Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst na Wikimedia Commons a přidat do článku.

U Srnce je lokalita v polesí Olomučany kde se nacházela hutnická dílna.

Pozůstatky dávné hutnické činnosti se nacházejí podél cesty vedoucí z Adamova do Olomučan, po obou stranách lesní odbočky naproti studánce U Srnce. Na toto místo upozornil Josef Skutil, který zde identifikoval archeologické nálezy, mezi nimiž bylo 18 kusů škváry, 14 fragmentů vápencového materiálu, 32 typických dymadlových trubiček rudického typu (z toho 6 kompletních a 26 úlomků), 10 slovanských keramických střepů a dvě celé hradištní hrncovité nádoby spolu s jednou třetinou další podobné nádoby. Skutil toto naleziště označil za jedno z nejperspektivnějších míst pro archeologický výzkum železářství na Blanensku.

Lokalita byla podrobněji zkoumána v roce 1972. Nachází se v zalesněné oblasti s charakteristickým mírně zvlněným terénem. Husté porosty neumožnily provést rozsáhlejší archeologický odkryv, avšak pomocí sond se podařilo odhalit dvě hutnické dílny umístěné po stranách lesní odbočky – jednu na západě a druhou na východě. Analýza keramického materiálu ukázala, že se jedná o dvě nezávislé hutě, které fungovaly v odlišných historických obdobích. Západní dílna byla aktivní v mladohradištní době, zatímco východní pochází z období Velké Moravy (středohradištní období). Mezi oběma hutěmi nebyla zjištěna žádná návaznost ve výrobě.

Každá z těchto hutí fungovala pouze po dobu, dokud v jejím okolí byl dostatek dřeva potřebného pro výrobu dřevěného uhlí, jediného tehdejšího paliva používaného v hutnických pecích. Jakmile byly lesy vykáceny, hutě zanikly. Po 50 až 100 letech, když les opět dorostl, se železářská činnost často do oblasti vracela, avšak nové hutě nikdy nevznikaly přesně na stejném místě jako původní, ale v jejich blízkosti. Důvodem opětovného osídlení bylo využívání stejných zdrojů surovin – železné rudy, kvalitního tvrdého dřeva a jílu vhodného pro stavbu pecí. Klíčovou podmínkou pro fungování hutí byl také dostatek vody, což vysvětluje jejich situování v blízkosti vodních zdrojů.

Zdroje

  • SOUCHOPOVÁ, Věra, MERTA, Jiří, TRUHLÁŘ, Jiří, BALÁK, Ivan a ŠTEFKA, Leoš. Cesta železa Moravským krasem. Blansko: Svaz obcí Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras, 2002.