|
Hugova huť
Huť byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Salmem v
místě dnešní pily v
Jedovnicích. Jednu z hlavních pohnutek
její výstavby byla snaha upotřebit velké množství dřeva po
velkých polomech z roku 1739.
Hugova huť na litografii kolem roku 1855 (autor Jacob
Alt) Součástí hutě byly dvě kuplovny a slévárna. Odpadní materiál
po zpracování rudy - struska - byl vyvážen na haldu ve
žlíbku u Rudického propadání, který dodnes nese název "Ve
Struskách". V roce 1812, kdy byla těžba a zpracování železné
rudy na vzestupu, se vytěžilo a zpracovalo 27 000 vídeňských
centů rudy. Huť vyráběla šedou litinu a v menší míře i další
druhy železa. Při dvacetipětitýdenním ročním provozu huť
zpracovala asi 2000 centýřů = 112 t železa.
Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z
rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně
upadala, až byla zcela zastavena a zanikla. Již koncem 19.
století byla z nedostatku okolních rud zrušena tavba železa
a huť uzavřena. Posledním zbytkem huti je opěrná kamenná zeď
nad levým tunelem - podzemního náhonu, kterým byla do zdi
přiváděna voda z 300 metrů vzdáleného rybníku Floriánek.
Ústí ročně ražené školy dlouhé několik desítek metrů můžeme
spatřit v blízkosti stavidlového uzávěru. Vodou byla
poháněno strojní zařízení hutě a hamrů.
Voda náhonem už dávno neprotéká, samotný náhon není
průchodný díky závalu.
Zachovalé ústí náhonu u rybníku Floriánek
Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě |
