Zobrazení zdroje stránky Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901

{{Chybí obrázek}}
'''Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901''' byla událost, která se vžila do podvědomí v podobě regionální pověsti.

== Historie ==
V 3. čísle ročníku 1960 [[Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí|Vlastivědných zpráv z Adamova a okolí]] byla otištěna báseň o dvou milencích, kteří v [[Adamov]]ě odešli z tohoto světa. Níže je báseň uvedena.

<blockquote>
''Přišli jednou k nám''<br>
''on a ona, oba z Brna''<br>
''sem k našim lukám.''<br>
''Když lidé šli v tu ránu''<br>
''oba mrtvé tam!

''Každý usoudil,''<br>
''že do šátku, na památku''<br>
''tváře ji umyl,''<br>
''pak usedl vedle ní''<br>
''do hořkého lupení,''<br>
''sebe zastřelil.

''Pochovali je''<br>
''v jednom hrobě na krchově''<br>
''u zdi, tam kde je''<br>
''místo jen pro samovrahy,''<br>
''jej i děvče jeho drahý''<br>
''až za aleje!

''Snad se pomodlíš''<br>
''v Adamově na tom hrobě''<br>
''až ho uvidíš!''<br>
''Je zarostlý travičkou,''<br>
''běž vedle zdi cestičkou,''<br>
''nemá žádný kříž.''

(''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', č. 3, 1960)
</blockquote>

Báseň vznikla na základě příběhu, který byl otištěn na témže místě:

<blockquote>
''„V adamovském údolí u prvého tunelu k Brnu leží kus líbezného nebe pro mladé milování. Mlčí tam krásné stromy, zpívají ptáci a voní řeka. V ta místa, kde se říkalo "U ptačí reservace" přijeli jednoho dne dva milenci z Brna. Jak už to bývá, oba mladí, krásní, ale on bohatých rodičů chlapec a ona chudobná dívka. Ráno když šli lidé na louky, našli je na kraji lesa oba mrtvé, zastřelené. Na lístečku bylo rukou děvčete napsáno: Přijeli jsme do tohoto krásného místa umřít, abychom byli na věky svoji. Já jsem si vymínila, aby napřed zastřelil mne a šáteček, co jsem mu vyšila, namočil ve vodě studánky v lese a umyl mi tvář, abych nebyla zakrvácena! Pak aby zastřelil teprve sebe! Pochovejte nás na adamovském hřbitově, který je tak krásně smutný, jako byla naše láska.“'' (Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, č. 3, 1960)
</blockquote>

Takto příběh působil pouze jako pověst, která se držela v paměti adamovských občanů, ale stejně jako mnohé podobné byl postupně zavát časem.

Bližší průzkum internetových zdrojů přinesl své ovoce a my jsme se tak mohli v několika novinových článcích dočíst bližší informace o sebevraždě mladých milenců:

<blockquote>
''„Krvavé drama lásky v lese. Dne 11. t. m. odpoledne byly v kníž. liechtenšteinském lese v Adamově poblíž železniční stanice nalezeny dvě mrtvoly, a sice desátníka 3. pěšího pluku a hezké, sotva 20leté dívčiny. Četníci Trögler a Jelínek konstatovali, že oba lidé jsou zastřeleni. Obvodní lékař dr. Grydal (pozn. aut.: správně má být Grydil) zjistil, že dívka měla dvě rány ve spánku, desátník ránu v hlavě. Smrt u obou nastala dosti rychle. Pravá ruka vojínova, jehož bodlo mělo č. 858, svírala pevně šestihlavňový revolver, z něhož všecky rány vystříleny. V mrtvole vojáka poznán desátník Konstantin Schumpeter; jméno dívky jest neznámo. Motivem vraždy a sebevraždy jest patrně nešťastná láska.“'' (Katolické listy, 5, 14. 9. 1901)
</blockquote>

Tato zpráva byla zveřejněna v českojazyčných Katolických listech ze 14. září 1901.

V německojazyčných novinách Mährisches Tagblatt ze 13. září 1901 se můžeme dočíst podrobnosti o tom, že těla nalezla dvojice školáků, která si na místě hrála, či to, že úmrtí u obou nastalo o několik hodin dříve, pravděpodobně tedy již 10. září.

Dne 18. září 1901 noviny Brünner Morgenpost zmiňují zjištěné jméno dívky – jednalo se o Marii Samkovou ze Sebranic. Taktéž je ve zprávě uvedeno, že již byli pochováni ve společném hrobě.
Dalším místem, kde lze k tragickému zakončení nešťastné lásky dohledat informace, se stala adamovská kniha zemřelých.

V ní byly dohledány záznamy o obou účastnících:
* Konstantin Schumpeter, dvaadvacet let starý, svobodný. Kromě příslušnosti k 3. pěšímu pluku je zde v závorce uvedeno povolání lesní adjunkt. Jako důvod smrti je uvedeno „smrt zastřelením“.
* Marie Sámková (uvedena s dlouhým a), pětadvacetiletá svobodná služka ze Sebranic. V kolonce důvod úmrtí uvedeno „se svým svolením zastřelena svým milým z revolveru“. U obou záznamů je taktéž poznámka: „mrtvola soudní komisí ohledána – výsledek nesdělen“.

Oba byli pochováni 13. září 1901 hrobníkem Moricem Kopečným.

Poté jsem se obrátil s žádostí o pomoc při dohledávání dokumentů na Moravský zemský archiv. Zde mi bylo sděleno, že spis o Marii Samkové byl v roce 1964 Okresním soudem v Kunštátě skartován.

Jako zatím poslední informace, které byly dohledány, je záznam v Matrice zemřelých pěšího pluku. Zde je patrné, že Konstantin Schumpeter se narodil 9. března 1880. Z toho vyplývá, že v adamovské knize zemřelých je špatně vypočítaný jeho věk.

Naopak záznam o narození Marie Samkové byl dohledán v Rodné a křestní knize pro Sebranice – Marie se narodila Josefě, svobodné dceři Jana Samka, domkaře ze Sebranic, dne 2. července 1876.

V tuto chvíli zde bádání končí. Další informací se nepodařilo dohledat.

Prozatím není také známo, ve kterých místech byli pochováni. Bohužel, ani ve hřbitovní knize, která je uložena na Městském úřadě Adamov, záznam o Schumpeterovi a Samkové chybí (kniha byla založena později, jestli existuje její předchůdce ještě není známo).

== Zdroje ==
* Bez uvedení autora. Leichenfund v ''Brünner Morgenpost'', 36, 13. 9. 1901, s. 3.
* Bez uvedení autora. Leichenfund v ''Brünner Morgenpost'', 36, 14. 9. 1901, s. 3.
* Bez uvedení autora. Krvavé drama lásky v lese v ''Katolické listy'', 5, 14. 9. 1901, s. 5.
* Bez uvedení autora. Zum lekten Liebesdrama im Walde bei Adamsthal v ''Brünner Morgenpost'', 36, 18. 9. 1901, s. 3.
* Bez uvedení autora. Zum lekten Liebesdrama im Walde bei Adamsthal v ''Brünner Zeitung'', 1901, 18. 9. 1901, s. 3.
* Bez uvedení autora. Zum lekten Liebesdrama im Walde bei Adamsthal v ''Brünner Morgenpost'', 36, 19. 9. 1901, s. 3.

[[Kategorie:Sebevražda milenců u Adamova v roce 1901]]