Harbechy
Harbechy, nebo také Rorbach či Rohrbach, je zaniklá obec,
východně od tzv. Harbešské plošiny, tj. západně od obce
Jedovnice, ve Veselém žlebu.
Osada byla v roce 1481 zmíněna jako
pustá. Důvod zániku není znám. Mohl být způsoben přestavbou středověkého osídlení Drahanské
vrchoviny v 15. století, případně také rozšíření
Tunklovského rybníka.
Ervín Černý lokalizoval vesnici do mírné prolákliny s třemi
hlubokými závrty nacházející se severovýchodně od dosud
stojícího starého dvora, který je nazýván Dvůr na Harbechách,
neboli zkráceně Harbechy. Polní trať je zde nazývána také
Harbechy. Dne 1. srpna 1971 v tomto místě Černý nalezl střepy středověké
keramiky a hroudy do červena vypálené mazanice. Nalezených
zlomků bylo však velmi málo. V tomto místě se nenacházel
žádný vodní zdroj a vodu by tak obyvatelé museli čerpat ze
závrtů. Odtud Černý vyvozuje název – Rohrbach =
rourový potok.
Jihovýchodní konec Harbešské plošiny s usedlostí Josef Plch však dle terénních průzkumů se situováním vesnice
přímo na vrcholu plošiny nesouhlasí. V úvaze podle něj
připadaly dvě lokality – prostor polí kolem Převážky, u
křižovatky silnic Rudice–Jedovnice–Lažánky, a Veselý žleb,
který je situován pod Harbešskou plošinou směrem na
Jedovnice.
V druhé polovině roku 1999 prováděl Josef Plch na západní
straně Veselého žlebu prospekci plochy o délce
přibližně 1 km a šířce 100–300 m. Prostor byl ohraničen
polní cestou z Jedovnic do Vilémovic přes Veselý žleb na
severu, na jihu pak státní silnicí z Jedovnic do Lažánek. V
takto vymezeném prostoru bylo nalezeno okolo 1500 zlomků
středověké i novověké hrnčiny, zejména v severní polovině se
jednalo takřka o artefakty 16.–19. století. V jihozápadní
polovině údolí se pak podařilo vymezit areál s vysokou
koncentrací fragmentů vypálené mazanice a keramiky 13.–15.
století. Na severu počínal tento areál s větším množstvím
nálezů okolo prameniště lokálního bočního přítoku potoka
Veselého žlebu. Poté probíhal po pravobřežní údolní terase
až za její ohyb k jihozápadu. Tedy v celkové délce 400–500
metrů.
Nejstarší skupinu nálezů reprezentuje silně zastoupená
pozdně hradištní tuhová keramika z první poloviny 13.
století. Podobné množství nálezů je také z následujících
období, tj. z druhé poloviny 13. století a z první poloviny
14. století. Poslední období má největší množství nálezů na
severním konci sídlištní plochy, z čehož lze vyvozovat, že
zde došlo k druhotnému rozšíření osady. Středověké nálezy
pak uzavírají zlomky keramiky z první poloviny 15. století.
Dle nálezových parametrů (kvalita, množství, koncentrace
atp.) lze vyvozovat, že právě v tomto místě se nacházelo
středověké osídlení – konkrétně tedy vesnice Harbechy. Také
interpretace názvu Rohrbach může být odvozeno od údolní nivy
s rákosovými porosty (Rohr = rákoj, bach = potok), které se
v lokalitě Veselého potoka vyskytují. Délka osídlené plochy
odpovídá rozměrům některých dalších vesnic holštejnského
dominia.
Jedovnice na I. vojenské (josefské) mapování z 1764–1768
a 1780–1783 (rektifikace)
Západně od Jedovnic se nachází Tunklovský rybník a za ním
Harbešská plošina V údolní části se pak patrně již od 14. století rozprostíral
velký rybník, na počátku 15. století nazývaný jako "starý"
(latinsky: antiqua piscina), později jako "velký pod
městečkem" a konečně po svém přechodném držiteli "Tunklovský".
Z důvodu dlouhodobě probíhajícímu zemědělského užívání v
okolí Harbešské plošiny, nelze s určitostí stanovit kolik
mohla mít vesnice usedlostí.
Veselý žleb, ve kterém pramení bezejmenný potok na němž
se nacházel Tunklovský rybník Zdroje:
JURČÍ, Tomáš. Mapování historického osídlení Drahanské
vrchoviny. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Přírodovědecká fakulta, katedra geografie, 2008. Diplomová
práce. Str. 53–54.
DOLEŽAL, Jiří, PLCH, Josef. Polní trať "Pod Harbechem".
Zaniklá středověká ves Rohrbach. Povrchový průzkum.
Přehled výzkumů, 2000, č. 41. Brno: Archeologický ústav AV
ČR Brno. s. 161-164. |