Sebevražda milenců u Jehnic v roce 1926

Sebevražda milenců u Jehnic v roce 1926 byla událost, kdy se dva partneři rozhodli ukončit životy z důvodu zakázané lásky.

Historie

Bohumil Černohlávek se narodil 17. ledna 1903 ve statku č. 8 v Jehnicích, jako syn Františka a Hermíny Černohlávkových. Měl čtyři bratry a jednu sestru, po návratu z vojny měl převzít rodinné hospodářství. Jeho rodina patřila mezi zámožnější jehnické sedláky.

Berta (též uváděná jako Vojtěška) Pernicová se narodila 4. září 1909 v nedalekém domě č. 52, rodičům Janovi a Ludmile Pernicovým. Byla jedním ze 14 dětí. Rodina Pernicových byla chudá, ale mezi sousedy vážená. Berta měla starší sestru Ludmilu, se kterou měl Bohumil dříve známost — zřejmě právě tato známost přivedla oba mladé lidi dohromady.

Podle soudních výpovědí a dobových novin se vztah mezi Bertou a Bohumilem vyvíjel více než rok. Rodiče Černohlávkovi však této známosti silně nepřáli — zejména otec František si nepřál, aby syn spojil svůj život s „chudobnou“ dívkou. V očích rodiny Černohlávkových nebyla Berta vhodnou partnerkou. Konflikty mezi rodinami přerůstaly v násilí — svědkyně vypovídaly, že František Černohlávek Bertu bil a vyhrožoval jí, aby se s jeho synem nestýkala. Dívka ze strachu prosila své kamarádky, aby ji doprovázely, když měla jít kolem jejich statku.

Sám Bohumil u soudu přiznal, že rodinné konflikty, nátlak a zákaz lásky k Bertě vedly k beznaději. V létě 1926 se začali se svou milou bavit o smrti. Plán údajně vznikl společně. Vše vyvrcholilo večerem 29. srpna 1926, kdy se pár vydal na taneční zábavu do Ořešína.

Po půlnoci, 30. srpna, odešli z hostince za obec, na místo zvané Trávníček. Seděli spolu na mezi, mluvili o smrti. Berta podle Bohumila navrhla, aby ji zabil, a když on namítl, že nemá nástroj, poradila mu, aby vzal řeznický nůž z kuchyně hostince. Když se čas přiblížil druhé hodině ranní, lehla si na zem, a Bohumil jí jediným prudkým řezem podřízl hrdlo. Ona nevydala ani hlásku. Poté se pokusil zabít i sebe — podřezal si krk a obě ruce. Ráno oba v kaluži krve našel dělník mířící do práce.

Berta už byla mrtvá. Bohumil přežil a byl převezen do nemocnice na kliniku doktora Petřivalského.

Soudní proces

Případ vyvolal obrovský zájem veřejnosti. Porotní síň brněnského zemského trestního soudu byla přeplněná, policie musela vyklidit chodby. Proces nebyl jen o samotném činu, ale i o vině rodičů. Už v listopadu stál před soudem Bohumilův otec František Černohlávek. Svědkyně vypovídaly, že Bertě vyhrožoval a bil ji. Byl odsouzen ke čtyřměsíčnímu trestu těžkého žaláře s tříletým podmíněným odkladem. Rozsudek byl později zrušen Nejvyšším soudem, ale už v povědomí veřejnosti zůstal jako muž, který svým postojem přispěl k tragédii.

Bohumil Černohlávek byl 22. listopadu 1926 porotou uznán vinným ze zločinu vraždy a odsouzen k trestu smrti. Přijal rozsudek s klidem. Jeho obhájce podal zmateční stížnost — ta však byla Nejvyšším soudem zamítnuta. V březnu 1927 byla trestní věc přezkoumána a prezident republiky Bohumilovi udělil milost. Trest smrti byl změněn na deset let těžkého žaláře.

Osudy po tragédii

Berta Pernicová byla pochována na hřbitově v Řečkovicích (skupina 5, hrob č. 68–69). Její jméno však zůstává zapsáno především v tragickém příběhu, který ukazuje, jak moc mohou předsudky, společenský tlak a rodinný nátlak ovlivnit osudy mladých lidí.

Bohumilu Černohlávkovi byla nakonec udělena prezidentská milost a poslední třetina desetiletého trestu mu byla prominuta. Po propuštění se vrátil do Jehnic, kde se později oženil a měl syna. Žil v rozpadajícím se statku, kde pečoval o svou matku i otce – právě ti, kteří mu svými postoji a tvrdostí výrazně zasáhli do života.

Podle vyprávění jehnických pamětníků byl Černohlávek s přibývajícími roky stále zamyšlenější a uzavřenější. Dne 24. května 1969, ve věku 66 let, svůj život ukončil skokem pod vlak. Pohřben byl pravděpodobně na jehnickém hřbitově. Jeho hrob nebyl zatím dohledán.

Zdroje

JANEČKOVÁ, Bronislava, VOJTOVÁ, Tereza a jraROMEO nebo vrah? Případ nešťastné lásky ukončila smrt jednoho z milenců. In: Dvojka – Český rozhlas [online]. Praha: Český rozhlas, 8. června 2018 [cit. 11. 7. 2025]. Dostupné z: [1]
SOUKUPOVÁ, Jana. STOLETÉ mordy: Romeo a Julie z Jehnic. iDNES.cz [online]. Praha: iDNES, 30. 1. 2024 [cit. 11. 7. 2025]. Dostupné z: [2]
Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 10.11.1926, 34 (565, ranní vydání), s. 6. ISSN 1802-6265. Dostupné také z [3]
Národní listy. Praha: Julius Grégr, 12.11.1926, 66(310), s. 5. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: [4]
Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 20.11.1926, 34 (585, odpolední vydání), s. 3. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: [5]
Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 22.11.1926, 34 (588, odpolední vydání), s. 3. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: [6]
Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 23.11.1926, 34 (589, ranní vydání), s. 8. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: [7]
Právo lidu: časopis hájící zájmy dělníků, maloživnostníků a rolníků. Kukleny u Králova Hradce: Ladislav Pavel, 23.11.1926, 35(275), s. 4. ISSN 0862-5913. Dostupné také z: [8]
Národní listy. Praha: Julius Grégr, 23.11.1926, 66(321, večerní vydání), s. 2. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: [9]
Národní osvobození. Praha: Pokrok, 23.11.1926, 3(321), s. 5. ISSN 1804-9168. Dostupné také z: [10]
Rudé právo: orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické. V Praze: [s.n.], 23.11.1926, 7(267), s. [3]. ISSN 0032-6569. Dostupné také z: [11]
Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 4.2.1927, 35 (61, ranní vydání), s. 6. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: [12]
Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 16.3.1927, 35 (136, odpolední vydání), s. 3. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: [13]
Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 7.6.1927, 35 (286, ranní vydání), s. 5. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: [14]