|
Památník stromů
Památník Stromů byl postaven v roce 1938. Autorem
myšlenky a projektu památníku byl
Josef Opletal. Ten také
řídil jeho výstavbu. Památník je zbudován na polesí polesí
Bílovice nad Svitavou v bývalé lesní školce. Dnes je na
tomto místě zřízeno arboretum Řicmanice.
Památník byl vybudován z betonu o celkové výšce 7 metrů. V
horní části památníku jsou v elipsách kresby větévek, na
jižní strana listnáče a na severní jehličnany. Zbylé plochy
památníku jsou věnovány holdu stromům a lesům.
Na jižním průčelí je vyryta báseň Jaroslava Vrchlického
Stromy, kterou zhudebnil Antonín Dyk:
Stromy
Stromy, ti zpěvní věštcové,
jsou plny divů, plny krás.
Ať do stříbra je halí mráz,
ať západ v mlhy nachové,
ať v ptactva písni májové,
ať vichrem se jich lupen třás.
Stromy, ti zpěvní věštcové,
jsou plny divů, plny krás.
Již chápu, naši otcové
proč ctili lípu, habr, vaz,
a věřím, že je v chrámy zas
vyklenou příští věkové.
Stromy, ti zpěvní větcové
jsou plny divů, plny krás.
Tato báseň je na památníku pojata jako hold Čechů. Pod
básní je vyryt hold Slovenska, které bylo tehdy součástí
Československa:
Nebyť stromu, nebolo by hôr,
nebyť hôr, nebolo by ani nás.
Pod stromom i pohanova duša okreje.
Hvizdoslav
Pod touto básní je hold Podkarpatské Rusi, jehož autorem
je Maxmilian Alexandrovič Vološin, ředitel učitelského
semináře v Užhorodě:
Дерево есть богатсво и краса
нашого краю - Подкарпатсођ Руси
Derevo jesť bohatstvo i krasa
našoho kraju Podkarpatskoji Rusi
A. Vološin
Na severním průčelí památníku jsou vypsána pořekadla
sedmnácti národů světa. Jsou seřazena podle francouzského
názvu jednotlivých zemí, ze kterých pocházejí. Ve spodní
části jsou pak vyryty české překlady, které provedl Josef
Konšel.
Německý nápis lesníka F. L. Pfeila:
Fraget die Bäume selbst, wie sie
erzogen und gepflegt sein wollen,
und sie werden es euch besser sagen, als es alle Bücher tun.
Pfeil
V překadu: "Tažte se stromů samých, jak chtějí být
pěstovány a povědí vám to lépe, než to mohou učiniti všechny
knihy." Tento výrok používal Josef Opletal v dopisech
světovým lesníků jako příklad pro pochopení ideje tohoto
památníku.
Jako anglický výrok byl vybrán citát od Williama Shakespeara
z Mecbetha:
Stones have been known to move and
Trees to speek.
Shakespear
V překladu: "O kamenech bylo známo, že se hýbají, o
stromech, že mluví."
Jako bulharský výrok byl vybráno lidové příslový, které
zasla prof. T. Ivančev, přednosta Institutu pro hospodářskou
úpravu lesa a dendrometrii Zemědělské a lesnické fakulty
University v Sofii:
Дърветата раста на земята за доброто
човђчеството
Lidové přísloví
V překladu: "Stromy rostou na zemi pro blaho
člověčenstva".
Dánský výrok zaslal prof. Dr. polit. A. Howard Gron,
profesor Královské veterinární a zemědělské vysoké školy v
Kodani:
Trøsket Træ, som ej kan trives,
vige bør for Træ, som vokser.
Saxo Grammaticus: "Gesta Danorum"
V překladu: "Chorý strom, jenž nechce růsti, ať ustoupí
stromům schovaným vzrůstu." Tento text pochází z překladu
díla Saxo Grammatica Gesta Danorum. Jedná se o latinsky
psané dějiny Dánů, které volně přeložil Fr. Winkel-Horn.
Finský překlad zaslal Dr. Erik Lönnroth z Lesnické fakulty v
Helsinkách:
Sitä kuusta kuuleminen, jonka juurella
asunto.
Staré finské pořekadlo
V překladu: "Všímej si šumění smrku, pod kterým tvá chata
stojí.
Francouzský text zaslal společně s jedenácti dalšími návrhy
švýcarský lesní inspektor Dr. Hess z Bernu:
Au plus profond des bois la Patrie a
son coeur:
un peuple sans forets un peuple qui meurt.
André Theuriet
V překladu: "Hluboko v nitru stromoví, tam tluče srdce
vlasti, lid, jenž boj lesu vypoví, už spěje do propasti."
Maďarský text poslal prof. dr. Gyula Roth z Královského
maďarského lesnického výzkumného ústavu v Šoproni. Je to
jeho vlastní průpověď:
Az erdö zugása örök, mint a tenger
moraljása
Gyula Roth
V překladu: "Věčně šumí lesy a věčně moře hučí." Výrok
obsahoval ještě třetí větu "az erdö maga az örökkévalóság!",
která v překladu znemená: "jak věků živý obraz!"
Japonské pořekadlo zaslal Josefu Opletalovi prof. Hirokichi
Nakashima z Lesnické fakulty v Sapooru a dr. Migita z Tokia.
Na památníku bylo vytesáno v latince:
Yama takaki ga yue ni toto karazu
Ki aru wo motte totoshi to nasu
H. Nakashima
Na památníku je tento český překlad: "Muži vážnosti
nedodává tloušťka, nýbrž moudrost, hoře nedodává
ušlechtilého vzhledu výška, nýbrž stromoví."
Italský text zaslal dr. Hess, lesní inspektor z Bernu, který
jej zasílal společně s francouzskými:
Amere l'albero vuol dire amare la
patria.
Lidové přísloví
V překladu: "Milovati strom znamená milovati vlast."
Lotyšské přísloví navrhl doc. ing. A. Rozens z Rigy:
Ai, Kuplo ozoliņ,
ne es tava vecumiņ;
es piedzimu, tev atradu,
es nomiršu, tu paliksi.
Lotyšská nár. píseň
V překladu: "Rozložitý dube, proti tobě mizí život
lidský, stál's tu, než jsem přišel, po mně budeš stát i v
pozdní době."
Litevský text zaslal prof. dr. Regel, ředitel botanické
zahrady v Kaunasu:
Nelaužyk medžio šaku - ir jam skauda.
Litevské pořekadlo
V překladu: "Nelámej stromečkům větví, také je to bolí."
Norský text zaslal jeho autor prof. Agnar Barth z Institutu
pěstování lesů Norské vysoké školy zemědělské v Aasu:
Ashek "YGDRASIL" var de gamle Nordmenns
sindbilde på
fruktbarhet, kraft og visdom.
V překladu: "Jasan Ygdrasil byl starým Norům symbolem
plodnosti, síly a vědomí."
Polský text zaslal doc. dr. ing. Jerzy Grochowski z Varšavy.
Jde o citát z díla Wincenta Pola Pieśń o ziemi naszej:
Gdyby nasze drzewa, krzewy
ktoś zapytal o ich słowa...
Wówczas ziemi dzieje całe
nam by była zrozumiełe.
Wincenty Pol: Pieśń o ziemi naszej
V překladu: "Kdyby naše domovy, křoví mohly mluvit k
lidem slovy... naší země vývoj celý bychom od nich
uslyšeli."
Rumunský text zaslal prof. dr. C. Georgescu z Polytechnické
školy "Krále Carola II." v Bukurešti.
Căci tu ne-ai fost căminul
si mumă tu ne-it fost
Ne-ai dat in vremuri grele
çulcuş şi adăpost.
Rumunská lidová píseň
[:Cântec popula:]
V překladu: "Strome, ty's býval obydlím, jak matka naší
těchou, ty's chystával nám v dobách zlých i postel pod svou
střechou."
Ruský text zaslal prof. dr. ing. Alexandr Leporský z
Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně. Verše
složil prof. Dimitrij Kajgorod, básník a profesor Lesnického
institutu v bývalé osadě Lesná na okraji Petrohradu.
Божъе созданъе
земли, нашей матушки
дътише милое!
Зыбью зеленою,
листьемь кудрявым, ты
кроешь въ морозный день
кормишь въ безкормицу.
Dimitrij Kajgorodov
V překladu: "Výtvore boží, milované dítko země, naší
matičky, strome, svou klenbou zelenou, svým listím
zčechraným kryješ nás v nečase, zahříváš v den mrazivý,
krmíš v době hladu!
Švédský text je z díla Thomase Ideal träd gården. Kdo jej
navrhl není známo:
Träd skapa intet paradis, men vi ha
svärt att
tänka oss paradiset utan träd.
Thomas: Ideal träd gården
V překladu: "Rájem nejsou ještě háje, bez háje však nemáš
obraz ráje."
Jugoslávii zastupuje text, který zaslal unit. prof. dr.
Mihalio Gradojević ze Zemunu. Jedná se o verše srbského
básníka Jovana Jovanoviće Zmaja:
Gdegod vidiš zgodno mesto,
Tu drov posadi,
A drvo je blagodarno,
pa će da nagradi.
Jovan Jovanović - Zmaj
V překladu: "Kde kdo vidí vhodné místo, strom ať zasadí,
strom je vděčný, on nám jistě práci nahradí." Jugoslávský
text uzavírá světová rčení o stromech.
Na západním boku památníku je uvedeno:
"Sborová píseň "Stromy" byla přednesena
poprvé
20. června 1929 při závěrečné slavnosti vzpomínkových
dnů československého vysokého učení lesnického
v Brně k jeho desetiletému výročí 1919-1929."
Na východním boku je pak vyryto:
Zbudováno Léta Páně 1938
Pod ním je obraz alegorie rybářství v
běhuté vodě. Zobrazený rybář je sám autor památníku Josef
Opletal.
Písmo a obrazy prošly v roce 1998 rekonstrukcí, kterou
provedla firma Kámen v Olomučanech.
Zdroje:
TRUHLÁŘ, Jiří. Památníky adamovských lesů. Praha:
Primus, 2003. s. 66-78. ISBN 80-86207-24-2. |
