Adamov (německy Adamsthal) je město na jižním okraji okresu Blansko v Jihomoravském kraji, 12 km severně od Brna, na soutoku Svitavy a Křtinského potoka v lesnatém údolí. Nadmořská výška dna údolí je v těchto místech kolem 230 metrů, městská obytná zástavba se však nachází i ve výškách nad 300 metrů. Východně od města se rozkládá chráněná krajinná oblast Moravský kras. Žije zde přibližně 4 600 obyvatel. Rozlohou 3,78 km² je druhým nejmenším městem v České republice.
Oblast je známa především v historii těženou železnou rudou a jejím zpracováním v Křtinském údolí a později i na místě dnešního Adamova. Zdejší železářský podnik, který dodával značnou část moravské produkce železa na přelomu 19. a 20. století prošel transformací na strojírenský podnik. Vznikl zde první automobil se spalovacím motorem v Rakousku-Uhersku. Po druhé světové válce, kdy nesl podnik název Adamovské strojírny, převažovala v podniku tajná zbrojní výroba, ale také výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky.
Po roce 1989 byla zrušena zbrojní výroba a výroba čerpací a měrné techniky přesunut do dceřiné společnosti Adast Systems, která vyrábí dodnes. Mateřská společnost zanikla v roce 2009.
Mezi nejznámější památky ve městě patří kostel svaté Barbory se Světelským oltářem, který společně s farou, budovou školy a hřbitovem pocházejí z poloviny 19. století. Dále se v katastru Adamova nachází tzv. Stará huť.
Název města
Původně byla osada nalézající se u místních hamrů nazvána Staré Hamry (německy Althammer), okolo roku 1732 byla pojmenována podle tehdejšího knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna Adamovem (německy Adamsthal).
Představitelé města
Viz též: Seznam představitelů Adamova
Prvním známým starostou byl v letech 1864–1867 Karel Rumler, který zemřel 31. července 1876 při výbuchu prachového mlýna ve Křtinském údolí. V roce 1919 byl poprvé zvolen dlouholetý starosta Jen Bechleba. V letech 1998–2006 byl starostou Jaroslav Bernášek.
Ve volebním období 2010 až 2014 stál v čele města starosta Roman Pilát, místostarostou pak byl Jiří Němec (ODS), který město vedl coby starosta ve volebním období 2006–2010. Stejné vedení je již v současně čtvrtým volebním období po sobě; zvoleni byli v roce 2014, 2018 a 2022.
Památky
Ve městě
Mezi nejstarší stavby ve městě patří zámek, dokončený roku 1809. Ten si zde nechal zbudovat lichtenštejnský kníže Jan I. z Lichtenštejna knížecím stavitelem Josefem Hardtmuthem. Zámek od druhé poloviny 20. století, kdy došlo k masivní výstavbě průmyslových objektů, obklopují výrobní haly bývalé adamovské strojírny a samotná stavba je využívána jako průmyslový objekt.
Alois II. z Lichtenštejna, syn zmíněného Johanna, v Adamově roku 1857 nechal zbudovat kostel, který byl zasvěcen svaté Barboře, patronce horníků. Kostelu taktéž věnoval zakoupený oltář, pocházející ze Zwettlu (Dolní Rakousko). Jde o unikátní pozdně gotický soubor figurálních plastik z počátku 16. století. Kromě kostela byla také zbudována fara, hřbitov (tyto společně s kostelem vyhlášeny jako kulturní památky) a budova školy.
Z počátku století taktéž pochází tzv. Skalní sklep, lidově Skalák (německy Felsenkeller). Budova vyrostla na původním místě bývalé hospody stejného názvu. V období první republiky fungoval jako restaurace a hotel, kterého hojně využívali úředníci ze strojíren k ubytování. Nájemci byli bratři Ducháčkové. Od roku 2012 probíhá jeho rekonstrukce.
Ve městě se také nachází tři busty významných osobností. Tou nejstarší je busta Bedřicha Smetany od akademického sochaře Jana Třísky na Smetanově náměstí. Tato byla slavnostně odhalena 23. května 1937. O dva roky později byla odhalena bez slavnostního aktu busta Tomáše Garrigua Masaryka. Ta je nyní umístěna před základní školou na ulici Komenského. Busta Petra Jilemnického před základní školou na ulici Ronovská byla slavnostně odhalena 10. listopadu 1963.
V zátiší nedaleko kostela svaté Barbory se nachází socha Rudoarmějce, který byl v Adamově slavnostně odhalen 10. června 1951. Zátiší dotváří památník padlých adamovských občanů ve světové válce a zaměstnanců strojírny popravených v období nacistické okupace.
Z okolí
Adamov leží na západní hranici CHKO Moravský kras, přičemž tedy může působit jako výchozí bod střední části této oblasti. Díky krasovému charakteru Moravského krasu se může okolí města pochlubit s celou řadou jeskyní, mezi nejznámější pak patří například Býčí skála, v níž v roce 1872 archeolog Jindřich Wankel nalezl známou plastiku bronzového býčka, dále Jáchymka, Sobolova jeskyně, Kostelík, Výpustek, Jestřábka, Drátenická jeskyně, jeskyně Vokounka a Nad Švýcárnou. Na celém území Moravského krasu se celkem nachází přes 1 600 jeskyní.
Hrady, které se nacházejí v hustých adamovských lesích, jsou Nový hrad, společně se zbytky původní fortifikace nazývané Starý hrad, Ronov zaniklý na počátku 15. století a Hrádek u Babic v Křtinském údolí.
Mezi pozůstatky po těžbě železné rudy v okolních lesích patří, kromě několika pozůstatků po důlních mírách, také tzv. Stará huť z poloviny 18. století, která byla roku 1971 vyhlášena kulturní památkou.
V nedalekém Vranově se nachází poutní kostel Narození Panny Marie s hrobkou rodu Lichtenštejnů a ve Křtinách kostel Jména Panny Marie.
Na konci 19. století postavená kamenná Alexandrova rozhledna tyčící se nad svitavským údolím je dominantou města, přestože se nachází v lesích na okraji katastru sousední obce Babice nad Svitavou.
V adamovských lesích tvoří unikátní řada pamětních desek i větších pomníků (např. Máchův památník) a kamenných portálů studánek tzv. Lesnický Slavín. Tento již vzniká od roku 1929, kdy došlo k jeho založení
V okolních lesích je také vyhlášeno několik přírodních rezervací – Dřínová, Jelení skok, Coufavá – a národní přírodní rezervace Býčí skála.
Osobnosti
- Rudolf Barák (1915–1995) – politik, bývalý ministr vnitra. V Adamově pracoval v adamovských strojírnách,
- Jaroslav Bernášek (1951) – politik, bývalý poslanec a adamovský starosta,
- Alois Buchta (1885–1944) – starosta Sokola Soběšice v letech 1917–1918, člen obecní samosprávy v Soběšicích, nacistická oběť,
- Jan Fibich (1819–1882) – otec hudebního skladatele Zdeňka Fibicha, v Adamově žil na odpočinku, je zde taktéž pohřben,
- Anna Hübnerová (1860–1891) – populární herečka prvního českého divadla v Brně. Je pochována v Adamově,
- Vatroslav Jagić (1838–1923) – chorvatský slavista, nějakou dobu strávil v Adamově a roku 1897 zde započal psát svoje paměti,
- Peter Jilemnický (1901–1949) – komunistický spisovatel, který v Adamově pobýval v letech 1928–1929 společně se svojí manželkou Růženou. V Adamově byla vystavěna jeho busta a pojmenovaná ulice v nové výstavbě,
- Johann Victor Krämer (1861–1949) – malíř,
- Zdeněk Kroupa (1922–1999) – operní zpěvák, působil v Brně, později žil v Rakousku. Čestný občan Adamova,
- Josef Štěpán Maleček (1890–1983) – akademický malíř, svou tvorbou se vracel do Adamova, Moravského krasu a Brna,
- Karel Marek (1949) – právník a vysokoškolský pedagog, zabývající se zejména občanským a obchodním právem,
- František Xaver Naske (1884–1959) – akademický malíř a grafik, manžel herečky Růženy Naskové, svá školní léta prožil v Adamově,
- Sára Nová (* 1984), zpěvačka, kytaristka a autorka optimistických písní,
- Jan Novotný (1913–?) – politik, poslanec Národního shromáždění ČSR a předseda MěNV v Adamově,
- František Pokorný (1902–1972) – výtvarník,
- Leonid Pribytkov (1895–1971) – operní pěvec ruského původu, v letech 1925–1952 člen opery Národního divadla Brno. Je zde též pohřben,
- Tomáš Prnka (1926–2013) – duchovní na adamovské faře v letech 1966–1973,
- Jakub Rozmahel (1885–1962), kněz a spisovatel, působil v Adamově,
- Robert Schoeller (1873–1950) – obchodník v cukrárenském průmyslu,
- Antonín Schumann (1868–1936) – malíř samouk, zachytil na svých obrazech Adamov takový, jaký tehdy byl. V Adamově působil od roku 1910 až do roku 1936,
- Theodor Slouka (1884–1944) – učitel, za druhé světové války pracoval v odboji, byl umučen v káznici,
- Jindřich Svoboda (1952) – fotbalista, olympijský vítěz 1980 a mistr republiky 1978,
- Emanuel Zahradníček (1908–1933) – student a jedna z prvních obětí nacismu v Československu.