Jáchymka - Historie editací

Lukáš Malý: hnízdění v roce 2026

2026-04-23T09:19:28Z

hnízdění v roce 2026

← Starší verze		Verze z 23. 4. 2026, 11:19
Řádek 10:		Řádek 10:
	V jeskyni byl těžen netopýří trus – guano, používaný jako hnojivo. Při archeologickém výzkumu zde bylo nalezeno velké množství kostí fosilních savců, z nichž nejvýznamnější byl nález kostí psovité šelmy podobné vlku, nazvaného Cuon europaeus, jehož dvě sestavené kostry jsou světovým unikátem a jsou uloženy v Moravském muzeu v Brně.		V jeskyni byl těžen netopýří trus – guano, používaný jako hnojivo. Při archeologickém výzkumu zde bylo nalezeno velké množství kostí fosilních savců, z nichž nejvýznamnější byl nález kostí psovité šelmy podobné vlku, nazvaného Cuon europaeus, jehož dvě sestavené kostry jsou světovým unikátem a jsou uloženy v Moravském muzeu v Brně.

	V roce 2016 bylo po téměř půlstoletí zjištěno hnízdění Sokola stěhovavého v Moravském krasu a v 2024 poprvé zahnízdil 1 pár na Jáchymce.		V roce 2016 bylo po téměř půlstoletí zjištěno hnízdění Sokola stěhovavého v Moravském krasu a v 2024 poprvé zahnízdil 1 pár na Jáchymce. Další hnízdění bylo zaznamenáno o dva roky později.

	Jeskyní prochází turistická značená cesta (modrá značka) trasy z [[Adamov]]a směrem k [[Býčí skála\|Býčí skále]], [[Kostelík]]u a do [[Křtiny\|Křtin]].		Jeskyní prochází turistická značená cesta (modrá značka) trasy z [[Adamov]]a směrem k [[Býčí skála\|Býčí skále]], [[Kostelík]]u a do [[Křtiny\|Křtin]].

Lukáš Malý: fixlink

2024-07-08T10:46:11Z

fixlink

← Starší verze		Verze z 8. 7. 2024, 12:46
Řádek 12:		Řádek 12:
	V roce 2016 bylo po téměř půlstoletí zjištěno hnízdění Sokola stěhovavého v Moravském krasu a v 2024 poprvé zahnízdil 1 pár na Jáchymce.		V roce 2016 bylo po téměř půlstoletí zjištěno hnízdění Sokola stěhovavého v Moravském krasu a v 2024 poprvé zahnízdil 1 pár na Jáchymce.

	Jeskyní prochází turistická značená cesta (modrá značka) trasy z [[Adamov]]a směrem k [[Býčí skála\|Býčí skále]], [[~~Kostelíku~~]] a do [[Křtiny\|Křtin]].		Jeskyní prochází turistická značená cesta (modrá značka) trasy z [[Adamov]]a směrem k [[Býčí skála\|Býčí skále]], [[Kostelík]]u a do [[Křtiny\|Křtin]].

	== V kultuře ==		== V kultuře ==

Lukáš Malý v 22. 6. 2024, 14:37

2024-06-22T14:37:21Z

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2024, 16:37
Řádek 12:		Řádek 12:
	V roce 2016 bylo po téměř půlstoletí zjištěno hnízdění Sokola stěhovavého v Moravském krasu a v 2024 poprvé zahnízdil 1 pár na Jáchymce.		V roce 2016 bylo po téměř půlstoletí zjištěno hnízdění Sokola stěhovavého v Moravském krasu a v 2024 poprvé zahnízdil 1 pár na Jáchymce.

	Jeskyní prochází turistická značená cesta (modrá značka) trasy z [[Adamov]]a směrem k [[Býčí skále]], [[Kostelíku]] a do [[Křtiny\|Křtin]].		Jeskyní prochází turistická značená cesta (modrá značka) trasy z [[Adamov]]a směrem k [[Býčí skála\|Býčí skále]], [[Kostelíku]] a do [[Křtiny\|Křtin]].

	== V kultuře ==		== V kultuře ==

Lukáš Malý v 22. 6. 2024, 14:26

2024-06-22T14:26:15Z

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2024, 16:26
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Jáchymka''' (starší německý název '''Evagrotte''' = '''Evina jeskyně''') ~~se nachází~~ ve střední části [[Chráněné krajinné oblasti Moravský kras]] v [[Křtinské údolí\|Křtinském údolí]]. Jeskyni vytvarovaly vody [[Křtinský potok\|Křtinského potoka]], který jí protékal. Lidé jeskyni využívali už od pravěku, své jméno získala od poustevníka Joachyma, který v ní žil v 19. století. Starší název Evina byl pravděpodobněji odvozen od jeskynního otvoru, který lze přirovnat k ženskému lůnu.		[[Soubor:Evina jeskyně Conrad 1826.gif\|náhled\|alt=Jáchymka v roce 1826\|Jáchymka v roce 1826]]
			[[Soubor:Moravský kras, jeskyně Jáchymka (2).JPG\|náhled\|alt=Vstup do jeskyně od východu\|Vstup do jeskyně od východu]]
			[[Soubor:Moravský kras, jeskyně Jáchymka (3).JPG\|náhled\|alt=Průchozí část jeskyně\|Průchozí část jeskyně]]
			'''Jáchymka''' (starší německý název '''Evagrotte''' = '''Evina jeskyně''') je jeskyně v [[Křtinské údolí\|Křtinském údolí]].

			Nachází ve střední části [[Chráněné krajinné oblasti Moravský kras]] v [[Křtinské údolí\|Křtinském údolí]]. Jeskyni vytvarovaly vody [[Křtinský potok\|Křtinského potoka]], který jí protékal. Lidé jeskyni využívali už od pravěku, své jméno získala od poustevníka Joachyma, který v ní žil v 19. století. Starší název Evina byl pravděpodobněji odvozen od jeskynního otvoru, který lze přirovnat k ženskému lůnu.

	Jeskyně sloužila za sídlo lovce medvědů a sobů. Za třicetileté války byla úkrytem okolního obyvatelstva před Švédy. V roce 1669 jeskyni zmiňuje Jan Ferdinand Hertod ve svém díle Podzemní bič Moravy (Tartaro mastix Morarviae): ''„Po stu krocích od této jeskyně je naproti vidět zcela jiná, světlá, daleko velkolepější a naprosto suchá, sestávající se z pravého černého mramoru, jejíž výška je kolem sta geometrických kroků, dálka téměř tatáž, k ní se vystupuje přes kostrbaté mramorové balvany, tato je vybavena přírodou dvěma schůdnými vchody a prozíravostí přírody i rozličnými síňkami, jakož i patrnými skalními průchody jakoby komíny, ona posloužila před několika léty obyvatelům této krajiny, obávajícím se hrozby smrti a ozbrojenců, ale i uprchlíkům za pohodlný příbytek, jakož i k vaření a pečení. Na dně této sluje se nalézají na velkém prostoru neobyčejně bílé kameny na způsob křídy a bílého tufu, jakož i v podobě velice lehké pemzy.“'' (Podzemní bič Moravy, s. 6)		Jeskyně sloužila za sídlo lovce medvědů a sobů. Za třicetileté války byla úkrytem okolního obyvatelstva před Švédy. V roce 1669 jeskyni zmiňuje Jan Ferdinand Hertod ve svém díle Podzemní bič Moravy (Tartaro mastix Morarviae): ''„Po stu krocích od této jeskyně je naproti vidět zcela jiná, světlá, daleko velkolepější a naprosto suchá, sestávající se z pravého černého mramoru, jejíž výška je kolem sta geometrických kroků, dálka téměř tatáž, k ní se vystupuje přes kostrbaté mramorové balvany, tato je vybavena přírodou dvěma schůdnými vchody a prozíravostí přírody i rozličnými síňkami, jakož i patrnými skalními průchody jakoby komíny, ona posloužila před několika léty obyvatelům této krajiny, obávajícím se hrozby smrti a ozbrojenců, ale i uprchlíkům za pohodlný příbytek, jakož i k vaření a pečení. Na dně této sluje se nalézají na velkém prostoru neobyčejně bílé kameny na způsob křídy a bílého tufu, jakož i v podobě velice lehké pemzy.“'' (Podzemní bič Moravy, s. 6)

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „'''Jáchymka''' (starší německý název '''Evagrotte''' = '''Evina jeskyně''') se nachází ve střední části Chráněné krajinné oblasti Moravský kras v Křtinském údolí. Jeskyni vytvarovaly vody Křtinského potoka, který jí protékal. Lidé jeskyni využívali už od pravěku, své jméno získala od poustevníka Joachyma, který v ní žil v 19. století. Starší název Evina byl prav…“

2024-06-22T14:23:56Z

založena nová stránka s textem „'''Jáchymka''' (starší německý název '''Evagrotte''' = '''Evina jeskyně''') se nachází ve střední části Chráněné krajinné oblasti Moravský kras v Křtinském údolí. Jeskyni vytvarovaly vody Křtinského potoka, který jí protékal. Lidé jeskyni využívali už od pravěku, své jméno získala od poustevníka Joachyma, který v ní žil v 19. století. Starší název Evina byl prav…“

Nová stránka

'''Jáchymka''' (starší německý název '''Evagrotte''' = '''Evina jeskyně''') se nachází ve střední části [[Chráněné krajinné oblasti Moravský kras]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. Jeskyni vytvarovaly vody [[Křtinský potok|Křtinského potoka]], který jí protékal. Lidé jeskyni využívali už od pravěku, své jméno získala od poustevníka Joachyma, který v ní žil v 19. století. Starší název Evina byl pravděpodobněji odvozen od jeskynního otvoru, který lze přirovnat k ženskému lůnu.

Jeskyně sloužila za sídlo lovce medvědů a sobů. Za třicetileté války byla úkrytem okolního obyvatelstva před Švédy. V roce 1669 jeskyni zmiňuje Jan Ferdinand Hertod ve svém díle Podzemní bič Moravy (Tartaro mastix Morarviae): ''„Po stu krocích od této jeskyně je naproti vidět zcela jiná, světlá, daleko velkolepější a naprosto suchá, sestávající se z pravého černého mramoru, jejíž výška je kolem sta geometrických kroků, dálka téměř tatáž, k ní se vystupuje přes kostrbaté mramorové balvany, tato je vybavena přírodou dvěma schůdnými vchody a prozíravostí přírody i rozličnými síňkami, jakož i patrnými skalními průchody jakoby komíny, ona posloužila před několika léty obyvatelům této krajiny, obávajícím se hrozby smrti a ozbrojenců, ale i uprchlíkům za pohodlný příbytek, jakož i k vaření a pečení. Na dně této sluje se nalézají na velkém prostoru neobyčejně bílé kameny na způsob křídy a bílého tufu, jakož i v podobě velice lehké pemzy.“'' (Podzemní bič Moravy, s. 6)

V jeskyni byl těžen netopýří trus – guano, používaný jako hnojivo. Při archeologickém výzkumu zde bylo nalezeno velké množství kostí fosilních savců, z nichž nejvýznamnější byl nález kostí psovité šelmy podobné vlku, nazvaného Cuon europaeus, jehož dvě sestavené kostry jsou světovým unikátem a jsou uloženy v Moravském muzeu v Brně.

V roce 2016 bylo po téměř půlstoletí zjištěno hnízdění Sokola stěhovavého v Moravském krasu a v 2024 poprvé zahnízdil 1 pár na Jáchymce.

Jeskyní prochází turistická značená cesta (modrá značka) trasy z [[Adamov]]a směrem k [[Býčí skále]], [[Kostelíku]] a do [[Křtiny|Křtin]].

== V kultuře ==
V roce 2018 byly v jeskyni natočeny scény z prvního dílu třetí řady českého seriálu Labyrint.

== Zdroje ==
* HERTOD, Jan Ferdinand. ''Podzemní bič Moravy''. Vídeň: Zuzana Rickesinová, 1669, s. 6. Překlad Vratislava Grolicha.
* WANKEL, Jindřich. ''Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti'', 1984. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. s. 267.
* GOLEC, Martin. ''Čtyři poustevníci u Býčí skály'' [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: <http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=511>

[[Kategorie:Jáchymka]]