Bez shrnutí editace |
(→Zajímavosti v obci: + Geopark Rudice) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1247. Rudice byla založena jako hornická osada. | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1247. Rudice byla založena jako hornická osada. | ||
Roku 1353 je zde uváděn vladyka Všebor z Rudice, | Roku 1353 je zde uváděn vladyka Všebor z Rudice, který sídlil na místní [[Tvrz (Rudice)|tvrzi]]. Vladyka Jakub z Rudice koupil rudický majetek v roce 1414 a na rudickém dvorci žil 40 let. Byl také držitelem erbu, který je dnes znakem obce. Dolování železných rud skončilo rokem 1450, avšak v roce 1506 vydává král Vladislav privilegium kutacího práva Beneši Černohorskému z Boskovic. | ||
Počátkem 17. století bylo v obci 16 domů, z nichž po Třicetileté válce byly dva pusté. Roku 1794 bylo uváděno 46 domů a 236 obyvatel, roku 1900 127 domů a 887 obyvatel, tři z nich Židé. | Počátkem 17. století bylo v obci 16 domů, z nichž po Třicetileté válce byly dva pusté. Roku 1794 bylo uváděno 46 domů a 236 obyvatel, roku 1900 127 domů a 887 obyvatel, tři z nich Židé. | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
* [[Větrný mlýn (Rudice)|Větrný mlýn]] – kamenný válcový mlýn holandského typu postavený v roce 1865. Dne 3. května 1958 vyhlášen kulturní památkou. V roce 1994 zde byla otevřena expozice. | * [[Větrný mlýn (Rudice)|Větrný mlýn]] – kamenný válcový mlýn holandského typu postavený v roce 1865. Dne 3. května 1958 vyhlášen kulturní památkou. V roce 1994 zde byla otevřena expozice. | ||
* [[Památník letců RAF]] z Rudice – památník pilotům Karlu Trojáčkovi a Karlu Zouharovi a palubnímu střelci Vincenci Kocmanovi. | * [[Památník letců RAF]] z Rudice – památník pilotům Karlu Trojáčkovi a Karlu Zouharovi a palubnímu střelci Vincenci Kocmanovi. | ||
* [[Památník padlým rudickým občanům]] – padlí rudičtí obyvatelé, kteří zemřeli v obou světových válkách. | |||
* [[Socha Tomáše G. Masaryka (Rudice)|Socha Tomáše G. Masaryka]] – v roce 2018 odhalená kopie sochy, která zde stála od roku 1938. | * [[Socha Tomáše G. Masaryka (Rudice)|Socha Tomáše G. Masaryka]] – v roce 2018 odhalená kopie sochy, která zde stála od roku 1938. | ||
* [[Kaple svatého Antonína]] | * [[Kaple svatého Antonína]] | ||
| Řádek 23: | Řádek 24: | ||
* Tvrz na návsi – zaniklá tvrz snad ze 14. století, zbourána roku 1869, která stávala u čísla 12. První písemná zmínka pochází z roku 1543 kdy koupil tvrz společně s vesnicí Rudicí Oneš Gedeion z Olešničky a roku 1567 ji získal Bernard Drnovský. Od té doby ztrácela svoji funkci a chátrala. | * Tvrz na návsi – zaniklá tvrz snad ze 14. století, zbourána roku 1869, která stávala u čísla 12. První písemná zmínka pochází z roku 1543 kdy koupil tvrz společně s vesnicí Rudicí Oneš Gedeion z Olešničky a roku 1567 ji získal Bernard Drnovský. Od té doby ztrácela svoji funkci a chátrala. | ||
* [[Rudická jezírka]] – mezi nejznámější patří [[Šístý]] a [[Bílá]]. | * [[Rudická jezírka]] – mezi nejznámější patří [[Šístý]] a [[Bílá]]. | ||
* [[Geopark Rudice]] – vzorky hornin z Moravského krasu a z Drahanské vrchoviny. | |||
== Zajímavosti v okolí == | == Zajímavosti v okolí == | ||
Aktuální verze z 20. 2. 2026, 21:39

Rudice (německy Ruditz), dial. Rodica, je obec, která se nachází cca 3 km severozápadně od Adamova, na tzv. Rudické plošině.
Skládá se ze čtyř částí: Dědiny, nejstarší částí, Žegrov jižně od Dědiny, Tumperk zcela na jihu a Hajce, které jsou v severozápadní části obce.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1247. Rudice byla založena jako hornická osada.
Roku 1353 je zde uváděn vladyka Všebor z Rudice, který sídlil na místní tvrzi. Vladyka Jakub z Rudice koupil rudický majetek v roce 1414 a na rudickém dvorci žil 40 let. Byl také držitelem erbu, který je dnes znakem obce. Dolování železných rud skončilo rokem 1450, avšak v roce 1506 vydává král Vladislav privilegium kutacího práva Beneši Černohorskému z Boskovic.
Počátkem 17. století bylo v obci 16 domů, z nichž po Třicetileté válce byly dva pusté. Roku 1794 bylo uváděno 46 domů a 236 obyvatel, roku 1900 127 domů a 887 obyvatel, tři z nich Židé.
Přelom v životě obce představuje nástup nových majitelů, reprezentovaných od roku 1746 Antonínem Salmem. Císařským dekretem dostávají Salmové výhradní právo výroby litiny na území Rakousko-Uherska. To přináší velký rozmach hutí (Starohraběcí, Mariánská, Klamovka, Františka) včetně Hugovy huti a kuplovny u Rudického propadání. Těžba železných rud dosáhla v roce 1860 vrcholu. V tomto roce vydaly šachty 175 000 centů rudy.
Zajímavosti v obci
- Salmův kříž u lesního hřbitova – litinový kříž pocházející z roku 1822.
- Větrný mlýn – kamenný válcový mlýn holandského typu postavený v roce 1865. Dne 3. května 1958 vyhlášen kulturní památkou. V roce 1994 zde byla otevřena expozice.
- Památník letců RAF z Rudice – památník pilotům Karlu Trojáčkovi a Karlu Zouharovi a palubnímu střelci Vincenci Kocmanovi.
- Památník padlým rudickým občanům – padlí rudičtí obyvatelé, kteří zemřeli v obou světových válkách.
- Socha Tomáše G. Masaryka – v roce 2018 odhalená kopie sochy, která zde stála od roku 1938.
- Kaple svatého Antonína
- Kaple svaté Barbory – nová kaple vybudovaná v roce 2002.
- Budova Základní školy a Mateřské školy Hogo Sáňky (číslo popisné 115) – budova školy postavená v letech 1892 – 1893.
- Tvrz na návsi – zaniklá tvrz snad ze 14. století, zbourána roku 1869, která stávala u čísla 12. První písemná zmínka pochází z roku 1543 kdy koupil tvrz společně s vesnicí Rudicí Oneš Gedeion z Olešničky a roku 1567 ji získal Bernard Drnovský. Od té doby ztrácela svoji funkci a chátrala.
- Rudická jezírka – mezi nejznámější patří Šístý a Bílá.
- Geopark Rudice – vzorky hornin z Moravského krasu a z Drahanské vrchoviny.
Zajímavosti v okolí
- Jeskynní systém Rudické propadání-Býčí skála – druhý nejdelší jeskynní systém v České republice.
- Skály Kolíbky – vápencový krasový útvar v bezprostřední blízkosti Rudického propadání, významné archeologické naleziště.
- Lom Seč – pískovcový lom nacházející se západně od Rudice.
Zdroje
- Krátký film o Rudici.
- KNIES, Jan. Blanenský okres, 1902. Brno: Musejní spolek v Brně. s. 170-172.
- SOUCHOPOVÁ, Věra, MERTA, Jiří, TRUHLÁŘ, Jiří, BALÁK, Ivan a ŠTEFKA, Leoš. Cesta železa Moravským krasem. Blansko: Svaz obcí Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras, 2002. s. 93.