|
Nevybudovaný památník Tomáše Garrigua Masaryka
Výnosem Ministerstva zemědělství ČSR čj.
118.642/V/16 ze dne 14. dubna 1932 bylo se souhlasem prvního
prezidenta ČSR, projeveným dopisem ze dne 12. září 1931 č.
D/6492/1931, doplněno pojmenování tehdejšího školního statku
na Školní lesní statek Masarykův les.
Především z tohoto
důvodu se započalo v počátcích budování Lesního Slavína
ihned uvažovat o postavení památníku této nejvýznamější
postavě československé politiky 20. století. K jeho
plánovanému odhalení v roce 1939 v rámci oslav 20. výročí
založení Lesnické fakulty v Brně zabránila však německá
okupace. Po osvobození Československa byla myšlenak
Masarykova památníku oživena. Odhalení tohoto památníku bylo
naplánováno opět na výročí založení Lesnické fakulty Vysoké
školy zemědělské v roce 1949. Další změna politické situace
v roce 1948 opět tento plán přerušila. Do této doby nebylo k
vybudování památníku přistoupeno.
Projekt k památníku je
vypracován od roku 1947. Místo pro tento památník je
vyhrazen na skále u lesní cesty mezi ČOV (číslo popisné 456) a bývalou
ozdravovnou (číslo
popisné 408). Tato skála se nacházela před příchodem k
památníku Josefa Zenkera. Jelikož mělo být toto místo i z
velké dálky viditelné, byla plotny památníku plánovány o
velikosti 4 x 7 metrů. Spodní hrana plotny měla být umístěna
ve výši 5 metrů nad úrovní cesty. Obrazem měla být kopie
Horníkova obrazu z Lán v provedení sgrafito.
Zdroje:
TRUHLÁŘ, Jiří. Památníky adamovských lesů. Praha: Primus, 2003. s. 87-88. ISBN 80-86207-24-2.
|
