Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Dům číslo popisné 408
Historie budovy se započala psát již v roce 1906, kdy byl založen spolek Studentská klinika. Tento spolek se shodl, že není důležité potřebným studentům dopřávat jen léčení při onemocnění, ale také následná rekonvalescence. Tedy již v této době byly úvahy o vybudování ozdravovny, avšak z důvodu absence výrazného mecenáše, který by přispěl k jejímu vybudování, se situace řešila později.
Již hrabě Hugo Mikuláš Leopold Salm (1893–1946) byl nakloněn myšlence zbudování ozdravovny, avšak po první světové válce a následné pozemkové reformě, slib darování pozemku u Jedovnic pro její výstavbu, nemohl být splněn. Studentská klinika také chtěla zakoupit menší objekt v Luhačovicích, avšak pro jeho vysokou cenu a náklady na údržbu, nebyla koupě realizována. Mezi další objekty, o kterých se uvažovalo, patřil menší zámeček s velkým parkem v obci Hronsiek na Slovensku či zámek ve Velkých Opatovicích.
V prosinci 1924 bylo na valné schůzi jednomyslně rozhodnuto o rozjetí přípravných prací k zřízení zotavovny v okolí Brna. V červenci následujícího roku byl u lesní správy v Adamově koupen pozemek o výměře 8000 m2 za 20 tisíc Kč. Architekt Vlastislav Chroust ze stavebního odboru zemského výboru moravského vypracoval plány a rozpočet stavby zotavovny pro 150 studentů ve výši 3 milionů Kč.
Dne 25. října 1925 se konala v Brně manifestační schůze Studentské kliniky za zřízení Masarykovi zotavovny k uctění památky 75. narozenin prezidenta Tomáše G. Masaryka. Kromě jiných zde vystoupil Ignác Grydil, adamovský obvodní lékař, coby předseda brněnské župy lékařské.
Dne 22. května 1926 vyšel článek Masarykova studentská ozdravovna v Adamově v Lidových novinách, který informuje o připravované stavbě budovy, která byla situována na levém břehu řeky Svitavy v prostoru tzv. Střelčí. V článku je budova popisována takto:

    Ozdravovna bude dvoupatrová s podkrovními místnostmi. Vedle velkého jídelního sálu o výměře asi 150 čtverečních metrů v přízemí, bude v budově čítárna, knihovna, velká hovorna, přijímací síň, domácí lékárna s ambulancí, pokoje pro ošetřovatelky, byt správcův a vrátného a 45 obytných pokojů pro studenty. V suterénu budou sprchové lázně, prádelna, sušárna prádla, kuchyně, kotelna a jiné hospodářské místnosti. V ozdravovně bude možno umístit 100 studentů. (Lidové noviny, 22. května 1926).


Plánovaná Masarykova zotavovna u Adamova na dobové pohlednici (nakladatel Vl. Chroust)

Finanční náklady byly odhadovány na čtyři miliony Kč (včetně vybudování příjezdové silnice). Na 12. července 1926 bylo naplánováno položení základního kamene. Z neznámé příčiny však nebyla stavba u Adamova realizována a celý projekt byl přesunut do kopců nedaleko železniční zastávky Babice nad Svitavou. Stavba byla zadána firmě Val. Beneš a spol. v Brně a ta v červnu 1926 začala kopat základy.
Dne 5. září 1926 v 11 hodin proběhla slavnost položení základního kamene zotavovny. V době slavnosti bylo postaveno již první patro. Při ceremonii vylíčil předseda Studentské kliniky O. Brandstätter význam a účel zotavovny a dlouhou cestu k její stavbě. Následně pronesli proslovy zástupci ministerstva školství a národní osvěty, zemské správy politické, zemské školní rady, ministerstva zdravotnictví a sociální péče, zemského výboru, města Brna apod. Při slavnosti účinkovalo pěvecké sdružení Förster a hudba Sokola Brno III.
Přestože na projekt přispěl stát 1,5 milionu Kč, peníze na jeho dokončení se scházely velmi pomalu a tak stavba vázla. Teprve v roce 1927 byla stavba zastřešena krovem a na zimu prozatímně zakryta taškami. V následujícím roce se začalo pro nedostatek peněz s prací na stavbě teprve od 1. září. Na jaře 1929 se mohlo po poskytnutí podpory od Ministerstva školství a národní osvěty přistoupit k dokončování vnitřních prací. V této době dostala Studentská klinika od První moravské spořitelny v Brně půjčku 1 280 000 Kč. Díky intervenci ministra veřejných prací Františka Staňka (1867–1936) získal spolek od ministerstva školství a národní osvěty subvenci 300 tisíc Kč.
V roce 1929 ujednalo ministerstvo školství a národní osvěty se Studenskou klinikou převzetí dalších nákladů na vnitřní zařízení a jiné nezbytné výdaje ministerstvem.


Rozestavěná zotavovna v roce 1929 (autor neznámý)

Stavba byla dokončena a slavnostně otevřena roku 1930. Dne 31. května večer se při této příležitosti konalo v Městském divadle v Brně slavnostní představení Smetanovy opery Tajemství. Následující den pak v dvoraně zotavovny proběhl slavnostní akt otevření budovy.


Masarykova zotavovna v roce 1930 při otevření (autor neznámý)

V srpnu roku 1930 vycházely v novinách články upozorňující na zřízení tzv. školy v přírodě pro studenty středních škol, kteří při rekonvalescenci nemohou pravidelně navštěvovat vlastní školu. Měsíční penze činila 900 Kč. Pro ostatní studenty, kteří by chtěli zotavovnu navštívit kdykoliv v průběhu roku, za cenu 24 Kč na den.
Studentská klinika po otevření umožnila také využití ozdravovny rodinám profesorů a lékařů se studujícími dětmi.
Po dvou letech rozvázalo ministerstvo se Studentskou klinikou smlouvu, která byla původně uzavřena na 6 let a správa zotavovny opět přešla zpět na Studentskou kliniku.
V roce 1933 a 1934 byla sice zotavovna otevřena a přístupna rodinám, ale dluhy, které zatím vzrostly neplacením úroků a anuit, nebylo již v silách spolku zvládnout. Nedostalo se již ani z žádné strany finanční pomoci, a tak První moravská spořitelna v Brně přivedla budovu v roce 1934 do dražby, kde ji za 1 472 803 sama koupila. Prodána však byla bez inventáře, který stále vlastnilo ministerstvo školství a národní osvěty, přesto s ním bylo nakládáno jako by byl prodán s budovou.
V roce 1935 byla zotavovna zcela uzavřena, přestože měla Studentská klinika budovu snahu si pronajmout. Teprve roky 1936 a 1937 zde mohly být umístěny neduživé a slabé děti z nejchudších vrstev.
Následně byla budova i s inventářem prodána za 650 000 Kč Ústředí svazu nemocenských pojišťoven v Praze.
V září 1939 zde spolek Humanita pro zemi Moravskoslezskou zřídil plicní léčebnu, a to díky poloze v čistém údolí řeky Svitavy. Přijímali sem pouze muže od 16 do 60 let a měla kapacitu 100 lůžek.
Ozdravovna se dostala do větší pozornosti Němců v roce 1943. Budova však nebyla nakonec nijak využita.


Budova jako plicní sanatorium v roce 1940 (autor neznámý)

Ústav prošel řadou reorganizací. Po jmenovaném spolku zde byly OPN Brno, ÚNP, HS - Mzd Praha, KNV Brno, KÚNZ Brno. Od července 1960 byla pod správou OÚNZ Brno-venkov. V roce 1961 byl ústav přebudován na ústav tuberkulózy, od roku 1965 pak jako ústav tbc a respiračních nemocí.
V roce 2001 se léčebna stala součástí fakultní nemocnice Brno a proměnila se na Léčebnu dlouhodobě nemocných. V létě 2011 měla pětaosmdesát lůžek. Ročně zde bylo hospitalizováno přes čtyři sta lidí. Byla rozdělena na 3 oddělení, na každém jeden lékař, osm sester a šest sanitářek. Jedno z oddělení bylo také vyhrazeno i paliativní medicíně (léčba nevyléčitelně nemocných pacientů).
Od 1. září 2011 byla LDN uzavřena. Důvodem byl zákaz Hasičského záchranného sboru JmK provozovat nadále tuto budovu pro její dosavadní účely. Zrušení zákazu by si vyžádalo vysoké investice do rekonstrukce historické budovy, které se pohybují v řádu desítek až stovek miliónů korun a které zřizovatel nemocnice nemá k dispozici. Lékaře a sestry převzala mateřská Fakultní nemocnice Brno, pacienty jiná zařízení, nebo si je k sobě musely vzít rodiny.
Dlouhodobý nezájem kupujících o budovu způsobil její chátrání. Stala se jak terčem vandalů, zlodějů, ale i urbexerů. Vše co se dalo rozkrát se rozkradlo. Dvakrát denně k budově dojíždí hlídací služba, nepřetržitou službu není Fakultní nemocnice Brno schopná zajistit. V současné době je z budovy ruina.


Pustnoucí budova v prosinci 2016

Dne 24. listopadu 2019 byl nahlášen v prostoru podkroví budovy požár. U události zasahovaly celkem čtyři požární jednotky.
V první polovině roku 2021 byl komplex budov prodány nejmenované firmě z Brněnska. Jako jediný zájemce, který nabídl 10,5 milionu Kč. Název společnosti zatím není znám.

Zdroje:
Pamětní kniha obce Adamova, s. 63.
- o -. Masarykova studentská zotavovna v Mor. Krasu. Lidové noviny 34, č. 258, 22.5.1926, s. 3-4.
er. Masarykova studentská ozdravovna v Adamově. Lidové noviny 34, č. 452, 7.9.1926, s. 2.
BRANDSTÄTTER, Ondřej. Dvacátá třetí výroční zpráva studentské kliniky v Brně. Brno: Studentská klinika v Brně, 1929, s. 2-22.
Bez uvedení autora. Masarykova studentská ozdravovna u Brna. Lidové noviny 38, č. 274, 31.5.1930, s. 1.
Z. Otevření studentské zotavovny v Babicích u Brna. Lidové noviny 38, č. 277, 2.6.1930, s. 2.
Bez uvedení autora. Masarykova studentská zotavovna u Brna. Národní listy 70, č. 232, 24.8.1930, s. 4.
jr. Co se studentskou ozdravovnou v Babicích? Lidové noviny 40, č. 566, 9.11.1932, s. 5.
Bez uvedení autora. Zotavovna Studentské kliniky v Brně (zastávka Babice u Brna). Brno: Studentská klinika v Brně, 1934, s. 16 (nekompletní).
BRANDSTÄTTER, Ondřej. Studentská klinika v Brně za rok 1937. Brno: Studentská klinika v Brně, 1937, s. 3-25.
BRANDSTÄTTER, Ondřej. Studentská klinika v Brně. Brno: Studentská klinika v Brně, 1942, s. 3-43.
BRANDSTÄTTER, Ondřej. Studentská klinika v Brně 1906-1947. Brno: Studentská klinika v Brně, 1948, s. 3-15.
BRANDSTÄTTER, Ondřej. Studentská klinika v Brně 1906-1948. Brno: Studentská klinika v Brně, 1948, s. 3-17.
SKLENÁŘ, Vl. Socialistická iniciativa součást denní práce. Zdravotnické noviny 17, č. 39, 26.9.1968, s. 3.
VONDROVÁ, Jana. Léčebna nabízela útěchu. Nyní dům chátrá a nikdo ho nechce [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: <http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/lecebna-nabizela-utechu-nyni-dum-chatra-a-nikdo-ho-nechce-20140515.html>
Bez uvedení autora. Fakultní nemocnice Brno zavře LDN v Bílovicích nad Svitavou [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: <http://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-domova/fakultni-nemocnice-brno-zavre-ldn-v-bilovicich-nad-svitavou-459507>

 

Poslední aktualizace 02. června 2021 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist