Zobrazení zdroje stránky Anna Hübnerová

[[Soubor:Anna Hubnerova (1861–1890).jpg|náhled|alt=Anna Hübnerová kolem roku 1891|Anna Hübnerová kolem roku 1891]]
[[Soubor:2012-10-20 Anna Hübner's grave in Adamov 01.jpg|náhled|alt=Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově|Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově]]
'''Anna Hübnerová''' (3. března 1861, Praha – 14. července 1891, [[Adamov]]) byla manželkou novináře a ředitele Národního divadla v Brně Václava Hübnera, aktivní členka mnoha ženských spolků. V Adamově pobývala a také zde zemřela.

== Životopis ==
Anna Hübnerová se narodila 3. března 1861 v Praze jako dcera známého humoristy Eduarda Justa (1836–1879). Roku 1882 se provdala za Václava Hübnera (1857–1920), novináře a později ředitele Národního divadla v Brně.

V době ředitelování svého manžela v brněnském divadle zde působila jako ochotnice. Dále působila v ženském vzdělávacím spolku Vesna, v Dobročinném komitétu dam, v dámském odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, ve spolku pěstounek a industriálních učitelek.

V roce 1889 založila a uspořádala první sborníček Dobročinného komitétu dam „O bídě lidské“. Vstupní báseň stejného názvu věnoval sborníku Jaroslav Vrchlický. Sama Hübnerová je autorkou předmluvy a textu Vzácní lidumilové. Již v dalším svazku o rok později získala za spolupracovníky vedle Jaroslava Vrchlického též Svatopluka Čecha, Jana Nerudu, Červinkovou-Riegerovou, Elišku Krásnohorskou, Aloise Jiráska, Žofii Podlipskou, Jaroslava Kvapila, Terezu Novákovou, E. X. Svobodu, Gabrielu Preissovou, Fr. Bartoše, Josefa Merhauta, Vlad. Šťastného, Ant. Klášterského, Miladu Procházkovou, Ed. Jelínka, Fr. Heritese a jiné.

Zemřela 14. července 1891 v Adamově, kde pobývala na letním pobytu a léčila se. Zde byla také pohřbena na [[Starý hřbitov|Starém hřbitově]]. Její hrob je čtvrtý v levé spodní řadě s jednoduchou kamennou obrubou a balvanem, na němž je vyhlazena deska 43x28 cm s prostým, dnes již nečitelným, epitafem:

''Paní Anna Hübnerová''<br>
''R. 1861 r. 1891''<br>
''Andělem zemi, jenž oblaží bědnou,''<br>
''nesla se duše Tvá líbeznou tmou,''<br>
''vlast milá, umění, soucit i svatý,''<br>
''zářily hvězdami na dráhu Tvou!''<br>
''Památka Tvoje budiž blahoslavena!''

Po vydání třetího ročníku sborníku, který redigovali Bož. Zedníková a El. Machová umožnilo založení Fondu Anny Hübnerové, který byl v roce 1912 ve výši 20 000 K předám Zemské péči jako příspěvek k zakoupení domu ve Falkensteinerově ulici č. 6 (dnes ulice Gorkého), kde byl zřízen útulek pro opuštěnou mládež.

== Zdroje ==
* SKUTIL, Josef. U adamovského hrobu Anny Hübnerové (k stému výročí narození a k sedmdesátiletému výročí úmrtí ušlechtilé ženy) v ''Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí'', 1961, roč. V, č. 3. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek. s. 3-5.
* BÍLEK, Karol. ''Písemná pozůstalost; Václav Hübner (1857–1920)''. Vyd. 1. Praha: Literární archiv Památníku národního písemnictví, 1981. 44 s.

[[Kategorie:Anna Hübnerová]]