Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst na Wikimedia Commons a přidat do článku.
Arnošt Hudec (24. ledna 1900 v Adamově – 27. ledna 1980 v Českých Budějovicích) amatérský divadelní režisér a herec, politik.
Životopis
Arnošt Hudec se narodil 24. ledna 1900 v Adamově do rodiny, která se živila kovářstvím. Měl pět sourozenců. Jeho životní dráha spojovala práci v průmyslu, politickou činnost, veřejnou angažovanost a výraznou lásku k ochotnickému divadlu.
V lednu 1914 nastoupil Arnošt Hudec do učení ve firmě Pražské spojené strojírny, v adamovském závodě. V roce 1917 byl povolán do armády, kde měl přispět k záchraně rozpadající se rakousko-uherské monarchie. Po absolvování výcviku byl odeslán na italskou frontu. Domů se vrátil v listopadu 1918.
Po návratu se ocitl bez zaměstnání. Práci získal až v roce 1920, kdy nastoupil jako soustružník kovů do brněnské Zbrojovky.
Od roku 1921 se Hudec aktivně zapojoval do politického života. Patřil k zakladatelům Komunistické strany Československa (KSČ) v Adamově. Vedle zaměstnání se věnoval také tělovýchově a kulturním aktivitám.
Působil jako cvičitel ve Federaci dělnických tělocvičných jednot (FDTJ) a byl členem tamburášského kroužku i dechového orchestru. Významné místo v jeho životě zaujímalo také ochotnické divadlo.
Šest let zastával funkci předsedy družstva Dělnický dům v Adamově. Během svého působení se stal výraznou osobností místního divadelního života, a to nejen jako herec, ale také jako režisér. Účinkoval téměř ve všech divadelních představeních, která se za jeho pobytu v Adamově hrála.
Arnošt Hudec během svého působení v Adamově nastudoval a režíroval řadu divadelních her. Jako herec ztvárnil více než padesát rolí a často vystupoval v hlavních postavách. Jeho repertoár zahrnoval známé české i zahraniční divadelní tituly.
Mezi představení, na kterých se podílel, patřily například: Maryša, Pasekáři (1923), Ženitba, Václav Hrobčický z Hrobčic, Gazdina roba, Kráska ze Šumavy (1924), Lucerna, Lakomec, Naši furianti, Gorali (1925), Janošík, Podskalák, Lešetínský kovář (1926), Krepkin (1927), Princezna Pampeliška (1928), To neznáte Hadimršku (1929) či Tragédie ostrova (1930). Jeho herecké i režijní působení významně přispívalo ke kulturnímu životu Adamova v meziválečném období.
Hudec spolupracoval rovněž s Růženou Hudcovou. Společně s Petrem Jilemnickým, Oldřichem a Richardem Blažkem se zapojovali do zajišťování politických a kulturních akcí.
V roce 1931 byl Arnošt Hudec z politických důvodů propuštěn ze Zbrojovky. Následující dva roky zůstal bez zaměstnání. Na konci roku 1932 přijal místo soustružníka ve firmě Baťa ve Zlíně, tehdy úředně nazývaném Gottwaldov. V novém působišti se však nesměl politicky angažovat.
V listopadu 1939 se Hudcova rodina přestěhovala do Sezimova Ústí. Právě tam vznikal nový strojírenský podnik Baťova koncernu, v němž Arnošt Hudec našel uplatnění. Podílel se na výstavbě tohoto závodu a nezanevřel ani na svou kulturní zálibu.
Po vybudování Společenského domu se mu podařilo shromáždit místní ochotníky a znovu rozvíjet divadelní činnost. Jako první zde nacvičil Jiráskovu Lucernu, Stroupežnického Naše furianty a Barnabášův Most nejkrásnější.
Po osvobození Československa v roce 1945 dostal Hudec na starost vedení výrobní skupiny. Současně se podílel na zakládání závodní organizace KSČ a Revolučních odborových hnutí (ROH). Aktivně působil také v tělovýchově, lidové správě a kulturních institucích.
Později se stal ředitelem závodu a zastával rovněž funkci poslance Krajského národního výboru v Českých Budějovicích.
V roce 1957 odešel po náročné operaci do invalidního důchodu. Ani poté se však z veřejného života zcela nestáhl. Jako dobrovolný pracovník se dál věnoval veřejné a politické činnosti.
Na rodný Adamov nezapomínal. Každoročně sem přijížděl a podle svých možností se účastnil různých místních akcí.
V pozdějších letech se Arnošt Hudec potýkal s vážnými zdravotními problémy. K jeho obtížím se přidala slepota a nakonec také mozková mrtvice. Jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval a péče o něj vyžadovala značné úsilí rodiny.
Arnošt Hudec zemřel 27. ledna 1980 v Českých Budějovicích.
Zdroje
- HEJL, Emil a Zdeněk PROCHÁZKA. Koho dal náš okres divadlu: medailonky divadelních umělců blanenského okresu. Blansko: Okresní kulturní středisko, 1986, s. 24 a 25.