zpočátku objížděl pacienty bryčkou, později kočárem taženým koňmi. Byl velmi obětavý lékař a těšil se velké oblibě mezi svými pacienty. Byl známý svou společenskou angažovaností, aktivně se podílel na činnosti různých korporací a spolků. Od roku 1901 zasedal ve výboru Brněnské župy lékařské a mezi lety 1924–1935 ji vedl jako předseda. V roce 1927 se stal členem výboru Ústřední jednoty československých lékařů a v letech 1930–1935 byl také členem Lékařské komory moravskoslezské. Své úsilí o zlepšení lékařského stavu vždy spojoval s prospěchem celého národa. Jeho jedinou odměnou za celoživotní práci bylo čestné členství v Brněnské župě lékařské a v Ústřední jednotě československých lékařů.		Obvod, který MUDr. Grydil spravoval, zahrnoval Adamov a okolní vesnice. Zpočátku objížděl pacienty bryčkou, později kočárem taženým koňmi. Byl velmi obětavý lékař a těšil se velké oblibě mezi svými pacienty. Byl známý svou společenskou angažovaností, aktivně se podílel na činnosti různých korporací a spolků. Od roku 1901 zasedal ve výboru Brněnské župy lékařské a mezi lety 1924–1935 ji vedl jako předseda. V roce 1927 se stal členem výboru Ústřední jednoty československých lékařů a v letech 1930–1935 byl také členem Lékařské komory moravskoslezské. Své úsilí o zlepšení lékařského stavu vždy spojoval s prospěchem celého národa. Jeho jedinou odměnou za celoživotní práci bylo čestné členství v Brněnské župě lékařské a v Ústřední jednotě československých lékařů.

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} '''Ignác Grydil''' (26. ledna 1867 v Kralicích – 1. února 1955) byl obvodní a závodní lékař v Adamově. == Životopis == Narodil se 26. ledna 1867 v Kralicích na Hané v rodině nadučitele a kronikáře jako sedmé dítě z osmi sourozenců. Po maturitě na olomouckém klasickém gymnáziu se rozhodl pokračovat ve studiu na lékařské fakultě v Praze, kterou si vybral před Vídní, kam měli moravští studenti…“

2024-12-19T20:49:57Z

založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} '''Ignác Grydil''' (26. ledna 1867 v Kralicích – 1. února 1955) byl obvodní a závodní lékař v Adamově. == Životopis == Narodil se 26. ledna 1867 v Kralicích na Hané v rodině nadučitele a kronikáře jako sedmé dítě z osmi sourozenců. Po maturitě na olomouckém klasickém gymnáziu se rozhodl pokračovat ve studiu na lékařské fakultě v Praze, kterou si vybral před Vídní, kam měli moravští studenti…“

Nová stránka

{{Chybí obrázek}}
'''Ignác Grydil''' (26. ledna 1867 v Kralicích – 1. února 1955) byl obvodní a závodní lékař v [[Adamov]]ě.

== Životopis ==
Narodil se 26. ledna 1867 v Kralicích na Hané v rodině nadučitele a kronikáře jako sedmé dítě z osmi sourozenců. Po maturitě na olomouckém klasickém gymnáziu se rozhodl pokračovat ve studiu na lékařské fakultě v Praze, kterou si vybral před Vídní, kam měli moravští studenti blíže. Po příjezdu do hlavního města se aktivně zapojil do veřejného života. Stal se členem Radhošti (spolek moravskoslezských studentů), Moravské besedy, Akademického čtenářského spolku a slovenského střediska Detvan. Po promoci a sekundářské praxi v pražské Všeobecné nemocnici se vrátil na Moravu. Nejprve působil jako sekundář v brněnské nemocnici a během dovolených zastupoval MUDr. [[Eduard Leidinger|Eduarda Leidingera]] v [[Adamov]]ě.

V roce 1897 přijal místo obvodního a železničního lékaře v Adamově, kde nahradil MUDr. Eduarda Leidingera, prvního lékaře v této obci. MUDr. Grydil se oženil s Leidingerovou dcerou Marií a měli spolu tři děti. Dcera Marie se provdala za Ing. Dr. Ladislava Moce, který byl technickým ředitelem adamovského závodu a později vedl závody ve Studénce a Vítkovických železárnách. Druhorozený syn Ignác zemřel ve věku jednoho roku. Nejmladší dcera Berta se provdala za MUDr. Arnošta Martince, který po Grydilově odchodu převzal jeho pozici v Adamově jako obvodní, železniční a závodní lékař, a později se stal stomatologem.

Obvod, který MUDr. Grydil spravoval, zahrnoval Adamov a okolní vesnice. Zpočátku objížděl pacienty bryčkou, později kočárem taženým koňmi. Byl velmi obětavý lékař a těšil se velké oblibě mezi svými pacienty. Byl známý svou společenskou angažovaností, aktivně se podílel na činnosti různých korporací a spolků. Od roku 1901 zasedal ve výboru Brněnské župy lékařské a mezi lety 1924–1935 ji vedl jako předseda. V roce 1927 se stal členem výboru Ústřední jednoty československých lékařů a v letech 1930–1935 byl také členem Lékařské komory moravskoslezské. Své úsilí o zlepšení lékařského stavu vždy spojoval s prospěchem celého národa. Jeho jedinou odměnou za celoživotní práci bylo čestné členství v Brněnské župě lékařské a v Ústřední jednotě československých lékařů.

Po odchodu do důchodu byl jmenován čestným doživotním předsedou lékařské komory. Věnoval se práci na své rozsáhlé zahradě. Pamětníci vzpomínají, jak každou sobotu chodil hrát taroky do nádražní restaurace, kde se setkával s přednostou stanice, farářem, starostou a velitelem četníků. MUDr. Ignác Grydil zemřel 1. února 1955 ve věku 88 let. Společně s manželkou byl pohřben na adamovském [[Starý hřbitov|hřbitově]] v rodinném hrobě. Ti, kdo ho znali, si ho budou pamatovat především jako vynikajícího a obětavého lékaře.

== Zdroje ==
* KEJÍKOVÁ, Mirka. Galerie osobností – MUDr. Ignác Grydil v ''Adamovský zpravodaj''. 2005, č. 2, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 5.

[[Kategorie:Ignác Grydil]]