https://www.adamovaokoli.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Pr%C5%AFb%C4%9Bh_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky_v_Blansku 2026-04-25T18:34:17Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.41.0 https://www.adamovaokoli.cz/index.php?title=Pr%C5%AFb%C4%9Bh_druh%C3%A9_sv%C4%9Btov%C3%A9_v%C3%A1lky_v_Blansku&diff=2618&oldid=prev 2025-05-07T04:53:24Z

<p>založena nová stránka s textem „&#039;&#039;&#039;Průběh druhé světové války v <a href="/Blansko" title="Blansko">Blansku</a>&#039;&#039;&#039;, která probíhala v od 1. září 1939 do 8. května 1945. == Průběh == Od začátku roku 1945 se v Blansku stále častěji rozezněly sirény oznamující letecký poplach. Zprvu šlo o dvě až tři výstrahy týdně, ale v dubnu se jejich výskyt natolik zintenzivnil, že se staly téměř každodenním jevem — někdy dokonce opakovaným několikrát za den. S přibližujícím se…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>&#039;&#039;&#039;Průběh druhé světové války v [[Blansko|Blansku]]&#039;&#039;&#039;, která probíhala v od 1. září 1939 do 8. května 1945.<br /> <br /> == Průběh ==<br /> Od začátku roku 1945 se v Blansku stále častěji rozezněly sirény oznamující letecký poplach. Zprvu šlo o dvě až tři výstrahy týdně, ale v dubnu se jejich výskyt natolik zintenzivnil, že se staly téměř každodenním jevem — někdy dokonce opakovaným několikrát za den. S přibližujícím se koncem války se zvyšovala i aktivita partyzánských skupin, které se v malých jednotkách pohybovaly prakticky po celém bývalém boskovickém okrese. Právě v posledních týdnech války jejich činnost vyvrcholila, kdy odvážně napadali ustupující a často dezorientované německé jednotky, odzbrojovali je a získávali tak výzbroj k dalším bojům.<br /> <br /> Vedle partyzánských skupin, ve kterých působili především občané Sovětského svazu, se aktivizoval i domácí odboj. V Blansku se do odbojové činnosti zapojila například skupina Vela, která předávala zprávy o průmyslové výrobě a prováděla sabotáže. Tato skupina, stejně jako komunistická buňka Předvoj z Dolní Lhoty, úzce spolupracovala s partyzány. Nacistické bezpečnostní složky reagovaly tvrdými represemi — gestapo ještě v roce 1945 zatklo tři blanenské občany (Bohumila Oujezdského, Jaroslava Plachého a Josefa Žáka) a dva další (Karla Prášila a Aloise Zedníčka) zastřelilo při přestřelce. Tím byla v únoru a březnu 1945 odbojová skupina Vela fakticky rozprášena.<br /> <br /> Za okupace se Blansko stalo důležitým centrem výroby pro nacistický válečný průmysl. Největší podnik ČKD se podílel na výrobě součástek pro obrněná vozidla, světlomety a raketová odpalovací zařízení. Město sice nemělo trvalou německou posádku, ale v prvních měsících roku 1945 se jím přesouvaly kolony německých vojáků a ranění z fronty. Školní budovy musely ustoupit vojenským potřebám — obsadili je němečtí vojáci, žáci německých škol i lazarety. V dubnu byla do továrny firmy Ježek dočasně ubytována tzv. Jelení divize (Hirschdivision), čímž byla výroba přerušena.<br /> <br /> Dne 25. dubna 1945 se Blansko stalo cílem masivního sovětského náletu. Letci Rudé armády z 218. bitevní divize, kteří používali americké bombardéry Douglas A-20G, svrhli na město přes 300 bomb. Nálet si vyžádal životy nejméně 22 místních obyvatel a neupřesněného počtu německých vojáků. Zasažené byly Ježkova továrna, radnice, pošta, školy i dvůr velkostatku. Poškozeno bylo 126 domů, z toho šest úplně zničeno. Tato tragická událost se zapsala do pamětní knihy města jako jeden z nejtemnějších okamžiků jeho historie. Den nato následoval další útok, tentokrát patrně provedený slavnými bitevníky Il-2. Jejich cílem se staly areály ČKD a Staré Blansko, kde přišla o život osmnáctiletá Marta Tůmová.<br /> <br /> Ke konci války se v Blansku hromadili nejen vojáci, ale i civilní němečtí uprchlíci, kteří prchali před Rudou armádou. Město bylo poseto barikádami a zátarasy, které měly zbrzdit postup osvoboditelů. Po vypuknutí Pražského povstání 5. května dorazily na Blanensko další německé jednotky. Němci se rozptýlili po okolních lesích, kde je pronásledovali partyzáni. V noci z 8. na 9. května německá armáda opustila Blansko a při ústupu vyhodila do povětří oba mosty přes řeku Svitavu. Jediný železniční most na vlečce u Ježkovy továrny byl zachráněn odvážným Karlem Musilem, který zneškodnil připravené nálože.<br /> <br /> Ráno 9. května vstoupily do Blanska první jednotky Rudé armády. Přijely od Jedovnic žlebem podél Punkvy, kolem závodní restaurace ČKD a Masarykovou ulicí do centra města. Další oddíly se vydaly po železniční vlečce směrem na Staré Blansko a pokračovaly k Olešné. Místní obyvatelstvo vítalo vojáky s nadšením, mávalo vlajkami, rozdávalo květiny a jídlo. Během slavnostního přivítání zároveň probíhala obnova zničené infrastruktury — blanenští občané, vedení sovětským důstojníkem, postavili za dvě hodiny provizorní most přes Svitavu. Město tak symbolicky spojilo zničené břehy i roztříštěnou minulost s nově nastupujícími časy.<br /> <br /> Osvobození Blanska bylo součástí širší operace vojsk 2. ukrajinského frontu. Samotné město osvobodili příslušníci 232. sumsko-kyjevské střelecké divize spolu se 6. sborem 4. rumunské armády.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * ŽAMPACH, Vojtěch. &#039;&#039;Směr Brno&#039;&#039;. Brno: Blok, 1975, s. 115. Dostupné také z: [https://ndk.cz/uuid/uuid:82654770-a7de-11e2-ada5-005056825209]<br /> * KOŠŤÁL, Pavel. &#039;&#039;Konec války a osvobození v Blansku&#039;&#039;. [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné z: [https://www.blansko.cz/clanky/2005/05/osvobozeni-blansko-1945]<br /> * BOJDA, Miroslav. &#039;&#039;Bombardování Blanska v dubnu 1945&#039;&#039;. [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné z: [https://www.blansko.cz/clanky/2009/04/bombardovani-blanska-v-dubnu-1945]<br /> * KULAVIAKOVÁ, Dagmar. &#039;&#039;Na konci války na Blanensku ještě umírali lidé&#039;&#039;. [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné z: [https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/na-konci-valky-na-blanensku-jeste-umirali-lide.html]<br /> * KOMÁRKOVÁ, Pavla. &#039;&#039;Stačilo pár minut. Blansko zpustošilo před 70 lety ničivé bombardování&#039;&#039;. [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné z: [https://www.idnes.cz/brno/zpravy/bombardovani-blanska-za-valky.A150427_2158634_brno-zpravy_tr]<br /> * KOUDELKA, Milan. &#039;&#039;Před sedmdesáti léty sovětská letadla bombardovala střed Blanska&#039;&#039;. [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné z: [http://zrcadlo.net/clanky/Pred-sedmdesati-lety-sovetska-letadla-bombardovala-stred-Blanska-1647/]<br /> <br /> [[Kategorie:Průběh druhé světové války v Blansku]]</div>

Lukáš Malý