Zobrazení zdroje stránky Kostel svaté Kateřiny

[[Soubor:Church of Saint Catherine (Sebrov-Katerina) 2016 crop.jpg|náhled|alt=Kostel svaté Kateřiny|Kostel svaté Kateřiny]]
[[Soubor:Franz Richter - Svatá Kateřina, 1828.png|náhled|alt=Malba kostel od Franze Richtera z roku 1828|Malba kostel od Franze Richtera z roku 1828]]
'''Kostel svaté Kateřiny''' je pozdně gotický kostel v obci [[Šebrov-Kateřina]].

== Historie ==
Tento malebný gotický kostelík se nachází na skalnatém pahorku při silnici [[Blansko]]–[[Lipůvka]] v obci Šebrov-Kateřina. Podle místní legendy se zde nacházel pohanský obětní kámen. Později bylo toto místo spojováno s Cyrilem a Metodějem, kteří se zde měli na své cestě z Olomouce do [[Brno|Brna]] zastavit a vztyčit zde kříž. Na jeho místě měl být vystavěn první dřevěný kostelík. Není tak zcela jasné, zda se u současného kostela jedná o novou stavbu, nebo o přestavbu nějaké stávající stavby. Kdy byla založena sama obec není známo, dle výkladu některých pramenů by to však mohlo být již v 8. století.

Současná pozdně gotická podoba kostela pochází z konce 15. století. Kolem kostela se rozprostíral hřbitov, jehož kamenná ohrada se ve zlomcích dochovala dodnes. Na stěně postranního oltáře je nápis A° Doni MCCCCLXIX (1469), který přibližně určuje stáří kostela.

== Popis ==
Jedná se o malý jednolodní kostel s ještě menším presbytářem a s nízkou dřevěnou zvonicí. Má malá gotická okna a křížová klenutí s žebry ukončenými hlavicí, na nichž jsou zvláštním způsobem utvářené kříže. Na přední straně kůru, obrácené proti hlavnímu oltáři, lze vidět ještě jednotlivá písmena nápisu, psaného starými církevními literami, jenž z piety zůstal ušetřen. Nápis "us et Paulus" odkazuje snad na svatého Petra a Pavla, jimž snad byl dříve zasvěcen. Na podlaze levého předního rohu lodi leží velký náhrobní kámen, který má uzavírat vchod do krypty ležící pod kostelem, v ní by podle pověsti měla být hrobka pánů z Wildenberga – majitelů starého zaniklého hradu. Při opravě kostela v roce 1826 byla chodba ke sklepení otevřena. Sklepení bylo nalezeno, kromě několika dřevěných rakví, prázdné. Uvnitř kostela je točité schodiště vedoucí na kamennou kruchtu (věžovou tribunu).
Zeď kolem kostela původně sloužila snad jako opevnění původního kostela, později jako ohraničení hřbitova, který se kolem kostela rozprostíra.

Všechny architektonické články prostoru překvapují ornamentální malbou geometrických vzorů a rostlinných motivů. Stěny jsou zdobeny malovanými apoštolskými kříži, v klenbě najdeme znaky zakladatelů Dobeše a Beneše z Boskovic nebo osmicípou šternberskou hvězdu a pětilistou rožmberskou růži jejich manželek. Zařízení kostela pochází z různých slohových období. Z gotické doby se zachoval kromě kazatelny téměř 4 m vysoký kamenný sanktuář. Ostatní zařízení pochází ze 17. století, kdy byl kostelík poutní svatyní. Na severní zdi lodi visí deskový obraz Stětí Kateřiny, věnovaný Augustinem Polentariem, úředníkem na Lomnici, který je pod výjevem zobrazen jakožto klečící donátor se svým znakem. Severní boční oltář vznikl na náklad tehdejšího majitele Blanska – Baltazara Lva z Rožmitálu. Jedná se o raně barokní architekturu.. Jsou zde dvě pozdně gotické sochy sv. Apoleny a Barbory ze třetí čtvrtiny 15. století. Pravý boční oltář pochází z roku 1690 a je na něm umístěna pozdně gotická socha Madony. Nejmladší je oltář z roku 1710, v jehož výklenku se nachází pozdně gotická dřevěná plastika sv. Kateřiny z konce 15. století. Oltáře jsou vystavěné ve slohu barokním a malba na plátěných předložkách u bočních oltářů a obrazy pochází z let 1624 a 1665.

Za starších dob býval prý ve věži jeden zvon ze stříbra, ten však byl ve třicetileté válce Švédy uloupen. Za první světové války v roce 1917 byl zrekvírován menší zvon a roku 1934 byl zakoupen zvon nový, tehdy stál 1927.10 K a vážil 85 kg. Tento zvon byl slavnostně vysvěcen, slavnosti se zúčastnilo asi 500 lidí. Za druhé světové války roku 1942 byl tento zvon sebrán Němci a roku 1950 byl koupen opět zvon nový.

V roce 1865 na památku výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu byla konána na lukách pod kostelem veliká pouť, které se zúčastnilo přes 3000 poutníků.

Kostel býval v dávných dobách kostelem farním a místem poutním. Roku 1581 neměl svého faráře, a byl přidělen farnosti vranovské. Roku 1607 byla obec přifařena k Blansku až do roku 1786, kdy byla znovu zřízena farnost vranovská. Tehdy ožily opět pouti ve Svaté Kateřině, velmi okázalá bývala slavnost "Božího těla". V roce 1949 byla zahájena rozsáhlá oprava vnitřku kostela.

== Zdroje ==
* KNIES, Jan. ''Blanenský okres'', 1902. Brno: Musejní spolek v Brně. s. 105-108, 187-188.
* WANKEL, Jindřich. ''Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti'', 1984. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. s. 209-210.

[[Kategorie:Kostel svaté Kateřiny]]