Povodně v roce 1927 - Historie editací

Lukáš Malý: Citace

2024-11-19T21:12:53Z

Citace

← Starší verze		Verze z 19. 11. 2024, 23:12
Řádek 6:		Řádek 6:
	Dobový zápis v Pamětní knize obce Adamova uvádí toto:		Dobový zápis v Pamětní knize obce Adamova uvádí toto:

			<blockquote>
	''„Rok 1927 byl rokem suššího počasí, ač 17. července po náhlé bouři a silném lijavci nad Adamovem a zvláště nad Křtinami přivalil se Josefským údolím do Adamova ohromný příval vody a zvedl hladinu Svitavy 2.40 m nad normál. Metereol. stanice adamov. zaznamenala toho dne 145 mm spadlé vody. Dravý příval Říčky po celé šíři josef. údolí rozvodněný přerval v Josefově silnici na 2 místech v délce do 200 m, zbořil mosty a můstky od Křtin až po Adamov. - Tu však jest řečiště jednak terainem a stavbami zúženo, proto nápor vody byl tím větší, takže tlakem proudu provalilo se ohradní zeď u továrny „pod Plotkami“ a spousty vodní naplnily nádvoří a všechny místností továrních a odtud odtékala uličkou u obchodu vzájemn. družstva a pod kancelářemi a portýrnou, právě dostavenou. - Druhá část proudu přelévala se přes silnici, naplnila souterainní místnosti hl. kancelář. tov. budovy, zatopila domy J. Komana, holiče, obec. dům a zvláště sousední dům tohoto, nízko - pod niveau silnice postavený starší dům p. Doležala, jehož zdivo podemlela tak, že celý roh domu se sřítil. - V noci a druhého dne ráno teprve přicházeli z Josefova turisté, kteří oklikou přes kopce se sem dostali, aby vlakem odtud domů se vrátili.“'' (Pamětní kniha obce Adamova, s. 70 a 71)		''„Rok 1927 byl rokem suššího počasí, ač 17. července po náhlé bouři a silném lijavci nad Adamovem a zvláště nad Křtinami přivalil se Josefským údolím do Adamova ohromný příval vody a zvedl hladinu Svitavy 2.40 m nad normál. Metereol. stanice adamov. zaznamenala toho dne 145 mm spadlé vody. Dravý příval Říčky po celé šíři josef. údolí rozvodněný přerval v Josefově silnici na 2 místech v délce do 200 m, zbořil mosty a můstky od Křtin až po Adamov. - Tu však jest řečiště jednak terainem a stavbami zúženo, proto nápor vody byl tím větší, takže tlakem proudu provalilo se ohradní zeď u továrny „pod Plotkami“ a spousty vodní naplnily nádvoří a všechny místností továrních a odtud odtékala uličkou u obchodu vzájemn. družstva a pod kancelářemi a portýrnou, právě dostavenou. - Druhá část proudu přelévala se přes silnici, naplnila souterainní místnosti hl. kancelář. tov. budovy, zatopila domy J. Komana, holiče, obec. dům a zvláště sousední dům tohoto, nízko - pod niveau silnice postavený starší dům p. Doležala, jehož zdivo podemlela tak, že celý roh domu se sřítil. - V noci a druhého dne ráno teprve přicházeli z Josefova turisté, kteří oklikou přes kopce se sem dostali, aby vlakem odtud domů se vrátili.“'' (Pamětní kniha obce Adamova, s. 70 a 71)
			</blockquote>

	V přiložené tabulce je uvedeno, že v červenci spadlo 249,7 mm srážek, což je více jak třetina celkových srážek za rok 1927.		V přiložené tabulce je uvedeno, že v červenci spadlo 249,7 mm srážek, což je více jak třetina celkových srážek za rok 1927.
Řádek 12:		Řádek 14:
	Z Památníku z četnické stanice v Adamově pochází tento záznam:		Z Památníku z četnické stanice v Adamově pochází tento záznam:

			<blockquote>
	''„Dne 17.7.1927 o 18. hod. snesla se nad okolím Adamova, Josefova a Křtin ponáhlá bouře spojená s průtrží mračen, což trvalo až do 18.7.1927 do 24 hod. Následkem uvedené průtrže mračen, počala voda ze zdejších strmých kopců stékati do údolí říčky v níž se jí nahromadilo takové množství, že voda počala po celém Josefovském údolí až k Adamovu i přes silnice a cesty téci a brala sebou vše co jí v cestě stálo. Hájenky u Josefova byly následkem povodně úplně zatopeny a obyvatelé v největším nebezpečí života utonutím ohroženy. V Adamově vnikla voda do níže položených domků, prorvala zeď továrny a proudy vody ve výši 75 cm vnikly do všech továrních objektů, tak že veškerý materiál a nástroje byly zatopeny. Při této povodni byly domky Jaroslava Doležala a Františky Fantové z Adamova čís. 25 úplně pobořeny a níže stojící domky u továrny až po okna vodou zaplaveny. Továrna utrpěla touto povodní škodu v obnosu 1.000.000 Kč a ostatní obyvatelé asi 300.000 Kč. Osoby neb zvířata při tom o život nepřišla. Příslušníci zdejší stanice a to vrchní strážmistr František Hanák, strážmistr Gustav Zoubal, Bohumil Vaněk a František Svoboda II., konali s napětím všech svých sil při této povodni od 17./7. - 18 hod. do 19./7. 12 hod. nepřetržitě asistence, která za pomoci sboru dobrovolných hasičů v Adamově, se plně osvědčila a mnoho věcí, osob případně povozů a případného zahynutí zachránila.“'' (Památník)		''„Dne 17.7.1927 o 18. hod. snesla se nad okolím Adamova, Josefova a Křtin ponáhlá bouře spojená s průtrží mračen, což trvalo až do 18.7.1927 do 24 hod. Následkem uvedené průtrže mračen, počala voda ze zdejších strmých kopců stékati do údolí říčky v níž se jí nahromadilo takové množství, že voda počala po celém Josefovském údolí až k Adamovu i přes silnice a cesty téci a brala sebou vše co jí v cestě stálo. Hájenky u Josefova byly následkem povodně úplně zatopeny a obyvatelé v největším nebezpečí života utonutím ohroženy. V Adamově vnikla voda do níže položených domků, prorvala zeď továrny a proudy vody ve výši 75 cm vnikly do všech továrních objektů, tak že veškerý materiál a nástroje byly zatopeny. Při této povodni byly domky Jaroslava Doležala a Františky Fantové z Adamova čís. 25 úplně pobořeny a níže stojící domky u továrny až po okna vodou zaplaveny. Továrna utrpěla touto povodní škodu v obnosu 1.000.000 Kč a ostatní obyvatelé asi 300.000 Kč. Osoby neb zvířata při tom o život nepřišla. Příslušníci zdejší stanice a to vrchní strážmistr František Hanák, strážmistr Gustav Zoubal, Bohumil Vaněk a František Svoboda II., konali s napětím všech svých sil při této povodni od 17./7. - 18 hod. do 19./7. 12 hod. nepřetržitě asistence, která za pomoci sboru dobrovolných hasičů v Adamově, se plně osvědčila a mnoho věcí, osob případně povozů a případného zahynutí zachránila.“'' (Památník)
			</blockquote>

	Materiál doplňují zprávy z Lidových novin, které vyšly ve třech číslech. Zpráva v ranním vydání z 18. července se čtenáři dozvěděli, že z Adamova byla kolem 21. hodiny 17. července hlášeno hrozící nebezpečí. Dále bylo uvedeno:		Materiál doplňují zprávy z Lidových novin, které vyšly ve třech číslech. Zpráva v ranním vydání z 18. července se čtenáři dozvěděli, že z Adamova byla kolem 21. hodiny 17. července hlášeno hrozící nebezpečí. Dále bylo uvedeno:

			<blockquote>
	''„O jeho rozsahu nebylo nic sděleno a telefonního spojení s ohroženým městem nelze dosáhnouti. Na náš dotaz na brněnském nádraží bylo nám řečeno, že železniční trať není ohrožena. Pouze o 19. hodině nastala malá železniční porucha mezi Adamovem a Bílovicemi nad Sv., kde se na jednu kolej železniční trati zřítila stráň. Doprava se udržovala na jedné koleji. Porucha byla rychle opravena...“'' (Lidové noviny, 18. července 1927)		''„O jeho rozsahu nebylo nic sděleno a telefonního spojení s ohroženým městem nelze dosáhnouti. Na náš dotaz na brněnském nádraží bylo nám řečeno, že železniční trať není ohrožena. Pouze o 19. hodině nastala malá železniční porucha mezi Adamovem a Bílovicemi nad Sv., kde se na jednu kolej železniční trati zřítila stráň. Doprava se udržovala na jedné koleji. Porucha byla rychle opravena...“'' (Lidové noviny, 18. července 1927)
			</blockquote>

	V odpoledním vydání Lidových novin z téhož dne jsou záplavy označovány za nejhorší v posledních desetiletích a přirovnávají pohromu k těm z roku 1883. Autor popisuje průběh povodní i v jiných obcích. Pozornost je taktéž věnována situaci v Josefovském údolí:		V odpoledním vydání Lidových novin z téhož dne jsou záplavy označovány za nejhorší v posledních desetiletích a přirovnávají pohromu k těm z roku 1883. Autor popisuje průběh povodní i v jiných obcích. Pozornost je taktéž věnována situaci v Josefovském údolí:

			<blockquote>
	''„Dnes jsme sledovali potok či vlastně divokou žlutou, hučící řeku, veliký kus cesty směrem k Adamovu, dokud nám v tom nezabránila naprosto přerušená a vodou zaplavená cesta. Ještě dopoledne, kdy voda rychle klesá takřka o celé metry, zaplavuje potok celé louky a kusy lesa v údolí, jímž ubíhá. Na mnohých místech jsou vyvráceny stromy, smrky značné velikosti, jinde jsou vytrhány břehy a sotva dva kilometry od Křtin je nově zřizovaná okresní silnice Křtiny-Adamov hluboko vymletá. O něco dále je vytržený železný můstek a v silnici tím vznikla díra 10 metrů široká, na jejímž dně uhání divoké vody. Toto místo lze ještě obejít lesními stezkami. Avšak sotva se vrátíme na silnici, přicházíte opět k strženému železnému mostu, jehož krásnou novou, šedavě zabarvenou konstrukci najdete o kilometr dále v potoku. Zde je možno obejít. Silnice běží dále a klikatý potok znovu protíná. Tentokrát měl překážku: Obyčejný dřevěný můstek z pevných klád. Podtrhl jej, ale jeho proud se obrátil proti skále, udělal k bývalému korytu. Jdete ještě dále. Na cestě k Adamovu jsou strženy celkem čtyři mosty, ale bylo by je snad možno obejít, kdyby v místech kde leží blízko cesty tak zvaná Býčí jeskyně, nepramenil a neústil do potoka, rozlitého v jezero, hučící proud vody jeskyně a kousek dále vysoké vlny ze skály podobného jména. Zde se již nedá přejít dále, lidé, kteří se o to ráno pokusili, musili se vrátit. Je ovšem možné, že v poledne bude lze projít suchou nohou...“'' (Lidové noviny, 18. července 1927)		''„Dnes jsme sledovali potok či vlastně divokou žlutou, hučící řeku, veliký kus cesty směrem k Adamovu, dokud nám v tom nezabránila naprosto přerušená a vodou zaplavená cesta. Ještě dopoledne, kdy voda rychle klesá takřka o celé metry, zaplavuje potok celé louky a kusy lesa v údolí, jímž ubíhá. Na mnohých místech jsou vyvráceny stromy, smrky značné velikosti, jinde jsou vytrhány břehy a sotva dva kilometry od Křtin je nově zřizovaná okresní silnice Křtiny-Adamov hluboko vymletá. O něco dále je vytržený železný můstek a v silnici tím vznikla díra 10 metrů široká, na jejímž dně uhání divoké vody. Toto místo lze ještě obejít lesními stezkami. Avšak sotva se vrátíme na silnici, přicházíte opět k strženému železnému mostu, jehož krásnou novou, šedavě zabarvenou konstrukci najdete o kilometr dále v potoku. Zde je možno obejít. Silnice běží dále a klikatý potok znovu protíná. Tentokrát měl překážku: Obyčejný dřevěný můstek z pevných klád. Podtrhl jej, ale jeho proud se obrátil proti skále, udělal k bývalému korytu. Jdete ještě dále. Na cestě k Adamovu jsou strženy celkem čtyři mosty, ale bylo by je snad možno obejít, kdyby v místech kde leží blízko cesty tak zvaná Býčí jeskyně, nepramenil a neústil do potoka, rozlitého v jezero, hučící proud vody jeskyně a kousek dále vysoké vlny ze skály podobného jména. Zde se již nedá přejít dále, lidé, kteří se o to ráno pokusili, musili se vrátit. Je ovšem možné, že v poledne bude lze projít suchou nohou...“'' (Lidové noviny, 18. července 1927)
			</blockquote>

	O dva dny později přinášejí Lidové noviny článek o následcích, které povodně způsobily:		O dva dny později přinášejí Lidové noviny článek o následcích, které povodně způsobily:

			<blockquote>
	''„Při nedělní povodni v Adamově přinesly velké proudy vody spousty dřeva, které zatarasily mosty u továrny a voda se vylila po ulici a zatopila mnoho domků do výše 80 cm. Proudy prorazily tovární zeď a voda vnikla do registratury a strojoven, kde vše zaplavila. Od továrny, kde si voda vymlela průchod i pod budovama, valila se dvěma proudy do vesnice, kde zaplavila dům Jana Komana, holiče, Ludvíka Šumbery, hostinského, Ludvíka Pokorného, stolaře, Alfonse Sládka, obchodníka, a Julia Tiefenbacha, obchodníka, Potravní dělnický spolek, zámečníka a rýsovače Ondřeje Horníčka, zámečníka Rudolfa Kopečného, obecní dům, hokynáře Antonína Melichara, řezníka Františka Jelínka, slevače Celestina Patočky, zámečníka Jana Myslivce a konečně domek, jehož majitel je Jaroslav Doležal a Josefa Fantová, který následkem rozmoknutí zdí se o 24. hodině zhroutil, při čemž veškerý nábytek a vše, co se nedalo narychlo vynésti, bylo zničeno. Škoda touto povodní způsobená činí 300.000 Kč. Kolem 20. hodiny sesul také kus terasy na koleje dráhy u Adamova, což však pracovní četa dráhy asi za 30 minut odklidila, takže vlaky mohly normálně jezdili. Občané, jímž voda vnikla do příbytků, byli místním hasičstvem, občanstvem a četnictvem dopraveni do bezpečí a zachráněný majetek střežen. Zraněn při povodni nebyl nikdo.“'' (Lidové noviny, 20. července 1927)		''„Při nedělní povodni v Adamově přinesly velké proudy vody spousty dřeva, které zatarasily mosty u továrny a voda se vylila po ulici a zatopila mnoho domků do výše 80 cm. Proudy prorazily tovární zeď a voda vnikla do registratury a strojoven, kde vše zaplavila. Od továrny, kde si voda vymlela průchod i pod budovama, valila se dvěma proudy do vesnice, kde zaplavila dům Jana Komana, holiče, Ludvíka Šumbery, hostinského, Ludvíka Pokorného, stolaře, Alfonse Sládka, obchodníka, a Julia Tiefenbacha, obchodníka, Potravní dělnický spolek, zámečníka a rýsovače Ondřeje Horníčka, zámečníka Rudolfa Kopečného, obecní dům, hokynáře Antonína Melichara, řezníka Františka Jelínka, slevače Celestina Patočky, zámečníka Jana Myslivce a konečně domek, jehož majitel je Jaroslav Doležal a Josefa Fantová, který následkem rozmoknutí zdí se o 24. hodině zhroutil, při čemž veškerý nábytek a vše, co se nedalo narychlo vynésti, bylo zničeno. Škoda touto povodní způsobená činí 300.000 Kč. Kolem 20. hodiny sesul také kus terasy na koleje dráhy u Adamova, což však pracovní četa dráhy asi za 30 minut odklidila, takže vlaky mohly normálně jezdili. Občané, jímž voda vnikla do příbytků, byli místním hasičstvem, občanstvem a četnictvem dopraveni do bezpečí a zachráněný majetek střežen. Zraněn při povodni nebyl nikdo.“'' (Lidové noviny, 20. července 1927)
			</blockquote>

	V uvedených dobových zprávách byl vždy za viníka označován prudké deště, které se nad regionem spustily. Dle zjištění pana Jaroslava Budiše byla však ještě protržena hráz jedovnického rybníka. V jedovnické kronice se dle Budiše žádný záznam o jejím protržení nevyskytl, avšak je v ní uložena fotografie protržené hráze rybníku Floriánek z roku 1927. Jako další důkaz o protržení hráze uvedl autor ve své práci ''Povodeň v Adamově 17. a 18. července 1927'' dobový popis události pana Jiřího Pokladníka z Jedovnic.		V uvedených dobových zprávách byl vždy za viníka označován prudké deště, které se nad regionem spustily. Dle zjištění pana Jaroslava Budiše byla však ještě protržena hráz jedovnického rybníka. V jedovnické kronice se dle Budiše žádný záznam o jejím protržení nevyskytl, avšak je v ní uložena fotografie protržené hráze rybníku Floriánek z roku 1927. Jako další důkaz o protržení hráze uvedl autor ve své práci ''Povodeň v Adamově 17. a 18. července 1927'' dobový popis události pana Jiřího Pokladníka z Jedovnic.

Lukáš Malý: Lukáš Malý přesunul stránku Povodeň v roce 1927 na Povodně v roce 1927: sjednocení názvu

2024-10-29T20:38:48Z

Lukáš Malý přesunul stránku Povodeň v roce 1927 na Povodně v roce 1927: sjednocení názvu

← Starší verze		Verze z 29. 10. 2024, 22:38
(Žádný rozdíl)

Lukáš Malý: /* Historie */ kurzíva

2024-09-16T05:38:32Z

Historie: kurzíva

← Starší verze		Verze z 16. 9. 2024, 07:38
Řádek 12:		Řádek 12:
	Z Památníku z četnické stanice v Adamově pochází tento záznam:		Z Památníku z četnické stanice v Adamově pochází tento záznam:

	''„Dne 17.7.1927 o 18. hod. snesla se nad okolím Adamova, Josefova a Křtin ponáhlá bouře spojená s průtrží mračen, což trvalo až do 18.7.1927 do 24 hod.		''„Dne 17.7.1927 o 18. hod. snesla se nad okolím Adamova, Josefova a Křtin ponáhlá bouře spojená s průtrží mračen, což trvalo až do 18.7.1927 do 24 hod. Následkem uvedené průtrže mračen, počala voda ze zdejších strmých kopců stékati do údolí říčky v níž se jí nahromadilo takové množství, že voda počala po celém Josefovském údolí až k Adamovu i přes silnice a cesty téci a brala sebou vše co jí v cestě stálo. Hájenky u Josefova byly následkem povodně úplně zatopeny a obyvatelé v největším nebezpečí života utonutím ohroženy. V Adamově vnikla voda do níže položených domků, prorvala zeď továrny a proudy vody ve výši 75 cm vnikly do všech továrních objektů, tak že veškerý materiál a nástroje byly zatopeny. Při této povodni byly domky Jaroslava Doležala a Františky Fantové z Adamova čís. 25 úplně pobořeny a níže stojící domky u továrny až po okna vodou zaplaveny. Továrna utrpěla touto povodní škodu v obnosu 1.000.000 Kč a ostatní obyvatelé asi 300.000 Kč. Osoby neb zvířata při tom o život nepřišla. Příslušníci zdejší stanice a to vrchní strážmistr František Hanák, strážmistr Gustav Zoubal, Bohumil Vaněk a František Svoboda II., konali s napětím všech svých sil při této povodni od 17./7. - 18 hod. do 19./7. 12 hod. nepřetržitě asistence, která za pomoci sboru dobrovolných hasičů v Adamově, se plně osvědčila a mnoho věcí, osob případně povozů a případného zahynutí zachránila.“'' (Památník)
	Následkem uvedené průtrže mračen, počala voda ze zdejších strmých kopců stékati do údolí říčky v níž se jí nahromadilo takové množství, že voda počala po celém Josefovském údolí až k Adamovu i přes silnice a cesty téci a brala sebou vše co jí v cestě stálo. Hájenky u Josefova byly následkem povodně úplně zatopeny a obyvatelé v největším nebezpečí života utonutím ohroženy.
	V Adamově vnikla voda do níže položených domků, prorvala zeď továrny a proudy vody ve výši 75 cm vnikly do všech továrních objektů, tak že veškerý materiál a nástroje byly zatopeny.
	Při této povodni byly domky Jaroslava Doležala a Františky Fantové z Adamova čís. 25 úplně pobořeny a níže stojící domky u továrny až po okna vodou zaplaveny.
	Továrna utrpěla touto povodní škodu v obnosu 1.000.000 Kč a ostatní obyvatelé asi 300.000 Kč.
	Osoby neb zvířata při tom o život nepřišla.
	Příslušníci zdejší stanice a to vrchní strážmistr František Hanák, strážmistr Gustav Zoubal, Bohumil Vaněk a František Svoboda II., konali s napětím všech svých sil při této povodni od 17./7. - 18 hod. do 19./7. 12 hod. nepřetržitě asistence, která za pomoci sboru dobrovolných hasičů v Adamově, se plně osvědčila a mnoho věcí, osob případně povozů a případného zahynutí zachránila.“'' (Památník)

	Materiál doplňují zprávy z Lidových novin, které vyšly ve třech číslech. Zpráva v ranním vydání z 18. července se čtenáři dozvěděli, že z Adamova byla kolem 21. hodiny 17. července hlášeno hrozící nebezpečí. Dále bylo uvedeno:		Materiál doplňují zprávy z Lidových novin, které vyšly ve třech číslech. Zpráva v ranním vydání z 18. července se čtenáři dozvěděli, že z Adamova byla kolem 21. hodiny 17. července hlášeno hrozící nebezpečí. Dále bylo uvedeno:
Řádek 26:		Řádek 20:
	V odpoledním vydání Lidových novin z téhož dne jsou záplavy označovány za nejhorší v posledních desetiletích a přirovnávají pohromu k těm z roku 1883. Autor popisuje průběh povodní i v jiných obcích. Pozornost je taktéž věnována situaci v Josefovském údolí:		V odpoledním vydání Lidových novin z téhož dne jsou záplavy označovány za nejhorší v posledních desetiletích a přirovnávají pohromu k těm z roku 1883. Autor popisuje průběh povodní i v jiných obcích. Pozornost je taktéž věnována situaci v Josefovském údolí:

	''„Dnes jsme sledovali potok či vlastně divokou žlutou, hučící řeku, veliký kus cesty směrem k Adamovu, dokud nám v tom nezabránila naprosto přerušená a vodou zaplavená cesta. Ještě dopoledne, kdy voda rychle klesá takřka o celé metry, zaplavuje potok celé louky a kusy lesa v údolí, jímž ubíhá. Na mnohých místech jsou vyvráceny stromy, smrky značné velikosti, jinde jsou vytrhány břehy a sotva dva kilometry od Křtin je nově zřizovaná okresní silnice Křtiny-Adamov hluboko vymletá. O něco dále je vytržený železný můstek a v silnici tím vznikla díra 10 metrů široká, na jejímž dně uhání divoké vody. Toto místo lze ještě obejít lesními stezkami.		''„Dnes jsme sledovali potok či vlastně divokou žlutou, hučící řeku, veliký kus cesty směrem k Adamovu, dokud nám v tom nezabránila naprosto přerušená a vodou zaplavená cesta. Ještě dopoledne, kdy voda rychle klesá takřka o celé metry, zaplavuje potok celé louky a kusy lesa v údolí, jímž ubíhá. Na mnohých místech jsou vyvráceny stromy, smrky značné velikosti, jinde jsou vytrhány břehy a sotva dva kilometry od Křtin je nově zřizovaná okresní silnice Křtiny-Adamov hluboko vymletá. O něco dále je vytržený železný můstek a v silnici tím vznikla díra 10 metrů široká, na jejímž dně uhání divoké vody. Toto místo lze ještě obejít lesními stezkami. Avšak sotva se vrátíme na silnici, přicházíte opět k strženému železnému mostu, jehož krásnou novou, šedavě zabarvenou konstrukci najdete o kilometr dále v potoku. Zde je možno obejít. Silnice běží dále a klikatý potok znovu protíná. Tentokrát měl překážku: Obyčejný dřevěný můstek z pevných klád. Podtrhl jej, ale jeho proud se obrátil proti skále, udělal k bývalému korytu. Jdete ještě dále. Na cestě k Adamovu jsou strženy celkem čtyři mosty, ale bylo by je snad možno obejít, kdyby v místech kde leží blízko cesty tak zvaná Býčí jeskyně, nepramenil a neústil do potoka, rozlitého v jezero, hučící proud vody jeskyně a kousek dále vysoké vlny ze skály podobného jména. Zde se již nedá přejít dále, lidé, kteří se o to ráno pokusili, musili se vrátit. Je ovšem možné, že v poledne bude lze projít suchou nohou...“'' (Lidové noviny, 18. července 1927)
	Avšak sotva se vrátíme na silnici, přicházíte opět k strženému železnému mostu, jehož krásnou novou, šedavě zabarvenou konstrukci najdete o kilometr dále v potoku. Zde je možno obejít. Silnice běží dále a klikatý potok znovu protíná. Tentokrát měl překážku: Obyčejný dřevěný můstek z pevných klád. Podtrhl jej, ale jeho proud se obrátil proti skále, udělal k bývalému korytu. Jdete ještě dále. Na cestě k Adamovu jsou strženy celkem čtyři mosty, ale bylo by je snad možno obejít, kdyby v místech kde leží blízko cesty tak zvaná Býčí jeskyně, nepramenil a neústil do potoka, rozlitého v jezero, hučící proud vody jeskyně a kousek dále vysoké vlny ze skály podobného jména. Zde se již nedá přejít dále, lidé, kteří se o to ráno pokusili, musili se vrátit. Je ovšem možné, že v poledne bude lze projít suchou nohou...“'' (Lidové noviny, 18. července 1927)

	O dva dny později přinášejí Lidové noviny článek o následcích, které povodně způsobily:		O dva dny později přinášejí Lidové noviny článek o následcích, které povodně způsobily:

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „'''Povodeň v roce 1927''' způsobila protržená hráz v Jedovnicích. Událost se odehrála ve dnech 17. a 18. července 1927. == Historie == Záznamů o této povodni máme hned několik. To dosvědčuje, že se jednalo o mimořádně velkou povodeň. Mimořádnost povodně je taktéž to, že přišla z menšího Křtinského potoka z Křtinského údolí. Dobový zápis v Pamětní knize obce Adamova…“

2024-09-13T11:44:33Z

založena nová stránka s textem „'''Povodeň v roce 1927''' způsobila protržená hráz v Jedovnicích. Událost se odehrála ve dnech 17. a 18. července 1927. == Historie == Záznamů o této povodni máme hned několik. To dosvědčuje, že se jednalo o mimořádně velkou povodeň. Mimořádnost povodně je taktéž to, že přišla z menšího Křtinského potoka z Křtinského údolí. Dobový zápis v Pamětní knize obce Adamova…“

Nová stránka

'''Povodeň v roce 1927''' způsobila protržená hráz v Jedovnicích. Událost se odehrála ve dnech 17. a 18. července 1927.

== Historie ==
Záznamů o této povodni máme hned několik. To dosvědčuje, že se jednalo o mimořádně velkou povodeň. Mimořádnost povodně je taktéž to, že přišla z menšího [[Křtinský potok|Křtinského potoka]] z [[Křtinské údolí|Křtinského údolí]].

Dobový zápis v Pamětní knize obce Adamova uvádí toto:

''„Rok 1927 byl rokem suššího počasí, ač 17. července po náhlé bouři a silném lijavci nad Adamovem a zvláště nad Křtinami přivalil se Josefským údolím do Adamova ohromný příval vody a zvedl hladinu Svitavy 2.40 m nad normál. Metereol. stanice adamov. zaznamenala toho dne 145 mm spadlé vody. Dravý příval Říčky po celé šíři josef. údolí rozvodněný přerval v Josefově silnici na 2 místech v délce do 200 m, zbořil mosty a můstky od Křtin až po Adamov. - Tu však jest řečiště jednak terainem a stavbami zúženo, proto nápor vody byl tím větší, takže tlakem proudu provalilo se ohradní zeď u továrny „pod Plotkami“ a spousty vodní naplnily nádvoří a všechny místností továrních a odtud odtékala uličkou u obchodu vzájemn. družstva a pod kancelářemi a portýrnou, právě dostavenou. - Druhá část proudu přelévala se přes silnici, naplnila souterainní místnosti hl. kancelář. tov. budovy, zatopila domy J. Komana, holiče, obec. dům a zvláště sousední dům tohoto, nízko - pod niveau silnice postavený starší dům p. Doležala, jehož zdivo podemlela tak, že celý roh domu se sřítil. - V noci a druhého dne ráno teprve přicházeli z Josefova turisté, kteří oklikou přes kopce se sem dostali, aby vlakem odtud domů se vrátili.“'' (Pamětní kniha obce Adamova, s. 70 a 71)

V přiložené tabulce je uvedeno, že v červenci spadlo 249,7 mm srážek, což je více jak třetina celkových srážek za rok 1927.

Z Památníku z četnické stanice v Adamově pochází tento záznam:

''„Dne 17.7.1927 o 18. hod. snesla se nad okolím Adamova, Josefova a Křtin ponáhlá bouře spojená s průtrží mračen, což trvalo až do 18.7.1927 do 24 hod.
Následkem uvedené průtrže mračen, počala voda ze zdejších strmých kopců stékati do údolí říčky v níž se jí nahromadilo takové množství, že voda počala po celém Josefovském údolí až k Adamovu i přes silnice a cesty téci a brala sebou vše co jí v cestě stálo. Hájenky u Josefova byly následkem povodně úplně zatopeny a obyvatelé v největším nebezpečí života utonutím ohroženy.
V Adamově vnikla voda do níže položených domků, prorvala zeď továrny a proudy vody ve výši 75 cm vnikly do všech továrních objektů, tak že veškerý materiál a nástroje byly zatopeny.
Při této povodni byly domky Jaroslava Doležala a Františky Fantové z Adamova čís. 25 úplně pobořeny a níže stojící domky u továrny až po okna vodou zaplaveny.
Továrna utrpěla touto povodní škodu v obnosu 1.000.000 Kč a ostatní obyvatelé asi 300.000 Kč.
Osoby neb zvířata při tom o život nepřišla.
Příslušníci zdejší stanice a to vrchní strážmistr František Hanák, strážmistr Gustav Zoubal, Bohumil Vaněk a František Svoboda II., konali s napětím všech svých sil při této povodni od 17./7. - 18 hod. do 19./7. 12 hod. nepřetržitě asistence, která za pomoci sboru dobrovolných hasičů v Adamově, se plně osvědčila a mnoho věcí, osob případně povozů a případného zahynutí zachránila.“'' (Památník)

Materiál doplňují zprávy z Lidových novin, které vyšly ve třech číslech. Zpráva v ranním vydání z 18. července se čtenáři dozvěděli, že z Adamova byla kolem 21. hodiny 17. července hlášeno hrozící nebezpečí. Dále bylo uvedeno:

''„O jeho rozsahu nebylo nic sděleno a telefonního spojení s ohroženým městem nelze dosáhnouti. Na náš dotaz na brněnském nádraží bylo nám řečeno, že železniční trať není ohrožena. Pouze o 19. hodině nastala malá železniční porucha mezi Adamovem a Bílovicemi nad Sv., kde se na jednu kolej železniční trati zřítila stráň. Doprava se udržovala na jedné koleji. Porucha byla rychle opravena...“'' (Lidové noviny, 18. července 1927)

V odpoledním vydání Lidových novin z téhož dne jsou záplavy označovány za nejhorší v posledních desetiletích a přirovnávají pohromu k těm z roku 1883. Autor popisuje průběh povodní i v jiných obcích. Pozornost je taktéž věnována situaci v Josefovském údolí:

''„Dnes jsme sledovali potok či vlastně divokou žlutou, hučící řeku, veliký kus cesty směrem k Adamovu, dokud nám v tom nezabránila naprosto přerušená a vodou zaplavená cesta. Ještě dopoledne, kdy voda rychle klesá takřka o celé metry, zaplavuje potok celé louky a kusy lesa v údolí, jímž ubíhá. Na mnohých místech jsou vyvráceny stromy, smrky značné velikosti, jinde jsou vytrhány břehy a sotva dva kilometry od Křtin je nově zřizovaná okresní silnice Křtiny-Adamov hluboko vymletá. O něco dále je vytržený železný můstek a v silnici tím vznikla díra 10 metrů široká, na jejímž dně uhání divoké vody. Toto místo lze ještě obejít lesními stezkami.
Avšak sotva se vrátíme na silnici, přicházíte opět k strženému železnému mostu, jehož krásnou novou, šedavě zabarvenou konstrukci najdete o kilometr dále v potoku. Zde je možno obejít. Silnice běží dále a klikatý potok znovu protíná. Tentokrát měl překážku: Obyčejný dřevěný můstek z pevných klád. Podtrhl jej, ale jeho proud se obrátil proti skále, udělal k bývalému korytu. Jdete ještě dále. Na cestě k Adamovu jsou strženy celkem čtyři mosty, ale bylo by je snad možno obejít, kdyby v místech kde leží blízko cesty tak zvaná Býčí jeskyně, nepramenil a neústil do potoka, rozlitého v jezero, hučící proud vody jeskyně a kousek dále vysoké vlny ze skály podobného jména. Zde se již nedá přejít dále, lidé, kteří se o to ráno pokusili, musili se vrátit. Je ovšem možné, že v poledne bude lze projít suchou nohou...“'' (Lidové noviny, 18. července 1927)

O dva dny později přinášejí Lidové noviny článek o následcích, které povodně způsobily:
''„Při nedělní povodni v Adamově přinesly velké proudy vody spousty dřeva, které zatarasily mosty u továrny a voda se vylila po ulici a zatopila mnoho domků do výše 80 cm. Proudy prorazily tovární zeď a voda vnikla do registratury a strojoven, kde vše zaplavila. Od továrny, kde si voda vymlela průchod i pod budovama, valila se dvěma proudy do vesnice, kde zaplavila dům Jana Komana, holiče, Ludvíka Šumbery, hostinského, Ludvíka Pokorného, stolaře, Alfonse Sládka, obchodníka, a Julia Tiefenbacha, obchodníka, Potravní dělnický spolek, zámečníka a rýsovače Ondřeje Horníčka, zámečníka Rudolfa Kopečného, obecní dům, hokynáře Antonína Melichara, řezníka Františka Jelínka, slevače Celestina Patočky, zámečníka Jana Myslivce a konečně domek, jehož majitel je Jaroslav Doležal a Josefa Fantová, který následkem rozmoknutí zdí se o 24. hodině zhroutil, při čemž veškerý nábytek a vše, co se nedalo narychlo vynésti, bylo zničeno. Škoda touto povodní způsobená činí 300.000 Kč. Kolem 20. hodiny sesul také kus terasy na koleje dráhy u Adamova, což však pracovní četa dráhy asi za 30 minut odklidila, takže vlaky mohly normálně jezdili. Občané, jímž voda vnikla do příbytků, byli místním hasičstvem, občanstvem a četnictvem dopraveni do bezpečí a zachráněný majetek střežen. Zraněn při povodni nebyl nikdo.“'' (Lidové noviny, 20. července 1927)

V uvedených dobových zprávách byl vždy za viníka označován prudké deště, které se nad regionem spustily. Dle zjištění pana Jaroslava Budiše byla však ještě protržena hráz jedovnického rybníka. V jedovnické kronice se dle Budiše žádný záznam o jejím protržení nevyskytl, avšak je v ní uložena fotografie protržené hráze rybníku Floriánek z roku 1927. Jako další důkaz o protržení hráze uvedl autor ve své práci ''Povodeň v Adamově 17. a 18. července 1927'' dobový popis události pana Jiřího Pokladníka z Jedovnic.

== Zdroje ==
* ''Pamětní kniha obce Adamova'', s. 70 a 71.
* Státní okresní archiv Blansko, ''Četnické stanice okresu Blansko, Četnická stanice Adamov, kniha č. 1'', inv. č. 1. Památník, Adamov.
* olo. Živelná pohroma na Brněnsku v ''Lidové noviny'' 35, č. 358, 18.7.1927, s. 3.
* or. Živelná pohroma nad křtinskými a jedovnickými horami v ''Lidové noviny'' 35, č. 359, 18.7.1927, s. 1-2.
* olo. Záplavy v Josefském údolí v ''Lidové noviny'' 35, č. 359, 18.7.1927, s. 2.
* dv. Povodně v Adamově v ''Lidové noviny'' 35, č. 363, 20.7.1927, s. 2.
* BUDIŠ, Jaroslav: Povodeň v Adamově 17. a 18. července 1927 v ''Vlastivědný věstník moravský''. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 58, č. 1, (2006,) s. 100-103.

[[Kategorie:Povodeň v roce 1927]]