Jan Svoboda: Porovnání verzí

Aktuální verze z 21. 1. 2025, 21:36

Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst na Wikimedia Commons a přidat do článku.

Jan Svoboda (20. října 1911 v Adamově – 13. června 1986) byl adamovský pracovník Adamovských strojíren a politický vězeň.

Životopis

Jan Svoboda se narodil 20. října 1911 v Adamově v manželství Františka Svobody, rodině šéfmontéra v místní továrně, a Boženy, rozená Pluhařové. Měl dvě sestry – Boženu, provdanou Stránskou a Josefu, provdanou Labudkovou) a bratra Františka, kterého se sebou do rodiny přivedl otec po ovdovění z prvního manželství.

Jan Svoboda se od mládí aktivně věnoval kulturnímu, společenskému, sportovnímu a hlavně politickému životu. Přestože pracoval v náročné profesi soudního úředníka v Brně, angažoval se velmi intenzívně v Sokola a národně socialistické straně v Adamově a v Brně. Zde zastával významné funkce zvláště po druhé světové válce. Dne 10. května 1945 byl zvolen do poválečného obecního zastupitelstva v Adamově. V adamovském Sokole byl zvolen v nově ustanoveném výboru coby I. místopředseda.

Po únoru 1948 byl sledován státní bezpečností a v říjnu téhož roku zatčen. Přestože o této možnosti věděl a měl možnost emigroval, vlast nikdy neopustil. Souzen byl v procestu s tzv. Posedníkovou skupinou v Brně, kde byl odsouzen na deset, později na dvacet let na základě zákona o podvracení republiky. Vězněn byl na Mírově, v Plzni na Borech, v uranových dolech v Příbrami, Milíně, ve Valdicích a v Litoměřicích.

Propuštěn byl v rámci amnestie v roce 1961. Přestože se po krutých útrapách a fyzickému týrání vrátil z vězení s podlomeným zdravím, dokázal složit státní zkoušky z francouzštiny, která byla jedním z jeho největších koníčků a také z němčiny. Po příchodu z vězení a později i v důchodu pracoval v Královopolské strojírně v Brně jako vazač na jeřábu. V roce 1968 bylo zahájeno jeho rehabilitační řízení, které však bylo po vstupu vojsk Varšavské smlouvy zastaveno. Rehabilitován byl v plném rozsahu až posmrtně usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. listopadu 1990.

Jan Svoboda prožil, s výjimkou doby věznění, celý život v Adamově, kde bydlel poblíž nádraží, u Šmerků. Měl rád procházky do okolních lesů většinou za doprovodu jeho věrného psíka Punti a věnoval velkou péči svým dvěma vnukům. Přes několikeré osobní pozvání se mu bohužel nesplnilo jedno z jeho největších přání navštívit Francii, jejíž řeč a kulturu měl tak rád. Nedostal totiž nikdy, ani jako důchodce, tehdy nutnou výjezdní doložku.

Zemřel 13. června 1986.

V roce 1994 při příležitosti 30. výročí povýšení Adamova na město bylo Janu Svobodovi in memoriam uděleno čestné občanství města Adamova.

Zdroje

Fotokronika města Adamova rok 1994.

Čestní občané Adamova
1862 František Palacký – František Ladislav Rieger – Alois Pražák • 1946 Jan Bezchleba • 1948 Klement Gottwald • 1994 Jan Svoboda – Josef Valenta – Adolf Kopecký – Zdeněk Kroupa • 2001 Jaroslav Zelík • 2004 Miloslav Kopecký – Josef Drbal • 2008 Josef Chalikov – Miroslava Kejíková – Eliška Nováková • 2014 Jindřich Svoboda – Jaroslav Šťastný – Richard Beránek • 2018 Jaroslav Budiš – Jiří Kaňa • 2024 Jana Burianová

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Jan Svoboda se narodil 20. října 1911 v [[Adamov]]ě v manželství Františka Svobody, rodině šéfmontéra v místní [[Adamovské strojírny|továrně]], a Boženy, rozená Pluhařové. Měl dvě sestry – Boženu, provdanou Stránskou a Josefu, provdanou Labudkovou) a bratra Františka, kterého se sebou do rodiny přivedl otec po ovdovění z prvního manželství.
-Jan Svoboda se od mládí aktivně věnoval kulturnímu, společenskému, sportovnímu a hlavně politickému životu. Přestože pracoval v náročné profesi soudního úředníka v Brně, angažoval se velmi intenzívně v Sokola a národně socialistické straně v Adamově a v [[Brno|Brně]]. Zde zastával významné funkce zvláště po druhé světové válce.
+Jan Svoboda se od mládí aktivně věnoval kulturnímu, společenskému, sportovnímu a hlavně politickému životu. Přestože pracoval v náročné profesi soudního úředníka v Brně, angažoval se velmi intenzívně v Sokola a národně socialistické straně v Adamově a v [[Brno|Brně]]. Zde zastával významné funkce zvláště po druhé světové válce. Dne 10. května 1945 byl zvolen do poválečného obecního zastupitelstva v Adamově. V adamovském Sokole byl zvolen v nově ustanoveném výboru coby I. místopředseda.
 Po únoru 1948 byl sledován státní bezpečností a v říjnu téhož roku zatčen. Přestože o této možnosti věděl a měl možnost emigroval, vlast nikdy neopustil. Souzen byl v procestu s tzv. Posedníkovou skupinou v Brně, kde byl odsouzen na deset, později na dvacet let na základě zákona o podvracení republiky. Vězněn byl na Mírově, v Plzni na Borech, v uranových dolech v Příbrami, Milíně, ve Valdicích a v Litoměřicích.
@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 Zemřel 13. června 1986.
+V roce 1994 při příležitosti 30. výročí povýšení Adamova na město bylo Janu Svobodovi in memoriam uděleno [[Čestné občanství města Adamova|čestné občanství města Adamova]].
 == Zdroje ==