|
Březovský vodovod
Březovský přivaděč, je 57 km dlouhý vodovodní přivaděč, které z
prameniště u Březové nad Svitavou zásobuje pitnou vodou
Brno.
Před vybudováním vodovodu bylo Brno odkázáno na vodu
dopravovanou z pisárecké úpravny vody z roku 1872, která
pomalou filtrací upravovala vodu ze Svratky. Zhoršující
kvalita říční vody však nutila k vyhlédnutí nového
kvalitního zdroje vody. Bylo zvažováno několik variant –
odchycení pramenní oblasti Ponávky, vývěry
Punkvy u
Blanska,
zdroje z Drahanské vrchoviny u
Jedovnic, zdroje v
Křtinském
údolí u Adamova či využití zásob vody z Brněnské pánve
hloubkovým čerpáním. Ani jedna z variant však nebyla
množstvím požadované vody natolik kvalitní jako právě pramen
u Březové nad Svitavou.
Projekt na vybudování vodovodu byl dokončen v prosinci 1907
a dne 11. dubna 1910 jej zemské správní orgány schválily.
Stavba 57,496 kilometrů dlouhého přivaděče z jímacího
zařízení u Březové nad Svitavou do vodovodu II. tlakového
pásma na Holých horách (nyní Lesná) byl vybudován v letech
1911–1913.
Litinové trubní materiál byl dodán z Vítkovické hornické a
hutnické společnosti z Vítkovic, Pražské železářské
průmyslové společnosti z Králova Dvora, rakouské Důlní a
železářské společnosti z Wegierske Górky a Strojírenské
akciové společnosti Breitfeld, Daněk & Co. z Blanska. Tento
materiál byl uskladňován na skladech v Králově Poli,
Bílovicích, Adamově, Rájci, Skalici, Letovicích a Březové. V
Blansku byly přebírány v samotném závodě. Dne 12. října 1912
byla u Skalice položena poslední část potrubí. Dne 4. října
1913 byl vodovod uveden do provozu.
V době svého uvedení do provozu nesl jméno císaře Františka
Josefa I. (Die Kaiser Franz Joseph I.-Trinkwasserleitung).
Po roce 1918 se začal používat název Březovský vodovod či
Brněnský vodovod. Později po dostavbě druhé větve I.
březovský vodovod (nebo také přivaděč).
Provozovatelem Březovského vodovodu je firma Brněnské
vodárny a kanalizace, majitelem je město Brno. V roce 1929
bylo vydáno povolení k odběru 300 l/s, k reálnému navýšení
čerpání došlo až v roce 1940; tato hodnota je platná
doposud. Vodovod byl postupně modernizován, mj. byl v roce
1933 elektrifikován. Od roku 1940 neprobíhá manipulace se
šoupaty, neboť kapacita přivaděče je využívána naplno. Z
přivaděče je možné odebírat vodu v Letovicích a v Adamově.
Vodovod je tvořen je litinovými trubkami uloženými v
průměrné hloubce 2 m pod povrchem.
Březovský vodovod, který je veden v náspu vedle trati
Brno – Česká Třebová
překonává potok Melatín v Bílovicích nad Svitavou (autor
neznámý)
Na přivaděči jsou vybudované různé speciální technologické
stavby. Realizováno tak bylo šest odlehčovacích trub, z
nichž pro tu v Letovicích byla postavena věž o výšce 20 m.
Součástí vodovodu také je 17 sekčních šoupat, 100 vzdušníků
a v Bílovicích se nacházejících 53 kalosvodů. Z přivaděče je
možné odebírat vodu v Letovicích a v Adamově. V těžce
přístupném terénu byly mezi Blanskem a
Bílovicemi
nad Svitavou vyraženy tři štoly o délkách 74 m (severně od Nového
hradu), 305 m (pod Novým hradem) a 614 m (pod
Ronovem).
Šoupátkový domek v Adamově
Zdroje:
VIŠČOR, Pavel. 100 let I. březovského vodovodu in SOVAK
Časopis oboru vodovodů a kanalizací, 2013, č. 5, ročník
22. Praha: Sdružení oboru vodovodů akanalizací ČR. s. 1-4. <https://www.sovak.cz/sites/default/files/YzPW5pnR4hQBA5DP4/Sovak0513_72.pdf>
Přispěvatelé Wikipedie, Březovské vodovody [online],
Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2023, Datum poslední
revize 29. 12. 2023, 19:44 UTC, [citováno 7. 01. 2024] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C5%99ezovsk%C3%A9_vodovody&oldid=23509338> |
