Moravský kras - Historie editací

Lukáš Malý: rozšíření

2024-10-30T11:31:19Z

rozšíření

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:CHKO (Moravský kras).JPG|náhled|alt=Informační tabule Moravského krasu|Informační tabule Moravského krasu]]
-'''Moravský kras''' je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrtů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován [[Punkva|Punkvou]], [[Křtinský potok|Křtinským potokem]] a [[Říčka|Říčkou]] do [[Svitava|Svitavy]] a Svratky. Je vyvinut v 3 – 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]].
+'''Moravský kras''' je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice.
 == Dělení ==

Lukáš Malý: /* Dělení */

2024-06-26T17:56:35Z

Dělení

← Starší verze		Verze z 26. 6. 2024, 19:56
Řádek 3:		Řádek 3:

	== Dělení ==		== Dělení ==
	* ''Severní část'' - je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí Macochou, dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, která se nachází pod zříceninou hradu Holštejna a poblíž krasového propadání potoka Bílá voda v Rasovně. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v [[Pustý žleb\|Pustém žlebu]] a [[Suchý žleb\|Suchém žlebu]]. Mezi Novými Dvory a hradem [[Blansek]]em je chráněná lipová alej.		* ''Severní část'' - je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí [[Macocha\|Macochou]], dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, která se nachází pod zříceninou hradu Holštejna a poblíž krasového propadání potoka Bílá voda v Rasovně. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v [[Pustý žleb\|Pustém žlebu]] a [[Suchý žleb\|Suchém žlebu]]. Mezi Novými Dvory a hradem [[Blansek]]em je chráněná lipová alej.
	* ''Střední část'' - je odvodňována [[Jedovnice\|Jedovnickým]] a Křtinským potokem. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém [[Rudické propadání]]–[[Býčí skála]]. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně [[Výpustek]], která se nachází v Křtinském údolí. Volně přístupnými jeskyněmi jsou [[Kostelík]] a [[Jáchymka]], poblíž které stojí [[Stará huť]] s muzeem železářství.		* ''Střední část'' - je odvodňována [[Jedovnice\|Jedovnickým]] a Křtinským potokem. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém [[Rudické propadání]]–[[Býčí skála]]. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně [[Výpustek]], která se nachází v Křtinském údolí. Volně přístupnými jeskyněmi jsou [[Kostelík]] a [[Jáchymka]], poblíž které stojí [[Stará huť]] s muzeem železářství.
	* ''Jižní část'' - odvodňuje Říčka, v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadání a Ochozské jeskyně a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna.		* ''Jižní část'' - odvodňuje Říčka, v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadání a Ochozské jeskyně a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna.

	[[Kategorie:Moravský kras]]		[[Kategorie:Moravský kras]]

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Informační tabule Moravského krasu '''Moravský kras''' je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněn…“

2024-06-18T03:27:34Z

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Informační tabule Moravského krasu|Informační tabule Moravského krasu '''Moravský kras''' je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněn…“

Nová stránka

[[Soubor:CHKO (Moravský kras).JPG|náhled|alt=Informační tabule Moravského krasu|Informační tabule Moravského krasu]]
'''Moravský kras''' je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary s výjimkou poljí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrtů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován [[Punkva|Punkvou]], [[Křtinský potok|Křtinským potokem]] a [[Říčka|Říčkou]] do [[Svitava|Svitavy]] a Svratky. Je vyvinut v 3 – 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras]].

== Dělení ==
* ''Severní část'' - je odvodňována říčkou Punkvou. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je Amatérská jeskyně. Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s nejznámější českou propastí Macochou, dále Sloupsko-šošůvské jeskyně včetně jeskyně Kůlny, jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. V Holštejnském údolí je volně přístupná jeskyně Hladomorna, která se nachází pod zříceninou hradu Holštejna a poblíž krasového propadání potoka Bílá voda v Rasovně. Další množství menších volně přístupných jeskyní, skalních mostů, soutěsek a dalších krasových jevů se nachází v [[Pustý žleb|Pustém žlebu]] a [[Suchý žleb|Suchém žlebu]]. Mezi Novými Dvory a hradem [[Blansek]]em je chráněná lipová alej.
* ''Střední část'' - je odvodňována [[Jedovnice|Jedovnickým]] a Křtinským potokem. Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém [[Rudické propadání]]–[[Býčí skála]]. Pro veřejnost je zpřístupněna jeskyně [[Výpustek]], která se nachází v Křtinském údolí. Volně přístupnými jeskyněmi jsou [[Kostelík]] a [[Jáchymka]], poblíž které stojí [[Stará huť]] s muzeem železářství.
* ''Jižní část'' - odvodňuje Říčka, v jejímž údolí se nacházejí například jeskynní systém Hostěnického propadání a Ochozské jeskyně a dále významné archeologické naleziště z doby lovců sobů jeskyně Pekárna.

[[Kategorie:Moravský kras]]