Lichtenštejnská
hrobka
Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově u
Brna se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie, který
je součástí konventu paulánů „Aula Virginis“, jenž je
chráněn jako kulturní památka. Kostel je významným
mariánským poutním místem na Moravě. Rodinná hrobka
Lichtenštejnů je jediným evropským pohřebištěm panovníků
jednoho státu, které se nachází na území cizího státu.
Celkem je zde pohřbeno všech 14 vládnoucích knížat z
Lichtenštejna od Karla I. (1569–1627) po Františka I.
(1853–1938) a dalších 48 členů jejich nejbližší rodiny.
Poslední 62. pohřeb se zde konal v roce 1992, kdy zde na
vlastní žádost byla pohřbena princezna Marie Benedikta z
Lichtenštejna, teta knížete Františka Josefa II., který byl
pohřben roku 1989 ve Vaduzu.
V dubnu 2016 byla hrobka zvolena druhou nejlépe opravenou
jihomoravskou památkou za rok 2015 v kategorii velkých
staveb, a to za vítěznou opravou kostela Panny Marie
Bolestné ve Sloupu u Blanska. Historie:
Jednolodní poutní chrám Narození Panny Marie ve Vranově u
Brna založili roku 1617 majitel panství Pozořice Maxmilián z
Lichtenštejna (1578–1643) a jeho manželka Kateřina
Černohorská z Boskovic. Podnětem k této velkolepé stavbě
byla řada zázračných uzdravení poutníků. Koncepci chrámu,
který byl jednou z prvních barokních staveb na Moravě,
vypracoval italský architekt Giovanni Maria Filippi. Stavbu
provedl brněnský stavitel Ondřej Erna.
Již od počátku sloužila krypta chrámu jako hrobka
Lichtenštejnů. Kromě zakladatelů chrámu zde byl pohřben i
Maxmiliánův bratr Karel I. (1569–1627), první kníže z
Lichtenštejna a vévoda opavský a krnovský. Původní krypta se
brzy ukázala být nedostatečně velká. Při pohřbu zakladatele
Lichtenštejnského knížectví, knížete Jana Adama I.
(1657–1712) se navíc ukázalo, že do ní proniká voda. Nová
část rodové hrobky byla postavena až v letech 1818–1821 za
panování knížete a polního maršála Jana I. z Lichtenštejna
(1760–1836), významného vojevůdce a diplomata doby
napoleonských válek.
Interiér hrobky na počátku 19. století (autor neznámý)
V roce 1945 byla hrobka rodu Lichtenštejnů zkonfiskována.
Důmyslně konstruovaný a udržovaný systém větrání a izolace
proti pronikání vody byl při poslední opravě poškozen
nevhodným vybetonováním prostoru kolem kostela, s
nedostatečnou izolací. Proto do hrobky pronikly voda a vlhký
vzduch. Ta poškodila nejen stavební části hrobky, ale také
katafalky a dřevěné rakve. Jeden z trámů vstupního portálu
praskl a celá jeho konstrukce byla blízko zřícení.
Přestože hrobka v současné době není majetkem Lichtenštejnů,
rozhodl se vládnoucí kníže Hans Adam II. ji na náklady své
rodiny opravit, a to nákladem více než 54 milionů korun.
Rekonstrukce proběhla v letech 2012–2015. Při ní bylo do
sloupů hrobky zabudováno topení, které v ní udržuje
potřebnou teplotu. Po dohodě s českými úřady hrobka není a
nebude přístupná veřejnosti, a to s ohledem na ochranu této
památky a jejího citlivého klimatu. Dne 4. listopadu 2015 se
kníže Hans Adam II. s manželkou kněžnou Marií zúčastnil
vysvěcení kaple v rodinné hrobce.
Poslední 62. pohřeb se zde konal v roce 1992, kdy zde na
vlastní žádost byla pohřbena princezna Marie Benedikta z
Lichtenštejna, teta knížete Františka Josefa II.
Portál hrobky v první polovině 20. století (autor
neznámý) Popis:
Autorem projektu rozšíření hrobky byl knížecí stavební
ředitel Josef František Engel. Dal prohloubit a přezdít
základy celého barokního kostela, vybudoval důmyslné
odvodnění a síť větracích kanálů. Novou kryptu spojil s
původní, přičemž původní vstup byl zazděn. Nový vstup byl
vybudován v západním části pod prostorem před vstupem do
kostela Narození Panny Marie. Tvoří ho portál se sloupy
dórského řádu, s mohutným tympanonem s knížecím znakem,
který stráží dva sedící andělé se sklopenými uhasínajícími
pochodněmi na znamení konce pozemské poutě člověka. Vstupní
halu do hrobky zdobí po obou stranách dvojice andělů
ochraňujících urny se srdci zemřelých. Před vstupním
schodištěm stojí po obou stranách monumentální sousoší
Loučení a Shledání. Autorem vysoce kvalitní sochařské
výzdoby byl ředitel rytecké školy vídeňské akademie Josef
Klieber, který patřil mezi nejvytíženější vídeňské sochaře
období klasicismu a biedermeieru.
K vlastnímu vchodu do hrobní kaple vede 14 schodů, které
jsou ukončeny dvoukřídlou mohutnou litinovou mříží. Za ní se
nachází rozsáhlá trojlodní hrobní kaple, jejíž křížové
klenby nesou čtyři dvojice dórských sloupů. V hlavní lodi
jsou umístěny lavice, v jejím čele se nachází oltář s
litinovou mříží, za kterou se nachází původní rodová hrobka.
Vchod do ní je po levé straně oltáře. Obě boční lodě jsou
vyvýšeny a jsou v nich umístěny zazděné sarkofágy a litinové
nebo dřevěné rakve. Prostor hrobky bohatě osvětluje šestice
oken, které vystupují nad povrch náměstí.
V roce 2015 došlo k ukončení prací na celkové památkové
obnově hrobky včetně restaurování kamenné architektury
portiku, kamenných skulptur, tvořících součást portiku i
výzdobu předsíně, restaurování poškozených kovových i
dřevěných rakví, dřevěných lavic, opravy litinových mříží
uzavírajících předsíň, restaurování dekorační mříže
oddělující zadní kryptu a dalších dílčích prací. Podstatnou
součástí obnovy hrobky byla také rozsáhlá izolace krypty.
Vstupní portál hrobky
Zdroje:
Přispěvatelé Wikipedie, Hrobka Lichtenštejnů (Vranov)
[online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2023, Datum
poslední revize 21. 11. 2023, 12:18 UTC, [citováno 26. 01.
2024] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrobka_Lichten%C5%A1tejn%C5%AF_(Vranov)&oldid=23396004> |