Lukáš Malý: zdroje

2025-01-12T09:17:43Z

zdroje

← Starší verze		Verze z 12. 1. 2025, 11:17
Řádek 15:		Řádek 15:

	V roce 1994 při příležitosti 30. výročí povýšení Adamova na město bylo Josefu Valentovi in memoriam uděleno [[Čestné občanství města Adamova\|čestné občanství města Adamova]].		V roce 1994 při příležitosti 30. výročí povýšení Adamova na město bylo Josefu Valentovi in memoriam uděleno [[Čestné občanství města Adamova\|čestné občanství města Adamova]].

			== Zdroje ==
			* ''Fotokronika města Adamova rok 1994''.

	{{Čestní občané Adamova}}		{{Čestní občané Adamova}}

	[[Kategorie:Josef Valenta]]		[[Kategorie:Josef Valenta]]

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} '''Josef Valenta''' (5. srpna 1898 v Praze – 6. července 1975) byl adamovský pracovník Adamovských strojíren. == Životopis == Josef Valenta se narodil 8. srpna 1898 v Praze. Vyučil se zámečníkem a kolem roku 1920 přišel do Adamova, kde nastoupil v místní továrně. Zde se vypracoval na mistra v lisovně. V Adamově se seznámil se svojí budoucí ženou Marií, která pocházela z Vranov…“

2025-01-12T09:15:50Z

založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} '''Josef Valenta''' (5. srpna 1898 v Praze – 6. července 1975) byl adamovský pracovník Adamovských strojíren. == Životopis == Josef Valenta se narodil 8. srpna 1898 v Praze. Vyučil se zámečníkem a kolem roku 1920 přišel do Adamova, kde nastoupil v místní továrně. Zde se vypracoval na mistra v lisovně. V Adamově se seznámil se svojí budoucí ženou Marií, která pocházela z Vranov…“

Nová stránka

{{Chybí obrázek}}
'''Josef Valenta''' (5. srpna 1898 v Praze – 6. července 1975) byl adamovský pracovník [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]].

== Životopis ==
Josef Valenta se narodil 8. srpna 1898 v Praze. Vyučil se zámečníkem a kolem roku 1920 přišel do Adamova, kde nastoupil v místní továrně. Zde se vypracoval na mistra v lisovně. V Adamově se seznámil se svojí budoucí ženou Marií, která pocházela z [[Vranov]]a. S tou měl dvě dcery.
Za první republiky byl funkcionářem strany národně socialistické a člen Sokola.

Před druhou světovou válkou postavili rodinný domek na [[Kolonka|Kolonce]]. Za války pracoval v pozdějších Fučíkových závodech v Brně, kde byl zatčen a od května 1944 vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Na pochodu smrti z Drážďan do Karlových Varů onemocněl zápalem plic. Prostřednictvím Červeného kříže byl dán na léčení do nemocnice v Praze na Bulovce. Zásluhou bývalého ředitele Škodových závodů v Adamově, [[František Jílek|Františka Jílka]], byl převezen k nim do domácího ošetřování v Praze. Po šesti týdnech v červenci 1945 si ho rodina přivezla domů.

Po válce se stal jednatelem Svazu protifašistických bojovníků.

V roce 1950 pracoval ve strojírnách v Dubnici nad Váhom na Slovensku. Zde byl zatčen a odsouzen na 15 let vězení. Prošel veznicemi v Plzni na Borech, V Horní Bříze a v Leopoldově. Byl mu zabaven majetek a byl zbaven občanství. Při věznění v Leopoldově na popud jednoho z dozorců, který zjistil, že jeho provinění je velmi malé, jeho dcera a žena, četnými dopisy až u tehdejšího prezidenta Zápotockého, dosáhli toho, že byl v roce 1956 propuštěn.

Po propuštění se vrátil zase do Adamova. Bylo mu nabídnuto jen místo v lisovně nebo kalírně. Tam zůstal až do odchodu do důchodu. Zemřel 6. července 1975.

V roce 1994 při příležitosti 30. výročí povýšení Adamova na město bylo Josefu Valentovi in memoriam uděleno [[Čestné občanství města Adamova|čestné občanství města Adamova]].

{{Čestní občané Adamova}}

[[Kategorie:Josef Valenta]]

Josef Valenta - Historie editací

Lukáš Malý: zdroje