(→Životopis: citace) |
(výměna obrázku) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Anna Hubnerova (1861–1890).jpg|náhled|alt=Anna Hübnerová kolem roku 1891|Anna Hübnerová kolem roku 1891]] | [[Soubor:Anna Hubnerova (1861–1890).jpg|náhled|alt=Anna Hübnerová kolem roku 1891|Anna Hübnerová kolem roku 1891]] | ||
[[Soubor: | [[Soubor:2025-10-24 Anna Hübner's grave in Adamov 02.jpg|náhled|alt=Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově po rekonstrukci v roce 2025|Hrob Anny Hübnerové na adamovském Starém hřbitově po rekonstrukci v roce 2025]] | ||
'''Anna Hübnerová''' (3. března 1861, Praha – 14. července 1891, [[Adamov]]) byla manželkou novináře a ředitele Národního divadla v Brně Václava Hübnera, aktivní členka mnoha ženských spolků. V Adamově pobývala a také zde zemřela. | '''Anna Hübnerová''' (3. března 1861, Praha – 14. července 1891, [[Adamov]]) byla manželkou novináře a ředitele Národního divadla v Brně Václava Hübnera, aktivní členka mnoha ženských spolků. V Adamově pobývala a také zde zemřela. | ||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
</blockquote> | </blockquote> | ||
Po vydání třetího ročníku sborníku, který redigovali Bož. Zedníková a El. Machová umožnilo založení Fondu Anny Hübnerové, který byl v roce 1912 ve výši 20 000 K předám Zemské péči jako příspěvek k zakoupení domu ve Falkensteinerově ulici č. 6 (dnes ulice Gorkého), kde byl zřízen útulek pro opuštěnou mládež. | Po vydání třetího ročníku sborníku, který redigovali Bož. Zedníková a El. Machová umožnilo založení Fondu Anny Hübnerové, který byl v roce 1912 ve výši 20 000 K předám Zemské péči jako příspěvek k zakoupení domu ve Falkensteinerově ulici č. 6 (dnes ulice Gorkého) v [[Brno|Brně]], kde byl zřízen útulek pro opuštěnou mládež. | ||
V roce 2025 byl nákladem města Adamova hrob na adamovském hřbitově opraven. | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
Aktuální verze z 24. 10. 2025, 17:49


Anna Hübnerová (3. března 1861, Praha – 14. července 1891, Adamov) byla manželkou novináře a ředitele Národního divadla v Brně Václava Hübnera, aktivní členka mnoha ženských spolků. V Adamově pobývala a také zde zemřela.
Životopis
Anna Hübnerová se narodila 3. března 1861 v Praze jako dcera známého humoristy Eduarda Justa (1836–1879). Roku 1882 se provdala za Václava Hübnera (1857–1920), novináře a později ředitele Národního divadla v Brně.
V době ředitelování svého manžela v brněnském divadle zde působila jako ochotnice. Dále působila v ženském vzdělávacím spolku Vesna, v Dobročinném komitétu dam, v dámském odboru Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, ve spolku pěstounek a industriálních učitelek.
V roce 1889 založila a uspořádala první sborníček Dobročinného komitétu dam „O bídě lidské“. Vstupní báseň stejného názvu věnoval sborníku Jaroslav Vrchlický. Sama Hübnerová je autorkou předmluvy a textu Vzácní lidumilové. Již v dalším svazku o rok později získala za spolupracovníky vedle Jaroslava Vrchlického též Svatopluka Čecha, Jana Nerudu, Červinkovou-Riegerovou, Elišku Krásnohorskou, Aloise Jiráska, Žofii Podlipskou, Jaroslava Kvapila, Terezu Novákovou, E. X. Svobodu, Gabrielu Preissovou, Fr. Bartoše, Josefa Merhauta, Vlad. Šťastného, Ant. Klášterského, Miladu Procházkovou, Ed. Jelínka, Fr. Heritese a jiné.
Zemřela 14. července 1891 v Adamově, kde pobývala na letním pobytu a léčila se. Zde byla také pohřbena na Starém hřbitově. Její hrob je čtvrtý v levé spodní řadě s jednoduchou kamennou obrubou a balvanem, na němž je vyhlazena deska 43x28 cm s prostým, dnes již nečitelným, epitafem:
Paní Anna Hübnerová
R. 1861 r. 1891
Andělem zemi, jenž oblaží bědnou,
nesla se duše Tvá líbeznou tmou,
vlast milá, umění, soucit i svatý,
zářily hvězdami na dráhu Tvou!
Památka Tvoje budiž blahoslavena!
Po vydání třetího ročníku sborníku, který redigovali Bož. Zedníková a El. Machová umožnilo založení Fondu Anny Hübnerové, který byl v roce 1912 ve výši 20 000 K předám Zemské péči jako příspěvek k zakoupení domu ve Falkensteinerově ulici č. 6 (dnes ulice Gorkého) v Brně, kde byl zřízen útulek pro opuštěnou mládež.
V roce 2025 byl nákladem města Adamova hrob na adamovském hřbitově opraven.
Zdroje
- SKUTIL, Josef. U adamovského hrobu Anny Hübnerové (k stému výročí narození a k sedmdesátiletému výročí úmrtí ušlechtilé ženy) v Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí, 1961, roč. V, č. 3. Adamov: Historicko-vlastivědný kroužek. s. 3-5.
- BÍLEK, Karol. Písemná pozůstalost; Václav Hübner (1857–1920). Vyd. 1. Praha: Literární archiv Památníku národního písemnictví, 1981. 44 s.