Průběh druhé světové války ve Křtinách, která probíhala v od 1. září 1939 do 8. května 1945.
Průběh
Na podzim roku 1938 opustili Křtiny vojáci, kteří zde pobývali od zářijové mobilizace. Během svého nasazení byli ubytováni v obecní kanceláři, mlýně a v hostincích Uhra a Sedláka. Současně se z vojenské služby vraceli domů narukovaní muži. V té době mezi obyvateli kolovala cyklostylovaná výzva vybízející k finanční pomoci českým občanům, kteří museli po záboru pohraničí opustit své domovy. Vzápětí byly po obci organizovány sbírky, do nichž se zapojily i děti ze školy.
V říjnu 1941 byl zatčen učitel křtinské měšťanky František Hloušek, který jako úsekový velitel působil v ilegální organizaci Obrana národa. V roce 1943 jej za tuto činnost odsoudili k pěti letům káznice za přípravu velezrady. Jen o rok později, v říjnu 1942, byl gestapem zatčen i jeho kolega Karel Sekený. Strávil dva a půl roku ve věznicích v Brně, Vratislavi a Drážďanech.
Rok 1941 přinesl do života obce i další proměny související s válkou. V roce následujícím začali nacisté budovat ve Výpustku podzemní továrnu na díly k leteckým motorům. Výstavba byla dokončena roku 1944 a zaměstnáno zde bylo přibližně 1 200 dělníků a 120 úředníků. Tito pracovníci byli ubytováni v hostinci U Pásků, v budově školy, v dřevěných barácích na loukách směrem k Adamovu a také v habrůvecké sokolovně.
První rozsáhlejší zásah Gestapa proběhl ve Křtinách v červnu 1942. Na základě anonymního udání vtrhly jednotky Gestapa s vojáky do obce, obklíčily kostel a faru a provedly jejich důkladnou prohlídku. Při této razii se však nic podezřelého nenašlo.
Do nacistických věznic a koncentračních táborů byli postupně odvlečeni místní obyvatelé Zdeněk Grégr, Rostislav Hloušek a Viktor Hübner. Ignác Vrzal z Křtin pobyt v koncentračním táboře nepřežil.
Na přelomu let 1944 a 1945 vznikl ve Křtinách pracovní tábor, určený k zákopovým pracím, ve kterém bylo internováno asi 70 mužů.
V dubnu 1945 do obce dorazily desítky rodin z bombardovaného Brna, čímž se počet obyvatel zvýšil až na 1 700. Obyvatelé se začali připravovat na nejhorší – vytvářeli si zásoby potravin, zajišťovali úkryty a skrývali se v zámeckém podzemí, farském sklepě či jeskyních. Výuka ve školách byla narušována častými leteckými poplachy a kvůli nedostatku paliva byly dětem zadávány jen domácí úkoly. V polovině dubna bylo vyučování zcela přerušeno.
S blížícím se sovětským útokem na Brno zesílily od druhé poloviny dubna 1945 letecké nálety na německá postavení. Obzvlášť ničivý byl nálet 25. dubna, kdy sovětské letectvo využilo jasného počasí a zaútočilo na německé obranné linie v lesích u Březiny a dalších okolních obcí. Ve Křtinách tehdy shořelo třináct domů. Následující dva dny byly pro celý kraj obdobím napětí a strachu. Po osvobození Brna se německé jednotky stáhly do oblasti jižních svahů Drahanské vrchoviny, kde vytvořily obranné postavení. Nálety z 26. a 27. dubna poškodily domy v Křtinách, Březině, Habrůvce i Bukovině.
Na přelomu dubna a května začaly německé síly ustupovat. Při svém odchodu ničily telegrafní vedení a vyhazovaly do povětří silniční mosty. Křtiny opustily 9. května ráno, jen pár hodin před příchodem prvních sovětských vojáků.
V průběhu náletů a postupu fronty přišli o život místní občané Anna Hloušková, František Kunc, Karel Macháček, Václav Marek, Antonín Olejníček, Karel Rumpel, Karel Střelec a Friedrich Šnajdr.
Na památníku obětem první a druhé světové války ve Křtinách jsou dnes uvedena jména Ignáce Vrzala, Antonína Olejníčka a Karla Rumpela.
Zdroje
- ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. Brno: Blok, 1975. s. 113-115, 137-138, 255-256, 304.
- ČAPKA, František a kol. Křtiny a okolí. Křtiny: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Místní národní výbor ve Křtinách, 1987. s. 109–117.