https://www.adamovaokoli.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Nerealizovan%C3%A9_projekty 2026-05-19T07:16:44Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.41.0 https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nerealizovan%C3%A9_projekty&diff=3617&oldid=prev 2026-05-17T05:23:09Z

<p>založena nová stránka s textem „&#039;&#039;&#039;Nerealizované projekty&#039;&#039;&#039; byly projektované či zamýšlené stavby, které nebyly nikdy realizovány. == Projekty ve Střelčí == V lesní trati <a href="/St%C5%99el%C4%8D%C3%AD" title="Střelčí">Střelčí</a> bylo v průběhu minulého století plánováno několik stavebních projektů. Ve 20. letech zde měla vyrůst tzv. <a href="/B%C3%ADlovice_nad_Svitavou_408" title="Bílovice nad Svitavou 408">Masarykova zotavovna</a>. Nakonec byl projekt přesunut do stráně nedaleko babické železniční zastávky. V 60. letech zde mohl vyrůst ar…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>&#039;&#039;&#039;Nerealizované projekty&#039;&#039;&#039; byly projektované či zamýšlené stavby, které nebyly nikdy realizovány.<br /> <br /> == Projekty ve Střelčí ==<br /> V lesní trati [[Střelčí]] bylo v průběhu minulého století plánováno několik stavebních projektů. Ve 20. letech zde měla vyrůst tzv. [[Bílovice nad Svitavou 408|Masarykova zotavovna]]. Nakonec byl projekt přesunut do stráně nedaleko babické železniční zastávky. V 60. letech zde mohl vyrůst areál středního odborného učiliště, jeho umístění nakonec bylo situováno z části na [[Horka|Horku]] a z části do údolí u [[Josefov]]a.<br /> <br /> Od 70. let bylo se Střelčím počítáno pro velký sportovní areál. Ten nebyl nakonec z důvodů politických změn realizován vůbec.<br /> <br /> == Úzkorozchodná dráha Křtinským údolím ==<br /> {{Podrobně|1=Úzkorozchodná dráha Adamov–Křtiny}}<br /> V první polovině 20. století, kdy bylo započato s těžbou fosfátových hlín z jeskynních systémů v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]], uvažovalo se o vybudování úzkorozchodné dráhy tímto údolím podél [[Křtinské údolí|Křtinského potoka]] ke [[Křtiny|Křtinám]] a dále. Tato dráha měla usnadnit odvoz vytěžených hlín k odběratelům. V roce 1921 je uváděno, že z údolí byly vyváženy 3 až 4 vagony fosfátu denně. Proto také Československá stavební společnost v Brně vypracovala na žádost lichtenštejnského panství projekt této dráhy o rozchodu kolejí 760 mm.<br /> <br /> Trať je vedena většinou po silnici Adamov–Křtiny, jen v prudkých obloucích přechází do terénu, ve kterém by v případě realizace bylo potřeba odstřelit skalní útvary. Pohon byl plánován benzinovými lokomotivami.<br /> <br /> Byť hlavním důvodem k postavení by byla těžba hlin, sekundárním využitím mohl být také rozvoj turismu. Proto bylo plánováno pokračování trati z Křtin do [[Vilémovice|Vilémovic]] a [[Suchý žleb|Suchým žlebem]] ke [[Skalní mlýn|Skalnímu mlýnu]], kde by se setkala s projektem elektrické dráhy Blansko–Sloup.<br /> <br /> == Jesle a mateřská škola u kostela ==<br /> {{Podrobně|1=Jesle a mateřská škola pro Škodovy závody v Adamově}}<br /> Po druhé světové válce, kdy započalo rozšiřování závodu, vyvstala potřeba výstavby občanské vybavenosti pro adamovské občany. Jednou kategorií této vybavenosti jsou také předškolní vzdělávací zařízení – jesle a mateřská škola. Proto byla v 1951 na žádost Škodových závodů vypracována projekční organizací Stavoprojekt z Brna dokumentace, která navrhla vybudování dvou samostatných budov v těsné blízkosti budovy MNV (číslo popisné 101), při dnešní ulici [[Pod Horkou (Adamov)|Pod Horkou]].<br /> <br /> Jesle i mateřská škola byly projektovány pro 30 dětí, částečně podsklepeny a vzájemně propojeny topným kanálem. Kotelna, která by zásobovala teplem budovy byla plánována v suterénu jeslí.<br /> <br /> Z jakého důvodu nebyl projekt nakonec realizován, není mi zatím známo. V Adamově byly nakonec [[Ronovská 282/14|jesle]] vybudovány na ulici [[Ronovská (Adamov)|Ronovská]] v roce 1956. V 50. letech na zamýšleném místě jeslí a mateřské školy byly vystavěny tři bytové domy.<br /> <br /> == Přístavba kulturního domu Julia Fučíka ==<br /> Již v 60. letech se začalo uvažovat o rozšíření kulturního domu. Jednalo by se především o rozšíření severního traktu budovy. Ideový návrh rekonstrukce zpracoval dle programu závodního klubu Jar. Fiala z oddělení VOV. Projekt byl nadále odkládán a situace byla opětovně řešena na konci 70. let. Nikdy však nebyla dotažena k realizaci.<br /> <br /> == Sídliště u Ptačí svatyně ==<br /> V návaznosti na výstavbu bytových domů na ulici [[Družstevní (Adamov)|Družstevní]], [[Neumannova (Adamov)|Neumannova]] a [[Petra Jilemnického (Adamov)|Petra Jilemnického]] byl dle studie vypracován projekt na výstavbu čtveřice panelových domů a 61 rodinných domů v lokalitě pod [[Ptačí svatyně|Ptačí svatyní]].<br /> <br /> Čtveřice bytových domů byla situována v nejvyšším místě nové čtvrti v blízkosti komunikace Ptačina–Útěchov. Celkový počet bytových jednotek v jednom objektu mělo činit 42.<br /> <br /> Zděné rodinné domy byly rozděleny do pěti typů A, A1 (pravý a levý), B (dvoubytový), C, D. Celkem tak mělo vzniknout 77 nových bytových jednotek.<br /> <br /> Dle studie bylo v plánu postavit také novou budovu školy. Ta měla vyrůst nad dosud fungující školou na ulici [[Ronovská (Adamov)|Ronovská]]. Ani jeden z plánů však nebyl realizován.<br /> <br /> == Další uvažovaná výstavba bytových jednotek ==<br /> Kromě lokality v okolí [[Ptačí svatyně]] se v [[Adamov]]ě zvažovala ještě možnost umístit novou zástavbu nad [[Ptačina|Ptačinou]] – tzv. U Masarykovy lípy (dnes místo známější spíše jako [[Vojenská louka]]).<br /> <br /> Doporučená výška výstavby zde byla maximálně 4 podlaží a celkově se mělo jednat o 15 ha zastavěné plochy. Studie dále informuje o možnostech napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Jako zajímavost lze uvést zmínky o nutnosti převzetí do užívání tzv. Hrádkové cesty či nutnosti rozšíření podjezdu pod železnicí v Adamově, který byl již v té době pouze nouzovým řešením (jak víme, podjezd se podařilo rozšířit teprve v letošním roce).<br /> <br /> Mezi další lokality, které jsou již mimo Adamov byly uvažovány [[Blansko]], [[Šebrov-Kateřina|Šebrov]], Olešná, [[Klepačov]], [[Olomučany]], [[Habrůvka]], [[Babice nad Svitavou]], [[Vranov]], [[Útěchov]], [[Bílovice nad Svitavou]], [[Řícmanice]], [[Kanice]], [[Soběšice]] a Královo Pole.<br /> <br /> == Slévárna v areálu technické památky Stará huť ==<br /> Od roku 1971, kdy byla [[Stará huť]] prohlášena státní technickou památkou, bylo přikročeno k přípravným a projektovým pracím na rehabilitaci celého areálu Staré huti.<br /> <br /> Součástí celkového záměru rehabilitace tohoto památkového souboru byla vypracována studie na zbudování objektu slévárny, který by <br /> umožnil prezentaci dobového způsobu železářské výroby.<br /> <br /> Vzhled budovy vycházel z dobových fotografií z konce 19. století, tak aby zapadl mezi okolní dochovalé objekty areálu. Dispozice stavby byly podřízeny snaze umožnit instalaci rozměrných předmětů, tj. hamru s vodním kolem, pece, dvou kuploven, zásobníku materiálu, jeřábu a rozložené technologie lití kanónů. Dále bylo v půdorysu uvažováno s místností vědecko-administrativní <br /> pracovny, sociální zařízení a rozvody elektroinstalace.<br /> <br /> Všechny prvky navržené architektury měly korespondovat s charakterem dochovaných objektů.<br /> <br /> Navržený objekt byl přízemní, nepodsklepená cihelná stavba s dřevěným krovem, viditelného z vnitřního prostoru, sedlovou střechou a přístavkem vodního kola a náznakem továrního komínu.<br /> <br /> Základy měly být tvořeny z prostého betonu, zdivo cihlové, omítnuté, částečně spárované – režné. Okna a dveře ocelové. Podlaha z hrubších keramických dlaždic. Krytina dvojitá tašková na husté laťování.<br /> <br /> S vytápěním se počítalo pouze v pracovně a sociálním zařízení.<br /> <br /> == Silnice ke Kateřinskému mostu ==<br /> Úvahy o výstavbě této spojnice započaly již v 30. letech 20. století, kdy se vybudovala silnice z [[Adamov]]a na [[Bílovice nad Svitavou]] a [[Brno]]. Tyto plány byly opět znovuoživeny v druhé polovině století. V Kronice města Adamova roku 1986 je uveden výčet plánované výstavby v letech 1991–2000. Realizace této spojnice byla zařazena do období let 1994–1995 s odhadnutou výší nákladů na realizaci na 60 milionů korun.<br /> <br /> == Památník Tomáše Garrigua Masaryka ==<br /> {{Podrobně|1=Nevybudovaný památník Tomáše Garrigua Masaryka}}<br /> V roce 1931 sám první československý prezident souhlasil s pojmenováním tehdejšího školního statku na Školní lesní statek Masarykův les.<br /> <br /> Především z tohoto důvodu se v počátcích budování [[Lesnický Slavín|Lesníckého Slavína]] ihned uvažovalo o postavení památníku této nejvýznamnější postavě československé politiky 20. století. K jeho plánovanému odhalení v roce 1939 v rámci oslav 20. výročí založení Lesnické fakulty v Brně zabránila německá okupace. Po osvobození Československa byla myšlenka Masarykova památníku oživena. Odhalení tohoto památníku bylo naplánováno opět na výročí založení Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v roce 1949. Další změna politické situace v roce 1948 opět tento plán přerušila. Do této doby nebylo k vybudování památníku přistoupeno.<br /> <br /> Projekt k památníku je vypracován od roku 1947. Místo pro tento památník je vyhrazen na skále u lesní cesty mezi [[ČOV (Adamov)|ČOV]] a bývalou LDN Bílovice nad Svitavou. Tato skála se nachází u cesty. Jelikož mělo být toto místo i z velké dálky viditelné, byly plotny památníku plánovány o velikosti 4 x 7 metrů. Spodní hrana plotny měla být umístěna ve výši 5 metrů nad úrovní cesty. Obrazem měla být kopie Horníkova obrazu z Lán v provedení sgrafito.<br /> <br /> V období po roce 1989 se několikrát uvažovalo o výstavbě památníku v okolí křtinského zámku. Ani tento památník však nebyl realizován.<br /> <br /> == Zimní sportoviště na Sklaďáku ==<br /> V 60. letech se začalo počítat s výstavbou zimního sportoviště na odlesněném žlebu u [[Horka|Horky]] – na tzv. [[Sklaďák]]u. Právě terénní konfigurace a s tím související klimatické podmínky byly vhodná pro umístění sportoviště.<br /> <br /> V severní části sportoviště byla navržena provozní budova, ve které byly v přízemí uvažovány šatny s umývárnami mužstev, kancelář, místnost pro rozhodčího a rekvizity, WC pro muže a ženy s místností pro uložení úklidového nářadí. Část budovy měla být podsklepena, přičemž v suterénu měla být umístěna kotelna na ústřední vytápění plynem. V 1. patře budovy byly situovány <br /> dvě prostornější místnosti, ve kterých byly naplánovány klubovna a místnost pro stolní tenis.<br /> <br /> Hrací plocha areálu měla plánované rozměry 60 x 30 metrů.<br /> <br /> K jižní straně hrací plochy pak měla být přistavěna tribuna pro 600 sedících diváků.<br /> <br /> Na vodním prameni u Slučí studánky měla být zřízena akumulační nádrž, jenž by shromažďovala vodu pro provozní budovu a postřik kluziště.<br /> <br /> Mezi hrací plochou a akumulační nádrží byl naprojektován sklad mantinelů a nářadí.<br /> <br /> == Rekreační areál na Sklaďáku ==<br /> Podobně jako zimní sportoviště i rekreační areál byl situován na tzv. [[Sklaďák]]. Studie pro rekreační areál byla vytvořena v červnu 1973.<br /> <br /> Rekreační areál měl být rozdělen na dvě části. Jedna určena především pro matky s dětmi a pro menší děti. Zde by byly umístěny tři dětská pískoviště o rozměrech 4 x 4 metry. Pro větší děti by sloužily hřiště s prolézačkami různého druhu (např. zeměkoule z ocelových trubek a houpačky). Součástí areálu hřiště byla uvažovaná běžecká dráha o délce 60 metrů se čtyřmi drahami šířky 1,3 metru. Dalším prvkem bylo plánované hřiště pro míčové hry, vhodné především pro házenou, košíkovou, odbíjenou a malou kopanou. Dále byla uvažována skokanská dráha s doskočištěm o rozměrech 6 x 3 metry a rozběhovou dráhou v délce 35 <br /> metrů, koulařská dráha, která byla uvažována na konci areálu směrem k lesnímu porostu.<br /> <br /> Konfigurace amfiteátrového terénu dovolila do prostoru umístit také letní kino s kaskádovým hledištěm přibližně pro 300 diváků. V případě filmových festivalů by bylo možné umístit přenosné židličky také na plochu sportoviště.<br /> <br /> == Rekonstrukce a rozšíření obchodního střediska na Ptačině ==<br /> V druhé polovině 80. let byl řešena nedostatečná síť občanské vybavenosti této části města. Město Adamov zadalo u společnosti <br /> Stavoprojekt vypracování projektové dokumentace, která počítala s rekonstrukcí a rozšířením stávající budovy obchodního střediska na ulici [[Neumannova (Adamov)|Neumannova]].<br /> <br /> Nová podoba budovy byla navržena jako dvoupodlažní částečně podsklepený objekt. Díky svažitosti terénu by bylo možné po realizaci projektu zásobovat každé podlaží přímo ze zásobovací komunikace.<br /> <br /> V podzemním podlaží byly navrženy skladovací a provozní místnosti. V 1. podlaží byly situovány dvě prodejny potravin o celkové prodejní ploše 422,3 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; a prodejna masa o velikosti 60,5 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Suterén a 1. podlaží měly být provozně spojeny. Do druhého nadzemního podlaží byla plánována prodejna drogerie o prodejní ploše 133,6 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;. Toto patro bylo plánováno provozně samostatné. A spojené s 1. podlažím mělo být pouze schodištěm pro zákazníky.<br /> <br /> Společně s rekonstrukcí a přístavbou prodejny měla být zbudována bezbariérová lávka, která by propojila prostor vstupu do 1. podlaží a také sousední budovu městského kulturního střediska.<br /> <br /> == Provozní budova fotbalového oddílu ==<br /> V roce 2005 byla navržena novostavba provozní budovy fotbalového klubu v těsném sousedství [[Fotbalový stadion Jindřicha Svobody|fotbalového hřiště]].<br /> <br /> Projektant navrhl budovu o jednom nadzemním podlaží s ocelovou obloukovou příhradovou střešní konstrukcí. V přízemí objektu by se nacházela vstupní hala, ze které by se vcházelo na obě strany do šaten pro hráče, celkem jich tu je sedm. Každá šatna by byla vybavena sociálním zařízením se sprchami a toaletami. Z haly je také vstup do zázemí pro rozhodčí s vlastním sociálním zařízením, ošetřovny, pohotovostní klozety a úklidové místnosti. Z venkovního prostoru byla navržena technická místnost pro ukládání zařízení pro provoz areálu.<br /> <br /> Podkroví objektu mělo být přístupné pouze venkovním schodištěm v zadní části objektu. V části podkroví se měly nacházet čtyři kanceláře s dvěma sociálními zařízeními a v samostatném vchodě bytová jednotka o čtyřech pokojích.<br /> <br /> == Lanová dráha na Vranov ==<br /> {{Podrobně|1=Lanová dráha Adamov–Vranov}}<br /> V poválečném období bylo zamýšleno vybudování lanové dráhy na Vranov. V květnu roku 1948 se ke stavbě mělo na žádost arch. Ing. Františka Krejčí (v Brně působil de facto jako „hlavní architekt“) vyjádřit MNV Adamov. Zastupitelé po prostudování doručeného plánku stavbu schválili a projekt doporučili k realizaci.<br /> <br /> Dle článku vranovského kronikáře z roku 2012 vyvstala myšlenka na stavbu lanové dráhy od [[vranov]]ského zastupitele Dostála 20. července 1947. Radní tehdy podali žádost o stavbu lanovky k Zemskému národnímu výboru. Ten žádost převzal a předal plánovacímu odboru. Adolf Liebscher zpracoval upravovací plán obce Vranov (obdoba dnešního územního plánu), kam také lanovku zanesl.<br /> <br /> V Lidových novinách v únoru 1948 vyšel článek, který možnost zřízení lanové dráhy rozebírá. Hlavním motivem zřízení lanovky měla být doprava dělníků pracujících v adamovských strojírnách z Vranova, Kateřiny, Šebrova, Útěchova či vranovských školáků, kteří do Adamova docházeli. Vedlejším využitím by samozřejmě bylo posílení turistického ruchu<br /> <br /> Následně úvahy o vybudování dráhy zanikly.<br /> <br /> == Tenisové kurty na Kolonce ==<br /> {{Podrobně|1=Tenisové kurty (Hybešova)}}<br /> V únoru roku 1975 byla vypracována studie na stavbu areálu s tenisovými kurty na ulici [[Hybešova (Adamov)|Hybešova]] v [[Adamov]]ě. Kurty byly plánovány na louku mezi ulici Hybešova a ulici [[Krátká (Adamov)|Krátká]]. V areálu byly naplánovány dva tenisové kurty s antukovým povrchem o rozměrech 16,5 x 32,5 m. Dále měla být k dispozici tréninková zeď o šířce 7 m a výšce 2,2 m s předprostorem 7 x 10 m. Součástí mělo být také sociální zařízení o zastavěné ploše 56 m&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; s šatnami, umývárnami, WC a skladem.<br /> <br /> Výškově byly kurty plánovány terasovitě odstupňovány, díky čemuž by byl co nejlépe využit svažitý terén. Kurty byly navzájem k sobě situovány ve tvaru písmene T.<br /> <br /> == Železniční trať Blansko–Vyškova ==<br /> Projekt na spojení dvou významných měst na rozhraní Moravského krasu vznikl na přelomu 19. a 20. století. V dnešní železniční síti by tak touto zamýšlenou lokální tratí vzniklo spojení tratí 260 a 300. Na propojení obou měst bylo vypracováno více variant, <br /> z nichž tehdejší Ministerstvo železnic schválilo tu, vedoucí z [[Blansko|Blanska]] přes obce [[Lažánky]], [[Jedovnice]], Račice a Pístovice do stanice Vyškov.<br /> <br /> == Železniční trať Brno–Jedovnice ==<br /> Významným projektem byla plánovaná trať z [[Líšeň|Líšně]] do [[Jedovnice|Jedovnic]]. Její vznik souvisel se zprovozněním železnice Brno–Líšeň v roce 1905, jejíž část dnes využívá tramvajová doprava ke Stránské skále. Uvažované prodloužení mělo zajistit efektivnější přepravu dřeva, lomového kamene a pracovní síly z oblasti [[Moravský kras|Moravského krasu]] do průmyslového zázemí [[Brno|Brna]] a zároveň podpořit hospodářský rozvoj regionu.<br /> <br /> V roce 1911 vypracovala pražská technická kancelář Köhler &amp; Raynal generální projekt tratě vedené z Líšně přes Ochoz, Březinu a [[Křtiny]] do Jedovnic. Dochovaly se mapové podklady i návrhy jednotlivých stanic a zastávek (Moravský zemský archiv v Brně, fond B 14 II, fascikl 6858). Hlavním iniciátorem projektu byl dr. František Veselý.<br /> <br /> Navržená trať měla od Březiny překonat údolí nad křtinským pivovarem a pokračovat směrem k Hornímu zámku, kde byla plánována zastávka pro osobní dopravu. Odtud měla vést kolem Viligruntu k prostoru dnešního Nového rybníka, kde se počítalo s vybudováním rozsáhlé vodárenské stanice, výpravní budovy, skladiště uhlí a provozního zázemí. Následně měla pokračovat po svahu naproti Arboretu a končit v Jedovnicích na loukách u Tipečku, kde bylo navrženo další nádraží s nákladovou částí.<br /> <br /> Při veřejném projednávání projektu v prosinci 1911 zazněly požadavky některých obcí na změnu trasy. Zástupci Mokré, Horákova a Podolí usilovali o vedení tratě přes své obce. Křtiny projekt podpořily a doporučily umístění stanice v prostoru u pivovaru, odkud by byla dobře dostupná také pro obyvatele Bukoviny. Jedovnice a Rudice zároveň prosazovaly prodloužení tratě směrem k dnešním Chaloupkám.<br /> <br /> Další přípravy přerušila první světová válka a následný rozpad Rakouska-Uherska. Po vzniku Československa se objevily nové úvahy o rozšíření projektu. S rostoucím turistickým významem Moravského krasu se počítalo s pokračováním tratě přes Jedovnice a Ostrov až do Sloupu, odkud měla vést další větev do Blanska. Projekt však narážel na nedostatek investic, absenci podrobné projektové dokumentace i rostoucí konkurenci automobilové dopravy. Na konci 20. let proto definitivně zanikl.<br /> <br /> == Chrám Panny Marie ==<br /> Původní Santiniho plán [[Kostel Jména Panny Marie|chrámu Jména Panny Marie]] ve [[Křtiny|Křtinách]] zahrnoval výstavbu rozsáhlého areálu s ambity. Dokončeno však bylo pouze levé křídlo s kaplí sv. Anny, přičemž plánovaná kaple sv. Josefa na druhé straně a spojovací ambity již nikdy nevznikly.<br /> <br /> Zcela se ustoupilo od původního záměru kruhového pojetí celého poutního areálu, které se zachovalo pouze na historických kresbách z 18. století.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * MALÝ, Lukáš. Nerealizované projekty v &#039;&#039;Adamovský zpravodaj&#039;&#039;, č. 3, 2022, s. 22–23.<br /> * MALÝ, Lukáš. Nerealizované projekty vol. 2 v &#039;&#039;Adamovský zpravodaj&#039;&#039;, č. 4, 2022, s. 21–22.<br /> * MALÝ, Lukáš. Nerealizované projekty vol. 3 v &#039;&#039;Adamovský zpravodaj&#039;&#039;, č. 11, 2022, s. 22–23.<br /> <br /> [[Kategorie:Nerealizované projekty]]</div>

Lukáš Malý