<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://www.adamovaokoli.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Nov%C3%BD_hrad</id>
	<title>Nový hrad - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://www.adamovaokoli.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Nov%C3%BD_hrad"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-30T16:20:42Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.41.0</generator>
	<entry>
		<id>https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad&amp;diff=2263&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lukáš Malý: šablona, nadpisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad&amp;diff=2263&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-02-05T14:14:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;šablona, nadpisy&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 2. 2025, 16:14&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot;&gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nový hrad zůstával v držení rodu Černohorských z Boskovic i nadále. V roce 1562 vydal český král Ferdinand I. Habsburský rozhodnutí, že hrad, který dosud dávali králové do zástavy, Černohorským prodá jakožto jejich dědičný majetek. V roce 1597 vymřel rod po meči a panství vyženil Maxmilián z Liechtensteinu, který si vzal za manželku Kateřinu Černohorskou z Boskovic.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nový hrad zůstával v držení rodu Černohorských z Boskovic i nadále. V roce 1562 vydal český král Ferdinand I. Habsburský rozhodnutí, že hrad, který dosud dávali králové do zástavy, Černohorským prodá jakožto jejich dědičný majetek. V roce 1597 vymřel rod po meči a panství vyženil Maxmilián z Liechtensteinu, který si vzal za manželku Kateřinu Černohorskou z Boskovic.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Třicetiletá válka ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Když v roce 1643 táhli kolem hradu poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač ten skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez boje obsazen. Pověst tuto událost líčí jako zradu jistého olomučanského obyvatele Vavřince Vokouna, kterého poté místní vhodili do propasti v jeskyni [[Vokounka]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. Na vině byla však spíše bezstarostnost hradní posádky, která při spuštěném padacím mostě hrála v kostky a popíjela víno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Když v roce 1643 táhli kolem hradu poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač ten skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez boje obsazen. Pověst tuto událost líčí jako zradu jistého olomučanského obyvatele Vavřince Vokouna, kterého poté místní vhodili do propasti v jeskyni [[Vokounka]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. Na vině byla však spíše bezstarostnost hradní posádky, která při spuštěném padacím mostě hrála v kostky a popíjela víno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1655, v době tureckých nájezdů, byl hrad částečně opraven a od konce 17. století sloužil jako obydlí pro myslivce. V roce 1703 proběhla další oprava z důvodu hrozícího nebezpečí ze strany povstalců, byly zde skladovány i zbraně. V době mezi červencem a říjnem roku 1807 došlo k romantické přestavbě hradu, byla postavena i vysoká věž a to nákladem 2936 zlatých a 2 krejcarů. Když se však v letech 1843–1848 stavěla [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční dráha z Brna do České Třebové]] a razil se tunel, zvaný „novohradský“, byla tato věž z důvodu obav, že se při otřesech z železniční trati zřítí, snížena.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1655, v době tureckých nájezdů, byl hrad částečně opraven a od konce 17. století sloužil jako obydlí pro myslivce. V roce 1703 proběhla další oprava z důvodu hrozícího nebezpečí ze strany povstalců, byly zde skladovány i zbraně. V době mezi červencem a říjnem roku 1807 došlo k romantické přestavbě hradu, byla postavena i vysoká věž a to nákladem 2936 zlatých a 2 krejcarů. Když se však v letech 1843–1848 stavěla [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční dráha z Brna do České Třebové]] a razil se tunel, zvaný „novohradský“, byla tato věž z důvodu obav, že se při otřesech z železniční trati zřítí, snížena.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dne 9. listopadu 1916 byl u hradu zastřelen hajný &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;Alois Šenk]], který na hradě bydlel. Jednotlivé důkazy ukázaly na Marii Šenkovou, vnučku hajného, se kterou sdílel domácnost. Podle obžaloby měl být hlavním motivem odmítavý postoj Šenka k mileneckému vztahu Marie a Jaroslava Havla, pomocného hajného na Klajdůvce. Marie byla nakonec zproštěna viny z důvodu nepřímých důkazů. Tato událost se udržela v podvědomí místních zlidovělou pověstí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Dvacáté století ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dne 9. listopadu 1916 byl u hradu &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Vražda Aloise Šenka|&lt;/ins&gt;zastřelen hajný Alois Šenk]], který na hradě bydlel. Jednotlivé důkazy ukázaly na Marii Šenkovou, vnučku hajného, se kterou sdílel domácnost. Podle obžaloby měl být hlavním motivem odmítavý postoj Šenka k mileneckému vztahu Marie a Jaroslava Havla, pomocného hajného na Klajdůvce. Marie byla nakonec zproštěna viny z důvodu nepřímých důkazů. Tato událost se udržela v podvědomí místních zlidovělou pověstí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1920 se po první pozemkové reformě stal hrad majetkem státu. Přešel do vlastnictví Školního lesního podniku Křtiny a ještě v 50. letech 20. století zde byl výletní hostinec. Poté byl ponechán svému osudu a chátral. Koncem 80. let se jeho záchrany ujali nadšenci, kteří hrad pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody převzali v roce 1990. Hrad je veřejnosti přístupný a konají se zde různé akce. V roce 1994 se na hradě točil film V erbu lvice, 1996 pohádka O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech a v roce 2006 pohádka Tajemství lesní země. V roce 2011 se zde natáčela pohádka Sněžný drak.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1920 se po první pozemkové reformě stal hrad majetkem státu. Přešel do vlastnictví Školního lesního podniku Křtiny a ještě v 50. letech 20. století zde byl výletní hostinec. Poté byl ponechán svému osudu a chátral. Koncem 80. let se jeho záchrany ujali nadšenci, kteří hrad pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody převzali v roce 1990. Hrad je veřejnosti přístupný a konají se zde různé akce. V roce 1994 se na hradě točil film V erbu lvice, 1996 pohádka O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech a v roce 2006 pohádka Tajemství lesní země. V roce 2011 se zde natáčela pohádka Sněžný drak.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key adamovaoko:diff:1.41:old-1924:rev-2263:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lukáš Malý</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad&amp;diff=1924&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lukáš Malý: linky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad&amp;diff=1924&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2024-12-30T18:44:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;linky&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 30. 12. 2024, 20:44&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l6&quot;&gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nový hrad se poprvé připomíná roku 1381, kdy byl majetkem moravského markraběte Jošta. Jeho funkce jako zeměpanského hradu byla ostraha významné cesty z [[Brno|Brna]] blanenským údolím, stavba hradu možná souvisela i s výrobou a zpracováním železné rudy. Po smrti markraběte se stal hrad majetkem českých králů, kteří ho zastavovali významným moravským šlechticům. Hrad byl v držení zejména rodu Černohorských z Boskovic. Za husitských válek stál držitel hradu Vaněk Černohorský nejprve na straně Zikmunda, ale později se stal přívržencem husitů. Proto byl v roce 1423 Nový hrad dobyt vojskem biskupa Jana Železného. Když nastoupil na český trůn Jiří z Poděbrad a Kunštátu, nechal si hrad v zástavě pro svůj rod. Hrad se stal za česko-uherských válek jednou z bašt českého krále na Moravě. Počátkem roku 1470 byl Nový hrad po téměř ročním obléhání dobyt a rozbořen vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Dlouhodobé obléhání zanechalo v okolí hradu unikátní stopy v podobě prstence šesti obléhatelských bašt, zbudovaných uherskou armádou. V blízkosti jedné z nich postavili noví držitelé hradu, bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, pozdně gotickou novostavbu Nového hradu. Hrad vyrostl krátce před rokem 1493 a dosud se z něj dochovala mohutná hradba, zbytky vnitřní zástavby a opevnění, tvořené hlubokými příkopy vylámanými ve skále. Původní hrad byl postupně rozebrán a jeho zbytky se v lidovém podání nazývají [[Starý hrad]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nový hrad se poprvé připomíná roku 1381, kdy byl majetkem moravského markraběte Jošta. Jeho funkce jako zeměpanského hradu byla ostraha významné cesty z [[Brno|Brna]] blanenským údolím, stavba hradu možná souvisela i s výrobou a zpracováním železné rudy. Po smrti markraběte se stal hrad majetkem českých králů, kteří ho zastavovali významným moravským šlechticům. Hrad byl v držení zejména rodu Černohorských z Boskovic. Za husitských válek stál držitel hradu Vaněk Černohorský nejprve na straně Zikmunda, ale později se stal přívržencem husitů. Proto byl v roce 1423 Nový hrad dobyt vojskem biskupa Jana Železného. Když nastoupil na český trůn Jiří z Poděbrad a Kunštátu, nechal si hrad v zástavě pro svůj rod. Hrad se stal za česko-uherských válek jednou z bašt českého krále na Moravě. Počátkem roku 1470 byl Nový hrad po téměř ročním obléhání dobyt a rozbořen vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Dlouhodobé obléhání zanechalo v okolí hradu unikátní stopy v podobě prstence šesti obléhatelských bašt, zbudovaných uherskou armádou. V blízkosti jedné z nich postavili noví držitelé hradu, bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, pozdně gotickou novostavbu Nového hradu. Hrad vyrostl krátce před rokem 1493 a dosud se z něj dochovala mohutná hradba, zbytky vnitřní zástavby a opevnění, tvořené hlubokými příkopy vylámanými ve skále. Původní hrad byl postupně rozebrán a jeho zbytky se v lidovém podání nazývají [[Starý hrad]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nový hrad zůstával v držení rodu Černohorských z Boskovic i nadále. V roce 1562 vydal český král Ferdinand I. Habsburský rozhodnutí, že hrad, který dosud dávali králové do zástavy, Černohorským prodá jakožto jejich dědičný majetek. V roce 1597 vymřel rod po meči a panství vyženil Maxmilián z Liechtensteinu, který si vzal za manželku Kateřinu Černohorskou z Boskovic&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;. Když v roce 1643 táhli kolem hradu poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač ten skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez boje obsazen. Pověst tuto událost líčí jako zradu jistého olomučanského obyvatele Vavřince Vokouna, kterého poté místní vhodili do propasti v jeskyni Vokounka v Křtinském údolí. Na vině byla však spíše bezstarostnost hradní posádky, která při spuštěném padacím mostě hrála v kostky a popíjela víno&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nový hrad zůstával v držení rodu Černohorských z Boskovic i nadále. V roce 1562 vydal český král Ferdinand I. Habsburský rozhodnutí, že hrad, který dosud dávali králové do zástavy, Černohorským prodá jakožto jejich dědičný majetek. V roce 1597 vymřel rod po meči a panství vyženil Maxmilián z Liechtensteinu, který si vzal za manželku Kateřinu Černohorskou z Boskovic.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1655, v době tureckých nájezdů, byl hrad částečně opraven a od konce 17. století sloužil jako obydlí pro myslivce. V roce 1703 proběhla další oprava z důvodu hrozícího nebezpečí ze strany povstalců, byly zde skladovány i zbraně. V době mezi červencem a říjnem roku 1807 došlo k romantické přestavbě hradu, byla postavena i vysoká věž a to nákladem 2936 zlatých a 2 krejcarů. Když se však v letech 1843–1848 stavěla [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční dráha z Brna do České Třebové]] a razil se tunel, zvaný &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&quot;novohradský&lt;/del&gt;,&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&quot; &lt;/del&gt;byla tato věž z důvodu obav, že se při otřesech z železniční trati zřítí, snížena.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Když v roce 1643 táhli kolem hradu poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač ten skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez boje obsazen. Pověst tuto událost líčí jako zradu jistého olomučanského obyvatele Vavřince Vokouna, kterého poté místní vhodili do propasti v jeskyni [[Vokounka]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. Na vině byla však spíše bezstarostnost hradní posádky, která při spuštěném padacím mostě hrála v kostky a popíjela víno.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1655, v době tureckých nájezdů, byl hrad částečně opraven a od konce 17. století sloužil jako obydlí pro myslivce. V roce 1703 proběhla další oprava z důvodu hrozícího nebezpečí ze strany povstalců, byly zde skladovány i zbraně. V době mezi červencem a říjnem roku 1807 došlo k romantické přestavbě hradu, byla postavena i vysoká věž a to nákladem 2936 zlatých a 2 krejcarů. Když se však v letech 1843–1848 stavěla [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční dráha z Brna do České Třebové]] a razil se tunel, zvaný &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;„novohradský“&lt;/ins&gt;, byla tato věž z důvodu obav, že se při otřesech z železniční trati zřítí, snížena.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dne 9. listopadu 1916 byl u hradu zastřelen hajný [[Alois Šenk]], který na hradě bydlel. Jednotlivé důkazy ukázaly na Marii Šenkovou, vnučku hajného, se kterou sdílel domácnost. Podle obžaloby měl být hlavním motivem odmítavý postoj Šenka k mileneckému vztahu Marie a Jaroslava Havla, pomocného hajného na Klajdůvce. Marie byla nakonec zproštěna viny z důvodu nepřímých důkazů. Tato událost se udržela v podvědomí místních zlidovělou pověstí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dne 9. listopadu 1916 byl u hradu zastřelen hajný [[Alois Šenk]], který na hradě bydlel. Jednotlivé důkazy ukázaly na Marii Šenkovou, vnučku hajného, se kterou sdílel domácnost. Podle obžaloby měl být hlavním motivem odmítavý postoj Šenka k mileneckému vztahu Marie a Jaroslava Havla, pomocného hajného na Klajdůvce. Marie byla nakonec zproštěna viny z důvodu nepřímých důkazů. Tato událost se udržela v podvědomí místních zlidovělou pověstí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key adamovaoko:diff:1.41:old-287:rev-1924:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lukáš Malý</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad&amp;diff=287&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lukáš Malý: /* Historie */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad&amp;diff=287&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2024-06-27T05:48:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Historie&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 27. 6. 2024, 07:48&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l4&quot;&gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 4:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nový hrad se poprvé připomíná roku 1381, kdy byl majetkem moravského markraběte Jošta. Jeho funkce jako zeměpanského hradu byla ostraha významné cesty z [[Brno|Brna]] blanenským údolím, stavba hradu možná souvisela i s výrobou a zpracováním železné rudy. Po smrti markraběte se stal hrad majetkem českých králů, kteří ho zastavovali významným moravským šlechticům. Hrad byl v držení zejména rodu Černohorských z Boskovic. Za husitských válek stál držitel hradu Vaněk Černohorský nejprve na straně Zikmunda, ale později se stal přívržencem husitů. Proto byl v roce 1423 Nový hrad dobyt vojskem biskupa Jana Železného. Když nastoupil na český trůn Jiří z Poděbrad a Kunštátu, nechal si hrad v zástavě pro svůj rod. Hrad se stal za česko-uherských válek jednou z bašt českého krále na Moravě. Počátkem roku 1470 byl Nový hrad po téměř ročním obléhání dobyt a rozbořen vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Dlouhodobé obléhání zanechalo v okolí hradu unikátní stopy v podobě prstence šesti obléhatelských bašt, zbudovaných uherskou armádou. V blízkosti jedné z nich postavili noví držitelé hradu, bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, pozdně gotickou novostavbu Nového hradu. Hrad vyrostl krátce před rokem 1493 a dosud se z něj dochovala mohutná hradba, zbytky vnitřní zástavby a opevnění, tvořené hlubokými příkopy vylámanými ve skále. Původní hrad byl postupně rozebrán a jeho zbytky se v lidovém podání nazývají Starý hrad.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nový hrad se poprvé připomíná roku 1381, kdy byl majetkem moravského markraběte Jošta. Jeho funkce jako zeměpanského hradu byla ostraha významné cesty z [[Brno|Brna]] blanenským údolím, stavba hradu možná souvisela i s výrobou a zpracováním železné rudy. Po smrti markraběte se stal hrad majetkem českých králů, kteří ho zastavovali významným moravským šlechticům. Hrad byl v držení zejména rodu Černohorských z Boskovic. Za husitských válek stál držitel hradu Vaněk Černohorský nejprve na straně Zikmunda, ale později se stal přívržencem husitů. Proto byl v roce 1423 Nový hrad dobyt vojskem biskupa Jana Železného. Když nastoupil na český trůn Jiří z Poděbrad a Kunštátu, nechal si hrad v zástavě pro svůj rod. Hrad se stal za česko-uherských válek jednou z bašt českého krále na Moravě. Počátkem roku 1470 byl Nový hrad po téměř ročním obléhání dobyt a rozbořen vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Dlouhodobé obléhání zanechalo v okolí hradu unikátní stopy v podobě prstence šesti obléhatelských bašt, zbudovaných uherskou armádou. V blízkosti jedné z nich postavili noví držitelé hradu, bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, pozdně gotickou novostavbu Nového hradu. Hrad vyrostl krátce před rokem 1493 a dosud se z něj dochovala mohutná hradba, zbytky vnitřní zástavby a opevnění, tvořené hlubokými příkopy vylámanými ve skále. Původní hrad byl postupně rozebrán a jeho zbytky se v lidovém podání nazývají &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;Starý hrad&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nový hrad zůstával v držení rodu Černohorských z Boskovic i nadále. V roce 1562 vydal český král Ferdinand I. Habsburský rozhodnutí, že hrad, který dosud dávali králové do zástavy, Černohorským prodá jakožto jejich dědičný majetek. V roce 1597 vymřel rod po meči a panství vyženil Maxmilián z Liechtensteinu, který si vzal za manželku Kateřinu Černohorskou z Boskovic. Když v roce 1643 táhli kolem hradu poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač ten skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez boje obsazen. Pověst tuto událost líčí jako zradu jistého olomučanského obyvatele Vavřince Vokouna, kterého poté místní vhodili do propasti v jeskyni Vokounka v Křtinském údolí. Na vině byla však spíše bezstarostnost hradní posádky, která při spuštěném padacím mostě hrála v kostky a popíjela víno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nový hrad zůstával v držení rodu Černohorských z Boskovic i nadále. V roce 1562 vydal český král Ferdinand I. Habsburský rozhodnutí, že hrad, který dosud dávali králové do zástavy, Černohorským prodá jakožto jejich dědičný majetek. V roce 1597 vymřel rod po meči a panství vyženil Maxmilián z Liechtensteinu, který si vzal za manželku Kateřinu Černohorskou z Boskovic. Když v roce 1643 táhli kolem hradu poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač ten skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez boje obsazen. Pověst tuto událost líčí jako zradu jistého olomučanského obyvatele Vavřince Vokouna, kterého poté místní vhodili do propasti v jeskyni Vokounka v Křtinském údolí. Na vině byla však spíše bezstarostnost hradní posádky, která při spuštěném padacím mostě hrála v kostky a popíjela víno.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lukáš Malý</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad&amp;diff=218&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lukáš Malý: Lukáš Malý přesunul stránku Nový hrad (okres Blansko) na Nový hrad</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad&amp;diff=218&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2024-06-24T05:09:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lukáš Malý přesunul stránku &lt;a href=&quot;/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad_(okres_Blansko)&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Nový hrad (okres Blansko) (stránka neexistuje)&quot;&gt;Nový hrad (okres Blansko)&lt;/a&gt; na &lt;a href=&quot;/Nov%C3%BD_hrad&quot; title=&quot;Nový hrad&quot;&gt;Nový hrad&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 24. 6. 2024, 07:09&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;4&quot; class=&quot;diff-notice&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;&lt;div class=&quot;mw-diff-empty&quot;&gt;(Žádný rozdíl)&lt;/div&gt;
&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;!-- diff cache key adamovaoko:diff:1.41:old-211:rev-218 --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lukáš Malý</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad&amp;diff=211&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Nádvoří Nového hradu v roce 1926 Nový hrad &#039;&#039;&#039;Nový hrad&#039;&#039;&#039; je opravená zřícenina nad údolím řeky Svitavy mezi Blanskem a Adamovem v katastru obce Olomučany.  == Historie == Nový hrad se poprvé připomíná roku 1381, kdy byl majetkem moravského ma…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Nov%C3%BD_hrad&amp;diff=211&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2024-06-24T04:59:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „&lt;a href=&quot;/Soubor:N%C3%A1dvo%C5%99%C3%AD_Nov%C3%A9ho_Hradu_z_roku_1926.gif&quot; title=&quot;Soubor:Nádvoří Nového Hradu z roku 1926.gif&quot;&gt;náhled|alt=Nádvoří Nového hradu v roce 1926|Nádvoří Nového hradu v roce 1926&lt;/a&gt; &lt;a href=&quot;/Soubor:Nov%C3%BD_hrad_u_Adamova.JPG&quot; title=&quot;Soubor:Nový hrad u Adamova.JPG&quot;&gt;náhled|alt=Nový hrad|Nový hrad&lt;/a&gt; &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nový hrad&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je opravená zřícenina nad údolím řeky &lt;a href=&quot;/Svitava&quot; title=&quot;Svitava&quot;&gt;Svitavy&lt;/a&gt; mezi &lt;a href=&quot;/Blansko&quot; title=&quot;Blansko&quot;&gt;Blanskem&lt;/a&gt; a &lt;a href=&quot;/Adamov&quot; title=&quot;Adamov&quot;&gt;Adamovem&lt;/a&gt; v katastru obce &lt;a href=&quot;/Olomu%C4%8Dany&quot; title=&quot;Olomučany&quot;&gt;Olomučany&lt;/a&gt;.  == Historie == Nový hrad se poprvé připomíná roku 1381, kdy byl majetkem moravského ma…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Nádvoří Nového Hradu z roku 1926.gif|náhled|alt=Nádvoří Nového hradu v roce 1926|Nádvoří Nového hradu v roce 1926]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Nový hrad u Adamova.JPG|náhled|alt=Nový hrad|Nový hrad]]&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nový hrad&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je opravená zřícenina nad údolím řeky [[Svitava|Svitavy]] mezi [[Blansko|Blanskem]] a [[Adamov]]em v katastru obce [[Olomučany]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Nový hrad se poprvé připomíná roku 1381, kdy byl majetkem moravského markraběte Jošta. Jeho funkce jako zeměpanského hradu byla ostraha významné cesty z [[Brno|Brna]] blanenským údolím, stavba hradu možná souvisela i s výrobou a zpracováním železné rudy. Po smrti markraběte se stal hrad majetkem českých králů, kteří ho zastavovali významným moravským šlechticům. Hrad byl v držení zejména rodu Černohorských z Boskovic. Za husitských válek stál držitel hradu Vaněk Černohorský nejprve na straně Zikmunda, ale později se stal přívržencem husitů. Proto byl v roce 1423 Nový hrad dobyt vojskem biskupa Jana Železného. Když nastoupil na český trůn Jiří z Poděbrad a Kunštátu, nechal si hrad v zástavě pro svůj rod. Hrad se stal za česko-uherských válek jednou z bašt českého krále na Moravě. Počátkem roku 1470 byl Nový hrad po téměř ročním obléhání dobyt a rozbořen vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Dlouhodobé obléhání zanechalo v okolí hradu unikátní stopy v podobě prstence šesti obléhatelských bašt, zbudovaných uherskou armádou. V blízkosti jedné z nich postavili noví držitelé hradu, bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, pozdně gotickou novostavbu Nového hradu. Hrad vyrostl krátce před rokem 1493 a dosud se z něj dochovala mohutná hradba, zbytky vnitřní zástavby a opevnění, tvořené hlubokými příkopy vylámanými ve skále. Původní hrad byl postupně rozebrán a jeho zbytky se v lidovém podání nazývají Starý hrad.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nový hrad zůstával v držení rodu Černohorských z Boskovic i nadále. V roce 1562 vydal český král Ferdinand I. Habsburský rozhodnutí, že hrad, který dosud dávali králové do zástavy, Černohorským prodá jakožto jejich dědičný majetek. V roce 1597 vymřel rod po meči a panství vyženil Maxmilián z Liechtensteinu, který si vzal za manželku Kateřinu Černohorskou z Boskovic. Když v roce 1643 táhli kolem hradu poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač ten skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez boje obsazen. Pověst tuto událost líčí jako zradu jistého olomučanského obyvatele Vavřince Vokouna, kterého poté místní vhodili do propasti v jeskyni Vokounka v Křtinském údolí. Na vině byla však spíše bezstarostnost hradní posádky, která při spuštěném padacím mostě hrála v kostky a popíjela víno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1655, v době tureckých nájezdů, byl hrad částečně opraven a od konce 17. století sloužil jako obydlí pro myslivce. V roce 1703 proběhla další oprava z důvodu hrozícího nebezpečí ze strany povstalců, byly zde skladovány i zbraně. V době mezi červencem a říjnem roku 1807 došlo k romantické přestavbě hradu, byla postavena i vysoká věž a to nákladem 2936 zlatých a 2 krejcarů. Když se však v letech 1843–1848 stavěla [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční dráha z Brna do České Třebové]] a razil se tunel, zvaný &amp;quot;novohradský,&amp;quot; byla tato věž z důvodu obav, že se při otřesech z železniční trati zřítí, snížena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dne 9. listopadu 1916 byl u hradu zastřelen hajný [[Alois Šenk]], který na hradě bydlel. Jednotlivé důkazy ukázaly na Marii Šenkovou, vnučku hajného, se kterou sdílel domácnost. Podle obžaloby měl být hlavním motivem odmítavý postoj Šenka k mileneckému vztahu Marie a Jaroslava Havla, pomocného hajného na Klajdůvce. Marie byla nakonec zproštěna viny z důvodu nepřímých důkazů. Tato událost se udržela v podvědomí místních zlidovělou pověstí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1920 se po první pozemkové reformě stal hrad majetkem státu. Přešel do vlastnictví Školního lesního podniku Křtiny a ještě v 50. letech 20. století zde byl výletní hostinec. Poté byl ponechán svému osudu a chátral. Koncem 80. let se jeho záchrany ujali nadšenci, kteří hrad pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody převzali v roce 1990. Hrad je veřejnosti přístupný a konají se zde různé akce. V roce 1994 se na hradě točil film V erbu lvice, 1996 pohádka O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech a v roce 2006 pohádka Tajemství lesní země. V roce 2011 se zde natáčela pohádka Sněžný drak.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem Nového hradu pod číslem 1003.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V okolí hradu bylo taktéž dodatečně nalezeno 6 [[Opevněná stanoviště okolo Nového hradu|opevněných stanovišť]], které jsou archeology vysvětleny jakožto obléhací stanoviště Uhrů pocházející z druhé poloviny 15. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;Připomínky Mgr. Jana Štětiny&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
* VAŠEK, Leoš. &amp;#039;&amp;#039;Nový hrad u Adamova; historie a pověsti&amp;#039;&amp;#039;. Brno: Bolzano, 1994. 54 s.&lt;br /&gt;
* TRUHLÁŘ, Jiří. &amp;#039;&amp;#039;Památníky adamovských lesů&amp;#039;&amp;#039;. Praha: Primus, 2003. s. 170. ISBN 80-86207-24-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nový hrad]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lukáš Malý</name></author>
	</entry>
</feed>