Lukáš Malý: /* Historie */ fixlink

2025-09-15T18:07:46Z

Historie: fixlink

← Starší verze		Verze z 15. 9. 2025, 20:07
Řádek 14:		Řádek 14:
	Dominik se oženil v roce 1809 s 18letou Annou Macháčkovou z [[Babice nad Svitavou\|Babic]]. V manželství se jim narodilo celkem pět dětí – roku 1810 syn Dominik, který však zemřel po 14 dnech, po roce dcera Františka, která se dožila pouze tří měsíců. Dne 2. dubna 1815 se jim narodil syn František (1815–1862) a roku 9. srpna 1817 syn Pavel. Poslední dítě - Anna - se narodilo 20. července 1820. Dominik vedl mlýn do své smrti v 45 letech 20. dubna 1833, kdy zemřel na tuberkulózu.		Dominik se oženil v roce 1809 s 18letou Annou Macháčkovou z [[Babice nad Svitavou\|Babic]]. V manželství se jim narodilo celkem pět dětí – roku 1810 syn Dominik, který však zemřel po 14 dnech, po roce dcera Františka, která se dožila pouze tří měsíců. Dne 2. dubna 1815 se jim narodil syn František (1815–1862) a roku 9. srpna 1817 syn Pavel. Poslední dítě - Anna - se narodilo 20. července 1820. Dominik vedl mlýn do své smrti v 45 letech 20. dubna 1833, kdy zemřel na tuberkulózu.

	V kronice obce Adamova je zmínka o výbuchu mlýnu 19. března 1834. Při něm byli smrtelně popáleni dva tovaryši – Křiček a Křivánek. Bližší informace však chybí. Roku 1849 převzal mlýn jeho druhý syn [[Pavel Kotas]]. Ten ho měl v držení do roku 1864. Roku 1864 přechází prachový mlýn číslo 35 na švagra Pavla Kotase [[Karel Rumler (~~1816–1876~~)\|Karla Rumlera]]. Ten se stal obětí svého povolání, když 31. července 1876 v 10 hodin byla jeho prachárna zničena výbuchem prachu. Při nehodě zemřel v 61 letech i pomocný dělník Václav Šmerda z Babic nad Svitavou.		V kronice obce Adamova je zmínka o výbuchu mlýnu 19. března 1834. Při něm byli smrtelně popáleni dva tovaryši – Křiček a Křivánek. Bližší informace však chybí. Roku 1849 převzal mlýn jeho druhý syn [[Pavel Kotas]]. Ten ho měl v držení do roku 1864. Roku 1864 přechází prachový mlýn číslo 35 na švagra Pavla Kotase [[Karel Rumler (1815–1876)\|Karla Rumlera]]. Ten se stal obětí svého povolání, když 31. července 1876 v 10 hodin byla jeho prachárna zničena výbuchem prachu. Při nehodě zemřel v 61 letech i pomocný dělník Václav Šmerda z Babic nad Svitavou.

	Roku 1893 odkoupila pozůstalý dům číslo 35 od syna Karla Rumlera pozořická správa. Prachárna již nebyla obnovena. Z chalupy se stala hájenka a postupem času zpustla.		Roku 1893 odkoupila pozůstalý dům číslo 35 od syna Karla Rumlera pozořická správa. Prachárna již nebyla obnovena. Z chalupy se stala hájenka a postupem času zpustla.

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Zbytky prachového mlýnu ve Křtinském údolí – sušárna Pozůstatky po náhonu, který k mlýnu přiváděl vodu Křtinského potoka '''Prachový mlýn''' fungoval ve…“

2024-10-04T19:43:33Z

založena nová stránka s textem „náhled|alt=Zbytky prachového mlýnu ve Křtinském údolí – sušárna|Zbytky prachového mlýnu ve Křtinském údolí – sušárna náhled|alt=Pozůstatky po náhonu, který k mlýnu přiváděl vodu Křtinského potoka|Pozůstatky po náhonu, který k mlýnu přiváděl vodu Křtinského potoka '''Prachový mlýn''' fungoval ve…“

Nová stránka

[[Soubor:2012-03-09 Powder mill in Krtinske udoli 01.jpg|náhled|alt=Zbytky prachového mlýnu ve Křtinském údolí – sušárna|Zbytky prachového mlýnu ve Křtinském údolí – sušárna]]
[[Soubor:2012-03-09 Powder mill in Krtinske udoli 02.jpg|náhled|alt=Pozůstatky po náhonu, který k mlýnu přiváděl vodu Křtinského potoka|Pozůstatky po náhonu, který k mlýnu přiváděl vodu Křtinského potoka]]
'''Prachový mlýn''' fungoval ve [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]] v průběhu 18. a 19. století.

== Historie ==
První písemná zmínka o prachových mlýnech v Křtinském údolí pochází z poloviny 18. století. Ve 40. letech tohoto století tu vznikají mlýny jako vrchnostenský podnik, který pozořická správa pronajímala za roční poplatek.

Prvními zaznamenanými správci byli Josef a Mikuláš Komárkovi, kteří jsou v pramenech uvedeni k roku 1749 jako pulvermacher. Josef se brzy na to přestal zabývat výrobou prachu. Mikuláš zemřel roku 1773. Jeho vdova Kateřina, rozená Fibrichová, se provdala za [[František Kotas|Františka Kotase]] (1752–1812) z [[Blansko|Blanska]], který se tak stal majitelem prachového mlýna s chalupou (číslo 35). Roku 1784 odkoupil od vrchnosti za 25 zl. blízkou chalupu v [[Josefov]]ě (číslo 34), kterou před tím obývala vdova po sklářském mistru Anna Korigerová. Později vznikl při tomto domě i druhý prachový mlýn.

Chalupu a mlýn číslo 35 převzal jeho vlastní syn [[Dominik Kotas]] (1788–1833), chalupu číslo 34 pak jeho za vlastního přijatý syn Vojtěch Kotas.

Vojtěch Kotas zřídil při svém mlýnu také výrobu střelného prachu. Avšak roku 1816 po přestěhování se do Josefova zanechal jeho výroby. V roce 1820 od něj pozořická správa chalupu číslo 34 odkoupila a nechala ji zbořit.

Dominik se oženil v roce 1809 s 18letou Annou Macháčkovou z [[Babice nad Svitavou|Babic]]. V manželství se jim narodilo celkem pět dětí – roku 1810 syn Dominik, který však zemřel po 14 dnech, po roce dcera Františka, která se dožila pouze tří měsíců. Dne 2. dubna 1815 se jim narodil syn František (1815–1862) a roku 9. srpna 1817 syn Pavel. Poslední dítě - Anna - se narodilo 20. července 1820. Dominik vedl mlýn do své smrti v 45 letech 20. dubna 1833, kdy zemřel na tuberkulózu.

V kronice obce Adamova je zmínka o výbuchu mlýnu 19. března 1834. Při něm byli smrtelně popáleni dva tovaryši – Křiček a Křivánek. Bližší informace však chybí. Roku 1849 převzal mlýn jeho druhý syn [[Pavel Kotas]]. Ten ho měl v držení do roku 1864. Roku 1864 přechází prachový mlýn číslo 35 na švagra Pavla Kotase [[Karel Rumler (1816–1876)|Karla Rumlera]]. Ten se stal obětí svého povolání, když 31. července 1876 v 10 hodin byla jeho prachárna zničena výbuchem prachu. Při nehodě zemřel v 61 letech i pomocný dělník Václav Šmerda z Babic nad Svitavou.

Roku 1893 odkoupila pozůstalý dům číslo 35 od syna Karla Rumlera pozořická správa. Prachárna již nebyla obnovena. Z chalupy se stala hájenka a postupem času zpustla.

V současné době jsou v terénu patrné zbytky zdiva sušárny se zachovalou betonovou klenbou a především mlýnské náhony.

== Zdroje ==
* ''Kronika obce Adamova'', s. 42.
* PÁRAL, Karel. Prachové mlýny v Josefově v ''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', 1963, roč. VII, č. 3. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek. s. 1-3.
* SOBOL, Antonín. Zánik pracháren v Josefovském údolí u Adamova v ''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', 1966, roč. X, č. 2. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek. s. 1-4.

[[Kategorie:Prachový mlýn]]

Prachový mlýn - Historie editací

Lukáš Malý: /* Historie */ fixlink

Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „Zbytky prachového mlýnu ve Křtinském údolí – sušárna Pozůstatky po náhonu, který k mlýnu přiváděl vodu Křtinského potoka '''Prachový mlýn''' fungoval ve…“