Památník padlým v první světové válce (Bílovice nad Svitavou)

Verze z 7. 9. 2024, 12:55, kterou vytvořil Lukáš Malý (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „náhled|alt=Památník první světové války|Památník první světové války náhled|alt=Detail pamětní desky s jmény padlých bílovických občanů|Detail pamětní desky s jmény padlých bílovických občanů Soubor:Bílovice-nad-Svitavou-pomník-obětem-první-světové-války-na-ostrově2020c.jpg|náhled|alt=D…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Památník první světové války
Památník první světové války
Detail pamětní desky s jmény padlých bílovických občanů
Detail pamětní desky s jmény padlých bílovických občanů
Detail památníku
Detail památníku

Památník padlým v první světové válce je památník obětem první světové války v Bílovicích nad Svitavou.

Historie

Památník na bílovickém ostrově je vůbec nejstarším památníkem první světové války v Evropě. Byl zde postaven 26. září 1915 bílovickým Sokolem z podnětu spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. Původně byl záměr zbudovat památník 500. výročí Jana Husa.

Peníze na pomník věnovali bílovičtí občané. Jako příhodné místo byly vytipovány čtyři lokality: ostrůvek, roh hradiska a Palackého údolí, nad Loužkem nad nádraží a na pozemku před domem pana Špatného, který jej sám nabídl. U hradiska by byly náročné zemní práce z důvodu skalnatého terénu, nad Loužkem by bylo zapotřebí žádat Velkostatek Adamov pro povolení a na pozemku pana Špatného by naopak pomník od silnice nevynikal. Bylo tedy vybráno místo na ostrůvku.

Původně měl být na jehlanu umístěn v trnité koruně kalich, pod ním umístěn letopočet 1415 - 1915 a dole vytesán nápis Tělovýchovná jednota Sokol. Nahoře měl být jehlan ukončen kovovým odlitkem sokola sedícího na hnízdě a chránícího rozpjatými perutěmi svá mláďata (to mělo symbolizovat český odboj).

Pro realizaci stavby byl vybrán pak Karel Kučera z Obřan.

Poté co byli realizátoři okolo Těsnohlídka varováni, že jejich návrh nebude na patřičným místech schválen a povede k pronásledování Sokolů, bylo rozhodnuto o přeměnění stavby na památník obětem první světové války.

Slavností předání zahájil nadučitel Josef Tepera vzpomínkou na padlé. Místní kronikář slavnost popisuje takto:

„... když nadučitel Josef Tepera zahajoval slavnost vzpomínkou na padlé, přerušil ho hlasitý pláč a vzlyky a konečně neodolal ani on sám a nikdo z přítomných. Zazněl hymnus k svatému Václavu a při prosbě: nedej zahynouti nám, ni budoucím - štkali i zpívající.“ (Pamětní kniha Bílovic nad Svitavou, s. 101)

Akt zakončil proslovem starosta obce Antonín Kartous. Obecenstvo následně zazpívalo, jak se přikazovalo, rakouskou hymnu a jenom hrstka však českou národní hymnu. Následně z toho byli vyšetřováni a dostali důtku, protože obě písně nesmí se zpívat po sobě.

V roce 2015 prošel pomník opravou, kterou provedl Zdeněk Pokorný. Ministerstvo kulturu na rekonstrukci poskytlo účelový příspěvek 85 tisíc Kč. Po rekonstrukci u památníku proběhla oslava 100. výročí odhalení památníku.

Zdroje