|
Jaroslav Marcha (26. května 1880, Babice
nad Svitavou – 29. prosince 1961, Brno)
Narodil se jako Dominik Nejezchleb v
Babicích nad
Svitavou. Po dokončení základního vzdělání a po smrti svého otce se musel
ujmout rodného hospodářství. Nadále se vzdělával samostudiem. Od roku 1905
používal pseudonym Jaroslav Marcha. Dne 16. června 1925 mu Zemská správa
politická na Moravě povolila změnu příjmení na Nejezchleb-Marcha. V letech
1907–1910 byl členem redakcí Rolnických listů, Selských listů a Moravského
venkova. Už tehdy byl i politicky aktivní. V roce 1910 se stal tajemníkem
agrární strany pro Moravu a Slezsko.
Jaroslav Marcha (autor neznámý) V letech 1918–1920
zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920
se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících
volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce
1929. Podle údajů k roku 1929 byl profesí členem Ústřední Domoviny v Brně.
Později ještě přešel do horní komory parlamentu. Po parlamentních volbách v roce
1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho
zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do
nově vzniklé Strany národní jednoty.
Byl literárně činný. Zprvu přispíval do regionálního tisku verši, později psal
kratší prózy z venkovského prostředí. V letech 1936–1941 zastával funkci
předsedy Moravského kola spisovatelů. Později byl čestným předsedou. Zároveň byl
předsedou Sdružení poslanců-novinářů v Praze, místopředsedou dozorčí rady
spořitelny a správní rady pojišťovny. Rovněž vykonával funkci člena správní rady
firmy Novák a Jahn. Zemřel 29. prosince 1961 v Brně. Pohřben byl na Ústředním
brněnském hřbitově. Dílo:
Z 28 vydaných prací se jich dvacet týká úplně nebo částečně kraje adamovských
lesů, zasvěceno je mu i devět ze šestnácti rozsáhlých prací rukopisných. Kromě
pseudonymu Jaroslav Marcha, používal také jména Petr Západ, Jarmila Lerchová,
Bezejmenný a Roman Vlach.
Adamovské lesy se objevují již v první Marchově knižní publikaci "Žena po kotník
v bahně" (1905), dále také v "Potulkách" (1906). V "Ptačím chlebě" (1921),
příbězích mladých hochů, kraj oslovil nejpůsobivěji, po kterém následovaly i
druhý a třetí díl (1922 a 1923). V knize "Na dědině" (1928) rozvedl osudy
některých postav z Ptačího chleba a připojil k nim další. Téhož roku vydal dílko
"Halali haló" s podtitulem "Zpěvy na stromy, tiše, samoty, myslivny a háje", kde
opěvuje adamovské lesy hlavně z hlediska myslivosti. Adamovské lesy znovu
dominují v knize "Stromy a lidé" (1933). Z Marchovy poezie jsou adamovským lesům
věnovány čtyři sbírky: "Seč země" (1936), "Čtyři louky" (1940), "Starověrské
písničky" (1944) a pozdní "Adamovské lesy" (1959).
Spolu s jasně humornou knihou "0 lidech humorných" (1940) vyšlo téhož roku
vzpomínkové dílko "Z okna pokojného domu", kde kromě dalších vzpomínek na
autorův rodný kraj v době jeho mládí je zachyceno i mnoho zajímavostí ze
životních osudů autorových literárních vrstevníků a přátel; na toto dílo přímo
navazuje melancholicky laděný "Potopený svět" (1949). V "Besedách s klukem
Smoleňou" (1947, III. rozšířené vydání 1948) sleduje básník nové, současné
mládí, odlišné od mládí své generace, ale stejně zvídavé, dychtivé, toužící.
Z prací rukopisných se adamovských lesů týkají prózy "Stránky rozmarné i vážné",
"Světem domů", "Dědina jaká byla", "Z babiččina kraje" (rukopis podstatně
rozšířen oproti vydání z r.1927) a básnické sbírky "Návrat", "Z prvých
básnických prací 1908–1914", "Verše milostné", "Smuteční písně" a "Cestou na
Macochu".
V roce 1990 mu byla na rodném domě v Babicích nad Svitavou odhalena pamětní
deska od Františka Pokorného. Dne 29. prosince 2011 byla odhalena jeho
pamětní
deska na
Alexandrově rozhledně.
Pamětní deska Jaroslava Marchy na Alexandrově rozhledně Zdroje:
Přispěvatelé Wikipedie, Dominik Nejezchleb-Marcha [online], Wikipedie: Otevřená
encyklopedie, c2019, Datum poslední revize 15. 11. 2019, 19:57 UTC, [citováno
29. 03. 2020] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dominik_Nejezchleb-Marcha&oldid=17854740>
Wágner, Jaromír. Básníci adamovských lesů. Adamov: Historicko-vlastivědný
kroužek závodního klubu ROH Adamovských strojíren, národní podnik, Adamov u
Brna, 1971. s. 29–35. |
.jpg)
