Zobrazení zdroje stránky Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál

[[Soubor:VranovUBrna-kostel.jpg|náhled|alt=Kostel Narození Panny Marie s hrobkou|Kostel Narození Panny Marie s hrobkou]]
[[Soubor:Colonnade in Adamov.jpg|náhled|alt=Kolonáda s výhledem na Adamov|Kolonáda s výhledem na Adamov]]
[[Soubor:Nový hrad 1842.gif|náhled|alt=Nový hrad v první polovině 19. století|Nový hrad v první polovině 19. století]]
[[Soubor:Evina jeskyně Conrad 1826.gif|náhled|alt=Jeskyně Jáchymka v roce 1826|Jeskyně Jáchymka v roce 1826]]
[[Soubor:Býčí skála F Richter 1828.gif|náhled|alt=Pohled na Býčí skálu od Jáchymky v roce 1828|Pohled na Býčí skálu od Jáchymky v roce 1828]]
'''Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál''' byl krajinný celek rozkládající se mezi obcemi [[Vranov]] a [[Křtiny]] v prostoru dnešních [[Okres Brno-venkov|okresů Brno-venkov]] a [[Okres Blansko|Blansko]]. Vznikal na přelomu 18. a 19. století z iniciativy rodu Lichtenštejnů, kteří zde vlastnili pozořické panství.

== Historie ==
Počátky budování tohoto areálu spadají do období 90. let 18. století, tedy v době, kdy pozořickému panství vládl Alois I. Josef Lichtenštejn (1759–1805). Po jeho smrti pokračoval v díle jeho bratr Jan Josef Lichtenštejn (1760–1836).

== Popis areálu ==
Přirozená přístupová cesta do areálu vedla od Vranova, kde se nacházela Lichtenštejnská rodinná [[Vranovská hrobka|hrobka]], která v letech 1819–1821 prošla přestavbou podle návrhu Josefa Františka Engela. Hrobka byla obohacena o vlastní vstup v antickém pojetí. Z Vranova pokračoval návštěvník ke stavbě nazývané [[Kolonáda]]. Odtud se otevíral výhled do svitavského údolí a na [[Adamov]] v něm, jeho [[Zámek (Adamov)|zámek]] a severněji umístěný Nový hrad.

Po sestoupení do údolí mohl turista po návštěvě zámecké zahrady a samotných adamovských železáren pokračovat přímo do [[Křtinské údolí|Křtinského údolí]], nebo proti proudu [[Svitava|Svitavy]] dojít k [[Nový hrad|Novému hradu]], který byl zahrnut do parkových úprav. Zde byla v letech 1800–1806 zvýšena hradní věž, která měla příchozímu nabídnout možnost dalekého výhledu. Mezi Adamovem a hradem se rozkládala zámecká obora.

V samotném Křtinském údolí se nacházela [[Stará huť]], u které se taktéž cestoval mohl zastavit a obdivovat výrobní budovy. Tyto na něj musely působit velkým dojmem. Nad Starou hutí se mohla nacházet i umělá zřícenina, kterou dokládají zbytky [[Brána|brány]], která se na místě prokazatelně ještě v druhé polovině 20. století nacházela.

Cesta dál by návštěvníka zavedla k první zpřístupněné jeskyni v údolí – [[Jáchymka|Jáchymce]]. Tato byla těžkým zásahem zprůchodněna. Pod jeskyní se nacházelo jezírko s ostrůvkem, na kterém se zájemci mohli povozit na loďkách.

Od Jáchymky vedla cesta k [[Býčí skála|Býčí skále]], kde provázeli místní za pomocí loučí. Na skále nad jeskyní byla umístěna dřevěná vyhlídka. Tato se nedochovala a nyní ji připomínají pouze pozůstatky v terénu. Po Býčí skále mohl návštěvník pokračovat dále na východ ke [[Kostelík|Kostelíku]]. Druhá průchozí jeskyně, která nese název po podobnosti s církevní stavbou, se nachází ve svahu nad [[Křtinský potok|Křtinským potokem]]. Cesta ke Kostelíku od Býčí skály byla upravena pro povozy, v samotné jeskyni se kočár otočil a pokračoval buď zpět ke vchodu Býčí skály nebo upravenou cestou nad Býčí skálu, kde stávala zmíněná vyhlídka a dále k současné Kočárové cestě.

Pěší turisté prošli Kostelíkem a pokračovali cestou, která je zavedla zpět na dno údolí. Klikatící se potok, který kopírují okolní roklinky, vede kolem jeskyně [[Výpustek]], která byla taktéž uměle upravována pro pohodlnější přístup. Údolí za Výpustkem je uzavřeno obcí Křtiny, která se pyšní [[Kostel Jména Panny Marie|kostelem Jména Panny Marie]]. Tento se stal poutním místem, kam přicházelo tisící poutníků ročně. Zároveň se jedná o poslední zastavení v areálu.

== Současnost ==
Prozatím nebyly o tomto areálu nalezeny žádné přímé písemné doklady, avšak dochované pozůstatky vypovídají o jeho unikátnosti. Byť areál jako takový již zanikl, místo je stále vyhledáváno množstvím turistů. Část Adamov–Křtiny tvoří tzv. střední část Moravského krasu, ve kterém jsou dochovány volně přístupné jeskyně Jáchymka a Kostelík, jednoročně otevřená Býčí skála a od roku 2007 zpřístupněnou jeskyní Výpustek.

Celý prostor se taktéž nachází v prostoru spravujícím [[Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny|Školním lesním podnikem Masarykův les]], který od svého vzniku na vlastních pozemcích buduje tzv. [[Lesnický Slavín]].

== Zdroje ==
* BUDIŠ, Jaroslav a kolektiv. ''Adamov''. Adamov: Město Adamov, 2014. s. 119-121.
* GOLEC, Martin. Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál v ''Acta Musei Moraviae, Scientiae Sociales'', 2014, č. 2. Brno: Moravské zemské muzeum. s. 235-250.

[[Kategorie:Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál]]