Knihovna (Adamov) - Historie editací

Lukáš Malý: /* Historie */ chystaná rekonstrukce

2026-06-01T17:05:24Z

Historie: chystaná rekonstrukce

← Starší verze		Verze z 1. 6. 2026, 19:05
Řádek 21:		Řádek 21:

	V současnosti je knihovníkem [[Čeněk Šmerek]], který zde nastoupil v roce 2023. Ten vykonával funkci knihovníka do konce srpna 2025. Od 1. září téhož roku nastoupila na tuto pozici [[Jana Dostálová]].		V současnosti je knihovníkem [[Čeněk Šmerek]], který zde nastoupil v roce 2023. Ten vykonával funkci knihovníka do konce srpna 2025. Od 1. září téhož roku nastoupila na tuto pozici [[Jana Dostálová]].

			V současné době se chytá rekonstrukce všech prostor knihovny.

	== Vývoj knihovního fondu ==		== Vývoj knihovního fondu ==

Lukáš Malý: /* Historie */ úprava textu ohledně německé knihovny

2026-05-07T09:10:45Z

Historie: úprava textu ohledně německé knihovny

← Starší verze		Verze z 7. 5. 2026, 11:10
Řádek 5:		Řádek 5:
	V obci a následně městě se vystřídalo několik knihoven, které vznikaly a po několika letech zanikaly. Za úplně první knihovnu lze považovat obecní knihovnu, která tehdy vznikla ze sbírky [[Vojtěch Fedra\|Vojtěcha Fedry]], kterou rozšířila roku 1918 knihovna hasičského sboru. Do rukou obce tato knihovna přešla 12. října 1919. Do roku 1930 byla umístěna v obecní úřadovně č. 26. Zde však nemohla řádně fungovat a proto bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do jedné místnosti měšťanské školy. Následně byla v roce 1932 se přemístila do nově adaptované budovy číslo 46, a poté do uvolněné místnosti po pokračovací škole v domě číslo 101. V letech 1928-1932 byli knihovníky [[Leopold Černý]] a [[Josef Praus]]. Od roku 1931 pak [[Eduard Juřička]].		V obci a následně městě se vystřídalo několik knihoven, které vznikaly a po několika letech zanikaly. Za úplně první knihovnu lze považovat obecní knihovnu, která tehdy vznikla ze sbírky [[Vojtěch Fedra\|Vojtěcha Fedry]], kterou rozšířila roku 1918 knihovna hasičského sboru. Do rukou obce tato knihovna přešla 12. října 1919. Do roku 1930 byla umístěna v obecní úřadovně č. 26. Zde však nemohla řádně fungovat a proto bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do jedné místnosti měšťanské školy. Následně byla v roce 1932 se přemístila do nově adaptované budovy číslo 46, a poté do uvolněné místnosti po pokračovací škole v domě číslo 101. V letech 1928-1932 byli knihovníky [[Leopold Černý]] a [[Josef Praus]]. Od roku 1931 pak [[Eduard Juřička]].

	Během druhé světové války bylo nařizováno co přesně se má zařazovat do knihovního fondu. V lednu 1941 byla zřízena při obecní knihovně německá knihovna. Knihovnicí byla [[Gita Broschová]], která byla velkou propagátorkou němectví~~. Pro spolehlivé čtenáře byly nabízeny zakázané knihy~~.		Během druhé světové války bylo nařizováno co přesně se má zařazovat do knihovního fondu. Pro spolehlivé čtenáře byly nabízeny zakázané knihy. V lednu 1941 byla zřízena při obecní knihovně německá knihovna. Knihovnicí této části byla [[Gita Broschová]], která byla velkou propagátorkou němectví.

	Po druhé světové válce byla knihovna umístěna v učebně II. třídy a zásluhu na jejím znovuzprovoznění a fungování měli učitelé Juřička a [[Jan Pivoda]]. Na přelomu 40. a 50. let byla knihovna umístěna v učebně IV. třídy. Jako kronikář byl uváděn Jan Pivoda. V roce 1952 byla k obecní knihovně přičleněna knihovna KSČ v Adamově.		Po druhé světové válce byla knihovna umístěna v učebně II. třídy a zásluhu na jejím znovuzprovoznění a fungování měli učitelé Juřička a [[Jan Pivoda]]. Na přelomu 40. a 50. let byla knihovna umístěna v učebně IV. třídy. Jako kronikář byl uváděn Jan Pivoda. V roce 1952 byla k obecní knihovně přičleněna knihovna KSČ v Adamově.

Lukáš Malý: /* Historie */ typo

2026-05-07T09:08:06Z

Historie: typo

← Starší verze		Verze z 7. 5. 2026, 11:08
Řádek 5:		Řádek 5:
	V obci a následně městě se vystřídalo několik knihoven, které vznikaly a po několika letech zanikaly. Za úplně první knihovnu lze považovat obecní knihovnu, která tehdy vznikla ze sbírky [[Vojtěch Fedra\|Vojtěcha Fedry]], kterou rozšířila roku 1918 knihovna hasičského sboru. Do rukou obce tato knihovna přešla 12. října 1919. Do roku 1930 byla umístěna v obecní úřadovně č. 26. Zde však nemohla řádně fungovat a proto bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do jedné místnosti měšťanské školy. Následně byla v roce 1932 se přemístila do nově adaptované budovy číslo 46, a poté do uvolněné místnosti po pokračovací škole v domě číslo 101. V letech 1928-1932 byli knihovníky [[Leopold Černý]] a [[Josef Praus]]. Od roku 1931 pak [[Eduard Juřička]].		V obci a následně městě se vystřídalo několik knihoven, které vznikaly a po několika letech zanikaly. Za úplně první knihovnu lze považovat obecní knihovnu, která tehdy vznikla ze sbírky [[Vojtěch Fedra\|Vojtěcha Fedry]], kterou rozšířila roku 1918 knihovna hasičského sboru. Do rukou obce tato knihovna přešla 12. října 1919. Do roku 1930 byla umístěna v obecní úřadovně č. 26. Zde však nemohla řádně fungovat a proto bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do jedné místnosti měšťanské školy. Následně byla v roce 1932 se přemístila do nově adaptované budovy číslo 46, a poté do uvolněné místnosti po pokračovací škole v domě číslo 101. V letech 1928-1932 byli knihovníky [[Leopold Černý]] a [[Josef Praus]]. Od roku 1931 pak [[Eduard Juřička]].

	Během druhé světové války bylo nařizováno co přesně se má zařazovat do knihovního fondu. V lednu 1941 byla zřízena při obecní knihovně německá knihovna. Knihovnicí byla [[Gita Broschová]], která byla velkou propagátorkou němectví. Pro spolehlivé čtenáře ~~byla~~ nabízeny zakázané knihy.		Během druhé světové války bylo nařizováno co přesně se má zařazovat do knihovního fondu. V lednu 1941 byla zřízena při obecní knihovně německá knihovna. Knihovnicí byla [[Gita Broschová]], která byla velkou propagátorkou němectví. Pro spolehlivé čtenáře byly nabízeny zakázané knihy.

	Po druhé světové válce byla knihovna umístěna v učebně II. třídy a zásluhu na jejím znovuzprovoznění a fungování měli učitelé Juřička a [[Jan Pivoda]]. Na přelomu 40. a 50. let byla knihovna umístěna v učebně IV. třídy. Jako kronikář byl uváděn Jan Pivoda. V roce 1952 byla k obecní knihovně přičleněna knihovna KSČ v Adamově.		Po druhé světové válce byla knihovna umístěna v učebně II. třídy a zásluhu na jejím znovuzprovoznění a fungování měli učitelé Juřička a [[Jan Pivoda]]. Na přelomu 40. a 50. let byla knihovna umístěna v učebně IV. třídy. Jako kronikář byl uváděn Jan Pivoda. V roce 1952 byla k obecní knihovně přičleněna knihovna KSČ v Adamově.

Lukáš Malý: zařazení pod MKS

2026-04-23T09:37:15Z

zařazení pod MKS

← Starší verze		Verze z 23. 4. 2026, 11:37
Řádek 17:		Řádek 17:

	Nově byl také zřízen antikvariát, který zprostředkovával prodej knih. Občané osmnácti let mohli přinést do knihovny, které pak knihovna po dobu tří měsíců nabízela k prodeji. Po této lhůtě byly neprodané knihy vráceny majiteli, za prodané mu byly vyplaceny peníze. Antikvariát byl otevřen každou středu od 13:00 do 18:00 hod.		Nově byl také zřízen antikvariát, který zprostředkovával prodej knih. Občané osmnácti let mohli přinést do knihovny, které pak knihovna po dobu tří měsíců nabízela k prodeji. Po této lhůtě byly neprodané knihy vráceny majiteli, za prodané mu byly vyplaceny peníze. Antikvariát byl otevřen každou středu od 13:00 do 18:00 hod.

			Od 1. ledna 2000 byla knihovna zařazena pod [[Městské kulturní středisko Adamov]].

	V současnosti je knihovníkem [[Čeněk Šmerek]], který zde nastoupil v roce 2023. Ten vykonával funkci knihovníka do konce srpna 2025. Od 1. září téhož roku nastoupila na tuto pozici [[Jana Dostálová]].		V současnosti je knihovníkem [[Čeněk Šmerek]], který zde nastoupil v roce 2023. Ten vykonával funkci knihovníka do konce srpna 2025. Od 1. září téhož roku nastoupila na tuto pozici [[Jana Dostálová]].
Řádek 33:		Řádek 35:
	* [https://www.mks-adamov.cz/mestska-knihovna/ Webové stránky s informací o Knihovně města Adamova].		* [https://www.mks-adamov.cz/mestska-knihovna/ Webové stránky s informací o Knihovně města Adamova].
	* ''Pamětní kniha obce Adamov'', s. 82, 110 a 121.		* ''Pamětní kniha obce Adamov'', s. 82, 110 a 121.
			* ''Kronika města Adamova V. díl'', s. 31.
	* PEČENKA, Josef. Půjčovna knih ve Skalním sklepě otevřena v ''Směr'', 28. ledna 1955, roč. VII., č. 4. Adamov: Adamovské strojírny., s. 1.		* PEČENKA, Josef. Půjčovna knih ve Skalním sklepě otevřena v ''Směr'', 28. ledna 1955, roč. VII., č. 4. Adamov: Adamovské strojírny., s. 1.
	* HLOUŠKOVÁ, Eva. Městská knihovna informuje v Adamov v ''Městský zpravodaj''. 1993, č. 2, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 8–9.		* HLOUŠKOVÁ, Eva. Městská knihovna informuje v Adamov v ''Městský zpravodaj''. 1993, č. 2, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 8–9.

Lukáš Malý: překlep

2026-01-25T05:49:22Z

překlep

← Starší verze		Verze z 25. 1. 2026, 07:49
Řádek 3:		Řádek 3:

	== Historie ==		== Historie ==
	V obci a následně městě se vystřídalo několik knihoven, které vznikaly a po několika letech zanikaly. Za úplně první knihovnu lze považovat obecní knihovnu, která tehdy vznikla ze sbírky [[Vojtěch Fedra\|Vojtěcha Fedry]], kterou rozšířila roku 1918 knihovna hasičského sboru. Do rukou obce tato knihovna přešla 12. října 1919. Do roku 1930 byla umístěna v obecní úřadovně č. 26. Zde však nemohla řádně fungovat a proto bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do jedné místnosti měšťanské školy. Následně byla v roce 1932 se přemístila do nově adaptované budovy číslo 46, a poté do uvolněné místnosti po pokračovací škole v domě číslo 101. V letech 1928-1932 byli knihovníky [[Leopold Černý]] a [[Josef Praus]]. Od roku 1931 pak [[Eduard ~~Jurička~~]].		V obci a následně městě se vystřídalo několik knihoven, které vznikaly a po několika letech zanikaly. Za úplně první knihovnu lze považovat obecní knihovnu, která tehdy vznikla ze sbírky [[Vojtěch Fedra\|Vojtěcha Fedry]], kterou rozšířila roku 1918 knihovna hasičského sboru. Do rukou obce tato knihovna přešla 12. října 1919. Do roku 1930 byla umístěna v obecní úřadovně č. 26. Zde však nemohla řádně fungovat a proto bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do jedné místnosti měšťanské školy. Následně byla v roce 1932 se přemístila do nově adaptované budovy číslo 46, a poté do uvolněné místnosti po pokračovací škole v domě číslo 101. V letech 1928-1932 byli knihovníky [[Leopold Černý]] a [[Josef Praus]]. Od roku 1931 pak [[Eduard Juřička]].

	Během druhé světové války bylo nařizováno co přesně se má zařazovat do knihovního fondu. V lednu 1941 byla zřízena při obecní knihovně německá knihovna. Knihovnicí byla [[Gita Broschová]], která byla velkou propagátorkou němectví. Pro spolehlivé čtenáře byla nabízeny zakázané knihy.		Během druhé světové války bylo nařizováno co přesně se má zařazovat do knihovního fondu. V lednu 1941 byla zřízena při obecní knihovně německá knihovna. Knihovnicí byla [[Gita Broschová]], která byla velkou propagátorkou němectví. Pro spolehlivé čtenáře byla nabízeny zakázané knihy.

Lukáš Malý: změna knihovníka

2025-09-06T05:54:51Z

změna knihovníka

← Starší verze		Verze z 6. 9. 2025, 07:54
Řádek 18:		Řádek 18:
	Nově byl také zřízen antikvariát, který zprostředkovával prodej knih. Občané osmnácti let mohli přinést do knihovny, které pak knihovna po dobu tří měsíců nabízela k prodeji. Po této lhůtě byly neprodané knihy vráceny majiteli, za prodané mu byly vyplaceny peníze. Antikvariát byl otevřen každou středu od 13:00 do 18:00 hod.		Nově byl také zřízen antikvariát, který zprostředkovával prodej knih. Občané osmnácti let mohli přinést do knihovny, které pak knihovna po dobu tří měsíců nabízela k prodeji. Po této lhůtě byly neprodané knihy vráceny majiteli, za prodané mu byly vyplaceny peníze. Antikvariát byl otevřen každou středu od 13:00 do 18:00 hod.

	V současnosti je knihovníkem [[Čeněk Šmerek]], který zde nastoupil v roce 2023.		V současnosti je knihovníkem [[Čeněk Šmerek]], který zde nastoupil v roce 2023. Ten vykonával funkci knihovníka do konce srpna 2025. Od 1. září téhož roku nastoupila na tuto pozici [[Jana Dostálová]].

	== Vývoj knihovního fondu ==		== Vývoj knihovního fondu ==

Lukáš Malý: aktualizace počtu svazků

2025-05-28T04:53:50Z

aktualizace počtu svazků

← Starší verze		Verze z 28. 5. 2025, 06:53
Řádek 28:		Řádek 28:
	* 1982 – 11 881 svazků		* 1982 – 11 881 svazků
	* 1989 – 17 855 svazků		* 1989 – 17 855 svazků
	* 2025 – ~~22 454~~ svazků (k 15. květnu)		* 2025 – 25 470 svazků (k 15. květnu)

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

Lukáš Malý: /* Vývoj knihovního fondu */ + 2025

2025-05-27T12:14:43Z

Vývoj knihovního fondu: + 2025

← Starší verze		Verze z 27. 5. 2025, 14:14
Řádek 28:		Řádek 28:
	* 1982 – 11 881 svazků		* 1982 – 11 881 svazků
	* 1989 – 17 855 svazků		* 1989 – 17 855 svazků
			* 2025 – 22 454 svazků (k 15. květnu)

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

Lukáš Malý: úprava roku kdy vedl Praus a Černý knihovnu

2024-11-23T13:26:32Z

úprava roku kdy vedl Praus a Černý knihovnu

← Starší verze		Verze z 23. 11. 2024, 15:26
Řádek 1:		Řádek 1:
			{{Chybí obrázek}}
	'''Knihovna''' v [[Adamov]]ě v současné době zařazena pod Městské kulturní středisko a sídlí v [[Dům služeb (Adamov)\|Domě služeb]] na ulici [[Družstevní (Adamov)\|Družstevní]].		'''Knihovna''' v [[Adamov]]ě v současné době zařazena pod Městské kulturní středisko a sídlí v [[Dům služeb (Adamov)\|Domě služeb]] na ulici [[Družstevní (Adamov)\|Družstevní]].

	== Historie ==		== Historie ==
	V obci a následně městě se vystřídalo několik knihoven, které vznikaly a po několika letech zanikaly. Za úplně první knihovnu lze považovat obecní knihovnu, která tehdy vznikla ze sbírky [[Vojtěch Fedra\|Vojtěcha Fedry]], kterou rozšířila roku 1918 knihovna hasičského sboru. Do rukou obce tato knihovna přešla 12. října 1919. Do roku 1930 byla umístěna v obecní úřadovně č. 26. Zde však nemohla řádně fungovat a proto bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do jedné místnosti měšťanské školy. Následně byla v roce 1932 se přemístila do nově adaptované budovy číslo 46, a poté do uvolněné místnosti po pokračovací škole v domě číslo 101. V letech ~~1929~~-1932 byli knihovníky [[Leopold Černý]] a [[Josef Praus]]. Od roku 1931 pak [[Eduard Jurička]].		V obci a následně městě se vystřídalo několik knihoven, které vznikaly a po několika letech zanikaly. Za úplně první knihovnu lze považovat obecní knihovnu, která tehdy vznikla ze sbírky [[Vojtěch Fedra\|Vojtěcha Fedry]], kterou rozšířila roku 1918 knihovna hasičského sboru. Do rukou obce tato knihovna přešla 12. října 1919. Do roku 1930 byla umístěna v obecní úřadovně č. 26. Zde však nemohla řádně fungovat a proto bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do jedné místnosti měšťanské školy. Následně byla v roce 1932 se přemístila do nově adaptované budovy číslo 46, a poté do uvolněné místnosti po pokračovací škole v domě číslo 101. V letech 1928-1932 byli knihovníky [[Leopold Černý]] a [[Josef Praus]]. Od roku 1931 pak [[Eduard Jurička]].

	Během druhé světové války bylo nařizováno co přesně se má zařazovat do knihovního fondu. V lednu 1941 byla zřízena při obecní knihovně německá knihovna. Knihovnicí byla [[Gita Broschová]], která byla velkou propagátorkou němectví. Pro spolehlivé čtenáře byla nabízeny zakázané knihy.		Během druhé světové války bylo nařizováno co přesně se má zařazovat do knihovního fondu. V lednu 1941 byla zřízena při obecní knihovně německá knihovna. Knihovnicí byla [[Gita Broschová]], která byla velkou propagátorkou němectví. Pro spolehlivé čtenáře byla nabízeny zakázané knihy.
Řádek 30:		Řádek 31:
	== Zdroje ==		== Zdroje ==
	* [https://www.mks-adamov.cz/mestska-knihovna/ Webové stránky s informací o Knihovně města Adamova].		* [https://www.mks-adamov.cz/mestska-knihovna/ Webové stránky s informací o Knihovně města Adamova].
	* ''Pamětní kniha obce Adamov'', s. 110 a 121.		* ''Pamětní kniha obce Adamov'', s. 82, 110 a 121.
	* PEČENKA, Josef. Půjčovna knih ve Skalním sklepě otevřena v ''Směr'', 28. ledna 1955, roč. VII., č. 4. Adamov: Adamovské strojírny., s. 1.		* PEČENKA, Josef. Půjčovna knih ve Skalním sklepě otevřena v ''Směr'', 28. ledna 1955, roč. VII., č. 4. Adamov: Adamovské strojírny., s. 1.
	* HLOUŠKOVÁ, Eva. Městská knihovna informuje v Adamov v ''Městský zpravodaj''. 1993, č. 2, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 8–9.		* HLOUŠKOVÁ, Eva. Městská knihovna informuje v Adamov v ''Městský zpravodaj''. 1993, č. 2, Adamov: Městský úřad Adamov, s. 8–9.

Lukáš Malý: linky

2024-11-23T13:23:14Z

linky

← Starší verze		Verze z 23. 11. 2024, 15:23
Řádek 2:		Řádek 2:

	== Historie ==		== Historie ==
	V obci a následně městě se vystřídalo několik knihoven, které vznikaly a po několika letech zanikaly. Za úplně první knihovnu lze považovat obecní knihovnu, která tehdy vznikla ze sbírky [[Vojtěch Fedra\|Vojtěcha Fedry]], kterou rozšířila roku 1918 knihovna hasičského sboru. Do rukou obce tato knihovna přešla 12. října 1919. Do roku 1930 byla umístěna v obecní úřadovně č. 26. Zde však nemohla řádně fungovat a proto bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do jedné místnosti měšťanské školy. Následně byla v roce 1932 se přemístila do nově adaptované budovy číslo 46, a poté do uvolněné místnosti po pokračovací škole v domě číslo 101. V letech 1929-1932 byli knihovníky L. Černý a Josef Praus. Od roku 1931 pak [[Eduard Jurička]].		V obci a následně městě se vystřídalo několik knihoven, které vznikaly a po několika letech zanikaly. Za úplně první knihovnu lze považovat obecní knihovnu, která tehdy vznikla ze sbírky [[Vojtěch Fedra\|Vojtěcha Fedry]], kterou rozšířila roku 1918 knihovna hasičského sboru. Do rukou obce tato knihovna přešla 12. října 1919. Do roku 1930 byla umístěna v obecní úřadovně č. 26. Zde však nemohla řádně fungovat a proto bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do jedné místnosti měšťanské školy. Následně byla v roce 1932 se přemístila do nově adaptované budovy číslo 46, a poté do uvolněné místnosti po pokračovací škole v domě číslo 101. V letech 1929-1932 byli knihovníky [[Leopold Černý]] a [[Josef Praus]]. Od roku 1931 pak [[Eduard Jurička]].

	Během druhé světové války bylo nařizováno co přesně se má zařazovat do knihovního fondu. V lednu 1941 byla zřízena při obecní knihovně německá knihovna. Knihovnicí byla [[Gita Broschová]], která byla velkou propagátorkou němectví. Pro spolehlivé čtenáře byla nabízeny zakázané knihy.		Během druhé světové války bylo nařizováno co přesně se má zařazovat do knihovního fondu. V lednu 1941 byla zřízena při obecní knihovně německá knihovna. Knihovnicí byla [[Gita Broschová]], která byla velkou propagátorkou němectví. Pro spolehlivé čtenáře byla nabízeny zakázané knihy.