Lukáš Malý: založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} '''U Kukačky''' je lokalita v polesí Olomučany kde se nacházela hutnická dílna. Potok vyvěrající ze studánky U Kukačky sloužil v raném středověku jako zdroj vody pro čtyři hutě, které zde fungovaly po několik staletí. První dvě hutnické dílny, situované přímo na břehu potoka, pocházejí z konce 8. a počátku 9. století, tedy z období hospodářského rozmachu souvisejícího se vznikem Velk…“

2025-02-05T19:10:43Z

založena nová stránka s textem „{{Chybí obrázek}} '''U Kukačky''' je lokalita v polesí Olomučany kde se nacházela hutnická dílna. Potok vyvěrající ze studánky U Kukačky sloužil v raném středověku jako zdroj vody pro čtyři hutě, které zde fungovaly po několik staletí. První dvě hutnické dílny, situované přímo na břehu potoka, pocházejí z konce 8. a počátku 9. století, tedy z období hospodářského rozmachu souvisejícího se vznikem Velk…“

Nová stránka

{{Chybí obrázek}}
'''U Kukačky''' je lokalita v polesí [[Olomučany]] kde se nacházela hutnická dílna.

Potok vyvěrající ze studánky [[U Kukačky]] sloužil v raném středověku jako zdroj vody pro čtyři hutě, které zde fungovaly po několik staletí. První dvě hutnické dílny, situované přímo na břehu potoka, pocházejí z konce 8. a počátku 9. století, tedy z období hospodářského rozmachu souvisejícího se vznikem Velkomoravské říše.

Archeologický výzkum hutnické dílny v lesní trati U Obrázku, prováděný v letech 1977 až 1980, přinesl mnoho významných nálezů. Keramika nalezená na místě umožnila datovat lokalitu do velkomoravské doby, přičemž největší aktivita zde probíhala ve druhé polovině 9. století. Jednalo se o první plošný odkryv hutě z tohoto období na území dnešní České republiky.

Podloží lokality tvoří masiv brněnské vyvřeliny, v horních částech silně zvětralé. V místech, kde byla eroze méně intenzivní, se smícháním zvětralé vyvřeliny s navátými hlínami vytvořila kompaktní jílovitá vrstva, do níž byly vtesány pece. Ty byly umístěny na terase vyhloubené ve strmém svahu nad potokem vytékajícím ze studánky U Kukačky. Odpadní materiál byl odhazován pod hranu terasy. Na tomto místě bylo v provozu deset pecí, které byly konstrukčně rozděleny do dvou skupin po pěti kusech. První skupinu tvořily vestavěné pece s tenkou hrudí, zapuštěné ze tří stran do rostlé hlíny, přičemž jejich čelní část byla vyzděná z jílu. Druhou skupinu pak představovaly nadzemní šachtové pece s mělkou nístějí.

Oba typy pecí byly užívány současně a bylo u nich doloženo odpouštění strusky během tavby. Důkazem jsou nalezené vějířovité strusky i dobrý stav výmazů na vnitřních stěnách pecí. Tato technologie přímé výroby železa umožňovala vyšší výtěžnost železa, zlepšovala jeho kvalitu a usnadňovala oddělení kovu od strusky.

Kromě pecí byly na lokalitě objeveny pozůstatky kovářské vyhřívací výhně, skládky železné rudy a dřevěného uhlí uložené v jámách za pecemi. Nalezená železná ruda byla již předem připravena k tavbě – prošla pražením a byla rozdrcena na menší kusy.

K hutnické činnosti patřil i nález železného nástroje s tulejkovitou násadou a dlátovitým ostřím, který se pravděpodobně používal k odkorňování dřeva. Pro ostření nástrojů sloužily malé ruční brousky a byly zde nalezeny i fragmenty tří rotačních brusů. Před jednou z pecí byly ve vyhloubené prohlubni objeveny dvě železné lupy – formy polotovarů, v nichž se železo expedovalo.

Plánované založení hutě, členění pracovní plochy, přítomnost železných lup i odhad produkce na základě množství strusky v odpadních haldách naznačují, že velkomoravská huť v olomučanské lesní trati U Obrázku byla vysoce efektivním výrobním centrem. Přestože podobné nálezy jsou dosud vzácné, tento objev je jasným důkazem technické vyspělosti velkomoravského železářství.

== Zdroje ==
* SOUCHOPOVÁ, Věra, MERTA, Jiří, TRUHLÁŘ, Jiří, BALÁK, Ivan a ŠTEFKA, Leoš. ''Cesta železa Moravským krasem''. Blansko: Svaz obcí Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras, 2002.

[[Kategorie:U Kukačky (huť)]]

U Kukačky (huť) - Historie editací