Jan Bezchleba - Historie editací

Lukáš Malý: /* Zdroje */ {{Čestní občané Adamova}}

2025-01-02T16:17:05Z

Zdroje: {{Čestní občané Adamova}}

← Starší verze		Verze z 2. 1. 2025, 18:17
Řádek 21:		Řádek 21:

	{{Představitelé Adamova}}		{{Představitelé Adamova}}
			{{Čestní občané Adamova}}

	[[Kategorie:Jan Bezchleba]]		[[Kategorie:Jan Bezchleba]]

Lukáš Malý: {{Představitelé Adamova}}

2024-11-17T20:23:29Z

← Starší verze		Verze z 17. 11. 2024, 22:23
Řádek 19:		Řádek 19:
	* ''Kronika města Adamova'', s. 15.		* ''Kronika města Adamova'', s. 15.
	* ''Kronika města Adamova II. díl'', s. 45, 210-211.		* ''Kronika města Adamova II. díl'', s. 45, 210-211.

			{{Představitelé Adamova}}

	[[Kategorie:Jan Bezchleba]]		[[Kategorie:Jan Bezchleba]]

Lukáš Malý: {{Chybí obrázek}}, úprava taxtů a oprava datací

2024-11-13T20:15:53Z

{{Chybí obrázek}}, úprava taxtů a oprava datací

← Starší verze		Verze z 13. 11. 2024, 22:15
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{Chybí obrázek}}
	'''Jan Bezchleba''' (16. května 1877, Chomutovice – 18. března 1948) byl [[Adamov\|adamovský]] starosta v letech 1921–1931 a 1945–1946.		'''Jan Bezchleba''' (16. května 1877, Chomutovice – 18. března 1948) byl [[Adamov\|adamovský]] starosta v letech 1921–1931 a 1945–1946.

Řádek 4:		Řádek 5:
	Jan Bezchleba se narodil v Huntovicích (dnes Chomutovice) u Prahy jako nejstarší ze šesti dětí. Vyučil se zámečníkem a pracoval v závodě firmy Ringhofer v Praze na Smíchově. V roce 1905 se oženil s Bohuslavou Kryštofovou, švadlenou ze sousední obce Čenětice. V následujícím roce se jim narodila dcera Božena, další rok pak syn Jan. Roku 1910 se přestěhoval s rodinou do Adamova a nastoupil zaměstnání ve zdejším závodě. Roku 1911 se jim narodilo třetí dítě – syn Oldřich.		Jan Bezchleba se narodil v Huntovicích (dnes Chomutovice) u Prahy jako nejstarší ze šesti dětí. Vyučil se zámečníkem a pracoval v závodě firmy Ringhofer v Praze na Smíchově. V roce 1905 se oženil s Bohuslavou Kryštofovou, švadlenou ze sousední obce Čenětice. V následujícím roce se jim narodila dcera Božena, další rok pak syn Jan. Roku 1910 se přestěhoval s rodinou do Adamova a nastoupil zaměstnání ve zdejším závodě. Roku 1911 se jim narodilo třetí dítě – syn Oldřich.

	Již před první světovou válkou se podílel na založení potravního spolku „Svornost“. V prvních poválečných volbách kandidoval za sociální demokratickou stranu, za kterou byl zvolen do zastupitelstva obce a následně dne 8. července ~~1918~~ zvolen starostou Adamov. Do pozice starosty byl opakovaně zvolen v roce 1923 a 1927.		Již před první světovou válkou se podílel na založení potravního spolku „Svornost“. V prvních poválečných [[Volby do obecního zastupitelstva 1919 (Adamov)\|volbách]] kandidoval za sociální demokratickou stranu, za kterou byl zvolen do zastupitelstva obce a následně dne 8. července 1919 zvolen starostou Adamov. Do pozice starosty byl opakovaně zvolen v roce 1923 a 1927.

	Roku 1921 byl spoluzakladatelem adamovské organizace KSČ. V pozici starosty se zasloužil o vybudování vodovodu, nové [[Osvobození 130/11\|měšťanské školy]] v roce 1926, byl též zakladatelem zdejší záložny „Budoucnost“, jejímž byl prvním předsedou a dlouholetým pokladníkem. V obci bylo také zřízeno pouliční elektrické osvětlení.		Roku 1921 byl spoluzakladatelem adamovské organizace KSČ. V pozici starosty se zasloužil o vybudování vodovodu, nové [[Osvobození 130/11\|měšťanské školy]] v roce 1926, byl též zakladatelem zdejší záložny „Budoucnost“, jejímž byl prvním předsedou a dlouholetým pokladníkem. V obci bylo také zřízeno pouliční elektrické osvětlení.

	V prosinci roku 1920 se účastnil generální stávky. Následkem toho byl dne 21. prosince 1920 vzat do vazby jak Bezchleba, tak [[Jan Melč]], Karel Žejdlík a Jan Procházka. Ve vazbě Bezchleba strávil 4 týdny. Při soudním přelíčení konané v roce 1921 byl odsouzen na 3 týdny jednoduchého vězení.		V prosinci roku 1920 se účastnil generální stávky. Následkem toho byl dne 21. prosince 1920 vzat do vazby jak Bezchleba, tak [[Jan Melč]], Karel Žejdlík a Jan Procházka. Ve vazbě Bezchleba strávil 4 týdny. Při soudním přelíčení konané v roce 1921 byl odsouzen na 3 týdny jednoduchého vězení. V této době (od prosince 1920 do února 1921) jej v úřadu starosty obce zastupoval první radní [[Alfons Sládek]].

	Po ukončení druhé světové války byl prvním předsedou revolučního národního výboru v roce 1945, následně předseda nově vzniklého MNV. V této funkci setrval do nových voleb v roce 1946.		Po ukončení druhé světové války byl prvním předsedou revolučního národního výboru v roce 1945, následně předseda nově vzniklého MNV. V této funkci setrval do nových voleb v roce 1946.

Lukáš Malý: naroz. a úmrt.ř

2024-09-13T19:04:41Z

naroz. a úmrt.ř

← Starší verze		Verze z 13. 9. 2024, 21:04
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Jan Bezchleba''' byl [[Adamov\|adamovský]] starosta v letech 1921–1931 a 1945–1946.		'''Jan Bezchleba''' (16. května 1877, Chomutovice – 18. března 1948) byl [[Adamov\|adamovský]] starosta v letech 1921–1931 a 1945–1946.

	== Historie ==		== Historie ==

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „'''Jan Bezchleba''' byl adamovský starosta v letech 1921–1931 a 1945–1946. == Historie == Jan Bezchleba se narodil v Huntovicích (dnes Chomutovice) u Prahy jako nejstarší ze šesti dětí. Vyučil se zámečníkem a pracoval v závodě firmy Ringhofer v Praze na Smíchově. V roce 1905 se oženil s Bohuslavou Kryštofovou, švadlenou ze sousední obce Čenětice. V následujícím roce se jim narodila dcera Božena, další rok pak…“

2024-09-13T19:04:00Z

založena nová stránka s textem „'''Jan Bezchleba''' byl adamovský starosta v letech 1921–1931 a 1945–1946. == Historie == Jan Bezchleba se narodil v Huntovicích (dnes Chomutovice) u Prahy jako nejstarší ze šesti dětí. Vyučil se zámečníkem a pracoval v závodě firmy Ringhofer v Praze na Smíchově. V roce 1905 se oženil s Bohuslavou Kryštofovou, švadlenou ze sousední obce Čenětice. V následujícím roce se jim narodila dcera Božena, další rok pak…“

Nová stránka

'''Jan Bezchleba''' byl [[Adamov|adamovský]] starosta v letech 1921–1931 a 1945–1946.

== Historie ==
Jan Bezchleba se narodil v Huntovicích (dnes Chomutovice) u Prahy jako nejstarší ze šesti dětí. Vyučil se zámečníkem a pracoval v závodě firmy Ringhofer v Praze na Smíchově. V roce 1905 se oženil s Bohuslavou Kryštofovou, švadlenou ze sousední obce Čenětice. V následujícím roce se jim narodila dcera Božena, další rok pak syn Jan. Roku 1910 se přestěhoval s rodinou do Adamova a nastoupil zaměstnání ve zdejším závodě. Roku 1911 se jim narodilo třetí dítě – syn Oldřich.

Již před první světovou válkou se podílel na založení potravního spolku „Svornost“. V prvních poválečných volbách kandidoval za sociální demokratickou stranu, za kterou byl zvolen do zastupitelstva obce a následně dne 8. července 1918 zvolen starostou Adamov. Do pozice starosty byl opakovaně zvolen v roce 1923 a 1927.

Roku 1921 byl spoluzakladatelem adamovské organizace KSČ. V pozici starosty se zasloužil o vybudování vodovodu, nové [[Osvobození 130/11|měšťanské školy]] v roce 1926, byl též zakladatelem zdejší záložny „Budoucnost“, jejímž byl prvním předsedou a dlouholetým pokladníkem. V obci bylo také zřízeno pouliční elektrické osvětlení.

V prosinci roku 1920 se účastnil generální stávky. Následkem toho byl dne 21. prosince 1920 vzat do vazby jak Bezchleba, tak [[Jan Melč]], Karel Žejdlík a Jan Procházka. Ve vazbě Bezchleba strávil 4 týdny. Při soudním přelíčení konané v roce 1921 byl odsouzen na 3 týdny jednoduchého vězení.

Po ukončení druhé světové války byl prvním předsedou revolučního národního výboru v roce 1945, následně předseda nově vzniklého MNV. V této funkci setrval do nových voleb v roce 1946.

Při příležitosti 69. narozenin byl za své zásluhy o obec jmenován, na zvláštní schůzi pléna MNV v roce 1946, [[Čestné občanství města Adamova|čestným občanem obce Adamov]].

== Zdroje ==
* ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 33-34, 194.
* ''Kronika města Adamova'', s. 15.
* ''Kronika města Adamova II. díl'', s. 45, 210-211.

[[Kategorie:Jan Bezchleba]]