Zobrazení zdroje stránky Jakub Rozmahel

'''Jakub Rozmahel''' (27. března 1885 ve Vedrovicích – 13. května 1962 v Martínkově) byl farář, který v [[Adamov]]ě působil v letech 1922–1950.

== Životopis ==
Jakub Rozmahel se narodil 27. března 1885 ve Vedrovicích u Moravského Krumlova Janovi a Kateřině Rozmahelovým. Studoval na I. Českém gymnasiu v Brně. Po maturitě vstoupil do Theologického ústavu v Brně. Jeho prvním kněžským působištěm se staly Jevišovice a dalšími farnostmi, kterými krátce prošel, byly Šardice, Rudikov. Od roku 1913 do roku 1922 působil jako kaplan ve Velkých Bílovicích. Na léta prožitá právě zde velmi rád vzpomínal.

Do Adamova nastoupil 15. října 1922 v pořadí jako 13. duchovní správce farnosti. (Adamovská fara byla založena roku 1857).

Jeho velkou starostí bylo zvelebování a údržba [[Kostel svaté Barbory|kostela sv. Barbory]] a objektu [[Fara (Adamov)|fary]]. Zasloužil se o rozšíření zdejšího [[Starý hřbitov|hřbitova]], neboť v době, kdy P. Rozmahel přišel do Adamova, patřilo do farnosti více než 1300 občanů.

Nemálo času věnoval studiu historie kostela a zejména starobylému [[Světelský oltář|Světelskému oltáři]]. Vyvrcholením této činnosti bylo vydání publikace s názvem „Světelský oltář v Adamově“. Sám o tom píše: „Knížka byla příznivě přijata, o čemž psaly Venkov, Národní listy, Našinec, DEN a A-Zet. Bohužel v Adamově zájem o knížku přes veškeru rekomendaci její tiskem – žádný“. – Dá se tedy s odstupem říci ono biblické: „Žádný pokrok není vzácný ve své vlasti“.

O rok později – roku 1937 – vyšla další Rozmahelova publikace tentokrát pod názvem „Kostel sv. Barbory v Adamově (osmdesát let jeho života)“.

O P. Rozmahelovi bylo známo, že rád cestuje. Systematicky poznával Evropu, ale podnikl i cestu do Svaté země. O své dojmy a poznatky se podělil v knize „Do vlasti Kristovy“.

V roce 1924 - cesta do Itálie: Verona, Milán, Janov, Řím, Neapol, Capri, Pompeje, Florencie, Benátky. V roce 1025 – studijní cesta do Švýcarska, Belgie, Anglie, Francie a Německa. Hlavním cílem tentokrát byla návštěva světové výstavy ve Wembley u Londýna a Mezinárodní výstava dekorativního umění v Paříži.

V roce 1927 – Dánsko, Švédsko, Norsko a Německo. Zajímavostí je úsek z Prahy do Brna, který „…vykonal v létadle…“. (V čas této jeho cesty byla v Adamově velká povodeň – jak sám zaznamenal v kronice.)

V roce 1928 podnikl rekreační cestu do Španělska a o té se vyjádřil takto: „Cesta rekreační se mi stala cestou křížovou pro velká vedra – až 52 st. Celsia..“

Nicméně navštívil Barcelonu, Montsseratt, Valencii, Malagu, Seville, Cordobu, Madrid-Escorial, Avillu a na dva dny se zastavil pod Pyrenejemi – v Lurdech.

Zajímavosti z cest vypsal v knize Vzpomínky z cest po Evropě.

Aby byl výčet aktivit P. Rozmahela úplný, nelze přehlédnout jeho činnost překladatelskou. Ovládal němčinu, angličtinu, francouzštinu a italštinu. A jako kněz samozřejmě latinu.Plodných 28 let v Adamově skončilo 1. září 1950, kdy P. Jakub Rozmahel odešel do Martinkova, rodiště spisovatele Kosmáka. Zde zemřel 13. května 1962.

== Zdroje ==
* Bez uvedení autora. Galerie osobností v ''Adamovský zpravodaj'', 2004, č. leden. Adamov: město Adamov. s. 7.

[[Kategorie:Jakub Rozmahel]]